Úterý 5. března 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb.,
o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 413/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Vláda navrhuje postup podle § 90 odst. 2, tedy vyslovit souhlas již v prvém čtení. Místo paní ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové tady mám usnesení vlády, kde je pověřen pan ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, který je přítomen. Zároveň konstatuji, že pan zpravodaj Pavel Pustějovský je již také přítomen. (Obrovský hluk v sále. Není slyšet.) Můžeme tedy zahájit jednání.
Než udělím slovo panu ministrovi, opět požádám sněmovnu o klid. Požádám o rozpuštění hloučků. Věřím, že tady bude dostatečný klid pro jednání. Pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený vládní návrh zákona si především klade za cíl odstranit některé nedostatky, které se týkají implementace práva Evropské unie v oblasti energetické náročnosti budov, kde tedy Evropská komise České republice vytýká nedostatečnou transpozici. Kromě toho se návrhem zákona implementuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o právním rámci pro označování energetickými štítky. Kromě toho dochází novelou také k odstranění některých výkladových problémů, které vyplynuly z dosavadní aplikační praxe a ze zkušeností Státní energetické inspekce při výkonu kontroly.
U těchto změn, které vyplývají z poznatků aplikační praxe, se jedná zejména o úpravu v oblasti činnosti energetických specialistů. Podle návrhu má být umožněno tuto činnost vykonávat nově také právnickým osobám. Dále jsou zpřesněny požadavky na zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce obcí a krajů a vymezení subjektů povinných zajistit provedení energetického auditu. Přínos předloženého návrhu pak spočívá především v zefektivnění stávajícího legislativního rámce zvyšování energetické účinnosti a také, a to je podstatné, ve snížení administrativní a finanční zátěže subjektů dotčených povinnostmi v oblasti energetické účinnosti.
Nad rámec již zmíněného bych potom rád zdůraznil, že urychleným přijetím návrhu zákona - pokud tedy Poslanecká sněmovna podpoří vyslovení souhlasu již v prvém čtení, a o to bych chtěl moc poprosit - může být pozitivní ovlivnění výsledku žaloby, která tedy bude Evropskou komisí podána k Soudnímu dvoru Evropské unie v souvislosti právě s nepřesnou transpozicí směrnice o energetické náročnosti budov. S ohledem na zmíněný negativní průběh, tedy hrozbu, reálnou hrozbu žaloby, respektive z důvodu snížení negativních dopadů na Českou republiku, potažmo na její rozpočet, si tedy dovoluji požádat o to, aby byl s návrhem vysloven souhlas již v prvém čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi a požádám zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Pavla Pustějovského, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, evropský legislativní rámec pro zvyšování energetické účinnosti je tvořen třemi směrnicemi. Směrnicí o štítkování, směrnicí o energetické náročnosti budov a směrnicí o energetické účinnosti. Tyto jsou do našeho právního řádu transponovány právě zákonem o hospodaření s energií. Cílem předkládaného návrhu zákona je sladění národní s evropskou právní úpravou, ale i odstranění některých problémů v praxi. Návrh reaguje na skutečnost, že směrnice o energetickém štítkování byla zrušena nařízením ke štítkování. Vzhledem k přímé účinnosti nařízení jsou některá ustanovení zákona již nadbytečná.
S Českou republikou bylo zahájeno řízení ohledně nesprávné transpozice směrnice o energetické náročnosti budov. Požadavek vystavování průkazu energetické náročnosti v budovách často navštěvovaných veřejnosti byl nedostatečně transponován do českého právního řádu, pouze pro budovy orgánů veřejné moci. Návrh tento nesoulad napravuje. Z tohoto důvodu navrhovatel navrhl projednat návrh zákona tak, aby s ním Sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení podle § 90 odstavce 2 jednacího řádu.
