(11.40 hodin)
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Souhlasím s panem ministrem, že je dobře, že o těch věcech budeme diskutovat. A já bych chtěl to svoje vystoupení pojmout o něco šířeji, než je pouze obsah navrhovaného zákona, a debatovat tady a potom ve výborech po smyslu tohoto zákona, co si od něj slibujeme. Až poté bychom se měli pustit do souboje o konkrétní paragrafy a konkrétní znění.
Myslím, že je klíčové se soustředit na roli majitele. Ve firmách se státní účastí je to stát, v krajských firmách je to kraj, v samosprávných (nesrozumitelné) obce, města, jsou to příslušná zastupitelstva, rady, starosta. Já mám trošku obavy, že tento zákon má zbavit politické odpovědnosti - a neříkám, že to je zamýšlený efekt, spíš nezamýšlený efekt - politické odpovědnosti ty, kteří zastupují veřejnost, ať už na státní, krajské, nebo obecní úrovni, a patří do jejich pracovní náplně starat se o ty podniky s účastí veřejného sektoru. A řekněme si naprosto otevřeně, povinností, opravdu si myslím, že povinností managementu, řídících a kontrolních orgánů je držet se vůle majitele. Vím, že je naprosto přirozené, že v privátních firmách bychom nedebatovali o tom, když majitel dá nějakou strategii, že by jeho management, jeho představenstvo nebo dozorčí rada rozhodly jinak, a když, tak jenom jednou. A je to ale přirozené.
Takže si představme, máme levicovou vládu, přijmeme nějaký zákon, teď nechci zabíhat do paragrafů, vypíšeme výběrové řízení a přihlásí se odborníci, kteří mají pravicové vidění světa. Oni jsou v zásadě bez šance. Ale já tomu rozumím. Nevím, jestli by se přihlásili, jestli by měli vůli plnit levicový program. Ale pokud řekneme "hledáme odborníka, ať ten podnik vede nejlépe, jak si myslí", tak on může mít úplně jiný politický názor, a teď nemluvím o tom, jestli je zkušený manažer, umí to, zvládá řízení, ale může mít úplně jiný poli... ne politický, odborný názor na směřování té firmy - co má dělat, jak to má dělat, jestli se má část privatizovat, nebo se má část přikoupit, jestli má expandovat, nebo udržovat stávající rozsah, nebo snížit rozsah služeb. Takže tady si něco namlouváme.
Je samozřejmě zájmem nás všech, a zejména těch, kteří odpovědnost za ty státní, krajské, městské podniky mají, aby tam byli lidé kvalifikovaní. Pokud některá z těchto reprezentací tam vyšle lidi nekvalifikované, ať už se stranickou knížkou, nebo bez, tak je to jejich odpovědnost a nakonec i jejich ostuda. To si řekněme otevřeně.
My dlouhodobě říkáme, a mluvím teď o odpovědnosti vlastníka, dneska jsme na úrovni celostátní, takže budu mluvit o odpovědnosti ministrů za ty nominanty, kteří se podílejí na řízení nebo na kontrole podniku v jejich resortu. A my opakovaně tvrdíme a jsme přesvědčeni, že tu jednoznačnou politickou odpovědnost má příslušný ministr. A já za sebe, a teď nemluvím za celou naši stranu, říkám, že mi je jedno, jestli jmenuje někoho přímo, udělá si nějaké uzavřené, nebo úplně otevřené výběrové řízení. Pro mě je důležitý výsledek. Ale musím akceptovat to, o čem jsem mluvil na začátku svého vystoupení, že tento management, tyto řídící a kontrolní orgány, budou naplňovat vůli vlastníka, kterou velmi často reprezentuje nejen vláda jako celek, ale konkrétní ministr. Ano, v těch klíčových strategických věcech se někdy o tom poradí vláda, někdy je i usnesení. Ale v tom běžném, řekl bych provozním chodu. Když budu mluvit třeba za resort dopravy, tak asi těžko bude celá vláda vybírat management řídící a kontrolní, i když tam je to trošku jinak, tam zrovna řídící výbor ano. Ale v očích veřejnosti zcela logicky nese plnou politickou odpovědnost ministr dopravy. A je jedno v které vládě. To prostě platí univerzálně.
Tak já bych byl rád, abychom v té debatě nezapomněli na roli vlastníka. My tu jsme od toho jako opozice, abychom kritizovali případně i podle nás chybné strategie podniků, případně špatné personální obsazení. Ale určitě není naší rolí, abychom tady z opozice řídili ty podniky a dávali doporučení, co má dělat ten který manažer, nebo ten který... Taky když říkáme a když si myslíme, že ten podnik je řízen špatně, tak voláme k politické odpovědnosti ministra, protože ten je zodpovědný nám jako Poslanecké sněmovně.
