Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

157.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 27. schůze bylo předloženo celkem devět odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní přistoupíme k projednání odpovědí na písemné interpelace.

Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci neprůhledného hospodaření ČEZ a zejména jeho investic v Bulharsku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 342. Projednání této odpovědi bylo ve čtvrtek 31. ledna 2019 přerušeno vzhledem k uplynutí času k projednání odpovědi na písemné interpelace. Ptám se, zdali ještě někdo chce vystoupit v rámci rozpravy k tomuto bodu. (Posl. Michálek krátce hovoří mimo mikrofon s předsedajícím.)

Ptám se, jestli ještě někdo chce vystoupit v rámci rozpravy k tomuto bodu, to znamená ke sněmovnímu tisku 342, což je nesouhlas s odpovědí předsedy vlády Andreje Babiše na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci neprůhledného hospodaření ČEZ, zejména jeho investic v Bulharsku. Pan poslanec Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, naposledy v rámci těch písemných interpelací se nám nepodařilo tuto věc doprojednat. Dnes je pan premiér řádně omluven z důvodu zahraniční cesty, takže není možné pokračovat v projednávání té interpelace. Já navrhuji, abychom ji přerušili do přítomnosti pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji. To je procedurální návrh, s nímž se vyrovnáme hlasováním. Podle přítomnosti je zde dost poslanců, abychom mohli hlasovat. Takže já myslím, že je srozumitelné, o čem hlasujeme.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přerušení. Kdo je proti přerušení? Já vám děkuji.

V hlasování číslo 117 je přihlášeno 75 poslanců a poslankyň, pro 67, proti nikdo. Návrh byl přijat. Projednávání interpelace tedy přerušujeme a posuneme se dál.

 

Další interpelací je sněmovní tisk č. 361. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci plánovaných investic na rok 2019 a desetiletého investičního plánu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 361. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, který není přítomen, takže ani nebudu zahajovat rozpravu a tuto interpelaci odložím.

Další interpelací je sněmovní tisk 363. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Věry Kovářové ve věci hospodaření Kanceláře prezidenta republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 363. Projednávání odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, který není přítomen, takže já opět přerušuji tuto interpelaci a posuneme se dále.

Další interpelací je sněmovní tisk 371. Ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara ve věci postupu Finanční správy České republiky při zjišťování informací novomanželského páru o svatební hostině. Informace se spolu s odpovědí a další odpovědí, kterou ministryně financí Schillerová vypracovala na základě usnesení Poslanecké sněmovny vyslovujícího nesouhlas s původní odpovědí na interpelaci, předkládá jako sněmovní tisk 371. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministryně financí Aleny Schillerové, která je přítomna. Takže já zahajuji rozpravu a prosím pana poslance.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové.

Vážená paní ministryně, děkuji, že jste dorazila na moji interpelaci. Vážím si toho. Chápu, že to není úplně příjemné. Ale proč se vlastně tady o tom bavíme? Já jen, slovutná Sněmovno, vážené kolegyně, vážení kolegové, připomenu, o co se jedná. Jedná se o to, že Finanční správa vyzvala zhruba 95 novomanželských párů pod hrozbou pokuty, aby sdělily Finanční správě podrobnosti o své svatební hostině, typu kde měly hostinu, informace o počtu svatebních hostů, zkrátka osobní otázky, a to pod hrozbou pokuty povinně. Finanční správa je vyzvala jako povinné osoby, dokonce i ty novomanželské páry, které měly svatební hostinu doma.

Já jsem se na to už jednou paní ministryně ptal, Sněmovna tehdy odmítla první odpověď paní ministryně. Kdybych tu druhou odpověď dostal ve stylu "byl to exces", nebude se to opakovat, tak bychom se již dnes neměli de facto o čem bavit. Ovšem ta zatvrzelost odpovědi, nekritický přístup k tomu, co dělá Finanční správa, de facto obhajoba neobhajitelného, to je ten důvod, proč se tady o tom dnes znovu bavíme.

Já jsem tady při té první interpelaci říkal, že přirozeností státní moci je její roztahovačnost. Úkolem demokratického politika je tuto roztahovačnost brzdit. Poslední roky jsme v naší zemi svědkem faktu, že Finanční správa se chová jako utržená ze řetězu, kdejakou svoji pravomoc si vykládá velmi extenzivně a v neprospěch našich občanů. Příklady: zajišťovací příkazy, které likvidují firmy, šibeniční lhůty pro vyjádření podnikatelů v daňovém řízení a právě výzvy novomanželům jsou takovým zářným příkladem. A to vše za nekritického přístupu vedení resortu Ministerstva financí, mnohdy i souhlasného přikyvování. Místo ochrany občanů, jejich práv před státní mocí, se zde dostávají ke slovu tendence prosazování státní moci na úkor občanů. Ale účel nesvětí prostředky. Metodu, když se kácí les, létají třísky, nepoužívá vůči svým občanům demokratický režim. A já se s tím nehodlám smířit a situaci, kdy berňák bez uzardění vyzval novomanžele, i ty, kteří měli hostinu doma, aby sdělili, kde měli hostinu, kolik na ní bylo hostí, pod hrozbou pokuty, považuji za nechutné. I Finanční správa by měla přistupovat přiměřeně. K ukázkové aroganci moci vede i pocit neomylnosti. A na příkladu novomanželů vidíme právě tu snahu obhájit neobhajitelné. Za každou cenu nepřiznat chybu, to vše vidíme v přímém přenosu.

Já mám dvě výhrady k vaší nové odpovědi. Jedna je formální, druhá je věcná. Začnu tou formální. Vy jste mi odpověděla, paní ministryně, že jste nemohla svou odpověď dokončit. Zajisté dobře víte, že jsem tady navrhoval u té první interpelace přerušení do doby vaší přítomnosti, a byli to vaši poslanci, kteří to neumožnili. Přijde mi zvláštní, že si stěžujete ve své odpovědi mně a ne jim. Ale ta formální výhrada je v tom, že interpelace nebyla nedoprojednána. Vy jste neměla pokračovat ve své odpovědi stále stejně. Interpelace byla doprojednána. Sněmovna nesouhlasila s vaší odpovědí. A já jsem návrh na nesouhlas komentoval slovy: Navrhuji to z důvodu, abychom alespoň my v naší slovutné Sněmovně dali signál Finanční správě tímto nesouhlasným usnesením, že toto už bylo přes čáru. Ambice vypracovat novou odpověď s novými argumenty s ohledem na projednávání ve Sněmovně byla jaksi úspěšně skryta. Vy jste jen pokračovala v té odmítnuté odpovědi. A to se týká, vážené kolegyně, vážení kolegové, nás všech v tomto sále, protože jakou vážnost má potom usnesení naší slovutné Sněmovny? Ale to je jenom formální výhrada.

Daleko důležitější a podstatnější je ta výhrada věcná. Ani jednou jste mi neodpověděla na jednu základní otázku, z jakého titulu jsou svatebčané povinnými osobami dle § 57 odst. 1 písm. d), na který se výzva odkazuje, a co mají společného se správou daní intimní soukromé otázky, kolik měli ti svatebčané na svatbě hostí.

Vy se, paní ministryně, ve své odpovědi odkazujete obecně na třetí osoby, o kterých se Finanční správa - to je interpretace vaší odpovědi - dozvídá mimochodem nějaké údaje při daňových řízeních s daňovými poplatníky. Jenže tady jsme u jiného případu. Tady Finanční správa ty třetí osoby záměrně vyzvala pod hrozbou pokuty, protože je považuje za povinné osoby. Svatebčané byli obtěžováni, ač nenesou důkazní břemeno, tedy dopředu nepočítají, že by měli o sobě sdělovat intimní informace. Proto to srovnání ve vaší odpovědi kulhá na obě nohy.

Zároveň máme všichni právo na informační sebeurčení a ochranu soukromí i před státní mocí. Jak je tedy možné vyzvat svatebčany s osobními otázkami pod hrozbou pokuty? Možná je to možné v jiném světě než ve světě mém, protože v některém jiném světě je možná každý sprostý podezřelý a má být dostatečně preventivně kontrolován a stát má být všemocný, tedy jen pokud je ta složka na ně ve správných rukou. Říkám, můj svět to není.

Ovšem ne každá třetí osoba dle § 22 daňového řádu je zároveň povinnou osobou dle § 57 daňového řádu, na kterou se výzva a vy ve své odpovědi odkazujete. V § 57 jsou osoby, které získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. Podle uznávaného komentáře - Baxa a spolek autorů, i vy jste spoluautorkou, paní ministryně - se za takové osoby považují, cituji, "osoby evidující údaje o ubytovaných osobách, evidující technické prověření automobilů apod.". Takže těmito osobami se rozumí osoby, u kterých je získávání potřebných údajů součástí jejich činnosti a povinnost tyto údaje získávat a povinnost evidovat jim stanoví zákon. A to opravdu nejsou svatebčané. Odborná veřejnost, na kterou podle vaší odpovědi nemám brát zřetel, se shoduje, že povinnou osobou nemůže být jakákoliv třetí osoba. A máme i příklady z platné judikatury. Nebudu je tady citovat, ale mohl bych.

A tady mám na vás právě otázku, na kterou bych rád slyšel odpověď. Jak mi jako právník, nejen jako ministryně financí, vysvětlíte, z jakého právního titulu či konstrukce při daňovém řízení ke konkrétní restauraci, konkrétnímu zařízení je povinnou osobou novomanželský pár, který měl hostinu doma. Představte si, kolegyně, kolegové, i naši situaci. Někdo z nás má narozeniny, my to tady s ním oslavíme a pak té kolegyni nebo kolegovi přijde výzva od berňáku pod hrozbou pokuty, že má sdělit, kde měl tu oslavu, kolik měl na ní hostí, jenom proto, že Finanční správa šetří nějakou restauraci nahoře v Nerudově ulici. Přijde vám to normální? Ale přesně toto se stalo. Toto byly výzvy novomanželům. A protože to byl kobercový nálet na novomanžele na jednom území jen z hlediska toho, že měli v určitém období poblíž zařízení svatební obřad - vy jste mě požádala, abych tomu neříkal kobercový nálet -, tak se vás zeptám: Je to podle vás přiměřené?