Řadě velkých podniků odpadne také povinnost zpracovávat energetický audit. Ty dnes mají díky majetkové provázanosti skupin z pohledu zákona nadhodnocenou velikost. V mnoha případech tak zpracovávají energetický audit, přestože to není efektivní a účelné. V této souvislosti se i zpřesňuje dnes již přespříliš obecná definice energetického hospodářství. Oprávnění energetických specialistů se dnes uděluje pouze fyzickým osobám a cílem návrhu je stanovení stejných podmínek i pro právnické osoby. Ty, přestože dnes nabízejí za úplatu dokumenty zpracované energetickými specialisty, nemají stejné povinnosti a odpovědnost jako oprávněný energetický specialista. Mezery je často využíváno k podnikání s energetickým specialistou pod hlavičkou korporace, na kterou se ale nevztahuje režim přestupku.
Požadavky na průběžné vzdělávání energetických specialistů byly shledány jako nadměrně zatěžující. V důsledku zmírnění úpravy dojde i k přesunu odpovědnosti za zajišťování organizace průběžného aktualizačního vzdělávání z pověřených organizací na Státní energetickou inspekci. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Petr Třešňák. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak pan ministr spravedlnosti, tak pan zpravodaj zde zmínili zcela zásadní význam tohoto zákona, a to včetně geneze té nesprávné transpozice. Vzhledem k tomu, o jak důležitý právní předpis se však jedná, který mimo jiné ovlivní nejen podnikatele, ale i vlastníky domů a bytových jednotek a další, a jakých úprav se dotýká právě v oblastech energetických průkazů, energetických štítků a energetických auditů, a nejen to, a vzhledem k tomu, že tyto úpravy jdou nad rámec samotné implementace, proto považujeme za nutné tento tisk důkladně projednat ve výborech. Dovolte mi tedy, abych za klub Pirátů a za klub ODS přednesl námitku k projednávání dle § 90 jednacího rádu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Je tedy námitka. Budeme pokračovat podle klasického postupu a s faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Petr Pávek. Potom se připraví pan kolega Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Měl bych jednom doplňující otázku na pana ministra. Mě by zajímalo, jestli tuto transpozici konzultovalo Ministerstvo spravedlnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jestli si je vědomo toho, že energetičtí auditoři nebo specialisté dneska mají omezený počet licencí. A obávám se, že tomu nenapomůže jenom rozšíření toho spektra oprávněných osob na právnické osoby. To znamená, jestli je tady vůbec potenciál dostatku energetických specialistů, kteří tedy budou moct tu práci vykonávat, protože ti současní auditoři jsou v zásadě přehlceni prací, což vede k tomu, že mají tedy zajištěnou obživu dlouhodobě - a to je určitě pro ně fajn - ale také to významně zvedlo cenu energetických auditů, potažmo tedy těch záležitostí spojených právě s těmi energetickými štítky. Tak se chci zeptat, jestli jste na toto připraveni a jestli jste nějak pohlíželi na možnost to rozvolnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a budeme pokračovat v rozpravě vystoupením pana poslance Jana Zahradníka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, chci k tomu zákonu vystoupit z důvodu, který je malinko jiný, než který tady představil pan kolega ze strany Pirátů, když spolu s námi navrhl veto. Já jsem si popravdě myslel, že pan ministr spravedlnosti předkládá ten zákon, protože zastupuje paní ministryni průmyslu. Je to tak. Takže tím je vysvětleno, že otázky na něj kladené asi nebudou padat úplně na úrodnou půdu, a proto je dobře, že díky našemu vetu přijde ten zákon do výboru a bude tam s odborníky možno zahájit diskusi.
V každém případě podporuji snížení byrokracie, zlepšení podmínek jak tedy pro velké podniky, tak i ale pro fyzické osoby, majitele domů, kteří jsou poměrně nově zatíženi požadavky vyplývajícími z energetických zákonů.
Chtěl bych zmínit jednu věc. Tady, když se podíváme na řekněme hlavní část toho zákona, tak tam se v hlavě III mluví o státním programu na podporu úspor energie. To je jedna z věcí, která je teď na pořadu dne. Evropská unie nás tlačí, abychom spořili s energií, abychom snižovali její spotřebu, a zároveň ale jako hlavní prostředek pro dosažení tohoto cíle uvádí tady zvyšování energetické účinnosti - tak abychom zvyšovali energetickou účinnost, snižovali energetickou náročnost a tak dále. To je v § 5 odstavec 1. Já tomu rozumím. Evropská unie si stanovila pro rok 2030 indikativní cíl zvýšit energetickou účinnost o 30 procent. Už jaksi zamlčujeme sami sobě, že to přinese obrovské náklady pro provozovatele našeho průmyslu, že to zatíží v řádek desítek miliard korun tyto podnikatele, tyto instituce, které budou muset na dosažení vyšší účinnosti vynaložit tyto prostředky.
