Úterý 12. března 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Filip)

1.
Návrh zákona o zpracování osobních údajů
/sněmovní tisk 138/14/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 138/15. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty.

Vítám mezi námi paní senátorku Annu Hubáčkovou a žádám, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Pane místopředsedo vlády. (K poslanci Michálkovi, který stojí u předsednického stolu a hovoří s členem vlády.) Pane předsedo klubu... Nejdřív pan ministr vnitra a místopředseda vlády - za navrhovatele vyjádření ke sněmovním pozměňovacím návrhům. (Neustálý hluk v sále.) Požádám sněmovnu ještě jednou o klid. Kolegyně a kolegové, projednáváme návrh, který se týká osobních údajů. Pokud diskutujete jiné téma, prosím v předsálí a nechte místopředsedu vlády a ministra vnitra, aby mohl přednést své slovo. Děkuji.

Máte slovo, pane místopředsedo vlády.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Také děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se stručně vyjádřil k návrhu zákona o zpracování osobních údajů, který vrátil Senát s pozměňovacími návrhy.

Hlavní změnou, kterou Senát navrhuje, je vypuštění pokut za porušení povinností při zpracování osobních údajů pro orgány veřejné moci, tedy státní úřady i územně samosprávné celky. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že Poslanecká sněmovna v předchozích fázích legislativního procesu diskutovala různé přístupy k pokutám a podpořila stanovení velmi nízké horní hranice pokut pro malé a střední obce. Senátní návrh naproti tomu plně využívá možnosti, kterou nabízí obecné nařízení o ochraně osobních údajů, a to orgánům veřejné moci pokuty vůbec neukládat. Přestože obecně není žádoucí přijímat normy, jejichž porušení není postihováno náležitou sankcí, Senátem navrhovaná změna se jeví jako důvodná vzhledem k povaze a rozsahu změn, které přinášejí nové evropské předpisy v oblasti ochrany osobních údajů.

Z pohledu Ministerstva vnitra lze tedy přistoupit na to, že v nastávajícím období bude veřejná správa vedena k plnění svých povinností tím, že bude podléhat kontrolní činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů a současně i hrozbě, že subjekty údajů budou případně vzniklou újmu vymáhat soudně. Ministerstvo vnitra bude proto pečlivě sledovat, jak se nová právní úprava a její aplikace v praxi projevuje. A pokud by se ukázala jako nedostatečná, bylo by možno přistoupit k opětovnému zavedení správních pokut i vůči veřejné sféře.

Z důvodů, které jsem vám nyní popsal, si dovoluji doporučit schválit nyní projednávaný návrh zákona o zpracování osobních údajů ve znění schváleném Senátem.

Senát též navrhuje vypustit úpravu působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů v oblasti práva na informace a s důsledky tohoto kroku si vás dovolím seznámit v rámci projednávání tisku 139, tedy změnového zákona. V tuto chvíli uvedu, že vypuštění úpravy příslušných působností Úřadu pro ochranu osobních údajů by dle názoru Ministerstva vnitra nemělo ohrozit funkčnost novelizace zákona o svobodném přístupu k informacím, která je obsažena ve sněmovním tisku 139. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru vnitra Janu Hamáčkovi za jeho úvodní slovo a vyjádření k pozměňovacím návrhům Senátu. Nyní požádám senátorku, paní Annu Hubáčkovou, aby nám přednesla projednávání v Senátu. Paní senátorko, prosím, máte slovo.

 

Senátorka Anna Hubáčková: Děkuji. Pane předsedající, přeji vám dobrý den. Přeji, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, i vám dobré odpoledne. Děkuji i panu ministrovi za jeho úvodní slova z pozice Ministerstva vnitra k návrhům, které vám Senát předkládá.

Mně dovolte krátce využít tohoto času k obhajobě senátního návrhu. Skutečně se senátní návrh týká především vyloučení všeho, co se do zákona dostalo jako v uvozovkách přílepky. To znamená všeho, co se týká novely zákona 106, nikoliv 101. Evropská směrnice po nás chce transponovat zákon o ochraně osobních údajů a najednou nevyužíváme té možnosti udělat zákon pro občany a pro všechny jednoduchý, srozumitelný a transparentní, prostě zákon 101 a vše, co souvisí se zákonem a s ochranou osobních údajů. Dovolili jsme si do něho vložit ještě novelu zákona 106, která je nota bene skoro připravena Ministerstvem vnitra k projednání.

Takže to je to hlavní nosné téma - transparentnost zákonů. Udělejme jednoduchý, transparentní a srozumitelný zákon o ochraně osobních údajů 101, a pak se věnujme všem změnám, které bychom mohli jak z hlediska procesního, tak možná i z hlediska orgánů a kompetencí promítnout do zákona 101. I tato norma bude transparentní, přehledná a jednoduchá pro všechny uživatele, jak pro žadatele, tak pro úředníky, soudce, prostě pro všechny občany.

Druhá nosná změna, kterou Senát přináší, je v oblasti pokut, kde navrhuje v celém rozsahu využít možnost využít výjimky nepokutovat orgány - samosprávné celky.

Tolik ve stručnosti, víc vás nechci zdržovat. Chci jenom znovu apelovat: zkusme udělat zákon jednoduchý a transparentní bez přílepků. Prosím o podporu senátních návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní senátorce Anně Hubáčkové. A teď se postupně zeptám zpravodajů, nejdříve za garanční výbor pana poslance Marka Bendy, Leo Luzara, Jiřího Běhounka, Jiřího Bláhy, Patrika Nachera a Martina Kupky, jestli se chtějí vyjádřit. Pan zpravodaj Marek Benda se chce vyjádřit. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jsme tady v lehoulince nesnadné situaci, protože Senát vrátil návrh zákona, který byl mimořádně složitý, a i jeho projednání ve Sněmovně bylo mimořádně složité. Desky, co vidíte u mě na, to je právě jenom sněmovní tisk 138, ani jsem je sem pro jistotu nebral, abych vás příliš nestrašil, co všechno před námi stojí. Nicméně Senát vrátil kromě některých technických změn, které, bych řekl, jsou nepodstatného charakteru, se dvěma zásadními změnami. K oběma bych se chtěl vyjádřit.

První změna se týká úplného vynětí pokut pro územní samosprávu. Dobře víte, že jsem tady opakovaně na půdě Poslanecké sněmovny i od tohoto pultíku říkal, že s tím zásadně nesouhlasím, že si myslím, že pokud nejsme schopni snížit pokuty pro soukromé subjekty, pokládám za nespravedlivé, aby veřejné subjekty a samosprávy a jimi zřizované organizace pod pokutami nebyly. Současně je třeba říci, že znění, které nakonec nějakými složitými hlasováními přijala Poslanecká sněmovna, je možná nejdivnější, které se dalo vymyslet. Pokuty jenom omezené a jenom pro omezený okruh subjektů obcí prvého a druhého stupně a jimi zřizované organizace bez ohledu na to, jak je organizace veliká, jaký má rozsah. Může to být naprosto nespravedlivé.

Pokud bychom se přiklonili k senátní verzi, a pan ministr se k ní přiklonil a chápu, že tlak veřejné správy - všichni jsme to zažívali i v tomto sále, jak se opakovaně běhalo: vyjměte všechno - je poměrně velký, tak si myslím, že by to muselo být na nějakou přechodnou dobu, že bychom museli říct: dobře, necháme pro veřejnou správu nějaké zabíhací období a pak se musíme vrátit k jednotným pokutám pro všechny subjekty veřejné správy bez ohledu na to, jestli jsou menší nebo větší, protože se upřímně přiznám, že rozdělení, které nakonec zvítězilo v Poslanecké sněmovně, že se řekne: menší, mají jenom omezené pokuty, větší mají neomezené pokuty, se mi zdá velmi zvláštní.