V těch odpovědích se ta problematika velice umně zahaluje tím, že Finanční správa musí dělat vyhledávací činnost a měla podezření na krácení daně na jednu konkrétní restauraci. Ale opravdu je přiměřené a opravdu jsou povinnými osobami všechny třetí osoby jenom proto, že v nějakém čase poblíž nějakého zařízení měly svatbu? To je základní otázka, na kterou bych rád slyšel vaši odpověď, paní ministryně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. V tuto chvíli tady mám několik omluvenek. Omlouvá se nám paní poslankyně Brzobohatá od 9 do 11 hodin a od 13 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Kaňkovský mezi 9. a 11. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Ožanová mezi 14.30 a 18.00 z pracovních důvodů a omlouvá se nám pan poslanec Výborný mezi 9.00 a 10.30 z pracovních důvodů.

Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, nad problematikou postupu finančního úřadu při zjišťování informací o svatební hostině se zde setkáváme už poněkolikáté. Aktuální souhrnnou písemnou odpověď na vaši interpelaci, pane poslanče, následující po odmítnutí předchozí odpovědi Poslaneckou sněmovnou jsem zaslala 3. ledna 2019. Takže všichni, předpokládám, kdo měli zájem, se s ní mohli seznámit. Takže já se pokusím tu svoji odpověď teď ve stručnosti shrnout.

Ještě k vaší procedurální výtce. Ten nesouhlas Poslanecké sněmovny byl dán z procedurálních důvodů. Věcné důvody jsem nezaznamenala, že by Poslanecká sněmovna vyjádřila, a posun jsem vnímala tak, že byl dán především tím, že byla realizována dohlídka, ke které jsem vyzvala tehdejšího generálního ředitele Martina Janečka.

Takže obecně jenom pro vaši informaci. Samozřejmě shrnu v obecné rovině tu argumentaci. Pak se vám pokusím namodelovat příklad, ale ten samozřejmě nebude vycházet ze znalosti konkrétního spisu, a pak vám řeknu, jak dopadla dohlídka a k čemu jsem vyzvala Finanční správu.

Jenom na úvod, znovu to zopakuji, vím, že jsem to na této půdě říkala již několikrát. K 1. lednu 2013 byl velmi významným způsobem změněn kompetenční zákon o Finanční správě, a tím byl dán základ toho, že se Finanční správa striktně odpolitizovala. To znamená, už ji neřídil odbor Ministerstva financí, jak bylo běžné do té doby, ale začalo ji řídit Generální finanční ředitelství, které má vlastně jediné kompetenci rozhodovat o metodice a o směřování, třeba principiálně v kontrolní činnosti. Tento kompetenční zákon o Finanční správě přesně vymezuje kompetence ministra financí a ty já nepřekročím nikdy ani o milimetr. Jasně je tam dáno, jaké kompetence ministr financí má. A když se tam podíváte, tak zjistíte, že vůči Finanční správě má velmi omezené kompetence, a je to dobře, protože tím pádem se orgány Finanční správy zbavily politického vlivu, který byl do té doby běžný.

To znamená, že ministr financí neurčuje, kam se má jít na kontroly, neurčuje žádné kontrolní akce. To se dřív dělo. Protože vlastně Finanční správu, a já tu dobu pamatuji, řídil odbor Ministerstva financí. Takže ministr financí rozhoduje například o opravných prostředcích v prvním stupni, pokud byly vyčerpány - myslím mimořádných opravných prostředcích - vyčerpány všechny stupně předcházející. Těch případů jsou kusy do roka a jsou to naprosto mimořádné situace. Takže ty kompetence jsou velmi, velmi omezené. To na úvod.

A zásadní věc. Finanční správa má velmi striktně postavenou daňovou mlčenlivost a to je dobře. Za celá léta si nevzpomínám na jediný případ, a taky jsem to tady několikrát říkala, kdy by bylo prokazatelně zjištěno prolomení této mlčenlivosti. To znamená, chrání daňové tajemství. A chrání ho právě proto, že získává velké množství velmi citlivých údajů o daňovém subjektu. A já vám hned namodeluji obecně jakých. Tu mlčenlivost chrání i před ministrem financí. Takže já si nemohu vzít a vytáhnout z Finanční správy spis - byť věřte, že bych mu ještě pořád rozuměla - a nastudovat si ho a říct, co tam bylo dobře nebo nebylo, protože mi to prostě zákon nedovoluje. Já se ke spisu dostanu pouze tehdy, pokud bych na základě kompetenčního zákona rozhodovala o nějakém třeba mimořádném opravném prostředku, a to v tomto případě nenastalo. Takže tolik jenom na úvod. Nemohla jsem si vzít ten spis a studovat ho. A nikdy bych to neudělala.

A teď obecně. Finanční úřad jako správce daně má ze zákona za úkol zjišťovat, to je prostě dáno jeho kompetencemi, zda jsou plněny povinnosti při správě daní. Nemůže rezignovat na kontrolu nějakého odvětví jenom proto, že se věnují činnosti, kde to veřejnost vnímá třeba citlivěji. Takže prostě musí postupovat naprosto vůči všem stejně. Samozřejmě že jedna ze základních zásad, které jsou zakotveny v daňovém řádu, je zásada rovnosti, to znamená, že zákon platí pro všechny, ale také zásada zákonnosti a další důležité zásady, které se musí respektovat. V tom, že získává nebo že by mohl obecně získávat informace i ve vztahu ke konkrétní správě daní a mohly by se dotýkat konání svatebních hostin, není na místě hledat senzaci. Správa daní z principu často předpokládá získávání relativně komplexních informací nejen o ekonomických aktivitách daňových subjektů, ale také o řadě velmi citlivých soukromých záležitostí, a to i třetích osob. Právě proto je tam tak striktně dána povinnost mlčenlivosti.

Dám vám příklad, který nesouvisí s interpelací pana poslance. Například se budou ověřovat údaje spojené s uplatněním nezdanitelných částek a slev. U daní z příjmů uplatňují poplatníci v daňovém přiznání různé slevy, které souvisí s počtem dětí, s tím, že mají partnera, manželku, manžela. Vzpomeňte si například údaje spojené s uplatněním - i když se může tedy ten správce daně dozvědět o zdravotním stavu fyzické osoby, to s tím souvisí, o svěření dítěte do péče, o rozvodovém vyrovnání nebo o řešení otázek, které jsou spojené s pozůstalostí. To je příklad. To jsou všechno údaje, se kterými se správce daně setkává a má právo setkat, aby právě třeba ověřil, že ta či ona sleva, odčitatelná položka byla uplatněna správně. A samozřejmě proto je tak striktně vázán mlčenlivostí, aby se nikdy tyto informace nedostaly nikam jinam a nesloužily k ničemu jinému, než je právě správa daní. Takže informace o úhradě svatební hostiny, které koneckonců z hlediska ekonomického, obchodního představují informace o jakési obchodní transakci v podobě nákupu zboží a služeb, nejsou, a věřte mi, že nejsou z mé letité praxe, nijak vybočující.

To znamená, že správce daně se v průběhu své vyhledávací a kontrolní činnosti zaměřuje především na případy, kde existuje určité podezření či podněty osob, že dochází k porušování daňových předpisů. A tak to bylo, jsem o tom přesvědčena, i v tomto případě. Čili primárně čerpá z vlastních zdrojů, má vlastní informace, vlastní databáze. Vezměte si, že dnes existuje obrovská databáze informací z kontrolních hlášení, z evidence tržeb. Na základě toho si potom vytipovává daňové subjekty.

Samozřejmě ta analytická činnost tím, jak se pořizují informace, jak vlastně bobtná ten registr informací z kontrolních hlášení a z evidence tržeb, tak vlastně tím pádem zdokonaluje správce daně analytickou a vyhledávací činnost a vytipovává si daňové subjekty, u kterých je podezření na neplnění daňových povinností. Třeba i srovnáváním. Srovnáváním s jinými daňovými subjekty, které mají obdobnou činnost v regionu, a vlastně tam dochází k nějakých výkyvům. Samozřejmě i na základě dalších informací. Tím pádem potom adresně zacílí tu další fázi vyhledávací činnosti, to znamená vytipování subjektů ke kontrole.

Následně pak správce daně v rámci své činnosti má oprávnění komunikovat i s jinými typy osob. To je takzvaná součinnost. Vydává výzvy k součinnosti. A přímo mu zákon - vy jste tady citoval § 57 daňového řádu. Mohou to být instituce typu banky, ale mohou to být i konkrétní osoby, ať už fyzické, nebo právnické, pro které samozřejmě potom ta komunikace, a to uznávám, znamená určitou administrativní či jinou zátěž, časovou. Proto by měl velmi vážit, zda takovou komunikaci potřebuje, to znamená, zda by ty informace nemohl získat z jiných zdrojů.

Proto se ta komunikace musí také řídit další ze zásad daňového řád a správy daní a tou je zásada přiměřenost. To znamená, nemůže ty informace, a to je zásadní prosím, on nemůže ty informace požadovat bez předchozí prvotní vyhledávací činnosti jako nějaký pomyslný, promiňte mi ten výraz, kobercový nálet či sloužící k plošnému sběru informací. To znamená, že on nemůže takovou výzvu vydat, pane poslanče, pokud by neměl z vyhledávací činnosti, o které jsem teď hovořila, konkrétní indicie. Ne jenom proto, že by se mu zachtělo. To nejde. Z principu věci. Musí ve spisu být takováto stopa a samozřejmě důkazy, to je souhrn důkazů a důkazních prostředků, které se hodnotí ve všech svých souvislostech. Na základě toho potom dojde k případnému vyměření či doměření daně a to potom samozřejmě do toho vstupuje další procesní fáze, posuzování odvolacím orgánem, který se dostane do spisu. Posuzování soudem, který se dostane do všech důkazů, které daňový spis obsahuje.