Otázka je, do jaké míry může zvýšení účinnosti přinést výsledek v podobě dosažení úspor. Je tady známý efekt již tedy z druhé poloviny 19. století, který zaznamenává, že vždycky když se lidé snažili zvyšovat energetickou účinnost, nebo vůbec účinnost nějakého procesu, tak ta komodita, která měla být výsledkem toho procesu a která se měla zlevňovat, měla se snižovat její spotřeba, měla být šetřena, tak naopak docházelo k většímu zájmu o ni, k jejímu zlevňování, tím pádem k nárůstu její spotřeby. Tak tomu bylo například v Anglii v oné druhé polovině 19. století s uhlím. Oni se obávali, že jim zásoby uhlí brzy dojdou a že tedy rostoucí spotřeba uhlí povede k jeho vyčerpání, tak tedy zvyšovali účinnost energetických zdrojů, které uhlí využívaly, a náhle zjistili, že jim ta spotřeba naopak roste, což je tzv. Jevonsův paradox. My jsme tady měli k tomu už v tomto volebním období s panem zpravodajem Pustějovským seminář, který se touto problematikou zabýval. V moderním jazyce se tomu efektu taky někdy říká rebound effect, což zelení aktivisté neradi slyší.
Můj názor je ten, že bychom měli opravdu projednat ve výboru, zejména tedy asi v hospodářském, tento zákon, vystavit odborníky, kteří jej připravovali pro pana ministra nebo paní ministryni, dotazům na všechny možné součástky toho zákona včetně právě souvislosti s podle mého názoru mylným předpokladem, že zvyšování energetické účinnosti povede k úsporám. Proto jsem rád, že jsme se dohodli na vetu na projednávání podle § 90 odstavce 2, že tedy dostaneme možnost ve výborech se tímto zákonem zabývat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Zlesák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Zlesák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom v krátkosti si dovolím zareagovat na kolegu Pávka, co se týká energetických specialistů a energetických auditorů. Vzhledem k tomu, že jsem se v této oblasti pohyboval, tak jenom krátce vysvětlím rozdíl. Ano, energetický auditor - těch je omezený počet. Ale my se zde bavíme o energetických specialistech a omezený počet energetických specialistů není. Jak energetický auditor, tak energetický specialista může zpracovávat tzv. průkaz energetické náročnosti budovy, zjednodušeně řečeno a laicky řečeno energetický štítek. Takže my se bavíme pouze o energetických specialistech. A nadstavbou je energetický auditor. A těch my se nedotýkáme.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostními právy pan předseda Stanjura a pan zpravodaj Pustějovský v tomto pořadí. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív komentář toho, jak probíhá to projednávání. To je mimořádná odvaha. Paní ministryně chce schválit něco v devadesátce a není tady. Tak nevím, jestli má domácí vězení za to, jak zlevňuje data (pobavení v sále), mě to tak připadá, že bychom se na to mohli ptát, že bychom mohli navrhnout vypnout sněmovní wifinu, aby byla levnější data, stejně špatně funguje, tak možná by to bylo dobré. Ale tak opravdu jako Sněmovna bychom si to neměli nechat líbit. Máme plno dotazů. Chudák pan ministr spravedlnosti. Já je samozřejmě mohu teď říct, ale nebudu ho trápit, protože vím, že to není jeho návrh zákona. Ale přijde mi to nenormální. Kdybychom měli druhé čtení, tak tomu rozumím. Ve druhém čtení se načítají pozměňováky, tak u toho ten ministr třeba nemusí být. Program je schválený. Všichni víme, že mají být prvá čtení v devadesátce. A ministryně, která to předkládá, tady prostě není. A pan ministr tady přečte, doufám, že nám to podle toho § 90 schválíte, protože je to velmi důležité. Jak to máme schválit, když nemáme s kým o tom debatovat?
