(15.20 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Můj pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím potom v rámci podrobné rozpravy samozřejmě, má tři novelizační body.
V bodu 1 se stanoví, že statutárním orgánem znalecké kanceláře by měli být pouze znalci, obdobně jako je tomu např. u advokátních kanceláří.
V bodě číslo 2 se stanoví, že jediným předmětem výkonu činnosti znalecké kanceláře by měla být znalecká činnost, obdobně jako je tomu u advokátních kanceláří. Jen tak lze zajistit profesionalitu a vyhnout se potenciálnímu střetu zájmů. V opačném případě by podle mého názoru znaleckou kanceláří mohly být i společnosti podnikající v úplně jiných, nesouvisejících oborech.
A pokud jde o novelizační bod číslo 3, tak každý znalec by měl vykonávat svoji činnost pouze jednou formou, tzn. v jedné znalecké kanceláři nebo samostatně. V opačném případě by mohlo docházet k situacím, kdy by znalec byl formálně zapsán ve více znaleckých kancelářích a nebylo by dosaženo potřebné kvality a profesionality zejména výkonu znalecké činnosti.
K pozměňovacímu návrhu se ještě přihlásím v rámci podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Válek.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem soudní znalec už řekněme 15 let, odborný soudní znalec. A z mého pohledu je naprostý problém ten stávající zákon. Jsem rád, že se nějakým způsobem změní, byť tu změnu nevidím úplně pozitivním směrem a zřejmě diskuse o tom ještě bude muset být velmi hluboká. A chtěl bych upozornit na dva aspekty. Chtěl bych upozornit na roli odborných soudních znalců, kterých ubývá; aspoň v oboru zdravotnictví je jich stále méně a v podstatě nemají zájem znalecké posudky psát. Jednak z důvodů, řekněme, finanční kompenzace za znalecký posudek a vše pak s tím spojené a potom z toho důvodu, že ústavní znalecké posudky jsou prakticky nulově hodnocené a přitom vyžadují poměrně zásadní odpovědnost. To znamená, z mého pohledu lékařské fakulty a fakultní nemocnice spíš vůbec nemají zájem odborné znalecké posudky psát. A já jako znalec, protože jsme v tom oboru, ve kterém já jsem znalec, dva v republice, a na Slovensku není žádný, tak píšeme posudky i pro Slovenskou republiku, tak se dostávám do situace, že znalec protistrany, pokud existuje znalec protistrany, tak není odborný znalec, ale je to lékař z oboru radiologie, kterého si soudní lékař pozve jako konzultanta, který nemá žádné zkoušky, nemá žádnou kvalifikaci, nemá to minimum, které já jsem musel absolvovat. A často je odborně ve velmi komplikované situaci, protože je to řekněme člověk, který třeba vůbec danou metodiku a metodu nemá na svém pracovišti a velmi problematicky se mu to posuzuje.
Myslím si, že je potřeba, abychom se na ten zákon podívali opravdu velmi komplexně a podrobně, protože se netýká, opravdu se netýká jenom lidí s právním vzděláním, tedy absolventů právnických fakult, ale týká se obrovského množství specializovaných soudních znalců, odborných soudních znalců z různých oborů, a na ty nesmíme zapomenout a musíme na ně myslet. A potom se týká, alespoň ve zdravotnictví, řady ústavů, tedy nemocnic a lékařských fakult, po kterých se jeden čas chtěly znalecké posudky. Počet znaleckých posudků narůstá. Pokud bych vám dal, a tím budu končit, srovnání, tak před deseti lety jsem dělal ročně dva až tři posudky, v loňském roce jich bylo přes 20. Ten nárůst je opravdu výrazný.
Chtěl bych, abychom se opravdu nad tímto zamysleli a ve třetím čtení znovu posoudili velmi pečlivě všechny pozměňovací návrhy plus stanovisko jednotlivých skupin odborníků, kteří se znaleckými posudky zabývají. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další v podrobné rozpravě chce vystoupit paní poslankyně Válková.