To znamená, že tu množinu oslovených osob vždy musí zúžit na nezbytné minimum. To znamená, pokud na základě vyhledávací činnosti a vyhodnocení výsledku vyhledávací činnosti dospěje k závěru, že není možné jinak, že mu nestačí důkazní prostředky, které má a potřebuje, protože musí najisto postavit, najisto postavit důkazní prostředek, který by měl vést k případnému doměření. Dám-li příklad, on má informace z vyhledávací činnosti, může ty informace mít z databáze, že dejme tomu ten subjekt se odlišuje plněním daňových povinností, může je mít z dalších informací z jiných daňových řízení, a pokud je komplexně vyhodnotí, vyhodnotí si plnění daňových povinností, zahájí řízení u toho konkrétního subjektu, které nevede třeba k výsledku, protože třeba ten subjekt nekomunikuje nebo nemá účetnictví, tak potom to jsou všechno důkazy, které povedou k tomu, že by oslovil třetí osoby.

A teď jaké má prostředky, když volí způsob správce daně, jak komunikovat s třetími osobami. On má určité prostředky, které mu dává daňový řád, a měl by velmi pečlivě volit, který z nich zvolí. Tak on má možnost využít podání vysvětlení, případně na něj navazující svědecké výpovědi obecně. Říkám, jak to je. A druhou možností, kterou určitě uznáte, že je mnohem šetrnější, je písemná výzva poskytnutí informací podle paragrafu, vy jste ho citoval, 57 daňového řádu. A daňový řád, také jste to tady citoval, umožňuje vynucovat přiměřenou pokutou. Pokud například vyzvaná osoba poptávanou informací nedisponuje, třeba z nějaké časové prodlevy, tak stačí jenom prostá reakce v tomto duchu, nebo si ji nevybavuje, také se to může stát, že už si nevybavuje s nějakým časovým odstupem, jak se skutečnosti udály, tak postačí prostá reakce v tomto duchu.

Když si srovnáte tyto prostředky a to, že jedna ze základních zásad správy daní je nezatěžovat daňový subjekt, šetřit jeho práva, tak samozřejmě nejšetrnějším prostředkem, pokud selhaly všechny způsoby zjistit tyto informace jiným způsobem v té konkrétní správě daní, tak určitě já považuji výzvu za prostředek nejšetrnější. Rozhodně bych velmi protestovala proti tomu, aby takováto třetí osoba byla jenom z důvodu podání takovéhoto vysvětlení například předvolávána ke svědecké výpovědi. To bych považovala za velmi nešetrný prostředek.

Výzvou oslovená osoba má čas si svou odpověď řádně promyslet, není nucena svůj čas ztrácet návštěvou úřadu a v podstatě je tím respektována požadovaná zásada přiměřenosti, kterou obsahuje daňový řád ve svých původních ustanoveních. Při obou popsaných postupech, tzn. ať už je to výzva, nebo jakýkoli jiný prostředek, je správce daně ze zákona povinen kontaktovanou osobu poučit o následcích případné nesoučinnosti. To mu ukládá zákon. Já uznávám, že to je tvrdé, že to působí tvrdě, ale zákon říká - musí být poučena. Tam není možnost může být poučena. Musí být poučena. Je to jakási povinná náležitost této výzvy.

A jenom dovolte ještě malou vsuvku. Ta výzva, ona se jmenuje výzva, ale má charakter rozhodnutí, je to rozhodnutí podle daňového řádu a musí obsahovat veškeré náležitosti, které daňový řád ukládá k tomu, aby to mělo charakter rozhodnutí, a jedna z těchto náležitostí je i povinnost poučit. Já chápu a uznávám to lidsky, teď ne jako právník, jako člověk, občan, že to může, jazyk toho poučení působí na většinu lidí chladně, odtažitě a nejednoho adresáta může zmínka o pokutě, o její hranici znepokojit. Nicméně je to nezbytný požadavek. Je to rozhodnutí. Rozhodnutí musí mít určité náležitosti, aby obsahovalo i poučení. Toto daňový řád takto ukládá.

Takže pokud jde o prověření konkrétních případů výzev finančního úřadu vydaných v rámci šetření podezření na neplnění povinností evidovat tržby v souvislosti se svatebními hostinami, s ubytováním, k nimž interpelace směřuje, já jsem tehdy, a to víte, pane poslanče, vybídla tehdejšího generálního ředitele Martina Janečka k tomu, aby celou záležitostí v rámci svých kompetencí řádně prošetřil. Vybídla jsem ho, by provedl dohlídku na Finančním úřadu pro Olomoucký kraj, kam, jak jsem se z médií dozvěděla, tato vaše interpelace směřovala.

Desátého října, a teď to doplňuji o nové informace, 10. října 2018 tedy rozhodl tehdejší generální ředitel o provedení dohlídkové činnosti a podle tiskové zprávy ze dne 18. prosince roku 2018, s kterou se všichni měli možnost seznámit, ten orgán provádějící dohlídkovou činnost, což bylo Generální finanční ředitelství, posoudil veškerý kompletní spisový materiál, relevantní podklady s danými případy související, a dospěl k závěru, že Finanční úřad pro Olomoucký kraj při kontrole evidence tržeb postupoval v mezích zákona, a neshledal v jeho postupech žádné pochybnosti o jejich zákonnosti a správnosti.

Co je pro mě podstatné, a to jsem si vyčetla z tiskové zprávy a z informace, která ve stejném rozsahu, kterou jsem dostala. Pro mě je podstatné, že ve všech kontrolovaných a prověřovaných případech bylo potvrzeno, že postup správce daně byl vždy cílený. Nebyl to žádný kobercový nálet, jak uváděla některá média, ale byl vždy cílený na konkrétní podnikatelský subjekt, u něhož měl správce daně důvodné podezření, že dochází k systematickému porušování povinnosti evidovat tržby. Postup, tedy byl vždy podložen výsledky vyhledávací činnosti, vycházím z informace, která byla veřejně sdělena do médií, a zveřejnilo ji Generální finanční ředitelství, a to mimo jiné, tak jak uvedlo Generální finanční ředitelství, já cituji, vyhodnocením údajů z vlastních zdrojů, z veřejně dostupných informací a v neposlední řadě - a to podtrhuji, pane poslanče - z konkrétních podnětů veřejnosti, která opakovaně upozorňovala Finanční správu na porušování povinností u konkrétních subjektů.

Na základě výše uvedených skutečností musím potvrdit závěr, který vyplynul z mých předchozích odpovědí, že nešlo o exces, který by vybočoval ze zákonného rámce. Samozřejmě já jsem člověk, který není nikdy spokojen a vždy vidí prostor pro zlepšení, a to nejen ve vztahu k výzvám určeným svatebčanům, ale hlavně ve formulací konkrétních výzev. Jsou strohé, jsou úřednické, jsou chladné a uznávám, že pro třetí osoby, které se nepohybují v této oblasti, mohou působit opravdu velmi, velmi tvrdě.

Takže já jsem vyzvala Finanční správu i tehdejšího generálního ředitele, že tam vidím prostor pro vlídnější tón, zejména vůči třetím osobám, že by to mělo být formulováno srozumitelněji, i poučení by mělo být srozumitelnější, a zejména by mělo být zdůrazněno v té výzvě srozumitelně, v jaké procesní situaci se ta třetí osoba, protože ona má postavení třetí osoby takováto osoba, nachází, a vysvětlit jí toto procesní postavení, protože samozřejmě jí to nemusí být známo vzhledem k tomu, že třeba jsou to lidé, kteří opravdu nemají žádnou zkušenost se správou daní. A v tomto duchu jsem vyzvala Finanční správu k citlivějšímu přístupu a k revizi praxe využívané při formulaci výzev, což bylo reflektováno i ve zmíněné tiskové zprávě Generálního finančního ředitelství.

Já bych chtěla říct na závěr tohoto svého vystoupení, že Finanční správa z povahy své věci nebude nikdy oblíbeným orgánem veřejné správy. Nicméně Finanční správa tady musí být. Chtěla bych připomenout, že za posledních pět let vybrala o více než 450 miliard korun na daních více. Chtěla bych vám říct, že ty daně se samy nevyberou, musí je někdo vyměřit, musí je někdo spravovat, musí se o ně starat, musí se zajistit, aby se dostaly do státního rozpočtu včas, a díky tomu vlastně je možné hradit různé výdaje, které prostě státní rozpočet hradit musí.

