Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

183.
Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2016
/sněmovní tisk 113/

Předloženou zprávu projednal volební výbor. Usnesení výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 113/1. Prosím nyní zpravodaje, kterým byl pan poslanec Petr Dolínek, aby nás o jednání výboru informoval a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. (Nereaguje.) Ještě jednou prosím pana zpravodaje, kterým byl pan poslanec Petr Dolínek, aby nás informoval o jednání výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážený pane předsedo, vážení členové vlády. Předkládám vám touto cestou Výroční zprávu o činnosti České televize za rok 2016 jakožto zpravodaj pověřený výborem. Tato zpráva komplexně hodnotí fungování České televize, dokumentuje a hodnotí naplňování zákonem definované služby veřejnosti, tvorbu a šíření televizních programů na území České republiky, především v tom roce 2016. Chtěl bych zdůraznit to, co říkám zde na počátku, uvědomit si, jaké je poslání té zprávy. Ona se opravdu snaží odpovědět na to, co jí zákon dává, že má sdělit, a snaží se vyhodnotit svoji činnost.

Česká televize zaznamenala v roce 2016 velmi úspěšný rok - samozřejmě z pohledu roku 2018, kdo známe již nějaká čísla, víme, že rok 2018 byl ještě lepší, ale musíme se na to prosím dívat v tom kontextu, že ta zpráva byla pro rok 2016. Tak z tehdejšího pohledu to byl velmi úspěšný rok. Podíl České televize na sledovanosti byl v roce 2016 nejlepší od roku 2008 v hlavním vysílacím čase. Česká televize jako celek dosáhla ve skupině 15+ v daném roce podíl sledovanosti takřka 31 %.

Potěšující je především to, že ČT 1 dokázala v daném roce v tom primetimu, což je od 19 do 22 hodin, získat sledovanost takřka 19,5 %, což si myslím, že v ostré konkurenci s jinými komerčními kanály, které dávají násobné prostředky do tvorby směřované do tohoto primetimu, je velmi dobrý výkon.

Samozřejmě se sluší pohovořit zde a vyzdvihnout to, co ve zprávě je velmi potěšující, a to je ČT :D, kanál pro děti, kde v porovnání s veřejnoprávními televizemi jiných evropských států vykazujeme nejvyšší sledovanost a ČT 24 z hlediska podílu na publiku v Evropě je nejúspěšnější zpravodajský kanál, stejně jako ČT Sport. To znamená, tyto produkty se České televizi dlouhodobě daří a tyto produkty opravdu i v evropském srovnání mají prim.

Česká televize rovněž splnila zákonné povinnosti. V roce 2016 Česká televize měla pořady, které byly opatřeny znakovým jazykem podle požadovaných procent, tzn. minimálně 10 % napříč všemi kanály, stejně jako se podařily i jiné parametry, které jsou požadovány. Také bych chtěl zmínit, že Česká televize, aniž by jí to zákon ukládal, již třetím rokem v roce 2016 pokračovala v tzv. labelingu pořadů, což je pro řadu českých spoluobčanů velmi důležité.

Já věřím, že zpráva v sobě nemá nic relevantního, co by zpochybňovalo závěry Rady České televize. Rád bych zde připomněl, že ten proces je takový, že zpráva je nejprve projednána Radou České televize, následně až poté jde na výbor a výbor potom přichází sem na plénum s doporučením. Rada to tedy projednala, podle diskuse na výboru tam nebylo nic, co by bylo relevantní na zpochybnění obsahu zprávy.

Veřejnoprávní televize plní úkoly vyplývající ze zákona o České televizi, a proto já ji doporučuji ke schválení. A dovolil bych si říct, že volební výbor v tomto volebním období - ta zpráva byla projednávána již minulou Sněmovnou, ale pro nás jsou aktuální závěry tohoto volebního období - tak volební výbor se sněmovním tiskem 113 zabýval na své 5. schůzi 27. března 2018 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2016 dle sněmovního tisku 113.

A jenom bych si ještě dovolil zde připojit, abych se nemusel znovu hlásit do diskuse ihned, ještě dodatek, že taktéž stanovisko klubu sociální demokracie v tuto chvíli je podpůrné pro tuto zprávu a sociální demokracie, naši poslanci, budou hlasovat pro tuto výroční zprávu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než otevřu obecnou rozpravu, tak vás informuji o tom, že pan poslanec Onderka hlasuje s náhradní kartou číslo 10 a pan poslanec Marek Výborný se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 11.40 do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání v regionu.

Nyní otevírám všeobecnou rozpravu. Do všeobecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Valenta, po něm pan poslanec Rakušan. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se vám musím omluvit, již podruhé dneska budu vystupovat a budu vystupovat poměrně dlouze, takže ten, kdo nemá zájem poslouchat tuto rozpravu - nebudu do svého vystoupení vkládat procedurální návrhy - může jít na oběd. Mé vystoupení bude trvat minimálně půl hodiny, takže prosím o pochopení. Ne často vystupuji, ale tohle téma se mi zdá poměrně velice závažným, tudíž se na mě nezlobte, že trošku přetáhnu standard vystupování tady ve sněmovně.

V samotném úvodu svého vystoupení musím předeslat, že se mně nikterak nejedná o to, abych odsud nesmyslně a také naivně útočil na samotnou podstatu existence veřejnoprávního média jako takového, v tomto případě České televize. Jsem naopak toho názoru, že její existence je naprosto oprávněná a společensky zcela zásadně potřebná. To však současně ale neznamená, že nám musí být realizovaný, podotýkám silně neprůhledný, způsob jejího financování a zejména společnost poškozující styl zpravodajství a publicistiky lhostejný. Jde mně na tomto místě skutečně o efektivní poslanecký pokus o nápravu stavu, který považuji nejen v souvislosti se zmíněným hospodařením České televize, ale zejména s její projednávanou činností za problematický. Rada České televize je totiž v některých ohledech ze zákona zcela bezzubá, a dokonce nekoná ani v případech, kdy by konat mohla či měla.

Podotýkám, že na rozdíl od některých zřejmých populistů či ublížených politických egoistů, vždy se angažujících podle společenské poptávky, přitom současně ideologicky sycených stranickými sekretariáty, se již dlouhodobě snažím objektivně přispívat k narovnání značně pokřivených rádoby profesionálních poměrů v České televizi, přičemž moje prakticky každoroční vystupování ke zprávám o činnosti či hospodaření České televize jsou toho jednoduše ověřitelným důkazem. Bývám bohužel ale takto jeden z mála, který se poctivě snaží změnu dosáhnout zde u řečnického pultu, a nikoliv pouze jen a v rámci nezávazných privátních debat ve sněmovních kuloárech.

I přes explicitně deklarovanou podporu mnohých z vás dopadá vždy sněmovní hlasování o zprávách České televize tak, jak dopadá, tedy ve prospěch prakticky denně registrované a odsuzované neobjektivity, podjatosti, pololží a často i dehonestujících kampaní. I přes tento aspekt se někteří Českou televizí preferovaní politici vždy raději spokojí s dovětkem, že problémů je v České televizi sice mnoho, ale ne tak velkých, aby nebylo vlastně vše v pořádku. Ve kterém médiu na světě vlastně vše v pořádku je, můžeme se ptát. I přes tento aspekt se někteří stále snaží Českou televizi hájit, a to nesmyslně a zbytečně. Není proč. A tak zprávy o činnosti a hospodaření jsou vždy pro daný rok Sněmovnou odklepnuty a jede se dál.

Vždy si přitom, a velice nerad, vzpomenu na větu jednoho poměrně známého herce, v jisté době také poslance, který mě varoval slovy: neříkám, že nemáš ve svých výhradách k České televizi v mnohém pravdu, ale boj s ní nemůžeš nikdy vyhrát. Jenže já s nikým nebojuji. Jen se snažím všem občanům z postu jejich poslance pouze zajistit objektivní vzorce poskytování informací, alespoň standardního chování redaktorů, moderátorů a dalších zaměstnanců České televize a jejich nestranného a vyváženého přístupu ve všech možných otázkách, řešených v kontextu lidského života.

Nyní po určité době před námi leží další výroční zpráva o činnosti České televize, tentokrát za rok 2016. Když schválně říkám, že po určité době, chci tímto úslovím vyjádřit, že jsem hrubě nespokojen s tím, s jakým časovým odstupem se zde zprávy České televize projednávají, snad aby se pozapomnělo, oprávněné rozhořčení a vztek vyprchaly, hrany se otupily a kritika všech nesvárů v České televizi se pro někoho přijatelně dekoncentrovala, tedy jaksi vhodně naředila, aby nebyla tak hustá. Jenže já bohužel, či naštěstí, asi jak pro koho, nezapomínám. A k této zprávě mám opět své konkrétní a nezanedbatelné výhrady, které korespondují s obavami mnohých občanů o plnění či spíše neplnění funkcí, které veřejnoprávní České televizi vyplývají z platného zákona o České televizi.

