Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

230.
Ústní interpelace

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky jako celek, a to v čase od 14.30 do 16 hodin a na ostatní členy vlády pak od 16 hodin do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Veronice Vrecionové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se poslanec Pavel Jelínek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Dobrý den. Pane předsedající, děkuji za slovo.

Vážený pane premiére, minulý týden jsme zde projednávali zákon, který řeší některé aspekty brexitu. Vy jste zde bohužel nebyl přítomen, nebyl zde ani ministr zahraničních věcí, všechny otázky směřovaly k ministru vnitra. Obracím se nyní proto na vás s interpelací, protože odchod Velké Británie považuji za jednu z nejdůležitějších zahraničněpolitických otázek současnosti, který bude mít dopady na občany České republiky.

Britský parlament minulý týden odmítl dohodu o brexitu a před několika dny se vyslovil, že chce upravit ustanovení týkající se takzvané irské pojistky. Chce dodatečné záruky. Z mého pohledu je to požadavek zcela oprávněný. Představitelé Evropské unie se ale vyjádřili, že žádné další vyjednávání nebude. Já to považuji za chybu, protože na divokém brexitu neprodělá pouze Británie, ale celá Evropská unie včetně České republiky.

Proto se vás ptám jako premiéra, který neustále vykládá, se kterými státníky se přátelí, na koho má telefon, s kým si tyká, jestli jste vyzval Donalda Tuska nebo Jean-Clauda Junckera, aby zasedli k jednacímu stolu a s Velkou Británií znovu jednali. Jestli jste tuto pozici koordinoval i s ostatními členskými zeměmi Evropské unie, případně s V4. Neptám se kvůli Velké Británii, ale kvůli České republice, našim občanům a našim firmám. A vy jako premiér byste měl přednostně hájit zájmy občanů České republiky. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Než dorazí k mikrofonu, přečtu další omluvenky. Poslanec Juříček se omlouvá mezi 14.30 a 15.30 z důvodů zdravotních. Je u lékaře. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, Česká republika se s ohledem na dosavadní vývoj ve Velké Británii připravuje na takzvaný tvrdý brexit, který by měl nastat dne 30. března 2019. Za tímto účelem byl vládou předložen návrh zákona, který upravuje vybrané otázky spojené s vystoupením Spojeného království z Evropské unie. Jak víte, my jsme jako vláda o tom jednali opakovaně. Výsledkem byl návrh tohoto zákona, který byl i předjednán se všemi parlamentními stranami a hnutími. Tento zákon byl v podobě sněmovního tisku číslo 368 schválen Poslaneckou sněmovnou minulý týden a nyní je třeba, aby jej schválil Senát a podepsal prezident republiky.

Nadále není jasné, jaký je plán Spojeného království. Britská premiérka tento týden představila takzvaný plán B, s nímž se teď obrací na představitele Evropské unie. Česká republika podporuje celounijní přístup a nadále se domnívá, že nejlepším řešením je uzavření dohody tak, jak byla projednávána dva a půl roku.

Možných variant je samozřejmě ve hře několik. Česká vláda se snaží svým návrhem ochránit zájmy českých občanů, kteří ve Spojeném království pobývají, pracují a studují. Za tímto účelem jsme navrhli právní úpravu, která po brexitu občanů Spojeného království ke dni brexitu legálně pobývají na území České republiky (?) zachovává nadále stejné postavení, jako mají ostatní občané Evropské unie. Právní úprava je koncipována jako dočasná a předpokládá reciproční kroky na britské straně. Představitelé britské vlády garantovali, že vůči občanům Evropské unie, to znamená i českým občanům, kteří ke dni brexitu v Británii již pobývají, zachová stejný přístup. Žádný z dosavadních kroků britské vlády nenasvědčuje, že by tomu tak být nemělo.

Vládou připravený návrh zákona upravuje zejména pobyt občana Spojeného království nebo rodinného příslušníka občana Spojeného království na území České republiky, přístup na trh práce a podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti, výplatu některých dávek státní sociální podpory a příspěvky na péči, uznávání odborné kvalifikace, poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání zahraniční vysokou školou se sídlem ve Spojeném království, případně zřízenou nebo založenou podle práva Spojeného království, nakládání s léčivými přípravky vyrobenými nebo propuštěnými ve Spojeném království. Výčet zcela jistě není úplný, ale vláda se snaží minimalizovat aspoň některé negativní důsledky brexitu. Situaci vláda nadále bedlivě sleduje. Jsme připraveni reagovat na vývoj, který nastane. Já osobně jsem v kontaktu s naším velvyslancem i s velvyslancem v Bruselu.

To poslední z úterního večera, to znamená ze včera, je, že premiérka Mayová se hodlá vypravit do Bruselu, aby jednala o backstopu, takzvané irské pojistce, a jejím nahrazení alternativními řešeními. Včera v parlamentních interpelacích znovu potvrdila, že mezi ně počítá časové omezení pojistky či možnost jednostranného britského vypovězení. Vše už tu bylo a bylo odmítnuto jak EU, tak Irskem. Hodně se diskutuje i v parlamentu o takzvaném technologickém řešení, to znamená jakési radary na zboží, které dnes zpochybnil ministr průmyslu Clark, že takové technologie zatím neexistují.

Reformuje se politický vyjednávací tým. V jeho čele má stanout D. Livington, to je de facto zástupce premiérky Mayové. Já jsem s ním jednal, když jsem byl na návštěvě v Londýně. Součástí má být také generální prokurátor Cox, aby ohlídal právní stránku věci. Ministr zahraničních věcí Hunt dnes připustil možnost požádat o prodloužení vyjednávací lhůty podle článku 50 v případě, že bude dosažena dohoda, aby mohl parlament projednat a schválit příslušnou legislativu. Včera poprvé v celém procesu došlo také ke schůzce premiérky Mayové se šéfem opozice Corbynem, aby zohlednili zájmy pracujících.

Druhý schvalovaný pozměňovací návrh poslankyně Spelmann z úterního večera hovoří o posunutí jednání v případě, že koncem února nebude deal, v podstatě vyloučení no-dealu. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Omlouvám se, ale vašich pět minut uběhlo. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Pane premiére, nevím, jestli jste mě poslouchal. Můj dotaz zněl, s kým jednáte v Evropské unii a na koho tlačíte, aby jednal s Británií o tom, o čem rozhodl britský parlament, protože v případě, že Evropská unie s Británií nezasedne k jednomu stolu a nebude dále jednat, tak skutečně hrozí tvrdý brexit. To, o čem jste mluvil, co jsme projednávali minulý týden, upravuje postavení britských občanů u nás, ne našich občanů v Británii.

Tak se ptám, co děláte vy, co dělá česká vláda v zájmu českých občanů v případě tvrdého brexitu, zaprvé. A zadruhé, s kým jednáte, abychom předešli tvrdému brexitu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pane premiére, prosím o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně, já jsem vaši řeč velice dobře poslouchal a nechci jí ani komentovat. A je mi velice líto, že nejste schopna ani pochopit to, že Evropská unie se domluvila, že v rámci celého období vyjednávání dva a půl, nebo tři roky máme jednotné stanovisko. A vyjednává Michel Barnier. Můžete si to přečíst všude v novinách. A samozřejmě pokud to nastane, tak já jsem vyjednával s paní premiérkou. Byl jsem v Londýně, a není to na stole. Evropská unie stále neví, co chce Velká Británie. Takže není důvod, aby Česká republika jednala samostatně. My držíme dohody, jaké byly domluvené v rámci Evropské unie, a určitě, pokud by to nastalo, tak bude speciální Evropská rada, ale stále se ptáme, co Velká Británie chce, a stále to nevíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a s další interpelací vystoupí poslanec Pavel Jelínek ve věci budoucnosti kybernetické bezpečnosti. Připraví se pan poslanec Richter. Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Vážený pane předsedo vlády, předseda slovenské vlády v médiích sdělil, že Slovensko nemá důkazy o riziku technologií Huawei. Dá se úspěšně předpokládat, že v naší zemi tomu bude podobně. Při konfrontaci s dalšími informacemi z médií o vyloučení firmy Huawei z veřejných zakázek, které přicházejí z různých rezortů, jsou téměř jisté právní kroky ze strany zmíněného technologického gigantu.

Má vláda k dispozici analýzu dopadů případných arbitráží za zmařené investice? Nejedná se jen o dopady finanční, které budou obrovské, ale i technologické, kdy se dobrovolně odstřiháváme od špičky technologického vývoje, a to nejen v technologiích 5G.

Jelikož je bezpečnost v kybernetickém prostoru absolutní prioritou, nelze na ni rezignovat. Nicméně jsme byli informováni médii v nedávné době, že nebezpečí ohrožující kybernetickou bezpečnost není omezeno na jednu firmu, ale ohrožení může přijít i od teoreticky absolutně bezpečných firem, jako je Apple.

Zvažovala vláda kromě informace ministra vnitra o záměru zřízení evropské certifikační instituce zřízení národní certifikační instituce, která by mohla využít možnosti otevřít technologie dodavatelů kritické informační infrastruktury a dodání zdrojových kódů firmwaru s cílem bezpečnostní certifikace jednotlivých prvků od všech dodavatelů takové technologie? Taková instituce, kterou by mohl být například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ve spolupráci s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, by měla přínos nejen v tom, že by se zamezilo odstřižení naší země od špičkových technologií, ale v konečném důsledku by přinesla absolutní jistotu v kybernetické bezpečnosti v naší zemi.

Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana premiéra o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, přečtu omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Kolářík od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Černohorský z důvodu pracovního jednání v rámci vyšetřovací komise od 14.30 také. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, já se obávám, že tady jde o nedorozumění a měli bychom si vlastně nejdřív ujasnit pojmy. NÚKIB je nezávislá instituce. Vláda nemá na NÚKIB žádný vliv. Takže 12. prosince 2018 ředitel NÚKIBu v rámci utajovaného režimu dodatečně seznámil - dodatečně seznámil - vládu s tím, že rozhodl o vydání varování. My jsme na vládě probírali konsekvence tohoto rozhodnutí, u něhož nám chyběla komplexní právní analýza a stanovení dalšího postupu pro subjekty, které se tímto varováním ze zákona musí řídit. Měl být stanoven metodický postup, jak mají například jednotlivá ministerstva jako zadavatelé postupovat dle zákona o veřejných zakázkách. Nic jsme nedostali.

Takže se jednalo o postup nezávislého úřadu a vůbec nerozumím tomu, proč jsme to vlastně řešili na vládě, když ten úřad to vydal bez vlády a až potom, když jsme požadovali jednotlivé rezorty, které nevěděly, jak mají postupovat, až 7. ledna de facto k tomu došlo. Takže pokud se měla vláda k tomu vůbec vyjádřit, tak větší smysl by asi dávalo, abychom s varováním byli seznámeni před jeho vydáním. Na to konto já jsem svolal 21. 12. 2018 Bezpečnostní radu státu, na níž se tato problematika řešila, a Bezpečnostní rada státu přijala prohlášení.

To prohlášení je následovné: Bezpečnostní rada státu se shodla na následujícím. Zdůrazňuje, že varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, dále jen NÚKIB, se týká pouze systému zařazeného do kritické informační infrastruktury nebo významných informačních systémů a v žádném případě se netýká běžných uživatelů a koncových zařízení. Při zadávání veřejných zakázek, které se týkají informačních systému zařazených do kritické informační infrastruktury nebo významných informačních systémů, je v zájmu národní bezpečnosti vždy třeba dbát o zachování kybernetické bezpečnosti.

Dále BRS konstatovala, že NÚKIB, za prvé, není příslušný hodnotit mezinárodněpolitickou situaci ani právní a politické prostředí v jiných státech. Za další, je oprávněn vydat oprávnění dle § 12 zákona o kybernetické bezpečnosti v případě hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti, a to nezávisle na vládě. BRS doporučuje, aby v zadávacích řízeních, která se týkají informačních systémů zařazených do kritické informační infrastruktury nebo významných informačních systémů, nebyli znevýhodněni žádní účastníci bez závažných důvodů, které by souvisely s národní bezpečností. Za další, BRS bude usilovat o to, aby v oblasti kybernetické bezpečnosti probíhala užší spolupráce s našimi partnery v Evropské unii. K tomu jsem se i teď velice čerstvě vyjádřil, že se to stává evropským problémem. A za páté zdůrazňuje, že Česká republika zůstává otevřena všech legitimním zahraničním investicím a bude pro ně i nadále garantovat příznivé prostředí.

7. ledna 2019 na jednání vlády po relativně dlouhé diskuzi vláda uložila správcům kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů provést analýzu rizik se zohledněním varování NÚKIBu a dále NÚKIBu uložila neprodleně poskytnout správcům nezbytnou součinnost v rámci provádění analýzy rizik. Zde je nutné podotknout, že vláda nemohla NÚKIBu uložit povinnost podílet se na těchto analýzách, neboť povinnosti je možné ukládat jen zákonem.

Tedy to vaše volání po nějaké další instituci si myslím, že není potřeba, protože máme NÚKIB. Takže my bychom se do budoucna měli zamyslet nad postavením NÚKIBu, jeho pravomocemi, ale hlavně i odpovědností. Například se domnívám, že by NÚKIB jako specializovaná instituce mohl správcům infrastruktur provádět zmíněné analýzy rizik.

K otázce ohledně zřízení národní certifikační instituce mám informaci od vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci, že se na dané otázce pracuje. Bude to podle evropského CyberSecurity akt, který by měl být přijat v květnu. Certifikace budou celoevropské. Certifikační orgán musí být nezávislý a zkusí ho dát dohromady univerzity a firmy. Teď zrovna podává Masarykova univerzita na přípravu podprojekt na TA ČR. Zastřeší ho širší konsorcium, které koordinuje Centrum excelence C4E na Masarykově univerzitě, ale zapojeny budou i další školy. Projekt je na úplném začátku. (Předsedající upozorňuje na čas.) Musí se přijmout příslušné právní normy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za odpověď. Samozřejmě NÚKIB tady je a je potřeba ho maximálně využít, s tím nelze než souhlasit. Nicméně v té první otázce jsem se ptal, zdali - protože nebude NÚKIB čelit dopadům svého rozhodnutí, ale bohužel mu bude čelit vláda. Protože opravdu nám průměrně jednou týdně dochází v médiích zpráva, že prostě byl Huawei z nějakého výběrového řízení vyřazen. Takže se bojím, že ty právní kroky nastanou, a proto ta otázka jedna byla, zdali je vláda na toto připravena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: To varování NÚKIBu se týká 160 subjektů, státních a soukromých. A oni všichni, na základě varování NÚKIBu musí provést bezpečnostní audit. A každý z nich se nějak k tomu postaví. O tom určitě nebude rozhodovat vláda. My jsme položili stejnou otázku panu Navrátilovi, který samozřejmě na to nemá odpověď, takže je to teď na rezortech, a vyzvali jsme NÚKIB, aby spolupracoval, protože stejně jak slovenský premiér řekl, že slovenská vláda nemá žádné důkazy, tak pan Navrátil také nepředložil žádné důkazy k jeho tvrzení. A žádná z rozvědek ani bezpečnostních služeb ho na vládě nepodpořila. Takže je to teď na těch institucích.

A já nevím, kdo tedy koho vyřadil, jsem zaznamenal jenom na Finanční správě nějaké rozhodnutí a je to na těch institucích, jak se k tomu postaví. Vláda určitě k tomu jim nebude nic říkat. Ale budeme samozřejmě sledovat, a pokud ta spolupráce nebude fungovat... je otázka, jestli NÚKIB začne také i aktivně komunikovat s těmi firmami. Já jsem byl obeznámen, že např. cyber centrum v Berlíně, které Huawei otvíralo za přítomnosti ředitele německého NÚKIBu. Ten problém je teď ve vícero zemích EU. Já jsem se k tomu vyjádřil, že je to problém, který bychom si měli říct na Evropské radě, a v březnu na Radě také se k tomu zeptám kolegů, jestli chtějí vůbec k tomu se koordinovat nebo diskutovat. Ale z hlediska ČR bilaterálně určitě o to budeme usilovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím pana poslance Richtera, který bude interpelovat ve věci realokace finančních prostředků z operačních programů. Prosím.

 

Poslanec Jan Richter: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, kolegové, vážená vládo.

Vážený pane premiére, moje otázka zní: Jaká je aktuální realokace finančních prostředků z operačního programu Podnikání a inovace do tzv. uhelných regionů České republiky, která byla v loňském roce připravována a projednána?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátkou otázku. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Problematika přidělování fondů z EU k nám je samozřejmě předmětem i mé dlouhodobé kritiky, protože ty peníze, které nám na základě nějakých kritérií určuje Evropská komise, kde nám např. na toto období nadiktují 22 % ze sociálního fondu a na příští období chtějí 20, a my potřebujeme hlavně peníze na investice a vedeme o tom debaty, jaké jsou ty kompetence a kdo v jaké pozici je, je samozřejmě problém, ale my jsme se to snažili řešit. Ministerstvo pro místní rozvoj vypracovalo podklad pro vyjednávání s Evropskou komisí. Ta vyjednávání probíhala během podzimu 2018 a po předběžném schválení ze strany Evropské komise byly návrhy revizí předloženy monitorovacím výborům dotčených operačních programů, kde byly schváleny. Aktuálně jsou všechny revize odeslány do Evropské komise ke schválení. Revize OP PIK odeslána 29. listopadu 2018, IROP 3. ledna 2019 a operační program Životní prostředí 22. ledna 2019.

Konkrétní podoba realokace je realokace prostředků z OP PIK 4.1 je zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu ve výši 240 531 844 eur. Tento přesun se bude dotýkat závazků let 2019 a 2020. Z toho částka 201 277 337 eur bude směřovat do IROPu. Kapitola 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy, dále 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví a 2.4 Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení.

Částka 39 254 507 eur do operačního programu Životní prostředí. 2.2 snížit emise stacionárních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Přesun prostředků do OP Životní prostředí si vyžádá vytvoření nového specifického cíle, který bude financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Dále bude přesunuto v rámci OP PIK 77 414 360 eur z kapitoly 3.2 zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru, do kapitoly 2.3 zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání, v rámci kterého bude vytvořen nový finanční nástroj. Přesun prostředků bude s ohledem na pravidla tematické koncentrace možný pouze za předpokladu, že dojde v rámci IROP (nesrozumitelné) k podřazení aktivit v oblasti programu 1.2 zvýšení podílu udržitelných forem dopravy dosud spadajících pod tematický cíl 7. Teď nově pod TC 4, a to i retroaktivně. Tento krok již Evropská komise předběžně schválila.

S ohledem na časové hledisko byly tedy upřednostněny specifické cíle, kde je již v tuto chvíli zásobník kvalitních projektů, které prošly hodnocením a jsou připraveny k realizaci a obsahují také projekty z uhelných regionů. Současně byly navrženy oblasti, v rámci kterých je dobrý potenciál pro další čerpání. Zde bylo vyhlášení nové výzvy přímo zaměřené na podporu projektů v uhelných regionech.

Pro přesun prostředků byly s ohledem na výše uvedená kritéria vybrány následující podporované oblasti: oblasti udržitelné formy dopravy, infrastruktura pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví, infrastruktura pro vzdělávání, ochrana ovzduší, snížení emisí a regenerace brownfield vnitřní realokace. Podpora ve výše vybraných oblastech je plně v souladu s několika pilíři národní strategie Re:start. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec, předpokládám, nemá zájem o doplňující dotaz. Takže jako další bude interpelovat pan poslanec Zahradník ve věci závěrů z kontrolní akce Národního kontrolního úřadu na Ministerstvu životního prostředí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se na pana premiéra obracím s následující interpelací. Vážený pane premiére, 28. ledna 2019 zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad kontrolní závěr z kontrolní akce č. 18/004 peněžní prostředky určené na podporu zlepšování kvality ovzduší.

Podle tiskové zprávy NKÚ prověřil prostředky ve výši 10,6 mld. korun, které Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo na zlepšení ovzduší v letech 2015 až 2018. NKÚ píše ve své zprávě v kapitole shrnutí a vyhodnocení, že na základě dat za roky 2015 až 2017 se ukazuje, že úroveň kvality ovzduší v České republice se nezlepšuje. Z tohoto závěru se dá vyvodit, že těch 10,6 mld. korun bylo vynaloženo neoprávněně.

Pane premiére, jaké závěry pro Ministerstvo životního prostředí a osobně pro ministra Brabce vyvodíte z této zprávy?

