Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Radek Vondráček)

229.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 26. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem jedenáct odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Pro dnešek nám zbývá projednat ještě sedm odpovědí.

Já upozorňuji na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní přistoupíme k jednotlivým odpovědím na písemné interpelace. První interpelace je na předsedu vlády Andreje Babiše.

Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci elektronického spisu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 268. Projednání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády. Tato podmínka je v tuto chvíli splněna. Já otevírám rozpravu a poprosím pana poslance, aby uvedl svoji interpelaci.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane předsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych krátce zrekapituloval průběh té interpelace, protože přeci jenom od té doby - 10. 7. 2018, kdy jsem ji podal, uplynulo docela dost času.

Já jsem se v té interpelaci ptal na to, do jaké míry byla realizována elektronizace státní správy za současné vlády, to jest, kolik ústředních orgánů státní správy přešlo a v jaké míře na vedení elektronického spisu v elektronické podobě a kolik jich stále využívá listinnou formu spisů. Také jsem se ptal na konkrétní opatření, která vláda hodlá přijmout. Obdržel jsem odpověď na interpelaci, ve které bohužel nebyly tyto informace obsaženy. Následně jsme měli schůzku s panem předsedou vlády a zmocněncem pro digitalizaci panem Dzurillou, kde jsme probírali přístupy, které vláda má k digitalizaci. A také jsem byl informován o tom, že vláda zpracovává aktualizaci, řekněme nějakou studii toho, jak orgány stání správní používají elektronické systémy spisové služby.

Závěry této analýzy by měly být k dispozici během března tohoto roku, takže doufám, že v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu vláda přijme konkrétní kroky, které povedou k elektronizace spisové služby a k vyššímu využívání, aby se nepoužívala pouze ta listinná podoba.

Jenom jsem chtěl dodat, že v Poslanecké sněmovně jsme zahájili pilotní projekt, který se týká elektronizace některých agend, na podvýborech, které mají v gesci digitalizaci. V rámci podvýboru pro eGovernment a podvýboru pro digitalizaci justice proběhne pilotní projekt elektronického oběhu spisu, kde budou ty dokumenty podepisovány elektronicky, a celý ten pracovní postup bude probíhat elektronicky. Takže i tady v Poslanecké sněmovně se snažíme o to, aby digitalizace proběhla.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a poprosím pana předsedu vlády o reakci na vznesenou interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den všem. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem trošku překvapený, že pan poslanec není spokojený s těmi odpověďmi, protože vládní zmocněnec pro digitalizaci a IT pan Dzurilla se potkal minimálně desetkrát, jak jsme byli informováni, s panem Profantem, který je vlastně IT člověk Pirátů. A my jsme měli i společně schůzku 21. 9. v sedm hodin ráno za účasti pana Dzurilly a pana poslance Michálka a po té schůzce jsem byl informován panem Dzurillou, že pan poslanec je spokojený. A my samozřejmě vítáme angažovanost Pirátů v tom projektu. Piráti jsou i v plenárním zasedání Rady vlády pro informační společnost, takže zájem o spolupráci určitě je.

Po nástupu té první vlády 13. 12. 2017, ta bez důvěry, která vládla 205 dní, tak my jsme to brali jako za jednu z priorit, a proto jsme jmenovali vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci 14. 2. 2018. Předtím na Úřadu vlády to měl státní tajemník pro evropské záležitosti a byl tam i Ondřej Malý na DPČ a v podstatě tam byly nějaké papíry, ale nic se nedělo. Tím, že jsme jmenovali vládního zmocněnce, tak má i u resortů podstatně větší vážnost než v minulosti.

Ministerstvo vnitra připravuje analýzu elektronických systémů, v nichž dochází ke zpracování dokumentů. Cílem je komplexně zhodnotit, jak jsou konkrétně zejména státní správou naplňovány všechny požadavky archivního zákona a souvisejících právních předpisů v každodenní praxi. Při přípravě analýzy spisových služeb Ministerstva vnitra spolupracujeme také s Hospodářskou komorou a s ICT unií vzhledem ke koncepci Digitální Česko. Analýza spisových služeb probíhá u více než 70 státních institucí. Výstup analýzy bude předložen vládě na konci března 2019. Analýza bude obsahovat nejenom aktuální stav spisových služeb ve státní správě, ale také základní problémy spisových služeb za posledních deset let, neboť Ministerstvo vnitra má kontrolní zprávy z více než tisíce kontrol provedených státními archivy. Analýza bude obsahovat jasná doporučení legislativního i praktického charakteru, jak spisovou službu ve státní správě zlepšit tak, aby se stala pevným bodem eGovernmentu, naplnila svůj účel maximálního úřadování státní správy v elektronické podobě.

Ohledně elektronického oběhu připravujeme znovu vzhledem ke koncepci Digitální Česko analýzu služeb, které by měly být poskytovány ze strany ministerstev a úřadů a naplánujeme konkrétní plán, kdy digitalizovat. Budeme prioritizovat, nemůžeme udělat všechno naráz, jde i o kapacity na straně úředníků i o finanční nároky.

Kompletní implementační plány očekáváme do konce roku 2019. Nekončí to samozřejmě analýzou. Ohledně digitalizace máme rozběhnuté projekty dodané v roce 2018. V lednu 2018 to byl eRecept; 14. 2. 2018, jak bylo řečeno, byl jmenován vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci; v červnu 2018 bylo schváleno nařízení o volném pohybu neosobních údajů v Evropě; 1. 7. 2018 změny ve vydávání řidičských a občanských průkazů, že se můžou vyřídit na jakémkoliv úřadu; 1. 7. byla schválena nebo identifikována národní identifikační autorita, to znamená státem garantovaná identita k online službám; 1. 7. 2018 byly zavedeny elektronické občanské průkazy s čipem; 9. 7. byl zaveden portál občana, to znamená brána do online služeb státu, celkově je to 37 služeb včetně České správy sociálního zabezpečení; v září 2018 v rámci portálu občana bylo připojeno Generální finanční ředitelství; 29. 9. 2018 byl zaveden projekt eIDAS, to je vzájemné uznávání prostředků elektronické identifikace, možnost přeshraničního využití online služeb poskytovaných orgány veřejné správy členských států Evropské unie vzájemně; 3. 10. 2018 byl program Digitální Česko schválen vládou; 30. 10. 2018 bylo schváleno řízení programu Digitálního Česka; 14. listopadu 2018 byl schválen věcný záměr zákona o digitalizaci zdravotnictví; 14. 12. 2018 v rámci portálu občana byl zaveden náhled do katastru nemovitostí a připojení registru řidičů, body řidiče; 15. 12. 2018 benchmark, první porovnání ministerstev a správních úřadů z hlediska připravenosti na digitalizaci a jejich úroveň; v prosinci 2018 představení zákona o právu na digitální služby, legislativní ukotvení digitalizace; v prosinci 2018 představení Sonia, bankovní identita pro státní správu, po realizaci získáme kmen 4 milionů klientů do státní správy; v prosinci 2018 schválena strategie využití umělé inteligence v rámci našeho programu Česká republika, země pro budoucnost; dále v prosinci 2018 memorandum k využití technologie blockchain; v prosinci 2018 digitálně technická mapa jako základ pro digitalizaci stavebního řízení.

Dále máme rozběhlé další projekty započaté v roce 2018. Každý resort spustil vzhledem k programu Digitální Česko tvorbu záměrů k budování online služeb. Příkladem jsou v lednu portál Moje daně k zajištění elektronické komunikace daňových subjektů s Finanční správou, tam je termín dokončení v roce 2020. V červnu 2018 jsme začali projekt ELVIS, to je národní platforma pro elektronickou evidenci a správu muzejních sbírek, termín 2021. Dále v roce 2018 portálové řešení elektronického zdravotnictví, komplexní poradenství o službách a metodách ve zdravotnictví, termín 2022. V dubnu 2018 rejstřík církví a náboženských společností, termín 2019. Dále v roce 2018 jsme začali projekt eJustice, termín 2020. Dále minulý rok projekt eSeL, eLegislativa a eSbírka, elektronická Sbírka zákonů a mezinárodních smluv a elektronická tvorba právních předpisů. Dále projekt Czechiana, digitalizace kulturního dědictví. Dále projekt AISG, systém pro regulaci hazardu, který má velké zpoždění. Květen 2018 registry 2.0, rozvoj základních registrů s cílem podpořit úplné elektronické podání. V červenci 2018 jsme začali živnostenský rejstřík, elektronické podání pro podnikatele a získávání údajů ze základních registrů. Prosinec 2018, začátek projektu digitalizace stavebního řízení. V září elektronická dálniční známka, termín 2021. V září jednotná jízdenka, možnost využití různých dopravců na jednu jízdenku, vlaky a autobusy, jedna aplikace a eShop.

Plán na rok 2019. Za prvé máme modelování a digitalizace životních událostí, které budeme digitalizovat, standardy pro online služby, portály a weby, platforma pro aktivní vyjednávání vůči Evropské unii, digitalizace a technologie, call centrum, znalostní expertní systém. V prvním kvartálu portál občana, živnostenský rejstřík a registr zbraní, portál občana, další služby ministerstev, krajů, měst a obcí. V lednu jsme udělali nový design a funkcionalita datové schránky. V červnu 2019 digitalizace celního řízení s využitím certifikační autority, v září 2019 máme v plánu rejstřík církví a náboženských společností, v září 2019 platební brána v portálu občana, možnost platit online v portálu občana za služby, 2019 spuštění eGovernment cloudu, dále strategie využití umělé inteligence a strategie a implementace projektu na technologii blockchain.

To jsou konkrétní věci. Znovu jenom opakuji, že do nástupu naší vlády, do jmenování vládního zmocněnce se o tom mluvilo, nic z toho nevypadlo. A myslím si, že tady jsem přečetl velice dlouhý seznam, takže to má velice konkrétní oporu.

Mimochodem jsme zorganizovali i digitální konferenci, byl na mé pozvání tady přítomen estonský premiér, to je jedna ze zemí, která slouží příkladem, kde lidi mají 170 služeb a nemusí chodit na úřady. Samozřejmě naším cílem je kromě digitalizace státní správy hlavně usnadnit život občanům, podnikatelům, živnostníkům, aby nemuseli perspektivně chodit vůbec na úřady a aby mohli podávat například daňové přiznání tak, jak je to v Estonsku, za dvě minuty kdekoli se nacházejí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám děkuji. Dovolte mi přečíst několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Marek Výborný do 11 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Stanislav Fridrich mezi 9.00 a 10.30 z důvodu nemoci. Omlouvá se pan poslanec Martin Jiránek mezi 9. a 11. hodinou z důvodu jednání, pan poslanec Petr Sadovský od 9.00 do 10.30 ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová mezi 9. až 11. hodinou z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Vít Kaňkovský od 9.00 do 10.30 ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Lucie Šafránková od 9.00 do 9.30 z osobních důvodů a pan poslanec Jan Farský mezi 9.00 až 11.30 z důvodu jednání.

Tak. A mám zde faktickou poznámku, pan poslanec Ivan Bartoš.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobré ráno, vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové. Já asi nebudu komentovat tu enumeraci těch děláme-makáme věcí. Já věřím, že jestli to sledují lidé, kteří jsou IT gramotní, tak si můžou udělat obrázek, co je reálné, co není, co se dodává. Ale zazněla tam jedna věc, ke které bych se chtěl vyjádřit, možná i zeptat pana premiéra. Nebudu se teď přít o nějaké autorství, ale zaslechl jsem něco o zákonu o právu na digitální službu, což samozřejmě bych nepřipisoval vládě, jejíž některá ministerstva tuto poslaneckou iniciativu velmi významně blokují. Jsou to tedy spíše ministerstva další koaliční strany, nikoliv ta, které má ve správě ANO.

