(20.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní se hlásí pan ministr s faktickou. Prosím. Vaše dvě minuty, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Nechci zdržovat všechny přihlášené, ale jenom velmi krátká reakce. Souhlasím s vámi. Pídil jsem se dvakrát po tom, jak se cvičí taková situace na dálnici, když třeba modelově tam praskne kamionu kolo. Jakým způsobem se v zúženích ty věci řeší. Narazil jsem na jeden problém, a nechci se vymlouvat na policii, ale ten dálniční úsek má dvě vozidla. Většinou ta dvě vozidla na tom čtyřicetikilometrovém úseku stihnou taktak vyřešit nehody, které se tam stanou, to znamená, že by dělaly nějakou prevenci, to nedělají. Tady je jeden systémový problém.
Druhý problém je, a s tím chci přijít do Poslanecké sněmovny, pořád máme v našem zákonu prolobbováno, že odtah vozidla není v gesci provozovatele komunikace, takže když tam je člověk a přijede policista a řekne "odtáhneme vám auto, rychle pryč", tak on řekne "už mám odvoz domluven". A ten policista má strach mu ho nařídit, protože kdyby mu to nařídil, tak to platí ze svého. Je potřeba tady legislativně pomoci. Tyto kroky je třeba udělat a opravdu natlačit na to, aby policie tam byla.
A abych se nevymlouval, myslím si, že jsem na tu otázku odpověděl v té úvodní řeči, nicméně já se k tomu vrátím. Výtka, že jsme měli vědět a neměli jsme to nechat jet přes zimu, to jsme samozřejmě všichni věděli. Dělali jsme všechno pro to, aby to přes zimu nebylo rozestavěno. Já tady musím říci, že oficiálně, že to ta firma nestihne, jsem se dozvěděl někdy začátkem prosince, kdy už se s tím fakt nedalo nic udělat. A já jsem tady vysvětloval, že na základě dojmu jsem reagovat prostě nemohl. Dojmy a pocity patří do jiných kategorií než fakta.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Skopečka.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dobrý večer. Nepřišel jsem grilovat pana ministra. Nebudu v té řadě, která tady debatovala o tom, kdo za to může, proč se to stalo, jakým způsobem to vyřešit, byť tu debatu považuji za legitimní, D1 je veřejný statek, silnice jsou financovány z daní od našich spoluobčanů, a proto myslím, že když je takový problém, tak to patří na půdu Poslanecké sněmovny. Nicméně chtěl jsem využít tu debatu k tomu, o čem jsem tady chtěl hovořit ve chvíli, kdy ten problém na D1 byl, v zimě a na konci předchozího volebního období i v létě, protože je potřeba si přiznat, že kolony na D1 nevznikají jenom s prvním sněhem nebo s kalamitou, ale spoustu hodin v kolonách na D1 stráví řidiči v průběhu celého roku, ať už je to způsobeno autonehodou nebo v letních měsících nějakým cestováním našich spoluobčanů na dovolenou. Ten problém není jenom zimní problém, ten problém je systémový, a kdo se skutečně musí potýkat s tím, že po dálnici D1 jezdí za prací častěji, skutečně je to ruleta a musí plánovat velmi dopředu a nechávat si velmi dlouhou časovou rezervu.
Chtěl jsem v této souvislosti nabídnout Poslanecké sněmovně debatu o tom, že na základě těchto dlouhodobých problémů bychom měli debat o tom, jestli je adekvátní, že Česká republika vedle toho, že naši motoristé platí spotřební daň z benzinu, DPH z benzínu, naši podnikatelé platí silniční daň, což jsou poměrně velké částky, které plní státní rozpočet, tak jestli vedle toho při vědomí kvality naší páteřní infrastruktury, při vědomí toho, že skutečně nevíme dny a hodiny, kdy D1 bude neprůjezdná, jestli je adekvátní, aby stát vedle toho, že vybírá spotřební daň z benzinu a nafty a DPH a silniční daň od podnikatelů, ještě vybíral od našich motoristů každoročně 1 500 Kč za dálniční známku nebo dálniční kupon, jak se tomu říká.
Myslím si, že to zkrátka adekvátní není a že jistou omluvou našim motoristům za to, co zažívají jenom na D1, by bylo zrušení dálniční známky do doby, než naše dálniční síť bude vybudována v odpovídající kvalitě, v odpovídajícím rozsahu, tak jak ho známe nejenom už ze západní Evropy, ale i od našich dalších sousedů. Kdo má zkušenosti z Polska, tak ví, jakým způsobem dokázali Poláci vybudovat poměrně rychle velmi kvalitní infrastrukturu. Má diskuse byla zavetována v předchozím volebním období, to byli kolegové ze sociální demokracie a z hnutí ANO. Před Vánocemi to zavetoval poslanecký klub hnutí ANO.