A ještě jedna otázka. Neměli bychom přece jenom ubrat v boji proti globální změně klimatu a více se věnovat péči o kvalitu ovzduší, ve kterém žijí naši občané?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Ta zjištění, o kterých mluvil pan poslanec Zahradník, uvedená v nálezu NKÚ, použije Ministerstvo životního prostředí k dalšímu zlepšení nastavených opatření a zavádění nových.

Ministerstvo životního prostředí konstatuje, že NKÚ se dopouští několika dezinterpretací a mylných závěrů. Mimochodem, to zní ze všech ministerstev stále více. Zároveň Státní fond životního prostředí České republiky odmítá tvrzení NKÚ, že nesleduje a nevyhodnocuje přínosy podpořených projektů v národním programu životního prostředí ve vztahu ke kvalitě ovzduší. Naše ovzduší se jednoznačně zlepšuje.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně v rámci probíhající aktualizace Národního programu snižování emisí připravuje dodatečná opatření pro zlepšení kvality ovzduší v České republice, která nahradí efekt těch, která se doposud nepodařilo realizovat. Stejně tak by se měly zachovat i další subjekty, které jsou odpovědné za plnění opatření ke zlepšení kvality ovzduší jak na národní, tak na regionální i lokální úrovni.

V tiskové zprávě NKÚ se neobjevuje zásadní informace, že Česká republika díky již realizovaným opatřením předčasně splnila čtyři z pěti ze svých mezinárodních závazků ve snižování emisí k roku 2020 a u pátého se blížíme ke splnění. Současně NKÚ nesprávným způsobem zachází s takzvanými nepřekročitelnými hodnotami emisí, které jsou stanoveny v Národním programu snižování emisí České republiky, NPSE, k roku 2020, a dospívá k mylnému závěru, že nebudou splněny.

NKÚ dále konstatuje, že se kvalita ovzduší v kontrolovaných letech nezlepšila. Tento závěr, vycházející z meziročního srovnání, je značně zavádějící. Kvalita ovzduší se v České republice postupně zlepšuje. Je však nezbytné dodat, že i přesto se v některých lokalitách imisní limity dosud nepodařilo dosáhnout. Meziroční výkyvy v kvalitě ovzduší ovlivňují významně rozptylové podmínky, které nelze ovlivnit a které jsou především v zimním období velmi nepříznivé, což způsobuje kumulaci znečišťujících látek a nárůst imisních koncentrací nad stanovenou mez. Stejně tak nelze jednoduše zamezit přenosu znečišťujících látek ze zahraničí, které se především v příhraničních oblastech podílejí na překračování imisních limitů.

Ministerstvo životního prostředí vynakládá značné finanční prostředky na snížení emisí z lokálního vytápění domácností, pružně reaguje na potřeby změn legislativy a pomáhá krajům, obcím i podnikatelským subjektům v jejich úsilí při snižování znečištění ovzduší.

NKÚ mimo jiné poukazuje na pomalou výstavbu páteřních komunikací a obchvatů měst a obcí. Rychlost výstavby dopravní infrastruktury je v České republice neuspokojivá. Proto Ministerstvo životního prostředí iniciovalo změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která by měla vést ke zrychlení výstavby. Další kroky včetně opatření, která povedou k přesunu části nákladní silniční dopravy na železnici, viz koncepce nákladní dopravy pro období 2017 až 2023 s výhledem do roku 2030, jsou v gesci Ministerstva dopravy.

Pokud jde o zavádění nízkoemisních zón, připravuje Ministerstvo životního prostředí na letošní rok změnu nařízení vlády, která povede k jejich zefektivnění. Dlouhodobě poskytujeme dotace na studie proveditelnosti, které jsou nezbytným prvním krokem k možnému zavedení, samotné zavedení je však na rozhodnutí obcí a měst.

NKÚ spekuluje o tom, že k výměně kotlů první a druhé třídy dojde patrně až po roce 2022, a uvádí, že prostředky, které MŽP dosud poskytlo na kotlíkové dotace, pokryly pouze 10 % kotlů určených k výměně. Ministerstvo životního prostředí v lednu vyhlásilo třetí výzvu kotlíkových dotací pro kraje, v rámci které dojde k výměně dalších minimálně 30 tisíc kotlů.

NKÚ při své úvaze nebere v potaz skutečnost, že výměny kotlů probíhají průběžně i mimo kotlíkové dotace. Zákaz kotlů první a druhé třídy je zákonem stanoven již od roku 2012 a lidé tak měli dohromady deset let na výměnu starého kotle. Dotace jsou pouze podpůrným nástrojem, nikdy nepokryjí celorepublikovou potřebu v této oblasti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dočtu jenom větu. A to ani v případě kotlíkových dotací, do nichž jde celkem přes 9 miliard korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane premiére, uvědomujete si, že mnoho starostů obcí bylo pro pouhé podezření z toho, že neoprávněně vynaložili částku tisíckrát menší, podrobeno vyšetřování policií a mnozí z nich za to byli souzeni?

A ještě jedna věc. Vy tady kritizujete NKÚ, používáte slova jako dezinterpretace, mylné závěry, nesprávný způsob zacházení s fakty a další, kterými se snažíte obhájit ministerstvo. Přitom zároveň vaše vláda navrhuje zákon, který svěřuje NKÚ obrovské pravomoci, nové pravomoci, při kontrole hospodaření obcí v jejich samostatné působnosti. Jak je to možné? Jak zároveň můžete navrhovat tento zákon, vaše vláda, a zároveň tady takhle v podstatě každým slovem kritizujete závěry Nejvyššího kontrolního úřadu?

A nezapomeňte také na ty starosty z první části mé otázky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude reagovat na doplňující otázku. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já na starosty nezapomínám. Ale my kritizujeme NKÚ, protože NKÚ má kontrolovat a nedělat politiku. A v posledním čase dělá moc politiky a vyjadřuje se k věcem, které mu vůbec nepřísluší. A to nemá nic společného v tom, že rozšíření působnosti NKÚ, aby kontroloval ČEZ a kraje, které nikdo nekontroluje, nebo samosprávu, no tak s tím samozřejmě jako souhlasíme, takže já tam nevidím žádný rozpor.

My v rámci vlády, stále víc a víc ministrů se dostává do kontroverzí s těmi závěry NKÚ, který často udělá zprávu na padesát stran a zároveň dělá tiskovou zprávu, kde vytrhne z kontextu některé věci, a potom samozřejmě jsou v mediálním prostoru věci, které neodpovídají skutečnosti.

Takže já bych ještě dokončil ty kotlíkové dotace. Takže na letošní tiskové konferenci ke kotlíkovým dotacím MŽP potvrdilo, že zákaz platí a posouvat se nebude. Kontrolu plnění těchto povinností budou provádět obce s rozšířenou působností, které mají od roku 2017 možnost kontroly přímo na místě.

Pokud jde o spolupráci s Polskem, kterou NKÚ MŽP doporučuje, je třeba malé vysvětlení. Mezistátní jednání na nejrůznějších úrovních probíhá již řadu let. Znečištění přenášené z Polska má významný vliv na plnění imisních limitů na území České republiky. Naše spolupráce s Polskem se proto orientuje na vzájemnou výměnu informací a zkušeností s omezováním emisí. I přesto společná jednání přinášejí výsledky. Polsko od roku 2015 umožňuje obcím zakázat na svém území určitý druh paliv a kotlů, takzvaná antismogová vyhláška. Těmi nyní disponují všechna příhraniční vojvodství. Polské Ministerstvo energetiky dále v loňském roce -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane premiére, opět vypršel. Nyní bude interpelovat pan poslanec Bauer ve věci rodiny Michálkových v Norsku. Než dorazí, mám tady omluvenky. Omlouvá se nám paní poslankyně Richterová mezi 14.45 a půlnocí z důvodu jednání a pan poslanec Kubík mezi 15.15 a 18.00 z důvodu jednání.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane premiére, jako člen výboru pro sociální politiku, ale také jako občan této země, dlouhodobě sleduji vývoj případu dětí Michalákových a bezzubou snahu české vlády a úřadů zasáhnout a domoci se po norské straně jakýchkoliv ústupků a dodržování mezinárodních úmluv. Navíc dávno už nejde jen o kauzu, ale o obecnější a zásadní spor o to, jak bude v budoucnu v Evropě chápána rodina.

Chtěl bych říci, že mě proto mile překvapil rázný postup sousedního Polska, které se nedávno odvážilo udělit azyl norské občance, která do Polska uprchla spolu s dítětem ze strachu před jeho odebráním. Nyní vyšlo prostřednictvím médií najevo, že v reakci na to Norsko zažádalo o stažení polského konzula, který se skutečně v souladu se svým posláním snaží pomáhat polským rodinám ve sporech s kritizovaným úřadem Barnevernet a trvá na dodržování Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, kterou norští úředníci v praxi ignorují.

Proto můj dotaz je velmi jednoduchý. Zvážíte, že jako předseda české vlády, která má vlastní zkušenosti s Barnevernetem a přístupem norských úřadů, vystoupíte na podporu Polska? A druhý dotaz. Budete se snažit navázat bližší spolupráci právě s Polskem a Slovenskem a dalšími státy, jejichž bilaterální vztahy s Norskem byly ze stejného důvodu narušeny, to vše s cílem zvýšit politický tlak na Norsko?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dotaz a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže ve věci kauzy Michalákových konstatuji, že s rodinou spolupracují jednotlivé státní orgány napříč různými resorty. Po zevrubné konzultaci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem spravedlnosti, kanceláří vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva a Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí mohu konstatovat, že zmíněné orgány jsou stejně jako doposud i nadále připraveny činit kroky motivované ochranou nejlepšího zájmu dětí, v souladu s mezinárodněprávními závazky, ke kterým se jak Norsko, tak Česká republika hlásí.

Za nejpodstatnější považuji fakt, že paní Michaláková podala v červenci 2017 stížnost Evropskému soudu pro lidská práva. To řízení stále probíhá, a tudíž živý soudní spor není možné vzhledem k citlivosti věcí ani vhodné komentovat. Já jsem se mimochodem i s paní senátorkou setkal a domníval jsem se, že se to dá řešit nějakou větší aktivitou, ale na základě právních stanovisek lidí, kteří to mají na starosti, jsem od toho upustil. Takže já si uvědomuji, že se jedná o mimořádně citlivou záležitost, a ujišťuji vás, že zodpovědné orgány, jakož i já osobně jí věnujeme maximální pozornost a činíme veškeré kroky, ke kterým jsme v dané situaci oprávněni a které jsou v dané situaci smysluplné. Rád bych vás na tomto místě také požádal o mediální zdrženlivost k případu. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že medializace či intervence politického charakteru nevedou k pozitivním výsledkům a případu spíše škodí. Ale já určitě beru na vědomí vaše doporučení a budu se snažit oslovit polského premiéra i slovenského premiéra na základě vašich informací.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pan poslanec je spokojen s odpovědí, nebude klást doplňující dotaz.

Takže já prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat do věci Financování ČSBS. Prosím paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vím, že od hlasování o státním rozpočtu uběhl nějaký ten týden, ale možnost zeptat se vás na tuto věc mám až nyní. Na ústní interpelaci ohledně finanční podpory Vodičkova českého svazu bojovníků za svobodu jste odpověděl a dušoval se, že v žádném případě peníze ze státního rozpočtu pro tuto organizaci nepodpoříte. Jednalo se o mou ústní interpelaci a kolegy pana poslance Jandy ze dne 25. 10. 2018. Videozáznam dokládající vaše slova visí na mém facebookovém profilu.

Vážený pane premiére, jak potom koresponduje vaše odpověď na tuto ústní interpelaci s vaším hlasováním o pozměňovacích návrzích ke státnímu rozpočtu, které buď snižovaly, nebo odebíraly celou dotaci výše zmíněnému Českému svazu bojovníků za svobodu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátký dotaz a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dotace pro Český svaz bojovníků za svobodu byla do kapitoly Všeobecná pokladní správa zařazena na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky počátkem 90. let minulého století a je tam zařazována do současnosti stejně jako dotace pro Konfederaci politických vězňů, Masarykovo demokratické hnutí, Ústav T. G. Masaryka atd. Záměrem Poslanecké sněmovny bylo podpořit ze státního rozpočtu činnost tohoto spolku, zejména finančně pomoci bývalým vězňům komunistického režimu při seznamování budoucí generace s historickým odkazem národního boje za svobodu.

Rok 2019 je schválena dotace v kapitole Všeobecná pokladní správa pro Český svaz bojovníků za svobodu ve výši 6 300 000 korun. Návrh výše dotace je odvozen od žádostí Českého svazu bojovníků za svobodu na příslušný rok a na základě předloženého vyúčtování dotace za rok předchozí. V této souvislosti je nutno upozornit, že dotaci pro Český svaz bojovníků za svobodu schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v rámci schvalování návrhu státního rozpočtu na příslušný rok.

Od roku 2018 tvoří seznam dotací poskytovaný z kapitoly VPS s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše přílohou číslo 9, zákon o státním rozpočtu. Ministerstvo financí o přidělení dotace nerozhoduje ani nemůže ovlivnit její výši. Takže ten přehled já tady mám, je to stejná částka, de facto ta částka byla v minulosti ještě vyšší, jak se na to dívám, dokonce roku 2015, pokud to dobře vidím, byla navýšena pozměňovacím návrhem Poslanecké sněmovny, tak to by bylo zajímavé vědět, kdo ji navyšoval, a následně v roce 2016 byla snížena z 8 milionů na 6,3 milionu. V letech 2005-2009 byla ta částka 7,5 milionu, takže došlo ke snížení částky a samozřejmě v souladu s podmínkami uvedenými v rozhodnutí musí organizace provést vyúčtování dotace dle vyhlášky číslo 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a národním fondem. Vyúčtování dotace poskytnuté v roce 2018 je ČSBS povinen předložit do konce března 2019. Ministerstvo financí následně provede kontrolu vyúčtování, zejména zkontroluje, zda bylo dodrženo účelové určení dotace a byly splněny veškeré podmínky uvedené v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Pokud by došlo ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, může být dle §15 zákona číslo 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno řízení o odnětí dotace.

Dotace Českému svazu bojovníků za svobodu na rok 2019 může být uvolněna až v případě, že bude předloženo bezchybné vyúčtování dotace za rok 2018 a nebudou zjištěny žádné nesrovnalosti. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí obdrželo konkrétní podnět ke kontrole, byl zařazen tento podnět do programu kontrolních akcí na první pololetí 2019. K výsledkům kontroly bude ministr financí též přihlížet při poskytnutí dotace na rok 2019.

Samozřejmě k tomu vašemu dotazu - já principiálně jako člověk šetřivý, když se mě někdo zeptá, jestli je potřeba snížit, tak říkám jasně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz, předpokládám. Takže prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď pane premiére. Ten problém má dvě roviny. Jednak jste tady zmiňoval kontrolu účetnictví a to je samozřejmě v pořádku, ale pak je zde druhý aspekt. Hovořil jste o tom, jaký úkol má Český svaz bojovníků za svobodu, a to je, aby šířil historický odkaz bojovníků za svobodu, a v tom si myslím, že úplně tento svaz tuto roli neplní. A také je to vidět v té věci, že řada významných členů opouští řady svazu bojovníků za svobodu. Proto v této souvislosti, i když jste řekl, že jste šetřivý, tak to je hezké - takže na základě toho druhého aspektu, zda byste nezvážil do příštího roku ušetřit tedy nějakou korunu právě, co se týče svazu bojovníků za svobodu, a přesunout to třeba na nějaký jiný svaz (upozornění na čas), který se věnuje odkazu bojovníků za svobodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a jako další bude interpelovat paní poslankyně Maříková ve věci postoje Ministerstva zahraničních věcí. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který rozšiřuje řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády, ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů, lidově zvaných banderovci. České Ministerstvo zahraničí reagovalo na novelizaci ukrajinského zákona slovy - cituji: Se složitými kapitolami dějin se každá země musí vypořádat sama. Není úkolem diplomacie hodnotit nebo zkoumat historii, to je záležitost historiků, nikoliv diplomatů.

Banderovské oddíly v únoru 1943 zahájily etnické čistky Volyně v severozápadní Ukrajině, při nichž zabíjely Poláky, volyňské Čechy i Židy. Během tzv. krvavé neděle v červenci 1943 napadly 530 polských vesnic, osad a statků a zavraždily kolem 17 tis. polských civilistů. Na jaře 1944 se přesunuly do východní Haliče. Celkový počet polských civilistů včetně žen, dětí a nemluvňat povražděných banderovci historici odhadují na 80 tis. až 130 tis.

Není reakce Ministerstva zahraničí pokrytecká, když nedokáže odsoudit zvěrstva páchaná banderovci, a nepoškozuje tím české národní zájmy? Jaký k tomu máte vy jako premiér postoj? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dotaz a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: K vašemu dotazu chci jenom říct, že já samozřejmě podklad na odpověď na tu interpelaci mám, postoj Ministerstva zahraničních věcí. Ten postoj, který prezentoval pan ministr zahraničních věcí, nebyl projednáván na vládě. A já za sebe jako za osobu můžu říct, že mám na to stejný názor jako vy nebo pan prezident.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. A pokud máte na to stejný názor jako já nebo pan prezident, budete to s panem ministrem Petříčkem nějak řešit? Protože mně přijde, že je tady dvojí metr, proč byly vyhlášeny sankce proti Rusku, a Česká republika se k nim velice rychle připojila, proč není toto vnitřní záležitostí nebo vnitřní záležitostí připojení Krymu k Ruské federaci... Těch proč je prostě mnoho. A přijde mi to, že opravdu ze strany Ministerstva zahraničí je to měřeno dvojím metrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Samozřejmě tento problém se asi těžko dá porovnat, protože sankce proti Rusku byly rozhodnuty v rámci Evropské unie a Evropská unie postupuje jednotně. Tahle otázka samozřejmě nebyla diskutována a nediskutovalo se to ani na vládě, dokonce myslím ani včera na té schůzce ohledně zahraniční politiky. Ale já samozřejmě na příští vládě se zeptám pana ministra. Protože, znovu opakuji, to je stanovisko Ministerstva zahraničních věcí. Nebylo to stanovisko, které by projednala vláda.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní poslankyni Langšádlovou, která bude interpelovat ve věci důchodové reformy.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, ve zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou vydala Národní rozpočtová rada, je zmíněn jako největší problém českých veřejných financí důchodový systém. Demografický vývoj jasně ukazuje, že populace stárne, zvyšuje se doba dožití, což je dobře, ale tudíž se zvyšují a budou zvyšovat výdaje na důchody a na zdravotnictví. Podle zprávy by za padesát let mohly výdaje na důchody stoupnout téměř na dvojnásobek z dnešních 7 % hrubého domácího produktu na 13 %.

Národní rozpočtová rada přinesla nový ukazatel, a to rezervu udržitelnosti. Ta definuje, o kolik procentních bodů je nutné vylepšit veřejné finance v daném roce, aby za padesát let zůstal státní dluh pod úrovní 55 % HDP. Tento rok by měla být rezerva udržitelnosti ve výši 2,68 % HDP, tedy zhruba 150 mld. Realita je však taková, že na příští resp. na letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 40 mld. korun.

Pane premiére, situace ve veřejných financích v souvislosti s výše zmíněnou realitou vyššího podílu lidí, kteří budou odcházet do důchodu, a nižšího podílu lidí, kteří budou v aktivním věku, není dobrá. Chtěla jsem se vás zeptat, kdy bude provedena důchodová reforma, aby náš důchodový systém byl udržitelný i pro budoucí generace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No určitě, paní poslankyně, mě to trápí, naše zadlužení. K 31. 12. 2013 naše zadlužení vůči HDP bylo 41,1 % a od momentu, kdy jsem se stal ministrem financí, až do minulého roku jsme ho snížili na 30 %, takže jsme jedni z nejlepších v Evropě, jestliže se dostaneme do první trojky. No škoda, že to netrápilo vašeho bývalého předsedu, který nasekal dluhy za 670 mld., a my jsme je snížili od roku 2013 asi o 70 mld.