Druhá věc, kterou nám Senát vrací, další jsou opravdu spíše technického charakteru, je ono vynětí informačního příkazu, které se dostalo do usnesení této Sněmovny až hlasováním na plénu Poslanecké sněmovny, předtím nikdy žádný z výborů návrh zákona nedoporučil, ústavněprávní výbor k němu nezaujal stanovisko, v závěrečném hlasování nedal ani doporučení, ani nedoporučení. Na jednu stranu souhlasíme, myslím že většina z nás, s myšlenkou, že by bylo rozumné, aby něco jako informační příkaz existovalo. Na druhé straně i po dlouhých diskusích s Ministerstvem vnitra se nám zdálo dosti nevhodné a neúnosné tak zásadní průlom do veřejné správy a jejího fungování formulovat pozměňovacím návrhem, který zazní na půdě Poslanecké sněmovny a je schvalován ve třetím čtení, aniž bychom úplně tušili, jaké jsou nebo nejsou jeho dopady.

Tohle jsou důvody, proč se zřejmě velká většina našeho klubu přikloní k tomu, abychom podpořili senátní verzi. Přiznám se, že ze svých zásadních důvodů výhrad proti omezení pokut pro veřejné subjekty pro ni hlasovat nemohu, protože i když by to bylo vynětí jenom na rok, tak se mi zdá, že to správné není. Ale Senát nám v tomto směru nedává jinou možnost než hlasovat buď pro svoji verzi s úplným vynětím, kde mě mrzí, že tam nedali alespoň nějaké omezené pokuty, anebo pro verzi Poslanecké sněmovny, o těchto problémech jsem mluvil.

Tolik za mě jako zpravodaje. Děkuji za pozornost. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Marku Bendovi. Konstatuji stažení omluvy pana poslance Romana Onderky, je přítomen. Budeme pokračovat. Chce se vyjádřit Leo Luzar? Nemá zájem. Pan poslanec Jiří Běhounek? Nemá zájem. Pan poslanec Jiří Bláha? Pane zpravodaji, máte zájem se vyjádřit? Není tomu tak. Pan poslanec Patrik Nacher? Nemá zájem. Pan kolega Martin Kupka jako zpravodaj? Má zájem za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ještě než vám udělím slovo, požádám sněmovnu znovu o klid. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj před časem podpořil pozměňovací návrh zákona, který přinášel také významnou úlevu subjektům veřejné správy, rozšířil tu skupinu významněji proti tomu, jak to ve výsledku schválila Poslanecká sněmovna. Rozšířil totiž tu skupinu, která by měla velmi omezenou sankci na 5 000 korun, na všechny samosprávné územní celky a jejich příspěvkové organizace. V tomto směru je možné říct, že senátní návrh má blíž právě k tomu pozměňovacímu návrhu, který podpořil výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Chtěl jsem jenom na tuto blízkost upozornit, protože může ovlivnit i váš názor při hlasování o senátní podobě upraveného návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Martinu Kupkovi. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, ale vidím přihlášku z místa. Pan poslanec Profant. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážení kolegové, vážená veřejnosti, přeji příjemné odpoledne. Myslím si, že senátní verze je úplně nesmyslná. Přece nemůžeme tady dávat pokuty podle výše obratu soukromým subjektům a pak tu veřejnou správu ignorovat. Opět se vracíme k těm samým případům, které tu zazněly při třech čteních, když to procházelo Sněmovnou. To jakoby nebudeme pokutovat například hlavní město Prahu, až zveřejní databáze milionu svých obyvatel, nebo podobně? Máme samosprávy i veřejné úřady, které vedou ohromné databáze, kde je ohromné množství osobních údajů. A tohle nařízení je přesně k tomu, aby takovéto údaje chránilo, aby jasně vymezovalo, jak se s nimi pracuje, od základních metodik, jak je máte uložené v kanceláři, až po správní řízení a podobně. Senát tady navrhuje, abychom tady zase dělali nějaký vrchnostenský pohled na to, že veřejná správa smí dělat cokoli, zatímco každý podnikatel, živnostník a podobně bude dostávat pokuty za každé drobné pochybení? Vždyť to je úplně nesmyslné.

Vůbec nechápu, jak pro tuhle disproporci někdo může hlasovat. To absolutně porušuje princip rovnosti před zákonem. A myslím si, že pokud se to schválí v tomto znění, tak s tím bude ještě problém, protože už Legislativní rada vlády, jak jsem tady citoval ve svém minulém projevu při třetím čtení, zcela jasně řekla, že i byť je to jenom snížení pokut, je to na hraně ústavnosti, protože tam prostě není dodržen princip rovnosti před zákonem. Takže bych opravdu nedoporučoval, abychom hlasovali pro takovouto verzi. A pokud kolegové v Senátu chtěli, aby bylo ulehčeno veřejné správě, měli vymyslet kvalitní mechanismus, popřípadě to nějak zastropovat, omezit, jako jsme to udělali my ve Sněmovně, což si myslím, že byl rozumný kompromis, proto jsme pro něj jako Piráti hlasovali, a ne plošné vyjmutí. To je opravdu princip buldozeru. A zcela zbytečný - a myslím si, že protiústavní a že to bude nakonec napadáno případně u Ústavního soudu, protože tam není dodržena rovnost před zákonem. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vystoupení kolegy Profanta vyvolalo dvě faktické poznámky. První poznámka poslance Václava Klause, potom Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Klaus: Zareagoval bych, k čemuž jsou faktické poznámky určeny, to je reakce na své předřečníky.

K panu kolegovi Profantovi vaším prostřednictvím. Představte si, že jsou lidé, kteří nějaké GDPR nechtějí vůbec. Vůbec. Považujeme to za naprosto nesmyslný, špatný krok, který reguluje další věci, které dosud regulovány nebyly, buzeruje školy, nemocnice, soukromé podnikatele, každého. Takže z toho důvodu podpoříme aspoň to, kde se co nejvíce komukoli uleví, aby to na něj nedopadalo. Takže tady neříkejte, co je nesmysl, anebo není. My to prostě vidíme jinak. Vy chcete další kraviny typu GDPR. My je nechceme, tak to chceme aspoň zmírnit. To je celé.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura také k faktické poznámce. Připraví se kolega Petr Pávek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych taky zareagovat na předchozí vystoupení pana kolegy z pirátské strany. Říká: porušíme rovnost před zákonem. Tak se podívejte na to nařízení. Tak bojujte s nařízením. Nařízení neumožňuje snížit pokuty privátním subjektům. To nás rozčiluje, ale s tím nic neuděláme. Není to naše rozhodnutí. My jenom v rámci možností, v rámci velmi omezeného prostoru, který máme, ten prostor využíváme. Ta debata by byla legitimní, kdybychom ten prostor měli pro všechny subjekty a rozhodli jsme si, že ulevíme veřejné správě a privátnímu sektoru ne. Tomu já rozumím. Ale tak to prostě není. Tak prosím neargumentujte nerovností před zákonem a protiústavností, protože to nařízení nepřijal český parlament.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Petr Pávek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vy jste zažili několikrát mé vystoupení jako kritika předloženého návrhu, jak potom prošel ve sněmovní verzi. Já se domnívám, že senátní verze je lepší, že skutečně ulehčuje tam, kde ulehčit může. A také bych si dovolil prostřednictvím pana předsedajícího krátkou repliku na kolegu Profanta. Víte, ten zákon není pouze o ochraně osobních údajů. On je o ochraně před obchodováním s osobními údaji. A to je zásadní rozdíl v tom chápání, jak tady k němu dochází. Je velmi nepravděpodobné, a to i pro případ krize, že z nějaké samosprávy ta data utečou, tak je to sice špatně, je to nešťastné a určitě to povede k nějakým důsledkům, ale je velmi nepravděpodobné, že by samosprávy měly ambici s našimi daty obchodovat, což je to, proti čemuž vlastně vzniklo to nařízení Evropské unie. To znamená, to nařízení směřuje k tomu, aby se s našimi osobními daty neobchodovalo. Takže to směřovalo proti velkým korporacím, které si z toho udělaly miliardový byznys. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Marka Výborného, potom Leo Luzara a Mariana Jurečky. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážený pane ministře, vážená paní senátorko, kolegyně, kolegové. Jenom vaším prostřednictvím k tomu, co tady zaznělo od kolegy Profanta. Směrnice nám samozřejmě umožňuje jít touto cestou, kterou zvolil Senát, čili v tomto smyslu bych Senát nepodezíral z nějakých protiústavních kroků, notabene, když víme, že to v některých zemích Evropské unie funguje. Rakousko je klasickým příkladem. Šli touto cestou. Čili ta cesta, kterou zvolil Senát, je cesta, která je vstřícná právě vůči městům a samosprávám.