A debata o těch parametrech je samozřejmě legitimní. Jenom si myslím, že jsou příliš velká očekávání. Pokud se ministr bude špatně rozhodovat, tak se ta kvalita stejně nezlepší, ať máme jakýkoli nástroj pro výběr. A pak se musíme podívat na tu realitu. A začnu odspoda. Mnozí starostové a hejtmani vám potvrdí, že když vybírají ředitele základních nebo středních škol, je malý zájem. Není to tak, že se tam hlásí desítky lidí, protože ta práce je složitá, zodpovědná, nevděčná. Mluvil jsem tady, když se vybíral nový policejní prezident. A pro mě bylo zklamáním, že byli dva účastníci. Mně to přijde málo. Velmi často, když se podíváte do praxe, předminulá vláda zavedla ten personální výbor. Musím se přiznat, že první dva roky jsem sledoval i ty výstupy. (S úsměvem.) Bylo to takové... Já bych řekl, že to byla až parodie. Veřejný zápis, takže transparentní. A tam bylo napsáno: tehdy a tehdy se sešla komise tříčlenná. Mimochodem každá vládní strana tam dala jednoho odborníka. To, že byl, nebo nebyl členem strany, je úplně jedno. Byl nominován tou konkrétní politickou stranou. Když byly tři strany, byli tři. Teď nevím, jak to bude. Teď jsou tři až čtyři strany ve vládě, tak uvidíme, jestli to nebude náhodou čtyřčlenné, že by tam i nějaký odborník tady od kolegů z SPD taky zasedl. A proběhlo to takhle: dostavil se pan X nebo paní Y, představil svůj projekt a po dotazech a proběhlé diskusi se výbor rozhodl doporučit. To je tak devadesát procent. A v deseti procentech byl stejný text - bod A a B, a za C bylo, výbor se rozhodl nedoporučit. A teď se podívejme, kolik těch, když byli doporučeni, mělo přímou vazbu na ty politické strany. Pro mě to není důležité. Pro mě je důležité, jak tam ti lidé fungují. Ale ti, kteří tak hlasitě, a teď mluvím zejména o hnutí ANO, a pan ministr reprezentuje hnutí ANO, o tom hlasitě mluví, a pak slova a činy jsou něco jiného.
Včera nebo předevčírem v jiné rozpravě tady někteří kolegové z vládní strany, už nevím, kdo to byl, se omlouvám, parodovali výběrové řízení, které pořádá jiná parlamentní strana na městské úrovni. Já bych řekl, že až parodovali. A zejména parodovali a zesměšňovali požadavek znalost programu té konkrétní strany. Ale já jsem mluvil o tom, že lidé, kteří budou vést ve státních firmách, musejí realizovat strategii vlády. Takže podstatnou podmínkou toho, aby byli nominováni a zejména aby dobře fungovali, musejí znát, co ta vláda chce, a podle toho se řídit. A to už nikdo neparoduje, jestli si rozumíme. Mně ten požadavek přišel normální. Já bych to dělal jinak, já bych to nikdy nepsal. Ale je logické, když někoho pošlu, tak chci, aby tam reprezentoval názor majitele, kterého reprezentuje tu rada města, tu rada kraje, tu vláda. A na to bychom v té debatě neměli zapomenout.
Takže si neříkejme, že jsme v privátní sféře a hledáme manažera, který nám navrhne, že povede ten podnik podle sebe a že ten majitel bude někde v ústraní. Hledáme manažery nebo členy řídících orgánů, kteří budou realizovat zadání majitele, což je v tomto případě stát, resp. vláda.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Staněk. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Pavel Staněk: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat v krátkosti na to, co tady před chviličkou zaznělo od předřečníka, vaším prostřednictvím, protože trošku se nám podařilo zase sloučit dvě věci, které k sobě úplně nepatří.
To, co chce vlastník, by měl vyjádřit nějakou konkrétní formou. Za podle OECD jednoznačně doporučovanou formu se preferuje vlastnická politika. To, o čem se tady teď bavíme, je nominační zákon. Zákon, který skutečně bude vybírat, nebo podle něhož se budou vybírat manažeři, kteří budou uplatňovat vůli toho vlastníka. To, jestli je to privátní vlastník, nebo je to veřejnoprávní vlastník, opravdu nehraje tak zásadní roli a není ani důležité, jestli ten manažer pracuje v privátní sféře, nebo ve veřejné sféře. On musí pracovat nejlíp, jak umí, a musí se řídit zadáním vlastníka. A toto vnímám jako největší problém. To zadání vlastníka v našem případě většinou nebývá formalizované. Takže nesměšujme to úplně, odlišme tyhlety dvě záležitosti, to znamená nominace manažerů versus projev politické vůle a politické zodpovědnosti koaliční nebo vládnoucí strany jako takové. Děkuji.***