Takže my si to samozřejmě uvědomujeme. Ale ta zpráva Národní rozpočtové rady, která vlastně z nepochopitelných důvodů tady simuluje nějakou situaci, že za padesát let my nic neuděláme a v roce 2068 budeme mít dluh, nevím jaký, tak samozřejmě to je absolutní nesmysl. My jsme v souladu s programovým prohlášením vlády z června 2018. Na konci minulého roku byla ustanovena komise pro spravedlivé důchody, která bude diskutovat priority současné koalice, zejména návrhy předkládané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ale to je společné dílo, to není jenom záležitostí MPSV. A očekáváme, že doporučí úpravy principu řešení či výběr variant u předkládaných návrhů. Bude moci předkládat rovněž vlastní návrhy.

Pokud jde o kolektivní orgán složený ze zástupců politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky i Senátu, zástupců odborových organizací, zástupců zaměstnavatelských organizací, zástupců senátorských klubů, zástupců ministerstev práce a sociálních věcí, financí a zdravotnictví, Úřadu vlády, České správy sociálního zabezpečení, České národní banky a Českého statistického úřadu, zástupců seniorských organizací a zájmových skupin a zástupců akademické sféry. Dne 30. ledna, tzn. včera, proběhla na MPSV tisková konference, kdy došlo k sestavení komise pro spravedlivé důchody. Předsedkyní komise je profesorka Danuše Nerudová z Mendelovy univerzity. Předtím jsme tady měli, nevím, 25 let tu jinou komisi, ze které nic nevypadlo - teda možná vypadlo, ale nikdo to nezrealizoval.

První jednání komise se uskuteční 22. února 2019. Zdůrazňuji, jak jsem zmínil výše, že zastoupení v komisi mají všechny poslanecké i senátorské kluby. Záměrem je, aby se stala silnou platformou pro budování konsenzuálních stanovisek, závěrů a konkrétních návrhů k zajištění budoucí finanční udržitelnosti a stability, což je základní stavební kámen dalšího rozvoje důchodového systému ve prospěch občanů.

Mezi témata, která budou v nejbližších měsících v rámci komise diskutována, patří, za prvé, nižší důchody žen, což je problematika, která již byla předběžně diskutována na podzim 2018 na úrovni koaliční rady. Přestože příčiny rozdílů mezi důchody mužů a žen leží sice primárně mimo důchodový systém, je potřebné otázku rozdílů v důchodech mužů a žen otevřít a zhodnotit, zda nejsou příliš výrazné. V současné době je nutné rozhodnout o variantě řešení. Legislativní plán vlády předpokládá, že návrh by měl být připraven v polovině roku 2019.

Problematika tzv. náročných profesí, které se věnuje neformální pracovní skupina složená ze zástupců MPSV, ministra financí a zdravotnictví. Komise se u tohoto tématu bude primárně věnovat třem klíčovým otázkám, bez nichž nelze podrobně rozpracovat konkrétní věcné řešení a následně jeho legislativní úpravu, a to jakým způsobem bude vymezen okruh osob, na které se bude nová legislativní úprava vztahovat.

Za další, zda bude účast ve schématu umožňujícím získání finančních prostředků na zajištění před dosažením důchodového věku pro zaměstnance určených profesí povinná, nebo dobrovolná, jak bude institucionálně zabezpečeno provádění nové zákonné úpravy.

Dále je nutné se začít zabývat hledáním finančních zdrojů pro důchodový systém, kterému v dlouhodobém horizontu může při očekávaných proměnách trhu práce a struktury příjmů státního rozpočtu hrozit finanční nerovnováha. Vzhledem k dlouhodobému charakteru důchodového zabezpečení je proto nutné tuto situaci začít řešit již nyní.

Průběžné výsledky činnosti komise budou přístupné široké veřejnosti např. na internetových stránkách MPSV. Věřím, že toto palčivé téma bude vyřešeno tak, aby došlo k maximálnímu konsenzu napříč politickým spektrem.

Takže my jsme už vlastně tu část koaliční dohody nebo programu splnili, protože jsme navýšili základ k důchodu z 9 na 10 % průměrné mzdy a valorizovali jsme důchody pro občany starší 85 let o 1 000 korun. A historicky jsme zvýšili na tento rok důchody v průměru o 900 korun (upozornění na čas) za jeden rok víc než bývalé pravicové vlády za pět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Chápu, že je to složité téma, ale čas uplynul. Prosím paní poslankyni o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, myslím si, že není správné takto dehonestovat činnost Národní rozpočtové rady. Tam jsou experti. A musím přiznat, že jsem velmi zklamaná z vaší odpovědi, protože víte, že jsme i my podpořili navýšení důchodů. Ale já jsem se neptala na navýšení důchodů stávajícím důchodcům, ale co bude s těmi generacemi, které přijdou po nás. Já chápu třeba otázku nízkého důchodu žen. To je problém. Ale je to dílčí problém. To podstatné je, aby byl dlouhodobě udržitelný důchodový systém. A to, že se bude zvyšovat počet lidí, kteří budou v důchodu, a bude nižší počet lidí, kteří budou přispívat do našeho průběžného systému, to je zřejmé. A vy jste zrušili důchodovou reformu a za celou dobu s ničím jiným nepřišli. Ten důchodový systém je neudržitelný. Proto vás moc prosím, aby předmětem jednání nebyly jenom dílčí věci, o kterých je možné se bavit, ale opravdu dlouhodobě udržitelný systém důchodů, ne pro nás, pro vás, ale pro ty mladší generace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My jsme žádnou důchodovou reformu nezrušili, protože žádná nebyla. Znovu opakuji, měli jste jít na stáž do světa. Tam většinou to řeší tak, že vlastně spoří zaměstnavatel, zaměstnanec a stát. Ano? A samozřejmě my na tom pracujeme. Ale my jsme jasně řekli, že chceme napravovat staré křivdy nejdřív, to se taky ještě neudělalo, a zároveň pracujeme na tom příjmu. A taky samozřejmě máme rodinou politiku. Ano. Chceme motivovat, aby naše ženy měly víc dětí, aby je měly dřív, ve dvaceti pěti, ne ve třiceti. Na to máme vlastně taky program investice, porodní domy, motivace, výstavba zázemí, služby, nejenom daňové pobídky, které jsme dělali několikrát. Takže samozřejmě je to kombinace opatření. Porodnost je jedna sedm jedna a potřebujeme dva jedna. Takže to je taky jako důležité. A my s tou reformou přijdeme.

Ale ten důchodový účet byl přebytkový. 15 miliard. Takže samozřejmě my jsme si vědomi, že je to potřeba řešit. Vy jste to nevyřešili za 30 let, tak my teď jsme tam, ještě není ani rok, ta koaliční vláda, a pracujeme na tom. Ale jsme přesvědčeni, že i to, že jsme pozvali do té komise všechny, takže si uvědomujeme, že je to problém náš všech, a jsme připraveni spolupracovat a určitě budeme rádi, když budete při tom a přijdete s nějakými inspirativními myšlenkami a návrhy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní by měl interpelovat pan poslanec Juříček ve věci výzkumu a vývoje. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuju. Dámy a pánové, pane premiére, vaše, resp. naše vláda měla, nebo má v programovém prohlášení podporu výzkumu, vývoje a inovací. Osobně vám musím poděkovat za to, že jste radu pro výzkum, vývoj neuvěřitelně rozběhl a rozhýbal i díky Karlovi Havlíčkovi a že se podařilo i na základě dohody s Ministerstvem financí a s Karlem Havlíčkem načíst, který jsem já načítal, pozměňovací návrh na daňové odpočty pro výzkum, vývoj především pro podnikatele. Ale nicméně víme, že zákon nedokáže vyřešit vše, že strom života je barevný, a víme, jakým způsobem v minulosti se finanční úřady nejednotně stavěly právě k odpočtům výzkumu, vývoje. Tak se vás chci zeptat, jakým způsobem to bude v budoucnu z hlediska toho nového daňového zákona a jakým způsobem případně bude editováno tak, aby se chovaly jednotně, tak abychom mohli opravdu Českou republiku my podnikatelé nastartovat a mohli jsme do výzkumu, vývoje dávat do budoucna více a více peněz, a zároveň je budeme mít daňově uznatelné. Děkuju za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Věda, výzkum, inovace - já jsem se stal novým předsedou té rady. Mimochodem za rok jsme ušetřili asi 31 milionů a 50 úředníků, kteří to zpracovávají na Úřadě vlády. A je to priorita samozřejmě jako investice a i zřejmě z výdajů státního rozpočtu, které do této oblasti směřujeme. Pro rok 2019 jsme navýšili výdaje na výzkum, vývoj, inovace o 1,2 miliardy na celkem 36 miliard. Po dohodě na úrovni Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, zástupců podnikatelů, Generálního finančního ředitelství a Ministerstva financí dochází ke změnám, které posílí právní jistotu podnikatelů při uplatňování odpočtů na výzkum a vývoj. Podnikatelé po tom volali již delší dobu. Samozřejmě měli problém prý při účtování, byli znejistěni a teď došlo k dohodě.

Změny budou provedeny pozměňovacím návrhem k daňovému balíčku pro rok 2019, který se nyní nachází v Senátu. Na technickém zpracování tohoto návrhu se podílelo i Ministerstvo financí. Jeho obsah odpovídá dohodě na Radě vlády pro výzkum a inovace. Podnikatelé již nebudou muset nezbytnou projektovou dokumentaci zpracovávat před realizací výzkumných aktivit, ale až v termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, za které hodlají odpočet uplatnit poprvé. Nově se také zavádí povinnost podnikatele zaslat jednoduché avízo finančnímu úřadu o tom, že hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, čímž dojde k jednoznačnému ukotvení data, od něhož si podnikatel výdaje spojené s výzkumným projektem bude moci uplatňovat ve formě tohoto daňového odpočtu. Změna je prováděna novelizačními body 2 až 35 uvedeného senátního tisku 32, to znamená změny § 34a až 34e zákona o daních z příjmu. Změny by měly začít platit co nejdříve. Podle (nich?) společností, které zahájí projekt v rozmezí od 1. ledna 2019 do nabytí účinnosti novely, si budou moci vybrat, zda se při uplatňování odpočtu na výzkum a vývoj budou řídit novými, nebo starými pravidly. S ohledem na pravděpodobnou účinnost v průběhu roku 2019 lze předpokládat, že se tato volba v praxi bude týkat projektů zahájených v průběhu zdaňovacího období 2019 do data účinnosti novely. Ročně se celkově uplatněných odpočtů pohybuje na úrovni 10 až 12 miliard korun. Věřím tomu, že změny budou motivovat naše podnikatele k investování do dalších inovací.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Já spíš jenom na doplnění, pane premiére, vy jste v tu dobu 22. prosince tady nebyl a občas se ukáže, že Sněmovna je občas osvícena a toho 22. prosince tady tento daňový balíček pro výzkum, vývoj prošel všemi 173 přítomnými poslanci, takže si myslím, že máte z hlediska výzkumu, vývoje jakousi pozitivní odezvu i z Poslanecké sněmovny. A já taky všem poslancům za to ještě děkuju. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér, předpokládám, nebude potřebovat reagovat na tady toto. A nyní prosím pana poslance Skopečka, který bude interpelovat ve věci hlasování o daních v Evropské unii.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Vážený pane premiére, kolegové, já bych se chtěl zeptat na pozici vlády v otázce ambice Evropské komise přejít v oblasti daňové politiky z principu jednomyslného hlasování na hlasování většinové. Evropská komise toto oznámila v den, kdy britský parlament hlasoval o brexitové dohodě. Nevím, jestli to bylo kouzlo nechtěného, nebo záměr, ale přišlo mi to ve skoro co nejméně vhodnou dobu.

Já bych velmi varoval před opuštěním principu jednomyslnosti rozhodování v oblasti daní, protože by vedl k daňové harmonizaci podle politiky nejsilnějších států v Evropské unii. Česká republika dneska vybírá na daních zhruba 35 % hrubého domácího produktu. Její složená daňová kvóta jsou samozřejmě evropské země včetně Británie, Portugalska, Španělska, které vybírají daní méně, mají nižší daňovou kvótu. Nicméně ty politicky silné země, jako je Francie nebo Německo, tam daňová kvóta je výrazně vyšší - ve Francii 45 procent, Německo kolem 38 procent a je tedy zřejmé, že daňová harmonizace by poté probíhala spíše směrem nahoru než dolů, což by znamenalo ohrožení konkurenceschopnosti českých podniků a samozřejmě i ztrátu suverenity v oblasti daňové, což považuji za jeden ze základních atributů svrchovanosti jakéhokoli národního státu.

Chci se tedy zeptat na pozici této vlády k této věci, jestli jste přijali nebo přijmete nějaké formální rozhodnutí, tak aby se tato věc nestala případně předmětem nějakého obchodu v rámci jednání v Evropské unii. Já to považuji za věc klíčovou a chtěl bych slyšet jasné a rozhodné stanovisko současné vlády. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já strašně lituji, že nejsem ministr financí, protože bych měl určitě velkou radost, abych na Ecofinu hlasitě protestoval proti návrhu pana komisaře Moscovici, s kterým jsem bojoval čtyři a půl roku - čtyři a půl roku za reverse charge. A jednoznačně my jsme proti. Proti. Dokonce bych to označil za ohrožení naší ekonomiky. Takže samozřejmě to jednomyslné hlasování zajišťuje všem zemím EU včetně České republiky možnost odmítnout ta navrhovaná opatření v oblasti daní, která nebyla v souladu s cíli jejich daňové politiky a která by mohla narušit její koncepci. Jednomyslnost při hlasování zároveň omezuje povinnost přijetí takových opatření v daňové oblasti, která by v některých státech mohla způsobit například nutnost změny dosud zavedených principů ve výběru daní nebo jiné nestandardní zásahy, které by mohly ve svém důsledku vést k nestabilitě ekonomického prostředí daného státu. Takže samozřejmě zavedení většinového způsobu hlasování by vedlo ještě k posílení role Evropské komise a současně oslabení rozhodovací pravomoci jednotlivých členských států. A náš názor je úplně opačný. K největšímu oslabení by pravděpodobně došlo u menších států, tedy i u České republiky. Takže si uvědomujeme, že jednomyslnost při hlasování může omezit možnost zavedení nových pravidel a postupů v oblasti daní v zemích EU.

Nicméně na druhou stranu je však nezbytné respektovat specifičnost daňové politiky každého členského státu a v neposlední řadě taky odlišnost jejich ekonomických podmínek. Takže já jsem si toho jako ministr financí užil dost. A pamatuji si v červnu 2014, když jsem zjistil, že na karuselových obchodech přichází Evropská unie o 170 miliard eur ročně, já jsem se ptal, co s tím dělají. Nikdo nic neříkal. A každé září pan Moscovici vyzývá všechny státy, abychom bojovali. A my bojujeme, ale když potom chceme konkrétně bojovat, tak nám do toho vždycky házel vidle. Takže my jsme zásadně proti a je dobře, že to tak bylo. Protože kdyby to tak nebylo - já si pamatuji, jaký obrovský nátlak na mě byl činěn, dokonce i úplně náhodou, v den zasedání Ecofinu, vyšly i titulky ve francouzské tisku, dokonce ve Financial Times, že vydírám celou Evropu. Já jsem nevydíral. Já jsem říkal - my máme tenhle projekt, my jsme přesvědčeni, že reverse charge je dobře. Taky jsme to dokázali, a proto já s vámi souhlasím a v žádném případě my, pokud já budu ve vládě, nikdy nebudeme souhlasit se změnou na většinové hlasování v rámci daní. Je to naše konkurenční výhoda. Je to dobře. A já vždycky říkám, že my to umíme lépe než Brusel vyhodnotit, jakým způsobem tady vybírat daně, které mimochodem taky snižujeme konstantně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz, tak prosím. Než dorazí k mikrofonu - pan poslanec Richter se omlouvá do 16.00 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za tu odpověď. Já jsem rád, že se i v některých věcech dokážeme shodnout. Jsem rád, že to tady zaznělo na mikrofon, protože třeba v otázce migračního paktu, kdy jsem tu navrhoval proti němu hlasovat, tak někteří vaši poslanci tento můj návrh odmítli, aby následně, když jste s tím přišel vy, tak dramaticky souhlasili. Na druhou stranu jsem byl rozpačitý z toho, že jste přistoupili k fiskálnímu paktu, ačkoliv to v žádném případě nepotřebujeme a byl to jakýsi výraz servility k Evropské unii. Takže jsem velmi rád, že to tady zaznělo na mikrofon a shodli jsme se na tom. A pokud v tomhle budeme postupovat společně, tak si myslím, že to je dobře.

V tom materiálu, který Evropská komise k tomu vydala, jsou naprosto neuvěřitelné termíny, jako je například škodlivá daňová soutěž. Já naopak daňovou konkurenci považuji za výhodu a za prostředek k tomu, že se ještě z Evropské unie nestal totální přerozdělovací automat. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nevím, jestli pan premiér bude chtít reagovat. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Těžko je porovnávat samozřejmě rozhodnutí v rámci Evropské unie, nějaké pakty, které i tak na nás nemají žádný vliv, a my jsme jednoznačně vybojovali zrušení kvót a jasně říkáme že, k nám nepřijde ani jeden ilegální migrant. Takže to se nedá, my určitě v tomhle směru nebudeme nic měnit. Na to se můžete spolehnout.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude interpelovat pan poslanec Munzar ve věci nezávislosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený pane premiére, proč zpochybňujete data i údaje Nejvyššího kontrolního úřadu a v souvislosti s tím jeho nezávislost? Udělal jste to veřejně již několikrát, vždy když se vám jeho údaje nehodily. Například v Otázkách Václava Moravce dne 6. ledna, když jste zpochybnil údaje kontrolního závěru ohledně otevírání a zprovozňování dálnic. Naposled dnes při odpovědi na interpelaci mého kolegy Zahradníka. Zdůvodnil jste to tak, že to není nezávislé, protože prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu je bývalý poslanec za sociální demokracii a že NKÚ dělá politiku. To je stejné, jako bychom říkali my, že jste prosadili do kolegia bývalého poslance za ANO Romana Procházku, aby ohýbal údaje a dělal politiku ve prospěch ministrů za ANO. Já zdůrazňuji, že já si to nemyslím. Ale myslím si, že zpochybňování důvěryhodnosti Nejvyššího kontrolního úřadu z úst premiéra je velmi, ale velmi nebezpečné, protože vytváříte obraz instituce tím, jak o ní mluvíte.

Takže se vás zeptám, co platí z vašeho pohledu. Buď NKÚ není nezávislý a bývalí poslanci ohýbají jeho kontrolní závěry, nebo NKÚ je nezávislý, jen se vám jeho nezávislé údaje někdy nehodí. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. A než dorazí k mikrofonu, tak se nám omlouvá paní poslankyně Balcarová od 16.00 hodin z pracovních důvodů. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Samozřejmě NKÚ je jednoznačně nezávislý kontrolní orgán státu. Víme, kdo tam jmenuje zástupce - Sněmovna, jmenuje pan prezident. Takže jasně z definice vyplývá i z úpravy NKÚ v Ústavě České republiky, že jeho působení je v zákoně číslo 166, o Nejvyšším kontrolním úřadu, takže je to na exekutivě nezávislý a neovlivnitelný orgán státu. Takže nezávislost NKÚ je dána jeho výslovným uvedením této skutečnosti v Ústavě nebo zákoně o NKÚ a zejména též fakticky úpravou způsobu jmenování a možnostmi odvolání prezidenta, viceprezidenta, členů NKÚ. To je jedna věc.

Druhá věc je, jak NKÚ vykonává svoji činnost, jaké závěry dělá, jak je medializuje. A já nejsem sám, kdo má s tím špatné zkušenosti, takových... Teď jsem to četl o MŽP. A těch kolegů je strašně moc v rámci vlády a je jich tolik, že dokonce budeme se o tom muset pobavit v rámci koalice, protože jedna věc je udělat - a já jsem to tady četl ohledně MŽP a těch ministerstev, která mají jiné názory na závěry NKÚ, a NKÚ má kontrolovat hlavně ekonomiku, čísla. NKÚ nemá spekulovat a vysílat nějaké politické soudy.

Když udělají 50 stran zprávu a z toho vlastně udělají tiskovou zprávu, kde vytrhnou z kontextu nějaké věci, jako například bylo v televizi ohledně dálnic a ohledně zprovoznění a ohledně zahájení, tak samozřejmě se nám to nelíbí a my na vládě to diskutujeme. A budeme to určitě diskutovat dál. To nám nebrání v tom, abychom podporovali to, že NKÚ má kontrolovat další instituce, které nekontroluje, to určitě my podporujeme. Ale můžeme si dovolit nesouhlasit s jeho závěry. A kolikrát se i stalo, že například ty závěry nebyly projednány na úrovni ministrů.

