(10.00 hodin)
(pokračuje Profant)
Takže legislativně technická úprava k A1. V pozměňovacím návrhu A1 se na začátek vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, čl. I."
Uvozovací věta pozměňovacího návrhu A1 zní: V části první článek I se vkládá nový bod, který zní: "Jeho obsahem bude bod tak, jak je uveden v pozměňovacím návrhu A1." Tato legislativně technická úprava zároveň znamená, že se v případě přijetí pozměňovacího návrhu F1 stává nehlasovatelným pozměňovací návrh A2, takže bod 4 procedury, ze kterého jsme už kvůli GDPR oddělili návrh A4 do bodu 4+, musíme ještě rozdělit na varianty 4a a 4b, přičemž 4a v případě neschválení pozměňovacího návrhu F1 znamená návrhy A1 a A2 jedním hlasováním, zatímco varianta 4b v případě schválení pozměňovacího návrhu F2 znamená hlasování návrhu A1, zatímco A2 se stal nehlasovatelným. To pak ještě zopakuji, až budeme načítat proceduru.
A dále legislativně technická úprava k A4. V pozměňovacím návrhu A4 se na začátku vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, článek I." Uvozovací věta pozměňovacího návrhu A4 zní: V části první, článek I se vkládají nové body, které zní: "Jejich obsahem budou body tak, jak jsou uvedeny v pozměňovacím návrhu A4."
Dovoluji si tedy upozornit pány poslance Michálka, Kalouse, paní poslankyni Černochovou a pana zpravodaje výboru pro obranu Bartoška, že podobnou legislativně technickou úpravu musí v rozpravě načíst také, jinak by mohla být napadena hlasovatelnost jejich návrhů. Myslím si, že všichni ode mne obdrželi znění těchto legislativně technických návrhů tak, abychom vyřešili tento drobný problém.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré dopoledne. Vidíme, že procedura bude složitější. V tuto chvíli mám s přednostním právem přihlášenu paní poslankyni Černochovou.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Krásné dopoledne, dámy a pánové. Jak tady avizoval můj předřečník pan zpravodaj, navrhuji legislativně technickou změnu u bodu B1. V pozměňovacím návrhu B1 se na začátku vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, článek I." Uvozovací věta pozměňovacího návrhu B1 zní: V části první, článek I se vkládá bod, který zní: "Jeho obsahem bude bod tak, jak je uveden v pozměňovacím návrhu B1."
Dále navrhuji legislativně technickou změnu u B3. V pozměňovacím návrhu B3 se na začátku vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, článek I." Úvodní ustanovení pozměňovacího návrhu B3 zní: V části první, článku I se vkládá bod, který zní: "Jeho obsahem bude bod tak, jak je uveden v pozměňovacím návrhu B3."
Dále navrhuji legislativně technickou změnu u bodu G. V pozměňovacím návrhu G se na začátek vkládají slova: "Vkládá se nová část první, změna zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, článek I a II. Jejím obsahem budou body, tak jak jsou uvedeny v pozměňovacím návrhu číslo 1823 a 1824."
Jenom bych poprosila, jestli by mě pan zpravodaj pokýváním hlavy mohl ubezpečit, že to je takto všechno. Děkuji, ubezpečil.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dále s přednostním právem pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Já bych chtěl v návaznosti na vystoupení zpravodaje vzít zpět návrh C, který se týká zavedení výjimky pro bezpečnostní opatření, neboť obsahově totožné ustanovení je již obsaženo ve Sněmovnou schváleném tisku 139 dne 5. 12. 2018, což je změnový zákon v souvislosti s adaptací GDPR. O tomto samozřejmě bude Poslanecká sněmovna hlasovat před procedurou.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V rozpravě je přihlášen pan poslanec Kalous. Prosím, máte slovo.
Poslanec Adam Kalous: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl nejdříve vyjádřit k podstatě návrhu té části novely zákona, která se týká registru smluv.
Předně je třeba říci, že ve Sněmovně došlo k zásadní dohodě na znění registru smluv na jaře roku 2017, kdy šest ze sedmi poslaneckých klubů podpořilo kompromisní znění zákona pro státem vlastněné podniky. Díky tomu obsahuje registr smluv v § 3 odst. 2 písmene r) mírný režim zveřejňování pro státem vlastněné podniky, které byly založeny za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje a zkušebnictví. Jedná se např. o Budvar, Strakonický Dudák, hotel Thermal či státní zkušebny. Všechny tyto podniky nemusejí zveřejňovat své běžné obchodní smlouvy, ale jen ty, které se vymykají jejich předmětu činnosti. Například jsou to smlouvy o poskytnutí právních služeb, smlouvy o mediálních službách, různé marketingové smlouvy, smlouvy o sponzoringu atd. Tento mírný režim pro státem vlastněné podniky přinesl vhodnou přiměřenost do zveřejňování smluv, jelikož na jedné straně všechny podniky zveřejňují alespoň některé smlouvy, na druhé straně se výrazně snížily stížnosti, že jsou transparentností ohrožovány obchodní zájmy těchto podniků. Přiměřenost současného nastavení zákona ostatně potvrdil i Ústavní soud 30. ledna roku 2019.
Vzhledem k tomuto by mělo být cílem této novely řešit jen nedostatky zákona a zbytečné výjimky, ale přitom zachovat tento funkční režim zveřejňování smluv, kdy je vyvážen veřejný zájem na transparentnosti nakládání s veřejnými prostředky a ochrana obchodních zájmů státem vlastněných podniků. A toto právě upravuje můj pozměňovací návrh, který je označen pod písmenem E1, protože zajišťuje zachování klíčového ustanovení zajišťujícího mírný režim pro podniky pohybující se v konkurenčním prostředí. Zároveň však neruší neadekvátní plošnou výjimku pro státem vlastněné podniky, které mají cenné papíry na burze, a proto nezveřejňují žádné smlouvy. To jsou např. ČEZ, ČD, Čepro, ČD Cargo nebo Pražská plynárenská. Dotčené podniky by tak v případě přijetí mého návrhu zřejmě zveřejňovaly právě v mírném režimu, tedy jen smlouvy mimo běžný obchodní styk. Jak se ukazuje u Budvaru, je tento režim přijatelný jak pro společnost, která musí fungovat v plně konkurenčním prostředí, a není tady důvod k obavám, že by to neměl být režim akceptovatelný i pro další podniky.
Nyní k té části zákona, která se týká informačního zákona. Tady je potřeba říci, že Ministerstvo vnitra je již ve finální fázi procesu přípravy vládního návrhu zákona o svobodném přístupu k informacím a čeká na dokončení legislativního procesu u tisků 138 a 139, kde je infozákon rovněž otevřen. Schválení další novely infozákona v tomto tisku by znamenalo opět nutnost čekání na dokončení legislativního procesu a zdržení v přípravě vládního návrhu o několik měsíců. Vzhledem k tomu, že na znění úprav infozákona navíc zřejmě není ani politická shoda, bude zřejmě vhodnější nechat navrhované úpravy či následný legislativní proces u komplexního vládního návrhu v Poslanecké sněmovně. ***