(11.30 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Dobrá tedy. My s Piráty toto trestní oznámení tedy podáme, ale v té optice opět budeme dělat práci za vládu, potažmo za vládní hnutí ANO, stejně jako to bylo v rámci nominačního zákona, stejně jako to bylo třeba v rámci novely exekučního řádu. My tedy to trestní oznámení podáme, když tedy vláda tvrdí, že v kauze Varna a podezření ze zpronevěření, nebo respektive zcizení sedmi miliard, jsou její prsty krátké a jako akcionář ČEZu toto kontrolovat nemůže a poslance v rámci interpelací o své činnosti ani nemůže informovat. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Kalousek. Máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl poprosit a navrhnout, abychom si v každé situaci, i mírně emotivnější, byli vědomi systému. My se tady samozřejmě v rámci parlamentní debaty můžeme nařknout z lecčeho, ale není to validní, pokud to nepotvrzuje oprávněná autorita. Navzájem si tady můžeme vyčítat, že jsme udavači, ale to nemá žádnou váhu. Pouze někteří z nás jsou oprávněnou autoritou evidováni jako udavači komunistické Státní bezpečnosti. Shodou okolností pan premiér mezi ně patří. A komu čest, tomu čest, nikdo jiný na to označení právo nemá.
Zrovna tak si tady můžeme navzájem vyčítat zlodějny a říkat o sobě, že jsme zloději. Je to sice nehezké, je to urážlivé, ale není to nijak validní. Pouze pan premiér, tomu se dostalo té cti, že je oprávněnou autoritou, státním zastupitelstvím, ze zlodějny obviněn. Komu čest, tomu čest. A nikdo jiný na to označení právo nemá. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní se budeme zabývat pevně zařazenými body 124, 183, 184, 188, 202, 228 a poté dalšími body z bloku zpráv návrhy a další. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat ústním interpelacím. Má někdo zájem vystoupit ke změně schváleného pořadu schůze? Nemá. Takže zahajuji projednávání bodu
124.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou
o důchodovém zabezpečení, podepsaná v Minsku dne 14. března 2018
/sněmovní tisk 165/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesla paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Paní ministryně, prosím máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, hlavním smyslem předkládané smlouvy je vymezit, ve kterém státě bude migrující pracovník platit sociální pojištění. Lze ji považovat za obdobu smlouvy o zamezení dvojímu zdanění v sociální oblasti.
Vedle úpravy odvodu pojistného je stěžejní částí smlouvy úprava nároků na důchody. Vychází se ze zásady, že stát poskytuje důchod odpovídající době pojištění získané podle jeho právních předpisů. Pokud doby pojištění získané v jednom ze smluvních států pro nárok dostatečné nejsou, ale součet dob v obou zemích dostatečný je, obsahuje smlouva zásadu sčítání do pojištění a možnost stanovení takzvaných dílčích důchodů.
Po obsahové i formálně stránce je smlouva standardním mezinárodním dokumentem. Podrobnější informace o smlouvě jsou rozvedeny v předkládací správě k návrhu.
S ohledem na uvedené si dovoluji schůzi Poslanecké sněmovny požádat o propuštění návrhu do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Michal Ratiborský. Pane zpravodaji, prosím máte slovo.
Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak již řekla paní ministryně, překládaná mezinárodní smlouva o důchodovém zabezpečení je standardním dokumentem, který respektuje základní uznávané principy, to jest rovnost nakládání s občany, příslušnost pojištění ve státě zaměstnání s přesně vymezenými výjimkami, sčítání do pojištění v obou státech pro nárok na dávky a konečně export důchodových dávek, tedy jejich výplatu do ciziny. Smlouva se vztahuje na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody, přičemž každá ze stran poskytuje dílčí důchod odpovídající době pojištění získané podle jejích právních předpisů.
Sjednání smlouvy bude představovat jisté finanční dopady na státní rozpočet vzhledem k počtu běloruských občanů, kterým za české doby vznikne nárok na český dílčí důchod. Jedná se však o relativně malé číslo. Pro představu, povolení k zaměstnání má u nás přibližně 500 běloruských občanů a přibližně 300 jich zde podniká.
Přestože počet českých občanů zaměstnaných a pojištěných v Bělorusku je zatím minimální, umožní smlouva do budoucna našim občanům i bez souběžného placení pojistného v České republice zohlednit dobu strávenou v Bělorusku při posuzování nároku na důchod v České republice.
Vláda České republiky se sjednáním smlouvy vyslovila svým usnesením ze dne 24. srpna 2016, číslo 756 a smlouva byla podepsána českou stranou dne 14. března 2018 v Minsku.
Doporučuji propustit smlouvu do druhého čtení a přikázat zahraničnímu výboru jakožto výboru garančnímu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Žádná přihláška do rozpravy není. Je - pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Určitě souhlasím s propuštěním, v tom není žádný problém. Já mám jeden konkrétní dotaz, abychom si udělali představu. Jaká je průměrná výše důchodu v Bělorusku? Protože evidentně z údajů, které uvedl pan zpravodaj, je více běloruských občanů, kteří budou částečně placeni za to období, kdy tady podnikají nebo pracují a platí pojištění v České republice. Tak abychom měli představu, jaká je průměrná výše důchodu v Bělorusku. Poprosil bych paní ministryni. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně vystoupí v rozpravě. Prosím máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Co se týká výše průměrného důchodu v Bělorusku, tak je to řádově, když máme český důchod průměrně i po tom rekordním navýšení důchodů k lednu tohoto roku 13 300 korun, tak ta výše průměrného důchodu v Bělorusku čítá několik set korun českých, přepočteno právě na českou měnu.
Co se týká propočtů nákladů na sjednání smlouvy, tak na základě smlouvy budou ze státního rozpočtu hrazeny výdaje na dílčí důchody osobám, jejichž česká doba pojištění sama o sobě nepostačuje pro přiznání samostatného důchodu, avšak spolu s dobou hodnotitelnou běloruskou stranou bude potřebná doba pojištění splněna.
Vyjdeme-li ze skutečnosti, že průměrná výše vypláceného českého dílčího starobního důchodu k 31. 1. 2016, to znamená, to je doba, na kterou se vztahuje smlouva, činila 3 306 korun, pak roční náklady na dílčí důchody, pokud by je všechny výše uvedeného osoby uplatnily současně, by činily necelých 30 milionů korun. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Další přihláška do obecné rozpravy není. Obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně? (Není.) Nemá zájem. Pan zpravodaj? (Ne.) Také ne. Přistoupíme tedy k tomu, abychom přikázali tento návrh výborům k projednání.
Organizační výbor navrhuje, aby se tímto návrhem zabýval zahraniční výbor. Má někdo jiný návrh? Nikoho nevidím. Takže budeme hlasovat. (Gong.) Přivolal jsem poslance k hlasování.
Budeme hlasovat o tom, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 151. Přihlášeno je 169 poslanců, pro 152, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Děkuji paní ministryni, panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto bodu. ***