Takže to jsou už potom detaily a technické záležitosti a já na tom nevidím nic špatného, že máme na to jiný názor. My si nemyslíme, že na NKÚ jsou tisíce odborníků na všechno. I na životní prostředí, když už jsme u toho, například.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem? Bude mít zájem o doplňující dotaz, tak prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Já si z toho vybírám, že NKÚ je nezávislý, akorát se vám čím dál častěji nelíbí jeho závěry. Vy jste tady řekl, že by NKÚ měl zejména kontrolovat čísla. Já si myslím, že tu prvotní kontrolu musí ve státní správě provádět vždycky Ministerstvo financí. A NKÚ často hledá systémové chyby. My je v kontrolním výboru Sněmovny často probíráme a bez ohledu na politickou stranu, napříč politickými stranami se snažíme najít systémová řešení, která bychom tady promítli do zákonů, které se připravují. Takže bych varoval před tím, abyste zpochybňoval každé číslo, které se vám nehodí, protože pozice NKÚ je pro nás nezastupitelná. A vy skutečně tím, co říkáte, vytváříte obraz této instituce u lidí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude mít zájem reagovat. Prosím o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Nevím, jak jste na to přišel, že zpochybňuji každé číslo. Nezpochybňuji. A není to o tom, co se nám líbí, nelíbí. My máme na to fakta. A jsme přesvědčeni, že některé závěry NKÚ jsou nesprávné. A příště, když to budeme projednávat a budou tam takové výmysly, rád vás pozvu na vládu. Můžete to slyšet. NKÚ nemá patent na rozum. A já si myslím, že státní správa má podstatně víc odborníků v institucích na některé věci. Jde o to, že když NKÚ má jiný názor a my máme k tomu analýzy a odborníky, a není to o tom, jestli se nám to líbí, nelíbí, ale zkrátka my to máme podložené fakty a nevidím důvod, proč bychom nemohli mít na to jiný názor. Takže asi tolik.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Janulíka, který bude interpelovat ve věci výpadků léků.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Dobré odpoledne, děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, týká se to samozřejmě těch mediálně propíraných výpadků v poslední době. Moje otázka směřuje spíš, já to samozřejmě jako lékař z praxe vnímám tak, že je to spíš mediální záležitost než opravdu jakoby věcně faktická. Protože každý lékař, který se dostane do té situace, a občas se to stává a stávalo se to, že prostě některý lék zrovna není dostupný z těch či oněch důvodů. Vím, že v případě toho Digoxinu to bylo třeba z důvodu změny názvu a obalu atd., tak prostě to řešení lékař v ordinaci - od toho je lékař, aby ho našel.

Ale já se chci zeptat, jestli vláda má nějaký záměr nebo nějaký zámysl, jak to celé řešit, aby k takovýmto situacím docházelo co nejméně. Asi úplně absolutně se to eliminovat nedá z toho důvodu, že trh je prostě trh. Ale jestli máte nachystanou nějakou metodiku, která by to nějakým způsobem řešila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. A máme tu omluvenku pana poslance Jiránka, který se omlouvá mezi 16. a 19. hodinou z důvodu jednání. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. My si samozřejmě uvědomujeme vážnost situace, když občas dojde k výpadku dodávky léků. Je však třeba zdůraznit, že výpadek není chybou Ministerstva zdravotnictví, a proto je za to ani nelze vinit. Jak dokazuje velmi nedávný případ - a věřte mi, že mně píše větší počet důchodců, a hned jsem to řešil. Nedávný případ výpadku dodávky léků na srdeční potíže Digoxin, takže může nastat situace, kdy lék zmizí z trhu z výrobních důvodů. A jednoznačně to byla chyba Zentivy, to nebyla chyba... A já jsem okamžitě žádal ministra zdravotnictví, aby to řešil. O to víc, že firma říká, že má nového majitele a že chce tady aktivně působit. Takže nakonec se to vyřešilo ke spokojenosti všech.

Takže ono se to stává třeba tím, že dodavatel výrobci včas nedodá léčivou látku, jak tomu bylo v tomto případě. A je to věc, která se dá dopředu jen těžko ovlivnit. Přes toto všechno se Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv k tomu nedávnému problému postavily čelem a dokázaly situaci zodpovědně vyřešit. Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv dělají vždy maximum, aby zajistily dostupnost léků českým pacientům. Takže pokud výrobce nahlásí, ať už plánovaně, či neplánovaně, výpadek ve výrobě, Ministerstvo zdravotnictví i Státní ústav pro kontrolu léčiv činí veškeré kroky k zajištění náhradního léčivého přípravku, a to např. dovozem cizojazyčné šarže, vypsáním specifického léčebného programu nebo zákazem reexportu daného léku. V těchto případech je však nutné, aby soukromé subjekty vyjádřily zájem spolupracovat.

Léky musí být dostupné všem pacientům, ať už bydlí ve velkém městě, nebo na venkově. Je to naše priorita. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch již připravil zásadní opatření, jak by se podobným výpadkům dalo v budoucnu předejít. Řešit by to měl tzv. emergentní systém zásobování léčivy. V případě, že lékárna nebude schopna pro pacienta lék získat v rámci standardní distribuční sítě, bude mít výrobce pod hrozbou vysokých sankcí povinnost dodat lék do dvou pracovních dnů do jakékoliv lékárny v České republice. Samotný výrobce bude zároveň regulovat reexport svých léků, aby nedocházelo k situacím, že lék místo k českým pacientům bude vyvezen do zahraničí. V tomto směru jsme se inspirovali na Slovensku, kde již podobný systém velmi dobře funguje. Návrh je ze strany Ministerstva zdravotnictví připraven a prochází fází připomínkových řízení. Jednoznačně by měl zlepšit dostupnost léků v celé České republice.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám také děkuji. Pan poslanec Janulík nebude mít doplňující dotaz, takže prosím pana poslance Luzara, který bude nyní interpelovat.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, pane premiére, abych položil otázku týkající se postupu jednání mezi ArcelorMittal a Liberty House v rámci prodeje Mittal Steel Ostrava. Chtěl jsem se zeptat, jestli máte už nějaké nové informace, protože Liberty House nekomunikuje, na otázky odborů neodpovídá. Odboráři doposud také neznají podmínky, za kterých by měla privatizace proběhnout. A na stole jsou neustále otázky, které nebyly odpovězeny. To znamená klíčové body, energetika, emisní povolenky, prodlužování závislosti na skupině ArcelorMittal, investice, náklady na financování, společná kupní smlouva pro ostravskou a rumunskou huť, která je pro ostravskou nevýhodná, netransparentní struktura Liberty House. Tyto otázky jsou neustále opakovány a neustále na ně nebyla odpověď. Dokonce se říká, že Evropská komise - a vy jste slíbil, že jste jednal s paní komisařkou v této věci - zatím nepostupuje. Čili jak vypadá situace v této oblasti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra, aby se pokusil ve zbylém čase odpovědět.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: My jsme, pane poslanče, už o tom mluvili. My samozřejmě, já osobně to sleduji, celý ten proces, dostávám dopisy od odborářů, komunikuji, psal jsem dopisy. Jednal jsem s paní komisařkou Vestagerovou a paní komisařka navštíví Českou republiku 8. února, mám s ní schůzku v pátek odpoledne. A určitě to bude jedno z hlavních témat, která s ní chci projednat. Takže my skutečně to sledujeme velice pečlivě, paní ministryně obchodu Nováková taky, já jsem jednal s tou komisí, byl tam její tým, 16. listopadu 2018 jsem o tom i s paní Vestagerovou i s paní Jourovou.

My jsme teď dostali různé návrhy od odborářů. Já jsem to postoupil na Ministerstvo průmyslu, abychom se k tomu postavili, jaké my máme vlastně postavení jako vláda nebo ministerstvo v této privatizaci. Takže podle informací, které máme, by měla Komise rozhodovat v příštích týdnech. Byl jsem ubezpečen, že skutečně k tomu přistoupí velice pečlivě, transparentně. Já jsem je konkrétně upozornil, co všechno nás zajímá, jak jste o tom tady mluvil.

Takže samozřejmě ArcelorMittal je strategická firma pro region, je tam zaměstnáno 7,5 tisíce lidí. My máme samozřejmě eminentní zájem na zachování výroby, pracovních míst a zajištění investic do ekologie, protože bohužel ta první privatizace se nepovedla. Pan majitel si vzal 42 mld., nějací investiční finančníci tam vydělali 8 mld. a my jsme to prodali nějak za pár šupek. Takže doufejme, že druhý pokus privatizace bude podstatně lepší než ten první.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, tak prosím rychle.

 

Poslanec Leo Luzar: Pane premiére, děkuji za tu informaci, která se týká toho jednání, které nastane. Pokud by náhodou to jednání bylo v širším kruhu než ve dvou, pokud byli přizváni další, mohli být přizváni na to jednání i zástupci odborářů?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra, jestli má zájem o reakci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se samozřejmě zeptám, jaký je úzus a jaký je protokol. Za mě nemám s tím problém. Takže určitě položím ten dotaz kolegům, jestli to nenarušuje nějaké zvyklosti, ale za mě není problém. (Posl. Luzar: Děkuji.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jelikož je 16.01 hodin, ukončili jsme interpelace na premiéra ČR a budeme pokračovat interpelacemi na ministry. V tuto chvíli bych vyzval pana poslance Zdeňka Podala, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Miroslava Tomana, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážená vládo, dámy a pánové, moje interpelace směřuje k ministrovi zemědělství k panu Tomanovi a jedná se o vydru říční. Takže interpelace zní takto:

Vážený pane ministře, svou interpelací se na vás obracím v zájmu Královéhradeckého rybářského svazu, který mě žádá o pomoc v zoufalé situaci zaviněné ochranou a vysazením vydry říční v povodí Labe, Orlice a dalších toků. Od doby vysazení kolem roku 2000 se vydry namnožily do stavu, který ohrožuje zejména v menších tocích našeho kraje populace ryb, vydrám chutná vše živé, především raci, obojživelníci, měkkýši, již téměř vydry vyhubily ondatry a likvidují i ropuchy a vajíčka ptáků. Škoda způsobená vydrou na území bývalého Východočeského kraje se dá již nyní vyčíslit částkou cca 30 mil. Kč a odhadované množství vyder říčních se blíží 900 kusů.

Již jednou jsem interpeloval 13. 2. 2018 vašeho předchůdce pod evidenčním číslem 32. Do dnešního dne se situace nezměnila. Pod dojmem hladce schváleného zákona o kormoránovi velkém vás žádám, zda není možné postupovat obdobně, aby bylo alespoň možné škody způsobené vydrou říční rybářskému svazu proplácet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na interpelaci písemně. Dalším v pořadí je paní poslankyně Maříková Karla, která stahuje svou interpelaci.

Takže chtěl bych vyzvat pana poslance Dominika Feriho, aby přednesl svou interpelaci na pana ministra Dana Ťoka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády a vážený pane ministře, z veřejně dostupných zdrojů jsem se dozvěděl, že jste jednal se svým saským protějškem a jedním z bodů jednání bylo i možné dostavění chybějícího kusu trati mezi Moldavou a saskou obcí Holzau. Ta trať tam existovala, byla tak původně postavena, ale po druhé světové válce byly ty koleje vytrhány. Jsem z toho regionu a vím, jaký pozitivní vliv má ta trať na turistický ruch. Teď tam byla provedena velká investiční akce v podobě opravy sesunutého svahu a ohrožené trati. To znamená, jestli jste se svým saským protějškem hovořil o nějaké konkrétní možnosti, konkrétním plánu, vytvoření nějaké pracovní skupiny nebo něčeho takového u této konkrétní trati. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jenom velmi stručně. Předně tenhle bod nebyl plánovaným bodem mého setkání s panem ministrem Duligem, saským ministrem dopravy. Byl to bod, o který mě požádala paní konzulka, která byla navštívena právě skupinou, která se nazývá Moldavská dráha. Já jsem, protože ten bod nebyl na programu, předal veškeré podklady, které jsem dostal od této skupiny, panu ministrovi Duligovi a požádal jsem ho o stanovisko, jak se k té věci může stavět saská vláda, a on mně slíbil, že se nám k tomu vyjádří.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není.

Takže přistoupíme k další interpelaci a to je pan poslanec Petr Třešňák na paní ministryni Martu Novákovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážená paní ministryně, má interpelace týkající se Energetického regulačního úřadu bude velice krátká a vlastně spojím dvě témata do jedné interpelace. Úřad je bezesporu velmi významným úřadem státní správy s kompetencemi, které mají dopad na miliony českých domácností a vliv na desítky miliard korun v energetickém odvětví. V čele úřadu stojí pětičlenná rada Energetického regulačního úřadu, přičemž ji má řídit předseda rady.

Tedy to první téma, rád bych se vás zeptal na fungování rady Energetického regulačního úřadu. Členy této rady jmenuje a odvolává vláda ČR na dobu pěti let a v čele rady, jak jsem zmínil, stojí předseda, který její činnost řídí ve smyslu § 17b energetického zákona. V současné době je rada pouze čtyřčlenná a nemá předsedu a dle informací dostupných z médií bývalý předseda pan Košťál odstoupil kvůli vnitřním sporům v radě ERÚ, které její činnost paralyzují. To prosím, zda můžete potvrdit, případně vyvrátit.

A mířím tedy k té nejdůležitější otázce, jakým způsobem je naplňován § 17b energetického zákona, resp. kdo v současné době řídí radu, kdo řídí formální jednání rady a kdo ji vlastně svolává. Podle jednacího řádu to může být pouze předseda rady, který ovšem stále nebyl vládou jmenován. Nemohou být tedy na základě absence předsedy rady zpochybněna veškerá rozhodnutí přijatá dnem 1. 12. 2018? A dále, podle jakého klíče bude probíhat výběr pátého člena rady, potažmo předsedy rady?

A stihnu tedy tu druhou oblast, abych to neměl rozděleno do dvou interpelací. Rád bych se dotázal, jakým způsobem úřad chrání koncové zákazníky, resp. zda provádí úřad kontrolu přiměřenosti zisků, především v teplárenství, případně zda má úřad zpracovánu metodiku pro stanovení přiměřenosti zisku, a pokud ano, zda je možné ji poskytnout. Pokud nikoliv, kdy bude vyhotovena a dána veřejně k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně a páni poslanci. Každý z nás si uvědomuje, že Energetický regulační úřad zásadním způsobem ovlivňuje mnoho oblastí a de facto zasahuje do fungování a prosperity a konkurenceschopnosti celého hospodářství a jeho rozhodnutí zejména v cenové oblasti mají vliv i na životní úroveň našich občanů. Týká se to samozřejmě hlavně cenové regulace v energetických odvětvích, ochrany spotřebitele v energetice a i v řešení sporů.

K vašim otázkám, abych tady dlouho nemluvila, bych ráda řekla toto: Ano, radu Energetického regulačního úřadu má řídit její předseda. Tak jak jste říkal, nejen z médií, ale i fakticky ta pětičlenná rada, která fungovala od doby, kdy jsem já nastoupila do úřadu, měla mezi sebou řadu věcných a možná i jiných diskusí a sporů a velmi obtížně hledala konsenzuální řešení, ke kterému jsme ji několikrát vyzývali společně s panem premiérem. A navíc i tento paragraf, že radu má řídit předseda, byl vlastně jinými členy rady několikrát zpochybňován.

Dneska rada je skutečně od poloviny prosince bez předsedy, který rezignoval. Ihned bylo vypsáno nové výběrové řízení na doplnění pátého člena rady. Nicméně vzhledem k tomu, že to bylo skutečně před Vánoci, tak ten termín, abychom opravdu měli relevantní výběr vhodných kandidátů, termín přihlášení do výběrového řízení na pátého člena rady končí dnešním dnem. Podmínky jsou jednoznačně dány zákonem a jsou poměrně náročné a přísné, to znamená, primárně je tam samozřejmě zapotřebí, aby ten člověk vyhověl podmínkám, které jsou dány zákonem. Já dodnes - dnes je uzávěrka - ani nevím, kdo a kolik lidí je tam přihlášených. Nicméně máme nastavenou výběrovou komisi, která předloží na základě hodnocení těch uchazečů mně jako ministryni průmyslu a obchodu nejvhodnějšího kandidáta. Já to s nimi prodiskutuji a potom tohoto kandidáta předložím ke schválení vládě. Předpokládám, že do poloviny února bychom měli mít doplněného pátého člena rady.

V současné době jediné, co by rada dnes fakticky nemohla vykonávat, je vydat vyhlášky, protože ty podle legislativy podepisuje předseda. Nicméně takováto vyhláška tam byla jedna a současná čtyřčlenná rada se před Vánoci shodla na tom, že ji podepíší všichni členové, aby nemohla být zpochybňována. Ta je tedy podepsána. Jinak žádný akutní aktuální problém s nějakým rozhodnutím rady jako takové nehrozí. Předpokládejme, že v okamžiku, kdy doplníme pátého člena rady, budeme schopni také jmenovat předsedu rady a rada by měla být akceschopná. Předpokládám, že žádné zpochybnění rozhodnutí, protože rozhodnutí za tu dobu bylo učiněno pouze jedno, a to takové, že podepsali všichni, tak tedy nemůže být zpochybněno.

Jak je chráněn občan, respektive jak probíhá prověřování činnosti rady? Cenové kontroly probíhají především u tepla a jsou zaměřeny primárně na náklady, přiměřenost zisku u tepla. Protože tam je to také oblast, ve které byly vedeny největší diskuse o rozhodování rady, tak zatím konány nejsou, protože rada stále pracuje na metodice přiměřenosti zisku.

Musím říci, že podle veškeré legislativy je rada Energetického regulačního úřadu naprosto nezávislý orgán, a jako takovému mu nemůžeme jakkoliv nařizovat, to znamená, my vyslovujeme svá přání, k jakému cíli by měla rada pracovat, a cíl je jednoznačně daný, a to je ochrana koncového spotřebitele. To je klíčová činnost regulačního orgánu, kterým rada Energetického regulačního úřadu je.

Jinak probíhají cenové kontroly například u podpory obnovitelných zdrojů (upozornění na čas) a ty provádí jak rada, tak Státní energetická inspekce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Spíše jenom poděkování paní ministryni za odpověď a prosba. V momentě, kdy ERÚ zpracuje metodiku přiměřenosti zisku, zda bude možné ji obdržet aspoň písemně. I když chápu, že je to pouze přání.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně?

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Samozřejmě je to z naší strany přání. V této souvislosti bych ještě uvedla, že abychom do budoucna zamezili problematice nějakých diskusí nad rozhodováním rady, protože legislativně to není zcela jednoznačné, připravujeme v souvislosti s novelou energetického zákona úpravu činnosti rady. Z mé strany je to apel, aby Poslanecká sněmovna ve zrychleném řízení tuto novelu akceptovala. V novele je zároveň řešen infringement, který máme z Evropské komise, takže byly by to pouze tyto dvě drobné úpravy. Čekáme na závěrečné vyjádření Evropské komise. V nejbližších dnech by nejdřív vláda a potom Poslanecká sněmovna měla dostat tuto novelu. A samozřejmě budeme apelovat na to, aby byla co nejdříve ta metodika přiměřenosti zisku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je poslanec Leo Luzar s interpelací na paní ministryni Martu Novákovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vládo, paní ministryně. Dovolte mi, abych interpeloval ve věci již písemné interpelace, na kterou jste mi odpověděla, když jsem se rozhodl volit tuto kratší cestu. Požádal jsem vás v té interpelaci ve věci zvláštního příspěvku pro horníky dle zákona č. 98/1987 Sb. Ve vaší odpovědi, která byla vcelku pregnantní, se hovoří o tom, že by tu problematiku mohla lehčeji než vaše ministerstvo řešit poslanecká iniciativa, to znamená pozměňovací návrh. Tímto bych vás požádal o možnou součinnost a připravím takovýto návrh, byť se v současné době jedná o 55 horníků ve VOKD bývalého. Aktuálně by teoreticky do toho mohlo spadnout 1 762 horníků, čili vnímám určitý problém a jsem rád, že touto cestou bychom mohli jít.