V reakci na předřečníka, teď pominu ty technikálie. Máme energetické štítky. Hurá. Ale položme si základní otázku. K čemu je máme? K čemu máme ty energetické štítky? Stojí to nemalé peníze. Někdo to spočítal? Máme jich hodně, nebo málo? Specialista... Energetický auditor... K čemu to pomohlo? To je přece klíčová otázka. Na to bych chtěl znát odpověď.
Pane ministře, vás budu trápit. K čemu nám pomohly energetické štítky? A nechci slyšet odpověď, že to je nařízení z Bruselu. To všichni víme. Ale položme si otázku, k čemu to je. Došlo ke snížení spotřeby? Vidíte ty zástupy občanů, jak si procházejí veřejné budovy a dívají se, jestli je tam energetický štítek a zda je tam ta správná hodnota? Já jsem si těch zástupů zájemců o energetické štítky opravdu nevšiml. Ale vytvořili jsme společně v Evropské unii nový průmysl energetických auditorů, auditů a štítků. My vždycky něco spustíme a teď to pořád vylepšujeme a doplňujeme a novelizujeme.
Tak se zastavme a požádejme MPO o zhodnocení stavu před zavedením energetických štítků a dneska. K čemu to vedlo? Možná budu překvapený. Já nevím. Ale žádnou analýzu nemáme. Zato víme, že jsme chybně implementovali. To je sice možné. Tak by mě zajímalo, jak se hájila naše ministryně proti té chybné implementaci, kdo ji tedy chybně zavedl, který ministr ji navrhoval. O tom jako tak cudně mlčíme. Se stalo... špatně. Tak aspoň v kterém roce jsme špatně implementovali, pane ministře? Abychom mohli říct, kdo byl tehdy ministr, abychom mohli ukázat, kdo to špatně implementoval.
Ale klíčová otázka je, k čemu máme energetické štítky. V čem se snížila například spotřeba? Koho to vlastně zajímá? No ty, kteří to dělají. Tomu rozumím. Jak říkal pan poslanec Pávek, ti mají hodně práce, tak ti jsou rádi. Čím víc práce jim dáme, tím víc lidí se tomu bude věnovat. Naprosto logicky. Ale myslím, že je čas občas se zastavit a zeptat se a zhodnotit po nějakém období, co jsme přijali, zda to funguje, zda to vůbec přineslo nějaké výhody.
Pamatujete si na plamennou obhajobu biopaliv první generace? Zejména od ekologických aktivistů? Teď už mají zas něco jiného. Zase našli něco jiného. Ale nikdo se nezastavil, nezhodnotil to, neřekl jasně a otevřeně - chybná cesta, podlehli jsme chybnému tlaku, vedlo to ke zhoršení životní situace, ke zhoršení životního prostředí, bylo to přesně naopak, než byly deklarované cíle. Ale máme další a další implementace, nařízení, směrnice, novely, novelizace. Myslím, že je čas aspoň jednou za čas se zastavit a zeptat se, k čemu je to dobré.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Pustějovský v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo. Přestože v mnohém s panem předřečníkem souhlasím, tak navrhuji zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dnů.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Zaznamenal jsem váš návrh. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Zahradník. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Nehlásím se s nějakou reakcí, spíš jenom s návrhem a s prosbou na pana ministra, jestli by mohl paní ministryni průmyslu a obchodu tlumočit námět, zdali nakonec, když jsme pod takovým tlakem Evropské komise a hrozí nám tím soudem za špatnou implementaci - my víme, že je tam celá řada mylných věcí, počínaje těmi štítky přes tu mylnou interpretaci zvyšování účinnosti s domnělým dopadem na vytváření úspor - zdali by nebylo nakonec nejlepší nechat ten soud proběhnout a snažit se naši cestu obhájit, říci: my ty štítky nechceme a nesouhlasíme s tím, že zvyšování účinnosti vede automaticky jako nějaké perpetuum mobile k vytváření energetických úspor. Je to možná riskantní, ale v naší možná nějaké nové pozici v Evropské unii, kterou, doufám, budeme zaujímat, by to možná docela pasovalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se prosím ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Ano, pan ministr má zájem. Prosím, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. Jenom velmi stručně se pokusím zareagovat na alespoň některé výtky, které zde zazněly. Předpokládám, že zbytek bude posléze podrobně debatován, kriticky debatován ve výborech Poslanecké sněmovny.
