(13.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, nicméně musím podotknout, že tento návrh musí zaznít v obecné rozpravě a tu jsem ještě neotevřel. Takže nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Ondráček. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Páni dva ministři, kolegyně, kolegové, asi vím, že to není zrovna materiál, který byste si důkladně prostudovali a na který byste kladli velký důraz. V podstatě pan ministr řekl, že se jedná o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady z května 2016 a že nám lhůta končí už za pět měsíců. Pojmenoval ty základní oblasti, na které je implementace směřována, na ty tři základní zákony. A paní zpravodajka v podstatě řekla, že máme dobrý zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který v mnohém předčí podobné zákony, které mají, řekněme, některé jiné evropské státy Evropské unie. A že je v podstatě pouze vylepšujeme.
Já jsem na to vylepšování někdy trošku háklivý, protože ono to, co vždycky vylepšujeme, se nakonec ukáže, že ten, jak se tomu říká, tuning není vždycky potřeba, a někdy to naše vylepšování zanáší do našeho právního systému dost problémů a nepochopení. A já si na některé ty věci, které v předkládaném materiálu jsou, dovolím upozornit.
Bylo zmíněno, že při vymezení pojmů, kdo se rozumí dítětem mladším 15 let - a teď my to víme, že to je ta osoba, která ještě do spáchání toho činu jinak trestného nedovršila věk 15 let, ale jsou to dále osoby, u nichž není možné bez důvodné pochybnosti určit, že v době spáchání činu jinak trestného dovršily 15. rok věku. A stejně tak to je u kategorie osob mladistvých, tzn. osoby mezi 15. a 18. rokem věku.
Bylo zmíněno, že u nás s tím zásadní problém není, ale přece moc dobře vzpomínáme a máme možnost vidět díky sociálním sítím, jak někteří mladí chlapci, kteří přišli v nedávné době do Evropské unie a mají vousy jak 40letý chlap, možná ještě lepší, tak prohlašují, že jim je 12, 13 roků. Všichni se narodili 1. 1. 20.. - a teď samozřejmě věk, který je pro ně vhodný, aby se s nimi podle evropského práva tak zacházelo. Takže máme prokazatelně muže ve věku - ne prokazatelně. Máme v Evropě muže, kteří svým vzhledem, stavbou a vším ostatním připomínají muže ve věku 20 až 25 let, ale my jim vystavujeme, tím myslím Evropská unie, vystavujeme doklady, že to jsou 13leté děti. Někdy je posíláme i mezi ty naše 13leté děti, pak se divíme, že tam jsou formy šikany a šikanózního jednání. Takže my tímto způsobem vlastně říkáme, že pokud budeme mít takové osoby jednou na našem území a nebudeme-li schopni bez důvodných pochybností okamžitě zjistit, že se jedná o osobu starší 15, resp. 18 roků, tak vždycky uposlechneme to, co nám ten člověk říká. Takže vždycky bude říkat: jsem mladší 15 roků, jsem mladší 18 roků, aby se s ním samozřejmě tak nakládalo, protože to je pro něho výhodnější.
Podívám-li se na další věc, podívám se na § 42 Práva mladistvého, popř. § 42a Nutná obhajoba mladistvého, to je celé nově koncipováno a uvádí se, a teď si poslechněte ten relativní protiklad: V případě podle odstavce 1, teď myslím o nutné obhajobě, musí mít mladistvý obhájce až do dovršení 21 let věku, považuje-li to soud v přípravném řízení, státní zástupce za vhodné s přihlédnutím k dosaženému stupni rozumové, mravní vyspělosti mladistvého a k okolnostem případu. Takže my usoudíme, že mu je sice 19, 20 roků, ale že není tak rozumově a mravně vyspělý, aby pochopil smysl našeho trestního řízení, a proto mu necháváme advokáta, obhájce, a samozřejmě já s tím plně souhlasím. Pokud někdo nemá na to, aby vnímal složitost trestních předpisů České republiky, protože ji nevnímáme ani my dospělí, tak my mu toho advokáta, obhájce necháme.