A já bych se tedy chtěl zeptat pana premiéra, zda tento zákon, který připravujeme již řadu měsíců na poli Poslanecké sněmovny, snažíme se ho řešit i přes odpor s ministerstvy v rámci vypořádání, má podporu vládního zmocněnce Dzurilly. Jestli stále můžeme počítat s tím, že premiér Babiš podporuje tuto poslaneckou iniciativu, protože to je klíčový zákon pro budoucnost digitalizace. Dává jasný plán, na jaké platformě má ta digitalizace do budoucna probíhat, jak mají ministerstva digitalizovat jednotlivé služby, a mám obavy, že po těch mnoha měsících práce, připomínkování, vypořádávání připomínek se nakonec objeví někdo, kdo řekne: "Ne, páni poslanci, páni odborníci z komerční sféry, vy nemůžete připravovat tento zákon, připravíme ho my na našem ministerstvu."

Já bych byl velmi nerad, když už to tady zaznělo, aby tato iniciativa přišla vniveč, a chtěl bych se zeptat pana premiéra, jestli dovolí, zda skutečně tato iniciativa a tato práce, která vychází z celé Poslanecké sněmovny, od všech stran, má jeho podporu a v budoucnu podporu mít bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám také děkuji. Pan poslanec Michálek je přihlášen ještě do rozpravy.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo pane předsedo. Mě trošku mrzí, že se v těch interpelacích nesoustředíme na ta témata, která jsou předmětem té interpelace, v tomto případě elektronický spis. Jistě je záslužné, že vláda plánuje zřídit nový rejstřík církví a náboženských společností a zřídit nový registr zbraní, ale když se ve volbách mluvilo o sloganech, jako že mají obíhat dokumenty, ne lidi, tak si lidé přece od toho představovali, že vláda zavede elektronické spisy, které budou obíhat po těch úřadech. Ne že bude zřizovat rejstříky církví a náboženských společností. Takže mně ta odpověď přišla trošku mimo. Já jsem z toho pochopil, že jsme v zásadě v bodě nula, kdy nemáme žádné informace o tom, jak fungují spisové služby, zda jsou elektronické na ústředních orgánech státní správy, a že tedy teď se soustředíme na to, abychom dali dohromady ta data a do konce března bychom měli mít tuto základní analýzu.

V tom případě bych byl velmi rád, abychom v dubnu viděli konkrétní kroky, které povedou k elektronickému spisu, to znamená, zejména dojde k novele předpisů, které upravují např. standard elektronické spisové služby a výměnu dokumentů tak, aby mohlo automatizovaně docházet ke komunikaci prostřednictvím rozhraní mezi elektronickými systémy spisové služby, a doufám, že do toho plánu, který tady pan předseda Babiš četl, se dostane i ten plán elektronického spisu, protože zatím jsme ho tam neviděli. Byly tam jiné projekty. Já bych to nerad chápal tak, jako že tento projekt nemá prioritu, protože pro to obíhání, pro ten elektronický oběh dokumentu, aby obíhaly dokumenty a ne lidi mezi úřady, to je naprostá nezbytnost a základní podmínka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, kdo má zájem ještě o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Faktická poznámka paní poslankyně Valachové. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já bych chtěla krátce reagovat na předřečníky. Co se týká Ministerstva vnitra, tak digitální služba i elektronický spis má plnou podporu místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. Myslím si, že pirátská strana to ví. A co se týká apelu na to, aby se zrychlily práce na tomto díle, tak vím o tom, že ministr vnitra toto taktéž přislíbil přímo Ivanu Bartošovi, byla jsem u toho prostřednictvím předsedajícího.

A jen bych chtěla doplnit, že jsou to velká legislativní díla, a pokud to bude vloženo do poslanecké iniciativy, dohoda, která se tvoří, je to určitě jedna z možností, tak nebudeme mít dobře zpracováno hodnocení dopadů regulace, což v tomto případě namístě je. A vládní návrh samozřejmě toto zajišťuje. Nicméně ať se půjde jakoukoli cestou, iniciativou, nebo vládním návrhem, tak rozhodně platí, že za ministerstvo vnitra je ambice toto dílo v tomto funkčním období zvládnout.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Bartoš.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já bych chtěl také prostřednictvím pana předsedajícího reagovat na svoji předřečnici paní Valachovou. Já jsem žádné ministerstvo nejmenoval. Každopádně tady jasně vyplývá, kde ta vůle pravděpodobně bude velmi minimální. My jsme samozřejmě na žádost ministerstev dodali analýzu dopadů jak toho samotného zákona zastřešujícího, který skutečně připravujeme měsíce.

Tady se tak různě cvrliká, že by si ministerstvo představovalo, že ten zákon připraví samo. Já si myslím, že není v silách Ministerstva vnitra takto komplexní zákon s jeho dopady, které jsou mezirezortní, v rámci vlastního rezortu připravit. Zejména proto, že jsme tyto snahy viděli, a za dobu dvaceti let nebo třiceti let po revoluci zde byly pouze tři velké projekty, které se s tím dají srovnat, což jsou tedy registry, CzechPointy, datové schránky.

Na tomto návrhu zákona pracují odborníci. My jsme požádali před Vánoci všechna ministerstva, aby k tomu dala připomínky. Dostali jsme zhruba osm set připomínek, kde některé skutečně hovoří o tom, že poslanci jsou nekompetentní k tomu vůbec tu problematiku uchopit, natož něco takového připravit. Právo na digitální službu je skutečně zákon, který diskutujeme s ministerstvy, a zrovna aparát Ministerstva vnitra nám nejdéle ze všech neodpověděl, dokud jsme přes média nezatlačili, že ten mezirezort, že ty připomínky jsme ochotni vypořádat vlastními silami všech spolupracujících subjektů. Takže my se díváme na osm set připomínek, snažíme se je reflektovat, některé jsou tedy víceméně řekl bych obstrukční, některé jsou technické, některé jsou věcné, za ty velmi děkuji.

My ten zákon máme připravený, víme, jaké jsou analýzy dopadů samotného zákona i prováděcích zákonů. Bohužel jsme nenašli v některých ministerstvech partnera to konstruktivně řešit, to je ten zásadní problém. A já se bojím, že se to někde zatrhne, proto jsem znovu tady zopakovat tu prosbu, zejména směrem k panu premiérovi, aby tento zákon, tak jak ho připravili odborníci nejen v řadách poslanců, prostě podpořil, protože touto cestou my jdeme zhruba tři čtvrtě roku a ta vůle ministerstev je minimální.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže nyní ještě faktická, pan poslanec Michálek. Poté do řádné rozpravy pan premiér.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Můj předřečník Ivan Bartoš řekl, že to nasazení zákona o právu na digitální službu, jeho příprava, není v silách ministerstev. Já si myslím, že největší problém je stále v tom mentálním naladění, v tom rezortismu, který tady přetrvává na ministerstvech, a zkrátka kdyby to mělo projít připomínkovým řízením, a každé ministerstvo, včetně ministerstva, já nevím, zemědělství atd. potom dává připomínky k principům, že se mají poskytovat služby v digitální podobě, tak ten výsledek by se pravděpodobně dostavil až po konci volebního období.

Ta ministerstva jsou stále naladěna tak, že hledají nějaké problémy místo toho, aby pomáhala najít to řešení a dotáhnout ten zákon do konce. Protože přece to, že se přijme jenom nějaký zákon, to je jenom půlka práce. Pak se podle toho musí nakupovat ty služby, aby to občané měli do příštích voleb k dispozici. To je cílem toho zákona. Nejenom přijmout zákon pro zákon, který se bude v dalším volebním období novelizovat, ale mít to hotovo do voleb včetně toho, že ty služby budou spuštěné, že budou funkční a že je občané budou moci využívat.

Takhle by měli fungovat politici v rámci volebního cyklu. A zatím je tam prostě obrovský úřednický odpor, je tam celá řada žab na prameni. Když se podíváte na historii těch kauz, které byly na Ministerstvu práce a sociálních věcí i na tom vnitru a podobně, tak se člověk nemůže divit, že takovýto zákon u těch úředníků nemá podporu. Neříkám u všech úředníků, ale u těch, u velké části těch, kteří mají rozhodovací pravomoc, zejména u náměstků. Takže tady prostě musí přijít silná politická vůle, že chceme tento zákon a navazující služby mít do konce volebního období v provozu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je přihlášen předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já bych se rád vyjádřil všeobecně k zákonu. My na rozdíl o některých stran a hnutí posuzujeme na vládě zákony z hlediska jejich obsahu. Všechny zákony, které mají pozitivní dopad na naše občany, samozřejmě podporujeme.

Skutečně nevím, o čem vlastně tady kolegové mluví. Chápu, že je to příležitost zase se tady zviditelňovat. Když se mě novináři ptají, proč sem nechodím, no právě proto. Pro toto plácání. Proto sem nechodím. Protože my když jsme několikrát vyzývali Piráty, aby přišli a pomohli nám, tak neměli koho. Potom si dali inzerát, že hledají někoho na IT. Takže to jsou jenom řeči, dělá se tu zase politika, že jsme nekompetentní. Já myslím, že na ministerstvech jsou kompetentní lidi. Tady není žádný rezortismus. Tady je vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci, který je pod vládou, ano, přímo pode mnou. A pokud je nějaký rozpor, tak to bude řešit vláda. A pokud nějaké ministerstvo má nějaký názor, tak určitě nám ho na vládě sdělí.

Takže než jsme tam nastoupili, nebylo nic, teď jsou konkrétní výsledky. A samozřejmě Piráti se snaží vlastně tady vytvořit atmosféru, že kdyby oni tam byli, tak by něco. No tak jste tam mohli být. Tak jste nám to mohli předvést. Nemáte ani lidi. Len vykládáte nesmysly.

21. 9. 2018 v sedm ráno jsme se potkali s panem Michálkem. A stejný den v 10 hodin mu poslal pan Dzurilla email. Nikdy jste na něj neodpověděl, pane poslanče. (Předsedající: Prostřednictvím předsedajícího.) Mně říkali, že nemusím, ale dobře. Prostřednictvím předsedajícího. Děláte jenom politiku, nejde vám o věc. Já jsem tady přečetl x věcí, které děláme, a má to výsledky. A samozřejmě i elektronický spis je toho součástí.

Ten zákon, pokud ho podporuje pan Dzurilla, já ho neznám, já nečtu zákony, nemám na to čas. Já na to mám lidi. Určitě to posoudíme racionálně. My jsme vás x-krát vyzývali, abyste se zapojili, ale vy tady jen deklarujete, stále něco kritizujete, máte na to určitě bohaté životní zkušenosti ze státní správy a všude. Já k tomu už nemám co říct. Když ten zákon je v pořádku, podporuje ho pan vládní zmocněnec, pro mě je to de facto ministr, nebo bych řekl ještě víc než ministr, protože on je ten vládní zmocněnec, on to má na starosti a má konkrétní výsledky.

A myslím, že celý ten seznam, který jsem tady přečetl, a můžeme to ještě více zdeklarovat, je jasný. Tady jenom probíhá politická debata a nejde samozřejmě o věc, jde jenom o zviditelnění Pirátů, aby řekli, že oni mají nějaké nápady.

No tak jste mohli jít do vlády, kluci. Mohli jste nám to předvést.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jsou zde dvě faktické poznámky. Nejdříve poslanec předseda Bartoš, poté poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já to vezmu krátce pouze v reakci na pana premiéra.

První věc. O zákonu právo na digitální službu jsem zde začal hovořit, protože ve své úvodní řeči, kde četl ty stovky projektů, které realizují, jsem tak trošku zaznamenal, že si tuto iniciativu přisvojuje. Pokud my devět měsíců něco řešíme a pracujeme na tom, tak to je to, co Piráti dodávají. My jsme se sešli s vládní zmocněncem Dzurillou, řekli jsme, že dodáme akční plán pro začlenění open source a boje proti vendor lock-in. Největší průšvih státní správy v České republice. Tento plán budeme představovat. Žádný akční plán v rámci Digitálního Česka ještě nevznikl, my ho v nejbližších týdnech budeme představovat. To jsme dodali my ve spolupráci s odborníky z IT.

