(10.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
To znamená, že ta cílová odměna nemohla přispět. Já jsem řekla "kdyby přispěla", ale ona nemohla přispět k žádné motivovanosti, protože kontrolor prostě nemůže porušit zákon, když provádí kontrolu. Moje vyjádření jsou naprosto konzistentní. To, že jste řekl, pane poslanče Munzare, že si neumíte představit, že by některý finanční úřad nebo ředitel finančního úřadu nerespektoval doporučující pokyn - protože on nic jiného než doporučit nemůže, protože odpovědnost ze zákona je na řediteli finančního úřadu, pana generálního ředitele, ale byl takový. Byla to paní generální ředitelka Richterová, která v té době řídila Finanční úřad pro hlavní město Prahu a prostě ho nerespektovala. Neuzavřela jediné rozhodnutí o cílové odměně, což tam jasně na tom rozpočtovém výboru řekla. Já znova opakuji, ta praxe byla ukončena. Byl to hloupý pokyn bývalého generálního ředitele. Za tím si stojím. Bylo na konkrétních ředitelích finančních úřadů, zda ho respektovali, či nerespektovali. A přes to všechno nemohl být porušen zákon, protože kontrolor nesmí zákon porušit pod vidinou pěti či deseti tisíc. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí. Ještě kolega Munzar se hlásí do rozpravy a pan poslanec Ferjenčík také. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní ministryně, za doplnění. Já tedy přečtu znovu, co četl už pan kolega Ferjenčík. Je to citace přímo z vaší odpovědi. "Je zřejmé, že taková praxe by byla z pohledu celé Finanční správy České republiky značně krátkozraká. Kromě rušení takto nesprávně vydaných rozhodnutí by pak i u věcně správných rozhodnutí tento postup mohl vést k významnému riziku spočívajícímu ve zpochybňování vydaných aktů úřední osobou, která byla osobně - v závorce finančně - zainteresována ve prospěch konkrétního závěru, to jest doměření daně. Ve věci jednotlivých aktů a i případného finálního doměření daně by pak daňový subjekt mohl podat námitku podjatosti vůči této úřední osobě." To je vaše odpověď. To jsou vaše slova, která jste mi v odpovědi napsala. Vy teď říkáte, že to není pravda. Tak čemu člověk má věřit? Tomu, co jste napsala vy v té odpovědi - jestli je tedy celá nerelevantní - ať to, že se to nedělo, tak i to, že to nemůže způsobit podjatost - nebo máme věřit tomu, co nám říkáte dnes? Ale ono je to přece, paní ministryně, logické, když nějakého kontrolora finančně motivujete, aby dělal doměrky daně, dáte mu nějaký limit, tak samozřejmě potom k tomu nemůže přistupovat objektivně, protože s vizí své cílové odměny se samozřejmě bude dosáhnout těch limitů, které se v tom interním pokynu budou dávat. Zkrátka pokud někoho finančně motivujete na doměrky daně, nemůže k daňové kontrole přistupovat objektivně. A o to se jedná. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem se zeptat ještě na jednu věc. Jak je možné, že v případě, kdy všech těch čtrnáct ředitelů krajských úseků daňové správy tu informaci dostalo a věděli, že pan generální ředitel vydal tento hloupý pokyn - podle mě spíše tedy protizákonný pokyn - jak je možné, že když z toho byl mediální skandál, že vás na to žádný z těch lidí neupozornil. A paní ministryně, takhle praxe se děla. To bychom měli začít urychleně řešit. A místo toho vás v tom vlastně nechali vykoupat, připravili vám podklady pro nepravdivou odpověď pro pana Munzara. A teď to řešíme s velkým časovým odstupem.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nikoho nevidím se hlásit do rozpravy. Mohu tedy rozpravu ukončit. Ještě přečtu dvě omluvy, a to paní poslankyně Maxové od 10.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pana poslance Poura od 14.30 do 18.00 hodin z pracovních důvodů.
Ptám se pana kolegy Munzara na závěr, jestli navrhuje příslušné usnesení podle zákona o jednacím řádu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Ano. Děkuji, pane předsedající. Už jsem to tady na závěr svého předchozího vystoupení říkal. Navrhuji vyslovit nesouhlas s odpovědí. Toto není nic teď konkrétně proti paní ministryni, ale skutečně proti té odpovědi, protože paní ministryně v té odpovědi napsala nerelevantní údaje. Opravdu si nedokážu představit, a požádám i poslance hnutí ANO, aby nezavedli praxi, že i nerelevantní odpovědi neodpovídající skutečnosti jenom hlasováním se budou dělat za pravdu. Prosím vás o to, abyste se vyslovili pro nesouhlas s odpovědí podle paragrafu 112 odstavce 5 jednacího řádu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Rozhodneme v hlasování číslo sto devatenáct. Já vás ještě jednou odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. (Gong.) Zagonguji, aby ti, kteří mají zájem rozhodnout o tomto návrhu, se dostavili do sálu a abychom mohli rozhodnout.
Už jsme usnášeníschopni. Rozhodneme v hlasování číslo 119 o návrhu pana kolegy Vojtěcha Munzara o tom, že Poslanecká sněmovna nevyslovuje souhlas s odpovědí paní ministryně financí Aleny Schillerové k jeho interpelaci.
Zahájil jsem hlasování číslo 119 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 119. Z přítomných 81 poslance pro 37, proti 40. Návrh nebyl přijat.
Děkuji. Tím interpelace končí.
Budeme pokračovat, a to interpelací poslance Stanislava Blahy ve věci zápisu skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, sněmovní tisk 403. Pan ministr Jan Kněžínek odpověděl na interpelaci pana poslance Blahy a tato se předkládá jako sněmovní tisk 403 k projednání Poslanecké sněmovně. Otevírám rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí jako první. Kolega Blaha se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, před pár týdny jsem interpeloval pana ministra Kněžínka ve věci, která nás na úřadě v Uherském Hradišti, kde jsem starostou, dost trápí. Po debatách s kolegy vím, že samozřejmě Uherské Hradiště v tomto není žádnou výjimkou a trápí to všechna města, obce, ale i kraje, které mají své vlastní obchodní společnosti. Jde o povinnost zápisu skutečného majitele do evidence skutečných majitelů u všech právnických osob.
Tato povinnost se bohužel týká i právnických osob, které byly založeny obcí. U těch ale logicky není možné skutečného vlastníka uvést. Do evidence skutečných majitelů má být zapsán jako - v uvozovkách - skutečný majitel, ředitel nebo jednatel, v podstatě statutár příspěvkové organizace nebo obchodní společnosti. Smysl zákona tak podle mého názoru mizí, protože rozhodující vliv v právnických osobách, které založila obec, opravdu nemá jejich ředitel či jednatel, ale zastupitelstvo nebo rada obce. Celé to tedy v praxi znamená, že vyplníme zbytečnou kolonku o jméno, které tam vlastně nepatří, jen abychom splnili formální povinnost. Místo zjednodušení práce obcím přidáváme další administrativu a papírování pro papírování. Lidé na úřadě tak ztrácejí cenný čas vyplňováním zbytečných kolonek místo toho, aby se mohli naplno věnovat své práci. S tímto problémem nebojují jen obce, starosti přibyly i spolkům, společenstvím vlastníků jednotek a dalším. U nich neexistuje člověk, kterého bychom mohli považovat ve smyslu zákona za skutečného majitele. Netýká se to tedy jen úřadů, ale i obyčejných lidí. ***