Dámy a pánové, tvrdím, a už to zde také částečně zaznělo, že aktuálně největší hendikepy České televize se, a to nejen v roce 2016, nalézaly a nalézají v oblastech publicistiky a zpravodajství. Za tuto skoro až dysfunkci veřejnoprávní médium, instituce jako taková, samozřejmě zcela jistě nemůže. Ale jak velká část z vás podvědomě cítí a chápe, tím pravým viníkem je zodpovědný a také velice nadstandardně honorovaný vrcholný management. Ten se nejen dle mého názoru zcela vymkl efektivní společenské kontrole, přičemž svoji politickou tendenčnost veřejnoprávně zcela nežádoucí si nejen zachovává, ale dokonce ještě posiluje.

V krátkosti teď jen odbočím k hospodaření, se kterým ale samotná činnost České televize vždy úzce koreluje. Pro vaši informaci, hospodaření České televize nemůže dnes kontrolovat dokonce ani Nejvyšší kontrolní úřad. Ptám se v této souvislosti například, proč se moderátoři Václav Moravec či Nora Fridrichová stále obávají zveřejnění svých platů a Česká televize je tají. Proč, když jsou placeni z veřejných prostředků? Znamenají více než kdokoli z nás, ústavních činitelů, jejichž platy jsou veřejné? Nebo se již nacházíme ve stavu, kdy mediální moc a samotná mediokracie stojí v našem státě dokonce i nad mocí zákonodárnou? Prý nikoliv, slovy generálního ředitele České televize. Naše společnost není pouze připravena na zveřejnění platů prominentních zaměstnanců. Konec citátu pana ředitele. Ale například podle názoru místopředsedy Rady Českého rozhlasu Tomáše Kňourka je tak nejspíše důležitější dokonalá připravenost 3,5 milionu koncesionářů posílat skoro 7 miliard poplatků, na což jsme asi již dorostli. Ovšem výslednice servírovaného mixu televizní netransparentnosti, neobjektivity, tendenčnosti, pokrytectví, polopravd či jiných druhů podprahového ovlivňování veřejnosti je potom těžko uvěřitelná. Bohužel toto se na obrazovkách České televize děje již dlouhodobě, nejen tedy od předmětného roku 2016. Potom je například výročí německé okupace našeho území, alespoň podle názoru místopředsedy Kňourka, připomínáno Českou televizí v rozsahu běžné dopravní nehody na dálnici. Konec citátu pana Kňourka.

Generální ředitel Petr Dvořák přitom na obrazovce České televize v loňském březnu v této souvislosti tvrdil, ať tedy poslanci přijmou příslušnou úpravu zákona k možnosti kontroly Nejvyšším kontrolním úřadem, že jemu to vůbec nevadí. Tak prosím, pojďme společně do toho. Příslušnou novelu zákona o NKÚ jsme již začali projednávat. Jsem s panem ředitelem alespoň v tomto ohledu za jedno.

S obrovským majetkem hospodařící veřejnoprávní instituce nemůže přece procházet pouze jakousi formální kontrolou výročních zpráv v Poslanecké sněmovně, které jsou projednávány většinou vždy s odstupem několika let, které jsou obsahově naplněny informacemi z objednaného a zaplaceného externího auditu. O velice bezzubém dohledu ze strany Rady České televize, která je prosím pěkně k omezenému účelu kontroly placena také z rozpočtu České televize, se mi ani nijak dále více rozšiřovat nechce. Ve stínu takovéto nedostatečné kontroly vyvstávají potom četná, mnohdy také, to přiznávám, i neoprávněná podezření. Rozezlení občané potom mohou ve svých domovech již jen podléhat amoku z toho, že Rada České televize každoročně odklepává odměnu generálnímu řediteli podle manažerské smlouvy až desetinásobek jeho měsíční mzdy, podotýkám k platu, který činí od roku 2017 a navýšený byl naposledy nedlouho po schválení předmětné výroční zprávy Radou České televize na 242 000 korun měsíčně. Obdobně královsky není v České televizi honorován přirozeně sám. Podotýkám pro vaši informaci, že plat plus uvedené roční odměny dělají z generálního ředitele veřejnoprávního media lépe honorovanou osobu, než je samotný prezident České republiky. Zeman bere pouze 252 000 korun. V uvozovkách pouze.

Někdo by mohl také říci, že nedobrý stav činnosti České televize může být dán tím, že schopný a podnikavý generální ředitel může být ve vleku všehoschopných redaktorů, kteří propadli obrovskému sebevědomí, neuvěřitelné sebelásce a přeceňování vlastních sil. Já jsem v tomto ohledu spíše ale zajedno s Martinem Komárkem, bývalým předsedou volebního výboru Poslanecké sněmovny, který uvedl, že pan Dvořák není v žádném vleku, že je integrovaná osobnost, ale musí s některými redaktory uzavřít smír, a tím pádem je nechat páchat to, co páchají. A uvádí jako příklad Dvořákův konflikt s paní Drtinovou a panem Veselovským, což poté skončilo smírným odchodem a proti němu namířená petice byla ostatními petenty rychle stažena.

Také pěkně prosím, když už teď jmenuji pana generálního ředitele, ať se snaží zajistit, aby se neděly takové bizarnosti ani pokusy o ně, jako například kdy Česká televize si měla na další čtyři roky zaplatit 12 milionů korun PR agenturám za vylepšování své pověsti u diváků. Jednu z vybraných agentur Bison and Rose spoluvlastnil vlivný poradce bývalého ministra vnitra Miloš Růžička. Svůj podíl měla získat i agentura AMI Communications, jejíž sesterská firma dříve lobbovala za to, aby se do čela České televize postavil právě on - Petr Dvořák. Peníze koncesionářů by na najímání externích PR agentur prostě nikdy sloužit neměly. Česká televize má dostatečný aparát.

A teď zcela konkrétně k obsahu předkládané zprávy. Z průzkumů veřejného mínění, které se uskutečnily v roce 2016, vyplynulo, že směšných 59 % dosáhl celkový index vnímání České televize jako instituce, která pomáhá občanům porozumět světu, v němž žijeme. Ještě níže, až k 56 %, padá index souhlasu s tím, že by Česká televize mohla předávat pravdivý obraz skutečnosti. K poklesu bohužel došlo i ve velice sledované kategorii vnímání rozmanitosti názorů. A teď prosím dobře poslouchejte - ve srovnání s rokem 2014 se radikálně snížilo i vnímání objektivity, všestrannosti a vyváženosti informací, a to o gigantických 7 % až na velice tristních 61 %. Všechna tato data obsahuje předkládaná zpráva, kterou vám ostatně vřele doporučuji neschválit.

Rád bych ale v souvislosti s činností České televize za rok 2016 se pozastavil i nad výsledky analýzy Centra pro mediální studia Univerzity Karlovy, kterou si nechala zpracovat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání za 327 000 korun směrem k objektivitě a vyváženosti České televize před krajskými a senátními volbami. Podle výsledků Česká televize trvale znevýhodňovala neparlamentní strany, trvale nedávala všem subjektům stejný prostor a naopak zřetelně stranila TOP 09. Ostatně kolegu Kalouska jsme mohli vídat i my všichni, a to bez jakékoli analýzy, na obrazovkách prakticky denně, a to nikoli jednou. Současně trvale znevýhodňovala KSČM, některé další nevládní strany a některé parlamentní strany. Podle faktoru, který srovnával skutečně věnovaný prostor stranám ve vysílání České televize s významem strany ve společenském a politickém životě, autoři studie dovodili, že TOP 09 byla nadreprezentována o 60 %, KDU-ČSL a ČSSD o 50 %. Tolik citace z analýzy. A Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zmíněnou analýzu dlouhodobě odmítala zveřejnit, jako i další analýzy vážící se k volbám v roce 2016.

Analytik Jan Křeček z Centra pro mediální studia Univerzity Karlovy spatřuje pochybení České televize v tomto ohledu spíše v bezděčném bias, neboli v předpojatosti či bezděčném stranění některých editorů a redaktorů straně TOP 09, která jim připadala důležitější, než odpovídalo postavení tohoto subjektu v politickém a společenském životě naší země. Ale za takováto profesionální selhávání koncesionáři ve své drtivé většině skutečně platit nechtějí. Závěr analýzy zněl, že za porušení objektivity a vyváženosti je možno realizovat sankční opatření ve smyslu zákona, ovšem Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v teoretické výši od 5 tisíc do 2,5 milionu korun České televizi neudělila. I toto se objevilo na stránkách idnes.cz, a to v roce 2017.

Česká televize je v lepším případě neužitečná, v horším případě škodí, a proto přivítám každý postup, který by mě zbavil povinnosti sponzorovat tuto instituci. Takovýto názor má například europoslanec prof. Jan Keller.