Inzerát. Když my obsazujeme pozice, tak si nesaháme mezi bývalé zaměstnance nějakého holdingu, ale vypíšeme výběrové řízení i na naše asistenty a vybíráme ty nejlepší. Takže když sháníte lidi nebo inzerujete pozici, například na specialistu na eGovernment do Poslanecké sněmovny, nesáhnete si do strany a nevezmete si nějakého IT člověka z pirátské strany v Ostravě. Děláme výběrové řízení, kam se on může přihlásit. To není žádný nedostatek kapacit lidí, to je prostě normální postup, jak hledáte toho nejlepšího pro danou práci. Takže my participujeme na RVISu v rámci návrhu v Poslanecké sněmovně, v legislativní práci, politicky pracujeme a naše návrhy zákonů, i třeba tento eSpis, míří na ta místa, kde je vláda nedodává.

A je to interpelace, která spočívá v tom, že spolu tyto věci diskutujeme. Tak to neshazujte, pane premiére. Jsem rád, že jste přišel a že se o tom konečně můžeme bavit. A jsem rád, že to vidí i občané. Ale není to kvůli tomu. Nám totiž jde o věc. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Faktická poznámka - poslankyně Kovářová. Poté poslanec Michálek.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já musím reagovat na pana premiéra, na jeho výroky o plácání, nesmyslech a podobných věcech. Přesně tyto výroky jsou plácáním. To za prvé.

Za druhé. Nazýváte Piráty kluky. Já také, ale ne v Poslanecké sněmovně. Neformálně v bufetu, jak vy říkáte, že je tam dobré jednat. Tady je prostě budete nazývat poslanci, protože jsou to poslanci, kteří byli řádně zvoleni. A nedehonestujte pány poslance a poslankyně z hnutí Pirátů.

A teď tedy konkrétně o těch odbornících. Když jsem chtěla změnit zákon, který se týkal zjednodušení vydávání řidičských průkazů, tak jsem prosila Ministerstvo dopravy dva roky. Pak jsme zákon podali, došlo ke zjednodušení, a vy jste si to dávali po jeho schválení do vládního prohlášení, jako že to zařídíte. Takže takto se postupuje velmi korektně z vaší strany.

Za druhé. Chtěli jsme, aby banky vstupovaly do základních registrů, usnadnit život občanům. Tak jak to říkáte vy, pozitivní dopady pro občany. A co se stalo na Ministerstvu financí? Ono nevědělo, že by mělo udělat pro takovýto návrh agendový systém. Trvá to tři roky, nic se nezměnilo.

Takže abychom si to shrnuli. Chceme se bavit o konkrétních věcech, chceme něco, co bude dobré pro lidi. A vás, pane premiére, prosím, abyste nehovořil již o plácání a Piráty zde v sále nenazýval kluky, ale poslanci. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka - pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Pan premiér zde uvedl v odpovědi na interpelaci, která se týká elektronického spisu, že jsem neodpověděl na nějaký e-mail. Opravdu se musíme dostávat do této úrovně? Navíc já jsem na tento e-mail neodpověděl, protože odpověď nevyžadoval. Protože zněl: "Můžeme to uzavřít takhle. Ministerstvo vnitra připravuje provedení analýzy elektronických systémů, v nichž dochází ke zpracování dokumentů. Cílem je komplexně zhodnotit, jak jsou státní správou konkrétně naplňovány všechny požadavky archivního zákona a souvisejících právních předpisů v každodenní praxi. Předpokládá se, že" - vypouštím část - "že Ministerstvo vnitra následně vládě předloží v termínu do 31. března 2019 výsledky této analýzy a návrhy řešení dalšího rozvoje systému spisových služeb ve státní správě. Děkuji. Vlado Dzurilla."

Takže to mi odpověděl v září pan Dzurilla a na to jsem nemusel už nic odpovídat. Tak neříkejte, že tady nekomunikujeme. Stačilo to uzavřít někdy v tom říjnu tady na písemných interpelacích, ale to jsme nemohli, protože vy jste sedmkrát nepřišel do práce. Takže začněte laskavě u sebe. Kvůli vám se to neuzavřelo. Stačilo tam tohleto - tohleto jsem přesně já řekl v tom svém úvodním projevu, a kdybyste vy tady nezačal se svou mediální propagandou, kde jste v odpovědi na elektronické spisy začal citovat nesouvisející věci typu rejstřík církví a náboženských společností, registr zbraní a x dalších nesouvisejících věcí, které jsou přesně tím plácáním a blábolením, tak jsme se k tomuhle vůbec nemuseli dostat. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Další faktická poznámka, pan poslanec Kalousek. Poté pan poslanec Profant.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane premiére, vy jste řekl v téhle diskuzi: Když se mě novináři ptají, proč sem nechodím, tak proto, že se tady takhle plácá. Vykládáte nesmysly.

Včera jste zase v rozhovoru pro Radiožurnál na otázku, proč jste nebyl v Evropském parlamentu, říkal: No co bych si tam s nimi povídal. Ten parlament končí, všichni si tam dělají jenom kampaň. Já si počkám na ten nový parlament. A pevně doufám, že ti, co jsou tam teď, už tam nebudou.

Kdybychom chtěli někomu vysvětlovat, jak vypadá pohrdání parlamentní demokracií, tak mu můžeme pustit tyhle ukázky řeči. Opravdu se domníváte, pane premiére, že to je důstojné pro předsedu vlády České republiky? Vaše vláda dostala důvěru od této Sněmovny. A parlamentní demokracie je prostě základní stavební kámen vaší vlády, ať se vám to líbí, nebo ne.

Jakkoliv to nechápu, tak pro řadu lidí v téhle zemi jste svým způsobem vzorem a důvěřují vám. A jestliže od vás slyší, že parlament je žvanírna a nemá cenu tam chodit, tak podlamujete důvěru velké části lidí v parlamentní demokracii. Pokud to děláte neúmyslně, je to smutné a já si vás dovolím napomenout. Pokud to děláte úmyslně, je to zločinné.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Další faktická poznámka, pan poslanec Profant.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane premiére, vážení poslanci, já bych chtěl upozornit na to, že, za prvé, pan premiér to tady převádí do této osobní roviny, což je úplně zbytečné. Můžeme se bavit o věci zcela věcně.

A k tomu jsem tady chtěl další poznámku, k tomu úctyhodnému výčtu projektů, které tato vláda a ta předchozí dělají. Tak jedna z největších jejich nevýhod je, že všechny ty projekty, nebo téměř všechny, pocházejí z Evropské unie. Takže jediný, kdo tu něco opravdového, opravdové změny v tomhle dělá, je ten zákon o digitální službě a Evropská unie, která jasně definovala občanky v rámci nařízení eIDAS a podobně. A naše ministerstva opravdu trpí neuvěřitelným rezortismem, který paralyzuje jejich fungování, a pak to vidíme například na MPSV, ale třeba i na tom Ministerstvu vnitra a podobně. A dokud se tohoto rezortismu nezbavíme a nebudeme opravdu spolupracovat, nebudeme opravdu kontinuálně řešit kvalitní projekty, což se zde stále ještě neděje, tak se nedostaneme nikam.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Jenom abych si zametl před svým prahem. Jestliže se jedná o písemné interpelace, pan premiér zcela zjevně vystupuje z pozice předsedy vlády, a nemusí tedy oslovovat prostřednictvím předsedajícího jiné poslance.

Tak jestliže se nikdo nehlásí, rozpravu končím a ptám se, zda má pan poslanec Michálek zájem, aby Sněmovna hlasovala o usnesení, zda má přijmout nějaké stanovisko. Není tomu tak. Děkuji. Projednání této interpelace končím.

Další interpelace byla také na předsedu vlády, který odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Valenty ve věci válečných reparací Německa. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 324. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády. Tato podmínka je splněna, a já tedy otevírám rozpravu a prosím pana poslance, aby uvedl svoji interpelací.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády a zejména vážený pane premiére, samozřejmě nejprve bych vám rád poděkoval, že po domluvě s vaším sekretariátem jste dnes dorazil a mohu tak svoji interpelaci, kterou zde mám již několik měsíců, přednést.

Dovolte mi, abych začal poměrně obecně. Válečné reparace, tedy odškodné placené po válce poraženým státem vítěznému státu či vítězným státům ať již ve formě peněžité, či nepeněžité, bývají vždy jakousi nedostatečnou kompenzací za útrapy, strasti, oběti či škody způsobené nepřítelem. Přesto takto nedokonalým a nedostatečným nástrojem, který nemůže postihnout všechny způsobené újmy, neboť například lidský život se finančně vyvážit nedá, je obrovskou ostudou každé politické reprezentace, v tomto případě české, když na zcela oprávněné, a dokonce právně uznané odškodnění ve své činnosti a aktivitách rezignuje a k obhajobě takovéto ignorace ještě používá falešná či úmyslně neúplná fakta a argumenty.

V této souvislosti se můžeme ptát: Kde je otázka reparací za škody z druhé světové války právě nyní také frekventována? Asi všichni víte, že zřejmě nejvíce v Polsku a v Řecku. Ale naší vládě je to lhostejno. Stačí se přece stále odvolávat na Česko-německou deklaraci, k jejíž právní irelevanci se také dostanu.

Dámy a pánové, jen pro vaši informaci, řecký účetní dvůr, obdoba Nejvyššího kontrolního úřadu v České republice, vyčíslil válečné škody v této helénské zemi na 309,5 miliardy eur, což je 7 750 miliard korun. K tomu řecká vláda tvrdí, že by s těmito penězi nejspíše nikdy nespadla do hospodářské krize. Ovšem o tomto vyjádření si samozřejmě můžeme myslet své.

Ani sousední Polsko se odškodnění nikdy nezřeklo. Ti, kteří si to myslí, ti se mýlí, sdělil před rokem Sejmu předseda vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński, nejvlivnější to polský politik. Lidské i materiální ztráty, které Polsku způsobili nacisté a také Němci, vyčíslila analýza Sejmu na 248 miliard zlotých. To je pro změnu 1 490 miliard korun. Polský prezident Duda k tomu uvedl, že se Polsko svého nároku nikdy nevzdá a Německo zaplatit musí.

A přesně takový postoj by měli v případě skutečné obhajoby práv naší země a jejich občanů zaujmout i někteří političtí představitelé, alespoň dle mého názoru. Na rozdíl od Polska mělo být Československo za válečné škody odškodněno od západního Německa. Jistě víte, že se jednalo o státní a politický celek s německým označením Bundesrepublik Deutschland.

Vláda v Praze vyčíslila reparační nároky na 306 miliard československých korun vyjádřeno v dobové měně. Dostali jsme ale pouhých a velice směšných 230 milionů korun československých. Když budeme hodně vstřícní, můžeme k této částce ještě přičíst platby z Německa provedené v šedesátých letech jako odškodnění obětem lékařských pokusů a nuceně nasazených. Ale na více než na čtyři procenta úhrady platných československých nároků se nemůžeme dostat. Opakuji, z oprávněných nároků byla uhrazena pouhá čtyři procenta, což je skutečně tristním faktem nejen historicky, ale zároveň i vzkazem do budoucna, že vraždit, krást, ničit a loupit je vlastně v pořádku. Protože žádná spravedlnost není. A tak se nedivme, že viník se najednou začal cítit ještě poškozeným, a proto například i landsmanšaft zkouší, co vydržíme. A nemůžeme si nalhávat, že někteří čeští politici tomuto veletoči nenapomohli a nenapomáhají. Jmenovat raději nebudu, ale všichni dobře víme, o koho se jedná.

Vážený pane premiére, dámy a pánové, vítězné spojenecké mocnosti, Anglie, Spojené státy a Sovětský svaz, se zabývaly reparacemi již na krymské konferenci, která se konala počátkem února roku 1945. V přijatém protokolu v části pět, jež pojednávala o reparacích, je uvedeno: "Německo bude povinno dát věcnou náhradu za škody, které způsobilo spojeneckým národům za války." Protokol dále pokračoval ustanovením o formách vymáhání reparací na Německu.

