(10.10 hodin)
(pokračuje Babiš)
Polsko se tedy nemůže úspěšně domáhat svých nároků žalobou proti Německu před Mezinárodním soudním dvorem, který by pro takovou žalobu nebyl příslušný, aby se jí tento soud mohl zabývat. Německo by s tím muselo vysloveně souhlasit, což určitě není reálné. Jenom možnosti Polska k prosazení reparačních nároků jsou tak přímá politická jednání s Německem. Pokud samozřejmě z vaší strany máte nějakou kuchařku, jak to reálně řešit s nějakou objektivní právní analýzou do úspěšného konce, tak určitě my se rádi s ní obeznámíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Jiří Valenta. Máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane předsedo vlády. Jak jsem zdůraznil, ta moje úvodní zpráva, to vystoupení bylo dlouhé proto, že jsem tam hodně rozebíral vaši písemnou odpověď, se kterou jsem nesouhlasil. Proto jsem nechtěl a neusiloval o to, abyste vy mi to teď četl znova. Jasně jsem tam podtrhl, že mě nezajímají Poláci. Mě zajímá Česká republika, za kterou jsem byl zvolen do Poslanecké sněmovny. Je to pouze ilustrativní. Ilustrativně jsem to tam zmínil, že i Polsko chce vymáhat válečné reparace.
Říkal jste, že plnění ze strany Německa stále probíhá, ale já jsem vám jasně zdokladoval, že placení za lékařské pokusy prováděné na druhé světové války a i odškodnění lidem, kteří pracovali ve vojenském průmyslu v Německu - Čechů a Slováků - dosahuje pouze minimální hranice. Ta diskrepance, o které jste hovořil, je celých 96 procent. To znamená, že byla vyplacena 4 procenta, více ani náhodou, a 96 procent nám od Německa ještě chybí.
A poslední věc. Hovořil jste o jakési kuchařce. Víte, až já budu předsedou vlády, já tu kuchařku mít budu. A to samé teď čekám od vás. Protože vy jste tam od toho, abyste tu kuchařku vytvořil a prosazoval v ní zájmy české společnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Valentovi. Kdo dál se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím. V tom případě požádám pana kolegu Valentu, jestli by zopakoval návrh na usnesení ve své interpelaci. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Valenta: Já už jsem to v rámci té své interpelace jednou řekl, ale oficiálně ještě jednou. Žádám Sněmovnu, aby s vyjádřenou odpovědí pana premiéra Andreje Babiše poslanci Jiřímu Valentovi vyjádřila nesouhlas.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To je návrh podle jednacího řádu a o něm budeme hlasovat v hlasování číslo 150, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 150. Z přítomných 103 pro 17, proti 30. Návrh nebyl přijat. Tím interpelace končí.
Další interpelací na předsedu vlády je interpelace pod sněmovním tiskem číslo 342 a to je, kdy předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci neprůhledného hospodaření ČEZ, zejména jeho investic v Bulharsku. Projednávání této interpelace bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády. Tato podmínka je splněna, můžeme tedy otevřít rozpravu.
Ptám se kolegy Michálka, jestli chce na úvod vystoupit. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych připomněl, oč jde. Ta interpelace je z října 2018 a týká se neprůhledného hospodaření ČEZu, zejména jeho investic v Bulharsku. Já jsem se obrátil na pana premiéra, abych ho požádal o důsledný výkon akcionářských práv ve společnosti ČEZ, což znamená nastavení průhledného hospodaření ČEZu včetně veřejné kontroly a prověření závažných kauz tohoto energetického koncernu. Požádal jsem ho o podrobné vyhodnocení pochybných aktivit ČEZu v Bulharsku, které jsou spojeny s vážnými reputačními a geopolitickými riziky pro Českou republiku a především miliardovými ztrátami ČEZu.