Na druhou stranu se ale v § 42 Práva mladistvého uvádí, a poslouchejte, jestli ten mladistvý, který je ve věku mezi 15. a 18. rokem, toto je schopen pochopit. Jestli byste to pochopili vy jako dospělí. A měl bych s tím možná problém někdy i já. Mladistvého je též třeba poučit o stadiích trestního řízení, o úloze orgánů činných podle tohoto zákona během těchto stadií, o právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého být poučen o právech, která mladistvému náleží. Dále to je o právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého účastnit se těch úkonů, kterých se může podle zákona účastnit mladistvý. Dále mladistvého musíme poučit o ochraně jeho soukromí v trestním řízení, o povinnosti orgánů činných podle tohoto zákona se zvlášť pečlivostí objasňovat a dokazovat příčiny jeho provinění a skutečnosti významné pro posouzení jeho osobních, rodinných a jiných poměrů a nutnosti konat hlavní líčení a veřejné zasedání v jeho přítomnosti, nejde-li o řízení proti uprchlému. A ve vhodných případech - ve vhodných případech, nevím, co jsou vhodné případy, a to se mě kolegové, kteří mají specializaci, teď myslím kolegové policisté, kteří mají specializaci na vyšetřování trestné činnosti mládeže, ptali, co budou ty vhodné případy. Tak ve vhodných případech je potřeba mladistvého poučit i o tom, že může být vzat do vazby jedině tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak. Že rozhodnutí o vzetí do vazby musí být řádně odůvodněno. Dále o trvání vazby, o přezkoumání důvodů vazby atd. O podmínkách pro podmíněné prodloužení a další věci.
Takže my na jednu stranu říkáme, že existují mladiství, kteří nejsou schopni pochopit po dosažení plné zletilosti smysl trestního řízení, a necháváme jim obhájce, a na druhé straně poučujeme kategorii mladistvých, osoby mezi 15. a 18. rokem tak, nebo poučujeme taky dospělé, že mají problém to pochopit. Proč to má provádět orgán činný v trestním řízení, policie, když taková osoba musí mít obhájce? Přece obhájce je od toho, aby toto poučení svému klientovi dával, ať to dělá. My tady napíšeme, že je povinen ho poučit. Samozřejmě mladistvý řekne: Já jsem poučen nebyl. Nebo: Já nevím. Takže to zas budou orgány činné v trestním řízení psát.
Zákonný zástupce nebo opatrovník. Orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny bez zbytečného odkladu poučit zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého o právech, která mládeži náleží, pominou-li důvody, atd. Zase těm orgánům činným v trestním řízení nakládáme na hrb! Udělejte, zajistěte, vy jste povinni poučit! A když ne, dáváme tomu, kdo obhajuje práva takové osoby, proti níž se trestní řízení vede, a je jedno, jestli to je osoba mladistvá, nebo dospělá, právo na to, aby pak podával stížnosti na postup policejního orgánu.
V § 55 Zjištění poměrů mladistvého se například praví: Orgány činné podle tohoto zákona uloží zjištění poměrů mladistvého příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí, která, je-li to vhodné - která, je-li to vhodné - zapojí do zjišťování poměrů mladistvého zákonného zástupce nebo opatrovníka. A orgány činné v trestním řízení se specializací na mládež se mě zeptaly: A bývalý kolego se specializací na trestnou činnost mládeže, kdy je to vhodné a kdy ještě to vhodné není? Je to vhodné vždy? Nebo to vhodné není? Proč zase takový pojem, je-li to vhodné? Tak buď nastane situace, kdy to je povinnost, anebo to povinnost není. Ale tady zase je: je-li to vhodné, tak konejte. A orgány činné v trestním řízení se specializací na mládež se ptají: Zdeňku, a kdy je to vhodné? Poraď nám! Ty jsi ten zákonodárce, který tam tyto paskvily přijímá! ***