(18.50 hodin)
Poslanec Václav Klaus: Už se blíží konec poslaneckého dne. Když poslouchám tu debatu, tak často třeba úplně nesouhlasím s panem Stanjurou v některých věcech a lišíme se v zákonu o Facebooku a podobně. Teď, když jsem to poslouchal, tak promiňte, na to, co přesně řekl, vy na to absolutně nemáte co říci. Vy jedině vždycky vytáhněte nějaké problémy, které ve sportu jsou, to nikdo nepopírá, ale meritum je, jak to vyřeší nový státní orgán s novými úředníky. Nijak! Takže když se posloucháte, prostě tady nezazněla odpověď na ty přesně cílené otázky. Můžete to tady vysedět, můžete to příště prohlasovat, ale nezazněla. A každý, kdo to sleduje, to vidí.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s faktickou, zatím poslední, pan poslanec Milan Hnilička. Pakliže nebude další, tak s přednostním právem se připraví zpravodaj pan poslanec Juránek.
Poslanec Milan Hnilička: Já jen krátce, protože slušnost je odpovědět, když jsem byl dotázán. Již dnes metodika tělesné výchovy řeší s trenéry právě ze sportovního prostředí i v rámci hodiny pohybu navíc, což je projekt, který má budoucnost, velmi se diskutuje i na školském výboru a ve školském prostředí. Tak to je právě zapojování trenérů do metodiky. Dnes se bavíme o tom především na prvním stupni. Takže není to tak, že by se nevyužívalo sportovní prostředí.
Když se bavíme o ústředním správním orgánu, to není jen o úřednících, to je o metodice. O tom jsme se už bavili, ale nechci to dál rozporovat. Samozřejmě když půjdeme do logiky věci, tak ano, nemuseli bychom zřizovat ústřední správní orgán, kdyby se tomu tak doteď nedělo, kdyby ten sport byl uchopen lépe, dlouhodobě, a to bohužel není, a proto takhle reagujeme. A proto hlavně reagujeme z podnětu sportovního prostředí, protože sport je apolitický a to, kam se dostáváme se sportem a sportováním, znovu se opakuji, tak toto je reakce právě na to.
Takže možná by bylo i dobré, abychom se i v rámci školní legislativy zajímali o to, aby učitelé nebo tělocvikáři měli lepší podmínky pro práci s dětmi, s těmi nejmenšími, aby jim mohli dávat záchranu tak jak dříve. Souhlasím, začíná to všechno tělocvikem a v mateřských školkách. To rozhodně. Ministerstvo školství vždycky bude velikou součástí pro sportování dětí. Tam to všechno začíná, na tom se jednoznačně shodneme.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Máme tu další dvě faktické, takže pan poslanec Stanjura a připraví se paní poslankyně Černochová. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za odpověď, ale pan poslanec Hnilička mi neodpověděl na otázku, tak já ji zopakuji. Ta otázka byla, jak vznik agentury pomůže zlepšení předmětu tělesná výchova zejména na základních školách. To byla otázka.
A druhá otázka, která mě napadla. Když vznikne ta agentura, sáhne do kompetenčního zákona a přejmenuje ministerstvo? Máme ministerstvo MŠMT, to všichni vědí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. A pak nám vznikne agentura. Bude to ještě ministerstvo tělovýchovy, nebo nebude? A to není tak jakoby vtipná otázka, nebo jednoduchá otázka. To je přece vážná věc. Vůbec autoři tohoto návrhu zákona nepočítají, nebo neberou v úvahu kompetenční zákon. A ten mluví jasně: za tělovýchovu má zodpovědnost MŠMT. Jestli z toho chcete udělat jenom MŠM, prosím, ale má to být v tomto návrhu zákona nebo vedle něj. Tak si to zase řekněme. Tak ta agentura vznikne a kdo bude mít zodpovědnost za tělovýchovu? Ministerstvo školství, nebo agentura? Tady bych opět poprosil o jednoduchou odpověď na tuto jednoduchou otázku. Nemůžeme říci, že oba a že budou spolupracovat. Co to je? Nic takového prostě není.
Já se omlouvám panu poslanci Hniličkovi. To je přece absurdní úřední jazyk. Jak chceme pomoci sportu? zní otázka. A odpověď: Zřídíme ústřední orgán státní správy. To stačí. Nic víc k tomu návrhu zákona nemusíme říci, kdo chce, slyšel otázku a slyšel tuto z mého pohledu absurdní odpověď.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já ještě rychle přečtu omluvu, protože čas se chýlí, abych se k tomu vůbec dostal. Mezi 18.30 a 19.00 se z důvodu jednání omlouvá pan poslanec Ondřej Profant.