A ještě jedna věc. Pokud, pane kolego, Praha zveřejní vaše data, tak ji zažalujte. To je velmi jednoduché. Myslím, že tam se potom můžete domoci nápravy, na to nepotřebujete mít sankce v rámci tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Leo Luzar, také s faktickou poznámkou. Připraví se Marian Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vaším prostřednictvím, pane předsedající, navážu na kolegu Pávka, který tady jasně deklaroval, o čem vlastně původní myšlenka GDPR v rámci Evropského parlamentu byla. Ano, bylo to zabránit obchodování, masivnímu obchodování s daty občanů. A teď je úplně jedno, jestli obrazovými daty, nebo databázemi a podobně. Proč se ale vyjadřujeme k tomuto návrhu - a vyjádřili jsme se negativně už k poslanecké verzi, tak teď i k té senátní - je, že v celém návrhu českého aplikačního zákona GDPR zůstala jedna obrovská výjimka. A ta výjimka zůstala pro média. Zůstala pro autory a média, kteří mají absolutní výjimku z tohoto zákona, jako by se nestávalo, že unikají data, jako by se nestávalo, že osobní údaje občanů z těchto médií, které jsou posbírané, a my ani nevíme, že jsou posbírané, my ani nebudeme vědět, že jsou posbírané. A dokonce bylo odmítnuto i přijmout etický kodex, který by tato média zavazoval, aspoň informovat, nebo vědět, že nakládají s těmito osobními údaji občanů, které masivně sbírají dennodenně, aby o nich věděli a evidovali je, jak by tento zákon ukládal, že se má s těmito citlivými daty občanů nakládat. I to bylo odmítnuto.

Čili tato absolutní výjimka, která je dána, a dneska zrovna prožíváme podobné záležitosti, které se týkají úniku informací, ty nás vedou k tomu, že odmítáme oba návrhy, protože je to neodůvodněná výjimka z ochrany osobních údajů. A bojíme se toho, že obchod s osobními údaji převáží i v těchto médiích nad tím, aby chránila data občanů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Mariana Jurečky. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, členové vlády, já si dovolím navázat na to, co tady ve svém příspěvku říkal kolega Profant, protože mně přijde, že tady v tom okamžiku, kdybych s tím souhlasil, tak přistupuji na logiku jako podnikatel, nebo i jako starosta nebo představitel veřejné sféry se řídím tím, že zákon dodržuji více či méně podle toho, jaká mně hrozí sankce.

Já jsem takovouto filozofii, přiznám se, nikdy neměl. Ona je svým způsobem zajímavá, možná je trošku pirátská, ale mně vždycky přišlo, když jsem byl živnostník jedenáct let, nebo když jsem byl čtyři roky jako ministr, tak prostě jednou mi zákon něco ukládá, říká, tak to prostě dodržuji a snažím se to dodržovat a nepřemýšlím nad tím optikou, jestli mi za to hrozí či nehrozí sankce.

A my tady poté, co se nám nepodařilo ve Sněmovně prosadit některé návrhy, tak z Senátu máme vrácenu verzi, která umožňuje nám zákonodárcům České republiky v rámci mantinelů směrnice Evropské komise říci: Můžeme tady jednou nebýt papežštější než papež a nemusíme tady vyžadovat povinnost sankce. Předpokládáme, že to plnit můžou, a jak tady už říkal kolega Výborný, že to plnit budou, ale pokud jste nespokojeni, můžete si tu žalobu stejně na postup toho úředníka podat. Takže nechápu, proč bychom nemohli umožnit jednou tady být řekněme otevření, mít tady férový přístup vůči samosprávám, tak jak nám to navrhují kolegyně a kolegové ze Senátu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Martin Kupka a poté Václav Klaus, také s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Já si dovolím ještě zareagovat na poznámku pana kolegy Profanta. Rozhodně bych nechtěl, aby tohle směřovalo k tomu, že bude někdo vykládat senátní návrh tak, že by se samosprávy, úřady postavily do pozice nějaké vrchnosti. Osvobození od sankce přece neznamená, že veřejná správa v ten okamžik nebude dodržovat zákon. V mnoha jiných státech světa je také veřejná správa a instituce veřejné správy jsou osvobozeny od sankcí, a to z toho důvodu, že to znamená jenom přelévání peněz. Ale rozhodně to neznamená, že úředník, ten konkrétní, který by se případně dopustil porušení zákona, by nebyl sankcionován nebo by se ze strany svého nadřízeného vymanil z nějaké sankce, nebo z nějakého postihu. V tomhle směru jsem také přesvědčen, že nemáme být papežštější než papež, že máme využít oné možnosti zmírnit dopady GDPR tam, kde to je možné. A tohle je konkrétní případ, kdy instituce veřejné správy samozřejmě musejí dbát na to, aby zacházely s osobními údaji neledabyle. To je podle mého soudu jediný podstatný a pozitivní prvek GDPR, aby se opravdu zacházelo s osobními údaji s patřičnou vážností a pečlivostí, aby se nestávaly volně předmětem ledabylého zacházení, nebo dokonce obchodování. Tam máme směřovat, ale nemáme spolu s tím spojovat celou řadu např. drakonických sankcí, které stejně pravděpodobně by nikdo nikdy neuložil, protože sankce, která je nesmyslně vysoká, je ze své podstaty neústavní.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Václava Klause. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Já si ještě dovolím shrnout trošku debatu. Já jsem řekl, jak budu hlasovat a proč. Ale přesto si nemůžu nevšimnout takového pocitu, který mám, že zase projednáváme něco, co občané České republiky nechtějí. To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou.

Já tyhle pocity mám hrozné, protože tady 57 % zákonů jsou nařízení Evropské unie, kde my jako ovce pro to zdviháme ruku a v nějaké podobě to posíláme dál českým občanům. Tak jestli vám to nevadí - mně to vadí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Dále mám přihlášeného pana poslance Ferjenčíka jako řádného přihlášeného do rozpravy. Ale mám ještě dvě faktické poznámky: pana poslance Jurečky a pana poslance Dolínka s faktickými poznámkami. Nyní tedy pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já bych chtěl poprosit pana poslance kolegu Václava Klause mladšího vaším prostřednictvím, pane předsedající, byť chápu jeho rozhořčení v této věci, ale aby vážil příměry, které bude používat, protože si myslím, používat tady příměr z období druhé světové války, holocaustu, mi nepřijde patřičné. Děkuji. (Potlesk části poslanců v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Petr Dolínek s faktickou poznámkou. Poté kolega Holomčík a poté pan místopředseda Petr Fiala. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já jsem chtěl říct to, co řekl můj předřečník, a také to, že Evropská unie, pane kolego Klausi prostřednictvím pana předsedajícího, není něco samo o sobě. To je setkávání ministrů, to je Evropská komise, to je Evropský parlament, to jsou desítky a stovky hodin jednání. To, že se to vám osobně zrovna nelíbí, neznamená, že to můžete dehonestovat takovým způsobem, jaký si tady dovolujete. Mně to přijde až urážlivé a mně to přijde až zbytečné. Je to skutečně proces, který má za sebou velmi kvalifikovanou diskusi, a vy se tady snažíte dělat z lidí, kteří hájí práva nějakých občanů, štvance, nebo lidi, kteří prostě chtějí někomu ublížit. A já si myslím, že je to přesně naopak. Prostě vaše vidění světa je vidění světa, prostřednictvím pana předsedajícího, které se s mým neslučuje. A jsem velmi rád, že jste v menšině v této populaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Holomčík se odhlásil. Nyní pan místopředseda Fiala k faktické poznámce. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nevyjadřuji se k věcné podstatě té věci, ale jménem Občanské demokratické strany se omlouvám za příměr, který zde nevhodně použil můj kolega Václav Klaus. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Václav Klaus se hlásí s faktickou poznámkou. Pan poslanec Václav Klaus s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Ferjenčík s řádnou přihláškou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Já jsem si pouze dovolil upozornit, že přes 57 % zákonů, které zde přijímáme a doručujeme občanům, nevzniká z naší vůle, z vůle českých občanů, ale jsou nám doručeny a my je tady jenom automaticky přeschvalujeme. To mi přijde, že je prostě ztráta suverenity České republiky, mně se to zásadním způsobem nelíbí! Příměr možná byl drsný, ale v jádru sedí. Prostě my s tím nemůžeme nic dělat, my to musíme stejně schválit. Jinak nám hrozí pokuty atd. Kdybychom o tom hlasovali nezávisle, tak věřím tomu, že by žádné GDPR nebylo a že by tady sto poslanců pro to nehlasovalo, ani by to nikoho nenapadlo. A to je jeden zákon za druhým, který nám sem běží, evropský zatykač, tohleto, támhleto, den za dnem. Schválně si to spočítejte. Já už jsem to jednou nechal spočítat Parlamentním institutem; je to přes 50 %. Čili ztrácíme vládu nad touto zemí a někteří nad tím ještě jásají. A když to někdo kritizuje, ať už vhodně, nebo nevhodně, tak ho tady okřikují. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan kolega Ferjenčík ještě posečká. Máme tady další faktickou poznámku, a to paní poslankyně Aleny Gajdůškové, potom Petra Gazdíka, potom Mariana Jurečky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Já bych si dovolila vaším prostřednictvím požádat členy evropského výboru, aby našemu panu kolegovi Václavu Klausovi mladšímu vysvětlili, jak se projednávají evropské dokumenty v tomto výboru. My jsme ti, kteří jsme u začátku těchto dokumentů. My se spolupodílíme na tom, jak v konečné fázi vypadají. Prosím, aby to panu kolegovi někdo z evropského výboru vysvětlil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Petr Gazdík. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl prostřednictvím vás, pane předsedající, vyzvat pana kolegu poslance Václava Klause mladšího, aby si skutečně nastudoval, co tady schvalujeme a neschvalujeme. Strašně bych si přál, abychom pouze transponovali evropské směrnice. Ale kdo studuje to, když je u zákona napsané EU, moc dobře ví, že mnoho věcí, někdy více než polovinu, tam přidávají úředníci našich ministerstev, nebo se z toho zákona stane úplně něco jiného, než původně byla transpozice Evropské směrnice. To je jedna věc.

