(16.30 hodin)
(pokračuje Brabec)
Ale teď řeknu něco, co je možná provokativní, ale věřte mi, že je to pravda. Troufám si říci, že i v případě, že bychom ze dne na den přestali úplně jezdit autem, topit, svítit jinak než z obnovitelných zdrojů, samozřejmě přestali používat i kotlíky, lokální kotlíky, tak při určitém nepříznivém proudění, nepříznivých meteorologických podmínkách, které bohužel nastávají v zimě v souvislosti s tlakovou výší - nejhorší to bylo v roce 2017 z posledních let, ta masivní tlaková výše znamenala několik smogových situací a vyhlášení regulace, ten minulý rok byl lepší -, tak to znamená, že v některých oblastech, a na to jsou dokonce už i vědecké studie, pouhý přeshraniční vliv z Polska by znamenal vyhlášení smogové situace v některých částech Moravskoslezského kraje. Prostě tam ten hrnec, na který nasedne ta poklička, znamená, že tam musí nastat úplně revoluční věci.
A teď, vážená paní kolegyně, se ptám, jestli vlastně i ti lidé, kteří tam žijí, a to se netýká jenom tohoto regionu, jsou třeba ochotni v tu chvíli přestat jezdit autem, protože města mají už dnes možnost, od Ministerstva životního prostředí mají pravomoc, vyhlásit nízkoemisní zóny a vyhlásit například regulaci autodopravy. Žádné město v České republice, žádná obec k tomu nepřistoupila.
Moravskoslezský kraj má celou řadu zajímavých opatření z hlediska dobrovolných dohod, které jdou ještě mimo rámec stávající legislativy.
To znamená, že my budeme dále pokračovat v kotlíkových dotacích. Máme do Moravskoslezského kraje připravenou kromě 1,4 mld. korun, které tam už přišly, další půlmiliardu korun, takže celkem 1,9 mld. korun. Máme tam ambice vyměnit úplně největší procento těch nejvíce znečišťujících lokálních kotlíků do roku 2022 a máme i ten nízkopříjmový program. Šlo tam mnoho miliard do odprášení, ekologizace velkých zdrojů, Arceloru, Třince a dalších. Dnes se už bavíme o opatřeních, která řeší řádově stovky tun. Samozřejmě budeme v těchto aktivitách pokračovat.
Je tam otázka dopravy, ale zase si řekněme na rovinu, pokud nebude dramatický skok v elektromobilitě a budeme stále jezdit na fosilní paliva, tak byť nové vozy mohou mít nejnovější plakety, nejnovější emisní známky, přesto je to znečištění, ke kterému tam dochází.
Takže toto je o možnosti nízkoemisních zón a regulací, ale to jsou velmi tvrdá politická opatření, ke kterým je potřeba mít odvahu. (Předsedající upozorňuje na čas.) Já to domluvím, jestli dovolíte, ve druhé části. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Záleží na tom, jestli vám paní poslankyně položí doplňující dotaz. Vidím, že ano.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za odpovědi, pane ministře. Já bych se přece ještě zeptala, zda vy jako ministerstvo České republiky vstupujete do nějakých jednání s Polskem, protože přece jen prach nezná hranici a prostě tam jde. Samozřejmě chápu, že dáváme stamiliony, ne-li miliardy na odprášení. Pochybuji o tom, že v 21. století lidé nějak omezí to, aby prostě jezdili auty. Nicméně je to záležitost toho regionu, protože je tam soustředěn i těžký průmysl. Takže to bych chtěla doplnit o Polsku.
Pak jste mi ještě neodpověděl na dotaz, jestli ministerstvo třeba přemýšlí o nějakých benefitech pro obyvatele, protože oni tam holt žijí. Ten region se vylidňuje i tak, není to spojeno s přirozeným úbytkem, to znamená porodnost a úmrtnost, ale je to také tím, že ti lidé se stěhují. Já mám tu praktickou zkušenost, že lidé se stěhují pryč, protože tam nechtějí být právě kvůli tomu prostředí.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Já bych nechtěl být příliš patetický, ale věřte mi, že já opravdu významnou část aktivit, které máme na ochranu ovzduší a vůbec se o nich bavíme, právě i osobně směřuji logicky do oblasti Moravskoslezského kraje, protože tam je ohrožení největší.
