Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Filip)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb.,
o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 369/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Příslušné pověření od vlády na změnu předkladatele od paní ministryně Novákové mám k dispozici. Pan kolega Nacher jako zpravodaj už je na místě zpravodajů, takže mohu udělit slovo panu ministrovi spravedlnosti. Učiním tak, až bude ve sněmovně dostatečný klid. Ještě paní kolegyně, páni kolegové, prosím, pokud diskutujete jiné téma, než je ochrana spotřebitele, prosím v předsálí. Ještě chviličku. Děkuji.

Pane ministře, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám v zastoupení za paní ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou představil návrh novely zákona o ochraně spotřebitele, který je v zásadě poměrně jednoduchou, stručnou, konkrétně osmibodovou novelou tohoto zákona, a cílem tohoto návrhu je adaptovat český právní řád na nařízení EU z 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu.

Jedná se tedy o úpravu, která navazuje na přímo použitelný předpis EU a souvisí s tzv geoblockingem, neboli tedy zeměpisným blokováním jako diskriminační praktikou, která může omezovat práva občanů EU, zákazníků, zejména tedy spotřebitelů při přeshraničním přístupu ke zboží. Jde typicky o situaci, kdy tedy zboží se nachází v jednom státě a ten dotyčný v jiném státě a hodlá si takové zboží pořídit. Jde konkrétně o případy, kdy tedy neexistují žádné objektivní odůvodnitelné důvody, které by měly takovému prodeji bránit, včetně třeba otázek blokování přístupu k zahraničním webovým stránkám, skrz které může být zboží nabízeno. To evropské nařízení zásadně posiluje práva spotřebitelů při přeshraničním přístupu k jejich zboží, tedy ke zboží, o které mají zájem, a navržená úprava na ně bezprostředně navazuje.

Zároveň k tomu mohu dodat, že Ministerstvo průmyslu a obchodu již v minulém roce vypracovalo dokument, který se nazývá nařízení o geoblockingu v otázkách a odpovědích, který potom případně je dostupný na webových stránkách ministerstva a poskytuje konkrétní otázky, resp. odpovědi na otázky, které se mohou toho nařízení týkat.

Obsahem novely je zejména stanovení kompetencí pro dohled nad dodržováním evropského nařízení. Příslušným orgánem ČR, který bude dozírat na to, že nedochází k neoprávněnému zeměpisnému blokování, bude Česká obchodní inspekce, přičemž se zákazníci budou moci také obracet se svými právy na Evropské spotřebitelské centrum ČR, které působí při České obchodní inspekci.

Předložený návrh představuje minimalistickou implementaci práva EU. Neobsahuje tedy nic navíc, co by nesouviselo s tou adaptací. Kromě již zmíněných dozorových otázek obsahuje též úpravu sankcí za případné porušení zákazu zeměpisného blokování.

Vláda návrh této novely projednala a schválila 7. ledna letošního roku. Nyní je tedy na pořadu v rámci prvého čtení a vzhledem k jednoduchosti této právní úpravy vláda současně požádala Poslaneckou sněmovnu, aby s návrhem zákona byl vysloven souhlas již v prvém čtení. Vzhledem k tomu, že se jedná o úpravu, která tedy opravdu má napomoci ochraně spotřebitelů, to znamená i českých občanů, moc prosím o podporu tohoto návrhu, který je jinak nekontroverzní, a tedy o jeho schválení již v prvém čtení.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi a požádám zpravodaje, aby uvedl svou zpravodajskou zprávu. Pan kolega Patrik Nacher je připraven. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Jak již bylo řečeno, je to tady od 7. ledna. Jestli si vždycky vzpomínáte, tak ty tisky končily těsně před tímto bodem, to znamená, že je trochu smůla, že to probíráme až dnes, ale vždycky byl před tím nějaký složitý tisk, pak se skončilo, bylo 19 hodin a my jsme se k tomu nedostali.