Druhá věc. Pan předseda školského výboru Klaus odešel a já bych ho chtěl prostřednictvím pana předsedajícího vyzvat, aby se opravdu za ten nevhodný příměr omluvil, tak jak to učinil jeho pan předseda, kterého si za to velice vážím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan poslanec Marian Jurečka, ještě další faktická poznámka. Poté pan poslanec Petr Pávek. Poté paní poslankyně Jana Černochová. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Je škoda, že kolega a poslanec Václav Klaus mladší už opustil jednací sál v tento moment, protože já bych tady chtěl především, pokud to případně sleduje veřejnost, uvést jednoznačně některá fakta. Protože ze své osobní zkušenosti vím, že to není tak, že nějaký zlý Brusel nám něco nadiktuje, ale prostřednictvím Rady ministrů, kam ministři jednotlivých členských států jezdí. A pokud se bavíme o GDPR, tak se zeptejme, co dělal náš ministr vnitra před čtyřmi, pěti lety, kdy se tato věc určitě na jednání Rady ministrů projednávala. Jaké měl stanovisko? Měl-li připomínky. Měl návrhy ke změnám a podobně?

Pak je tady Evropská komise, která se tím návrhem také zabývala. I do té nominujeme. Evropský parlament následně potvrzuje složení této komise. Nejsou to žádní nevolení lidé, kteří nemají mandát. A pak je to Evropský parlament. Podívejme se na hlasování našich europoslanců, a jaké podávali pozměňovací návrhy. Jak se snažili případně tady tuto legislativu ovlivnit.

Především pro veřejnost, případně pro tu, která sedí tady na balkoně, chci uvést ta fakta na pravou míru, protože tvrdit, že zlý Brusel nám tady něco nadiktuje a my musíme, je prostě neuvěřitelné zlehčování, alibismus některých politiků, kteří mají - v uvozovkách - svoji pravdu, nevidí objektivní legislativu a její proces, jak je nastaven a jakým způsobem my ho můžeme ovlivňovat, pokud chceme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Petr Pávek. Připraví se paní kolegyně Černochová, poté Marek Benda. Pane poslanče, máte také slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Mojí předřečníci téměř všechno řekli. Chtěl jsem zdůraznit to, že před každým vydáním evropské směrnice nebo evropského nařízení probíhají většinou léta dojednávání a dohadování na půdě Evropského parlamentu, Evropské komise. Jezdí tam naši zástupci z ministerstev, a pokud přivezou, pokud vyjde směrnice nebo nařízení Evropské rady, se kterou se neztotožňujeme, tak pravděpodobně proto, že tam naši zástupci a velvyslanci a vyslanci neodvedli svoji práci. To je první věc.