Chtěla bych také připomenout, že se nacházíme v období podávání daňových přiznání. Možná, pane poslanče, třeba když budete mít cestu se svým daňovým přiznáním, asi ho také podáváte, podívejte se u těch správců daně, kteří tam seděli teď v lednu, v lednu od rána do večera, stojí tam fronty poplatníků, podávala se daňová přiznání na daně z nemovitých věcí, podávala se daňová přiznání k silniční dani. Teď bude končit březen, 1. dubna budeme mít lhůtu pro podání daně z příjmů fyzických osob. Jsou tam fronty, mnohdy přijdou poplatníci s prázdnými formuláři. Ti úředníci tam sedí, obětavě to vyplňují, protože jsou to převážně lidé, kteří prostě tu práci mají rádi a vnímají ji jako službu pro veřejnost. A já bych jim za to chtěla poděkovat, protože jsou vláčeni neustále těmito různými případy, ať už jsou to výzvy svatebčanů, ať už jsou to zajišťovací příkazy, kde jsme také přijali, a já jsem na to vyvíjela velký tlak, novou metodiku. Akceptovali jsme, Finanční správa akceptovala posun v judikatuře Nejvyššího správního soudu naprosto do posledního puntíku. To znamená, i ten nejvyšší správní soudce ve své judikatorní činnosti posunul a Finanční správa samozřejmě posunula a přizpůsobila i správní praxi. Chtěla bych říct, že se tam odvádí i velký kus velmi dobré poctivé práce ku prospěchu všech občanů této země a tyto mnohdy mediálně zkreslené informace finanční správu neuvěřitelným způsobem poškozují.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než vyzvu pana poslance, mám zde nějaké omluvenky a jednu faktickou. Takže omlouvá se nám pan ministr životního prostředí Richard Brabec z dopoledního jednání Sněmovny z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Martin Kupka z dnešního jednání Sněmovny mezi 9.30 až 11.00 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Krejza dnes z osobních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Balcarová od 14.30 hodin ze zdravotních důvodů a omlouvá se paní poslankyně Maříková od 14.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Ferjenčíka s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom reagovat na konkrétní tvrzení paní ministryně, že Sněmovna odmítla tuto interpelaci z nějakých procedurálních důvodů. Já jsem osobně hlasoval pro odmítnutí té interpelace. Bylo to z věcných důvodů. Já jsem nesouhlasil s tím, jak jste se k tomu postavila, tak prosím nemluvte za poslance, kteří něco odhlasovali, a netvrďte, že to udělali z nějakého jiného důvodu, než jak to ve skutečnosti bylo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana poslance Munzara do rozpravy.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Děkuji, paní ministryně, za obsáhlé vystoupení. Já jsem se poctivě snažil najít ve vašem vystoupení tu jasnou odpověď na mou jasně položenou otázku. Já tedy musím říct, že vy snad máte společně s panem premiérem na to nějaké speciální školení, jak buď neodpovědět na jasně položenou otázku, nebo to zaobalit do tak mnoha slov, že je velmi těžké tu odpověď najít.

Já nyní začnu tím, čím jste začala, že jste nezaznamenala věcné důvody pro odmítnutí vaší odpovědi. Je vám snad známo, minimálně vašim zaměstnancům z parlamentní agendy je známo, že jednací řád Sněmovny umožňuje hlasovat pouze podle § 112 na písemné interpelace, to znamená pouze přijmout, nebo odmítnout. Ty věcné důvody jsou vždycky obsahem komentářů, stejně jako jsou věcné důvody u zákonů v důvodové zprávě. Věřím, že si to vaši, když už jste si to nepřečetla vy sama, třeba stenoprotokol, že vaši zaměstnanci to učinili, a mrzí mě, že jste na to nereflektovala, na ty věcné důvody, které vedly k návrhu na odmítnutí vaší odpovědi. Takže to nebylo jen procedurální, jak tady říkal pan kolega Ferjenčík, rozhodnutí, ale bylo to skutečně rozhodnutí věcné.

Vy jste tady hovořila o kompetenčním zákoně a o tom, že nemáte právo vstupovat do spisů. To ani po vás nikdo tedy nechtěl. Já jsem vám pokládal konkrétní otázky. A z toho, co jste tady odpověděla, vidíme, jak nekritický je ten váš přístup. Vy jste požádala pana generálního ředitele Janečka, který osobně stojí za tou přílišnou horlivostí úředníků. Bylo to hnutí ANO, které přineslo do Finanční správy nadužívání pravomocí, nadužívání zajišťovacích příkazů. Vy jste si ho dosadili do té funkce. Pan premiér tady při interpelaci mého kolegy Blahy obhajoval přístup pana Janečka. Také za všechny ty činnosti, za to nadužívání, dostal odměnu a stal se ředitelem Finančního úřadu v jižních Čechách. A vy jste nekriticky přijala jeho vysvětlení a teď to tady interpretujete. Ale úkolem ministryně skutečně není nekriticky přijímat názor Finanční správy a jenom ho tady zopakovat, ale skutečně, pokud jsou nějaké pochybnosti, udělat nějaké kroky a udělat nějakou vlastní kontrolu. A to mě mrzí, že se, paní ministryně, nestalo.

Vy jste tady řekla, že by měla být kontrola cíleně zaměřená, na podkladě nějakých důkazů. No oslovit novomanželský pár kvůli kontrole restaurace, novomanželský pár, který měl svatební hostinu doma, s výzvou pod hrozbou pokuty jako povinnou osobu, no to je opravdu přesné, cílené míření kontroly. To se opravdu to cílení velmi povedlo v tomto případě. To přece nemůžete myslet vážně, že mi tady říkáte, že to bylo cíleně zaměřeno, tato kontrola, když se oslovil novomanželský pár, který měl svatební hostinu doma.

Vy jste mi tady říkala, že to je - vyzvat jako povinné osoby - že to je ten nejšetrnější způsob. Já si vám dovolím ocitovat nějaké věci z té výzvy. Finanční úřad vyzývá výše uvedeného příjemce rozhodnutí k poskytnutí údajů a tak dále. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se nelze samostatně odvolat. Další slova: ... a za přestupek lze uložit pokutu do pěti set tisíc korun, do půl milionu pokuty. To je ta šetrnost. Ta citlivost a šetrnost z toho přímo sálá, paní ministryně, z té výzvy. Je to takové to přátelské a hřejivé objetí Finanční správy, takováto výzva pro novomanželský pár, který měl svatební hostinu doma.

Nicméně není to jenom pocit. Já jsem tady hovořil o platné judikatuře. A podíváme-li se na případ jiný, a to platnou judikaturu rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, ten řekl, že v případě oslovení jiných osob v ustanovení § 57 daňového řádu neuvedených musí správce daně, a to jsou ty třetí osoby, na které se tady odkazujete, musí správce daně, má-li se jednat o zákonně získané důkazní prostředky, šetřit práva daňového subjektu. Klade-li formou výzev takovým subjektům specifikované otázky, jedná se de facto o výslech svědků, avšak bez účasti daňového subjektu. To znamená, je to přímo naopak, než jste tady říkala. V takovém případě Finanční správa nešetří práva daňového subjektu, ale obchází svědeckou výpověď, které by se daňový subjekt, na kterého je ta kontrola zaměřena, měl účastnit.

Ale mně nejde o nějaké konkrétní zařízení, které podléhá kontrole. Mně skutečně šlo, a znovu musím zopakovat svoji otázku a chci konkrétní, jasnou, přesnou odpověď - z jakého titulu je povinnou osobou novomanželský pár podle § 57, který měl hostinu doma? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu nějaké omluvenky. Omlouvá se nám paní ministryně Maláčová do 11 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Rozner od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Tureček mezi 7. 3. a 15. 3. z rodinných důvodů.

A jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Tak pan poslanec? (Ne.) Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane poslanče, za reakci. Už k té proceduře. Já jsem to vnímala tak, že ta diskuse nebyla dokončena, že to bylo přerušeno, ale budeme se tady zřejmě asi spolu o to přít. Dobře, nebudu to dále vyhrocovat.

Ale ještě znova k tomu, co jste řekl. Já už nebudu opakovat to, co jsem řekla, jenom to doplním. Možná jsem to nezdůraznila dostatečně. Kontrolovanou osobou v těch konkrétních kauzách nebyl žádný manželský pár, ale restaurace, kde prostě probíhaly ty jednotlivé svatby. A já nemám spis. To znamená, to byla kontrolovaná osoba. A ještě dodám úplně natvrdo: jestliže Finanční správa dostane jeden, dva, tři, více, já samozřejmě nevím kolik, podnětů veřejnosti o tom, že se někde neplní povinnosti, tak ona to prostě nemůže z principu povahy své činnosti ignorovat. To je všechno, co k tomu můžu dodat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Tak nejdřív k té formální věci. Usnesení Sněmovny je jasné, přesné - odmítnutí odpovědi. To je přímo usnesení Sněmovny, žádné přerušení tam nezaznělo. Příště by se vaše parlamentní agenda měla soustředit na to, jaká jsou usnesení Poslanecké sněmovny.

K tomu, co jste teď říkala. Já jsem neříkal, že kontrolovanými osobami byly novomanželské páry. Já jsem se ptal, proč při té kontrole toho zařízení byly novomanželské páry osloveny podle § 57 jako povinné osoby, ale i ty, co měly svatbu doma. Takže znovu opakuji svou otázku, protože znovu jsem na ni nedostal odpověď: z jakého titulu při daňovém řízení k nějaké konkrétní restauraci je povinnou osobou novomanželský pár, který měl svatební hostinu doma?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně si přeje reagovat? Přeje, tak prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Už jenom jednu větu. Vy jste viděl ty daňové spisy? Já ne. Takže jak to víte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Přečtu omluvenku. Omlouvá se nám paní poslankyně Golasowská od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Pan poslanec chce reagovat. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano. Tomu se říká mlžení a bagatelizace, to, co jste teď, paní ministryně, předvedla. Devadesát pět novomanželských párů, máte přesné informace, že všech těch devadesát pět novomanželských párů, co byly osloveny, měly přímo hostinu v té restauraci. Já nemůžu souhlasit s takovým výkladem, který jste tady řekla. Vy jste mi neodpověděla, a proto dávám návrh, podle § 112 odst. 5 jednacího řádu návrh na odmítnutí vaší odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já si jenom dovolím říct, že je to návrh na nesouhlasné stanovisko.

A nyní tedy, pokud si nikdo nepřeje pokračovat v rozpravě, bych rozpravu ukončil. Vidím žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami. Budeme tedy hlasovat o nesouhlasném stanovisku k interpelaci dle sněmovního tisku 371. Já v tuto chvíli nevidím dostatek přihlášených, tak zkusím zagongovat, jestli se nám podaří naplnit řady. A přicházejí poslanci.

 

Pro příchozí, budeme hlasovat o nesouhlasném stanovisku s interpelací na ministryni financí Alenu Schillerovou dle sněmovního tisku 371. Myslím, že je nás dostatek v tuto chvíli.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro nesouhlasné stanovisko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 118 je přihlášeno 85 poslankyň a poslanců, pro 39, proti 43. Nesouhlasné stanovisko nebylo přijato.

