(15.40 hodin)
(pokračuje Nacher)
Já bych se trochu věnoval tomu, že nařízení ukládá členským státům povinnost stanovit tři věci:
Za prvé subjekt či subjekty odpovědné za přiměřené a účinné vymáhání tohoto nařízení, což je důležité. A tam jsou čtyři možnosti. Já vám to tady říkám pro přehlednost, abychom se v tom zorientovali. První je nepřijetí žádné úpravy. Druhé je rozšíření dozorových pravomocí stávajících dozorových orgánů pro oblast zákazu diskriminace a třetí je vytvoření nového dozorového orgánu. Jak z tohoto výčtu vidíte, logicky rozhodnutí padlo na dvojku, to znamená rozšíření dozorových pravomocí stávajících dozorových orgánů, což je v tomto případě ČOI a ERÚ - Energetický regulační úřad.
Za druhé nařízení ukládá členským státům povinnost stanovit pravidla pro ukládání opatření za porušení ustanovení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování.
A za třetí ukládá povinnost stanovit subjekt či subjekty odpovědné za poskytování praktické pomoci spotřebitelům pro případ sporu mezi spotřebitelem a obchodníkem. A tam jsou opět tentokrát čtyři varianty: Buď nepověřit poskytování asistenční, této informační služby nikomu, nebo to svěřit jednotným kontaktním místům, nebo to svěřit Evropskému spotřebitelskému centru, anebo opět vytvořit nový orgán. Takže tam to rozhodnutí padlo na to, svěřit to Evropskému spotřebitelskému centru. Jinými slovy, tady vidíte, že se jde evidentně po nějaké logice, nevytvářejí se nové orgány nebo se na to úplně nerezignuje.
Takže já bych poprosil, jestli bychom to mohli takhle projednat pod § 90, tak jak bylo řečeno. Já vám děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které vidím přihlášku pana poslance Vojtěcha Munzara. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající. Já děkuji za tu zpravodajskou zprávu. Když jsem si tento návrh studoval, tak jsem - a já jsem většinou kritický, ale v tomhle případě musím spíš poděkovat za to, že se vláda nevydala cestou vytvoření nového orgánu a nevyužívá stávající kapacity. Já bych možná trochu polemizoval s tím, co je napsáno v důvodové zprávě, to je RIA, že to nebude mít žádné náklady, tyto činnosti. Můžeme se bavit o tom, jak moc si tedy stát měří efektivnost vlastních činností, když nové činnosti vlastně pokládá za to, že jsou zadarmo, že nebudou mít novou zátěž na státní rozpočet. Ale tohle jsou všechno věci, které jsem chtěl probírat původně na výborech.
Vzhledem k tomu, že je to navrženo v § 90, bych se chtěl pana ministra zeptat, proč zvolili tuto formu, proč zrovna § 90. Protože § 90 je pro mě něco mimořádného a něco, co se musí udělat rychle z nějakých důvodů časových, nějaké hrozby nebo něco podobného. My jsme tady zákonodárná Sněmovna, vláda podle Ústavy je odpovědná za své činnosti Poslanecké sněmovně a podle mě je principiálně špatně, pokud se ministerstva mezi sebou dohodnou, že něco předkládají bez rozporu, vláda to schválí a nám to takhle hodí do Sněmovny, rychle to schvalte podle § 90, protože se ministerstva dohodla.
Myslím si, že naše role jako Poslanecké sněmovny je daleko důležitější. My bychom ty zákony, pro které hlasujeme, měli skutečně posuzovat, pobavit se o nich ve výborech a ne si nechávat takhle od vlády zrychlovat legislativní proces, protože možná ne v tomto případě, ale v ostatních případech, a měli jsme to tady několikrát, ten § 90 spíš znamená, že je tam něco přidáno, že vláda to chce z nějakých důvodů projednat rychle, což se nám nelíbí, protože to ponižuje tu funkci Poslanecké sněmovny. Z principu se mi nelíbí ten § 90 a chci se zeptat, proč v tomto případě je takto navržený. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pan ministr Kněžínek hodlá odpovědět hned. Pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Já moc děkuji za tuhletu otázku. Samozřejmě ta možnost schválení návrhu zákona již v prvém čtení je skutečně mimořádná. Koneckonců je to právo Poslanecké sněmovny tento návrh takhle projednat, nikoliv její povinnost. A samozřejmě Poslanecká sněmovna vždycky logicky posoudí podle obsahu toho návrhu.