Potom víte, jak ten proces probíhá. Už jsem ho tady několikrát popisoval, že směrnice nebo nařízení je k implementaci nebo transpozici převedena do České republiky. Tady to jde zase na resortní ministerstva. Rok a půl se na tom sedí a nic se nedělá. A na poslední chvíli se k tomu dají ty přílepky, se kterými se to posílá do legislativního procesu do Parlamentu. Naše praxe je tristní a velmi často ze smysluplných směrnic nebo nařízení potom vylézají paskvily, kterými obtěžkáváme nejenom tedy náš právní řád, ale především naše občany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Jana Černochová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegové moji milí, někteří i vážení, kdyby to, co tady říkala paní Gajdůšková, byla pravda, nedostali bychom se do pasti například s odzbrojovací směrnicí, kterou nám předložili už hotovou, už odsouhlasenou. Dokonce naše kolegy poslance Evropského parlamentu nenechali ani načíst pozměňovací návrhy, které k této směrnici měli. Nelžeme si tady do kapsy, protože nemůžete jedním dechem, zástupci ČSSD, tvrdit, že váš ministr vnitra Chovanec udělal maximum v Bruselu, co mohl, když neudělal nic a když tato směrnice je předmětem evropské soudní žaloby, která se tedy mimochodem - ano, abych nekřivdila panu bývalému ministrovi zcela - k Evropskému soudnímu dvoru se podávala za něj. Ale ten proces v Evropě, v Evropské unii, když beru všechny ty orgány, které tady byly vyjmenovány, ten byl o nás a bez nás! Opravdu nazývejme tady věci, paní Gajdůšková prostřednictvím pana místopředsedy, tak, jak jsou, a nemalujme si některou evropskou realitu trošku krásněji, než jaká je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Marka Bendy. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, zvrtlo se to tady trochu na akademický seminář o evropských směrnicích, který, souhlasím, že je důležitý, podstatný. Vědět, co dělá náš výbor pro evropské záležitosti, co dělá vláda a tak dále, je užitečné. Jenom bych rád upozornil na to, že tady jsme ve fázi evropského nařízení, které bohužel došlo k rozhodnutí na úrovni Evropské komise, že se bude jednat o nařízení. My jsme to opakovaně kritizovali, opakovaně tady o tom běžela diskuse v prvním i druhém čtení, jak veliký problém tvoří pro všechny evropské státy, které mají aplikovat právě GDPR, skutečnost, že se jedná o nařízení, že Evropská komise se rozhodla, že nepůjde o směrnici. Ano, samozřejmě, se souhlasem všech našich příslušných vyslaných představitelů, ale samozřejmě tam rozhoduje také nějaký byrokratický aparát, který si touto formou prosazování stále více nařízení a stále méně směrnic zajišťuje svoji budoucnost, zajišťuje svoji pozici. Myslím, že je férově říkat: nemají takové věci jako GDPR jít formou nařízení. V nejlepším případě se má jednat o směrnici. A zase jsme to tady opakovaně řekli. Možná bychom si mohli k tomu přijmout doprovodné usnesení, že každý ministr, kterému bude hrozit, že v jeho oblasti bude nějaké evropské nařízení, je povinen přijít do Sněmovny, tuto Sněmovnu o tom informovat, abychom to věděli předem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě dvě faktické poznámky - pana poslance Romana Onderky, poté pana poslance Pavla Bělobrádka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych prostřednictvím vás jenom k paní Černochové, ke ctěné kolegyni. Paní Gajdůšková se snažila vysvětlit to, jakým způsobem dochází k legislativnímu procesu v rámci Evropské unie. Chtěla upozornit na nevhodný příměr vašeho kolegy Klause. De facto chtěla říci - možná trošku obšírněji a trošku jiným způsobem, než to řeknu já - jakým způsobem sociální demokracie vnímá Evropskou unii. Není možné říkat, že Evropská unie je banda blbců, kteří nám z Bruselu posílají to, co máme dělat, protože my jsme součástí Evropské unie. Pokud tohle řekneme, tak říkáme i o sobě, že jsme blbci. To znamená, snažme se vnímat Evropskou unii jako věc, do které jsme vstoupili dobrovolně. Jako věc, která může být přínosem k Evropě. A to ještě neznamená, že se vším musíme souhlasit a že se (ne)budeme snažit, abychom korigovali některé věci, které se zdají být nevýhodné pro Evropu nebo pro Českou republiku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážená vládo, já myslím, že nápad s tím, že by se tady měla hlásit nařízení, má svoji logiku, nicméně směrnice většinou jsou takovým předkrokem. Začíná to doporučeními a podobně. Pak je směrnice, která je implementována do národní legislativy, a pak během času, dříve nebo později, ve velké části případů se z té směrnice stává nařízení. Myslím, že je potřeba tyhle věci podchycovat už v té fázi směrnice, ale samozřejmě nařízení je pak přímo použitelný právní předpis, takže to určitý smysl dává. Jen chci upozornit, že to není nikdy - nebo většinou, většinou to není nic, co by spadlo úplně zčistajasna.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Bělobrádkovi, a protože jsem se přihlásil s faktickou poznámkou, požádám o vystřídání v řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou pan místopředseda Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, já málokdy se shodnu s paní kolegyní Černochovou, ale jí tady musím dát absolutně za pravdu. Víte, ono totiž není možné jen slepě se přihlásit k tomu, že občané v referendu se vyslovili pro naši účast v EU. To je realita a my se s ní musíme vyrovnávat, ale někdy jednání naší Poslanecké sněmovny připomíná, jako kdybychom nebyli schopni odporovat tomu, co se odehrává na té byrokratické frontě v Bruselu a jinde. Řekněme si na rovinu, že jediným demokratickým orgánem Evropy je Evropský parlament, ale ten nemá ani právo rozhodnout o Evropské komisi, nemá ani legislativní pravomoc, takže se tady dostáváme k tomu, že všechny byrokratické struktury tady mají právo nad občany, a to je špatně a tohle je toho jediná ukázka. A já zásadním způsobem nesouhlasím s tím, jak vypadá současné GDPR.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen... Pardon, ještě je zde s faktickou poznámkou pan předseda Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vzpomeňme na Rocco Buttiglioneho. Ten byl grilován v Evropském parlamentu tak, že se nakonec komisařem nestal. Takže samozřejmě že Evropský parlament mluví do toho, kdo bude komisařem a kdo není, a pak také dochází ke schvalování. To je asi, jako vy kdybyste řekli, že jste nikým nevoleni, když jste byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou. Tak my tady máme Radu a máme tady Evropský parlament, který griluje. Takže ono to je trošku jinak.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Profant. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem tuším druhý přihlášený v rozpravě. Mezitím jsem absolvoval tady seminář o normotvorbě v EU. Prosil bych kolegy, aby to příště zkusili i jinak než přes faktické poznámky, protože ve chvíli, kdy už ta faktická poznámka reaguje pouze na faktickou poznámku a nikoliv na vystoupení v rozpravě, tak, omlouvám se, ale trochu předbíháte a není možné pak normálně debatovat jádro toho zákona. Takže rád bych se k němu vrátil.

Jedna část změny, která přichází ze Senátu, tu jsme tu velmi podrobně prodiskutovali, to jsou ty sankce pro obce, kde skutečně nám přijde úplně absurdní, aby třeba Praha ve chvíli, kdy prodá uživatelský kmen držitelů Opencard, za to jí nehrozila žádná pokuta. To je prostě absurdní a nechápu, že to tady ministr vnitra hájí.

Druhá část, která podle mého názoru je ještě výrazně důležitější, je návrh Senátu zrušit nebo vyškrtnout z toho zákona informační příkaz. V ČR platí zákon o svobodném přístupu k informacím, který zaručuje občanům právo na informace, ale bohužel má jednu zásadní chybu. Když na té první instanci občan informace protizákonně nedostane, odvolá se, tak většinou ta nadřízená instance, typicky krajský úřad, to první rozhodnutí zruší. Následně následuje to, že občan se zpátky obrátí na tu první instanci, resp. tam se to automaticky vrátí v rámci toho spisu, a pokud mu opět nezákonně neodpoví, neposkytnou informace, tak jemu nezbývá, než se zase odvolat nahoru. A tenhle administrativní ping-pong probíhá klidně na 18 opakování. Jediný efekt je ten, že následně žadatelé o informace se oprávněně obracejí na soudy a vyhrávají v těch soudech proti České republice a dostávají odškodnění, které platí zase všichni občané, odškodnění za to, že jim protizákonně nebyly poskytnuty informace, ale přitom se těch informací nedomůžou.

Proto my jsme ve chvíli, kdy se projednával zákon o svobodném přístupu k informacím v rámci tisků souvisejících s GDPR na plénu této Sněmovny, navrhli tento zásadní problém odstranit. Myslíme si, že je to naprosto namístě, protože právě přístup k informacím i ochrana soukromí velmi úzce souvisejí, protože právě tato dvě práva je často potřeba vybalancovat ve chvíli, kdy tu legislativu tvoříme. Proto si myslíme, že je zcela věcně namístě to projednávat. Proto jsme přesvědčili Poslaneckou sněmovnu jednou o tom, že je dobrý nápad informační příkaz schválit, zavést a že Úřad pro ochranu osobních údajů jakožto instituce, která už dneska hlídá soukromí, by měla i nastavovat ty mantinely přístupu k informacím a rozhodovat o vydání informačního příkazu. Myslíme si, že je to velmi dobrý instrument, a velmi mě mrzí, že ministr vnitra tady zcela otočil a přiklonil se k té senátní verzi, přestože ta sněmovní skutečně garantuje přístup občanům k informacím daleko lépe. To je za nás tedy zásadní bod, v čem je ta sněmovní verze zákona lepší. A vnímáme jako obrovskou chybu schválit senátní verzi, která informační příkaz škrtá.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr Hamáček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Já bych chtěl zareagovat na vystoupení pana kolegy Ferjenčíka. Já jsem si nevšiml, že jsem škrtl informační příkaz, resp. že bych tedy podporoval škrtnutí informačního příkazu. Pokud se nepletu, tak informačním příkazem se zabývá tisk 139, což je ten další bod, a až si poslechnete moje vystoupení k tisku 139, tak se dozvíte, že podporuji sněmovní verzi tisku 139, která zachovává informační příkaz. To znamená, toto pokládám za irelevantní poznámku. Ad a).

Ad b) k pokutám. Jsem přesvědčen, že nemá cenu opakovat argumenty, které tady padly. My pouze plně využíváme, nebo Senát tedy plně využívá možnosti, kterou to nařízení dává, to znamená, orgánům veřejné správy nebo veřejné moci pokuty odpustit, ale nijak je nezbavuje odpovědnosti za jejich konání. Samozřejmě já chápu, že je vždycky potřeba ten argument něčím ilustrovat nebo dokládat, ale není úplně férové tady říkat, že typickým představitelem samosprávy je Praha. To tak není, a když jsem poslouchal diskuzi v Senátu, tak možná by stálo za to se s těmi argumenty zejména od starostů menších obcí seznámit, a i proto jsem přišel s tím, že můžeme akceptovat senátní verzi, ale, a to je i ke kolegovi Bendovi, pokud by se ukázalo, že je tady nějaký problém, tak není nic složitého sankce zavést, ale to by znamenalo samozřejmě novelu zákona.

