(17.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Stejně tak Senátem navržené snížení sazby spotřební daně z piva by nenaplnilo původní záměr Ministerstva financí podpořit pohostinství snížením sazby DPH na točené pivo na 10 %, se kterým taktéž počítá novela zákona o evidenci tržeb. Značnou část cen točeného piva tvoří samostatná služba restaurace při podávání nápojů, snížení DPH tedy sníží také zatížení této práce. Snížení spotřební daně by se naopak projevilo zejména u lahvového piva, které je více rizikové z pohledu nadměrné spotřeby tohoto alkoholického nápoje, neboť jeho cena oproti točenému pivu je několikrát menší. Snížení spotřební daně by tak těžiště zamýšlené podpory přeneslo od pohostinství směrem k výrobcům piva, a to zejména velkým pivovarům, přičemž relativně nejvýznamnější přínos by opatření mělo pro levnější lahvové pivo. Vyjma negativního rozpočtového dopadu ve výši asi jedné miliardy by senátní návrh vedl také k neopodstatněnému zvýhodnění některých velikostních skupin pivovarů. Nejvyšší snížení se totiž nedotýká nejmenších rodinných pivovarů, ale středních pivovarů průmyslového typu. Zatímco dnes jsou sazby spotřební daně odstupňovány podle množství vyrobeného piva za rok, senátní návrh by tuto proporcionalitu zrušil a narušil.
Neopodstatněný je také návrh na posunutí účinnosti snížení sazby DPH na teplo a chlad o půl roku na červenec 2019. Ke snížení DPH na teplo a chlad dochází z důvodu zvýšení ceny emisních povolenek, u kterého se očekává zásadní dopad na ceny pro občany až v roce 2020. Při dodání tepla a chladu se navíc uplatní sazba účinná ke dni odečtu z měřicího zařízení, to obvykle nastává v roce následujícím po roce, ve kterém dojde k dodání tepla a chladu. Zákazník tak v řadě případů bude čerpat výhodu podle zákona účinného od 1. ledna 2020, i když fakticky řeší spotřebu roku 2019. V případě standardního průběhu odečtu by tak v podstatě tato změna účinnosti neznamenala rozdíl oproti verzi schválené Poslaneckou sněmovnou.
Poslední věcnou změnou, kterou senátní pozměňovací návrh obsahuje, je prodloužení lhůty pro elektronické podání daňového přiznání k daním z příjmu o jeden měsíc. Hovořili jsme o tom poměrně podrobně minulý týden, když jsme projednávali návrh pirátské strany. Já jsem se k tomu tady vyjadřovala, takže jenom shrnu. Elektronizace správy daní je jednou z našich klíčových priorit, jsem ale přesvědčena, že tento návrh by k rozšíření elektronických podání nevedl. Právnické osoby už převážně ve většině svá daňová přiznání elektronicky podávají. A pro fyzické osoby, které mají ve více než polovině případů přeplatky na dani, by to znamenalo oddálení výplaty přeplatku, což je pro ně jistě nežádoucí. Přes 60 % těchto poplatníků, jak jsem uváděla minulý týden, žádá o vrácení přeplatku. Lhůta pro podání daňového přiznání se promítá i do informačních systémů a lhůt pro výkazy zdravotního a sociálního pojištění. Tato komplexní úprava s dopady na široký okruh subjektů by tedy měla projít standardním připomínkovým řízením. V opačném případě by tato změna mohla přinést nečekané důsledky, které by mohly negativně ovlivnit život velkému množství poplatníků z řad živnostníků i zaměstnanců. Připomínám však - poslední věta - že pracujeme a v rámci balíčku, který souvisí s online finančním úřadem, pošlu do legislativního procesu do poloviny tohoto roku novelu daňového řádu, která mimo jiné bude obsahovat i tuto změnu, ale řádně ji prodiskutujeme v připomínkovém řízení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni a prosím pana senátora Vladislava Vilímce, aby se ujal slova. Prosím, pane senátore.
Senátor Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci, vážená paní ministryně, dovolte mi, abych odůvodnil pozměňovací návrhy, které přijal Senát ke sněmovnímu tisku 206, k senátnímu tisku 32, tedy k takzvanému daňovému balíčku, tedy k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony.