 

Jiné stanovisko navrženo nebylo, takže tím projednávání tohoto tisku končí a posuneme se dál. Děkuji všem, děkuji paní ministryni, děkuji panu poslanci.

Další interpelací je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, sněmovní tisk 376, a je to interpelace paní poslankyně Richterové. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci řešení sociálně vyloučených lokalit a akutních problémů sídliště Janov. Interpelace spolu s odpovědí se předkládá jako sněmovní tisk 376. Projednání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Ten přítomen není, takže já nebudu otevírat rozpravu a interpelaci odkládám.

Jako další je zde interpelace na ministra kultury Antonína Staňka. Ministr kultury Antonín Staněk odpověděl na interpelaci poslance Martina Kupky ve věci ochrany unikátních historických bažantnic v Měšicích. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 381. Zahajuji rozpravu a prosil bych pana poslance Kupku. Nicméně ten posílal svoji omluvenku a já ho tady v tuto chvíli nevidím, a i když avizoval, že by měl být blízko a mohl dorazit, tak bohužel nemůžu již čekat a projednávání tisku skončí, Sněmovna k němu nezaujme žádné stanovisko.

A máme zde další interpelaci na ministryni financí Alenu Schillerovou, tentokrát je to sněmovní tisk 394. Ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara ve věci odměňování úředníků Finanční správy České republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 394. Já zahajuji rozpravu a prosím pana poslance. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Doufám, že to nyní bude lepší. Jen mi dovolte poznámku. Ono je to totiž ve stejném duchu, tato interpelace, a stejné nadužívání pravomocí způsobené přímo generálním ředitelem Finanční správy Janečkem. Já se divím tomu hlasování hnutí ANO, protože tímto hlasováním to legitimizujete, tím, že jste neodsouhlasili můj návrh na odmítnutí interpelace. Ale je to rozhodnutí každého z vás.

Vážená paní ministryně, místo ochrany občana, jeho práv před státní mocí se zde dostávají ke slovu opět tendence ochrany státní moci na úkor občana. Já už jsem to říkal u těch novomanželů a říkám to tady záměrně znovu, protože toto je obdobný případ. Státní moc v podobě Finanční správy dostala zelenou k čemukoliv, jen aby se mohlo vedení rezortu chlubit zvýšením výběru daní. V tomto tažení jim nic není svaté, ani jít na hranu, či dokonce za hranu zákona, protože v tomto vidění světa účel světí jakýkoli prostředek. A opravdu chceme takový stát?

Úkolem demokratického politika, jak jsem tady říkal už před chvílí, je brzdit státní moc v její roztahovačnosti, aby se necítila všemocná a nedotknutelná. My vidíme, přístup v tom minulém případě i v tomto případě vedení Ministerstva financí je adorace Finanční správy, nekritický přístup k jejím krokům, případně bagatelizace jejích pochybení. A já se s tím nehodlám smířit a to je důvod, proč vás interpeluji v těchto věcech. A tato má další interpelace je další příklad.

Vedení Finanční správy podle mého názoru protizákonně motivovalo úředníky Finanční správy, aby nebyli objektivní, aby nešetřili práva daňového subjektu, aby se systémově vytvářela jejich podjatost a jejich přímá finanční angažovanost při správě daní. Když se to provalilo, tak nejdřív byl nekritický přístup a mlžení. Odpovědi: nedělo se to. Paní ministryně zase nekriticky přejala informace od Finanční správy, že se tak nedělo. A když se provalily i důkazy a nešlo už mlžit, tak nastala fáze bagatelizace na rozpočtovém výboru: je to jenom hloupé manažerské rozhodnutí, ale nic to vlastně neznamená.

Ano, v takové atmosféře, plánovitě vytvářené hnutím ANO, se pak Finanční správa cítí všemocná a může jít klidně až za hranu svých zákonných pravomocí. To také citelně pociťujeme, protože stát prohrává soudy s firmami o zajišťovací příkazy. Ale ten čas a ztrátu důvěry, protože v podnikání jde především o důvěru mezi klientem a dodavatelem, tou firmou, to už těm firmám nikdo nenahradí.

Co se vlastně konkrétně stalo v tomto případě? Já jsem vás interpeloval ve věci odměňování úředníků Finanční správy v návaznosti na doměřování daní. Ptal jsem se vás, zda takovou praxi můžete vyloučit. Abyste všichni viděli tu časovou souslednost, ptal jsem se 19. prosince potom, co se ve veřejném prostoru o tom začaly objevovat informace. Už předtím jste 4. listopadu řekla, že takový systém neexistuje, že - to je citace - finanční úředníci nemohou být a nejsou motivováni tím, aby dostávali odměny za doměrky, to prostě není pravda, to je prostě lež. To jste řekla 4. listopadu. Ale 9. ledna: Na poradě jsem se skutečně ujistila, že se to regionálně neděje, a mám informace, že se to neděje. Takže se to nedělo, neděje a dít nebude, je to nepřijatelné. 16. ledna jste mi v písemné odpovědi na mou interpelaci odpověděla, když z toho vytáhnu ty důležité věci, že v principu odmítáte, že by výše odměny ve Finanční správě byla navázána na objem doměřených částek daně a že odměny lze poskytovat pouze za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu. V závěru jste mě odkázala na tiskovou zprávu Finanční správy, která tuto praxi dementovala.

Dnes všichni víme, že se to ale dělo. 19. února 2016 tehdejší ředitel Janeček vydal interní pokyn, ve kterém bod 8.1 a 8.2 jasně váže poskytnutí odměn na konkrétní výši doměrky daní. Máme dokonce konkrétní rozhodnutí o odměnách. Takže ta odpověď, s dovolením, paní ministryně, nebyla relevantní. Mě velice mrzí, že jsem takovou odpověď od vás obdržel.

Takže mě to vede k otázce: Jak jste pak personálně tedy vyřešila, nebo i jinak, toto flagrantní a protizákonné interní sdělení přímo s panem Janečkem? Jak už jsem tady říkal v předchozí interpelaci, zatím dostal odměnu za dobré služby ve funkci ředitele Finančního úřadu pro Jihočeský kraj. Zřejmě dělal to, co viděl na očích vedení ministerstva. A horlivost některých úředníků zřejmě nezná mezí.

Jak tedy konkrétně řešíte situaci, že jste zřejmě byla špatně informována? A já jen doufám, že jste byla jen mylně informována celou Finanční správou, protože příjemcem sdělení bylo všech 14 finančních úřadů a jeden specializovaný, takže to věděli všichni. To znamená, neříkali vám na té poradě pravdu všichni? Jak to tedy konkrétně řešíte? A můžete vyloučit, že ve všech ostatních oblastech, nejen v oblasti výzkumu a vývoje, dochází ke stejnému modelu? Můžete to prosím vyloučit?

Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Paní ministryně Alena Schillerová je připravena k odpovědi. Ještě než jí udělím slovo, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, od 14.30 do 18.00 se z pracovních důvodů omlouvá pan Ivan Bartoš.

Paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, dovolte, abych k odpovědi na písemnou interpelaci pana poslance Munzara připojila svůj komentář a informovala tedy jaksi souhrnně vás o celém tématu a reagovala tedy na některé zejména nepřesné či zkreslené výroky, které zazněly v médiích, anebo případné vaše dotazy, které vyplynou.

Minulý týden, nebo předminulý, pardon, to hrozně letí, předminulý týden se uskutečnila 20. schůze rozpočtového výboru, které jsem se účastnila na toto téma spolu s novou generální ředitelkou Generálního finančního ředitelství paní inženýrkou Taťánou Richterovou, a poskytly jsme obě dvě poměrně vyčerpávající a komplexní vysvětlení k cílovým odměnám ve Finanční správě.

O co tam konkrétně jde? Vysvětlím. Jádrem problému je skutečně určité nestandardní nastavení využití cílových odměn podle § 134a zákoníku práce. Vlastně byla to zpráva paní generální ředitelky, která si nechala celý problém prošetřit, protože já jsem dostala informaci, opakovaně, dvě informace z Generálního finančního ředitelství, tak jak o tom mluvil tady pan poslanec Munzar, že taková praxe se neděje. Takže skutečně v těch letech 2016 až 2018, tak jak to tam přednesla paní generální ředitelka a jak ona to prošetřila, bylo z rozhodnutí tehdejšího generálního ředitele Martina Janečka umožněno využití cílových odměn.

Vysvětlím, jak to bylo nastaveno. Cílové odměny se týkaly pracovníků Finanční správy, kteří vykonávají specifické kontroly. První typ je věda a výzkum. Druhý typ jsou tzv. transfer (?) pricing neboli spojené spřízněné osoby, prověřování vlastně... ono to souvisí s vyváděním peněz i těmi dividendami, jak se agresivním daňovým plánováním a těmito věcmi, o kterých tady často na půdě Sněmovny bývá řeč. Je to skupina lidí v rámci republiky ve Finanční správě, která se tímto zaobírá. To nedělají běžní kontroloři. To dělají konkrétní specificky stanovení pracovníci, kteří musejí znát účetnictví, korporátní daně, daňovou problematiku, musejí znát mezinárodní prvek, smlouvy o zamezení smluv k dvojímu zdanění, musejí ovládat jazyk atd. Skutečně je to ve Finanční správě v kontrolní činnosti takzvaná, když bych to řekla prosím vás v přeneseném slova smyslu, královská disciplína.

A tehdejší generální ředitel Janeček nastavil metodický pokyn - a prosím vás, teď mě velmi pečlivě, jestli vás s dovolením mohu poprosit, poslouchejte. On nemohl podle zákoníku práce být tou osobou, která by uzavřela dohodu o té cílové odměně. To může být jenom ředitel konkrétního finančního úřadu. Ale on prostě nastavil a vydal pokyn, který já jsem označila na půdě rozpočtového výboru za hloupý, za manažersky hloupý, kdy on stanovil v tom pokynu a doporučoval ředitelům, ať tyto specifické kontroly svážou s těmito cílovými odměnami, přičemž na tu jednu oblast dal milion korun, na tu druhou oblast dal taky milion korun, což v přepočtu na ty pracovníky znamenalo, tam, kde se to uzavřelo na těch úřadech, asi pět až deset tisíc korun na hlavu. Jenom abychom si uvědomili ten dopad. Bylo ale na těch jednotlivých ředitelích finančních úřadů, zda takové cílové odměny uzavřou.