Takže z mého pohledu takto je ten zákon akceptovatelný a rozhodně to není o tom, že Ministerstvo vnitra chce destruovat informační příkaz.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jsem chtěl reagovat na příspěvek kolegy Holomčíka. Myslím si, že Praha opravdu není dobrý příklad. A já už jsem to tady, mám pocit, někdy říkal, mně se nelíbí ani jedna z těch verzí. Říkám to zcela otevřeně. Komplikuje nám to velmi život na obcích. De facto první náraz GDPR byl dost děsivý, to vám můžu z praxe říct, protože nikdo nevěděl, jak to bude, a stalo se tam to, že úřad začal být ochromen právě kvůli předávání dat.

Ale chci říct jednu věc. Ty stošestky, o kterých tady hovoříte, a veškeré stížnosti, které přijdou na úřad, tak jednou za rok na zastupitelstvu je předkládána zpráva o tom, jak jsou vyřizovány, jaké jsou důvodné, nedůvodné atd., kolik bylo odvolání. A toto vždycky provází samozřejmě velká rozprava, velká diskuze i včetně opozice. A já vám řeknu jako starosta obce s rozšířenou působností, ono toho není tolik za ten rok, jako třeba v Praze to máte běžně, ale je to tak, že vlastně nestalo se mi ještě nikdy, že bychom nedali požadované informace i s vědomím toho, že slouží pro konkurenční boj, nestalo se mi nikdy, že bychom tímto způsobem nechtěli dát informace, že bychom se přetahovali s krajským úřadem, a nikdy prostě na toto téma ani neproběhla diskuze. Možná by opravdu stálo za to se podívat, jestli je to tak v tuto chvíli to gros toho rozdílu, jestli to stojí za tu velkou diskuzi, protože skutečně na obcích jinde mimo Prahu to vypadá úplně, ale úplně jinak. Tento problém já z praxe vůbec neznám.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád vyjádřil k té poměrně složité matérii informačního příkazu a k záměru pana ministra podpořit senátní variantu sněmovního tisku 138 a sněmovní variantu sněmovního tisku 139. To znamená, je to takový mix a myslím si, že bychom se měli zamyslet nad tím, jestli náhodou z toho nebudou nějaké nežádoucí důsledky. Já to nejsem schopen předvídat, protože my jsme se o tomto rozhodnutí, které považuji za překvapivé, dozvěděli dneska odpoledne. Vzhledem k tomu, že ty zákony jsou spolu svázány, protože ten jeden zákon je změnový zákon k tomu druhému, tak ta varianta, že se jeden bude schvalovat v senátní verzi a druhý ve sněmovní verzi, je překvapivá. Já doufám, že nebude mít žádné nežádoucí důsledky.

Je pravda to, co řekl pan ministr, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na své verzi změnového zákona sněmovní tisk 139, tak bude zachován informační příkaz, přezkumné řízení a působnost Úřadu pro ochranu osobních údajů tak, jak je to vymezeno v tom sněmovním tisku. Vzhledem k tomu, že ty dva zákony jsou provázány, tak ta zmínka logicky byla i v zákoně sněmovní tisk 138, čili o zpracování osobních údajů. To, co se navrhuje, pokud by byla přijata senátní varianta sněmovního tisku 138, by vedlo pouze k tomu, že u Úřadu pro ochranu osobních údajů bude vyloučena pravomoc konzultovat s obcemi a dalšími povinným subjekty záležitosti práva na informace, čili tyto záležitosti zůstanou v gesci Ministerstva vnitra.

Tato úprava je svým způsobem paradoxní, nebo nelogická, protože úřad bude na jednu stranu rozhodovat o záležitostech práva na informace autoritativně a na druhou stranu nebude vybaven kompetencí konzultovat ty složitější otázky, které jsou na hraně práva na informace, ty zůstanou na Ministerstvu vnitra, tak jak je to dneska. Což nepovažuji za úplně šťastné. Samozřejmě jsem slyšel, že ministerstvo to opraví novelou, nicméně z hlediska legislativní techniky to není asi úplně nejšťastnější řešení.

Dovolím si tady jednu zmínku k Senátu, předkladatelům senátní verze ke sněmovnímu tisku 139. Ten je zpracován tak, že na základě usnesení Senátu se předkládá pozměňovací návrh, kterým se část 15. vypouští. To znamená, vypouští se z toho změnového zákona všechny změny zákona o svobodném přístupu k informacím. To znamená, že se vypouští i velmi důležité ustanovení dosavadního paragrafu, myslím, že to je 5 odst. 2, v zákoně o ochraně osobních údajů, že se poskytují osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. Takže pokud by byl schválen ten návrh Senátu, tak nám vypadne zákonný důvod pro poskytování informací o veřejných funkcionářích. Čili domnívám se - pokud to nebude vysvětleno nějak jinak, že se to zařadilo do jiného ustanovení, což já se omlouvám, ale to jsem tam opravdu nikde nenašel - domnívám se, že Senát z hlediska té legislativní techniky nevykonal úplně dobrou práci, protože je naprosto zásadní, aby tam toto ustanovení zůstalo. V opačném případě by stát začal utajovat informace o veřejně činných osobách, funkcionářích, zaměstnancích veřejné správy. To je důvod, proč ten senátní tisk 139 je pro nás v této podobě nepřijatelný, a je logické to rozhodnutí ministerstva, že tedy setrvá v té sněmovní variantě tisku 139.

Takže určitě uvítám vyjádření pana ministra. Jak říkám, vzhledem k tomu, že jsem se o tom dozvěděl před pár hodinami, že se to bude schvalovat takhle hybridním způsobem, jedno se Senátu, jedno za Sněmovny, tak nejsem schopen si představit, jaké to bude mít důsledky. Nepovažuji to za úplně šťastné a odpovědné rozhodování. Možná si na to vyžádáme nějaký čas, abychom si to prověřili. Ale na základě vyjádření pana ministra se k tomu kdyžtak nějak postavíme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v souladu s jednacím řádem bude následující pořadí řečníků. Pan místopředseda vlády Hamáček s přednostním právem, pan poslanec Profant, paní senátorka a potom pan poslanec Benda. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Tak já v reakci na pana předsedu Michálka. Mám pocit, že už jsme se pomalinku našli. To znamená, že i z toho, co říkal pan předseda, vyplývá, že není mým cílem zdestruovat informační příkaz. Souhlasím s tím, že není úplně standardní postup, aby u dvou souvisejících zákonů jeden byl preferovaný v senátní verzi a druhý v té sněmovní. Nicméně ten hlavní důvod jsem tady ozřejmil a to je to, abychom naplno využili té možnosti a odpustili pokuty obcím. Takže to z mého pohledu převažuje.

Ta rizika tam nejsou. Pokud jste - já jsem velmi pečlivě poslouchal - identifikoval pouze jedno, to je ten konzultační mechanismus mezi úřadem a dalšími subjekty, tak to z hlediska legislativy Ministerstva vnitra lze buď vyložit výkladem toho zákona, k čemuž jsme připraveni, anebo, a to je další informace, má ministerstvo připravenu novelu zákona 106, ta je nyní de facto v mezirezortu, kdy odstraňujeme rozpory, a v březnu ten materiál půjde na vládu. To znamená, nejpozději na dubnové schůzi Sněmovny se tady objeví novela 106, kde to můžeme případně upravit, a do té doby moje legislativa trvá na tom, že to je řešitelné výkladem. To jediné riziko, na které jste upozornil, podle mě buď neexistuje, nebo je řešitelné. A ve všem ostatním si myslím, že už jsme teď ve shodě. Samozřejmě chápu, že je tam jakýsi jiný politický názor klubu Pirátů na pokuty, ale to je věc, která nebyla ani předmětem nějakého jednání mezi námi, my jsme řešili infopříkazy a novelu 106. A tam myslím, že už jsme se potkali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou nyní pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Tak ten základní problém samozřejmě spočívá v tom, že my nejsme teď schopni během dvou hodin dohlédnout, jaké to bude mít důsledky, protože oba dva ty legislativní materiály jsou extrémně komplikované. Takže v tom já spatřuji to riziko. Ale to, co jste říkal, je samozřejmě pravda.