Reparacemi se léta již zabývala i postupimská konference. V oficiálním protokolu v části III je ustanovení o německých reparacích. Říká se zde mj: "V souladu s rozhodnutím krymské konference, že Německo bude povinno nahradit v co největší míře škody a utrpení, které způsobilo Spojeným národům a za něž se německý národ" - zdůrazňuji, německý národ - "nemůže zbavit odpovědnosti, bylo dosaženo dohody o reparacích..." Takže jestli např. kolega Kalousek, ale i jiní, se při kočkování s kolegou Okamurou v minulém týdnu, kdy jsem se bohužel účastnil zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku, rozhodl ve víře vrchovaté, že předseda SPD označil za válečné viníky Němce, a nikoliv nacisty, tak se do velké míry plete. Ostatně i poválečné projevy prezidenta Beneše vyřčené v přímém dobovém kontextu stylizují do pozice hlavního viníka Němce, nejen nacisty, kteří velkou většinou přistoupili na total krieg.

O škodách, které Němci způsobili nejen nám, se jednalo ale i jinde. Problematiku řešil např. i norimberský proces s válečnými zločinci. Žaloba konstatovala, že z Československa bylo deportováno do Německa 750 tis. československých občanů na nucené práce k vojenským účelům. Po obsazení země 15. března 1939 se obvinění zmocnili velkých zásob surovin a potravin. Odvezli do Německa velké množství vozového parku včetně lokomotiv, vagónů, parníků a trolejbusů, vybavení laboratoří a uměleckých muzeí, knihy, obrazy, umělecké předměty, zařízení i nábytek. Ukradli zlatý fond a všechny československé valuty, včetně 23 tun zlata, které tehdy mělo nominální hodnotu 5,5 mil. liber šterlinků. Oloupili české banky a mnohé české průmyslové podniky. Vyloupili a přisvojili si český veřejný i soukromý majetek... Tak zní názor spojenců, nikoliv tedy názor můj, kteří rozhodli o vykonání spravedlnosti vůči představitelům Německa - a to jsem citoval z příspěvku prof. dr. Pavlíčka, CSc., který toto uváděl např. v Rudém právu - Právu, pardon.

Válečné škody Československé republiky oznámené úřadu IARA, což byl Mezispojenecký reparační úřad, činily 19,5 mld. dolarů a byly přepočteny podle kupní síly v roce 1938 v poměru 15,79 korun československé za 1 dolar. Mimo jiné hodnota konfiskovaného německého majetku takovéto výše nedosahovala, a proto některé požadavky organizací sudetských Němců nejsou oprávněné ani z hlediska ekonomického. Právní hledisko připojím za moment.

Často registrovaný argumentační faul, že se obě strany, tedy Česká republika a Německo, podle části textu písemné odpovědi pana premiéra Babiše, dohodly, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami společné minulosti, v sobě skrývá podle mého názoru mimořádně nebezpečnou relativizaci válečného utrpení a z poškozené strany Československa, jeho občanů, uměle vytváří jakéhosi spoluviníka války, a to je zcela nepřijatelné. Musíme si uvědomit, že korektní sousedské vztahy obou zemí mohou být realizovány pouze tehdy, kdy oprávněné a dokonce mezinárodně uznané pohledávky budou mezi nimi vyrovnány. Až potom může být udělána tlustá čára za temnou minulostí, která měla v průběhu totalitní války vedené Německem vyústit v genocidu českého národa, v lepším případě odsunutí jeho příslušníků kamsi na východ a u pečlivě rasově vybraných osob poněmčení. A podotýkám, že je pro mne v tomto ohledu zcela irelevantní, že také významná část mé rodiny odešla po druhé světové válce do západní části Německa - otčím byl Němec a moje matka dlouhodobě žila v německém Hausburgu. Ale složil jsem zde poslanecký slib a spravedlnost a zájmy své země musím hájit, bohužel i na rozdíl od české vlády, a to bezezbytku. I proto se z tohoto místa ptám, kde je nyní v ohledu historické spravedlnosti ta stále proklamovaná a také štědře finančně živená kolektivní paměť našeho národa? Neobjevuje se již jen ve formě štvavých antivlasteneckých vyjadřování některých skoro až obskurních institucí, zejména neziskového typu? Co Úřad pro studium totalitních režimů, kde jsou jeho výstupy? Nescvrkla se některým šikovně pouze na dobu mezi lety 1948 až 1989 jejich paměť? Scvrkla. A dobře víme, komu a komu za to náš stát ještě královsky platí, ale to je zase na jiné téma.

Zpět k válečným reparacím. Willy Brandt v 70. letech v Praze námi nárokované reparace slíbil, ovšem podmínil je sjednocením Německa s odůvodněním, že přece západní Německo nebude platit i za Německo východní. I tato podmínka byla následně splněna. Hans-Dietrich Genscher také přislíbil reparační nároky zaplatit, prý po sjednocení Německa se sejdeme a rychle dohodneme. Ale když k tomu mělo reálně dojít, němečtí představitelé raději šikovně využili nástroj v podobě českému národu odrodilého Václava Havla a některých jeho šikovných kolegů k sepsání a signaci jakéhosi odpouštěcího dokumentu, o kterém jsem již hovořil, který ale bohužel pro ně nesplňuje právní náležitosti mírové smlouvy, která by válečné reparace de iure poražené zemi odpustila. Po uzavření smlouvy 2 + 4 předcházející sjednocení Německa jeho politická reprezentace předstírala, že mlčení o válečných reparacích znamená, že tyto jsou již navždy smeteny ze stolu. Ovšem dokonce i podle právníků Ministerstva zahraničí USA mlčení Němců - a teď cituji - prostě jen znamenalo, že o reparacích se teprve bude jednat v budoucnosti. Prof. Václav Pavlíček, o kterém jsem se již zmiňoval, významný odborník na tuto problematiku, tvrdí, že naše nároky můžeme stále kdykoli položit na jednací stůl. A proč to tedy neuděláme? A neuděláme to zrovna nyní, když je Německo již po několik let - pan Kalousek, kritik reparací, říkal při schvalování státního rozpočtu, myslím, čtyři roky - ve významném rozpočtovém přebytku a nejspíše by pro něj ani nebyl problém alespoň něco z dlužné částky uhradit? Co takhle potom z toho přidat důchodcům či jiným potřebným, kterých není u nás zrovna málo? Naší zemi však chybí vlastenecká odvaha jejích představitelů, přičemž stálé odvolávání se na tu setrvale zmiňovanou Česko-německou deklaraci z roku 1997 je již více než trapné.

Reparační nároky zakotvené v Pařížské reparační smlouvě, prosím pěkně, pane premiére, stále trvají. Konkrétně se mělo ke konci války v našem případě jednat o 4,5 % z německého průmyslového majetku a 3 % z majetku německého v cizině. A jestli by chtěl někdo z našich nároků účelově odepsat sumu za zkonfiskovaný sudetský majetek, měl by si tuto smlouvu z roku 1945 pořádně nastudovat. Zde je v paragrafu A mj. uvedeno, že my, Československo - a teď cituji - jsme povinni konfiskovat německý majetek tak, aby se nedostal zpět do německých rukou, a také že konfiskované majetky odpočtou signatární vlády od svého podílu na reparacích... Ovšem toto ustanovení se odškodnění za zabavený sudetoněmecký majetek rozhodně netýká, protože již v dalším paragrafu D se přesně specifikuje: Při provádění ustanovení paragrafu A majetek, který byl vlastnictvím členské země Spojených národů nebo osob, které byly příslušníky této země a nikoli Německa a v době anexe nebo okupace této země Německem či v době jejího vstupu do války, nebude započten na jeho účet reparací... Proto, pane premiére, ani z pseudonároků odsunutých sudetských Němců strach mít nemusíte, jestli tedy uznáváte mezinárodní právo - a já se osobně domnívám, že ho uznáváte. Z uvedeného ustanovení přece jasně vyplývá, že konfiskace německého majetku, tedy i majetku sudetských Němců, byla pro naši zemi jako signatárního státu Pařížské reparační dohody povinná. Podtrhuji to slovo povinná, aby nedošlo ze strany některých proněmecky orientovaných znovu k mýlce. Dámy a pánové, znovu pro všechny opakuji, že jde o částku 3,5 bilionu korun dnešní měny, přičemž Slovenská republika má přirozeně právo na její poměrný díl, a také to, že o úhradě válečných reparací rozhodly hlavní vítězné mocnosti, takže, prosím, nejedná se o žádný český nacionalistický plezír.

Nyní bych si dovolil přejít přímo k písemné odpovědi pana předsedy vlády Babiše. Pozornost odvádějící komentáře týkající se polských nároků si dovolím ve svém vystoupení dát stranou, neboť pro samotný smysl mé iniciativy mají jen ilustrativní význam.

Pan předseda vlády mi ve své odpovědi např. napsal: Česká vláda nepovažuje otázku vymáhání reparací za aktuální... Ptám se, kdy jindy, když ne teď v době velkého hospodářského rozmachu Německa? Podotýkám, že hospodářský přebytek Německa dosáhl v minulém roce v kurzovém přepočtu skoro k hranici 100 mld. korun.

A dále mi předseda vlády píše: Poválečné uspořádání Evropy má velkou hodnotu a nemělo by být zpochybňováno... Autor této odpovědi - nevím, kdo to byl, jestli pan Andrej Babiš osobně, si bohužel odpovídá na otázku, kterou jsem mu nikdy nepoložil, a úmyslně tak odvádí pozornost od samého merita věci. Každému je přece jasné, že v rámci požadavků na válečné reparace o zpochybňování tzv. dalšího poválečného uspořádání vůbec nejde, spíše naopak, jde o jeho potvrzení a konzervaci. Jedná se mi o to, a znova podtrhávám, o spravedlivou kompenzaci za všemožná válečná příkoří způsobená Němci, nad kterými nelze jen tak mávnout rukou.

Na závěr svého vystoupení ještě připomínám platný zákon č. 150/1947 Sb., který má název dohoda o reparacích od Německa, o založení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata. Ten, jak jsem uvedl, stále platí. A zmiňovaná smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1997 nemohla tento stav změnit. Ten mohla právně narovnat jen mírová konference a uzavření příslušné mírové smlouvy s Německem, která by obsahovala i příslušnou reparační tečku. A k té nikdy nedošlo.

Pane premiére, vy zcela jistě dobře víte, že právo, které dlouhodobě nikdo neuplatňuje, oslabuje svoji váhu. A v tomto případě jde někomu o čas především. Apeluji na vás jménem mnoha válkou postižených českých občanů a jejich potomků a současně vás prosím, neřiďte se v tomto ohledu názory popíračů, ale ani odkladačů spravedlnosti a respektujte stále platné právní normy. Svým jasným postojem pomozte daný stav brzdící další rozvoj korektních česko-německých vztahů obrátit v očekávaný prospěch obou našich národů, a to na platformě jednání rovného s rovným.

S vaší písemnou odpovědí, plnou bázlivého kličkování, odvádění pozornosti, podloženou podle mnohých odborníků dokonce i ne zcela správnými fakty, tedy skutečně souhlasit nemohu a ctihodné Sněmovně ji také navrhuji odmítnout.

A na úplně samý závěr bych se vás ještě rád zeptal, zda vám odpověď na moji písemnou interpelaci psal někdo, kdo píše odpovědi na interpelace i na Ministerstvu zahraničí. Dostala se mi totiž do rukou odpověď pana ministra Petříčka na interpelaci pana Kobzy a shodují se v ní s tou vaší odpovědí celé dlouhé odstavce, a to doslova. Tak alespoň v tom že jste v koalici jednotní. Prosím ale, opisujte od sebe jen dobré věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat v projednávání. Ještě předtím, než otevřu rozpravu, konstatuji došlou omluvu paní poslankyně Mračkové Vildumetzové z dnešního jednání od 14.30 do konce pracovního dne z pracovních důvodů.