A například velice zajímavé bylo to, že paní generální ředitelka současná Tatjana Richterová, byla ředitelkou největšího Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, a právě proto, ona to tam řekla, že ten pokyn považovala za hloupý, tak neuzavřela jedinou takovouto cílovou odměnu. Každopádně přes hloupost tohoto pokynu, přes existenci těchto cílových odměn v některých případech na některých úřadech musím říct, že nikdy kontrolní pracovník nemůže postupovat jinak než podle zákona. Nikdy ho nemůže žádná odměna motivovat k tomu, aby porušil základní zásady správy daní, daňového řádu, aby porušil další předpisy daňové či případně účetní. Musí vždy postupovat podle zákona. Co je důležité - vlastně v tom procesu, a ono to z toho pokynu vyplývá, toho, který vlastně vydal generální ředitel v roce 2016 tuším, tak je důležité říct, že tam samozřejmě ještě bylo důležité, aby to bylo pravomocné. To znamená, vstupoval do toho odvolací finanční orgán. To znamená odvolací finanční ředitelství. Druhé oči nezávislé v Brně, které posuzují to, zda případný doměrek nabude právní moci.

Co však chci zdůraznit: nástupem generální ředitelky Richterové do funkce, což bylo někdy 29. prosince loňského roku, tato praxe byla okamžitě ukončena. Všechno bylo ukončeno, ona to tam deklarovala a v této praxi se nadále postupovat nebude.

K vašemu dotazu, pane poslanče, jaké jsem vyvodila personální závěry, tak jenom vás chci upozornit, že podle služebního zákona já nemám žádné personální kompetence. Nemohu vést kárné řízení. Ale požádala jsem paní generální ředitelku, která je v postavení představeného podle zákona o státní službě, aby celou věc prošetřila, proč jsem tyto informace, a já jsem je dostala písemně, jakým způsobem k tomu došlo, a podala mně zprávu. Tu zprávu samozřejmě nemám, pane poslanče, protože jak dobře víte, rozpočtový výbor byl předminulý týden. V tuto chvíli ji nemám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí Aleně Schillerové. Hlásí se pan kolega Ferjenčík a pan kolega Munzar v tomto pořadí v rozpravě. Všichni z místa, takže není přednostní elektronická přihláška. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já doufám, že se na plénu této Sněmovny všichni shodneme, že skutečně pan poslanec Munzar má v této věci právo na novou odpověď ve chvíli, kdy v té první odpovědi jsou zjevné nepravdy, kde paní ministryně dementuje tvrzení o tom, že by se snad tato praxe děla. Tak předpokládám, že pan poslanec si zaslouží, aby dostal novou odpověď ve chvíli, kdy Finanční správa přiznala, že to tak ve skutečnosti bylo a že ty doměrky se děly. Tím nijak z toho neobviňuji paní ministryni, nicméně je to prostě fakt, že ta odpověď není v souladu s realitou.

Co ale považuji za velmi zajímavé, že my jsme dostali na rozpočtový výbor materiál, který tvrdí, že skutečnost, že úřední osoba - správce daně - dostává za výsledek své práce příslib určité odměny, nemůže způsobit podjatost této osoby, a to ani v případě, kdy podmínkou pro přiznání nároku na cílovou odměnu je dosažení určité minimální výše stanovené daně na základě daňové kontroly. Toto se píše v materiálu, který my jsme dostali na to zmíněné zasedání rozpočtového výboru. A co mě zaujalo, že v odpovědi na tu interpelaci v době, kdy si paní ministryně myslela, že se ta praxe neděje, je napsáno: "Kromě rušení takto nesprávně vydaných rozhodnutí by pak i u věcně správných rozhodnutí tento postup mohl vést k významnému riziku spočívajícímu ve zpochybňování vydaných aktů úřední osobou, která byla osobně (finančně) zainteresována ve prospěch konkrétního závěru, to jest doměření daně. Ve věci jednotlivých aktů a i případného finálního doměření daně by pak daňový subjekt mohl podat námitku podjatosti vůči této úřední osobě." Tento rozpor mně přijde velice zajímavý, že ve chvíli, kdy si ministerstvo myslelo, že ta praxe se neděje, tak tvrdilo, že kvůli této praxi by vznikla podjatost, aby následně nám zástupci daňové správy poté, co se ten skandál provalil a museli ho přiznat, tvrdí, že žádná podjatost nevznikla.

Tak bych poprosil paní ministryni o objasnění tohoto zjevného rozporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Nyní pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já mám také dvě věci. V té jedné už mě trošku přeskočil pan kolega Ferjenčík, protože citoval z odpovědi na mou interpelaci, a je to přesně tak. Nejdřív, pokud jste se, paní ministryně, domnívala, že se taková praxe neděje, byla jste takto nepravdivě, nepřesně informována, zřejmě Finanční správou, tak jste mi napsala, že taková praxe by způsobila podjatost de facto, to je to, co tady citoval pan kolega Ferjenčík, a už to nebudu znovu celé opakovat a číst. A teď, když jste zjistila, že to je, tak to bagatelizujete. Říkáte, že taková praxe nezakládá podjatost, že ti úředníci musejí postupovat dle zákona, že to vlastně nevadí.

K tomu, co jste říkala o tom, že to byla jenom možnost pro ředitele finančních úřadů, tak to interní sdělení se jmenuje Podmínky pro příslib cílové odměny stanovené, a to interní sdělení podepsané 19. 2. přímo Martinem Janečkem hovoří například, že cílová odměna ve výši podle bodu 7 bude přiznána zaměstnanci podle bodu 4.1 za podmínky, že částka snížení uplatněného odpočtu bude rovna nebo vyšší než 2,5 mil. korun. Například. Těch příkladů je tam více. Nebyla to žádná možnost, bylo to interní sdělení generálního ředitele jeho podřízeným útvarům, jak mají postupovat při stanovování odměny. Já si nedokážu představit, že by jakýkoli podřízený svému nadřízenému řekl: Mně nezajímá, vážený pane řediteli, vaše interní sdělení. Pro mě je to jenom možnost. Já tak postupovat nebudu. Bylo to přímo sdělení nejvyšší hlavy Finanční správy a de facto metodický pokyn pro ty ostatní útvary.

Nejsem členem rozpočtového výboru, ač jsem byl na tom jednání přítomen, nevím, zda už bylo naplněn příslib, zda členové finančního výboru dostanou k tomu další podklady, zápisy z porad apod., které finanční výbor k tomu požadoval. Nicméně z tohohle je právě vidět, paní ministryně, že vy skutečně jste v několika případech nekriticky přijala vysvětlení Finanční správy a poslala jste ho dále veřejnosti a mně osobně v té interpelaci. Mě to velmi mrzí, ale já v tuhle chvíli z věcných důvodů budu také dávat návrh na nesouhlas s vaší odpovědí. Věřím, že tentokrát se poslanci za ANO k tomu připojí, protože přece Sněmovna nemůže souhlasit s odpovědí, která byla nepřesná, nerelevantní a neodpovídala skutečnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Munzarovi. Nyní paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane místopředsedo. Tak nejdříve k podjatosti. To není vůbec v rozporu. To je prostě konzistentní. Protože podjatost řeší daňový řád. Daňový řád říká v podstatě, jak se posuzuje podjatost. A že se musí vyvozovat z poměru k té konkrétní osobě, to znamená provádějícího kontrolovaného pracovníka a vůči kontrolované osobě. A v podstatě to, že tady byl konstrukt té cílové odměny, nezakládá žádný nestandardní poměr, ale zase námitku podjatosti podává daňový subjekt. Dokonce máme judikaturu Nejvyššího správního soudu, tuším, která říká, že se nepřezkoumává takové rozhodnutí, ale v rámci potom konkrétního řízení o tom vyměření nebo doměření daně se posuzuje. A dokonce už byl, a já jsem to uváděla na půdě rozpočtového výboru, už existuje jedno rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které v této věci, kde byla vlastně namítána při přezkoumání takového rozhodnutí námitka podjatosti, prostě toto NSS odmítl.