K vašemu dotazu jasná odpověď. Určitě jste o ní už také slyšela. Já jsem hrozně rád, že Polsko přiznalo, že se inspirovalo naším programem kotlíkových dotací. Já jsem tam byl nedávno v Katovicích na jednání klimatologické konference. Hovořil jsem tam s ministry, hovořil jsem tam i s polským premiérem. Oni říkali - po českém vzoru rozjíždíme velký projekt kotlíkových dotací v Polsku, do kterého chtějí Poláci investovat v přepočtu 620 mld. korun v příštích deseti letech. Chtějí vyměnit až 3 miliony lokálních kotlů. A my tlačíme na Polsko, a já jsem o to požádal i ministra životního prostředí, aby s programem, který mají do deseti let, právě pokud možno začali v té příhraniční oblasti u nás jako určitou kompenzaci za to, že jsme je za prvé inspirovali a oni se přiznali, že se učí a chtějí to podle našeho vzoru rozjet, ale samozřejmě ve větším, protože oni těch lokálních kotlíků mají až 10 milionů. To je samozřejmě obrovské číslo. Takže s Polskem probíhají velmi intenzivní jednání, polský ministr přijede opět do Čech myslím buď v únoru, nebo v březnu a budeme mluvit o kotlíkových dotacích a o možnosti, jak Polsko chce ten program nastartovat tak, aby nám to maximálně pomohlo.
Kompenzace budou dál pokračovat v případě možnosti ozdravných pobytů, které budeme dále financovat. Myslím, že další výzva bude teď v létě letošního roku, myslím, že tam bude 40-50 mil. korun, a budou to ozdravné pobyty opět pro školy a možnosti výjezdů do neznečištěných lokalit. Je to obrovská priorita.
Já pevně věřím kotlíkovým dotacím a výměně těch řekněme 40 tisíc kotlů v Moravskoslezském kraji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Miholu, který bude interpelovat ve věci dopadu reformy financování na základních a mateřských školách. Připraví se paní poslankyně Kovářová.
Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážení kolegové, k tématu dopadu reformy financování regionálního školství se opírám o komunikaci především nejen s Jihomoravským regionem, ale s regionem Vysočina. Parametry nové reformy financování totiž znevýhodňují sloučené základní a mateřské školy ve prospěch samostatných základních škol a mateřských škol. Nejvíce se rozcházejí ve prospěch druhé jmenované skupiny ve financování provozních zaměstnanců a pedagogů v mateřských školách. U parametrů pedagogických pracovníků základních škol ke znevýhodnění nedochází.
Toto znevýhodnění ukážu na následujícím příkladu. Za prvé obec A, kde je sloučená základní a mateřská škola, za druhé obec B, kde zůstaly základní a mateřská škola samostatné. Obec A se sloučenou základní a mateřskou školou má ve dvoutřídní školce díky výjimce 56 dětí a dobu provozu 9,5 hodiny. Obec B se samostatnou mateřskou školou má ve dvoutřídní školce 26 dětí a dobu provozu 9,5 hodiny. V obou obcích pracují čtyři pedagogičtí pracovníci na plný úvazek. PHmax pro obě školky je 115 hodin týdně, počet dětí není nijak zohledněn. Tento počet je pro zaplacení pedagogů v obci B plně dostačující, 113 hodin, ředitelka má 20 hodin, plus učitelky třikrát 31 hodin. Naopak v obci A tento počet nestačí, 118 hodin celkem, z toho vedoucí učitelka 25 hodin plus učitelky třikrát 31 hodin. Školka proto musí snížit pracovní úvazky učitelkám nebo prodloužit dobu provozu na deset hodin. V obou případech se zhorší podmínky nejen pro učitelky, ale i pro děti, nebo dojde k omezení, k překrývání, a jedna učitelka bude na 28 dětí větší dobu sama (upozornění na čas), čímž se zhorší poskytovaná péče o děti.
Už končím. Analogicky podobně nespravedlivé bude financování provozních pracovníků. Prosím tedy o sdělení stanoviska, resp. řešení této těžké situace. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, bedlivě jsem poslouchal, leč nejsem schopen v tak krátké době vyřešit tuto úlohu, kterou jste zadal. Ne, ne, nebudu to zlehčovat.
Obecně, jestliže v jednom právním subjektu, a tak já jsem chápal úvod té interpelace, je sloučena mateřská a základní škola, pak na PHmax, tedy na potřebu pedagogické práce, se to počítá pro každou součást odděleně a musí být také využito odděleně. Je tedy nepodstatné, zda se jedná o spojené, nebo oddělené subjekty. Ve vašem případě, kdy jste do toho příkladu dal výjimkovou školu, tak se přiznám, že si dovedu představit, že tam ten rozdíl je. To znamená, nabízím, že se na ten konkrétní případ podíváme, je-li tam v této oblasti technická chyba, tak budiž. ***