(13.10 hodin)
(pokračuje Bartoň)
Tím, že se šlo cestou poslaneckého návrhu, se vlastně tento návrh vyhnul legislativnímu procesu a zejména bych zmínil meziresortní připomínkové řízení, což se otisklo trochu na tomto návrhu. Předkladatelé vlastně v návaznosti na připomínky z ministerstev hned připravili komplexní návrh k původnímu. Ten je vlastně pod písmenem A a trošku se duplikuje i pod písmenem B. Do komplexního návrhu A jsem rád, že výbor zařadil i dva naše pozměňovací návrhy, které už tady pan předkladatel zmínil. Jedná se o etický kodex, kterým se budou řídit pracovníci agentury, zejména pak i jeho předseda, a porušení tohoto etického kodexu bude důvodem pro vypovězení pracovněprávní smlouvy s jakýmkoliv zaměstnancem i s předsedou agentury.
Dále zde je zařazen i návrh, aby v plánu sportu, který schvaluje vláda, bylo vymezení zacílení prostředků na cílové skupiny. To znamená - což teď trošku postrádám v oblasti sportu - říci si, prostředky, které dáváme do oblasti sportu, na jaké cílové skupiny je dáváme. Zdali na volnočasově sportující děti, nebo na talentově sportující děti, na profesionální sport či reprezentace a tak dále.
Zmínil bych další pozměňovací návrhy, které jsme zde podali. Několik těch návrhů se týká transparentnosti v oblasti sportu, transparentnosti sportovních organizací. Zde jsme se setkali při projednávání ve výborech se značný odporem, což mě trošku zarazilo, protože v počátku, když se vůbec začalo mluvit o sportu, každý zmiňoval transparenci. Nicméně předložený návrh zákona tu transparenci neobsahuje. Když tedy zmíním třeba transparenci hospodaření sportovních organizací a orgánů v oblasti sportu, tyto obsahují pouze pozměňovací návrhy. A když jsme se zabývali tím, aby kupříkladu u těch nejmenších sportovních organizací byla transparence, ale přitom je to administrativně nezatížilo, navrhli jsme úplně nejobyčejnější opatření, a to, aby měly transparentní účet. Abychom věděli, do jaké organizace ty veřejné prostředky putují. Ani toto nebylo přijato ve výboru a vlastně všechny pozměňovací návrhy ohledně transparence výborem neprošly, což považuji docela za škodu.
Stejně tak neprošel ani pozměňovací návrh na to, aby některé údaje v rejstříku - a ten rejstřík je jádrem vůbec agentury - byly veřejné. V současné době - a přebírá to a zůstává to v zákoně o podpoře sportu - jsou vymezené údaje, které jsou v rejstříku veřejné, a všechny ostatní jsou neveřejné, což považuji za špatné. I kdyby si měla agentura říci, jaké údaje chce zveřejnit, tak nemůže, protože v zákoně je jasně napsáno, že je to neveřejné. A to nejsou údaje, které třeba odporují GDPR. To určitě ne. To, že mluvíme o transparentnosti, je pěkné, nicméně bych uvítal, aby nějaká pravidla transparentnosti byla již obsažena v legislativě.
Co se týče Národní rady pro sport, která je navržena, a jak jsme slyšeli od pana zpravodaje, je navržena na základě požadavků sportovního prostředí, já bych viděl, že zde je spíše problém, jestli to sportovní agentuře neublíží. Spíše bych řekl, že ano. Vezměme, že máme ústřední orgán státní správy, kterým bude agentura, kterou bude řídit předseda, a po ruce mu budou členové sportovních asociací, lidé, kteří pak nejvíce budou ovlivňovat, jaké dotační programy budou vypsány, a budou to právě tyto organizace, tyto největší organizace, které tam vyšlou své zástupce a budou vlastně tím ovlivňovat, kam potečou peníze z těchto vypsaných programů. Z mého pohledu je to nebezpečné v tom, že více budeme podporovat sporty a talenty a zájmy největších sportovních organizací, že hlas těch malých sportovních organizací nebude slyšet. Proto také jeden z mých pozměňovacích návrhů je o tom, aby agentura rozhodla o tom, zdali vůbec tuto radu chce zřídit - ne aby měla její zřízení přímo nařízeno v zákoně.
Dále bych zmínil některé pozměňovací návrhy, které se týkají předsedy agentury. V současné době je navržen předseda agentury tak, že je kupříkladu vyňat ze zákona o střetu zájmů. Předsedou agentury - tuším, že to bude jediný ústřední správní orgán, který může mít ve svém čele poslance nebo senátora, a to ještě nevím, kolik z nás se tady cítí být kvalifikovaných na to, aby kandidovalo na předsedu agentury, ještě k tomu - se může stát pouze člověk, který má pět let praxe v managementu v oblasti sportu, čímž se nám to zužuje pravděpodobně - nechci urazit pana poslance Jandu - na pouze pana předkladatele, pana poslance Hniličku, čímž jde snadno tento zákon označit lex Hnilička. (Poslanec Birke křičí z lavice: Ježíšmarjá!)
Další pozměňovací návrh, který jsem předložil jako alternativu, je, aby ústřední správní orgán nevznikl. Aby agentura vznikla, ale zůstala pod Ministerstvem školství jako její příspěvková organizace. To znamená, aby zůstala řízena Ministerstvem školství, aby ministr, člen vlády, byl odpověden za kroky v této agentuře, za udělování dotací v oblasti sportu. Jenom připomenu, že v rozpočtu třeba pro tento rok jsme schválili sedm miliard v oblasti sportu, které by tato agentura měla rozdělovat.
Abych nebyl jenom negativní, musím říci, že zde vidím i dvě pozitivní věci na tomto návrhu. První pozitivní věc je, že se někdo aktivně začal zajímat o oblast sportu a chce zde něco udělat. Sice moc nesouhlasím, jakým směrem se vydal, nicméně i to je pozitivní, že oblast sportu, která byla dodnes pod Ministerstvem školství, hodně živořila a možná uvidíme, kdo bude tím předsedou agentury. Možná sport nabude trochu jiných rozměrů a bude se o něj někdo více starat. Zasloužil by si to.
Jako druhou pozitivní věc vidím, a tuším, že je to jeden z pozměňovacích návrhů, že prostředky určené na činnost klubů nebudou vnímány projektově. To je docela podstatná věc. Ono to bylo už i v původním návrhu, který se to snažil nějakým způsobem zacílit, udělat víceleté financování. Opravdu nedává smysl, když budeme mít nastavená jasná, dopředu daná kritéria, za jakých lze přidělovat dotace na činnost, aby tyto dotace byly přidělovány projektově. Projektové řízení má v tomto velkou nevýhodu a to je, že musíte podat projekt, musí ho někdo administrativně zpracovat, musí ho pak někdo posoudit, nastane proces posuzování žádostí, rozhodnutí o přidělení, a jak jsme viděli i v minulých letech, některá rozhodnutí padla až v září, což je pro činnost kohokoliv de facto nefunkční. Pokud budou prostředky na činnost rozdělovány neprojektově a rovnou na základě předem daných kritérií, tyto prostředky můžou putovat za svým cílovým koncovým uživatelem hned v lednu a bude to velice prospěšné pro všechny, kterým jsou tyto prostředky určeny.***