To znamená, že ta cílová odměna nemohla přispět. Já jsem řekla "kdyby přispěla", ale ona nemohla přispět k žádné motivovanosti, protože kontrolor prostě nemůže porušit zákon, když provádí kontrolu. Moje vyjádření jsou naprosto konzistentní. To, že jste řekl, pane poslanče Munzare, že si neumíte představit, že by některý finanční úřad nebo ředitel finančního úřadu nerespektoval doporučující pokyn - protože on nic jiného než doporučit nemůže, protože odpovědnost ze zákona je na řediteli finančního úřadu, pana generálního ředitele, ale byl takový. Byla to paní generální ředitelka Richterová, která v té době řídila Finanční úřad pro hlavní město Prahu a prostě ho nerespektovala. Neuzavřela jediné rozhodnutí o cílové odměně, což tam jasně na tom rozpočtovém výboru řekla. Já znova opakuji, ta praxe byla ukončena. Byl to hloupý pokyn bývalého generálního ředitele. Za tím si stojím. Bylo na konkrétních ředitelích finančních úřadů, zda ho respektovali, či nerespektovali. A přes to všechno nemohl být porušen zákon, protože kontrolor nesmí zákon porušit pod vidinou pěti či deseti tisíc. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí. Ještě kolega Munzar se hlásí do rozpravy a pan poslanec Ferjenčík také. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní ministryně, za doplnění. Já tedy přečtu znovu, co četl už pan kolega Ferjenčík. Je to citace přímo z vaší odpovědi. "Je zřejmé, že taková praxe by byla z pohledu celé Finanční správy České republiky značně krátkozraká. Kromě rušení takto nesprávně vydaných rozhodnutí by pak i u věcně správných rozhodnutí tento postup mohl vést k významnému riziku spočívajícímu ve zpochybňování vydaných aktů úřední osobou, která byla osobně - v závorce finančně - zainteresována ve prospěch konkrétního závěru, to jest doměření daně. Ve věci jednotlivých aktů a i případného finálního doměření daně by pak daňový subjekt mohl podat námitku podjatosti vůči této úřední osobě." To je vaše odpověď. To jsou vaše slova, která jste mi v odpovědi napsala. Vy teď říkáte, že to není pravda. Tak čemu člověk má věřit? Tomu, co jste napsala vy v té odpovědi - jestli je tedy celá nerelevantní - ať to, že se to nedělo, tak i to, že to nemůže způsobit podjatost - nebo máme věřit tomu, co nám říkáte dnes? Ale ono je to přece, paní ministryně, logické, když nějakého kontrolora finančně motivujete, aby dělal doměrky daně, dáte mu nějaký limit, tak samozřejmě potom k tomu nemůže přistupovat objektivně, protože s vizí své cílové odměny se samozřejmě bude dosáhnout těch limitů, které se v tom interním pokynu budou dávat. Zkrátka pokud někoho finančně motivujete na doměrky daně, nemůže k daňové kontrole přistupovat objektivně. A o to se jedná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl jsem se zeptat ještě na jednu věc. Jak je možné, že v případě, kdy všech těch čtrnáct ředitelů krajských úseků daňové správy tu informaci dostalo a věděli, že pan generální ředitel vydal tento hloupý pokyn - podle mě spíše tedy protizákonný pokyn - jak je možné, že když z toho byl mediální skandál, že vás na to žádný z těch lidí neupozornil. A paní ministryně, takhle praxe se děla. To bychom měli začít urychleně řešit. A místo toho vás v tom vlastně nechali vykoupat, připravili vám podklady pro nepravdivou odpověď pro pana Munzara. A teď to řešíme s velkým časovým odstupem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nikoho nevidím se hlásit do rozpravy. Mohu tedy rozpravu ukončit. Ještě přečtu dvě omluvy, a to paní poslankyně Maxové od 10.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pana poslance Poura od 14.30 do 18.00 hodin z pracovních důvodů.

Ptám se pana kolegy Munzara na závěr, jestli navrhuje příslušné usnesení podle zákona o jednacím řádu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano. Děkuji, pane předsedající. Už jsem to tady na závěr svého předchozího vystoupení říkal. Navrhuji vyslovit nesouhlas s odpovědí. Toto není nic teď konkrétně proti paní ministryni, ale skutečně proti té odpovědi, protože paní ministryně v té odpovědi napsala nerelevantní údaje. Opravdu si nedokážu představit, a požádám i poslance hnutí ANO, aby nezavedli praxi, že i nerelevantní odpovědi neodpovídající skutečnosti jenom hlasováním se budou dělat za pravdu. Prosím vás o to, abyste se vyslovili pro nesouhlas s odpovědí podle paragrafu 112 odstavce 5 jednacího řádu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Rozhodneme v hlasování číslo sto devatenáct. Já vás ještě jednou odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. (Gong.) Zagonguji, aby ti, kteří mají zájem rozhodnout o tomto návrhu, se dostavili do sálu a abychom mohli rozhodnout.

 

Už jsme usnášeníschopni. Rozhodneme v hlasování číslo 119 o návrhu pana kolegy Vojtěcha Munzara o tom, že Poslanecká sněmovna nevyslovuje souhlas s odpovědí paní ministryně financí Aleny Schillerové k jeho interpelaci.

Zahájil jsem hlasování číslo 119 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 119. Z přítomných 81 poslance pro 37, proti 40. Návrh nebyl přijat.

 

Děkuji. Tím interpelace končí.

Budeme pokračovat, a to interpelací poslance Stanislava Blahy ve věci zápisu skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, sněmovní tisk 403. Pan ministr Jan Kněžínek odpověděl na interpelaci pana poslance Blahy a tato se předkládá jako sněmovní tisk 403 k projednání Poslanecké sněmovně. Otevírám rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí jako první. Kolega Blaha se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, před pár týdny jsem interpeloval pana ministra Kněžínka ve věci, která nás na úřadě v Uherském Hradišti, kde jsem starostou, dost trápí. Po debatách s kolegy vím, že samozřejmě Uherské Hradiště v tomto není žádnou výjimkou a trápí to všechna města, obce, ale i kraje, které mají své vlastní obchodní společnosti. Jde o povinnost zápisu skutečného majitele do evidence skutečných majitelů u všech právnických osob.

Tato povinnost se bohužel týká i právnických osob, které byly založeny obcí. U těch ale logicky není možné skutečného vlastníka uvést. Do evidence skutečných majitelů má být zapsán jako - v uvozovkách - skutečný majitel, ředitel nebo jednatel, v podstatě statutár příspěvkové organizace nebo obchodní společnosti. Smysl zákona tak podle mého názoru mizí, protože rozhodující vliv v právnických osobách, které založila obec, opravdu nemá jejich ředitel či jednatel, ale zastupitelstvo nebo rada obce. Celé to tedy v praxi znamená, že vyplníme zbytečnou kolonku o jméno, které tam vlastně nepatří, jen abychom splnili formální povinnost. Místo zjednodušení práce obcím přidáváme další administrativu a papírování pro papírování. Lidé na úřadě tak ztrácejí cenný čas vyplňováním zbytečných kolonek místo toho, aby se mohli naplno věnovat své práci. S tímto problémem nebojují jen obce, starosti přibyly i spolkům, společenstvím vlastníků jednotek a dalším. U nich neexistuje člověk, kterého bychom mohli považovat ve smyslu zákona za skutečného majitele. Netýká se to tedy jen úřadů, ale i obyčejných lidí.

Pane ministře, i když sám ve své odpovědi přiznáváte vědomí zvýšené administrativní zátěže, kterou tato povinnost pro právnické osoby představuje, stejně tak si uvědomujete potřebu vyjasnění a precizování pravidel souvisejících s tímto institutem. Prosím tedy o urychlené předložené řešení tohoto problému nejen proto, abychom lépe reflektovali smysl a cíl evropské směrnice, která tuto záležitost upravuje. Pokud takové řešení Ministerstvo spravedlnosti nepředloží, žádám o podporu mého vlastního návrhu, který podám, pokud tak ministerstvo neučiní v dohledné době. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Blahovi a v rozpravě má zájem vystoupit pan ministr spravedlnosti Kněžínek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, už jak jsem uvedl v té odpovědi, tak samozřejmě ta úprava, která je transpozicí 4. AML směrnice, to znamená úpravy proti praní špinavých peněz a financování terorismu, je v současné době podrobována analýze v souvislosti s tím, že už mám 5. AML směrnici, která přináší některé nové věci, a logicky na ni bude muset navazovat změna právní úpravy. A my právě v téhle souvislosti, a já jsem to přiznal i v té odpovědi, se velmi intenzivně zabýváme tím, co vlastně by mělo být - a ani ne, co vlastně by mělo být předmětem, ale na koho vlastně by skutečně měla dopadat ta povinnost uvádět skutečného majitele. Protože směrnice sama o sobě je poměrně obecná a nestanoví žádné výjimky. Říká, že tedy u právnických osob by tyhle údaje měly být zapisovány do evidence, a to v zájmu transparentnosti fungování samotných dotčených společností, tím pádem i transparentnosti společnosti jako takové.

Je logické, že u některých právnických osob je to skutečně jenom formalismus, a typicky jsou to právnické osoby veřejného práva, které reálně nemohou být ovládány nikým zvenčí než samotnými činiteli té dané korporace. To znamená, pokud se budeme bavit o příspěvkových organizacích zřizovaných obcí, což je asi ten nejtypičtější příklad, tak je logické, že ten rozhodující vliv skutečně bude vykonávat zastupitelstvo jako nositel legitimity dané veřejnoprávní korporace, to znamená dané obce. Nicméně zapisovat zastupitele, z mého pohledu alespoň, postrádá smysl, protože to je celkem známý údaj, a navíc bychom si pak museli hrát i s koalicí, opozicí atd., protože samozřejmě reálný vliv jednotlivých zastupitelů, byť všichni mají jeden hlas, se bude odvíjet od toho, jaká je politická situace v dané obci. To znamená, tady skutečně příspěvkové organizace zřizované obcí podle našeho názoru by měly z toho budoucího režimu právní regulace vypadnout.

Trošku složitější je to u právnických osob, u kterých se na první pohled také může jevit jako nelogické zapisovat skutečného majitele. Vy jste sám ve svém dopise i ve své otázce zmiňoval společenství vlastníků jednotek jako typizovanou společnost. Jenže samozřejmě život může přinést různé situace a stávající právní úprava umožňuje i SVJ, kde bude jediný vlastník, a tím vlastníkem může být i právnická osoba. To znamená, tady už se dostáváme do situace, kdy ta může být vlastněna další právnickou osobou, a tady už jakoby ta vlastnická struktura se trošku může rozostřovat a tady si nejsem jist, že půjde jakoby paušálně v té budoucí právní úpravě říct, že se vyjme.