Druhá věc, která se týká rent horníků a souvisí i s tímto zákonem, ale i dalším, je problematika možného odebírání rent, které jsou přiznány pro určitou chorobu, a objeví-li se jiná choroba, tak o tu rentu ti horníci přijdou. Tato praxe vznikla možná špatnou aplikací pokynů, které vydalo vaše ministerstvo v rámci využití pojišťoven, které kontrolují pokračující nemoc. Došlo to do toho paradoxního stavu, kdy horník, který v důsledku pracovního úrazu přišel o nohu, musí každého půl roku dokladovat, že tu nohu stále nemá, že mu nedorostla, ale chodí tam s hrůzou k tomu lékaři, aby mu náhodou nezjistili vysoký krevní tlak, který je také evidován jako důvod odebrání té renty jako takové. Dneska vysokým krevním tlakem trpí obrovské množství populace a to, co se momentálně děje při těch kontrolách a posudcích, je podle mého názoru nedůstojné těch pracujících, kteří utrpěli nějaký úraz (upozornění na čas), popřípadě rentu mají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně? Prosím, máte slovo.

 

Ministryně průmyslu a obchodu ČR Marta Nováková Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně a páni poslanci, tak jak už tady pan poslanec Luzar zmínil, už jsme na písemnou interpelaci k této problematice odpovídali. Tady mohu slíbit za Ministerstvo průmyslu a obchodu, že v těch případech, ve kterých můžeme pomoci, spolupracovat budeme. Už jsem vydala pokyn našemu odboru hornictví, který už na úpravě pracuje a bude s vámi celou problematiku komunikovat. Podotýkám, že to, co se týká našeho ministerstva, se týká primárně případů do 1. ledna 1993, které vznikly. Právě proto je to relativně malý počet horníků. A pro to, abychom tu problematiku vyřešili komplexně, budeme komunikovat i s Ministerstvem práce a sociálních věcí, abychom vyřešili problematiku celkově a nikoliv pouze to, co se týká našeho ministerstva.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vidím, že je zájem o doplňující otázku. Takže prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Dovolím si zde poděkovat za tu vstřícnost. Velice rád budu spolupracovat s tímto odborem, ale nechtěl jsem spolupracovat napřímo. Ctím nějakou subordinaci a budu velice rád, když ten pokyn, který dáte tomuto odboru, se bude vztahovat i k úpravám těch pokynů vašeho interního sdělení pro vámi řízené organizace, aby přistupovaly k horníkům, řekněme, trošku jinak, a rád se budu podílet na přípravě tohoto pokynu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přistupme k další interpelaci a to je pan poslanec Radek Koten na pana ministra Dana Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, mám na vás dva dotazy. Prvním je dotaz na úsek D1 mezi Větrným Jeníkovem a Humpolcem. Proč na tomto úseku stavební dozor a Ředitelství silnic a dálnic při kontrolních dnech ignorovaly nepřítomnost dělníků? A samozřejmě z toho vyplývající skluz prací zcela v rozporu s harmonogramem výstavby? Zajímá mě jmenovitě, kdo za tento šlendrián odpovídá. A muselo to opravdu dospět do kalamitního stavu v závěru roku 2018? Kdo toto pochybení zaplatí a omluví se řidičům, kteří téměř denně na tomto úseku nabírali zpoždění?

Druhý dotazem je celkem zvláštní prohlášení ohledně tendru na výběr elektronické dálniční známky v České republice. Proběhlo to, tuším, v Otázkách Václava Moravce. Na mýto pro nákladní automobily je už vysoutěžena firma, která ho bude pro stát vybírat. Nechápu tedy, proč na výběr takzvané elektronické známky pro osobní vozidla budeme dělat další tendr na jinou firmu, čekat další tři roky, vyhazovat téměř miliardu za tisk dálničních známek, když řešení je naprosto jednoduché. Podle mého soudu stačí využít tuto firmu i na výběr elektronických známek i pro osobní automobily. Protože v okolních státech Evropy, jako například na Slovensku nebo v Maďarsku, to funguje. Tato softwarová úprava systému pro výběr mýta, která je již beztak vymyšlena pro jmenované státy, rozhodně nestojí miliardy. Tedy mě zajímá, jak je možné, že postupujete v tomto směru naprosto nehospodárně, nelogicky a drancujete státní rozpočet zbytečnými výdaji minimálně do roku 2021. Napadá mě pouze jedna odpověď. Tedy pokud se nejedná o zaplacení téhož dvakrát, rád si ji poslechnu od vás. Předpokládám, že v rozpoznávání státní poznávací značky nákladního nebo osobního vozidla technicky není rozdíl. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Než dojde k mikrofonu, přečtu omluvy. Omluva pana poslance Jaroslava Kytýra dnes od 16.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pana poslance Mariana Jurečky dnes od 17.30 z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane Kotene prostřednictvím pane předsedajícího. Tak z té vaší úderné interpelace jsem si odnesl poznatek, že jsem pravděpodobně vůbec nevyjel na to jednání ohledně D1, kde jsem tady tři hodiny vysvětloval, co se tam stalo. Tak já vám to zkusím znova říct.

Samozřejmě Ředitelství silnic a dálnic a její pracovníci činili veškeré kroky k tomu, aby dosáhli všech závazků, které dnes už rozpadlé konsorcium, které ten úsek 12 dělalo, tak aby je ukončilo, aby je udělali i v náhradním termínu. Já vám mohu samozřejmě předat informace o tom, kteří pracovníci to dělali. Jestli tam vy poznáte pochybení, tak mi ho prosím sdělte a já požádám pana generálního ředitele, ať se jím řídí. Určitě budou rádi.

To, co tam proběhlo, je prostě věc, která se stát může. Pokud tam ti chybějící dělníci nebyli, byli na to upozorněni a byl jim dán příslib, tak samozřejmě je tam hledali příště. Ale když se podíváte do smlouvy, tak v té smlouvě jsou prostě ustanovení, pokud se první termín, který je penalizovatelný, nesplní, můžeme odstoupit od smlouvy. My jsme přesně toto udělali.

Co se týče toho druhého dotazu, tak já bych možná odkázal na zákon o veřejných zakázkách. Když jsme soutěžili, nebo dostali zadání od vlády, abychom soutěžili nový mýtný systém, tak v té soutěží nám vláda nezadala, že máme dělat dva systémy. To znamená jak systém pro osobní auta, tak systém pro nákladní auta. A tady je potřeba říct, že my máme dva rozdílné systémy. My máme výkonové zpoplatnění pro nákladní auta a časové zpoplatnění pro osobní auta. Ty systémy byly odjakživa plánovány jako separátní. Není to žádná megazakázka . A tady jde o to, že my můžeme takovýto systém soutěžit, až změníme zákon. Zákon číslo 13 bude 4. 2. na vládě právě s těmito změnami a přijde do Poslanecké sněmovny. Takže to se opravdu dohromady dělat nedalo.

Ano, přiznávám, že od stávajícího provozovatele mýtného systému přišlo několik nevyžádaných nabídek na to, že je to schopen tím systémem dělat. My víme, že to schopen dělat je, ale pokud bychom mu to napřímo zadali, tak bychom porušili zákon o veřejných zakázkách.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Takže prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Pane ministře, děkuji za poměrně dobrou odpověď. Mě by v podstatě jenom zajímalo, protože ty společnosti, jako například SkyToll na Slovensku, u nás to bude CzechToll - tak tam je ten systém vymyšlený a samozřejmě funguje pro obě ty platformy. Jednak pro to tonážní vytížení pro ty nákladní automobily, tak i pro ty osobní automobily. A je tam v podstatě přístup z toho jednoho webu, z kterého to ta společnost spravuje. Takže mě by to vycházelo jako opravdu nejjednodušší řešení. A pokud to naráží skutečné na změnu zákona, která bude v únoru, tak to velice vítám a těším se, že osobní automobily budou mít tedy tu elektronickou vinětu opravdu podstatně dříve a hlavně ušetříme téměř miliardu na prostředcích za tisk dálničních známek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já jenom krátce. Nevím, z jakých tady vycházíte předpokladů o té úspoře miliardy. Byla tady taková trošku manipulační reportáž na Primě, kde dokazovali, kolik jsme prohýřili peněz na dálničních známkách. Předně to není pravda, to bylo trošku míchání hrušek s jablky.

Já bych chtěl říct dvě věci. První věc je, že dálniční známky tiskne Státní tiskárna cenin, takže je to svým způsobem zakázka státu, takže to nejsou žádné vyhozené peníze. A druhá věc. Ten systém taky bude něco stát. To znamená, že to není tak, že systém bude zadarmo a známky by byly za peníze. Ano, faktem je, že návratnost toho systému bude zhruba dva roky. Takže se tím šetřit bude. Ale říkat, že jsme prohýřili jednu miliardu, to prostě není pravda.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelace je interpelace pana poslance Václava Klause na pana ministra Roberta Plagu. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážený pane ministře, já si vás dovoluji interpelovat s administrativní zátěží ředitelů škol. Dostal jsem mail, jako dostávám často. Je to z vašeho volebního obvodu jižní Morava, nebo z místa, odkud pocházíte. A pan ředitel si stěžuje, že opět musí před pololetím vyplňovat nový výzkum zadaný ministerstvem "Mimořádné šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ."

Pan ředitel to tady specifikuje, že má třicet osm učitelů. Když se každému bude věnovat pět minut, tak je to 190 minut práce, čili jedna polovina jednoho pracovního dne. Jak asi víte, školní rok má zhruba 40 týdnů, dokonce už spíš 36 kvůli všem těm prázdninám a podobně. Čili je to takováto věc jaksi ilustrativní, ale je to vážný problém celé vzdělávací soustavy a zejména dotýkající se ředitelů, že té byrokracie ze strany ministerstva, krajů a často i obcí, začíná být strašlivě mnoho.

Moje otázka je, co chystáte systémového, zákonného, vyhláškového či exekutivního, abyste těmto jevům zamezil, aby se ta zátěž z těch ředitelů škol sňala. Protože to jsou ti chudáci, kteří to tam musí fyzicky vyplnit, a pak už to tam jenom někde leží většinou na těch úřadech. Ale v elektronické formě, takže s tím pak většinou už nikdo nic nedělá, ale teoreticky už může dělat snadno.

Čili to je moje první otázka. Druhou interpelaci už asi nestihnu. Chtěl jsem ji načíst zároveň, ale moc jsem se rozpovídal. Takže zase příště.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče. Já odpovídám konkrétně na ten případ, který vám dorazil z Jižní Moravy. Je pravdou, že to šetření, které teď provádíme, je mimořádné šetření, vztahuje se k tomu, že potřebujeme řešit a potřebujeme znát konkrétní nedostatek pedagogů v té soustavě. Byl bych rád, kdybychom už byli v té době systémového řešení, kde máme rezortní informační systém a nepotřebujeme se na tyto informace doptávat.

To, co bylo nešťastné, a tady využiji této chvíle, abych se omluvil ředitelům škol, proč jsme stanovili původně termín do 31. ledna 2019. To znamená, trefili jsme se do té největší špičky administrativní zátěže každého ředitele. Ten termín jsme posunuli do konce února, což samozřejmě neznamená, že nezmizí ty hodiny nutné k vyplnění, ale opravdu ta data potřebujeme.

Co se týká systémových opatření. Zase, musím s vámi souhlasit, že nikoliv vinou statistiky, nebo jenom vinou statistiky Ministerstva školství, mládeže, tělovýchovy, ale extenzí správního řízení do školské soustavy a také administrativou, která je spojena s čerpáním finančních prostředků z operačních programů, a dalšími předpisy od zřizovatelů krajských úřadů nebo bezpečnostní předpisy, ta administrativa roste ve vztahu ke školám.

Co se týká toho, co mohu přímo ovlivnit já jako ministr školství, resp. rezort školství, tak já si hodně slibuji od rezortního informačního systému a od toho, že aspoň nebudou ta data muset být vykazována, pokud zjistíme, že jsou duplicitní, tak budou vykazována pouze jednou. To znamená, systémová změna, ke které, věřím, směřujeme, je tato. Odhalit, která data v tom systému jsou poskytována duplicitně, a pokud v tom systému jsou, tak je využít. Tou cestou k tomu skutečně není, že budeme kontrolovat papíry jednotlivé, jestli se protínají, ale je pouhá cesta k tomu jediná a to je elektronizace.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Ono tu buzeraci těch ředitelů spustila právě ta elektronizace. Do té doby, když se to dělalo ručně a byli ti úředníci na školském úřadě, tak toho nemohl ten stát tolik chtít, jako chce teď. Tomu, že se podaří dosáhnout stavu, že se to tam bude dávat jenom jednou a elektronické systémy to dokážou, tomu nevěřím. Ale já mám takovou ideu a chci to načíst jako návrh zákona, aby se taxativně vymezilo, co ty školy jsou povinny státu, kraji, obci atd. předávat, s tím, že všechno ostatní je přísně dobrovolné. To si myslím, že by výrazným způsobem jaksi to urazilo zeshora zákonem, bude to poměrně brizantní zákon, ne tolik jako Facebook, ale přesto se chci zeptat, pane ministře, jestli byste takovýto zákon podpořil ze svého rezortu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Asi se neshodneme na tom, jestli ta elektronizace, když se dobře provede, je správná. Ale v tom kroku jedna v té analýze, protože pokud chcete načítat tento zákon, tak musíte dopředu mít tu analýzu, co tedy jsou ty potřebné věci jak z pohledu zřizovatele, z pohledu kraje i z pohledu té školy nebo řízení školské soustavy. A pokud se shodneme na tom, co jsou ty údaje, které musí být vykazovány, tak pak se bavme o tom, jestli to půjde papírově, nebo elektronicky. Tam se možná v tuto chvíli neshodneme. Ale mě by zajímal vůbec ten výchozí seznam. Ale tak předpokládám, že když na tom pracujete, tak to máte promyšleno. Takže já jsem připraven se o tom bavit jako o nápadu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadím je paní poslankyně Pavla Golasowská na pana ministra Jana Kněžínka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, zhruba před dvěma lety byl vysoutěžen tendr na elektronické náramky jako alternativa trestu za pobyt ve věznicích, které máme přeplněné. A tady mám několik dotazů.

Chtěla bych se zeptat, kolik elektronických náramků máme k dispozici. Kolik jich je nyní používáno, zda všechny, při jakých trestech a zda se nějak snížila přeplněnost věznic. Také by mě ještě zajímala cena za jednotlivý náramek. A jestli máte přehled, kolik náramků se nyní používá jako sankční nástroj pro neplatiče výživného. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Tak já děkuji za tu otázku, vážená paní poslankyně. Vážení přítomní, ten systém elektronicky monitorovací, to znamená, zjednodušeně řečeno, ty náramky, nebyl zamýšlen jako něco, co má vyprázdnit věznice, ale jako jakýsi doplněk, který má v odůvodněných případech umožnit výkon trestu ve standardním domácím prostředí.

Pokud jde o čísla, tak za celou dobu od spuštění elektronického monitorovacího systému, to znamená zhruba od toho září, ke včerejšímu dni se náramky protočily na celkem 133 osobách. 122 z nich ho mělo v rámci výkonu trestu a u 11 nahrazoval výkon vazby. V současné době, protože samozřejmě ono ti lidé přicházejí, odcházejí do toho systému, v současné době je náramek nasazen na 94 osobách, což je číslo, které stále v rámci toho sledovaného období vykazuje mírný nárůst - 94 osob tedy. Z nich 83 vykonává trest a 11 ho má v rámci náhrady vazby. 30 osob už monitoring ukončilo, 8 osob ho má přerušený, typicky proto že nastoupily výkon trestu z důvodu odsouzení pro jiný trestný čin. A co mě zvlášť potěšuje, je, že pouze v jednom jediném případě bylo rozhodnuto o tom, že ten člověk půjde do vězení, protože porušil hrubým způsobem ten režim používání náramku. To znamená podle mého názoru, ten účel, byť ten počet osob samozřejmě se může jevit jako relativně malý, ale on postupně poroste, je naplňován.

Pokud jde o strukturu v trestné činnosti, tak zanedbání povinné výživy je hned na druhém místě. Třináct procent všech, kteří měli náramek, ho měli právě za zanedbání povinné výživy. Vyšší podíl dosáhlo pouze maření výkonu úředního rozhodnutí, což jsou typicky delikty v silničním provozu. Někdo měl zákaz činnosti a řídil motorové vozidlo. Jenom pro představu, na třetím místě je trestný čin krádeže, to je jedenáct procent, na čtvrtém místě opět silniční provoz, ohrožení pod vlivem návykové látky, to jsou opilí řidiči nejčastěji, sedm procent výtržnictví, šest procent ublížení na zdraví z nedbalosti, často právě v souvislosti s dopravními nehodami.

Pokud jde o náklady na pořízení toho systému, tak tady já bych tu cenu hrozně rád sdělil, protože ona vůbec není vysoká. Problém je v tom, že my jsme se v té smlouvě zavázali, resp. dodavatel považuje cenu samotného toho zařízení za obchodní tajemství. Nicméně já jsem schopen říct celková čísla, ze kterých se víceméně dá asi dopočítat, kde zhruba rámcově se může ta cena pořizovat. Cena úvodní dodávky byla 15 mil. 600 tis. korun. V jejím rámci jsme obdrželi kromě 280 náramků ještě dalších 410 koncových zařízení. To jsou zařízení, která ti lidé mají doma, jsou to ty komunikátory, jsou tam alkoholtestery. Zároveň tam bylo zahrnuto celé monitorovací centrum a vůbec vývoj softwaru jako takového. To znamená, nedá se automaticky vydělit ta částka 15 mil. 600 tis. tím počtem 280 náramků. Pak bychom se dostali na částku 55 tis. korun, ale samozřejmě ten jeden náramek vychází reálně mnohem levněji. Mimochodem za 55 tis. ho pořizovali Slováci. V České republice ty náklady, nemůžu říct konkrétní číslo, ale jsou násobně nižší.

Zároveň můžu říct, že v průběhu prvního pololetí příštího roku plánujeme dokoupit 500 monitorovacích sad. To jsou nejenom ty náramky, ale i ta ostatní zařízení. Výhodou té naší smlouvy je, že nakupujeme jenom to, co skutečně potřebujeme. To znamená... a platíme jenom za to, co skutečně odebereme. Nemůže tedy nastat situaci, se kterou se potýkali v některých jiných státech, že jim dneska náramky leží na skladech, už uplynula záruka a baterie už jsou na nich za životností, takže je vlastně nelze bez nějakého servisu použít. Takový problém my nemáme.

A pokud jde o uvolnění věznic... Stihnu to v těch zbývajících patnácti vteřinách? Je pravda, že od zavedení náramků klesl počet odsouzených o 238. Dnešní věznice jsou přeplněny, naplněny na 102,46 %. Ale těch 238 osob já osobně nepřisuzuji zavedení náramků, ale poklesu kriminality. (Upozornění na čas.)

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji, pane ministře, za opravdu vyčerpávající odpověď. Jenom bych se ještě chtěla zeptat, vy jste se tady zmínil o té životnosti. Mě by zajímalo, jaká je životnost těch náramků, jak dlouho se to může používat, protože to asi souvisí i s tou napájecí stanicí, tak jestli na to znáte odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Přiznám se, že z hlavy odpověď neznám. Ona asi bude také jiná na akumulátor samotný a na to zařízení, nicméně to zjistím a jsem schopen případně tuto informaci doplnit. Ale je tam záruční doba, ve které samozřejmě závady na náramcích budou odstraňovány na náklady dodavatele.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Marie Pěnčíková bude interpelovat pana ministra Adama Vojtěcha.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane ministře. Vím, že problém, se kterým se na vás obracím, je záležitostí kraje, ale pro občany momentálně zejména z okresu Kroměříž je natolik zásadní, že volají po názoru ze strany ministra. Ze strany pana hejtmana Čunka totiž žádné odpovědi nedostávají a kompetenčně tato otázka spadá tedy pod vás.

Určitě jste se záležitostí kolem změn ve zdravotnictví a s plánovanou výstavbou nové krajské nemocnice ve Zlíně seznámen. V pondělí došlo k dalšímu zásadnímu kroku, což bylo odvolání ředitelky kroměřížské nemocnice dr. Mergenthalové. Tomu předcházelo zrušení lůžkové části očního oddělení. Všechny tyto kroky vyvolávají vlnu nevole. U nás protestují občané, protestují zaměstnanci, protestují vedení měst v okrese, protestují odbory, které už avizovaly stávkovou pohotovost. Tam už zbývá jenom, aby protestovaly snad i uklízečky. Pan hejtman navíc nepředložil k výstavbě žádnou finanční analýzu a na protesty žádným způsobem nereaguje a prostě vše tlačí silou koalice.