Sebeobranná reakce České televize na oprávněnou kritiku veřejnosti s sebou ale bohužel nese i zvýšenou aktivitu rozličných zájmových skupin, organizujících podpůrné akce ať již ve formě petic, či jiných protestních akcí, kde je sugerováno široké veřejnosti, že hrozí totální destrukce nezávislosti a veřejnoprávnosti v České televizi, což je ale ve své podstatě totální nesmysl. A mnozí odborníci tento fakt i dokladují. Například mediální analytik Jan Mikeš také potvrzuje hypotézu nadbytečné historie dnes jediných oprávněných vykladačů pravdy v České televizi, když říká, že žádná likvidace veřejnoprávního média nehrozí. Ať si začne dělat svoji práci a poskytovat objektivní informace. Svoboda médií tady existuje, ale akorát nemůžou dělat z lidí hlupáky. Na straně druhé je ale také špatné, když se někteří politici vlísávají do přízně České televize a chodí na různé debaty, arény a jsou rádi, že je tam někdo pozve. Dodává Mikeš.

Dalším z celé řady nespokojených je například i bývalý místopředseda ČSSD Jiří Zimola, který tvrdil, že o tom, že má Česká televize dlouhodobě řadu problémů, si už cvrlikají i vrabci na střeše. A bude si tam muset uvědomit, že za některé kroky bude prostě muset snést kritiku. Stejně tak si na kritiku budou muset zvyknout i někteří moderátoři, kteří si někdy pletou rozhovory s výslechy lidových komisařů. Pokud se vnitřní problémy České televize nebudou řešit, k ohrožení demokracie nakonec může skutečně dojít. Tolik pan Jiří Zimola.

Určitě se na mne nebudete zlobit, když budu mediální vyjádření některých významných osob či odborníků vhodně prokládat nespokojeností s činností České televize projevenou řadovými občany. Tak například něco z dopisu paní Heleny Kočové, který jsem získal v letošním roce, která v něm například protestuje proti tomu, aby na kanále ČT:D určené, a to podle samotné České televize, pro diváckou skupinu od čtyř do čtrnácti let, probíhaly před odchodem do školy politické upoutávky, a to například na únor 1948, a označuje to jako geniální krok k pěstování ochotných přislepených oveček již od plenek.

A pokračovat budu dále. Mediální expert prof. Jirák tvrdí, že Česká televize prodělává určité chladnutí profesionality a její novináři si připadají, že jsou v postavení, v němž se nemusí kontrolovat. Na mnoha případech dokládá její předpojatost, přičemž je přesvědčen, že Česká televize přehání názorovou složku zpravodajství, a pokud to zpravodajství někdo pravidelně sleduje, potom dobře ví, koho má a nemá ráda. Tolik prof. Jirák.

Europoslanec Jan Zahradil zase píše na sociálních sítích o České televizi - oni nereportují, oni vychovávají a potom se diví, když lidi radši chodí na různé servery, protože jim televizní výchova už leze z uší.

Bývalá členka Rady České televize Jana Dědečková prohlásila, že lidé nemají chuť platit neustálou propagaci názorů jedné skupiny lidí, kteří si veřejnoprávní televizi i instituci privatizovali pro sebe.

Další člen Rady České televize, vedoucí Katedry mediálních studií UJAK Praha Radek Mezuláník, zase prohlásil, že v České televizi selhává nakládání s veřejnými prostředky a Rada České televize kontroluje pouze to, co vedení dovolí nebo co samo nabídne, a pracuje tak pouze s tím, co jí generální ředitel předloží. Kvalitní manažer s veřejnoprávním cítěním a zkušeností by takovou úroveň pořadů, jako jsou Reportéři ČT či Otázky Václava Moravce, nepřipustil. A dodává, že v Radě České televize spíše než s přímým politizováním, o čemž hovoří některé účelově založené občanské spolky, se setkával s klientelismem, podlézáním, uplácením, ignorací či odkláněním finančních toků. A že jestli je rada pod nějakým vlivem, tak je to vliv managementu.

Abych počet nespokojených ještě obohatil, mohu zmínit například i otevřený dopis bývalého pracovníka Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání JUDr. Tomáše Tyla z března loňského roku. Zde se uvádí, že v České televizi je porušován nejeden normativní předpis zavazující k vyváženosti a objektivitě a že v tomto ohledu už není Česká televize informačním zdrojem ve smyslu veřejné služby a je pouze sdělovacím prostředkem určité skupiny osob s jasně vyhraněným názorem a velice ostře vymezeným pohledem na veškeré události.

A dále něco z kontrolní činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ta na jednom ze svých zasedání v roce 2017 konstatovala, že Československá televize například neposkytovala ve vysílání pořadu Americká volební noc objektivní a vyvážené informace, a tím se dopustila porušení ustanovení § 31 odstavce 2 zákona číslo 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a uvedla, že nebyla respektována zásada, že názory nebo hodnoticí komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.

Rád bych ale přidal ještě další konkrétní případy zjevné neobjektivity a tendenčnosti, které již vyplývají i ze samotného obsahu zprávy. A tentokrát tyto případy přímo vztáhnu k naší straně.

Myslíte si, kolegyně a kolegové, že přestože KSČM byla v roce 2016 třetí nejsilnější politickou stranou v České republice a dost silnější, než je dnes dnešní strana druhá, tedy ODS, neobjevil se žádný náš představitel mezi dvacítkou nejčastěji prezentovaných politiků v relaci České televize 24 ve sledovaných pořadech Události, Události, komentáře, Zprávy ve 23 či Týden v politice? Nebo že intenzita medializace, chcete-li počet výpovědí zástupců KSČM v pořadech Události nebo v relacích ČT 24 dosáhl vždy až šestého místa v pořadí a před ním se mnohem častěji objevovaly ODS, ale především TOP 09, a to až dvoj- či trojnásobně. Co si také myslet o tom, že mezi dvacítkou nejčastějších hostů v Událostech, komentářích či pořadu 90' ČT 24 byl až na dvacátém místě zástupce KSČM Jiří Dolejš? A před ním například několik zástupců politicky mnohem slabší TOP 09, jmenovitě pánové Kalousek, Pospíšil, Plíšek, Laudát či paní Langšádlová. Kde tehdy zůstal respekt k výsledkům demokratických voleb? Jsou potom ještě vůbec nutné? A skutečně si nyní myslíte, že Česká televize není s ideologií a také s členy TOP 09 natolik prorostlá, jak se obecně tvrdí a jak to mimo jiné vidí i hlava státu? On to ale vidí skoro každý, kdo to vidět chce.

A právě takto v sestupné křivce klesá kvalita publicistické a zpravodajské činnosti České televize, o kterých ve svém vystoupení hovoří především, nejen však od předmětného roku 2016 doposud, ale kořeny tohoto stavu můžeme hledat již mnohem dříve. Nelze si nepovšimnout, že index důvěryhodnosti České televize za rok 2015 poklesl o tři procentní body na úroveň 65 procent v obecné populaci 18 plus. Hlavní příčina trendu, který trvá již od roku 2013, lze podle České televize prý spatřovat v mediálních útocích a trvajícím zpochybňování nezávislosti České televize zejména ze strany některých nových propagandistických médií a i ze strany vysokých politických a společenských autorit. Tak to je ale skutečně odvážná výmluva. Spíše si myslím, že běžný koncesionář není při sledování České televize slepý ani hluchý.

Větší či menší nespokojenost tak s činností České televize vyjadřují nejen takzvaní řadoví koncesionáři, běžní občané, ale i někteří jejich političtí představitelé, poslanci či senátoři, ať již bývalí, či současní. Věřím, že se teď na mě nebudou zlobit, když některá jejich zajímavá mediální vyjádření zde, byť ne někdy v plném rozsahu, vyřčená v rozlišných kontextech, ale prakticky vždy citovaná a tak snadno doložitelná, na tomto místě zopakuji. Například tedy:

Jan Veleba, SPO: Česká televize už dávno neplní svoji funkci, která jí vyplývá ze zákona.

Radek Rozvoral, SPD: ČT je moloch, který informuje neobjektivně, a na její nevyváženost existuje již více důkazů.

Božena Sekaninová, ČSSD: Příčinou daného stavu je neobjektivita České televize. To dnes vnímá většina obyvatel. A pokud jeden z představitelů České televize přizná, že musí informovat podle pokynů, je to hodně špatně.

Jaroslav Zeman, ODS: Nejsem si jist, že Českou televizi někdo někdy změní.

Lubomír Volný, SPD: Antiveřejnoprávní organizace je zcela nekontrolovatelná. A já se vůbec nebudu divit, pokud nebude zpráva o hospodaření a činnosti opakovaně schválena.