Nyní paní poslankyně Jana Černochová, připraví se s faktickou pan poslanec zpravodaj Juránek, už byste se asi jinak nedostal ke slovu. Potom ještě pan poslanec Marek Novák. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já se samozřejmě přikláním k tomu názoru, co tu říkali moji kolegové z Občanské demokratické strany. Vede mě k tomu několik důvodů.
Jako starostka na městské části Praha 2 mám na starosti školství. Já bych se chtěla zeptat vaším prostřednictvím pana poslance Hniličky, kdy se byl naposledy podívat na nějakou hodinu tělocviku řekněme na základní škole. Já skutečně nemám informace o tom, že by v našich školách na prvním stupni, jak tady bylo řečeno, působili trenéři, kteří by diskutovali o tom, jakým způsobem do osnov tělesné výchovy vsunout více pohybu, možná se i vrátit třeba k té Tyršově sokolské všestrannosti. To, co absolvovala většina z nás, té naší generace Husákových dětí, kdy jsme museli umět šplhat na tyči, na provaze, skákat přes kozu, přes švédskou bednu, měřili nám to na čas a museli jsme splnit normy, to bych viděla jako vhodnou formu působení lidí kolem sportu v našich školách, aby motivovali pedagogy prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k tomu, aby se toto do našich osnov vrátilo.
Ony to jsou opravdu spojené nádoby, protože bohužel z hodin tělocviku se velká řada dětí omlouvá. Omlouvá se z různých důvodů. Někdy je ten problém zdravotní, někdy ne. Takže i to je věc, kterou by mělo řešit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ne nějaký ústřední orgán.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji i za dodržení času. Pan poslanec zpravodaj Juránek. Prosím, vaše dvě minuty. Připraví se pan poslanec Marek Novák.
Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Vážení kolegové, já si dovolím zareagovat na to, co tady teď zaznělo prostřednictvím předsedajícího na prvním místě od kolegy Stanjury, kterého tady už ovšem nevidím. Je tady, jen jsem ho neviděl.
Takže teď říkám zcela jednoznačně dvě věci. Ta první je, že komplexní návrh byl odsouhlasen prvním usnesením a k němu budou dány připomínky. Všechny jsou dodrženy. To říkám proto, aby bylo jasné, že byl dodržen jasný právní postup v této věci a že tyto připomínky zcela jasně zazněly. To je první věc.
Druhá věc, kterou v průběhu stále vysvětlujeme, je, že tady nejde o zákon o sportu, který následně bude řešit věci, prostřednictvím předsedajícího, o kterých mluvila například předřečnice Černochová, kolegyně, ale ten zákon o sportu zde není. Je zde pouze zákon o podpoře sportu. A zákon o podpoře sportu má svůj vymezený prostor a v rámci tohoto prostoru se zcela jednoznačně ubírá tím směrem, že místo toho, aby sportovní peníze rozdělovalo Ministerstvo školství, je bude rozdělovat agentura. Není to žádný kompetenční spor, je to v tuto chvíli prostě takovýmto způsobem navržený návrh technického řešení.
To znamená, nejsme zde o toho, abychom řešili, jestli zdravotní stav naší mládeže bude řešit Ministerstvo školství, nebo Ministerstvo zdravotnictví. Nejsme tady ani od toho, abychom zasahovali do kompetenčních sporů, ale abychom ve prospěch organizací, které pracují ve sportu, našli cestu, jak k nim dostat finanční prostředky.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: S další faktickou pan poslanec Marek Novák. Vaše dvě minuty. Prosím.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já tedy nevím, co máme teď zrovna za diskusi, nicméně tělovýchova versus podpora sportu, já beru tělovýchovu jako součást podpory sportu. Podpora sportu je jakýsi komplex a v rámci toho komplexu já vnímám tělovýchovu jako součást. Nemám problém, aby se tělovýchovou rozhodně zabývalo Ministerstvo školství a podporou sportu národní agentura. Je to naprosto normální. A vy tady úplně zapomínáte na to, že v první řadě je potřeba v rámci sportu podpořit rodiny. To je ten základ.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Ještě je čas, tak ještě tedy pan poslanec Bělica. Dám vám ještě prostor, myslel jsem, že už to vyjde, ale já vás ty dvě minuty samozřejmě nechám domluvit. Prosím. ***