Jak bylo řečeno, cílem nařízení je zajistit, aby spotřebitelé, kteří chtějí nakupovat zboží a služby v jiné zemi EU, a to ať už on-line, nebo osobně, nebyli diskriminováni. Tento navrhovaný zákon má charakter adaptační úpravy a vlastně navazuje na upravenou směrnici Evropského parlamentu, tzv. směrnici o službách. Zákazníci tak při nákupu zboží či služeb v zahraničí dneska bohužel tedy stále narážejí na různá odmítnutí a odlišné obchodní podmínky. Nařízení však fakticky nepřináší oproti té směrnici o službách zásadní změny, pokud se týče stávajících povinností či zákazů, pouze vymezuje konkrétní situace, kdy neexistuje objektivní důvod pro odmítnutí prodeje zboží a poskytnutí služeb.

Já bych se trochu věnoval tomu, že nařízení ukládá členským státům povinnost stanovit tři věci:

Za prvé subjekt či subjekty odpovědné za přiměřené a účinné vymáhání tohoto nařízení, což je důležité. A tam jsou čtyři možnosti. Já vám to tady říkám pro přehlednost, abychom se v tom zorientovali. První je nepřijetí žádné úpravy. Druhé je rozšíření dozorových pravomocí stávajících dozorových orgánů pro oblast zákazu diskriminace a třetí je vytvoření nového dozorového orgánu. Jak z tohoto výčtu vidíte, logicky rozhodnutí padlo na dvojku, to znamená rozšíření dozorových pravomocí stávajících dozorových orgánů, což je v tomto případě ČOI a ERÚ - Energetický regulační úřad.

Za druhé nařízení ukládá členským státům povinnost stanovit pravidla pro ukládání opatření za porušení ustanovení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování.

A za třetí ukládá povinnost stanovit subjekt či subjekty odpovědné za poskytování praktické pomoci spotřebitelům pro případ sporu mezi spotřebitelem a obchodníkem. A tam jsou opět tentokrát čtyři varianty: Buď nepověřit poskytování asistenční, této informační služby nikomu, nebo to svěřit jednotným kontaktním místům, nebo to svěřit Evropskému spotřebitelskému centru, anebo opět vytvořit nový orgán. Takže tam to rozhodnutí padlo na to, svěřit to Evropskému spotřebitelskému centru. Jinými slovy, tady vidíte, že se jde evidentně po nějaké logice, nevytvářejí se nové orgány nebo se na to úplně nerezignuje.

Takže já bych poprosil, jestli bychom to mohli takhle projednat pod § 90, tak jak bylo řečeno. Já vám děkuji za podporu.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které vidím přihlášku pana poslance Vojtěcha Munzara. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající. Já děkuji za tu zpravodajskou zprávu. Když jsem si tento návrh studoval, tak jsem - a já jsem většinou kritický, ale v tomhle případě musím spíš poděkovat za to, že se vláda nevydala cestou vytvoření nového orgánu a nevyužívá stávající kapacity. Já bych možná trochu polemizoval s tím, co je napsáno v důvodové zprávě, to je RIA, že to nebude mít žádné náklady, tyto činnosti. Můžeme se bavit o tom, jak moc si tedy stát měří efektivnost vlastních činností, když nové činnosti vlastně pokládá za to, že jsou zadarmo, že nebudou mít novou zátěž na státní rozpočet. Ale tohle jsou všechno věci, které jsem chtěl probírat původně na výborech.

Vzhledem k tomu, že je to navrženo v § 90, bych se chtěl pana ministra zeptat, proč zvolili tuto formu, proč zrovna § 90. Protože § 90 je pro mě něco mimořádného a něco, co se musí udělat rychle z nějakých důvodů časových, nějaké hrozby nebo něco podobného. My jsme tady zákonodárná Sněmovna, vláda podle Ústavy je odpovědná za své činnosti Poslanecké sněmovně a podle mě je principiálně špatně, pokud se ministerstva mezi sebou dohodnou, že něco předkládají bez rozporu, vláda to schválí a nám to takhle hodí do Sněmovny, rychle to schvalte podle § 90, protože se ministerstva dohodla.

Myslím si, že naše role jako Poslanecké sněmovny je daleko důležitější. My bychom ty zákony, pro které hlasujeme, měli skutečně posuzovat, pobavit se o nich ve výborech a ne si nechávat takhle od vlády zrychlovat legislativní proces, protože možná ne v tomto případě, ale v ostatních případech, a měli jsme to tady několikrát, ten § 90 spíš znamená, že je tam něco přidáno, že vláda to chce z nějakých důvodů projednat rychle, což se nám nelíbí, protože to ponižuje tu funkci Poslanecké sněmovny. Z principu se mi nelíbí ten § 90 a chci se zeptat, proč v tomto případě je takto navržený. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pan ministr Kněžínek hodlá odpovědět hned. Pane ministře, máte slovo.

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Já moc děkuji za tuhletu otázku. Samozřejmě ta možnost schválení návrhu zákona již v prvém čtení je skutečně mimořádná. Koneckonců je to právo Poslanecké sněmovny tento návrh takhle projednat, nikoliv její povinnost. A samozřejmě Poslanecká sněmovna vždycky logicky posoudí podle obsahu toho návrhu.

Já jenom historicky, a samozřejmě i když bych se podíval třeba do komentáře k jednacímu řádu Poslanecké sněmovny anebo do historických případů, kdy byl ten paragraf využit, tak on právě směřuje - nebo byl zamýšlen právě na situaci implementace práva EU, kde se jedná o minimalistickou transpozici a jde o návrh, který je stručný. Podle mě všechny tyhlety podmínky jsou v tomto případě splněny. Samozřejmě můžete namítat, že mohl být ten návrh předložen dřív. To já tady na tomto místě přiznávám. Ano, mohlo se to stát. Koneckonců implementační lhůty, resp. ta adaptační uplynula v prosinci loňského roku. Na obhajobu tohoto postupu můžu nicméně korektně uvést, že do současné doby tu právní úpravu adaptovalo svou vnitrostátní pouze sedm členských států EU. A ten důvod je proto, že byla členským státům stanovena poměrně krátká doba na to, jak to udělat. To znamená, tady si troufnu tvrdit, že to není úplně liknavost ze strany předkladatele, ale prostě je to dáno krátkou dobou, která byla stanovena a která podle mě zase částečně odůvodňuje využití toho mimořádného postupu podle § 90.

Zároveň k tomu ještě poznamenám, že Česká republika při vyjednávání - já jsem si to ještě ověřoval dnes na Ministerstvu průmyslu a obchodu - opravdu prosazovala delší implementační lhůtu. Nicméně v rámci debat mezi Komisí a Evropským parlamentem bylo rozhodnuto o tom, že implementační doba bude skutečně takto krátká. A předpokládám, že jednou z věcí, která se brala v potaz, je, že ta implementace skutečně může být poměrně stručná, tak jako jsme koneckonců zvolili mít v České republice.

A potom zazněla ještě otázka dopadů na státní rozpočet. Tak samozřejmě tím, že nevzniká žádný nový úřad nebo žádná nová entita a využívají se stávající kapacity, tak už z povahy věci jsou ty dopady minimálně nižší, vždycky. Ten stávající návrh předpokládá, že v rámci nějaké reorganizace práce v rámci státních institucí prostě budou provedena taková opatření, aby nedošlo k požadavkům na personální posílení, a tím pádem ty dopady by skutečně měly být tedy rozpočtově neutrální. Tolik jenom na vysvětlenou.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pan kolega Munzar ještě jednou v rozpravě. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vojtěch Munzar: Tak já začnu od konce. Děkuji panu ministrovi za vysvětlení dopadu na státní rozpočet. Já to beru tak tedy, že se zefektivní práce stávajících orgánů, protože budou vykonávat více činností za stejně peněz, jestli toto můžu přeložit tímto způsobem, a nebudou tedy v dalších rozpočtových obdobích žádat o navýšení finančních prostředků od daňových poplatníků na svůj provoz. Beru to tedy takto a děkuji za osvětlení.

Nicméně stále mám výhradu k tomu § 90. Chápu, lhůta uběhla v prosinci. Otázkou je, jestli to mělo být dáno dříve. Říkal jste, že pouze sedm zemí toto implementovalo. Na druhou stranu si myslím, že skutečně pro nás jako pro Poslaneckou sněmovnu ten § 90 skutečně má sloužit mimořádně. A stává se opakovaným pravidlem této vlády i předchozí, že předkládá návrhy podle § 90 proto, že nějaký ten termín uplynul nebo termín hoří. Tím skutečně ponižuje trochu naši práci jako poslanců, kteří jsou zodpovědní za to, jak hlasují o těchto zákonech, aby si je nastudovali, aby si k tomu zjistili veškeré záležitosti. Chápu, že tato novela je stručná, jednoduchá. Nicméně principiálně se dostáváme do kolotoče § 90. Dneska je to tuším u sedmi nebo osmi bodů § 90 navržen a roztrhl se s tím pytel, před čímž já bych varoval. A je to ochrana naše, vážené kolegyně a vážení kolegové. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi. Zpravodaj Patrik Nacher se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Já bych ještě chtěl reagovat na kolegu Munzara, že ten § 90 se nevyužívá často jenom proto, aby se něco zrychlilo. Ale řeknu tady konkrétní dva příklady, kdy jsem já byl u toho, kdy se použil prostě pro to, aby celkem složitá norma prošla a nedostaly se tam nějaké jiné věci. Nekontaminovalo se to něčím jiným. Dám příklad. Byla to úplně první norma, kterou jsem měl s kolegou z KDU-ČSL, kde jsme změnili v zákoníku práce pět slov. Ale v momentě, kdy jsme otevřeli ten zákoník práce, tak by tam najednou bylo těch pozměňováků sto. Nakonec ta devadesátka neprošla, ale tenkrát to bylo na gentlemanské dohodě těch klubů. Jinými slovy, někdy to je skutečně tak, že ta devadesátka se používá proto, aby to šlo jednak rychle, ale aby se tam vlastně vzala ta podstata a nějaký zákon se nerozšířil. Ale takových příkladů je víc. Můžu dát třeba, já nevím, zákon o prodejní době apod. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa? Nehlásí. Mohu tedy rozpravu ukončit. Ptám se na závěrečná slova - pane ministře? (Ne.) Pan zpravodaj? (Ne.) Také žádné závěrečné slovo.

Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu postupem podle § 90 odst. 2. Přednesu návrh usnesení. Nejdříve zagonguji, protože jsem požádal kolegy a kolegyně, aby vedli diskuze v předsálí, tak aby mohl každý dojít, kdo má zájem o hlasování.

Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 369, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Rozhodneme v hlasování číslo 31, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Je to hlasování číslo 31. Z přítomných 179, pro 98, proti 26. Návrh byl přijat.

Můžeme tedy pokračovat. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Konstatuji, že v podrobné rozpravě nelze podat pozměňovací nebo jiné návrhy, lze pouze navrhnout opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických, písemných, nebo tiskových chyb. Tak, nikoho do podrobné rozpravy nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo. (Ministr: Ne. Zpravodaj: Ne.) Není tomu tak. Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 369."

Zahájil jsem hlasování číslo 32. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Je to hlasování číslo 32. Z přítomných 180, pro 150, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Děkuji panu ministrovi Kněžínkovi, děkuji zpravodaji a končím tento bod.

Pokračovat budeme dalším bodem našeho jednání a je to

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.