Jedna z prvních otázek: Ze kdy je ta chybná transpozice? Je z roku 2013. A samozřejmě to, že se náprava předkládá v letošním roce, to je dáno tím, že ten nedostatek v implementaci vyšel najevo až posléze a my teď tedy reagujeme na současný stav.
Otázka, proč zde není paní ministryně. Je tedy řádně omluvena, a to z důvodu, že aktuálně přijímá zahraniční návštěvu, konkrétně ministra průmyslu Ruské federace a jednají o poměrně zásadních otázkách spolupráce s Ruskou federací právě v oblasti hospodářské, ekonomické a vědeckotechnické. Takže to je ten důvod, proč mě požádala, proč já jsem byl posléze určen k tomu, abych ten návrh zde představil.
Padla tady otázka toho, zda novela nepovede k zablokování činnosti energetických specialistů. No, ono tím návrhem zákona jich neubude. To znamená, pokud je problém s jejich počtem dnes, bude problém i v budoucnu. Ale každopádně tím návrhem jich neubývá. To znamená minimálně, situace se nezhoršuje a navíc jim nepřibývají žádné nové povinnosti, které by měly nějakým způsobem zablokovat jejich činnost. Takže předpokládám, že tady problém není. Nicméně ty věci určitě budou posléze podrobněji vysvětleny na výboru.
Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí, tak tady možná můžu jenom zmínit, že v důsledku toho, že se bude nově definovat tzv. velký podnikatel a nově těch velkých podnikatelů bude méně, tak naopak řada podnikatelů, kteří se dneska pohybují na pomezí, z toho režimu velkých podnikatelů vypadne, a tím jim ubude řada povinností, které pro ně dneska podle té stávající právní úpravy platí. Tolik jenom na vysvětlenou.
Já samozřejmě jsem žádal o schválení v prvním čtení. Upřímně řečeno jsem ani moc nedoufal, že té žádosti bude vyhověno, tak si dovolím alespoň požádat o to, aby byla zkrácena lhůta k projednání na výborech na těch 30 dnů. Myslím si, že to dává dostatečný prostor pro to, aby se ten návrh podrobně debatoval na výborech.
Díky za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan zpravodaj má závěr o závěrečné slovo? Nemá. Nezazněl návrh na vrácení k zamítnutí, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání jako garančnímu výboru výboru hospodářskému. Má někdo jiný návrh na garanční výbor pro projednání tohoto tisku? Nemá. Takže já přivolám poslance, kteří jsou v předsálí, a přistoupíme k hlasování.
Budeme hlasovat o tom, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 38, přihlášeno 171 poslanců, pro 144, proti nikdo. Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl žádný další výbor k projednání. Je zde návrh - ano, pan poslanec vystoupí s návrhem. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já bych navrhl ještě další výbor - výbor pro životní prostředí, protože samozřejmě tato celá směrnice byla směřována právě z toho důvodu, aby bylo ochráněno i životní prostředí. Proto bych byl rád, aby došlo k projednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Má někdo ještě další návrh na projednání ve výborech? Nemá.
Budeme tedy hlasovat o návrhu, aby se tímto tiskem zabýval výbor pro životní prostředí.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 39, přihlášeno 181 poslanců, pro 51, proti 36. Návrh nebyl přijat. Jediným výborem, který se bude tímto návrhem zabývat, bude garanční výbor a bude to výbor hospodářský.
Ještě v rozpravě zazněl návrh, abychom zkrátili lhůtu o 30 dní. O tomto návrhu dám nyní hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 40, přihlášeno 181 poslanců, pro 89, proti 39. Návrh byl zamítnut, lhůta tedy zkrácena nebyla.
Končím první čtení tohoto návrhu zákona. Ale ještě bude prověřeno hlasování. (Chvilku čeká.) Je hlasování v pořádku, nebo někdo vystoupí s námitkou? Ne, je to v pořádku, takže končím projednávání prvního čtení tohoto vládního návrhu.
Otevírám další bod, je to
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.