Musím říci, že Senát velmi podrobně posuzoval návrh zákona postoupený Senátu Poslaneckou sněmovnou. Pozitivně vnímá skutečnost, že oproti stávajícímu stavu dochází k určitým změnám, které jsou především ve prospěch drobných živnostníků. Jedná se například o ono zvýšení limitu pro uplatnění daňových paušálů, a to na úroveň před účinností zákona č. 170/2017 Sb., jenž limit oproti předchozímu znění snížil na polovinu. Stejně tak pozitivně vnímá další věci, nechci o nich dlouze hovořit, včetně přesunutí rozvodu tepla a chladu z první snížené sazby daně z přidané hodnoty do druhé snížené sazby ve výši 10 %.
Senát však navrhl některé změny, resp. úpravy, které dle Senátu v tomto daňovém balíčku chybějí. Jedná se o změny, které samotná vláda avizuje a připravuje a pouze nebyly doposud schváleny či projednány, a nevidíme důvod, proč by tyto změny nemohly být schváleny již nyní v rámci aktuálně projednávaného daňového balíčku. Je třeba si uvědomit, že daňoví poplatníci a zejména živnostníci nečekají na deklarace o nezbytnosti jejich podpory. Čekají na konkrétní opatření a konkrétní činy. Chtěl bych připomenout, že většina z navrhovaných změn byla přijata na plénu Senátu výraznou většinou hlasů, když pouze naprosté minimum hlasů bylo proti. Koneckonců i to závěrečné hlasování o vrácení zákona postoupeného Poslaneckou sněmovnou s pozměňovacími návrhy prošlo 59 hlasy, když pouze jediný hlas byl proti. A chci zdůraznit, že mezi těmi 59 hlasy nebyly jen z pohledu vlády tzv. opoziční poslanci. Když se podívám kupříkladu na klub sociální demokracie, tak s výjimkou dvou zdržených hlasů hlasovali všichni senátoři sociální demokracie pro vrácení návrhu zákona.
Půjdu chronologicky po jednotlivých změnách, které navrhuje Senát, jak to také učinila vlastně i paní ministryně. Začnu u novely zákona o DPH a skutečně si dovolím současně přidat krátké odůvodnění a reagovat na námitky paní ministryně. Ty námitky byly stejného typu v Senátu, jako byly teď, dokonce pokud jsem mohl sledovat, tak byly i v zásadě stejně podány. Když jsem si přečetl článek Ministerstva financí, včera, který se dotýká toho daňového balíčku, tak ty formulace byly přesně identické, které jsou v tom článku. Ale já musím říci, že mnoho z těch tvrzení považuji za hodně účelových.
Když vezmu přesunutí sazby DPH do tzv. druhé snížené sazby o rozvodu tepla a chladu, tedy ten návrh Senátu s dřívější účinností k 1. 7. 2019, tady je třeba uvést, a v tom se asi nebudeme lišit, že v oblasti teplárenství, nebo obecně se v posledním roce skokově zvýšily tzv. emisní povolenky. V zásadě ta cena z úrovně průměrné ceny 144 korun v roce 2017 se zvýšila až na 400 korun v roce 2018. V letošním roce bude cena povolenek ještě vyšší. Na letošní rok již teplárny v souladu s regulací do cen tepla nárůst nákladů na povolenky částečně promítly. Tento nárůst nevyplývá jen z uvedeného růstu ceny těchto povolenek, ale také z dalšího snížení podílu povolenek přidělovaných na výrobu tepla bezplatně podle evropské legislativy.
Státní rozpočet získal z prodeje povolenek v minulém roce 15 miliard korun, myslím, že to je správné číslo, zatímco plánované příjmy v návrhu, nebo ve schváleném rozpočtu na minulý rok počítali se 6 miliardami korun, to znamená o 9 miliard nárůst. Ve schváleném rozpočtu na letošní rok - také jsem se díval, je to v kapitole životní prostředí - jsou plánovány příjmy do státního rozpočtu ve výši 7,5 miliardy korun, ale lze předpokládat při objemu dražby 30 milionů povolenek opětovně příjmy v rozsahu 15 až 20 miliard korun. V takové situaci je skutečně namístě dřívější účinnost přesunu sazby DPH u rozvodu tepla.
Paní ministryně v Senátu - tady to tak nečinila - se pustila do spekulací, že dřívější účinnost může vést k dohodám mezi dodavateli a odběrateli o posunu placení záloh a vůbec o posunu konečného platného odečtu. Dovolím si této spekulaci oponovat. ***