Milan Brázdil, ANO: Už dnes vím, že Česká televize často nepodává objektivní informace, a svou trochou do mlýna tak pomáhá živit tu tzv. blbou náladu v naší společnosti. Otázkou je, proč to tak je a kdo za tím stojí.

Jiří Kobza, SPD: Z veřejnoprávního média se stal nástroj jednosměrné propagandy, manipulace veřejného mínění a cenzury informací.

Ondřej Benešík, KDU-ČSL: Osobně mám k práci některých pracovníků ČT výhrady.

Jana Levová, SPD: Zpravodajství potažmo stav České televize je v takovém stavu, že konat musíme.

Martin Kolovratník, ANO: Nelze nevnímat sílící kritiku České televize od mediálních kritiků i od široké veřejnosti. Pro radu velké téma k diskusi. Pro sněmovní mediální výbor potřeba klást přísné otázky a hledat řešení. A to hned v lednu. - Na Twitteru to napsal.

Jana Černochová, ODS: Vysílání České televize během tzv. volební noci jsem nesledovala celé. Obecně mám však ze zpravodajství kolem posledních voleb v USA, a to nejen u České televize, pocit, že komentátoři, reportéři a analytici se velmi často vyjadřovali spíš než objektivně v souladu se svým přáním a nadějí, že to Trump nakonec nezvládne.

Jinak k objektivitě České televize v rámci tzv. volební noci se vyjádřil i další člen ODS: Americká volební noc mi na České televizi připadala jako pohřeb Brežněva. Možná byl i stejný dramaturg, smál se expert ODS na školství Václav Klaus ml.

Vyjádřil se i Tomio Okamura, SPD: Náš dlouhodobý postoj vůči ČT, kdy vytrvale upozorňujeme na manipulace a tendenční vysílání, je také důvodem neustálých pomluv SPD a Tomio Okamury v pořadech ČT.

Marie Benešová, ČSSD: Zpravodajství České televize už dlouho nepovažuji za objektivní, nestranné a vyvážené. Je nejvyšší čas tomu věnovat patřičnou pozornost.

Martin Komárek, ANO: Napříč politickým spektrem převažuje negativní názor vůči České televizi.

Jaroslav Doubrava: Nestranné vysílání? Ta páchnoucí stoka polopravd a manipulací? Podle České televize za vše může Putin, Zeman a Trump. Ostatní obviňují ze šíření konspiračních teorií a dezinformací, zatímco je šíří sami. Propagují za peníze občanů České republiky, za sedm miliard ročně, svůj havlistický, sluníčkářský světonázor, kdy musíme lézt Evropské unii a NATO do Brusele na věčné časy.

A na závěr snad ještě výrok bývalého ministra financí a nyní předsedy vlády z ledna 2017, názor na objektivitu České televize. A od staronového prezidenta Zemana. Tedy: Andrej Babiš, ANO, k ČT: Vy jste součástí kampaně. Lidi za vás platí poplatek 135 korun měsíčně, máte 5,2 miliardy a děláte zmanipulované věci. A jste zkorumpovaní a děláte reportáže na objednávku.

Ovšem ke zprávě o činnosti za rok 2016 kupodivu nynější premiér a šéf ANO Andrej Babiš uvedl, že Česká televize není v ohrožení. A on se nechystá veřejnoprávní média napadat. Poměrně zásadový názorový veletoč, ne nepodobný jeho názorovému lavírování ohledně přijetí či nepřijetí eura.

A nakonec Miloš Zeman, prezident České republiky: Veřejnoprávní televize není objektivní. Je jednostranná, je do značné míry ovlivňována TOP 09 a já to pokládám za neplnění veřejné služby a za neplnění příslušných zákonů, které se k veřejné službě vztahují.

Dámy a pánové, v tomto okamžiku bych si svoje vystoupení k výroční zprávě o činnosti České televize za rok 2016 dovolil pomalu zakončit. Byl bych velice nerad, aby se zkresleně pojímalo jako pokus o čistě komunistickou kritiku, ba právě naopak. Jedná se mně především o zesílení kritické rezonance hlasu obrovské části české veřejnosti. A to jsem nejen z titulu své funkce poslance, ale i podle Ústavy povinen činit. Nikdy bych si nepřál, a to mi skutečně věřte, aby byla Česká televize jakkoli spjata s KSČM tak, jako je nyní propojena s posthavlistickými, nikým nevolenými strukturami nebo například s TOP 09. I když se někdy její snaha míjí účinkem. Je přece zcela zřejmé a nad slunce jasné a neregistruji tento aspekt přirozeně jen já, že naše veřejnoprávní médium svými soustavnými a přesně cílenými útoky spoluvytvořilo z Andreje Babiše vítěze parlamentních voleb a prezidentu Zemanovi ataky obdobnými, často až podpásovými, prokazatelně pomohlo k obhájení prezidentského mandátu.

Přitom paradoxně na straně druhé právě ta Českou televizí protežovaná partaj, alespoň podle zmíněné studie Univerzity Karlovy, se málem nedostala do Sněmovny. A nechtěl bych, aby se toto stalo z důvodu přílišné přízně České televize i nám komunistům. Proto díky bohu, že nás vlastně nemají mediální profesionálové z České televize rádi.

Ale teď již vážně. Vážené kolegyně a kolegové, ČT patří nám všem, nejen poslancům, jak se mnozí zainteresovaní lobbisté snaží veřejnosti pokrytecky namluvit s dovětkem, že ji politici chtějí ovládnout. Nepatří dokonce ani managementu České televize. Nepatří ani samotným zaměstnancům ČT. Nepatří ani lidem nasátým na její miliardové penězovody. Znovu opakuji, patří všem občanům České republiky bez rozdílu sociálního, ekonomického i politického statusu a měla by se takto chovat. V tomto ohledu tak doufám, že v naší zemi doposud něco znamená parlamentní demokracie, tedy že o osudu vrcholného managementu veřejnoprávního média rozhodují demokraticky zvolení zástupci lidu, poslanci a poslankyně Parlamentu České republiky, a to prostřednictvím jimi zvolené Rady České televize, a nikoliv herci, režiséři či další umělci. Podotýkám, někteří z nich skutečně umělci v uvozovkách. Snad jen ti herci. A věřte, že ti si nyní své prebendy vykutané ze zatuchlých poměrů České televize úzkostlivě hlídají a k tomu, jak je známo z rozličných televizních krizí, umějí efektivně zorganizovat i hlasité protestní akce. A také již s předstihem zavarovali veřejnost před údajným převzetím České televize politiky, přičemž do svých průhledných protestních intrik dokonce zatahovali i školní mládež. Dokonce si loni přišli zkontrolovat i volební výbor, který předkládanou zprávu o činnosti projednával. A například režisér Jan Svěrák při svém odchodu významně prohodil: Bůh ví, co by se dělo, kdyby se veřejnost ohledně České televize neangažovala. - Ano, i takto vypadá neúcta k našemu systému parlamentní demokracie s jeho svobodnými volbami.

Kolegyně a kolegové, domnívám se, že některé možné argumenty k neschválení této zprávy zde ode mne již jasně zazněly. Rozhodně jsem si nečinil ambice zde uvádět všechny. Dokonce ani všechny ty podstatné. Věřím však, že i bez toho, že jsem mnohé jiné problémy v činnosti České televize v roce 2016 zde nepopsal, se snad nedobrou situací v našem nejvýznamnějším veřejnoprávním médiu, zejména v sektorových oblastech činnost, tedy publicistice a zpravodajství, které jsou pro udržení demokratických poměrů v naší zemi velice podstatné, zamyslíte a budete přitom čerpat i ze svých vlastních zkušeností a odpovědným rozhodnutím při hlasování potom dáte najevo, zda jste, či naopak nejste s prací, slovy předložené zprávy s činností České televize byli v roce 2016 spokojeni. A také současně dobře zvážíte, zda Česká televize skutečně poskytuje objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů tak, jak je to zcela v souladu s dikcí zákona o České televizi, což si vetkla tato instituce i do svého statusu.

Já osobně však spokojen nejsem, a proto nejen já, ale i poslanci KSČM, alespoň většinově, budou hlasovat pro zamítnutí této zprávy. Její dvojnásobné odmítnutí, jak jistě víte, může znamenat rozpuštění Rady České televize a potažmo tak nastartování nutných změn a progresu směrem ke skutečné kvalitě odváděné práce média veřejné služby tak, jak si to naši občané ve své velké většině přejí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Valenta. Nyní přečtu omluvu. Z dnešního jednání se omlouvá pan poslanec David Kasal, a to do 12.30 hodin z osobních důvodů.

