(11.50 hodin)
(pokračuje Sklenák)
A je to docela příznačné, že tady dneska půlka Sněmovny má na Facebooku to, jak přeje ženám k MDŽ a jak si jich všichni vážíme a tady jsou květiny, a když pro ty pokladní tedy můžeme něco udělat, tak tady najednou strašně se perete za svá práva, abyste si mohli jít nakoupit, a na ty pokladní se nedíváte.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Pekarová Adamová, po ní pan poslanec Bláha. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. My tuto debatu vedeme už vlastně několik let a já si myslím, že je pořád ve stejném duchu, ve stejném gardu. Prostě někteří tvrdí, že je to opatření na ochranu zaměstnanců, a stále jsme tady mnozí z nás, kteří s tím nesouhlasíme, neslyšeli, proč jste si tedy, kolegové a kolegyně, vybrali jenom určitou skupinu, jeden sektor a proč jsme se tedy nezačali bavit i třeba o zavření restauračních zařízení a hospod. Vždyť tam pracuje celá řada dalších lidí, kteří by také rádi měli volno ve svátek. Nikdy jste na to neodpověděli, nebyli jste schopni říci, proč zrovna tedy tento sektor zaměstnanců pro vás má tu přednost před některými dalšími. Záměrně neříkám samozřejmě takové složky, jako jsou policisté, hasiči, zdravotní personál nebo třeba zaměstnanci rozhlasu a televizí, kteří určitě také ve svátek musí být v práci, protože tam se samozřejmě v mnohých případech jedná o záchranu lidských životů, majetku atd. Ale stále dokola tady slyšíme, že někteří zaměstnanci by měli mít to právo slavit svátky taktéž, a neslyšíme, proč jenom určitá skupina. Tak pojďte dál, řekněte to na rovinu, že to chcete zavést i pro další provozy, a klidně se bavme o tom, že tedy zrušíme i otevřené hospody, restaurace, vždyť je to zbytná služba a těch sedm dní v roce se bez nich také určitě obejdeme. Já nechodím nakupovat ve svátky, pokud to není vyloženě nezbytně nutné, nebráním tady v tuto chvíli svůj nějaký pohled. Myslím si, že to je ale určitý pohled na svobodu občanů, co budou ve svém svátečním čase dělat. A já si myslím, že tyto debaty už si můžeme prostě ušetřit tím, že přijmeme návrh, který je tady jako pozměňovací návrh pod písmenem A, což je návrh mého kolegy pana Kalouska, který prostě ruší celý ten zákon, protože si myslím, že tyto debaty tady budeme vést neustále další roky, protože určitě se zase najde někdo, kdo ho bude chtít novelizovat. (Mpř. Fiala: Čas, paní poslankyně!) Můžete to podpořit a ušetříme si spoustu času. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Bláha, po něm pan poslanec Nacher. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom doplnil to, co tady zaznělo. Nejedná se jenom o zaměstnance, jedná se i o celé firmy. To znamená, že otevřením velkoobchodů dojde k paradoxu, že vlastně dodavatelé a hlavně malí dodavatelé, kteří dneska zásobují to Makro čerstvými potravinami, budou muset otevřít svoje provozy. A poslouchejte ten paradox. Oni nebudou mít kam jinam vozit, protože ostatní mají zavřeno a chtějí mít zavřeno, protože 900 malých maloobchodních prodejen pod družstvem CBA chce dokonce i rozšířit zavření na ostatní svátky. Takže oni nemají kam vozit, protože ostatní provozovny jsou uzavřeny, ale budou muset otevřít jenom kvůli tomu Makru, protože Makro řekne: nedovezeš, tak končíš!
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Nacher. Nehlásil jste se, pane poslanče? (Ano.) Ano, prosím, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já jsem to už nevydržel. Já, za prvé, zcela zásadně odmítám tu demagogii, že kdo navrhl tenhle zákon nebo tuhle změnu, tak někoho nutí chodit do práce, a kdo to brání, tak je tady největší obránce zaměstnanců, spotřebitelů apod. Takhle to není. Znova opakuji, my tady neříkáme, my tady vlastně jenom rušíme zákaz. My rušíme zákaz. To vy pořád něco někomu zakazujete. My říkáme tu možnost.