Já jenom historicky, a samozřejmě i když bych se podíval třeba do komentáře k jednacímu řádu Poslanecké sněmovny anebo do historických případů, kdy byl ten paragraf využit, tak on právě směřuje - nebo byl zamýšlen právě na situaci implementace práva EU, kde se jedná o minimalistickou transpozici a jde o návrh, který je stručný. Podle mě všechny tyhlety podmínky jsou v tomto případě splněny. Samozřejmě můžete namítat, že mohl být ten návrh předložen dřív. To já tady na tomto místě přiznávám. Ano, mohlo se to stát. Koneckonců implementační lhůty, resp. ta adaptační uplynula v prosinci loňského roku. Na obhajobu tohoto postupu můžu nicméně korektně uvést, že do současné doby tu právní úpravu adaptovalo svou vnitrostátní pouze sedm členských států EU. A ten důvod je proto, že byla členským státům stanovena poměrně krátká doba na to, jak to udělat. To znamená, tady si troufnu tvrdit, že to není úplně liknavost ze strany předkladatele, ale prostě je to dáno krátkou dobou, která byla stanovena a která podle mě zase částečně odůvodňuje využití toho mimořádného postupu podle § 90.
Zároveň k tomu ještě poznamenám, že Česká republika při vyjednávání - já jsem si to ještě ověřoval dnes na Ministerstvu průmyslu a obchodu - opravdu prosazovala delší implementační lhůtu. Nicméně v rámci debat mezi Komisí a Evropským parlamentem bylo rozhodnuto o tom, že implementační doba bude skutečně takto krátká. A předpokládám, že jednou z věcí, která se brala v potaz, je, že ta implementace skutečně může být poměrně stručná, tak jako jsme koneckonců zvolili mít v České republice.
A potom zazněla ještě otázka dopadů na státní rozpočet. Tak samozřejmě tím, že nevzniká žádný nový úřad nebo žádná nová entita a využívají se stávající kapacity, tak už z povahy věci jsou ty dopady minimálně nižší, vždycky. Ten stávající návrh předpokládá, že v rámci nějaké reorganizace práce v rámci státních institucí prostě budou provedena taková opatření, aby nedošlo k požadavkům na personální posílení, a tím pádem ty dopady by skutečně měly být tedy rozpočtově neutrální. Tolik jenom na vysvětlenou.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan kolega Munzar ještě jednou v rozpravě. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Tak já začnu od konce. Děkuji panu ministrovi za vysvětlení dopadu na státní rozpočet. Já to beru tak tedy, že se zefektivní práce stávajících orgánů, protože budou vykonávat více činností za stejně peněz, jestli toto můžu přeložit tímto způsobem, a nebudou tedy v dalších rozpočtových obdobích žádat o navýšení finančních prostředků od daňových poplatníků na svůj provoz. Beru to tedy takto a děkuji za osvětlení.
Nicméně stále mám výhradu k tomu § 90. Chápu, lhůta uběhla v prosinci. Otázkou je, jestli to mělo být dáno dříve. Říkal jste, že pouze sedm zemí toto implementovalo. Na druhou stranu si myslím, že skutečně pro nás jako pro Poslaneckou sněmovnu ten § 90 skutečně má sloužit mimořádně. A stává se opakovaným pravidlem této vlády i předchozí, že předkládá návrhy podle § 90 proto, že nějaký ten termín uplynul nebo termín hoří. Tím skutečně ponižuje trochu naši práci jako poslanců, kteří jsou zodpovědní za to, jak hlasují o těchto zákonech, aby si je nastudovali, aby si k tomu zjistili veškeré záležitosti. Chápu, že tato novela je stručná, jednoduchá. Nicméně principiálně se dostáváme do kolotoče § 90. Dneska je to tuším u sedmi nebo osmi bodů § 90 navržen a roztrhl se s tím pytel, před čímž já bych varoval. A je to ochrana naše, vážené kolegyně a vážení kolegové. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi. Zpravodaj Patrik Nacher se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Já bych ještě chtěl reagovat na kolegu Munzara, že ten § 90 se nevyužívá často jenom proto, aby se něco zrychlilo. Ale řeknu tady konkrétní dva příklady, kdy jsem já byl u toho, kdy se použil prostě pro to, aby celkem složitá norma prošla a nedostaly se tam nějaké jiné věci. Nekontaminovalo se to něčím jiným. Dám příklad. Byla to úplně první norma, kterou jsem měl s kolegou z KDU-ČSL, kde jsme změnili v zákoníku práce pět slov. Ale v momentě, kdy jsme otevřeli ten zákoník práce, tak by tam najednou bylo těch pozměňováků sto. Nakonec ta devadesátka neprošla, ale tenkrát to bylo na gentlemanské dohodě těch klubů. Jinými slovy, někdy to je skutečně tak, že ta devadesátka se používá proto, aby to šlo jednak rychle, ale aby se tam vlastně vzala ta podstata a nějaký zákon se nerozšířil. Ale takových příkladů je víc. Můžu dát třeba, já nevím, zákon o prodejní době apod. Děkuji. ***