Nyní tady mám tři faktické poznámky. Takže jako první pan poslanec Lubomír Španěl, připraví se pan poslanec Juříček a následně se připraví pan poslanec Gazdík.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem se hlásil s faktickou hned po zpravodajské zprávě. Nedostal jsem slovo panem místopředsedou Fialou. Doufám, že neúmyslně. Chtěl bych reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na zpravodaje a na zpravodajskou zprávu. Já jsem spolu s kolegou Mílou Roznerem členem volebního výboru a pro žádnou ze zpráv o hospodaření a činnosti České televize jsme zcela určitě nehlasovali. A protože jsme v bodu o činnosti České televize, pominu hospodaření a přečtu vám, co jsem si připravil:

Činnost České televize nepřipomíná nezávislé médium ani vzdáleně. Zpravodajství České televize je dlouhodobě zmanipulované a zcela neobjektivní. Komentáře politologů jsou jednostranné a zcela v kontextu s požadavky tzv. úhlu pohledu České televize na právě komentované téma bez přítomnosti a prostoru pro opačný názor. Česká televize mnohdy manipuluje a překrucuje fakta. Odstrašujícím příkladem je například pořad 168 hodin, který využívá, nebo spíše zneužívá umění střihu, vytržení věci z kontextu a skryté natáčení osob, které používá následně k cílené dehonestaci či zesměšnění politicky nepohodlných lidí. Nebudu daleko od pravdy, když označím některé pořady ČT za vymývání mozků, obzvláště těm nejmenším divákům, a to například na natolik vychvalovaném dětském programu Déčko. Kritiky na činnost rádoby nezávislé veřejnoprávní televize by byly na dlouhý výčet a bylo by to jen opakováním mnohokrát řečeného. Předvolební průzkumy na hony vzdálené realitě jsou jen vrcholem tohoto ledovce. Nebudeme v SPD proto hlasovat pro žádnou zprávu o činnosti ČT ani za rok 2016, ani za rok 2017. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Další faktická pan poslanec Petr Gazdík a připraví se místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Prosím.

 

Poslanec Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, milé kolegyně, milí kolegové. K panu kolegovi Valentovi prostřednictvím pana předsedajícího. Já chápu, že KSČM by se strašně ráda vrátila do doby, kdy mocná strana vláda řídila všelicos, i organizovala to, jak má vypadat třeba televizní zpravodajství. Ale v jednom se, pane kolego Valento prostřednictvím pana předsedajícího, hluboce mýlíte. A já prosím, abyste si přečetl zákon o České televizi, kde je to jasné. My skutečně nejsme ti, kdo má řešit, kdo bude v managementu České televize. Česká televize je zákona o České televizi nezávislá a my skutečně nemáme rozhodovat, kdo bude v managementu. Naším úkolem je pouze volit radu, případně schvalovat zprávu a dbát důsledně na nezávislost České televize. Chápu, že soudruzi by chtěli něco úplně jiného! Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala. Připraví se s faktickou pan poslanec Valenta. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Moje faktická poznámka se týká vystoupení pana poslance Španěla. Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, na vysvětlenou. Já jsem vám nemohl dát slovo k faktické poznámce, když jsem řídil jednání Poslanecké sněmovny, protože § 60 jednacího řádu jasně říká, že k faktické poznámce se může poslanec přihlásit s tím, že reaguje na něco, co zaznělo v rozpravě. A protože rozprava ještě neproběhla, nebyla zahájena, tak jsem vám nemohl dát slovo. V rozpravě musí někdo vystoupit a pak teprve je možno reagovat faktickou poznámkou.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Jiří Valenta a připraví se pan poslanec Španěl.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Já jenom v krátké reakci na kolegu předřečníka Gazdíka, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Víte, pane kolego, já s vaším názorem souhlasím. Děkuji vám za něj. Ale vždycky, když vy to říkáte, třeba ve Sněmovně se projednávají nějaká zásadní témata a já při tom projednávání se nemohu rozhodnout, mám nějaké dilema, tak se kouknu, jak hlasujete vy a vaše strana, a vždycky hlasuji opačně a vždycky mi potom historie dá za pravdu. Takže vám děkuji, že jste takhle vystoupil, ale ještě bych vám doporučil, ve stenozáznamu si najděte mé vystoupení, protože já jsem skutečně k tomu řekl všechno, a nikdy jsem neřekl, že my politici jako poslanci budeme ovlivňovat Českou televizi. Já jsem tady přece jasně řekl, že my volíme Radu České televize. Buď jste byl hluchý, nebo jste neposlouchal, nebo nevím, z jakého titulu to děláte. Možná abyste zase mátl veřejnost, jak je vaším dobrým zvykem! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy nemám další přihlášky k faktické poznámce, tak přečtu tři omluvy a mezitím se připraví do obecné rozpravy pan poslanec Vít Rakušan. Takže mám tady omluvu pana poslance Milana Poura od 15.50 hodin dnes do konce zasedání z pracovních důvodů a mám tady ještě omluvu pana poslance Tomáše Kohoutka mezi 12.15 a 18.00 hodin z důvodu jednání ve volebním kraji. A pana poslance Kasala už jsem četl.

Takže nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Víta Rakušana a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já slibuji, bez přípravy a bez papíru, že nebudu hovořit tak dlouho, jako tady předvedl kolega Valenta z Komunistické strany Čech a Moravy.

Chtěl bych jenom na začátku říct, že je dobře, že se konečně dostáváme k projednávání zpráv České televize, protože všichni víme, co by neprojednání zpráv za dva roky za sebou vlastně znamenalo, a už bychom se vlastně v tom celém kontextu mohli ptát na to, zda to neprojednání a neschválení zpráv není nějakým dalším úmyslem, protože prostě tato Rada České televize se nám z nějakého našeho politického pohledu třeba nezamlouvá a nelíbí.

Já nebudu mít ambici, jako má pan kolega Valenta, hodnotit Českou televizi ve stylu, co se mně na ní líbí, co se mně na ní nelíbí, protože vždycky a za každých okolností bude samozřejmě to naše politické hodnocení silně subjektivní. Nikdo z nás rozhodně netvrdí, že jsme vždycky spokojeni s výstupy České televize. Na druhou stranu se jedná o médium veřejné služby, které si z principu toho, co veřejná média znamenají pro demokratickou zemi, zaslouží úctu a zaslouží si samozřejmě i to, abychom je z principu chránili před vlivy, mezi které samozřejmě patří i ty, že se tady vytrhávají výroky z kontextu, že se používají nejrůznější citace politiků, které se nám zrovna pro to vystoupení hodí, a že se tady uvede analýza České televize a už se třeba neuvede, že k té analýze existuje nikoliv Českou televizí, ale jinými sociology zadaná oponentní analýza, která říká, že východiska analýzy Univerzity Karlovy nebyla správná, porovnávala se publicistika, směšovaly se publicistické pořady spolu se zpravodajskými, a to už se tady prostě v té debatě neuvádí, protože se nám to do ní zrovna nehodí.

Já jsem moc chtěl poprosit o jednu věc. Držíme se skutečně faktů, držme se toho, že výroční zpráva prošla volebním výborem, kde bylo diskutováno jistě odborně, a jistě máme o tomto jednání zprávy i od našich zástupců ve volebním výboru. Držme se prosím i toho, že debata tady na plénu se má skutečně týkat toho, co projednáváme, tedy roku 2016. Pan kolega Valenta prostřednictvím pana předsedajícího samozřejmě i v tomto bodu vybíral výroky, které s rokem 2016 neměly nic společného.

Chtěl bych ještě zmínit tu věc, že my bychom měli být i příkladní v tom, že ovládáme něco, co je mediální gramotnost, co je práce s informacemi, a sami bychom se ve svých vystoupeních měli držet jisté vyváženosti a jisté uměřenosti, protože politizace tématu Česká televize prostě nikdy tomu médiu jako takovému samozřejmě prospět nemůže. A pokud se tady objevují na různých soukromých profilech českých politiků, českých poslanců těsně předtím, než budeme hlasovat o zprávách České televize nejrůznější anonymní zprávy o tom, že ta účetní závěrka není v pořádku, a nikde není zdroj těch informací, je to prostě anonymní zpráva, tak my jako poslanci prostě vypouštíme do veřejného prostoru obrázek sami o sobě a říkáme: není pro nás relevantní zdroje ověřovat.