Teď se ptám pana předsedy vlády, jestli má zájem vystoupit. Má. Vážený pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Pane poslanče, samozřejmě že to psali úředníci. Snad si nemyslíte, že jsem to psal. Já to nestačím ani číst. Denně chodí stovky mailů a stovky dopisů. Takže to psali, ano. Kombinace Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva spravedlnosti.

A my jsme - kolik je to vlastně - 74 let od konce války, tak já vám rozumím. Já vám tady samozřejmě přečtu to stanovisko, když vám tedy nestačí, že vám píšu, tedy já to podepisuji, úředník to napíše. A teď to přečtu.

Československá republika se jako účastník protiněmecké koalice v souladu se závěry Postupimské dohody v roce 1945 podílela na sjednání Pařížské dohody o reparacích od Německa, o založení Mezispojeneckého reparačního úřadu a o vrácení měnového zlata ze dne 21. prosince 1945. Česká republika je smluvní stranou Pařížské dohody a stala se její smluvní stranou v roce 1946 a Česká republika převzala práva a závazky vyplývající z dohody na základě sukcese. Česká republika se svých reparačních nároků vůči Německu nikdy formálně nevzdala, na čemž nic nemění ani právně nezávazná Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997.

Pokud jde o vzájemnou částečnou kompenzaci škod v části I článek 6 odstavec a) Pařížské dohody, je stanoveno, že každá signatární vláda si ponechá formou, již si sama zvolí, německý nepřátelský majetek ve své pravomoci, nebo jím bude disponovat způsobem, aby se nemohl vrátiti do německého vlastnictví nebo pod německou kontrolu, a odečte tento majetek od svého podílu na reparacích. Tento v uvozovkách německý nepřátelský majetek však podle stanoviska československé vlády nezahrnoval majetek sudetských Němců zabavený v rámci a důsledku jejich odsunu, což plyne z odstavce d) uvedené v odstavci 6 části Pařížské dohody.

Objektivní mezinárodněpolitické skutečnosti po druhé světové válce zabránily realizaci plateb v rámci německých válečných reparací nad rámec plateb do té doby poskytnutých, a to mimo jiné proto, že Československo a Spolková republika Německo spolu do roku 1973 neudržovaly diplomatické styky. V průběhu 90. let se pak Česká republika a Spolková republika Německo na politické úrovni dohodly v právně nezávazné Česko-německé deklaraci z roku 1997, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a že oba státy nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami společné minulosti.

Takže tohle je z roku 1997. V tomhle duchu obě strany důsledně postupují.

Ministerstvo zahraničních věcí bohužel nemá k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohlo provést kvalifikovanou komparaci právního stavu týkajícího se válečných reparací ve vztahu ke všem dalším dotčeným evropským státům. Výše československých reparačních nároků činila 306 miliard korun československých, vyjádřeno v dobové měně. Ze strany Německa bylo Československu z tohoto nároku vyplaceno jen 230 miliard. Je ale skutečností, že Německo mimo tohoto reparačního plnění poskytovalo a stále ještě poskytuje další platby odškodnění obětem lékařských pokusů v 60. letech, platby obětem nacismu a nuceně nasazeným nedávné doby, které významně navýšily částku vyplacenou Československu z titulu reparačních a dalších nároků. Tato diskrepance mezi reparačními nároky a skutečně získanými prostředky reálným plněním nevyvstala jenom u Československa, ale i u všech dalších zemí, včetně těch západoevropských.

Pokud jde o způsob, jakým by mohly být případně tyto reparační nároky vůči Německu uplatněny a prosazeny, pro Českou republiku neexistuje mezinárodní orgán pro řešení sporů, který by se touto záležitostí byl oprávněn zabývat bez souhlasu Německa. To znamená, Mezinárodní soudní dvůr OSN nemá v tomto případě jurisdikci. A při případném vznesení nároku by však bylo možno očekávat, že německá strana by argumentovala tím, že Československá republika, nebo Česká republika již uspokojila své reparační nároky z majetku, jejž na našem území zanechali sudetští Němci. Především je ale třeba poukázat na to, že poválečné uspořádání Evropy má zásadní hodnotu pro celou Evropu a nemělo by být asi zpochybňováno.

My samozřejmě, pokud, pane poslanče, vy mátě nějakou kuchařku, jak bychom měli postupovat, tak určitě experti Ministerstva zahraničních věcí nebo spravedlnosti budou rádi, pokud nám nějak poradíte, jak postupovat reálně a s nějakou právní analýzou, která samozřejmě může mít i nějaký výsledek.

A samozřejmě to porovnání s polskou situací je jiné, protože Polsko na rozdíl od Československa není smluvní stranou Pařížské dohody o reparacích od Německa podepsané 14. ledna 1946. A ta polská studie neuvádí přesvědčivé mezinárodněprávní argumenty pro neplatnost prohlášení polské rady ministrů ze dne 23. srpna 1953, kterým se Polsko výslovně vzdalo svých reparačních nároků vůči NDR, resp. Německům. Co se týče údajného rozporu tohoto jednostranného aktu Polska s polským vnitrostátním právem, je protiústavnost, tak tento důvod není z hlediska mezinárodního práva relevantní. Validní není ani argument, že bylo učiněno jen ve vztahu k NDR nebo pro státy východního bloku. Tehdy byla NDR zástupcem celého Německa. Polská studie se nezabývá otázkou, jak by měly být polské reparační nároky vůči Německu uplatněny a prosazeny.

Je proto důležité doplnit, že Německo i Polsko přijalo obligatorní jurisdikci Mezinárodního soudního dvora podle článku 36 odstavec 2 jeho statutu s tím, že akceptuje jurisdikci tohoto soudu overall disputes arising after the present declaration with regard to situation or facts subsequent to this date.

Polsko se tedy nemůže úspěšně domáhat svých nároků žalobou proti Německu před Mezinárodním soudním dvorem, který by pro takovou žalobu nebyl příslušný, aby se jí tento soud mohl zabývat. Německo by s tím muselo vysloveně souhlasit, což určitě není reálné. Jenom možnosti Polska k prosazení reparačních nároků jsou tak přímá politická jednání s Německem. Pokud samozřejmě z vaší strany máte nějakou kuchařku, jak to reálně řešit s nějakou objektivní právní analýzou do úspěšného konce, tak určitě my se rádi s ní obeznámíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Jiří Valenta. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane předsedo vlády. Jak jsem zdůraznil, ta moje úvodní zpráva, to vystoupení bylo dlouhé proto, že jsem tam hodně rozebíral vaši písemnou odpověď, se kterou jsem nesouhlasil. Proto jsem nechtěl a neusiloval o to, abyste vy mi to teď četl znova. Jasně jsem tam podtrhl, že mě nezajímají Poláci. Mě zajímá Česká republika, za kterou jsem byl zvolen do Poslanecké sněmovny. Je to pouze ilustrativní. Ilustrativně jsem to tam zmínil, že i Polsko chce vymáhat válečné reparace.

Říkal jste, že plnění ze strany Německa stále probíhá, ale já jsem vám jasně zdokladoval, že placení za lékařské pokusy prováděné na druhé světové války a i odškodnění lidem, kteří pracovali ve vojenském průmyslu v Německu - Čechů a Slováků - dosahuje pouze minimální hranice. Ta diskrepance, o které jste hovořil, je celých 96 procent. To znamená, že byla vyplacena 4 procenta, více ani náhodou, a 96 procent nám od Německa ještě chybí.

A poslední věc. Hovořil jste o jakési kuchařce. Víte, až já budu předsedou vlády, já tu kuchařku mít budu. A to samé teď čekám od vás. Protože vy jste tam od toho, abyste tu kuchařku vytvořil a prosazoval v ní zájmy české společnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Valentovi. Kdo dál se hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím. V tom případě požádám pana kolegu Valentu, jestli by zopakoval návrh na usnesení ve své interpelaci. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Já už jsem to v rámci té své interpelace jednou řekl, ale oficiálně ještě jednou. Žádám Sněmovnu, aby s vyjádřenou odpovědí pana premiéra Andreje Babiše poslanci Jiřímu Valentovi vyjádřila nesouhlas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To je návrh podle jednacího řádu a o něm budeme hlasovat v hlasování číslo 150, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 150. Z přítomných 103 pro 17, proti 30. Návrh nebyl přijat. Tím interpelace končí.

 

Další interpelací na předsedu vlády je interpelace pod sněmovním tiskem číslo 342 a to je, kdy předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci neprůhledného hospodaření ČEZ, zejména jeho investic v Bulharsku. Projednávání této interpelace bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády. Tato podmínka je splněna, můžeme tedy otevřít rozpravu.

Ptám se kolegy Michálka, jestli chce na úvod vystoupit. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych připomněl, oč jde. Ta interpelace je z října 2018 a týká se neprůhledného hospodaření ČEZu, zejména jeho investic v Bulharsku. Já jsem se obrátil na pana premiéra, abych ho požádal o důsledný výkon akcionářských práv ve společnosti ČEZ, což znamená nastavení průhledného hospodaření ČEZu včetně veřejné kontroly a prověření závažných kauz tohoto energetického koncernu. Požádal jsem ho o podrobné vyhodnocení pochybných aktivit ČEZu v Bulharsku, které jsou spojeny s vážnými reputačními a geopolitickými riziky pro Českou republiku a především miliardovými ztrátami ČEZu.

Všichni víme, že Česká republika je majoritní akcionář ČEZu, takže se domnívám, že i pan premiér by měl dbát na dodržení základních principů transparentnosti s cílem, aby nedocházelo k neobhajitelným ztrátám prostředků ČEZu. My jsme měli nějaká setkání se zástupci bulharské vyšetřovací komise a místními investigativními novináři v Bulharsku a z toho jsme zjistili, i na základě těch dostupných podkladů, které jsou veřejné, že ČEZ v roce 2006 zakoupil v Bulharsku elektrárnu Varna, přičemž celková hodnota té investice činila 8,6 miliardy korun. Elektrárna hospodařila se značnou ztrátou, až nakonec byla v roce 2015 odstavena a o dva roky později prodána jako nefunkční za necelé 1,3 miliardy korun. V tuto chvíli je ovšem elektrárna opět v provozu. Na počátku srpna 2018 ji převzal kontroverzní politik Ahmed Dogan. My disponujeme i smlouvou, která ilustruje průběh této transakce, a na základě těchto propočtů, kdy se snížila hodnota té elektrárny z 8,6 miliardy korun, což byla investice, na 1,3 miliardy korun o několik let později, ačkoliv ta elektrárna byla tedy prodána jako šrot a následně zase byla zprovozněna, tak nám to samozřejmě přijde velmi zvláštní.

Ta expanze do Bulharska započala v roce 2005, kdy ČEZ investoval přibližně 8,9 miliardy korun do tří bulharských elektráren a energetických společností. Následovaly další investice a celá řada závažných problémů včetně arbitráže o několik miliard korun, což dovedlo ČEZ až k rozhodnutí svá bulharská aktiva prodat. Členové bulharské vyšetřovací komise označili za klíčový okamžik pro prodej aktiv ČEZ setkání v lednu 2018 českého premiéra Andreje Babiše s jeho bulharským protějškem Bojko Borisovem. Již za necelý měsíc byla podepsána privatizační smlouva na energetickou distribuční síť včetně dalších šesti společností za 8,2 miliardy korun. Koupit ji měla neznámá společnost Inercom a přitom členové bulharské vyšetřovací komise jasně doložili, že nesplňovala základní požadavky pro privatizaci energetiky, minimální objem prodané elektrické energie, úvěrový rating atd. Majitelka této společnosti Ginka Verbakova působila dojmem bílého koně a navíc její manžel byl v několika závažných kauzách prošetřován bulharskou policií. Prodej prozatím pozastavil místní antimonopolní úřad. Budu rád za případné aktualizace, protože jak jsem řekl, ta interpelace je z října minulého roku. Od té doby bohužel nebyla projednána, protože pan premiér nebyl přítomen, proto byla přerušena.