Poslankyně Helena Válková: Vaším prostřednictvím, pane předsedo, můj milý jmenovče, pane poslanče Válku, samozřejmě nejvíc jsme vlastně strávili asi času se dvěma profesemi a specializacemi. To je jednak oceňování majetku znalci z této oblasti a jednak forenzní psychiatrie, psychologie, medicína. To byli právě ti, já doufám, kteří budou potom s výslednou podobou spokojeni. A myslím si, že vím, o čem hovořím, když říkám, že nejdůležitější je motivovat nové mladé znalce, kteří by se učili tomu znaleckému řemeslu, protože jinak skutečně by hrozila paralyzace této činnosti, bez které kvalitní justice v těch komplikovaných případech si nebude vědět rady. Na druhé straně ale to nelze řešit tak, jak koneckonců tady také zaznělo, že necháme nevyhovující starou úpravu z roku 1967 jenom kvůli tomu, aby se nám nezděsili znalci, ti starší, zkušení, a neodešli. To prostě takhle nejde. Ale samozřejmě máme silnou motivační složku, nebo nástroj, o kterém, já ale nejsem ministryní spravedlnosti, nemůžu hovořit. Nicméně samozřejmě je to předpoklad toho fungujícího systému, že tam bude motivace odměnou. Protože za ty hodiny a za odpovědnost, kterou teď i ponese znalec, byť bude pojištění povinně, tak se samozřejmě předpokládá, že bude také řádně odměněn. A já si naprosto myslím, že bez toho, to je to B - když se řekne A - standardy, povinnosti, odpovědnost, případně i kárná, tak samozřejmě je nutné i potom to B - odměňování.
A já bych toho tedy využila hlavně k tomu, abych upozornila, a vy se budete možná ptát, proč se to do toho komplexního pozměňovacího návrhu nedostalo, kromě toho návrhu, který si osvojil ústavněprávní výbor a který byl do systému vložen, jak jsem již říkala, pod číslem 1479, tak to nejdůležitější zřejmě bude potom ve třetím hlasování o těch dalších návrzích, které zpřesňují poslední, finální výsledek po projednání v ústavněprávním výboru. A v rámci toho zpřesňování, jak pan poslanec Ondráček, jemuž děkuji, že ocenil tu práci, které nebylo málo, ale on člověk někdy hodně dlouho pracuje a výsledek není takový, jaký by si představoval, tak uvidíme, jak to ve třetím hlasování dopadne, tak stejně jako on ještě jsme tam vychytávali některé tzv. mouchy.
Takže bych ráda hovořila, jsou to tři pozměňovací návrhy, drobné, nicméně pro znalce zřejmě důležité. Ten první z nich se týká skutečností, ke kterým může dojít, když přestane třeba znalec pracovat a ten pojistitel by nemohl to povinné pojištění vypovědět. Takže je to jedna větička, kdy se doplňuje v § 22 odst. 5, že "pojistitel může povinné pojištění vypovědět pouze u důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu". Je to deklarace toho, co už je, ale je to tzv. napevno. V zájmu právní jistoty.
Dva další pozměňovací návrhy vložené do systému pod čísly 2071 a 2091 se už týkají podstatnějších věcí. V jednom se ještě jednou deklaruje, jaká osoba je považována za znalce. A pak se modifikuje ustanovení o přestupcích a pro lepší přehlednost vyčleňujeme přestupky do zvláštního ustanovení. Je to § 40, kdy osoba podle § 26 odst. 1, kde se říká, kdo to je, znalec se dopustí přestupku tím - takže zdánlivě maličkost, nicméně pro znalce zřejmě významná, protože se budou moci lépe orientovat v tom, co by jim hrozilo, pokud by se dopustili porušení nějakých povinností vyplývajících ze zákona. A současně se tam ještě opakují některé legislativně technické nesrovnalosti, které se tím návrhem také odstraňují.
A konečně ten poslední se týká toho, že jsme ustoupili, a to je třeba určitý ústupek právě těm znalcům ze znaleckých kanceláří, kteří teď jsou soukromými znaleckými ústavy, kteří upozorňovali na případy, že znalci, kteří vykonávají znaleckou činnost jako zaměstnanci, společníci nebo členové znalecké kanceláře, tak je zbytečné, aby byli pojištěni povinně a samostatně. Protože samozřejmě znalecká kancelář odpovídá. ***