Já bych moc chtěl vyzvat k tomu, abychom se drželi faktů, které jsou ve zprávě o činnosti České televize, můžeme k nim být samozřejmě kritičtí, bavme se o jednotlivých položkách té zprávy, bavme se o nich konkrétně, ale nehrajme tady hry, že vytrhneme nějaké výroky politiků z kontextu, dáme je hezky za sebe a budeme tvrdit, že toto je ten věrohodný, správný obrázek o České televizi. Vždyť to je vždycky jenom subjektivní názor každého z nás. My jako poslanci, pokud chceme vést nějakou relevantní a racionální diskuzi, bychom se skutečně měli držet toho, co v té zprávě je. O tom tady diskutujme, diskutujme o tom dlouho, ale nehrajme si na to, že my bychom měli být soudci toho, zda Česká televize tedy je objektivní, není objektivní, líbí se nám její vysílání, nelíbí se nám její vysílání. To přece není teď předmětem jednání o výroční zprávě České televize.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A s přednostním právem pan ministr kultury Staněk. Omlouvám se, protože vy už jste byl přihlášen dříve, tak jsem rád, že dostáváte relevantní prostor, třicet minut minimálně. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes v Poslanecké sněmovně projednáváme výroční zprávy České televize. Já bych chtěl úvodně jasně deklarovat a vyzvat všechny kolegy a kolegyně v Poslanecké sněmovně, aby tyto zprávy byly schváleny. Je totiž zřejmé, že neschválení výročních zpráv by bylo politickým tlakem, který by mohl znamenat odvolání Rady České televize a nutnost volby rady nové. A pro tento krok opravdu nevidím žádný důvod. Dle mého názoru Česká televize funguje dobře, plní svoji úlohu a hospodaří transparentně, což dokládají právě výroční zprávy, o kterých se dnes jedná.

Samozřejmě ani Česká televize a lidé v ní pracující nejsou bezchybní. Nemusí se mi líbit vše, co Česká televize dělá. Vnímám například problémy, které se řešily kolem dětského kanálu a jednostranných interpretací či vhodnosti obsahu nabízeného dětem. Jsem ale přesvědčen, že problémy, když se objeví, tak se je Česká televize snaží řešit a odstranit.

Co se týče financování České televize, považuji je za stabilní a zajištěné i na další roky. Není proto důvod měnit výši koncesionářských poplatků a toto téma rozhodně není tématem pro nejbližší dobu.

Česká televize i Český rozhlas jako veřejnoprávní média, hrají v dnešní společnosti důležitou roli. Patrně ještě větší než před několika lety, kdy ještě neexistovaly stovky jiných informačních i dezinformačních zdrojů, které se snaží tvářit jako objektivní zpravodajství. Žijeme v demokratické společnosti a já budu dělat vždy vše pro to, co je v mých silách, abychom v ní žili i nadále. Hodnoty, jako jsou nezávislost médií a svoboda slova, které právě veřejnoprávní média reprezentují, musíme ctít a chránit. Já doufám, že moji kolegové v Poslanecké sněmovně sdílejí obdobný názor. Výroční zprávy České televize schválíme a zamezíme tím snahám ohrožovat nezávislost naší veřejnoprávní televize.

Chtěl bych také upozornit skutečně na to, že zákon č. 483 o České televizi jasně dává do rukou rady právo jmenovat, odvolávat generálního ředitele, schvalovat rozpočet, kontrolovat účelné a hospodárné využívání finančních prostředků. Čili ta kritika, pakliže by měla být kritikou, by měla být směřována na radu, nikoliv na Českou televizi.

A na závěr. Zcela jistě se zde objeví taktický manévr o sloučení projednávání jednotlivých zpráv. Ten považuji za účelový. Jednotlivé zprávy jsou odlišné, minimálně dvě zprávy jsou o činnosti a dvě zprávy jsou o hospodaření. A jednak to nasvědčuje tomu, co jsem řekl na začátku - Vytvořit politický tlak na Českou televizi tím, že se například neschválí dvě zprávy a bude tady prostor pro to, aby při třetím projednávání třetí výroční zprávy se potenciálně vytvořil ten obrovský tlak na veřejnoprávní média. Já vás prosím, abychom zprávy, které jsou dnes projednávány, abychom je brali tak, jak bychom je brát měli, jako vyjádření toho, že Česká televize hospodaří transparentně, hospodaří v souladu s platnými zákony této země, a to vše dokládá příslušnými doklady.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nenechme se unášet opravdu jinými zájmy než jen těmi racionálními. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám dvě faktické poznámky. Než tedy přijde k řečnickému pultu pan poslanec Marian Jurečka, tak já přečtu jednu omluvu. Paní poslankyně Jana Pastuchová od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá ze zdravotních důvodů.

Takže pan poslanec Marian Jurečka, připraví se pan poslanec Radim Fiala a následně ještě třetí přihlášku pan poslanec Patrik Nacher. Tak, pane poslanče, vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré poledne. Já bych chtěl tady jenom faktickou poznámkou reagovat na kolegu poslance Valentu, který ve svém dlouhém vystoupení také zmínil to, že KDU-ČSL měla snad nějaký výrazně vyšší podíl v pořadech České televize z hlediska politických stran a jejích zástupců, než by mělo být odpovídající.

Tak bych chtěl jenom připomenout, že síla politické strany se neměří jenom počtem mandátů v Poslanecké sněmovně, ale když vezmu celý Parlament, obě dvě komory, tak z 281 členů má KDU-ČSL zastoupení v počtu poslanců a senátorů na úrovni 25. Když se podívám na Komunistickou stranu Čech a Moravy, tak pokud se nepletu, tak je to 15 poslanců a 1 senátor, takže v součtu Parlamentu je to výrazně nižší zastoupení u komunistů, než má KDU-ČSL. A pak si dovolím jenom připomenout, že na úrovni krajů máme velice podobný počet mandátů, a pokud jde o počet komunálních politiků, tak KDU-ČSL má největší počet zvolených komunálních politiků ze všech politických stran a hnutí v ČR. Máme jich zhruba 4 tisíce, zatímco komunisté, pokud se nepletu, jich mají zhruba 1 400. Takže tolik jenom na vysvětlení, aby veřejnost nebyla matena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní tedy požádám o vystoupení předsedu klubu SPD Radima Fialu a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené dámy, pánové, já jenom technickou připomínku k panu ministrovi kultury, který zde vystoupil, a který řekl, že vlastně neschválení této zprávy znamená politický tlak na veřejnoprávní televizi. Já to musím odmítnout. Spíš mi to připadá jako legrační, protože přece tady bychom o tom měli diskutovat. Tady bychom si měli říct, co je dobře, co je špatně.

Já sám za sebe říkám, že rozhodně nechci žádným způsobem ohrožovat veřejnoprávní média. Ale na druhé straně také říkám, že chci, aby byla vyvážená a objektivní, a objektivní na všechny strany. A můžu říct, tak jak možná někdo tady skloňuje, že pan poslanec Valenta je komunista a že to je komunistický projev, tak pokud jste si všimli, tak v tom svém projevu citoval mnoho politiků, mnoho poslanců, mnoho senátorů z obou dvou stran. Zleva i zprava. Od komunistů přes sociální demokraty, přes ODS. A všichni měli výhrady, ale nikdo neřekl žádnou subjektivní výhradu v tom smyslu: Já jsem tam byl málo, moc nebo něco. Nebo někdo se se mnou bavit nějakým špatným způsobem. Všichni přece komunikovali o trendech, o trendech České televize. A já si myslím, že to je správně, protože my jsme tady jakoby parlamentní kontrola pro to, aby se česká veřejnoprávní televize neodchýlila nějakým jedním směrem, aby byla objektivní na všechny strany.

A dále ještě jsem chtěl podotknout jednu věc, protože to řekl pan ministr kultury, že nikdo přece nechce zvyšovat koncesionářské poplatky, televizní poplatky občanů. Já si toto vystoupení chystám až na tu část o hospodaření České televize, ale musím říct, pane ministře, že když to tak půjde ještě dva roky, tak asi vám nic jiného nezbude. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám v pořadí pět faktických poznámek. Jako první pan poslanec Patrik Nacher, připraví se pan poslanec Stanjura a dále pan poslanec Valenta, Klaus, Sklenák. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na slova pana ministra, jestli tedy může poslouchat. On tady mluvil, kritizoval něco, co tady nikdo zatím nenavrhl a zřejmě asi nenavrhne, to je sloučení rozpravy. Ale připomenu, že na volebním výboru jsme tu rozpravu sloučili čistě prakticky. Ono se pak hlasuje o každém tom návrhu zvlášť. Ale protože i vy jste v tom svém příspěvku mluvil o hospodaření a já jsem zpravodaj toho hospodaření. A jak pak člověk má reagovat, když je něco o činnosti, něco o hospodaření. Ono to spolu samozřejmě souvisí. Takže my jsme tam sloučili tu rozpravu právě z těchto důvodů, ale samozřejmě o každé té zprávě se hlasuje zvlášť. Takže jenom tolik na vysvětlenou. To, co proběhlo na volebním výboru, a tady to zatím nikdo nenavrhl, to už je poslední vystupující, asi už to nenavrhne, tak jenom abychom se tady nestrašili k něčemu, k čemu tady vůbec nedochází, ale co mimochodem nějaké ratio tedy má.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Jiří Valenta. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl poukázat na kalendář. On je z ledna 2019, my debatujeme zprávu za rok 2016. To je naše vysvědčení. Naše vysvědčení nás jako celku, že s tak dlouhým odstupem debatujeme události roku 2016. To za prvé.