Já jsem se zeptal v několika stručných bodech, jaké bylo ekonomické vyhodnocení investic ČEZu v Bulharsku, zvlášť vyhodnoťte prosím investici do elektrárny Varna. Uveďte prosím, kdo konkrétně je odpovědný za dosazení Dimitrova Stefanova do dozorčí rady bulharského ČEZu v roce 2009. Jaký je skutečný vlastník společnosti Inercom, který usiluje o koupi bulharských aktiv ČEZu? Jak je možné, že do tendru o prodej bulharských aktiv ČEZ se přihlásila společnost Inercom, ačkoliv nesplňovala zákonem dané požadavky na minimální objem prodané elektrické energie, úvěrový rating, minimální vlastní kapitál atd.? Jaká konkrétní opatření učinila k řešení hospodaření společnosti ČEZ a jaká další opatření hodlá učinit, aby se nežádoucí situace neopakovala a polostátní společnost ČEZ hospodařila transparentně?

Tohle byla moje interpelace a dostal jsem na ni zcela šokující odpověď, že dle informací, které pan premiér obdržel od Ministerstva financí aktivitám, které má ČEZ v Bulharsku, včetně uvažovaných privatizací, Ministerstvo financí disponuje pouze informacemi z médií a z výročních zpráv společnosti ČEZ. Ačkoliv jsou závažné informace o tom, že se v ČEZu nehospodaří řádně, tak stát vykonává svá práva jako majoritního vlastníka společnosti ČEZ naprosto nedostatečně. Pochybuji, že pan premiér tímto způsobem řídil své akciové společnosti.

Stát jakožto majoritní akcionář má právo žádat na valné hromadě vysvětlení. Žádal zástupce Ministerstva financí vysvětlení k těmto pochybným aktivitám ČEZu v Bulharsku? Případně, pokud ano, jakým způsobem na to představenstvo reagovalo? Stát má právo na zařazení bodu na valnou hromadu, aby tato záležitost byla projednána. Stát má právo na přezkum rozhodnutí představenstva dozorčí radou. Já se domnívám, že podle těch informací, které jsme dostali, že Ministerstvo financí jakožto ten, kdo vykonává akcionářská práva jménem České republiky, tak je zcela nedostatečné, že disponuje pouze informacemi z médií a z výroční zprávy společnosti ČEZ. Odkazuje se tam na stranu 124 až 127 výroční zprávy ČEZu, která se týká akvizic v Bulharsku, a tam samozřejmě žádné konkrétní informace, které by rozptylovaly podezření, o kterých jsem mluvil, nejsou.

Takže stát nevykonává řádně práva vlastníka ve společnosti ČEZ. A já bych byl rád, aby to pan premiér osvětlil a poskytl konkrétní údaje, které budou dokládat, že ty investice v ČEZu a dezinvestice v ČEZu zejména ve vztahu ke společnosti Varna a ty personální konexe, které tam vedou k bulharské mafii, tak aby nám tato podezření rozptýlil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi. Ptám se, jestli má zájem vystoupit pan předseda vlády v rozpravě. Ano. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Víte, ono se to těžko diskutuje, když včera jsme jednali s kolegou ze strany Pirátů a neumíme si ujasnit ani pojmy, co je převod a co je prodej, tak to se potom těžko diskutuje.

Výkon akcionářských práv vykonává tady Ministerstvo financí. Takže já ty informace, které jsem obdržel od MF k aktivitám, které má ČEZ v Bulharsku, já můžu jenom sdělit to, že Ministerstvo financí disponuje pouze informacemi z médií a výroční zprávy. Já nevím, co je na tom zvláštního. Tak si nastudujte, jaká práva má akcionář. Tam je dozorčí rada a informace, které má dozorčí rada, jsou důvěrného charakteru. A pokud je pravda, co tady říkáte, že je tam nějaká mafie - a já zásadně odmítám tu vaši nepravdu, kterou zveřejnila zase nějaká média, že já jsem jednal s premiérem o ČEZu a o nějakých transakcích. Není to pravda. Podejte trestní oznámení! Co vám v tom brání? Já jsem ten, který vždycky kritizoval ČEZ, že si nesplnil základní úkol a že nepostavil nový jaderný blok v Temelíně. Že zrušil tu soutěž, že už to měl dávno udělat. Že nikdy neměl jít a expandovat do zahraničí. Vždycky jsem to kritizoval. Ale já jako premiér s tím nemám absolutně nic společného, protože žádné informace od Ministerstva financí ani od dozorčí rady podle zákona nemůžu ani mít. A proto samozřejmě ty odpovědi odkazujeme na tu zprávu.

Samozřejmě obecně platí, že nakládání s majetkem společnosti ČEZ v Bulharsku, stejně jako u kterékoli jiné obchodní společnosti, se řídí zákonem 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, a patří do oblasti obchodního vedení společnosti, která spadá do kompetence představenstva společnosti. Ve smyslu ustanovení § 435 odst. 3 výše zmíněného zákona není nikdo oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti. Tak pokud byste si to nastudoval, tak byste nechtěl ode mě věci, které de facto nejsou možné.

Takže za Českou republiku Ministerstvo financí je pouze jedním z akcionářů společnosti ČEZ. A taková není oprávněna do obchodního vedení společnosti zasahovat, a to i přesto, že je akcionářem majoritním. A pokud je tam dozorčí rada, tak ta má informace důvěrného charakteru, které nesděluje, pokud já vím. Ani Ministerstvu financí, a mně už vůbec ne. Takže vy se tady domáháte něčeho a já nevím, co vám brání v tom, abyste, pokud je tam nějaká mafie, abyste podali trestní oznámení. Policie to určitě vyšetří, o tom nemám pochyb. Takže jste to mohli dávno udělat a ne ode mě požadovat věci, které absolutně nejsou možné a jsou de facto protiprávní.

Takže samozřejmě ČEZ de facto nekontroluje nikdo kromě dozorčí rady, a pokud vím, tak máme návrh zákona o NKÚ, který vlastně, a my jsme to projednali na vládě 3. prosince, který vlastně rozšiřuje pravomoc NKÚ. Nebylo to ještě dokončeno. Bylo to projednáváno v prvním čtení a není problém, pokud se to projedná, aby NKÚ právě na tyto věci, které já jsem taky kritizoval v minulosti, a další věci, to nebylo jenom Bulharsko, to bylo i Rumunsko a Německo a půlka Balkánu, já jsem to v minulosti kritizoval, neměli vůbec tyhle investice realizovat. Bylo to za nějakého vedení v minulosti, ale pokud tam byly páchány nějaké trestné činy a mluvíte o mafii, tak není problém. Podejte trestní oznámení a určitě to policie vyšetří a můžeme prosadit NKÚ a to to potom zkontroluje. Ale interpelovat mě v této záležitosti je podle našich zákonů absolutní nesmysl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. A než budeme pokračovat v rozpravě, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. A to pana poslance Petra Pávka od 9 do 11 hodin z důvodu jiného pracovního jednání. A od 10.15 do 12 hodin se omlouvá paní poslankyně Miloslava Rutová z jednání. Nyní můžeme pokračovat v rozpravě. Ptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy. Pan kolega Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za odpověď. Ale v té odpovědi zaznělo několik nepravd. Jedna zásadní nepravda je, že akcionář nemůže nic dělat. Že to všechno kontroluje dozorčí rada. Vždyť jsem vám tady četl, četl jsem vám tady výčet práv akcionáře, která můžete udělat. Můžete žádat na valné hromadě vysvětlení. Můžete žádat o informace, můžete zařadit bod na valnou hromadu. Můžete požádat jako kvalifikovaný akcionář dozorčí radu o přezkum rozhodnutí představenstva. To jsem tady četl, tak prosím vás, neříkejte mi, že si mám něco nastudovat, když jsem vám to tady přečetl! Tak mě poslouchejte! Seznam akcionářských práv jsem vám tady přečetl a zajímá mě, jak to stát vykonává. A vzhledem k tomu, že to je největší firma tady ze všech firem, ve kterých má stát majetkovou účast, tak by mi přišlo logické, že o tom trošku něco víte, když tam jde o několik miliard korun. Máte tady ministryni financí, tak ať se paní ministryně vyjádří, jakým způsobem vykonává stát akcionářská práva. Já předpokládám, že tam na ministerstvu sedí minimálně deset úředníků, kteří to mají na starosti, tak předpokládám, že se věnují i tomu, jak stát vykonává akcionářská práva, a že jsou aktivním vlastníkem a že nejsou jenom pasivním přijímačem informací z médií a z výročních zpráv. To bych se tedy hodně divil, kdyby takhle postupoval řádný hospodář. Podle mě to je v rozporu s tím, co jste měl na billboardech: Řídit stát jako firmu. Firmy se řídí tak, že mají aktivního akcionáře. Ne pasivního akcionáře, který se dívá na média a na výroční zprávy, pak přijde na valnou hromadu, schválí účetní závěrku a tím to pro něj končí.

Takže bych vás poprosil, abyste tady neříkal nepravdy, jako že se domáhám toho, abyste zasahoval do obchodního vedení společnosti, to bych vám tady musel říkat, ať ČEZ postaví tady nebo onde elektrárnu - to já neříkám. Já se vás pouze ptám, jak stát vykonává akcionářská práva, zejména jak vykonává právo na vysvětlení, na informace. To není v rozporu se zákonem. To je naopak řádným výkonem vlastnických práv státu v akciové společnosti ČEZ.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Do rozpravy se hlásí paní ministryně financí ČR Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, paní předsedající. Já doplním to, co tady řekl pan premiér, pane předsedo. My víme, jak máme vykonávat akcionářská práva. Věřte, že to nedělá deset úředníků, to si nemůžeme dovolit na Ministerstvu financí, a vykonáváme je přesně tak, jak jste tady citoval. Ale já bych ráda upozornila, ČEZ je společnost kotovaná na burze. A vy se ptáte na informace, které probíhají na dozorčí radě, a ty prostě na veřejnost nepřísluší. Takže nezlobte se, sdělovat je prostě nemůžeme. To je celé. O tom to celé je. Jinak víme, jak je máme vykonávat, a vykonáváme je s péčí řádného hospodáře. Věřte nám. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí. Kdo dál do rozpravy? Ano, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura se hlásí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já myslím, že v té debatě můžeme navázat na debatu, kdy jsme se bavili o nominačním zákoně. Já jsem vystupoval s tím, že je potřeba mít něco, čemu se říká vlastnická politika státu. A z vystoupení pana premiéra jsem usoudil, že v případě ČEZu jediný krok, který může většinový, majoritní akcionář udělat, je, že zvolí dozorčí radu a pak už nic. Pak už nic neví, na nic se nemůže zeptat, všechno jde tak nějak samovolně a jsme úplně bezmocní.

Rozumím tomu, že informace z ČEZu nebo vliv na to, co má ČEZ dělat, nebo ne, nemá opozice. To je logické, jsme zákonodárná moc. Ale logicky to musí mít vláda, vládní strany a moc exekutivní neboli výkonná. To mi přijde naprosto normální. A přece je normální, abychom i my třeba ve Sněmovně věděli, co akcionář, v tomto případě většinový, prosazuje v této společnosti, jaké cíle má v té společnosti, jaké úkoly dal například členům dozorčí rady. A bavili jsme se v tom nominačním zákoně - prostě úkolem těch, které tam pošle stát, je realizovat politiku státu. Je to jako v každé privátní firmě, kdy vlastník rozhoduje, co ta firma má dělat. Tady bych se nedíval a neposuzoval bych to podle rozdílu vlastnictví. To samé musí dělat stát.