Já bych se vás ráda zeptala, jaký je váš osobní názor na tento přístup a co byste radil všem těm protestujícím, kteří si na to stěžují.

Druhá otázka. Údajně byly zastaveny veškeré investice do modernizace nemocnic, a to až do vybudování té nové, což ale může trvat několik let, jako že určitě bude, i kdyby ten projekt byl schválen. Takže bych se chtěla zeptat, jestli schvalujete toto pozastavení investic do stávajících nemocnic v kraji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Než přijde k mikrofonu, tak bych omluvil pana poslance Vojtěcha Munzara od 16.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážená paní poslankyně, no, je to poměrně složité pro mě takto odpovědět, protože - vy jste to vlastně zmínila na začátku - skutečně Ministerstvo zdravotnictví řeší zdravotnictví jako celek, celý systém zdravotních služeb v České republice, a pak tady máme samozřejmě jednotlivé kraje, které mají pod sebou nemocnice, jsou vlastníky nebo zřizovateli, a ti mají odpovědnost za jejich vedení a v konečném důsledku mají i politickou odpovědnost. Tak jako já mám politickou odpovědnost za své kroky, své vize, své činy, tak stejně pan hejtman Čunek má politickou odpovědnost jakožto hejtman Zlínského kraje. Pokud samozřejmě lidé ve Zlínském kraji s ním budou nespokojeni, tak asi to budou vyjadřovat v příštích volbách. Ale skutečně já nemám kompetenci přímo zasáhnout jakkoliv do řízení krajských nemocnic. Je to věc samosprávy, tak jak je to i nastaveno v Ústavě. V tomto směru krajská samospráva je odpovědná za to, jak vede své zdravotnické zařízení.

Obecně samozřejmě mohu říci, že tu situaci sleduji, snažím se aspoň neformálně konzultovat s panem hejtmanem. On má určitou vizi, kterou prosazuje, zejména pokud jde o novou nemocnici ve Zlíně. Tam právě je ta otázka - já tedy nevím, jak přerušil nebo zastavil investice, ale pravdou je, že on má skutečně velmi reálnou představu o tom, že chce postavit novou moderní nemocnici místo té současné Baťovy nemocnice ve Zlíně. Principiálně to asi není úplně špatný nápad, ale je samozřejmě otázka financování. Já aktuálně za sebe nemohu říci, že bych jakkoli v tom mohl pomoci z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. Pak je tu otázka nějakého dalšího rozvoje.

Pokud jde o nemocnici v Kroměříži a odvolání paní ředitelky, mluvil jsem včera s paní Žitníkovou, předsedkyní odborů. Ona mě o tom informovala, ale opět, je to na nějakém konkrétním jednání v rámci té lokality, v rámci té nemocnice. Jestli odbory vyhlásí stávkovou pohotovost, je to jejich právo, ale já nemám jakoukoliv pravomoc zasáhnout do personálních otázek, kdo bude ředitelem kroměřížské nemocnice. Přiznám se, že paní ředitelku jsem viděl myslím jednou v životě. Maximálně jsem řešil otázku projektu nové magnetické rezonance, která tam byla schválena z evropských fondů, ale jak vedla nemocnici, to skutečně nedokážu jakkoliv zodpovědně vyhodnotit.

V tomto směru bohužel nemohu říci víc než toto, nikoliv že bych se chtěl vymlouvat, ale zkrátka proto, že ty kompetence ve zdravotnictví jsou takto rozděleny. Ministerstvo zdravotnictví a já osobně řešíme kompetence na celostátní úrovni a pak jsou jednotlivé kraje, které mají svoji odpovědnost. My pouze kontrolujeme vlastně přenesenou působnost Ministerstva zdravotnictví, kdy v tomto kraji je plánována kontrola na září 2019, jestli splňuje veškeré podmínky dané zdravotnickými právními předpisy. Takže my tam v září 2019 budeme provádět kontrolu, ale ta se nebude týkat toho, jestli někdo měl být odvolán nebo ne. Ta jde po dodržování platné legislativy, protože krajské úřady mají odpovědnost ze zákona o zdravotních službách apod.

V tomto směru pouze toto za mě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vidím, že je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Já přece jenom - přesně jsem to říkala, že chápu, že to úplně nespadá do vašich pravomocí. Já samozřejmě po vás nechci žádné konkrétní kroky, proto jsem se ptala jenom na váš názor. Co se týče paní ředitelky, tak je asi jasné, že tu nemocnici vedla dobře, a alibistické argumenty ve stylu, že je manažersky vyčerpaná, mi přijdou opravdu směšné.

Stávková pohotovost. Vy sám jste teď řekl na mikrofon, že je to samozřejmě právo odborářů přistoupit ke stávce. Reakce pana hejtmana byla, že je to nezákonné, což jim veřejně řekl i přes média. To jsou prostě kroky pana hejtmana, které vyvolávají tu nevoli, a to až tak velkou, že se obáváme, nebo i ta odborná veřejnost se obává, že on do konce volebního období zvládne ty krajské nemocnice zlikvidovat. A já se vás jenom ptám, jestli jako ministr zdravotnictví souhlasíte v podstatě s likvidací zdravotnictví ve Zlínském kraji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Asi by to znělo velmi zvláštně, pokud bych řekl, že souhlasím s likvidací zdravotnictví ve Zlínském kraji nebo s likvidací nemocnice ve Zlínském kraji. To rozhodně ne. Já tedy stále, možná naivně, předpokládám, že to není cíl ani pana hejtmana. Nevím, z jakého důvodu by to dělal, proč by chtěl zlikvidovat nemocnice ve Zlínském kraji. Pan hejtman Čunek má určitou vizi, kterou se snaží prosadit. Samozřejmě jsou na ni asi různé názory a já ji tady také nechci jakkoliv obhajovat, ale na druhou stranu ani zásadně kritizovat, protože neznám ani ten konkrétní detail. Nemyslím si, že to je o likvidaci nemocnic.

Na druhou stranu by asi bylo dobře všechny ty kroky mnohem více komunikovat, protože vždycky je to také o komunikaci, o vysvětlení, proč ten konkrétní krok byl učiněn, takže to je velmi důležité, komunikovat s těmi, kterých se to dotýká, se zdravotníky, s lékaři, se sestrami, s odbory.

Pokud jde o tu stávku, ona jedna věc je stávková pohotovost, druhá věc je skutečně samotná stávka a tam je pravdou to, že pokud jde o akutní péči, tak tam skutečně stávka možná není. Není možné stávkovat na JIP, na ARO, zkrátka v těchto odděleních, kde je poskytována akutní péče. Tam podle našeho názoru také není možné stávkovat. Jiná věc je samozřejmě stávková pohotovost a případně stávka v nějakých provozech, kde to možné je. Já určitě k tomu nechci jakkoliv vyzývat.

Já věřím tomu, že se najde nějaký konsenzus, že ta situace se uklidní. Jsem připraven i za sebe případně nějakým způsobem komunikovat se zástupci odborů, s panem hejtmanem, mediovat tu věc, ale v konečném důsledku skutečně je to tak, jak jsem řekl, prostě přímou pravomoc zasáhnout nemám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je pan poslanec Ivan Adamec na pana ministra Dana Ťoka. Prosím pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, dobrý podvečer. Tak já jsem zástupce Královéhradeckého kraje, dlouholetý propagátor výstavby dálnice D11, a teď jsem se dozvěděl, že někdy v úterý konsorcium firem Eurovia, Metrostav a Swietelski podmínečně vypovědělo smlouvu na dostavbu úseku Hradec - Smiřice. Včera jsem si přečetl v médiích, že jste se dohodli, že se dohodnete do 15. 2., a možná proto, že my už jsme trošku nervózní z hlediska lhůty.

Já se zabývám tou dálnicí více jak dvacet let, tak bych od vás chtěl slyšet, pokud je to možné, dvě odpovědi na dvě mé otázky. De facto ta dálnice, ten úsek se slavnostně poklepával 2. 10. - věřím tomu, že to nebylo jenom proto, že v tom týdnu byly komunální volby - za přítomnosti pana premiéra, pana ministra, pana hejtmana a dalších. Teď máme konec ledna, začátek února, prakticky čtyři měsíce od poklepu a najednou se dovídáme tuto zprávu, a jak jsem získal pocit, že nejde jen o předání staveniště, ale že jde hlavně o peníze. A když jsem se díval na ty vysoutěžené sumy, tak oni to vysoutěžili za 2,6 miliardy. Informace, kterou mám, že chtějí 200 milionů navíc a přitom ta další firma, ten druhý v pořadí, Strabag, za 2,9.

Nemyslím si, že přístup těch společností je úplně v pořádku, a moc by mě tedy zajímaly dvě věci. Jedna věc alespoň rámcově, nechci konkrétně, abychom něco nepokazili před tím 15. 2.: Jak bude vypadat dohoda o tom narovnání? A pak by mě zajímalo, co dělalo Ředitelství silnic a dálnic ty čtyři měsíce od toho slavnostního poklepu. Já si myslím, že to je docela dlouhá doba, a pokud tam byly nějaké pokusy, jak tu stavbu rozjet, tak to pochopím. Pokud ne, tak bych to asi pochopit nechtěl. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já poprosím pana ministra. Prosím máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Tak jen velmi stručně. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Adamče, samozřejmě jednalo se od prvního dne, že se jde na tuto stavbu. Dokonce měla a má své stavební dozory, které byly na místě. Myslím si, že z toho, co mohu říci, především jde o to, že staveniště bylo předáno s měsíčním zpožděním. My máme povinnost od vyhlášení vítěze předat staveniště do roka. Základní kámen byl poklepán okamžitě poté, co vstoupilo v platnost stavební povolení. To stavební povolení bylo holt zdržováno ekology. Takže ten měsíc tam byla nějaká prodleva. Principiálně my s ŘSD s dodavatelem nemohlo dohodnout na tom, jak tu kompenzaci za ten měsíc spočítat. My jsme se dohodli, jakým způsobem to uděláme. Toho 15. 2. by mělo být všechno na stole a bude nějaká dohoda.

Já jen velmi stručně řeknu, že když si v dnešních cenách představíte, kolik by přesoutěžení té stavby stálo a o čem se bavíme, tak je to pořád nejjednodušší metoda. My jsme zároveň vznesli požadavek, aby došlo i ke zkrácení termínu, takže já doufám, že přinesu dobrou zprávu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a je zájem o doplňující otázku, takže prosím pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, pane ministře, já tomu rozumím, rozumím tomu postupu, chápu to samozřejmě, protože kdybyste to teď přesoutěžovali, tak ty ceny se výrazně posunuly. Nicméně on by to byl velmi nebezpečný precedens přidávat teď peníze podle požadavku té firmy, aby se vám to nestalo na dalších stavbách. Protože já to třeba posuzuji podle, řekl bych, jednodušších výběrových řízení. Třeba u nás na městě, které děláme, bychom rozhodně nepřistoupili na to, kdyby firma něco vysoutěžila a třeba tam byl ten měsíc zpoždění, a pak by řekla, že se změnily ceny nafty, změnily se ceny stavebních prací, protože je nějaká inflace a z nějakých dalších důvodů. Tak rozhodně to chápu, tohle co děláte, ale na druhou stranu bych byl rád, kdyby tedy Ministerstvo dopravy vzalo v potaz to, že jakýkoliv finanční ústupek nad rámec té dohody o tom měsíci, bylo výrazně vyšší, i přesto, že by to bylo nižší než tak vysoutěžená soutěž po té době, teď. (Upozornění na čas.) Takže je to neslušný precedens, protože by to chtěli i ti ostatní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Ano, já vám rozumím, souhlasím s vámi. My ten precedent nechceme udělat. Na druhé straně hledáme cestu, kdy tady na to ten oprávněný nárok je a je potřeba s ním velmi pečlivě vážit, ale mluvím o tom obecně, protože dokud ta dohoda nebude, tak to nechci tady příliš rozebírat. Ano?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Lipavský, který není v sále, tudíž jeho přihláška propadá. Dalším je pan poslanec Jiří Valenta. Ten tady je, takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal na vaše poměrně rozporuplné vyjadřování v nedělním pořadu Partie. Cituji vás: "Varoval bych před brutálním zákazem porážek halal, protože by se nám mohlo stát to, co se nám stalo. V dobré vůli kožešinová zvířata, určitě skvělý, přesunulo se to do jiných zemí a z těch zemí se to sem bude dovážet. Nebo kamkoliv to zpracování a to myslím, že nikdo nechce."

Mé otázky na vás zní - zaprvé: Takže souhlasíte nebo nesouhlasíte se zákazem kožešinových farem, i když podle vás si myslíte, že nikdo nechce, aby se sem kožešinové zboží dováželo z jiných zemí? Zadruhé: Kde leží těžiště vašeho myšlenkového přerodu, když jste nejdříve chtěl, aby se vystupování s volně žijícími zvířaty například v cirkuse zakázalo, a najednou vám jde jaksi jen o jejich přísnou kontrolu? A zatřetí: Co říkáte na podílný argument vaší spoludiskutující v Partii poslankyně Vrecionové, že někde četla, že při rituálních porážkách halal a košer trpí zvířata vlastně ještě o trochu méně než při porážkách klasických, kde dochází k předběžnému omráčení zvířete? Viděl jste nějakou rituální porážku? Jestli ne, mohu vám přeposlat několik odkazů, kde to můžete poměrně dobře posoudit.

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na tuto interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Lenka Kozlová na pana ministra Antonína Staňka. Prosím paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Dobré odpoledne vážené dámy, vážení pánové. Pane ministře, chtěla jsem se zeptat na to, že tato vláda ve svém programovém prohlášení uvedla, že připraví zákon o veřejných kulturních institucích. V jeho zavedení selhala už vláda Bohuslava Sobotky a jeho absence výrazně poškozuje české kulturní instituce, pro které je forma příspěvkových organizací v současné podobě neudržitelná a přímo je poškozuje. Přes programová prohlášení ale není k dispozici ani věcný záměr tohoto zákona, a tak bych ráda věděla, v jakém stavu je příprava této normy, kdy proběhnou její veřejné konzultace a jaké zásadní odlišnosti plánujete proti neúspěšnému návrhu ministra pana Hermana. Děkuji

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji za slovo pane předsedající. Vážená paní poslankyně, já vám děkuji za váš dotaz a svou odpověď rozdělím do dvou částí, přičemž v té první krátce jen shrnu dosavadní situaci kolem návrhu zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře a pak vám ještě také samozřejmě odpovím na vaše dotazy.

Já bych chtěl především říci, že téma nové právní formy pro subjekty působící v oblasti kultury se střídavě více či méně stává aktuální v souvislosti s tím, jak se objevuje téma financování v kultuře. První úvahy byly vedeny již ve druhé polovině 90. let. Věcný záměr o veřejnoprávní instituci v kultuře má skutečně vláda obsažen v plánu legislativních prací vlády na rok 2018 s termínem předložení vládě v říjnu. Jak jistě víte, v této vládě, kterážto neměla důvěru, byl pan ministr Ilja Šmíd. On převzal tento úkol po svém předchůdci Danielu Hermanovi, který vlastně tento zákon přinesl do Poslanecké sněmovny coby senátní podklad 28. dubna 2016. Pravděpodobně změny ministrů a otázka složitosti tohoto zákona vedly k tomu, že v okamžiku, kdy jsem přišel na ministerstvo, 27. 6. 2018, resp. po vyslovení důvěry vládě 12. 7. 2018, jsem měl na splnění tohoto legislativního úkolu v podstatě čtyři měsíce, což úplně nebylo reálné. Nicméně po svém příchodu na Ministerstvo kultury jsem zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře pojal za svou hlavní prioritu, a to z jednoho důvodu, neboť zapadá do celkového koncepčního řešení podpory živé kultury.

V současné době pracujeme na bázi verze, která byla přijata Senátem, s tím, že se vypořádáváme s námitkami Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí, dále Úřadu vlády, které byly formulované ještě před posledními volbami do Parlamentu České republiky. Ministerstvo kultury již např. opustilo možnost uzavírat termínované smlouvy a stanovování mezd na bázi vyjednávání, což byl největší problém ze strany odborů. A tady si myslím, že se nám podařilo významným způsobem pokročit a otevřít cestu tomuto zákonu k dalšímu projednávání.

Já osobně předpokládám, že v dubnu tohoto roku předložíme vládě věcný záměr zákona. Kulturní instituce totiž skutečně čekají více než 28 let na potřebné změny. Oddalování vzniku této legislativní možnosti kooperativního zakládání kulturních organizací vedlo, jak ukazuje praxe, jen k dalšímu zakládání nesystémových společností typu s. r. o. nebo obecně prospěšných společností, a tím k prohlubování nejistoty a zmatku.

Návrh zákona vychází z řady zahraničních zkušeností a v podstatě kopíruje dobrou a úspěšnou praxi v Rakousku, Německu apod. Ostatně vznik veřejných vysokých škol nebo vědeckovýzkumných institucí vedl k větší svobodě a odpovědnosti příslušných institucí. Myslím si, že připravovaný věcný návrh zákona, tak jak je v současné době projednáván a debatován, bude mít poměrně velmi velkou šanci projít legislativním procesem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ne. Takže tímto je tato interpelace vyřízená.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jiří Kohoutek na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kohoutek: Dobrý večer. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, opakovaně se naši zaměstnavatelé setkávají s nedodržením zákonných lhůt pro vydání zaměstnanecké karty, což poškozuje ekonomické zájmy naší země zejména dnes, kdy je nedostatek pracovních sil na trhu. Bohužel nejste schopni dodržet ani lhůty u umělců, kteří vyhráli konkurz do divadel, kteří nemohou dostát svým závazkům a zpívat na našich scénách, nebo u sportovců, kteří tím mají další problém ohledně možností se účastnit hráčské sezóny. Našemu státu hrozí, že zaměstnavatelé budou žalovat stát o náhradu škody pro nesprávný úřední postup, neboť vyčíslit škodu, která jim porušováním zákonů vaším ministerstvem vzniká, není problém.

Proto se vás dovolím zeptat, kolik bylo vydáno zaměstnaneckých karet za rok 2018, kolik z nich po zákonné lhůtě 60 dnů od podání žádosti, jaká konkrétní opatření hodláte urychleně podniknout, aby vaše ministerstvo dále zákonné lhůty dodržovalo. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Antonína Staňka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulém roce s vámi jednali zástupci sdružení, která zastupují zájmy divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů v otázce navýšení státní podpory živého umění a programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů a dále programu státní podpory festivalů profesionálního umění. Bohužel vyjednávané navýšení státní podpory nebylo promítnuto do státního rozpočtu na rok 2019. Případné navýšení alokace ve zmíněných dotačních programech by bylo použito na podporu mezinárodně uznávaných festivalů, kterými např. jsou Pražské jaro, Český Krumlov, Smetanova Litomyšl nebo Dvořákova Praha a další. Nejen tyto festivaly mají celosvětové renomé a zvyšují prestiž České republiky. Je nutné také zmínit, že konání těchto festivalů podporuje cestovní ruch a s ním spojené služby nejen v místě konání festivalu.

Vážený pane ministře, chystáte změnu financování dotačních titulů a navýšení podpory živého umění, příp. navýšení alokace zmíněných dotačních programů? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji, paní poslankyně, za váš dotaz. Co se týče podpory festivalů v oblasti profesionálního umění, tak to je stále a trvale v gesci odboru umění, literatury a knihoven. Festivaly jsou podporovány jednak v rámci oborových dotačních řízení, tzn. pořádání festivalů a přehlídek je v každém oboru samostatným tematickým okruhem, jednak od roku 2017 prostřednictvím Programu státní podpory festivalů profesionálního umění, o kterém pravděpodobně jste hovořila a na který jste upozorňovala. Ten je tedy určen na podporu nejvýznamnějších akcí v oblasti divadla, tance, klasické hudby, alternativní hudby, výtvarného umění a literatury.