Za druhé bych chtěl připomenout, že máme volební výbor, který bychom někdy, až otevřeme zákon, mohli přejmenovat na mediální výbor, protože je to mnohem přesnější popis jeho funkce, kde jsme ty zprávy opakovaně debatovali, projednávali, včetně sloučené rozpravy. Chci říci, že výraznou většinou volební výbor, neboli mediální výbor, doporučuje schválit, myslím, že byli všichni pro a tři se zdrželi, nebo jeden se zdržel a dva byli proti. Přitom je třeba říci, že ti, kteří tu zprávu nepodpořili, a je to jejich plné právo, legitimní, vlastně v rozpravě nevystoupili s konkrétními výhradami, proč si myslí, že to je špatně. To je jen popis činnosti.

Pak bych chtěl reagovat na tu vyváženost a na to sledování. Všimněme si, je to možná i logické, že všichni vystupující se soustředí pouze na jednu část činnosti České televize a tou je zpravodajství nebo publicistika. Tak to přece není. Původní hraná tvorba, nakupovaná tvorba, sportovní přenosy - to jde prostě bokem, protože nás politiky logicky zajímá ten úsek, který se týká naší práce. Vím, že mnozí z nás by nejraději měli rozhovory v ČT ve formě, když vládní poslanec interpeluje ministra nebo premiéra. Pane premiére, pane ministře, mohl byste mi říci, jak to děláte, že je to tak skvělé? Premiér či ministr odpoví: Je to ještě lepší, než jsem čekal. Čím to je? Jsem prostě skvělý.

Bylo tady ukázáno, že v roce 2016 údajně byla zvýhodňována v debatách strana TOP 09. Ať se na mě kolegové nezlobí. Znáte výsledky těch voleb? Jak dopadly? Pomohlo jim to, nebo ne? Podívejte se, jak ty volby dopadly.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další je pan poslanec Valenta s faktickou, dále pan poslanec Klaus, Sklenák a paní poslankyně Langšádlová, takže čtyři přihlášky v tuto chvíli. Pane poslanče, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, já skutečně naposled, ale skutečně naposled.

Co tady řekl pan kolega Stanjura, s tím se dá z 95 % souhlasit, i když o ten volební výsledek nejde. Tady jde o to zvýhodňování, o tu neobjektivitu. Pane bože, to snad každý chápe. Volební výsledek je vždycky souhra něčeho jiného kromě vysílání České televize a její propagace někoho.

Ale hlavně jsem chtěl reagovat na svého předřečníka pana poslance Jurečku, který tady velice perfektně a precizně popsal politický stav České republiky v roce 2018. Ale pane kolego Jurečko prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem tady celou dobu hovořil o roce 2016, kdy komunistická strana měla 33 poslanců, měla hejtmany, byla v koalicích, byla drtivě silnější než vaše strana. Tak nevím, proč sem mícháte rok 2018.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S další faktickou pan poslanec Klaus a připraví se pan poslanec Sklenák.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já jsem nováček ve Sněmovně a skutečně mě velice zaujalo, že máme 31. ledna 2019 a projednáváme zprávu za rok 2016. Mně z toho vychází, že Česká televize je bez jakékoliv parlamentní kontroly, že to je stát ve státě. A někteří další nás tady vyzývají, ať tady k tomu nevystupujeme, protože jsme zlí, když jako něco říkáme.

Teď přejdu k meritu věci. Já si myslím, že to není žádná veřejnoprávní televize. Tohle slovo vymysleli, aby zatemnili veřejnost a takové ty hlupáčky, něco jim nakukali. To je prostě státní televize. My tady určujeme koncesionářské poplatky, které každý musí platit. Čili televize potřebuje nějakou veřejnou kontrolu, a při vší hrůze není větší veřejná kontrola, nebo lepší, než jsou tady poslanci ze všech stran. Takže je zcela logické, že se o tom debatuje, někomu se to velice líbí, jak vysílají, někomu se to nelíbí a z toho vznikne nějaký výsledek. Ale neokřikujme se tady, když někdo vyjádří něco kritického, protože na to má svaté právo, protože to je naše úloha to nějakým způsobem tady zhodnotit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Sklenák. Já mezitím přečtu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 12.40 do 13 hodin z pracovních důvodů.

Prosím, vaše dvě minuty. Připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Tady zaznělo, že Česká televize je nebo by měla být pod parlamentní kontrolou. Ale to je velký omyl. Naopak, Česká televize musí být nezávislá a úkolem nás všech je tu nezávislost bránit. Naši předchůdci, kteří přijímali legislativu a zákon o České televizi, se snažili ji odpolitizovat. Proto například členy rady nenavrhují politici, ale spolky a další organizace. Kdyby oni věděli, jak si budeme pohrávat s myšlenkou, že když neschválíme dvě zprávy, tak padne rada, tak by ji nikdy do toho zákona nezakomponovali. Proto my tady už máme čtyři zprávy. Dnes samozřejmě hlasovat nebudeme. Já si myslím, že se tady nad tím sejdeme za pár měsíců a ty zprávy nebudou čtyři, ale bude jich šest. To je skutečně naše vizitka.

A já vás všechny vyzývám, nepohrávejme si tady s myšlenkou ovládnout Českou televizi. Jak to vypadá, když média ovládají politici, to všichni vidíme. Buďme rádi za to, jak Česká televize vypadá.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další s faktickou, paní poslankyně Helena Langšádlová, a připraví se pan poslanec Španěl. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla naprosto vyvrátit to, že byla jakkoliv strana TOP 09 preferovaná. Analýza, o které se tady hovoří, o které už hovořil i prezident Zeman nebo kolega Valenta, je opravdu mimořádně nekvalitní a nekompetentní. Nakonec to potvrzuje i tento dokument, se kterým se můžete kdokoli seznámit, ke kterému se přihlásilo několik univerzit a několik sociologů a který o této analýze hovoří tak, že celková analýza obsahuje množství nedostatků natolik závažných, že její závěry nelze brát jako relevantní podklad pro posouzení vyváženosti vysílání. Krátce řečeno, je to nesmysl, šířený nesmysl, opakovaně šířený nesmysl.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další je pan poslanec Lubomír Španěl s faktickou a jako poslední faktickou tady mám přihlášeného pana poslance Mariana Jurečku. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já si dovolím vystoupit ke kritice pana Stanjury prostřednictvím pana předsedajícího. Už si nepamatuji, kdy a jak jsem hovořil na volebním výboru, určitě jsem hovořil, možná to bylo k radě, ale chci jenom připomenout, že ještě v době, kdy jsem vůbec netušil, že budu poslancem, jsme sesbírali obrovské množství podpisů, už si také nepamatuji, kolik to bylo, pod peticí, se kterou jsem přes tehdejšího člena mediálního výboru Jardu Holíka si vymohl slyšení u volebního výboru, předsedou byl tenkrát pan Komárek. Tehdejší slyšení vzbudilo docela velký zájem novinářů. Celkem obsáhle jsem tam prezentoval své názory a názory SPD. Takže já si myslím, že já už jsem k tomu vystoupil několikrát. Dodnes si vzpomínám na tehdejší odpověď Víti Jandáka, který mi řekl, že jsem přišel plakat na nesprávný hrob. To bych nechtěl, aby to tak bylo. Dneska jsem ve volebním výboru a jsem rád, že tam diskutujeme naplno. Každopádně každý má názor, každý má právo na svůj názor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se zatím poslední faktickou pan poslanec Marian Jurečka. Jestli nebude další přihláška, tak se připraví pan poslanec Jiří Kobza do obecné rozpravy. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já děkuji za reakci pana kolegy poslance Valenty, nicméně i tou optikou roku 2016 pana poslance Valentu zklamu, protože i když komunisté měli 33 poslanců, tak pořád měli jednoho senátora. My jsme v té době měli 14 poslanců a 16 senátorů, ale pořád jsme měli také jednoho hejtmana jako vy a měli jsme pořád největší počet komunálních politiků. Takže prosím, dívejte se na to optikou i roku 2018, i roku 2016. Nemůžete dělat z KDU-ČSL sílu, která je slabší, než jste vy. V mnoha ohledech jsme silnější, tak to prosím pěkně zkuste respektovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy do obecné rozpravy pan poslanec Jiří Kobza, zatím poslední přihlášený. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, dobrý den. Po vyčerpávajících projevech a poznámkách, které jsme zde slyšeli, se budu snažit být věcný a stručný.

Rok 2016 pro Českou televizi můžu, alespoň podle reakcí občanů, které jsme v té době už začali sbírat, považovat za stěžejní moment poklesu důvěry občanů v informace šířené Českou televizí. Můžeme to doložit, jakým způsobem například bylo informováno o emigraci, jakým způsobem bylo informováno o řešení uprchlické krize, jakým způsobem byla vysílána různá podprahová poselství na zde už zmiňovaném dětském kanálu ČT. Známe aféru o uprchlících z planety Ne na planetu Jo, které se snažila zabránit příšera s třemi bradami. Což samozřejmě nechápu, že ti redaktoři tam ještě pracují.