Chci tedy využít této příležitosti a chci navrhnout usnesení, které poté zopakuji v podrobné rozpravě, a sice že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá ministru dopravy připravit na rok 2020 zlevnění dálničních kuponů pro motoristy, reflektující nedostatečnou kvalitu a průjezdnost klíčových částí silniční infrastruktury. Já si prostě myslím, že když stát nedokáže poskytovat veřejný statek v kvalitě odpovídající 21. století a odpovídající tomu, co známe ze zahraničí, že nemá nárok vedle daní vybírat ještě další poplatek.
Abych argumentoval a vyhnul se výtkám, že peníze, které stát vybírá za dálniční známky, jdou do silnic a dobudování silnic a že by to de facto mohlo způsobit jejich další zhoršení, tak jenom chci ctěným kolegům říci, že z celkového rozpočtu 54 mld. Kč, které má Státní fond dopravní infrastruktury ročně k dispozici, tak dálniční částka přispívá do tohoto rozpočtu 5 mld. Kč. Připomenu, že největší část získává Státní fond dopravní infrastruktury ze státního rozpočtu jako dotaci, což je 25 mld. Kč, z mýtného 9 mld. Kč, ze spotřebních daní 8 mld. Kč, ze silniční daně od podnikatelů 6 mld. Kč. Čili dálniční známka je tam skutečně velmi minoritní součást rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, a i kdyby byla zrušena a stát vybíral nulovou cenu za dálniční kupon, s tímto fondem se zas tak nic dramatického nestane. Stát tam může případné miliardy doplnit tím, že navýší tu svou státní dotaci.
Také se chci vyhnout výtce za to, že kritizujeme obědy zdarma, jízdné zdarma, se kterým stávající vláda přišla, a u dálnic to máme jinak, že bychom je chtěli poskytovat zdarma. Není to pravda. Chci jenom říci, že výnos ze spotřební daně na benzin a na naftu v roce 2017 byl kolem 90 mld. Kč. Když k tomu připočteme DPH, které platíme u našich čerpacích stanic, když čepujeme benzin, a sečetli bychom to, tak tato částka, kterou motoristé ročně zaplatí, dalece přesahuje 100 mld. Kč. Myslím si, že to je obrovská cena, kterou naši spotřebitelé za to, že využívají veřejné statky, jako jsou silnice a dálnice, že je to obrovská částka a že nelze hovořit o tom, že pokud bychom zrušili, nebo zlevnili dálniční známku, že bychom mohli hovořit o tom, že naši motoristé jezdí na dálnicích zadarmo. Nejezdí, motoristé jsou velmi významnými přispěvateli do státního rozpočtu. Když spočítáme jen spotřební daň a DPH, tak je to více než 100 mld. Kč ročně.
Proto si myslím, že bychom měli přistoupit k tomu, že tu nedobrou situaci, nedobrou kvalitu naší páteřní silniční sítě budeme kompenzovat motoristům v tom, že minimálně dálniční známku zlevníme. Já schválně v tom usnesení nepřicházím s žádným číslem, konkrétní částkou. Chci dát vládě, chci dát ministrovi dopravy prostor pro to, aby dospěl k nějaké relevantní částce. Myslím si, že jistou významnou úlevou by byla alespoň třetinová úleva, tzn. jestli se dneska platí za známku 1 500 Kč, tak pokud bychom ji na rok 2020 zlevnili na tisícikorunu, tak si myslím, že je to věc, která by se motoristům za to, co na našich silnicích a dálnicích musí zažívat, že by to byla adekvátní náhrada.
Pan ministr Ťok už na tento návrh reagoval v médiích, označil ho za populistický. Musím se přiznat, že mě od ministra hnutí ANO, které tady schválilo obědy zdarma, jízdné zdarma, tento komentář velmi překvapil. Jestli pan ministr nepovažuje za populistické to, že chceme zlevnit dálniční známku ve chvíli, kdy skutečně kvalita toho veřejného statku je bídná, a zároveň je schopný za nepopulistické považovat jízdné zdarma, obědy zdarma, v uvozovkách, protože to samozřejmě daňoví poplatníci zaplatí jinak, tak úplně nerozumím té argumentaci a té logice.
Ale to je asi ke všemu. Říkám, nepřišel jsem pana ministra grilovat, chci tady přednést návrh, který by mohl na rok 2020 vést ke zlevnění dálniční známky, které si podle mého názoru naši řidiči zaslouží.
Děkuji za pozornost.***