Pokud se tam ale ukáže - taky se domnívám, že pokud to bude stanoveno ve sněmovním tisku 139, působnost úřadu, tak je to dovoditelné výkladem. To znamená, úřad bude moci poskytovat nějaké konzultace, i když to tam explicitně nebude. A možná to nebude úplně tak krásně legislativně čisté, jak bychom si to představovali. Ale to, čeho se bojím, je, abychom tam zkrátka něco nepřehlídli, když to na základě takovéhle, nechci to nějak degradovat, ale hurá akce schvalujeme smíšeným způsobem.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Profant v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Opět zdravím. Několikrát tady v rozpravě zaznělo Rakousko. Že Rakousko nemá pokuty. Ale já si myslím, že rozhodně všichni členové výboru pro veřejnou správu byli velmi podrobně, například panem náměstkem Mlsnou, seznámeni s tím, že v Rakousku je zcela jiný model veřejné správy, kde pokuty pro veřejné organizace vůbec neexistují. A to je přesně ten důvod, proč to nařízení dovoluje tam ty pokuty nemít. Protože existují modely, kde veřejná správa nedostává pokuty a řeší se to jinými opatřeními. Pokud takový model chceme, tak takový model zaveďme. Já bych byl pro. Zase si nemyslím, že to přelévání peněz z jedné kapitoly do druhé je nějaký efektivní způsob, ale rozhodně tam nějaký způsob musí být. Nemůžeme říct, že ty úřady jsou nezávislé, a zároveň nemít nějaký mechanismus, jak řešit, pokud se chovají špatně. A to je to, co tu bohužel spousta lidí hájí.

A k panu ministrovi. Ve sněmovní verzi malé obce a jejich příspěvkové organizace již byly vyjmuty. Bavíme se o trojkových obcích. To nejsou malé obce, které by si nezvládly trošku přizpůsobit metodiku. Jsou to obce, které se již teď musely řídit zákonem 101, který, co se věcné podstaty týče, nařizoval to samé, akorát tam nebyly tak přísné ty pokuty a některé drobnosti, jako DPO, přibyly, ale nemyslím si, že je to velký problém. Jasně nám i asociace obcí a podobně řekly, že vlastně sdílí DPO mezi sebou a že to pro ně nenese žádné velké náklady. Moje zkušenost z obcí je taky taková. Takže je opravdu špatné srovnávat způsob určování výše pokut České republiky a Rakouska.

A ještě jsem chtěl jednu věc, co tady zaznělo vlastně ze strany ODS a komunistů. GDPR se snaží celoevropsky garantovat právo občana na soukromí, to znamená právo každého jednotlivce na to, jak se pracuje s jeho osobními údaji a v moderním digitálním věku. Právo na soukromí samozřejmě vyplývá již z Ústavy, ale ta implementace v digitálním věku sociálních sítí a podobně je relativně obtížná a nejsou to jenom sociální sítě. Jsou to narůstající právě služby státu, kde bohužel nám velmi často převládá ten vrchnostenský model a úředník se tváří jako všemocný namísto toho, aby se tvářil jako člověk, který poskytuje službu občanům. A tohle je přesně ono. Já jako občan chci mít stejná práva, ať už jde o Facebook, nebo o dopravní inspektorát nebo jiný úřad, protože nechci, aby se šířily některé informace. A to je prostě nové právo pro občany, pro jednotlivce. Není to byrokratická zátěž, jak se nám někteří snaží říct. Není to nějaký výmysl. Ne. Je to právo, které zcela jasně vychází z naší Ústavy.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Kupka, po něm pan poslanec Ferjenčík, také s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Já naprosto souhlasím s tím, že ochrana soukromí je věc, která si zaslouží naši pozornost. A tím spíš je potřeba se ptát, jak to dělat, aby to na druhou stranu nebylo třeba dokonce kontraproduktivní. Jakou cestu najít, aby v tomhle směru právo na ochranu soukromí na druhou stranu nevyváželo (?) nesmyslnou další byrokracii. Největší problém činí GDPR České republice nepochybně způsobilo právě to, jakým způsobem ho vláda převáděla do české právní praxe. To, že nechala dlouhý čas na to, aby si to firmy velmi komplikovaně vykládaly, protože jim to třeba svého času vyhovovalo, to byl jeden z vážných problémů, za kterým se úplně ztratil původní smysl nařízení, tak jak zaznělo, chránit osobní informace lidí, což je záležitost, o které si troufnu tvrdit, se naprostá většina z nás shodne. A také platí, že v době informačních technologií to není věc jednoduchá a snadná.

Poslední poznámka k tomu, jak je to s těmi subjekty, které by teď byly vyňaty, a jak to bylo podle té stávající sněmovní verze. Tam docházelo k praxi, která je vlastně velmi nespravedlivá, protože celá řada krajských příspěvkových organizací, které z toho vyňaty nebyly, je co do počtu lidí i co do rozsahu chráněných informací často mnohem menší než třeba příspěvková organizace malé obce, pokud je to třeba škola. V tomhle směru vznikaly poměrně velké nespravedlnosti. Návrh, se kterým přichází Senát v tomto směru, opravdu tyto nespravedlnosti odstraňuje a zmírňuje dopady tam, kde to podle mého soudu je namístě, a neznamená to, že pro veřejnou správu by to nařízení neplatilo a neplatily české zákony, jen nejsou pod sankcí.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou, potom paní senátorka Hubáčková v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom poděkovat panu ministrovi vnitra za vyjasnění. Omlouvám se za to, že jsem ho nařkl z obratu. Z projednávání toho tisku v ústavněprávním výboru, kde jsme vždycky hlasovali o obou infopříkazech, o obou tiscích, jsem měl za to, že je to spojené nerozlučně. Byť politicky nesouhlasíme se zrušením pokut ani s vynětím infopříkazu z tisku 138, tak pokud bude zachován v tisku 139, tak asi s vámi nezačneme válčit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní senátorka Hubáčková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

 

Senátorka Anna Hubáčková: Děkuji za slovo. Já se vrátím ke smyslu a cíli, který sledoval Senát. U pokut nepřekračujeme nic, co neumožňuje evropská směrnice, jenom ve větší míře využíváme možností, nebo navrhujeme využití možností výjimky. Evropské nařízení to umožňuje a některé státy to využily. Navrhujeme tedy u pokut to využít pro všechny územně samosprávné celky.

K tomu informačnímu příkazu. Ten se skutečně netýká zákona o ochraně osobních údajů. Jde už k procesu poskytování informací a k zákonu 106, takže bych se k němu vyjádřila pak. Senát se nezabýval tím, že informační příkaz ne. Senát se zabýval tím, že informační příkaz je součástí procesu, který patří k zákonu 106. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní senátorko. A v rozpravě je přihlášen pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já si dovolím několik reakcí na své kolegy z pirátské strany. V první řadě na pana kolegu Michálka. Představa, že na základě tohoto zákona nebo i doprovodného stát začne utajovat některé informace, je podle mne naprosto mylná, protože se nic nestane. Všechny zákony zůstanou platit tak, jak platí, a nařízení GDPR platí v tuto chvíli. Platí osm měsíců. To znamená, tam bychom museli dát nějaký zákaz, jinak je to opravdu omyl.

Druhá věc. Hurá akce - schvalujeme smíšeným způsobem a nejsme schopni podívat se na to, co v zákoně je. To tedy vykládat tady před paní senátorkou mně připadá fakt vysoce nekorektní. Senát svým usnesením vrátil tento tisk 30. ledna. My jsme na něj do této chvíle měli měsíc a 12 dní. Senát má vždy maximálně 30 dní poté, co my tady skončíme hlasování, a musí se s tím také nějakým způsobem vypořádat. To znamená říkat, že tady jsme něco udělali, děláme příliš rychle, měli jsme vědět obě verze. Já vím obě verze. Vím, co znamenají. Dokonce i v té druhé verzi bych se klonil k tomu, abychom schválili senátní verzi, protože si myslím, že do stošestky se v tuto chvíli a tímto způsobem opravdu sahat nemá, a asi to zdůvodním až u toho druhého tisku, ale tady opravdu jenom posouváme pokuty. To je věc, která je široce rozdiskutovaná, a myslím, že se ve Sněmovně nezmění. Prostě je část lidí, která je přesvědčená, že mají být obce osvobozeny, je část lidí, která je přesvědčená, že pokud nejsme schopni osvobodit i soukromé subjekty, že nemáme osvobozovat obce, a prostě rozhodneme hlasováním.

To, že si myslím, že je nevhodné zavádět v tuto chvíli infopříkaz, sahat do stošestky, jakým je do ní sáhnuto v následujícím zákoně, to si prostě myslím.