Prostřednictvím pana předsedajícího bych navázal na příspěvek pana kolegy Rakušana, který se zmínil o protichůdnosti názorů. Já si myslím, že Poslanecká sněmovna je tím místem, kde mohou protichůdné názory zaznít, na rozdíl od České televize, která je naprosto jednoznačná. A my jsme to i viděli v roce 2016, když jsme šli do prvních voleb jako SPD, do krajských voleb, kdy o nás, a to už jsme v té době měli zhruba 6 tisíc členů, členů čekatelů a žadatelů o členství, nemluvě o sympatizantech, jsme měli velice, velice omezený přístup do médií a jakákoliv zmínka byla v procentech toho, co měly konkurenční strany.

Takže otázka je, kde budeme hledat objektivní a vyvážené zpravodajství, které by Česká televize měla poskytovat. Protože stále ještě si Českou televizi platí těch zhruba 5 milionů koncesionářů a Česká televize, která - zaznělo zde, že je to stát ve státě, já bych spíše řekl, že to je ministerstvo v ministerstvu, protože její rozpočet je zhruba polovina rozpočtu ministerstva kultury. Škoda, že pan ministr odešel.

Chtěl jsem také navázat na jeho vlastní hodnocení České televize, když ho hodnotil jako dobře, což znamená za tři, takže nic moc. Fakt je ten, že už se začíná rýsovat vývoj od toho roku 2016, to poselství z roku 2016. Pakliže Česká televize prezentuje nějaký svůj názor, nějaký pohled na vývoj událostí ve světě, tak to je varianta, kterou můžeme s vysokou pravděpodobností vyloučit, že je to určitě jinak. Koneckonců mohu přeskočit do roku 2018, jakým způsobem je informováno o genocidě v Jemenu, kterou páchá Saúdská Arábie, ale to je jen na příklad.

Takže dostáváme se do takového zajímavého newspeaku podle Orwella, že vlastně, a také to zde zaznělo, že i když Česká televize někoho chválí, tak mu to moc neprospěje. Já bych řekl, že pro vlastenecké a objektivní pravdu hlásající strany chvála od České televize by byla polibek smrti.

Já bych s tímto ukončil svůj projev, protože si myslím, že činnost České televize vyžaduje zásadní a hlubokou revizi z hlediska znovunavrácení objektivnosti, znovunavrácení důvěry občanů, protože zatím to, co předvádí Česká televize a zejména bulvární redakce, tuto důvěru jenom ztrácí. Takže bez nějaké důkladné revize tuto důvěru občanů nezíská. A já nevidím nejmenší snahu o sebereflexi, nevidím nejmenší snahu nějakým způsobem o tuto důvěru bojovat. Naopak vidím snahu vnucovat svůj názor, ať je jakkoliv tendenční, prostě válcovat to veřejné mínění bez ohledu na to, co občané vlastně vnímají a jakým způsobem konfrontují informace z ČT s informacemi, které získávají z jiných zdrojů, převážně ze sociálních sítí a z internetu.

Fakt je ten, že rok 2016 byl zlomový v tom smyslu, že tam došlo k tomu výraznému změnění vlastně kurzu České televize, a bohužel ty další roky v tom pokračovaly. Takže já pro tuto zprávu určitě hlasovat nebudu. Děkuji vám. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A nyní mám tady dvě faktické poznámky, takže pan poslanec Pavel Juříček. Prosím.

 

Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den dámy a pánové. Já se na to dívám pragmaticky. Jsem dalek toho, abych kritizoval Českou televizi, jestli je fér nebo nefér, ale zkusme se podívat jenom na faktická čísla. V roce 2012 251 milionů ztráty, 2013 261 milionů ztráty, 2014 544 milionů ztráty, 2015 277 milionů ztráty, 2016 137 a férově 2017 12 milionů. To jsou vlastně provozní ztráty, které jsou kryty tak, aby Česká televize byla na nule na hospodářském výsledku, a tak jsou kryty z fondu televizních poplatků. A když se podíváme, což jedna věc ekonomicky vždycky je ziskovost nebo ztrátovost a druhá věc je, jaký je pohyb cash flow. Tak se podívejme na to, že od roku 2011 cash flow z 3,8 miliardy je 2,2. Takže kde je 1,6 miliardy korun? Na to se já ptám. A myslím si, že je fér se zeptat Rady České televize, respektive managementu České televize o nápravná opatření a o to, co se stalo. A popravdě řečeno, když se podíváte, že argumentace pana ředitele, že jsou to investice, tak když se podíváte reálně na odpisové sazby investic a skutečné investice, např. za rok 2017, tak jsou ve výši 54 % odpisů jako celku. Takže i tato argumentace z hlediska investic není pravdivá.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já přečtu omluvu a mám tady ještě jednu faktickou a je to pan poslanec Jan Hrnčíř, ten se tedy myslím připraví a od 13 hodin do konce jednacího dne se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Řehounek. Takže pan poslanec Hrnčíř, prosím na faktickou. Tak, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Vážený pane předsedající děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, sice projednáváme zprávu o činnosti České televize, ale já bych zareagoval na slova tady pana ministra, který říká, že hospodaření České televize je transparentní, a já si troufnu říci, že není transparentní. Protože nevíme, kam koncesionářské poplatky vůbec směřují. Navíc hospodaření České televize je sice vyrovnané, ale jen kvůli tomu, že se utrácí našetřené peníze, které byly určené na digitalizaci, předchozího vedení, a to si myslím, že je špatně. A je úplně jasné, jaký bude budoucí vývoj, pokud to bude pokračovat tímto způsobem. Buď se zvedne televizní daň, které říkáme koncesionářské poplatky, nebo stát bude muset sanovat z výběru jiných daní Českou televizi, anebo bude muset přistoupit k privatizaci. A vzhledem k lukrativním pozemkům a dalším věcem, které Česká televize má, možná některým oligarchům o to jde. Děkuji. (Potlesk členů SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Další s faktickou poznámkou pan poslanec Leo Luzar. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, tady v této debatě zaznělo již mnoho argumentů a mě by ale zajímal jeden argument, který možná byl přeslechnut. Jak je to vlastně s pozicí nezávislého kontrolního úřadu v rámci kontroly České televize? Někteří říkají, on to nekontroluje, já říkám, v historii NKÚ kontroloval Českou televizi. Byl rok, kdy zkontroloval koncesionářské poplatky plynoucí do České televize. Ptám se, kde je pravda? Kde skončila možnost té kontroly, popř. proč v kontrolním plánu tohoto nezávislého kontrolního orgánu Česká televize již dlouhé roky nefiguruje? Je to úmysl, popř. proč? Ta otázka zůstává někde v tom prostoru zavěšená, ale dobře se používá, jelikož je NKÚ nekontroluje, tak, anebo naopak je to tak průzračné, že netřeba a mají vnitřní kontrolní mechanismy přes radu a další, kteří toto kontrolují. To je má otázka, která tady v tomto prostoru by měla být odpovězena a jasně vyjasněna. Má NKÚ kompetenci kontrolovat Českou televizi v rámci koncesionářských poplatků? Protože koncesionářské poplatky jsou pouze určitá část prostředků, s kterými hospodaří Česká televize jako subjekt. Ale dle mého názoru a z historie NKÚ si myslím, že na tu největší část, tzn. koncesionářské poplatky, má NKÚ právo kontroly. Děkuji

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, ještě pan poslanec Foldyna chtěl na faktickou. Je 59, tak vám prostor dám... ne, tak na další faktickou mám pana poslance... i tak už je jedna hodina. Takže v tomto okamžiku já tedy přerušuji jednání a přeji dobrou chuť.

 

(Jednání přerušeno ve 13.00 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.29 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím už začít, protože před sebou mám štos omluvenek. Omlouvá se nám poslanec Petrtýl z dnešního jednání od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, poslanec Strýček od 15.45 hodin do konce jednacího dne, poslankyně Jarošová od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, poslanec Rozvoral od 15 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů, poslankyně Válková mezi 14.30 a 18. hodinou z pracovních důvodů, poslanec Bláha od 14.30 hodin do konce jednání Sněmovny, poslankyně Valachová z dnešního jednání od 14.30 hodin do konce jednání z pracovních důvodů, poslanec Holomčík od 14.30 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů, poslanec Pustějovský od 15.45 hodin do konce jednacího dne, poslankyně Balaštíková od 14.30 hodin do konce jednacího dne, poslanec Králíček mezi 14.30 a 15. hodinou z pracovních důvodů, poslankyně Ruthová mezi 14.30 a 15.30 z pracovních důvodů.

 

A nyní je čas zahájit další bod našeho programu, jímž jsou

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.