Program, jehož vyhlašovací podmínky a hodnoticí kritéria byly schváleny usnesením vlády ze dne 11. května 2016 č. 415, Ministerstvo kultury poprvé otevřelo v roce 2017, a to s rozpočtem 100 mil. korun. V roce 2018 bylo na podporu festivalu rozděleno 117 mil. korun. Program nemá v rozpočtu kapitoly samostatný účelový znak. Je součástí ukazatele kulturní aktivity a stejně jako v minulých letech i v roce 2019 bude rozpočet programu festivalu dorovnán z nároků nespotřebovaných výdajů za rok 2018 do optimální výše, tedy do úrovně předkládaného materiálu, tedy do 100 tis. korun. Nicméně my už v tuto chvíli víme, že výše prostředků určených na oborová dotační řízení v oblasti profesionálního umění, to je ten ukazatel kulturní aktivity, zohledňuje meziroční nárůst počtu žádostí i celkových požadavků. Do grantových řízení roku 2019 se přihlásilo o 63 projektů více, než vstupovalo do druhého kola výběrových dotačních řízení roku 2018. Požadavky na poskytnutí dotací vzrostly o 65 mil. korun a náklady přihlášených projektů o 170 mil. korun.

Protože je optimální financování Programu státní podpory festivalů profesionálního umění pro Ministerstvo kultury jednoznačnou prioritou a není možné navýšit jeho rozpočet na úkor oborových dotačních řízení, která svým širokým záběrem reprezentují přirozenou rozmanitost uměleckých a kulturních služeb, rozhodl jsem se využít pro navýšení dotačního programu další rezervní prostředky, které máme na účtu Ministerstva kultury. Předpokládám, že požadavky, které v tuto chvíli reprezentují doručené projekty, by mohly být uspokojeny - samozřejmě v žádném případě ze 100 % - částkou cca 122 mil. korun. To znamená, předpokládám - nebo ne předpokládám, ale víceméně jsem rozhodl, že ta částka, která bude v tomto programu, bude 122 mil. korun.

Dále, co se týče programu profesionálních divadel a sborů, tady jsem přislíbil navýšení, které by mělo předpokládat 60 mil. korun, to znamená, ten program, který je dneska alokován částkou 160 mil. korun, by se měl navýšit o dalších 60 mil. na 210 mil. korun, což se samozřejmě velmi pozitivně odrazí na těch dotacích, které jsou rozdělovány podle dotačních pravidel.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ano. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jsem ráda, že podpora živého umění má ve vás zastánce. Jenom bych se chtěla zeptat a využít té příležitosti, jestli si vzpomínáte na pozměňovací návrh, který si kladl za cíl navýšit a přidat Národnímu muzeu na obnovu Palachova památníku, tak se chci poptat, jestli jste skutečně dodržel ten slib, a pokud si Národní muzeum požádá o tu částku 3 milionů, zda jim vyhovíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji. Skutečně živé umění má ve mně podporu a já jsem rád, že mohu ty sliby, které jsem dal, alespoň v mezích možnosti naplňovat. A stejně tak co se týče příslibu na rekonstrukci Palachova památníku, tak platí vše, co bylo řečeno. Tedy v tuto chvíli Národní muzeum připravuje projektovou dokumentaci pro to, abychom mohli zažádat o příslušné finanční krytí této aktivity. Předpokládáme, že by k tomu mělo dojít v průběhu roku 2019 a následně by potom měla proběhnout realizace stavby a opravy památníku tak, že by v roce 2020, v první polovině roku, měl být kompletně zrekonstruován. Částka 3 miliony korun, která byla přislíbena, je v rozpočtu Ministerstva kultury alokována.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další je interpelace pana Stanislava Blahy, který stahuje interpelaci. Paní Helena Langšádlová s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci možnosti získání úvěrů na bydlení pro mladé rodiny ze Státního fondu rozvoje bydlení na modernizaci nebo pořízení obydlí. Podmínky jsou stanoveny nařízením vlády č. 136/2018 Sb. Ráda bych upozornila na několik momentů, kdy se stává tento úvěr pro mladé rodiny velmi těžko využitelný, například tehdy, když mladý pár chce kombinovat výstavbu domu či koupi bytu prostřednictvím hypotéky a výše zmíněného úvěru. Vzhledem k tomu, že nejčastěji za hypotéku se ručí nemovitostí, těžko může ručit i za státní úvěr majetkem v jeho výši. Tímto se pak dostávají mladí do situace, kdy mohou využít jeden z těchto nástrojů - komerční hypotéku, nebo zmíněný státní úvěr. Dalším problémem je stanovení úrokové sazby a její fixace na pět let.

Vážená paní ministryně, ráda bych vás požádala o odpověď na následující otázky. Kolik žádostí o tento typ podpory bydlení bylo přijato a kladně vyřízeno? Nezvažovali jste přetransformovat tento nástroj z poskytování úvěrů na podporu bydlení na poskytnutí finančních prostředků na část nákladů spojených s úhradou úroků? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno na tuto interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar, který stahuje svoji interpelaci. Dále pan poslanec Jan Zahradník na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Já už jsem se s podobnou interpelací obracel na pana premiéra. Pan ministr Brabec u toho byl. Tak řeknu jenom stručně, zpráva NKÚ zjistila, že Ministerstvo životního prostředí vynaložilo 10,6 miliardy korun na podporu zlepšování kvality ovzduší v letech 2015 až 2018, a NKÚ ve své zprávě konstatuje, že na základě dat za uvedené roky se ukazuje, že úroveň kvality ovzduší v České republice se nezlepšuje. To je závěr, který by vás, pane ministře, měl významně znepokojit, protože se dá také interpretovat tak, že těch 10,6 miliardy korun bylo vynaloženo nesprávně nebo neoprávněně.

Moje otázky, které vycházejí z jakési preambule té zprávy, jsou tyto: Proč si Česká republika stanovila v národním programu snižování emisí tak přísné nepřekročitelné hodnoty emisí k roku 2020, že budou obtížně splnitelné? Druhá otázka: Proč nejsou dostatečně a včas plněna opatření ke zlepšení kvality ovzduší? Třetí: Proč ČHMÚ nedisponuje aktuální koncepcí státní sítě monitoringu? Za poslední: Proč Státní fond životního prostředí nesleduje a nevyhodnocuje hospodárnost, účelnost a efektivitu peněžních prostředků, které jsou čerpány na podporu zlepšování kvality ovzduší z národního programu životního prostředí? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuju, pane předsedající, za slovo. Já se nemůžu na začátku vyhnout konstatování, že si fakt myslím, že už ty interpelace nikoho nezajímají. A je pro mě trochu zklamání, že je tady nakonec víc koaličních poslanců než opozičních. (V levé části sálu u lavic ANO hlučně debatuje hlouček poslanců hnutí ANO. V pravé části sálu sedí několik jednotlivých poslanců. Celá střední část sálu je prázdná.) Asi se nad tím budeme muset všichni nějak zamyslet, jestli vlastně nechodíme na nějaký film, který už nikoho nebaví. Ale tím jsem si ubral dvacet vteřin, ale já to zvládnu i tak, protože jsem samozřejmě pozorně poslouchal interpelaci na pana premiéra.

Spíš se řečnicky zeptám pana poslance Zahradníka, nečekám úplně odpověď, ale kdyby to bylo tak, jak říkáte, a ty peníze, protože především se jedná o peníze Evropské unie, Evropské komise, nebo Evropské unie, to jsou peníze, které šly do kotlíkových dotací, zatím zhruba asi 6,5 miliardy korun, kdyby byly řekněme hodnoceny tak, že nepřinesly žádný efekt, jak tedy nesprávně, říkám znovu, vyvozuje NKÚ, tak proč si myslíte, že by Evropská komise dala tento program kotlíkových dotací za příklad vzorné nebo dobré praxe v Evropské unii, který doporučuje Polsku a Slovensku, kdybychom tedy jejich 7 miliard vyhodili do vzduchu? To jsou evropské peníze. Oni naopak ten program kotlíkových dotací považují za velmi zdařilý, fandí mu, byť možná na začátku byli skeptičtí. A já vám jenom chci říct, ono to v té zprávě není, že zatím těch zhruba 56 tisíc vyměněných kotlů, nebo 57 tisíc vyměněných kotlů přineslo úsporu 2,5 tisíce tun prachu ročně, to je velké množství, a 10 %, to je 1,5 tuny, ono se zdá to číslo malé, ale 10 % emisí benzo(a)pyrenu. Benzo(a)pyren je ta karcinogenní látka, která se váže na prach a ta je tam také nejnebezpečnější. 10 %! To vůbec není málo.

A samozřejmě mně tam vadí, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ne proto, že NKÚ má na nějaké věci jiný názor, protože zpráv NKÚ jsem samozřejmě zažil celou řadu a s řadou z nich jsem souhlasil, mně prostě vadí, že oni tam zkracují v té tiskové zprávě, věci vytrhávají z kontextu, a pak samozřejmě novináři přeberou tu tiskovou zprávu a už nečtou těch 70 stránek, možná víc, zprávy NKÚ. A mně tam třeba vadí konstatování, že se nezlepšuje kvalita ovzduší. To není pravda. Ona se zlepšuje. To jsou explicitní čísla. Ona se zlepšuje. Nezlepšuje se tak rychle, jak bychom si všichni přáli, to je taky pravda, ale není pravda, že se nezlepšuje.

A už se dostávám k vašim dotazům. Když dovolíte, začnu odzadu. Není pravda, že hydrometeorologický ústav nedisponuje aktuální koncepcí státní sítě imisního monitoringu. ČHMÚ disponuje dokonce více monitorovacími stanicemi, než požaduje česká nebo evropská legislativa. Obavu o splnění indikátorů tedy považujeme za nedůvodnou. A to jsou zase prostě konkrétní fakta. Nebo bylo vyčítáno, že Státní fond životního prostředí nesleduje a nevyhodnocuje přínosy podpořených projektů v národním projektu životní prostředí. Ale my jsme NKÚ na jasných příkladech dokázali, že sledování skutečných přínosů probíhá na úrovni jednotlivých projektů a každý projekt je posuzován prostřednictvím indikátorů například snížením emisí znečišťujících látek.

A nezlobte se na mě, a já věřím, že byste udělal to samé, kdybyste byl na místě ministra, že pokud se vám prostě nelíbí nějaký závěr, který je vytržený z kontextu, tak se ozvete. Protože ona ho potom média samozřejmě využijí a média už se nedívají do té zprávy, velké, obsáhlé, kde třeba je řečeno, kdy NKÚ konstatuje, že z těch evropských cílů jsme ze čtyř už splnili pět, předčasně, a k pátému se blížíme.

A k vaší otázce. Ano, v rámci programu zlepšování kvality ovzduší a národního plánu jsme si stanovili cíle, ale i u těch cílů jsme přesvědčeni, že jsme na cestě je splnit. Určitě jsou to ambiciózní cíle, jsou to přísnější než evropské cíle. V některém případě myslím, že to není špatně, že jsme měli ambiciózní cíle. Ale opět se tam lišíme v hodnocení metodiky s NKÚ. A znovu říkám, nikdo nezpochybňuje nezávislost NKÚ. Nikdo nezpochybňuje právo na jejich názor, ale prosím, ať nikdo nezpochybňuje právo na názor MŽP. Na to, že prostě v některých věcech se třeba úplně neshodneme a máme na to jiný názor a dali jsme prostě jasné připomínky, ty námitky, které jsme dali, proti závěrům NKÚ. NKÚ v některých bodech přijal, v některých bodech je nepřijal. Já prostě mám jiný názor. To si myslím, že není žádný útok. Mně se ale opravdu nelíbí, že ty tiskové zprávy (upozornění na čas) jsou vytržené z kontextu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane ministře, já jsem tu interpelaci podal dvakrát dneska. Mimo jiné také proto, abych zdůraznil, že vy i pan premiér dneska jste významně zpochybnili závěry NKÚ. A zároveň, ve vašem vládním návrhu navrhujete rozšířit pravomoc NKÚ na kontroly i obcí, těch starostů, možná měst. Je to v jednání. Všichni víme, že tisíckrát menší částka, kterou ten samý úřad shledal na nějaké obci jako nedostatečně zdůvodněnou, špatně vynaloženou, domnívá se, že tam byla nějaká chyba, ti starostové byli vyšetřováni policií, stíháni, jejich rodiny tím trpěly, oni tím trpěli. Nakonec byli soudně stíháni. A bylo to tisíckrát deset milionů, to je pro ty starosty obrovská částka. A my tady mluvíme o deseti miliardách. Já to znám. Jsem v té (nesroz.) radě SFŽP (upozornění na čas), ale tenhle aspekt, prosím pěkně, bych chtěl, abyste si uvědomil a aspoň minimálně se v té vaší dvouminutové odpovědi o něm zmínil. A ne jako pan premiér, který tohle úplně pominul.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Určitě zmíním. Protože já jsem přesvědčen - a tam také nevyplývá z toho závěru NKÚ, aspoň tak jak já jsem ho četl, jakákoliv námitka o tom, že ty peníze by byly nějakým způsobem zmarněny. NKÚ říká, že má nejistotu v tom, jestli všechny ty cíle budou splněny. Ale myslím si, že kdyby NKÚ dospěl k názoru, že ty peníze někdo ukradl, zpronevěřil nebo udělal s tím něco jiného, tak by asi jednalo nějak jinak a případně by asi dalo návrh, respektive podalo by trestní oznámení. Nevím o tom, že by se něco takového stalo v tom závěru.

A znovu říkám, my jsme významně nezpochybnili ty závěry. Mně se jenom nelíbí - protože já závěrů NKÚ a auditů, kontrol NKÚ jsem zažil na Ministerstvu celou řadu a ve velké většině případů jsme se shodli s auditory nebo s kontrolory. Měli jsme na to různé názory, ale v tomto případě jsem se musel opravdu hlasitě ozvat. Podobně jsem se ovšem ozval asi před rokem, kdy NKÚ dělalo audit peněz, které byly vynaloženy na ochranu přírody, a dospěli k názoru, že za ty peníze, které byly vynaloženy, tak se jim zdá, že třeba ten počet druhů včetně motýlů klesá rychle. A naši odborníci, experti z Agentury ochrany přírody a krajiny, potom byli ve sporu s kontrolami NKÚ, jestli počet motýlů nebo druhů prostě vůbec může někdo takhle porovnávat. A pak vznikají otázky - z čeho tedy vycházejí? Mají nějakou zahraniční zkušenost atd.? Proto jsme říkali, držme se faktů. Ty peníze byly vynaloženy, já jsem pevně přesvědčen, dobře a neznamená to, že zpochybňujeme vůbec schopnost NKÚ nějaké věci prověřovat, včetně na obcích. Jenom k dílčím závěrům a především k formě podání těch závěrů v tiskové zprávě jsme se ozvali. A to jsou dvě věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Mám tady omluvu pana ministra Jana Kněžínka do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Janda. Ten stahuje svou interpelaci, takže dalším je pan poslanec Vít Rakušan na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené členky, členové vlády, vážený pane ministře, v mém případě se jedná o ryze věcný dotaz bez jakéhokoli politického kontextu. Byl jsem osloven několika lidmi, voliči, ve svém volebním regionu, kteří mě upozornili na to, že dochází k zásadním výpadkům v distribuci léku Elontril, který nahrazoval dříve produkovaný Wellbutrin. Jedná se o antidepresivum. Jedná se o lék, který při dlouhodobém nepodávání u těchto pacient skutečně může zásadním a v některých případech i fatálním způsobem zhoršit kvalitu jejich života. V případě toho, že není dlouhodobě aplikován, skutečně může vést v krajních případech třeba i ke stavům blízko sebevražedným pokusům a podobně. V tomto případě se jedná o věc, která je opravdu velmi nepříjemná, protože všichni víme, že pacienti, kteří berou antidepresiva, jsou stále ještě mnohokrát společensky stigmatizováni a tato nemoc, a ona to nemoc je, nebývá často ve většinové společnosti vnímána jako rovná s ostatními nemocemi, na které je potřeba aplikovat léky, a mnohokrát právě dochází i k tomu, že tito lidé se sami vlastně za toto onemocnění stydí a bojí se ozvat.

Chtěl bych se vás, vážený pane ministře, zeptat, zda Ministerstvo, případně pak Státní ústav pro kontrolu léčiv hodlá přijmout nějaká opatření, aby u tohoto konkrétního léku - ale mediálně jsme zaregistrovali u skupiny těchto léků - k výpadkům nedocházelo, protože skutečně a jednoznačně se tady jedná o zhoršení kvality života lidí, kteří jsou vážně nemocní, a je i v zájmu společnosti, aby se účinně léčili. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, toto skutečně je velmi zásadní a závažné téma. Nechci ho nikterak zlehčovat. Pravdou je, pokud se obecně podívám na výpadky léčivých přípravků, ty tu byly, jsou a budou. Bohužel. Je to věc, která je globálním problémem, to není problém pouze České republiky, projevuje se v celé Evropské unii. Ve Francii za posledních pět let se desetinásobně zvedl počet výpadků. Problém mají ve Španělsku, Portugalsku, Řecku, ale i samozřejmě v dalších státech, v Austrálii, v Kanadě. Problém je, že samozřejmě trh s léky je globalizovaný dnes a ty velké farmaceutické firmy, pokud mají výpadek ve výrobě, tak v zásadě se to často dotýká nejenom České republiky, ale celé řady států. A absolutně nejde stoprocentně tedy výpadkům zabránit. Jsou to klasické výrobní procesy, které probíhají v rámci těch fabrik, kde se ty léky , a pokud zkrátka dojde k tomu, že například má problém s nějakou dodávkou účinné látky, nějaké výrobní látky toho léku nebo dojde k nějakému problému v té konkrétní výrobě, tak zkrátka nahlásí výpadek a skutečně 65 procent výpadků léků v České republice je právě spojeno s výrobním nebo dodavatelským procesem. Je to věc, která je určitě velmi nepříjemná.

My se snažíme ji řešit tak, jak je to možné, pokud to tedy možné je. Víte možná, že mezi svátky byl zase problém s lékem Digoxin. To bylo medializované. Těch možností je několik, pokud tedy jsou k dispozici. Například v případě Digoxinu jsme to řešili tím, že jsme se dohodli s tím výrobcem, že doveze cizojazyčnou šarži léků ze Slovenska. Ostatně právě v případě tom, o kterém hovoříte, tedy Wellbutrin, tak také bylo 11. 1. dohodnuto, že bude dovezena cizojazyčná šarže Wellbutrinu, 2,5 tisíce balení. Do České republiky byla dovezena 25. 1. a v těchto dnech by měla být již dostupná pro lékárny. Tento dovoz té cizojazyčné šarže odpovídá přibližně třítýdenní spotřebě a nadále jednáme i s výrobcem o tom, že by dovezl další balení z jiných trhů.

Takže to je to, co my můžeme dělat. My jednáme s výrobcem, snažíme se hledat, kde třeba v jiných státech - pokud ten výpadek není globální, a často bohužel je, že se dotýká třeba celé Evropy, že v celé Evropě ten lék není. A pokud se třeba týká pouze České republiky, tak se snažíme hledat, kde by byl na jiných trzích, aby výrobce dovezl cizojazyčnou šarži. Hledáme i možnosti, např. pokud nějaký lék má řekněme stejnou účinnou látku, abychom ho nechali dovézt také skrze výrobce ze zahraničí. Vypisujeme různé specifické léčebné programy a podobně. Ale je pravdou, že skutečně v tomto případě se problém týká celé Evropské unie, to není pouze Česká republika. A ta dostupnost je tedy problematická globálně. Takže snažíme se řešit tu věc velmi intenzivně ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Ty výpadky skutečně jsou bohužel relativně časté. Problém nastává, pokud ten lék je nenahraditelný, a v takovém případě tedy musíme to řešit tak, jak jsem zmínil.

Chystáme i určitou změnu legislativy v tomto směru, aby bylo snazší dovézt nějaký neregistrovaný léčivý přípravek z jiného členského státu, nastavit mu úhradu atd. Takže samozřejmě to je o regulaci reexportu. Pokud se dozvíme, že nějaký lék třeba vypadne, tak může Státní ústav pro kontrolu léčiv zakázat reexport. Tady ještě chystáme také změnu legislativy, aby i tato možnost byla možná více vymahatelná, protože často i distributoři, pokud mají nějaký lék, tak ho někdy i vyvezou do zahraničí a není v České republice.