Nicméně jde o věc, kterou my se intenzivně zabýváme a měla by být řešena tedy v rámci transpozice 5. AML směrnice, kterou připravujeme společně s Finančním analytickým úřadem a s Ministerstvem financí. Já předpokládám, že v dohledné době, a teď vám bohužel neřeknu přesně ten termín, ale v dohledné době by měla být ta právní úprava představena a zaslána do vnějšího připomínkového řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan kolega Blaha se dál hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji za odpověď, pane ministře. Beru to tedy jako ujištění, že se s tím skutečně bude něco dělat. Protože já to tady řeknu ještě úplně názorně. Já jsem to řekl obecně. Použiji situaci, která se v našem městě skutečně vyskytuje. Jaký je ředitel Slováckého muzea majitelem tohoto muzea? Mimochodem je to společnost, která má relativně ve správě obrovský majetek. Jaký je ředitel akvaparku jeho skutečným majitelem, nebo ředitel Slováckého divadla? To divadlo také přece nevlastní. A pokud se bavíme o tom, že je to boj proti praní špinavých peněz, tak si myslím, že u těchto organizací k tomu rozhodně nedochází. Navíc město má svého statutárního zástupce. Pokud se bavíme o tom, že město vlastní nějakou společnost, tak skutečně město má svého statutárního zástupce a možná by to byla lepší věc než tam zapisovat statutáry těch společností. Ne že bych o to stál, ale zdálo by se mi to tedy logičtější než dosavadní praxe.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Má pan ministr zájem? Ano. Pan ministr Kněžínek. Máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom ještě velmi krátce z hlediska termínu transpozice AML směrnice. Já jsem to nezmínil. To je leden 2020, to znamená, to představení právní úpravy by skutečně už mělo jít v poměrně dohledné době do připomínkového řízení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nikoho dalšího nevidím se hlásit do rozpravy, tak nyní ještě dám šanci. Paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá mezi 10. a 11. hodinou z pracovních důvodů.

Ukončil jsem rozpravu, nikdo se nehlásí. Ptám se, jestli je návrh. Není. Tím mohu interpelaci pana poslance Stanislava Blahy ve věci zápisu skutečného majitele do evidence skutečných majitelů, sněmovní tisk 403, uzavřít bez usnesení, protože pan poslanec Blaha nepožaduje rozhodnutí Sněmovny.

Poslední písemnou interpelací, kterou se budeme zabývat, je interpelace pana poslance Stanislava Blahy ve věci umožnění příkazního řízení při řešení přestupků v souvislosti se zákonem o střetu zájmů. Jde o sněmovní tisk 419 a tato interpelace směřovala na ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Otevírám rozpravu. Pan kolega Blaha se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Dobrý den ještě jednou. I má druhá interpelace se týká věci, na kterou jsme narazili společně s kolegy na Městském úřadě v Uherském Hradišti. Jde o obrovskou a nadbytečnou administrativní zátěž spojenou se zákonem o střetu zájmů.

Ministerstvo spravedlnosti nám jen v loňském roce oznámilo k projednání přes 60 přestupků veřejných funkcionářů, kteří nesplnili povinnost podat ve lhůtě příslušné oznámení do centrálního registru oznámení. Jejich projednání v klasickém správním řízení představuje velké pracovní vytížení a také jsou s ním spojeny zvýšené náklady pro úřad. Jestli politik oznámení podal, nebo nepodal v souladu s tímto zákonem, lze přitom jasně zjistit z centrálního registru oznámení a žádné další dokazování není potřeba. K řešení a nápravě by podle mého názoru postačilo umožnění příkazního řízení, úřad by věc vyřídil vydáním příkazu, a až pokud by se obviněný odvolal, šla by celá věc do správního řízení.

Pane ministře, děkuji za vaši obsáhlou a podrobnou odpověď. Nesouhlasím s ní pouze z jednoho jediného důvodu - opomíjí hlavní význam příkazního řízení, kterým je právě jednoduchost. Správní orgán posoudí obsah přestupků, a když nejsou pochybnosti o skutečném stavu, využije příkazní řízení a vydá příkaz o uložení správního trestu. Typicky by šlo právě o projednání přestupků, které spočívají v nepodání oznámení podle zákona o střetu zájmů. Informace o skutkovém stavu má orgán v centrálním registru oznámení, prostor pro pochyby tak není. Práva obviněného omezena nejsou, protože se může bránit ve správním řízení. Naopak pokud by měl správní orgán pochybnosti o skutkovém stavu, nic mu nebrání ihned přistoupit k projednání přestupku v rámci správního řízení.

Nevidím jediný důvod, proč by tato výjimka z možnosti využít příkazní řízení, měla být zachována u přestupků dle zákona o střetu zájmů. Projednávání přestupků dle zákona o střetu zájmů se nijak zvlášť neliší od projednávání jiných druhů přestupků, a proto tato procesní anomálie podle mého názoru není namístě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Blahovi. Pan ministr se chystá odpovědět. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. My vlastně nejsme v rozporu, pane poslanče, protože ta úprava, která se dostala do zákona o střetu zájmů a byla vedena jakýmisi podle mě ne úplně domyšlenými snahami eliminovat nějaké korupční jednání typu, že se věc smázne příkazním řízením a vlastně se tím zamete pod koberec, je podle mě trochu lichá, protože kdyby se věc chtěla zamést pod koberec, tak určitě nedojde na příkazní řízení.

Já za sebe říkám, že dnes před malou chvílí jsem tady měl poradu se svými kolegy z ministerstva a vydal jsem pokyn, aby v nejbližší novele zákona o střetu zájmů bylo to ustanovení § 23 odst. 5, pokud se nepletu, zákona o střetu zájmu modifikováno, a to tak, aby příkazní řízení bylo umožněno. Protože chápu, že tedy práva účastníka neutrpí, protože on má právo podat odpor. Samotným už podáním odporu, i když nebude odůvodněn, se ten příkaz od samého počátku ruší a pokračuje se v řízení včetně tedy případně ústního jednání, bude-li potřebné. Věc, kterou budeme muset jenom vyřešit v této souvislosti, je otázka příkazu na místě. Tou se dostáváme jakoby do relativně právnických detailů, ale tam je problém v tom - omlouvám se, že s tím zatěžuji - ale problém je v tom, že příkazem na místě lze podle přestupkového zákona uložit maximálně deset tisíc korun pokuty, zatímco některé dolní hranice pokut za ty přestupky jsou vlastně vyšší, takže tam vzniká jistá disproporce.

Ale podle mě není problém v příkazech na místě, to znamená, když to řeknu zjednodušeně, v blokovém řízení, ale v tom, že není možné ani vydat ten plnohodnotný příkaz, který obsahuje výrok, obsahuje plnohodnotné odůvodnění a obsahuje poučení o tom, že je možné podat odpor. A tady já bych chtěl tou novelou, tou změnou zákona umožnit podání, resp. projednání věci příkazním řízením.

Na druhou stranu budeme tedy hledat nosič, ke kterému bychom to případně připojili. To znamená, při nejbližší novele, kterou bude Ministerstvo spravedlnosti předkládat a která se bude týkat zákona o střetu zájmů, tuto úpravu, a je to tady můj příslib, zahrneme do zákona o střetu zájmů. A to příkazní řízení, na kterém není nic korupčního, to je plnohodnotný... tam je výsledkem plnohodnotné rozhodnutí včetně odůvodnění, proč bylo rozhodnuto, tak jak bylo rozhodnuto, do toho zahrneme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Blaha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Tak pokud mám vzít v potaz to, co tady zaznělo z úst pana ministra, tak jsem spokojený, protože si z toho odnáším dojem, že se s tím bude pracovat, že celkem v tom názoru jsme na stejné vlně, a určitě budu velmi rád, aby se tak stalo co nejdříve.

Já jsem tady zmiňoval tu vysokou administrativní zátěž. Ale ono je to i o něčem jiném. Představte si, že městský úřad jakékoliv obce s rozšířenou působností se snaží být takovým trošku i poradním orgánem pro všechny ty starosty a my si je teď předvoláváme, řešíme s nimi věc, kterou oni, jak jsem se s nimi bavil, proč to tedy nepodali, tak oni žili v dojmu, že dokud nebude projednána ústavní stížnost, tak v zásadě nebudou sankcionováni, a najednou nám přijde seznam šedesáti jmen, která máme jako obec s rozšířenou působností řešit. A mně to tedy jako není moc po chuti. My samozřejmě tu povinnost musíme splnit, ale není to úplně příjemná záležitost, to mi věřte. Proto vítám i tady tuto věc a doufám, že se velmi brzy dojasní i to, jak to s tím zákonem o střetu zájmu ve skutečnosti je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr má zájem, nemá zájem? Nemá. Pokud nikdo se nehlásí do rozpravy, mohu rozpravu ukončit. Pan kolega Blaha nenavrhuje žádné usnesení. Je tomu tak, pane poslanče? Nenavrhujete žádné usnesení? (Ne.) Ne, dobře. V tom případě mohu i tuto interpelaci ukončit. Zatím jsme vyčerpali možný pořad odpovědí na písemné interpelace poslanců, když... interpelace jedna, dva, tři a pět jsou dále přerušeny. Ostatní byly už projednány. Tím pro dnešní den končím bod 157. Budeme v něm pokračovat ve čtvrtek příští týden.

Po ukončení bodu 157 vyhlašuji přestávku do 11.00 vzhledem k tomu, že další pořad bude pokračovat v 11 hodin schváleným pořadem schůze. Upozorňuji poslance, že podle jednacího řádu i v 11 hodin ve čtvrtek je možné předložit návrhy na případnou změnu pořadu.

 

(Jednání přerušeno v 10.45 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům 88, 89, 90, 91, 92, 93, což jsou smlouvy ve druhém čtení, bodům 86, 132, 95, 96, 97, což jsou smlouvy v prvém čtení, a bodu 94. Poté bychom projednávali body podle schváleného pořadu schůze. Odpoledne jsou na pořadu ústní interpelace, tedy bod 158.

S náhradní kartou číslo 12 bude hlasovat pan poslanec Veselý.

Omlouvají se z dnešního jednání pan poslanec Pavel Blažek v době od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů a paní ministryně Klára Dostálová od 14.30 do 19 hodin také z pracovních důvodů.

Než přistoupíme k projednávání pevně zařazených bodů, tak se ptám, zda má někdo zájem vystoupit s návrhem na změnu schváleného pořadu 27. schůze. Nikoho takového nevidím, takže zahajuji pokračování projednávání bodu

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.