Paní ministryně řekla, že nemá deset lidí na to. Podle mě to bylo jenom jako příklad, aby se věnovali ČEZu. Ale to je škoda! Já nevím, kolik je ten správný počet, ale vím, že jsme přijali 600 úředníků kvůli kontrole EET. Podívejme se na výnos z jejich činnosti v absolutních částkách a podívejme se na například hospodářské výsledky ČEZu, které jsou někdy i v desítkách miliard. A to těch 600 úředníků, kteří kontrolují EET, určitě nepřinesou desítky miliard do státního rozpočtu. Takže myslím, paní ministryně, kdybyste posílila na svém úřadu, nejenom u ČEZu, lidi, kteří se tomu budou věnovat, tak je to krok, který opozice ocení a nebude kritizovat jako zbytečné úředníky, na rozdíl od těch 600 kontrolorů k EET, kde se prostě neshodujeme a máme jiný názor. Ale v tom, aby stát ve svých firmách prosazoval svou politiku a měl k tomu i kvalifikované úředníky, v tom se určitě shodneme. A já plně respektuji, že vlastnickou politiku určuje vláda a ne Sněmovna. To je správně. A je jedno, jestli jsem v opozici, nebo v koalici. Ten princip musí být pořád stejný.

Jsme v roce 2019, tak je podle mě logický dotaz - pro rok 2019, 2020, 2021 jsou jaké úkoly od státu pro ČEZ? Co tam sleduje stát? Čeho chce docílit za ty tři roky, když se budeme bavit o tomto volebním období? Jsou to měřitelné úkoly, měřitelná zadání, která se pravidelně vyhodnocují, a podle toho se hodnotí jak fungování dozorčí rady, představenstva či managementu, nebo ne. To je přece normální postoj vlastníka. Pokud se tím dnes a denně on nezabývá fyzicky, což je samozřejmě také možný model, v tomto případě to prostě možné není, tomu všemu rozumíme, jaké jsou ty měřitelné úkoly, pokud existují, kdo je kontroluje? Podle mě nemůžeme tu debatu o řízení ČEZu zúžit na jednu otázku, resp. na dvě otázky: Jak se politicky rozdělí pozice v dozorčí radě mezi koaliční strany? To je první otázka, která se velmi často řeší za každé vlády. Podotýkám za každé vlády, abych nebyl hned chycen za slovo, že jste to dělali také tak. Říkám za každé vlády. A druhá otázka, která se řeší za každé vlády, je výše dividendy a příjem do státního rozpočtu. Ne že by ty dvě otázky, tyto dva okruhy nebyly důležité, jsou bezesporu důležité, ale nemohou být jediné. A já mám pocit, že jsou jediné, a pan premiér ve svém vystoupení, když to shrnu, tak nám řekl: Já to dlouhodobě kritizuji. Opravdu. Byl jsem jeden z prvních. Já myslím, že to odpovídá realitě, že to není nic vymyšleného, a současně řekl, ale já s tím nemůžu nic dělat.

A té druhé větě se mi nechce věřit. Přece nemůže stát rezignovat na výkon vlastnických práv s tím, že zvolí členy dozorčí rady a pak už nic. A o tom se bavme! Ne o konkrétních věcech toho řízení, o kterých mluvil pan předseda Michálek. To myslím, že není naší ambicí z opozice, abychom říkali, co mají dělat a jakou mají mít strukturu firmy a kolik mají mít zaměstnanců na tom úseku, na tom úseku apod. Ale ty základní strategické cíle, co stát chce, by měly být definovány. Klidně mohou být veřejné, na tom není nic tajného ve smyslu, jestli chceme maximalizovat zisk, kumulovat peníze na budoucí investice, případně jakou částku chceme investovat z pohledu většinového akcionáře. To je přece legitimní a pak se dá s odstupem jednoho, dvou, tří let říkat: ano, plní ČEZ úkoly, které dala vláda, nebo neplní? Když je plní, v pořádku. Odměňme ty, kteří je plní. Když je neplní, tak je vyměňme. To je přece standardní vlastnická politika a měla by platit i u ČEZu, i u všech ostatních podniků, kde je státní účast, stejně tak jak to platí v privátní sféře. Takže podle mě se nemůžeme spokojit s odpovědí typu: to všechno dozorčí rada, my nic, my jsme jenom vláda!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní mám faktickou poznámku pana poslance Michálka a potom vystoupení předsedy vlády. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já jsem jenom chtěl říct, že vlastnická politika je související problém, ale je to pořád trošku jiný problém než v tomto konkrétním případě výkon akcionářských práv. My jsme navrhli vlastnickou politiku už v tom návrhu nominačního zákona. Musí se dát panu premiérovi k dobru, že to byl právě on, kdo předložil první návrh vlastnické politiky na vládu. Bohužel vláda to v minulém volebním období nepřijala. Já doufám, že v tomto volebním období se nám podaří zjednat nápravu.

Nicméně pokud se dostanu k tomu, že stát má mít dostatečný aparát k tomu, aby vykonával svá vlastnická práva, tak když to srovnám s Prahou, kde jsem byl šéfem zastupitelského klubu, tak v Praze jsme měli oddělení správy akciového portfolia, které mělo pět lidí. Praha má asi 26 akciových společností nebo účastí a ty společnosti jsou podstatně menší, než je ČEZ, dramaticky menší. I Pražská energetika je podstatně menší než ČEZ, takže jsem očekával logicky, že tam nebude sedět jeden nebo dva lidi, kteří tam budou vykonávat věci formálně, ale že tam bude analytický tým, protože i já jako předseda opozičního klubu v Praze jsem dostával každý rok zprávu o majetkových účastech hl. m. Prahy a tam byly napsány informace o tom, jak tam hospodaří, jak tam Praha vykonává svá vlastnická práva, koho tam má v dozorčích radách, k jakým tam došlo významným událostem, jaké jsou plány na příští období. Takže podle mě, jestli tam je jenom pár lidí takhle na Ministerstvu financí, tak tam je ta největší příležitost, kdybychom zvýšili počet lidí, tak tam bychom získali největší hodnotu, pokud by se řádně starali o akciové účasti a řádně uplatňovali to právo na vysvětlení tam, kde to má být. Mě by docela zajímalo, kolikrát na ČEZu stát uplatnil to právo na vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan předseda vlády je přihlášen do rozpravy. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Mě strašně baví, jak pan poslanec Michálek mi dává školení o firmách. Kolik vy jste v životě založil firem nebo kolik firem jste řídil? Já jsem založil firmu v lednu 1993, měla čtyři zaměstnance, a vybudoval jsem ji, že měla 35 tis. zaměstnanců. A v životě jsem koupil 600 firem, které jsem restrukturalizoval. Takže já jsem strašně rád, že vy mi tady dáváte školení, jak se řídí firma. To je fakt úžasné. (Směje se.) To už jako... Fakt mě bavíte!

K panu Stanjurovi. Tak to bylo také úžasné vystoupení. No, pane Stanjura, já se vás chci zeptat, proč jste dávali ČEZ do kuponky? Proč jste si to nenechali? Proč jste v lednu, nebo kdy jste se dostali k vládě, vaše ODS, díky vám tady hlavně máme to, co máme. Proč jste nešli do Singapuru na stáž? Víte, v Singapuru by vám byli poradili, že celá ta kuponka, která byla totálně rozkradena, Koženým, Harvardem a jak se všichni jmenovali. Miliardy rozkradli. Desítky miliard! Tak dneska ten Singapur má rozpočet 60 mld. dolarů a on má příjem z těch investic, portfoliových investic, má příjem 30 mld. dolarů. Výnos z těch investic. A 15 mld. si dáváte ministru (nesrozumitelné). Takže kdybyste byli šli na tu stáž se naučit budovat tržní ekonomiku, tak by vám byli v Singapuru poradili: Nedělejte kuponku, dejte to lidem, kteří to nerozkradou. A mohli jsme být úplně někde jinde. Takže dneska ten ČEZ, máme tam necelých 70 %. Takže tady ta debata, kolik, kdo to řídí. Tam je 12 členů dozorčí rady. Dvanáct členů dozorčí rady. A není pravda, co jste říkal, pane poslanče Stanjuro, že jsou tam politické nominace. To bylo za vás. To bylo za vás. Jo, oposmlouva, tohle všechno. Nevím, co jste tam všechno měli.

Za nás to jsou všechno úředníci. Úředníci pod ochranou státní služby. Takže není tam jeden politik v dozorčí radě. Není. Není tam ani jeden. Jsou to všechno lidi, jsou to úředníci a odpovědnost za to má pan náměstek Landa, ano. Jeden náměstek. Já nevím, proč bychom my měli mít ještě nějaké analytické týmy na analýzu ČEZu. A pokud vy říkáte, že my nemáme strategii. Máme! Ta je velice jednoduchá. Já jsem ji deklaroval x-krát. Stát chce, aby ČEZ už neexpandoval do zahraničí, aby vydělával peníze a postavil jádro. Tečka. Jednoduché, jasné. Toto my chceme. Takže není to pravda, co tu říkáte.

A znovu vyzývám pana Michálka, pokud mluví o mafii a miliardových ztrátách, proč jste se nevyjádřil. Já vás vyzývám, abyste podal trestní oznámení na tyto záležitosti. Vy tady zpochybňujete činnost zástupců ministra financí, mě interpelujete, já s tím nemám vůbec nic společného, ano. Takže laskavě to udělejte a nemystifikujte tady lidi, že my děláme něco špatně.

A my podporujeme samozřejmě ten zákon s NKÚ, nechť je to první firma, kterou jde NKÚ zkontrolovat. Má to plnou naši podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Máme dvě faktické poznámky, pana poslance Ivane Bartoše a Jakuba Michálka. První je tedy faktická poznámka pana poslance Ivana Bartoše. Pane předsedo, chviličku malou. Já jenom přečtu omluvu došlou předsedovi Sněmovny, a to pana poslance Čižinského do 13 hodin z pracovních důvodů. A náhradní kartu číslo 12 má pan poslanec Vrána. Nyní máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Tak já bych chtěl jenom v krátkosti zareagovat asi na tři věci. Mě mrzí, že pan premiér moc nesleduje, co říkáme, a vlastně jak se ho zeptáte na něco, co má předpřipravené, tak už vlastně nereaguje na to, na co se ptáte.

Jak tady zaznělo od pana premiéra, já jsem to slyšel, vy jste to slyšeli, že v rámci výkonu akcionářských práv má zprávy o ČEZu z médií a z výroční zprávy. Tak já věřím, že ani jednu ze svých firem neřídil historicky. Teď je tedy prý neřídí podle zpráv, které se objevují v denním tisku a podle nějaké závěrečné výroční zprávy. Já věřím, že jako manažer měl každodenní report kápéíček, jak kdo plní tabulky, s jednotlivými ukazateli, a podle toho se rozhodoval, kam bude firma tedy expandovat. Nekomentuji to, za jakých okolností tento řekněme ekonomický podnikatelský moloch vznikal, to se můžete dočíst v různých knížkách.

A druhá věc. My se tady bavíme o kauze, kterou vyšetřuje komise v Bulharsku. Tato kauza elektrárny Varna, pane premiére, se konala v době, kdy vy jste byl na Ministerstvu financí. Takže to je nějaký hřích minulosti, minulé vlády. A teď tady sedí paní ministryně a ta už to jaksi zdědila. Takže proto ta interpelace je primárně namířená na vás, protože vy nejste v politice jedno volební období, ale jste v politice již dvě volební období. A v minulém volebním období bylo to Ministerstvo financí, které mělo tuto transakci dozorovat. A ten problém je zjevný, řeší ho parlamentní komise. My jsme měli naše zástupce na jednání s politiky v Bulharsku, a je to kauza živá a bavíme se o ztrátě zhruba 7 mld. korun ve velmi podivné investici, která podle vyjádření bulharských politiků má vztah, a i bulharských médií, má vztah k lidem, které lze nazývat mafií.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan kolega Michálek se odhlásil z faktické poznámky. V tom případě pan předseda vlády, potom pan předseda klubu ODS. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, jestli pan Bartoš tomu... Vy jste poslouchal pana Michálka? On řekl, že ČEZ koupil Varnu v roce 2006. 2006. A máte pocit, že jsem byl ministrem financí v roce 2006? Tak proč to říkáte? Proč lžete zase? 2006. Takže nechápu to vaše vystoupení, říkat, já mám s tím něco... Nemám s tím nic společného. V roce 2006. Ano, takže... A ČEZ je firma, kde my máme nějaký podíl, a je to stále jako dokola. A znovu vám opakuji, když to vyšetřují Bulhaři, fajn. A proč to nevyšetřuje naše policie? K tomu jste se nevyjádřil ani jeden. Už vám to říkám potřetí. Podejte trestní oznámení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pan předseda Stanjura ještě posečká, protože tady mám dvě faktické poznámky, pana kolegy Bartoše a pana kolegy Michálka. Jestli jste, pane předsedo poslaneckého klubu, domluven se svým předsedou strany, tak jste přihlášeni obráceně. Ale samozřejmě prohození pořadí je u vás možné. (Dohoda mimo mikrofon.) Ne, tak dobře. V tom případě pan předseda Michálek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Tak nejprve k tomu prvnímu tvrzení pana premiéra. Ta elektrárna byla postavena v roce 2015 a o dva roky později prodána jako nefunkční. To znamená, bylo to za doby vlády, kdy se ANO účastnilo na vládě a mělo ANO finance. Takže nepovídejte, že tady s tím nemáte nic společného.