A teď kolega Bláha, já na něj jinak reagovat nebudu, abychom to neprodloužili o hodinu, ale on si teď protiřečil. On říkal, že už jsou některé provozy nebo některé řetězce, které se samy rozhodly, že zavřou na všechny svátky i bez toho zákona. Já jsem tady dával příklad i na tom veřejném slyšení, že jsou některé provozovny, restaurace, kavárny, které mají zavřeno třeba každou neděli nebo každé pondělí, že mají sanitární den. Nepotřebují k tomu zákon. A také mají kolem sebe všude konkurenci. My říkáme mít možnost otevřeno, ne že to je mus, že to je povinnost. To je jedna věc. Druhá. Jinými slovy, my neříkáme buď, anebo, že když se to dostane do toho zákona, že všichni budou mít automaticky otevřeno, všichni budou muset dodávat.
A pro kolegu Grospiče prostřednictvím pana předsedajícího. Já už jsem před tím varoval kolegy z KDU-ČSL. Já bych v tomto případě, být vámi, neargumentoval, prosím pěkně, jak to funguje v zahraniční. 26. března tady budeme mít manželství pro všechny, takže tam to také platí ve všech zemích v západní Evropě, tak se těším, jak budete hlasovat a jak tímhle budete argumentovat. Tak buď tady máte argumenty, anebo když už vám dojdou a vyschnou, tak se vždycky vytasíte s tím, jak to funguje někde jinde, jak se vám to hodí. A když pak bude jiný zákon, tak tím zahraničím argumentovat nebudete! Tak takhle ne!
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a přihlásil se s faktickou poznámkou pan poslanec Bláha. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Bláha: Já musím reagovat, protože to je to, jak se neposloucháme. Já jsem tady neargumentoval těmi, kteří mají dneska zavřeno, těmi obchody, které mají zavřeno. Já jsem argumentoval těmi výrobci, kteří dneska mohou mít zavřeno, protože mají zavřeno právě ti malí, kterým oni dodávají. Ale tím, že otevřeme Makro, a ten paradox, poslechněte! My kvůli tomu, že velkoobchod, který má 13 provozoven v rámci republiky, tak jeho práva a svobodu postavíme nad roveň práva a svobody našich spoluobčanů! My právo a svobodu našich spoluobčanů shazujeme vůči zahraničnímu řetězci, který tady absolutně nenechá žádné peníze, které tady vydělá.
Tak já jenom ještě jednou zopakuji. Já jsem tady nehájil ani jsem nic neříkal a nezpochybňoval, že dneska někteří si můžou rozhodnout, ale právě já bojuji za ty, kteří si rozhodnout nemůžou, kteří jsou dotlačeni smlouvou k tomu, že musí dodat zboží. Otevřeme velkoobchod, tím pádem pekař, který tam dodává ve všední den, musí dodat ve svátek, jinak má smůlu. Nebude vozit. A to, že to nevíte, kolegové, je jenom způsobeno tím, že bohužel pracujete v jiných oborech. Já se také nepletu do zdravotnictví, ani do školství, ani do jiných záležitostí, o kterých nic nevím. Hovořím o oboru, ve kterém pracuji 30 let, a většina, a zastupuji tady 120 firem z pekařského svazu, tak všichni chtějí mít zavřeno. To je zhruba 9 tisíc lidí. A dalších 20 tisíc lidí z obchodu, kteří podepsali petici. (Mpř. Fiala: Čas, pane poslanče!) Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Kořanová bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem v podstatě chtěla říct to, co říkal kolega Nacher. Já budu reagovat na pana poslance Bláhu. Pane poslanče, pokud oni toto nebudou chtít, tak můžou od té smlouvy odstoupit. A já věřím tomu, že za nimi bude stát deset dalších, kteří ji rádi podepíšou. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickými poznámkami se přihlásili pan poslanec Bláha a paní poslankyně Němcová. Předpokládám, že pan místopředseda se hlásí s přednostním právem. (Ano.) Takže přednost mají faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Bláha: Já zase musím reagovat. Zamyslete se nad tím, co tady zaznělo. To je totální nesmysl! Takže vy máte smlouvu s někým a vypovíte si tu smlouvu, abyste svým zaměstnancům řekl: běž domů. Investovali jste třeba 100 milionů a investici hodíte do koše? Neuděláte to! Neuděláte to, protože prostě vám jde o ty zaměstnance a jde vám o tu investici. Ne. Jde vám o ty zaměstnance. Věřte tomu, že my, kteří podnikáme, my si nechodíme pro peníze, tak jako většina lidí, která pracuje ve státním sektoru. My chodíme proto, že to je náš životní cíl, naše zábava, naše vnitřní rozhodnutí. A většina z nás, kteří pracujeme právě v tom oboru čerstvých potravin, tak věřte tomu, že to děláme srdcem, jinak bychom to už dávno nedělali. ***