Všichni víme, že Česká republika je majoritní akcionář ČEZu, takže se domnívám, že i pan premiér by měl dbát na dodržení základních principů transparentnosti s cílem, aby nedocházelo k neobhajitelným ztrátám prostředků ČEZu. My jsme měli nějaká setkání se zástupci bulharské vyšetřovací komise a místními investigativními novináři v Bulharsku a z toho jsme zjistili, i na základě těch dostupných podkladů, které jsou veřejné, že ČEZ v roce 2006 zakoupil v Bulharsku elektrárnu Varna, přičemž celková hodnota té investice činila 8,6 miliardy korun. Elektrárna hospodařila se značnou ztrátou, až nakonec byla v roce 2015 odstavena a o dva roky později prodána jako nefunkční za necelé 1,3 miliardy korun. V tuto chvíli je ovšem elektrárna opět v provozu. Na počátku srpna 2018 ji převzal kontroverzní politik Ahmed Dogan. My disponujeme i smlouvou, která ilustruje průběh této transakce, a na základě těchto propočtů, kdy se snížila hodnota té elektrárny z 8,6 miliardy korun, což byla investice, na 1,3 miliardy korun o několik let později, ačkoliv ta elektrárna byla tedy prodána jako šrot a následně zase byla zprovozněna, tak nám to samozřejmě přijde velmi zvláštní.
Ta expanze do Bulharska započala v roce 2005, kdy ČEZ investoval přibližně 8,9 miliardy korun do tří bulharských elektráren a energetických společností. Následovaly další investice a celá řada závažných problémů včetně arbitráže o několik miliard korun, což dovedlo ČEZ až k rozhodnutí svá bulharská aktiva prodat. Členové bulharské vyšetřovací komise označili za klíčový okamžik pro prodej aktiv ČEZ setkání v lednu 2018 českého premiéra Andreje Babiše s jeho bulharským protějškem Bojko Borisovem. Již za necelý měsíc byla podepsána privatizační smlouva na energetickou distribuční síť včetně dalších šesti společností za 8,2 miliardy korun. Koupit ji měla neznámá společnost Inercom a přitom členové bulharské vyšetřovací komise jasně doložili, že nesplňovala základní požadavky pro privatizaci energetiky, minimální objem prodané elektrické energie, úvěrový rating atd. Majitelka této společnosti Ginka Verbakova působila dojmem bílého koně a navíc její manžel byl v několika závažných kauzách prošetřován bulharskou policií. Prodej prozatím pozastavil místní antimonopolní úřad. Budu rád za případné aktualizace, protože jak jsem řekl, ta interpelace je z října minulého roku. Od té doby bohužel nebyla projednána, protože pan premiér nebyl přítomen, proto byla přerušena.
Já jsem se zeptal v několika stručných bodech, jaké bylo ekonomické vyhodnocení investic ČEZu v Bulharsku, zvlášť vyhodnoťte prosím investici do elektrárny Varna. Uveďte prosím, kdo konkrétně je odpovědný za dosazení Dimitrova Stefanova do dozorčí rady bulharského ČEZu v roce 2009. Jaký je skutečný vlastník společnosti Inercom, který usiluje o koupi bulharských aktiv ČEZu? Jak je možné, že do tendru o prodej bulharských aktiv ČEZ se přihlásila společnost Inercom, ačkoliv nesplňovala zákonem dané požadavky na minimální objem prodané elektrické energie, úvěrový rating, minimální vlastní kapitál atd.? Jaká konkrétní opatření učinila k řešení hospodaření společnosti ČEZ a jaká další opatření hodlá učinit, aby se nežádoucí situace neopakovala a polostátní společnost ČEZ hospodařila transparentně?
Tohle byla moje interpelace a dostal jsem na ni zcela šokující odpověď, že dle informací, které pan premiér obdržel od Ministerstva financí aktivitám, které má ČEZ v Bulharsku, včetně uvažovaných privatizací, Ministerstvo financí disponuje pouze informacemi z médií a z výročních zpráv společnosti ČEZ. Ačkoliv jsou závažné informace o tom, že se v ČEZu nehospodaří řádně, tak stát vykonává svá práva jako majoritního vlastníka společnosti ČEZ naprosto nedostatečně. Pochybuji, že pan premiér tímto způsobem řídil své akciové společnosti. ***