Já na rozdíl od vážených kolegů z pirátské strany si nemyslím, že svět se zlepšuje tím, čím je vše veřejnější a veřejnější a veřejnější, dokonce se v mnoha případech domnívám, že tím jsou osobní údaje výrazně ohroženy. A počkejte za 14 dní a dejte na mě, až se objeví na základě žádosti podle stošestky rozhodnutí o vazbách, které byly uloženy v Brně, co tam všechno bude. To se budeme divit. To bude mnohem víc než to, co máme už teď v novinách podle slov pana ministra vnitra na základě návrhů na zahájení trestního stíhání, resp. domovních prohlídek. Až tam budeme mít ty vazby, tak uvidíte, jaké tam všechny odposlechy budou. Už jsme to tady v minulosti také zažili. Také jsme se kvůli tomu hněvali v případech korupce ve sportovním prostředí. Opakovaně jsme se zabývali tím, jak je možné, že jsou vydávána rozhodnutí o vazbě na základě stošestky novinářům, a zjistili jsme, že soudy dospěly k takovému rozhodnutí, že se jedná o konečné rozhodnutí ve věci, a byla to jedna z věcí, o které si myslím, že se musí ve stošestce vyřešit. Ale k té se vyjádřím až v tom dalším.

A druhá poznámka k tomu, co říkal pak kolega Profant. Tady ani evropským nařízením, ani naším provedením tohoto nařízení nevznikají občanům žádná nová práva. Právo na ochranu soukromí tady máme od přijetí Listiny a zákon o ochraně osobních údajů tady máme od roku 2001. Stejně tak tady máme Úřad na ochranu osobních údajů. A poměrně dobře to v našich poměrech fungovalo, v řadě případů se zasahovalo, v řadě případů pokuty vydány byly, v řadě případů... A můžete jít po rozhodování, a zase by nám nepochybně řekla víc paní senátorka, protože jsou to senátoři, kteří projednávají závěrečné zprávy Úřadu na ochranu osobních údajů. Ale netvařme se, že tady teď vzniká nějaké nové právo tím, že přišlo GDPR na ochranu osobních údajů. To právo tady bylo, a dokonce všichni experti říkali, de facto se v České republice nemění téměř nic, jenom přibude byrokracie, jenom se podařilo občany, firmy, obce a všechny vystrašit, takže si zaplatili za velké peníze poradenské služby nejrůznějších chytráků, kteří ukazovali, jakým způsobem zpracovávat osobní údaje. Myslím, že je to dáno i opominutím minulých vlád, které ne dostatečně včas přinesly tento návrh zákona, ale to je asi zbytečné tady teď plakat nad vládami, které už tady nevládnou. To je bohužel ta zkrácená zodpovědnost v České republice.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Jenom fakticky k tomu, co říkal můj předřečník, pan předseda Benda. Když jsme se bavili o tom, že nedojde k žádné změně, tak připomínám, že jsem mluvil hypoteticky o případu, kdy by byla schválena senátní verze sněmovního tisku 139. Tím by se vypustila ta možnost poskytovat informace o veřejně činných osobách. Připomínám, že tu máme už dneska zakotvenu v paragrafu 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, který ovšem má být zrušen. Takže je potřeba tohle ustanovení někam posunout.

Já jsem tady kritizoval to, že Senát to vzal jaké hurá akci, všechny změny 106 vymazal. Přitom tohle, co tam vnitro mělo správně napsané, tam Senát měl ponechat. Takže už z tohoto principiálního důvodu u 139 - já chápu, že se to bude řešit až v dalším bodě, ale prostě velmi úzce to spolu souvisí - už z tohoto důvodu není možné schválit u té 139 tu senátní verzi. To jenom k tomu, abychom si rozuměli fakticky.

Teď samozřejmě je tady nějaká politická diskuse o tom, že se tady schválilo nařízení, které sice posiluje ochranu práva na ochranu osobních údajů a soukromí, na druhou stranu je celkem buzerační pro podnikatele. A samozřejmě všichni se ptají, proč se schválila povinnost pro podnikatele a teď si z toho kraje schválí výjimku? Tak logicky: Proč by se úřadu měla dávat nějaká výjimka, když každý podnikatel tohleto musí splňovat? Takže to je asi předmětem toho, co si vyřešíme v hlasování.

Já jsem pracoval na Magistrátu hlavního města Prahy. Můžu vás ujistit, že když schválíte imperfektní právní normu, čili nedáte tam žádnou sankci, tak k tomu úředníci přistupují úplně jinak. A Praha nakládala s obrovským množstvím osobních údajů, s údaji k Opencard. Kmen měl přes milion lidí. (Upozornění na čas.) Takže může to být velký problém.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Poslanec Pávek bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom krátce. Byl bych rád, kdybychom se, a nejenom my tady v legislativním procesu, ale i exekutiva, poučili z toho, co jsme na GDPR museli všechno zažít. Domnívám se, že tahleta diskuse míchá hrušky s jablky. Na jedné straně je to ochrana osobních údajů, na druhé straně je to právo na informace. To se domnívám, že je důležité rozdělit i v debatě u těch tisků.

Ale víte co? GDPR počesku znamená, že jsme se všichni vlastně našich práv na ochranu údajů vzdali. Určitě nejsem jediný v této sněmovně, který už stokrát za poslední rok podepsal někde nějaký papír, že souhlasí se zpracováním svých osobních údajů, a tím pádem jsem se toho práva svým podpisem vzdal. A to je důsledek hysterie, to je důsledek zneužití toho vakua, ke kterému tady došlo, a je to důsledek špatné přípravné práce v oblasti exekutivy. To, že my jsme tady tu diskusi potom jenom rozšířili, je další smutný příběh, který na to navazuje.

Byl bych rád, kdybychom se z tohoto nešťastného implementačního procesu poučili na všech stranách a neopakovali ho u dalších. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Další přihlášku do rozpravy nemám. Pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Není zájem o závěrečná slova. Takže s přednostním právem, než přistoupíme k hlasování, pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já bych poprosil o přestávku na poradu klubu v délce 15 minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře. Vyhlašuji přestávku na poradu poslaneckého klubu Pirátů v délce 15 minut. Jednání bude pokračovat v 17.20 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 17.06 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.20 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 17.20, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Seznámím vás s omluvou. Pan poslanec Václav Klaus se omlouvá dnes od 17.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní s přednostním právem vystoupí pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem rád, že se nám to podařilo ujasnit. Já bych jenom teď, protože vznikly určité otázky k formulaci jednoho ustanovení, tak jenom bych chtěl fakticky uvést, že v tom § 16b, kde se mluví o vedení řízení podle zvláštního právního předpisu, se má samozřejmě na mysli příslušné ustanovení správního řádu, § 94 správního řádu. Stejně tak v odst. 3, kde se mluví o tom, že se učiní opatření proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu, tak se má na mysli § 80 odst. 3, 4 správního řádu. Takže je to v gesci toho, jak říkal pan ministr, není potřeba žádný další zvláštní předpis. Stačí tento způsob zmocnění, tady se odkazuje pouze na procesní právní předpis, který už máme, který obecně platí. (Zaznívá gong.) Je to správní řád. (Neklid a hluk v jednacím sále.)

Po tomto vyjasnění bych si dovolil požádat, abychom si formálně odhlasovali to prodloužení jednání a hlasování do 20 hodin dneska, a to na návrh tedy náš, ČSSD a ODS, se kterou jsem to konzultoval.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Já už jsem mezitím přivolal paní poslankyně a pány poslance do sálu, takže můžeme hlasovat o tom návrhu, který nyní zazněl. Je to návrh poslaneckých klubů Pirátů, ČSSD a ODS na to, abychom dnes jednali po 19. hodině do 20 hodin.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 211: přihlášeno 187 poslanců, pro 157, proti 2. Návrh byl přijat a budeme jednat do 20 hodin.

 

Nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o zpracování osobních údajů, podle sněmovního tisku 138/14, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 138/15."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 212: přihlášeno 186 poslanců, pro 122, proti 34. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

 

Děkuji paní senátorce, děkuji panu místopředsedovi vlády a končím projednávání tohoto bodu.

 

Zahajuji projednávání bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP