(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a jako další bude interpelovat paní poslankyně Maříková ve věci postoje Ministerstva zahraničních věcí. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který rozšiřuje řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády, ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů, lidově zvaných banderovci. České Ministerstvo zahraničí reagovalo na novelizaci ukrajinského zákona slovy - cituji: Se složitými kapitolami dějin se každá země musí vypořádat sama. Není úkolem diplomacie hodnotit nebo zkoumat historii, to je záležitost historiků, nikoliv diplomatů.
Banderovské oddíly v únoru 1943 zahájily etnické čistky Volyně v severozápadní Ukrajině, při nichž zabíjely Poláky, volyňské Čechy i Židy. Během tzv. krvavé neděle v červenci 1943 napadly 530 polských vesnic, osad a statků a zavraždily kolem 17 tis. polských civilistů. Na jaře 1944 se přesunuly do východní Haliče. Celkový počet polských civilistů včetně žen, dětí a nemluvňat povražděných banderovci historici odhadují na 80 tis. až 130 tis.
Není reakce Ministerstva zahraničí pokrytecká, když nedokáže odsoudit zvěrstva páchaná banderovci, a nepoškozuje tím české národní zájmy? Jaký k tomu máte vy jako premiér postoj? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dotaz a prosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: K vašemu dotazu chci jenom říct, že já samozřejmě podklad na odpověď na tu interpelaci mám, postoj Ministerstva zahraničních věcí. Ten postoj, který prezentoval pan ministr zahraničních věcí, nebyl projednáván na vládě. A já za sebe jako za osobu můžu říct, že mám na to stejný názor jako vy nebo pan prezident.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. A pokud máte na to stejný názor jako já nebo pan prezident, budete to s panem ministrem Petříčkem nějak řešit? Protože mně přijde, že je tady dvojí metr, proč byly vyhlášeny sankce proti Rusku, a Česká republika se k nim velice rychle připojila, proč není toto vnitřní záležitostí nebo vnitřní záležitostí připojení Krymu k Ruské federaci... Těch proč je prostě mnoho. A přijde mi to, že opravdu ze strany Ministerstva zahraničí je to měřeno dvojím metrem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Samozřejmě tento problém se asi těžko dá porovnat, protože sankce proti Rusku byly rozhodnuty v rámci Evropské unie a Evropská unie postupuje jednotně. Tahle otázka samozřejmě nebyla diskutována a nediskutovalo se to ani na vládě, dokonce myslím ani včera na té schůzce ohledně zahraniční politiky. Ale já samozřejmě na příští vládě se zeptám pana ministra. Protože, znovu opakuji, to je stanovisko Ministerstva zahraničních věcí. Nebylo to stanovisko, které by projednala vláda.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní poslankyni Langšádlovou, která bude interpelovat ve věci důchodové reformy.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, ve zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada, je zmíněn jako největší problém českých veřejných financí důchodový systém. Demografický vývoj jasně ukazuje, že populace stárne, zvyšuje se doba dožití, což je dobře, ale tudíž se zvyšují a budou zvyšovat výdaje na důchody a na zdravotnictví. Podle zprávy by za padesát let mohly výdaje na důchody stoupnout téměř na dvojnásobek z dnešních 7 % hrubého domácího produktu na 13 %.
Národní rozpočtová rada přinesla nový ukazatel, a to rezervu udržitelnosti. Ta definuje, o kolik procentních bodů je nutné vylepšit veřejné finance v daném roce, aby za padesát let zůstal státní dluh pod úrovní 55 % HDP. Tento rok by měla být rezerva udržitelnosti ve výši 2,68 % HDP, tedy zhruba 150 mld. Realita je však taková, že na příští resp. na letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 40 mld. korun.
Pane premiére, situace ve veřejných financích v souvislosti s výše zmíněnou realitou vyššího podílu lidí, kteří budou odcházet do důchodu, a nižšího podílu lidí, kteří budou v aktivním věku, není dobrá. Chtěla jsem se vás zeptat, kdy bude provedena důchodová reforma, aby náš důchodový systém byl udržitelný i pro budoucí generace. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No určitě, paní poslankyně, mě to trápí, naše zadlužení. K 31. 12. 2013 naše zadlužení vůči HDP bylo 41,1 % a od momentu, kdy jsem se stal ministrem financí, až do minulého roku jsme ho snížili na 30 %, takže jsme jedni z nejlepších v Evropě, jestliže se dostaneme do první trojky. No škoda, že to netrápilo vašeho bývalého předsedu, který nasekal dluhy za 670 mld., a my jsme je snížili od roku 2013 asi o 70 mld.
Takže my si to samozřejmě uvědomujeme. Ale ta zpráva Národní rozpočtové rady, která vlastně z nepochopitelných důvodů tady simuluje nějakou situaci, že za padesát let my nic neuděláme a v roce 2068 budeme mít dluh, nevím jaký, tak samozřejmě to je absolutní nesmysl. My jsme v souladu s programovým prohlášením vlády z června 2018. Na konci minulého roku byla ustanovena komise pro spravedlivé důchody, která bude diskutovat priority současné koalice, zejména návrhy předkládané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ale to je společné dílo, to není jenom záležitostí MPSV. A očekáváme, že doporučí úpravy principu řešení či výběr variant u předkládaných návrhů. Bude moci předkládat rovněž vlastní návrhy.
Pokud jde o kolektivní orgán složený ze zástupců politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky i Senátu, zástupců odborových organizací, zástupců zaměstnavatelských organizací, zástupců senátorských klubů, zástupců ministerstev práce a sociálních věcí, financí a zdravotnictví, Úřadu vlády, České správy sociálního zabezpečení, České národní banky a Českého statistického úřadu, zástupců seniorských organizací a zájmových skupin a zástupců akademické sféry. Dne 30. ledna, tzn. včera, proběhla na MPSV tisková konference, kdy došlo k sestavení komise pro spravedlivé důchody. Předsedkyní komise je profesorka Danuše Nerudová z Mendelovy univerzity. Předtím jsme tady měli, nevím, 25 let tu jinou komisi, ze které nic nevypadlo - teda možná vypadlo, ale nikdo to nezrealizoval.
První jednání komise se uskuteční 22. února 2019. Zdůrazňuji, jak jsem zmínil výše, že zastoupení v komisi mají všechny poslanecké i senátorské kluby. Záměrem je, aby se stala silnou platformou pro budování konsenzuálních stanovisek, závěrů a konkrétních návrhů k zajištění budoucí finanční udržitelnosti a stability, což je základní stavební kámen dalšího rozvoje důchodového systému ve prospěch občanů.
Mezi témata, která budou v nejbližších měsících v rámci komise diskutována, patří, za prvé, nižší důchody žen, což je problematika, která již byla předběžně diskutována na podzim 2018 na úrovni koaliční rady. Přestože příčiny rozdílů mezi důchody mužů a žen leží sice primárně mimo důchodový systém, je potřebné otázku rozdílů v důchodech mužů a žen otevřít a zhodnotit, zda nejsou příliš výrazné. V současné době je nutné rozhodnout o variantě řešení. Legislativní plán vlády předpokládá, že návrh by měl být připraven v polovině roku 2019.
Problematika tzv. náročných profesí, které se věnuje neformální pracovní skupina složená ze zástupců MPSV, ministra financí a zdravotnictví. Komise se u tohoto tématu bude primárně věnovat třem klíčovým otázkám, bez nichž nelze podrobně rozpracovat konkrétní věcné řešení a následně jeho legislativní úpravu, a to jakým způsobem bude vymezen okruh osob, na které se bude nová legislativní úprava vztahovat.
Za další, zda bude účast ve schématu umožňujícím získání finančních prostředků na zajištění před dosažením důchodového věku pro zaměstnance určených profesí povinná, nebo dobrovolná, jak bude institucionálně zabezpečeno provádění nové zákonné úpravy.
Dále je nutné se začít zabývat hledáním finančních zdrojů pro důchodový systém, kterému v dlouhodobém horizontu může při očekávaných proměnách trhu práce a struktury příjmů státního rozpočtu hrozit finanční nerovnováha. Vzhledem k dlouhodobému charakteru důchodového zabezpečení je proto nutné tuto situaci začít řešit již nyní.
Průběžné výsledky činnosti komise budou přístupné široké veřejnosti např. na internetových stránkách MPSV. Věřím, že toto palčivé téma bude vyřešeno tak, aby došlo k maximálnímu konsenzu napříč politickým spektrem.***