Takže důvodů výpadků je celá řada, ale v tomto případě, jak říkám, vyjednali jsme to, že se dovezla cizojazyčná šarže, a budeme dále jednat s výrobcem o dalších možných řešeních. Tolik za mě. Děkuji. Ale skutečně to nepodceňuji, je to velmi závažná věc.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji, pane předsedající. Děkuji, pane ministře, za komplexní a uspokojivou odpověď. Snad ne ani další otázku, možná jenom prosbu. I jménem dotyčných pacientů bych moc poprosil o to, aby SÚKL v daném případě i kvalitně plnil svoji informační roli. To znamená, aby dostávali co nejvíce velmi konkrétních informací, jakým lékem lze třeba daný preparát nahradit, i od svých ošetřujících lékařů, případně psychiatrů. To, na co si pacienti ještě stěžovali, byla jakási beznaděj, že jim nikdo nebyl v nějakém rozumném čase schopen dát informaci, kdy ten preparát bude dostupný a jakým preparátem ho případně bez nějakých rizik pro své vlastní užívání mohou nahradit. Takže o tu dobrou informovanost směrem k pacientům bych je chtěl požádat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Určitě ano, já o tom se SÚKL komunikuji poměrně intenzivně. V tomto konkrétním případě jsme informovali i příslušné odborné společnosti, tedy Psychiatrickou odbornou společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně, s tím, že tento problém existuje, aby počítali s tím, že třeba by předepisovali i nějaká generika, která mají stejnou účinnou látku a jsou třeba neregistrovaná, z jiných států. I tato možnost existuje a distributor pak může ten lék dovézt. Takže jsme v kontaktu s odbornými společnostmi a mohu slíbit, že skutečně pro nás je to zásadní téma, obecně výpadky, nejenom v tomto případě. Snažíme se dělat maximum jak pro osvětu a informovanost, tak hlavně abychom léky pro české pacienty zajistili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Marian Jurečka. Není přítomen, takže jeho interpelace propadá. Pan poslanec Dominik Feri stáhl svoji interpelaci, takže na řadě je paní poslankyně Pavla Golasowská na pana ministra Antonína Staňka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, mohl byste mi potvrdit nebo vyvrátit informaci, která se týká vaší návštěvy u pana prezidenta České republiky, kdy mělo jít o jakýsi výměnný obchod týkající se odvolání Jiřího Fajta z čela Národní galerie? Výměnou vám pan prezident údajně slibuje politickou podporu.

Od bývalého ministra kultury Daniela Hermana, se kterým jsem v minulém volebním období sdílela kancelář, mám informaci, že se na něho pan prezident snažil vyvíjet tlak, aby nejmenoval Jiřího Fajta do funkce generálního ředitele Národní galerie. Daniel Herman tehdy tento tlak ustál. Jsou tlaky ohledně odvolání Jiřího Fajta vyvíjeny i na vás? Nepromítá se negativní vztah mezi prezidentem a docentem Fajtem do vztahu mezi vámi a ředitelem Národní galerie, kterého máte právo jmenovat i odvolat bez udání důvodu?

Prosím vás, pane ministře, zda byste mi sdělil, zda předmětem jednání s panem prezidentem bylo nebo nebylo případné odvolání Jiřího Fajta. A pokud tedy ne, zda pan Jiří Fajt zůstane i nadále ve vedení Národní galerie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní poslankyně, já vám skutečně děkuji za vaši otázku a jsem rád, že během dnešních interpelací na ni vyšel čas, protože tady mohu zcela otevřeně a zcela jednoznačně říci to, co se snažím od okamžiku, kdy se tato spekulace objevila v tisku, odpovídat.

Velice mě mrzí, a opakuji to, velice mě mrzí, že moje dlouhodobě plánovaná schůzka s panem prezidentem, která měla za cíl pobavit se s panem prezidentem o jeho prioritách, resp. o jeho prioritě, kterou prezentoval i při svém vystoupení v Poslanecké sněmovně při schvalování státního rozpočtu, to jest péče o obnovu našich kulturních památek, takže jsme se bavili právě na téma osmi miliard korun, které se mi podařilo získat při jednání ve vládě na program podpory kulturního pokladu. Dále jsme s panem prezidentem hovořili o možné spolupráci Správy Pražského hradu a našich objektů. Dále jsme s panem prezidentem hovořili o podpoře velkých projektů výstavních, kde by mohl převzít záštitu. Musím potvrdit, že o panu Fajtovi opravdu řeč nebyla.

Co se týče jeho sporu s panem prezidentem ve věci profesury, to je mimo můj resort, a proto to nebylo ani předmětem jednání. A já chci říci, že všechny spiklenecké debaty, které se objevují v médiích, mají samozřejmě nějaký cíl. A je potřeba si říci, jaký. Já v tuto chvíli mám jisté směřování, ale určitě to není směrem k panu Fajtovi. V otázkách jmenování stejně jako odvolání ředitelů příspěvkových organizací totiž vždy budu postupovat tak, že o tom bude rozhodovat odborný orgán, odborný expertní orgán, který mi posoudí, zda jsou či nejsou u daného ředitele určité nedostatky. Příslušně se k tomu vyjádří příslušný odbor, který má pod sebou, protože já nemám přímo pod sebou pana generálního ředitele ani žádného jiného ředitele, jsou na to jednotliví náměstci. A instituci posuzuji vždy jako celek. V žádném případě to není pro mě politické téma. Na druhou stranu vám ale nemohu říci a nemohu potvrdit žádnému řediteli, že ve svých úřadech, ve svých funkcích zůstanou, protože skutečně vše se bude odvíjet od toho, jakým způsobem pracuje a jak pracuje. To si myslím, že je podstatné, padni komu padni.

Takže z tohoto pohledu téma Jiřího Fajta a jeho místa nebo jeho pozice generálního ředitele nebyla předmětem jednání s panem prezidentem.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není.

Poprosil bych, máme posledních 20 minut, jestli bychom se nehloučkovali. Rozumím tomu, že když přesunete svoje jednání do předsálí, tak už tady asi nikdo nezůstane, ale přece jenom bych byl rád, kdybychom těch 20 minut dojeli ještě v důstojné atmosféře. (Smích v hloučku asi osmi lidí kolem ministra Ťoka.)

Takže dalším v pořadí je poslanec Marián Jurečka, není přítomen, interpelace propadá. Poslanec Jakub Janda stahuje svoji interpelaci a poslanec Václav Klaus je přítomen a bude interpelovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážený pane ministře vnitra, nepřítomný na interpelacích. Chtěl jsem se vás zeptat na věc, která se jmenuje "Policie a média". Opět uvedu konkrétní příklad.

Jsem občanem Pece pod Sněžkou. Starosta Pece pod Sněžkou byl zatčen v půl jedenácté v Horním Maršově a již v půl dvanácté byl veden v poutech uličkou novinářských štábů, televizí a dalších. Pak byl druhý den propuštěn. Jedná se o nějaké ukládání zeminy a nějaké dotace pro obec a podobně. Tak jsem se vás chtěl zeptat, jaká je pozice Ministerstva vnitra ohledně věci, kterou bych nazval "Policie a média", protože v některých takovýchto případech vás už pak ani deset osvobozujících rozsudků neochrání od té ostudy, která je vám takto způsobena.

Já rozumím, pane ministře, že jsou třeba trestné činy, které vzbudí obrovské vášně veřejnosti. Vražda čerpadlářky nebo nějaký zločin na dítěti. Pak považuji za logické, že když policie dosáhne úspěchu, chce informovat veřejnost, že podezřelí pachatelé jsou zatčeni, a média samozřejmě se toho nějak zúčastní. Ale ve věcech, kde budou kohorty právníků zkoumat, jestli někdo vydal povolení uložit zeminu nebo nevydal, kdo komu volal, měl volat, neměl volat, to je trošku jiné kafe. Bohužel to v České republice přibývá. Těch lidí, kteří jsou z něčeho obviněni, vláčeni médii, úniky odposlechů o rodinných věcech nebo intimních věcech, které s trestní kauzou nesouvisí, prostě narůstají.

A já se vás chci, pane ministře zeptat, co s tím chcete dělat, aby se v České republice bránila demokracie a důstojnost občanů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za interpelaci. Bude odpovězeno písemně. Další v pořadí je poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v Senátu byl projednán daňový balíček, který mimo jiné snižuje daňovou zátěž na pivo. Zaujalo mě, že proti tomuto záměru se ozvala paní ministryně financí Schillerová, a to přesto, že součástí novely zákona o EET toto snížení je. Aby se to nepletlo, máme zde ještě vyjádření pana premiéra, který se v minulém roce v případě piva zasazoval o snížení sazby daně.

Vážený pane ministře, chtěla bych si v tom udělat jasno. Chce nebo nechce vláda, jíž jste součástí, či potažmo hnutí ANO, za které vykonáváte funkci ministra zdravotnictví, snížit sazbu daně na pivo? Jak se jako ministr zdravotnictví stavíte k těmto snahám? Jste pro, aby se daň z piva snížila, nebo proti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vážená paní poslankyně, tady na tom příkladě je vidět, že hnutí ANO není hnutím jednoho názoru a jednoho muže, že skutečně ty názory se také liší. Já se přiznám, tady byla i debata na plénu Sněmovny, když se projednával ten daňový balíček a poukazovalo se třeba i na otázku snížení DPH na točené pivo, že jsem se zdržel hlasování na vládě, když se toto projednávalo, protože obecně samozřejmě zastávám názor, že by nemělo docházet ke zlevňování jakýchkoli alkoholických nápojů. Ten důvod je zcela jasný. V České republice máme obrovský problém s konzumací alkoholu. Skutečně už se u nás pije více než v Rusku. Dělíme se o druhé nebo třetí místo v rámci zemí OECD. Jsme na to upozorňováni Světovou zdravotnickou organizací a podobně. Počet zejména dětí a mladistvých, kteří vykazují opilost, je u nás naprosto nadprůměrný. Pravidelně pije 20 % patnáctiletých chlapců, 14 % dívek. Opakovanou opilost uvádí 30 % patnáctiletých, a tak dále. Řada dětí začíná pít před 13. rokem věku.

Samozřejmě ta ekonomická dostupnost je jedním z faktorů. Pokud pivo je levnější v restauraci nebo baru než nealkoholický nápoj, tak to je něco, co určitě k tomu nepřispívá. Tady říkám samozřejmě svůj osobní názor, který nemusí vždycky konvenovat s tím, co hlásá někdo jiný z hnutí ANO, ale to si myslím, že je legitimní debata, ale já zkrátka vycházím z určitých dat, která jsou podle mě nezpochybnitelná, která ukazují, že problém s konzumací alkoholu v České republice bezesporu máme, že alkohol vede k celé řadě onemocnění a úmrtí, a proto si myslím, že by nemělo docházet k nějakému plošnému snižování ceny. Byť samozřejmě u toho DPH je otázka, jestli se to v konečném důsledku do té finální ceny pro spotřebitele promítne. To je možná spíše benefit pro majitele restaurací, jestli to do finální ceny promítnou, nebo nikoliv. Ale u té spotřební daně já jsem byl také proti a paní ministryně financí v tomto směru zastávala stejný názor. Takže to je asi k tomu.

I v rámci Úřadu vlády se chystá určitá strategie, národní strategie protidrogové politiky na období 2019 až 2027, která mimo jiné bude určitě řešit i otázku alkoholu, ale samozřejmě to bude ještě k nějaké debatě do budoucna, jak tu konzumaci alkoholu snížit. A to je, neříkám za mě, určitě nejsem abstinent, nechci tady jakkoliv moralizovat, ale pravda je, že u nás skutečně ta konzumace je naprosto nadprůměrná a jsme skutečně jedním z největších konzumentů alkoholu na světě. Nad tím bychom se asi měli zamyslet, jestli je to správně, nebo ne.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Samozřejmě děkuji za odpověď. Ovšem ty tahy se zlevněním alkoholu jsou možná trochu překvapivé. Nemyslím, že ve srovnání s ostatními zeměmi jsou ceny u nás přemrštěné.

Jak jste říkal, pane ministře, ono se u nás také dost pije. Tak jsem si říkala, když jsem ty statistiky konzumace alkoholu viděla, že by stálo za to obecně zvolnit. Zítra začíná únor, takzvaný suchý únor, kdy řada lidí alkohol vynechá. A já jsem se proto rozhodla k této akci připojit nejen kvůli sobě, ale i kvůli dojmu, který ve mně zanechala právě ta statistická čísla. Byla bych daleko raději, kdybychom byli na předních příčkách v nějaké jiné disciplíně.

A dovolila bych si to tak odlehčit na závěr a ptám se vás: Připojíte se ke mně, pane ministře, tedy ke mně a k suchému únoru? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo. Já už mám suchý leden za sebou, takže já v únoru můžu vesele pokračovat. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Ano, já plánuji se k této akci také připojit. Samozřejmě je to věc, která je velmi diskutovaná ve společnosti. Naše společnost je nějak nastavena, možná i kulturně. Jsme zvyklí na národní nápoj pivo jakožto něco, co neodmyslitelně patří k naší kultuře. Pokud se někdy sníží konzumace piva, tak je pravdou, že je to vnímáno spíše negativně než pozitivně. Ale za mě. Samozřejmě vnímám ty problémy, které jsou zejména s konzumací alkoholu v oblasti dopadů na zdraví, a ty jsou nezpochybnitelné. Počet úmrtí v souvislosti s alkoholem se zvyšuje.

A konečně, nedávno si Úřad vlády nechal udělat studii dopadů pití alkoholu na společnost z hlediska finančního vyjádření. A možná že ne všichni to zaznamenali, ale je třeba připomenout, že pití alkoholu ročně stojí, v uvozovkách, naši společnost 59 miliard korun. To jsou náklady na zdravotní péči, to jsou sociální náklady, to jsou náklady spojené s kriminalitou a tak dále. Takže 59 miliard korun ročně stojí pití alkoholu. Přitom spotřební daň, která se vybere v souvislosti s alkoholem, je 5,5 miliardy korun do státního rozpočtu. Takže ten nepoměr je výrazný. Pokud jde třeba o čistě zdravotní náklady, náklady veřejného zdravotního pojištění, tak ty jsou 12,5 miliardy. Takže 12,5 miliardy platíme z veřejného zdravotního pojištění na nemoci způsobené alkoholem a do státního rozpočtu vybereme 5,5 miliardy na spotřební dani. Takže si můžeme říci, jestli to je správně, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další je opět paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Antonína Staňka. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, zaznamenala jsem váš záměr, který se týká zdanění církevních restitucí. Podle všeho máte v plánu veškeré výnosy plynoucí z tohoto zdanění dát do státního fondu na opravu kulturních památek. Byť sama nemohu s tímto zdaněním souhlasit, co se však týká opravy kulturních památek, tak sama ze svých zkušeností vím, že ty peníze zde skutečně potřeba jsou.

Vážený pane ministře, jakým způsobem chcete docílit, aby všechny tyto finanční prostředky vskutku šly na kulturní památky? Zaznamenala jsem, že pan premiér s tímto nápadem souhlasí a považuje ho za dobrý. Je tomu skutečně tak? Souhlasí s tímto záměrem celá vláda? Žádný z vašich kolegů z vlády si takzvaně nebrousí zuby na peníze ze zdanění restitucí k naplnění potřeb jeho nebo jejího rezortu? A kolik prostředků, které by na obnovu kulturních památek mohly dát sami církve, se podle předpokladu ztratí takzvaně po cestě? A kolik nových úředníků bude potřeba a kolik nových prostor na to, aby se takovéto dotační tituly mohly administrovat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji za slovo. Paní poslankyně, já začnu odzadu, abych na to nezapomněl, protože ta poslední část mě skutečně trochu rozveselila. Předpokládám, že mě paní poslankyně poslouchá.

Tak jako národní investiční program na kulturní dědictví, který byl schválen vládou ve výši téměř 8 miliard korun, tak nenavyšuje potřebu jediného úředníka, ani jediného úřadu, ani jediné instituce, protože tento národní investiční program v podstatě spravuje Ministerstvo kultury prostřednictvím svých zaměstnanců. Tak opravdu nevidím jediný racionální důvod, proč by měl vzniknout nějaký speciální úřad a proč by měl být navýšen počet zaměstnanců. Takže tady vás můžu skutečně ujistit, že nic takového nehrozí.

Nicméně také vám děkuji za podstatu toho dotazu. Skutečně já jsem přesvědčen, že ty prostředky, které jsou v současné době v kapitole Ministerstva kultury České republiky a jsou určeny na náhrady církevních restitucí, tak tyto prostředky by měly v případě, že celý legislativní proces skončí tak, že ty prostředky zůstanou v rozpočtu Ministerstva kultury nebo rozpočtu České republiky, tak by měly zůstat v rozpočtu kultury, měly by zůstat na obnovu kulturních duchovních památek. A ten plán je velmi jednoduchý. Tak jako byl vytvořen národní dotační titul na kulturní dědictví, tak úplně stejným způsobem může být vytvořen a bude vytvořen v případě potřeby národní investiční program na obnovu těchto kulturních duchovních památek. Následně bude vytvořen zásobník projektů na obnovu těchto památek. A následně, obdobně jako teď, bude přidělena finanční částka. Ta bude samozřejmě vyplývat z toho, jaká částka zůstane v rozpočtu a jak bude naplněn tento národní dotační program.

Slyšel jsem několik poznámek, které hovoří o tom, že peníze, které vezmeme církvím, zase církvím budeme vracet. Tady bych chtěl říci jednu věc. Jak jezdím po regionech, tak se bavím se starosty a vlastníky rozličných kulturních památek duchovního a jiného charakteru, kteří samozřejmě žádají o dotační prostředky, ať už prostřednictvím krajských dotačních titulů, nebo dotačních titulů Ministerstva kultury, a ne vždy se jim samozřejmě dá vyhovět, protože ty prostředky jsou omezené. Tématem jsou peníze například na obnovu kostelů, fasád a podobně. Protože ne vždy ty malé obce nebo i malé fary na ty velké náklady mají. A já vidím v tomto dotačním programu, který by tedy vznikl, velký potenciál. Samozřejmě těch památek je obrovské množství a peněz je stále málo, ale byly by to peníze, o které by mohly žádat nejenom tedy církve, ale všichni vlastníci těchto duchovních kulturních památek.

Vy sama jste vlastně hovořila o potřebě podpořit projekty a dotační tituly na obnovu památek v okolí obcí, vesnic, v polích, lukách, ať jsou to kapličky, boží muka a ty drobné stavby. A přesně toto jsou přesně témata, která by se tímto programem mohla naplnit. A samozřejmě by to bylo podle mého názoru velice slušné řešení vzniklé situace, která asi nikoho z nás netěší.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane ministře, děkuji za odpověď. Také jste mě pobavil. Protože když jsme do státního rozpočtu na rok 2019 dávali navýšení dotačního titulu na obnovu kulturních památek o 300 milionů, tak ta výhrada vždycky byla, že nejsou lidi na to, aby se ty programy zadministrovaly. Takže si nedokážu představit, že teď nebudete nabírat nové lidi. To je jedna věc.

Druhá věc. Prostě zdanění církevních restitucí nepovažuji za dobrou věc. Každopádně si myslím, že by bylo jednodušší navýšit onen dotační titul na obnovu kulturních památek, kam mohou žádat vlastníci, kteří mají kulturní památky ve vlastnictví, kromě státu. A toto navýšení třeba o těch 300 milionů na jednu miliardu celkově by bylo elegantním a slušným řešením. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Tak paní poslankyně, ode mě jste určitě nikdy neslyšela, že navýšení dotačních titulů na některý z programů nelze učinit proto, že bychom to nedokázali administrovat. Já jsem to nikdy neřekl a nikdy to ani tvrdit nebudu, protože to je prostě hloupost. A pokud to někdo říkal, tak to prostě říkal záměrně a já s tím nikdy souhlasit nebudu. To je jedna věc.

Druhá věc. Ono je to hezké hovořit o tom navýšit dotační program o 380 milionů. My jsme před chvílí hovořili o tom, že jste se ptala, do jaké míry jsme navýšili dotační programy na živou kulturu. Já jsem dnes hovořil o 60 milionech, hovořil jsem o dalších milionech na programy festivalů. To jsou další peníze. Takže ono to není 300 miliónů, to je půl miliardy a blížíme se k velkým částkám peněz. A není to samozřejmě jenom kultura. My musíme se ve vládě dohodnout o tom, jakým způsobem a která témata prostě budeme upřednostňovat.

Já musím říci, že pro rozpočet 2019 byly prioritou finanční stabilizace, to znamená, opravdu posílit rozpočet o peníze, které dostanou nejhůře placení zaměstnanci v oblasti kultury, a dále ve druhé části to byly peníze na památky. Tam jsme jich dostali poměrně velké množství. Další peníze do památek by byly jen na úkor živé kultury a to už jsem opravdu nechtěl dopustit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Tímto konstatuji, že je 18 hodin. Končím dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra v 9.00 hodin autorským zákonem.

Přeji vám pěkný večer. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.