A druhá poznámka. Žijeme ve státě, kdy trestní oznámení by měla být až tou poslední věcí, protože trestní odpovědnost je až ultima ratio, až ten poslední krok, ke kterému by se mělo přistoupit, pokud ta věc nejde řešit soukromoprávně ve vztazích např. vlastnických, podle občanského zákoníku apod. A my jsme tady zástupcem toho vlastníka. My to tady diskutujeme jako parlament, kterému vláda je odpovědna. Takže je logické, že nejprve, předtím než se podá trestní oznámení, tak by se to mělo řešit na úrovni vlastníka. Vyřešit ty problémy, zjistit. Protože vlastník tam má mnohem větší kontrolu, než tam má jenom policie. Vlastník může vyměnit celou dozorčí radu úplně bez problémů. Rychle. Takže mně se to nelíbí, že nám tady říkáte, že máme hned podávat na všechno trestní oznámení. To tady chcete vybudovat kulturu udavačů? (Potlesk z lavic Pirátů, pobavení.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Svého stranického kolegu předběhne kolega Zahradník, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, já to teď malinko trochu posunu jinam. Pan premiér řekl v jednom svém vystoupení dneska něco, co mě zaujalo. On řekl, že jedním tedy z úkolů ČEZu je nedělat investice v zahraničí atd. atd., ale stavět jádro.

Já jsem byl v roce 2014 na výboru pro životní prostředí svědkem toho, když pan generální ředitel Beneš tam zdůvodňoval, oznamoval zrušení tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně, a z jeho argumentace na mě jaksi to udělalo dojem, že oni jako řádní hospodáři prostě nejsou připraveni převzít odpovědnost za investici, o které si myslí, že může být ztrátová, že nejsou schopni odhadnout vývoj cen energie v té době, kdy ta elektrárna by byla uváděna do provozu.

Proto si myslím, a říkám to opakovaně, že by výstavbou nových jaderných kapacit měl být pověřen nějaký jiný podnik, třeba státní podnik nebo nějaká jiná instituce. Pokud ovšem vláda pod vaším vedením se konečně tedy rozhoupá a rozhodne o tom, že jádro u nás musíme dostavět, a nemůžeme se spoléhat pouze na obnovitelné zdroje, a pokud tedy se tak rozhodnete, zatím se mi bohužel zdá, že stále přešlapujete na místě a váháte, tak já si myslím, že by pak neměl být tím subjektem ČEZ jako akciová společnost, ale měla by to být nějaká jiná entita, třeba například státní podnik, který by byl vybaven jasným posláním, jasným mandátem od vlády začít s přípravou na dostavbu jaderných kapacit. Podle mého názoru je nejvyšší čas. Každý krok, který neuděláte, zvětšuje pravděpodobnost naší závislosti na plynu. A ten plyn je samozřejmě z Ruska a jiný k dispozici nemáme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupení v rozpravě pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem své první vystoupení využil k obecnější debatě, ne o té konkrétní interpelaci. Měl jsem pár obecných poznámek. Za to mě pan premiér hned zkritizoval, i za ty dotazy, které jsem položil. Tak já nevím, jestli i dotaz je kritika. Já to tak prostě nevnímám.

Nicméně pan premiér tady definoval tři cíle, tři úkoly ČEZu. Když to zjednoduším, neexpandovat, vydělávat peníze a postavit jádro. Já myslím, že na těch nadpisech se v zásadě shodneme, ale musíme se ptát, co je pod tím.

Neexpandovat je to nejjednodušší, já myslím, že na tom je i politická shoda.

Vydělávat peníze je už o něco komplikovanější, protože obecně energetika je hodně regulovaný obor, mnohé regulace přicházejí z Evropy, mnozí z nás nevěnují pozornost takovým těm energetickým balíčkům, protože rok 2030 a 2050 je daleko za obzorem tohoto či příštího volebního období, nicméně některé ty návrhy a některá prosazovaná řešení mohou mít fatální dopad zejména na cenu energií. Pak se ptáme, co je cílem vlády - maximalizovat zisk ČEZu? To znamená, je jednoduché zvyšovat ceny energií? To je přece legitimní a nejjednodušší cesta, jak maximalizovat zisk. A není na to jednoduchá odpověď, podotýkám. Neberte to, pane premiére, jako kritiku. Jenom říkám, že to je poměrně komplikovaná debata.

Nejtěžší debata je pod tím třetím nadpisem, na které se, aspoň myslím, strany zastoupené v Poslanecké sněmovně shodují. To znamená, že chceme rozšiřovat kapacity naší jaderné energetiky. Ale ta debata je složitá, protože máme dva možné projekty, Temelín a Dukovany. Stát, nemyslím tato vláda, jednou říká, že prioritou je Temelín, jednou říká, že jsou to Dukovany. Není tady jasný plán, co tedy bude priorita, a není tady jasný časový plán rozhodnutí. A ta debata - vy jste se usmíval, když mluvil můj kolega pan poslanec Zahradník - ale také není černobílá, protože vy jste to několikrát, pane premiére, řekl ve svém vystoupení, a to je prostě fakt, že v ČEZ je zhruba 30 % minoritních akcionářů. Když se podíváte dnes na odhady ekonomiky výstavby jaderných bloků, tak vám ekonomika prostě nevychází, že by to byl projekt s ekonomickou návratností v nějakém řádu dejme tomu i desítek let.

Na druhé straně je něco, čemu my říkáme v ODS energetická bezpečnost státu, to je velmi klíčové hledisko, které se ale ovšem těžce ekonomicky kvantifikuje. A v okamžiku, kdy si řekneme, že například převáží v rozhodování státu a po nějaké širší politické shodě, která tady podle mě existuje, toto hledisko, to znamená energetické bezpečnosti a zajištění dostatku energie v budoucích desetiletích, tak pak je těžko představitelné, i když říkám, že ne nemožné, a museli bychom tomu věnovat podrobnou debatu, jak to udělat - vy jste říkal, že by to měl stavět ČEZ -, aby nebyli ekonomicky poškozeni minoritní akcionáři, protože ti hájí své zájmy, a tady dochází k jasnému konfliktu zájmů mezi státem, mezi většinovou podporou stran zastoupených v Poslanecké sněmovně bez ohledu na konkrétní složení vládní koalice a zájmy minoritních akcionářů, které jsou naprosto logické, chtějí z toho mít co nejvíc, když už si ty akcie pořídili. A k tomu je potřeba podrobná debata bez politického hašteření a překřikování, protože jenom tak, když se dohodneme v široké shodě, tak jsme schopni potom tuto vlastnickou úlohu, postavit nové bloky jaderných elektráren, efektivně prosazovat. Jinak o tom budeme pořád jenom mluvit.

V posledních letech se ta debata zužuje na problematiku tendru, a kdo to bude stavět. Ale nejsme tak daleko. Měli bychom si přiznat, že nejsme tak daleko. Zkusme mnohem podrobněji debatovat o tom, jaké kroky jsou potřebné, než vypíšeme tendr, a až budou splněny, tak se vrhněme s plnou vážností do debaty, jak ten tendr má vypadat. Podle mě ta debata je dnes předčasná, je možná zajímavá, mediálně zajímavá, ale nejsme v okamžiku, že se dnes rozhodneme, že do tří měsíců vypíšeme tendr. Prostě ho vypsat nemůžeme. Já myslím, že to chápe i opozice. To není kritika vlády.

Já bych v tom třetím cíli, z té vlastnické politiky, o které mluvil pan premiér, vypíchl to, ať si zkusíme dát nějaký harmonogram, co všechno se musí rozhodnout a v jakém čase. Samozřejmě se může ukázat, že ta debata bude delší, že ten termín byl příliš optimistický, že to nebude za rok, ale možná za rok a půl nebo za dva, ale musíme začít vážně debatovat, aby už někdy byla aktuální otázka vypsání tendru. A podle našeho přesvědčení v dnešní době prostě aktuální není a nemá cenu se přesvědčovat, jak má vypadat tendr, koho máme pozvat, kdo má lepší technologie, co je lepší z hlediska bezpečnosti státu apod. Tak daleko bohužel nejsme. Ale jsme schopni ten čas zkrátit s tím, že povedeme intenzivní debatu, abychom řešili problémy, které musíme řešit, než ten tendr spustíme. S tím souvisí otázka, kdo to bude stavět, odhad nákladů, získat všechna územní povolení, EIA, stavební povolení, a pak se bavme teprve o tendru.

Já myslím, že to je solidní nabídka ze strany opozice, že to není předmětem politického souboje, nejsou tady vyhrocené názory, že by jeden tábor, dejme tomu silnější, říkal my chceme jádro a druhý tábor, dejme tomu slabší, říkal my nechceme jádro. Tady jsem slyšel v minulém i v tomto volebním období od všech politických stran zastoupených ve Sněmovně tehdy i dnes - chceme jádro. Tak se bavme o tom, jak tento nadpis, na kterém je shoda, naplnit konkrétními kroky, abychom pořád neztráceli čas debatou o tom, kdo to bude stavět, koho pozveme atd. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní mám faktickou poznámku pana poslance Jakuba Michálka, poté přihlášku předsedy vlády z místa, ale upozorňuji, že na to všechno máme tři minuty. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Určitě to stihneme. Já budu zcela konkrétní. Já tedy navrhuji, abychom tuto interpelaci skončili tím, že Ministerstvo financí využije právo akcionáře a požádá na příští valné hromadě obchodní společnosti ČEZ o vysvětlení a konkrétní odpovědi na dotazy uvedené v písemné interpelaci Jakuba Michálka na Andreje Babiše. A za druhé, že bychom požádali Ministerstvo financí, aby poslancům dodalo vysvětlení, jak využívá Ministerstvo financí akcionářská práva v obchodní společnosti ČEZ.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám děkuji, pane předsedo, ale to není možné, protože jsme v odpovědích na písemné interpelace a jediné možné usnesení je, že buď přijímáte tu odpověď, nebo odmítáte tu odpověď.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já nenavrhuji usnesení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže nenavrhujete usnesení. Pan premiér se ještě hlásí. Prosím, pane předsedo vlády. Prosím, máte slovo. V 11 hodin vás budu muset přerušit, ale nikoliv že bych chtěl, ale protože je to podle jednacího řádu.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jenom k těm udavačům, pane Michálek. No vy jste mě udali do Bruselu, přece. (Nesrozumitelné výkřiky ze sálu.) Vy jste mě udali do Černošic. (Potlesk, pobavení.) A tady máte ze zákona povinnost, když mluvíte o škodě a mafii, podat trestní oznámení přece. Vy tady říkáte, že tady nějaký mafiáni zašantročili miliardy, tak asi ze (nesrozumitelné), já nejsem právník, takže pokud mluvíte, že nejste udavači - vy jste udavači! Mě udáváte! Všude! Jo? A tady je miliardová škoda a to nechcete podepsat? No tak to je zajímavý.

Takže prosím vás, 2014, proč se to nedokončilo? No to je zajímavé, když nám Martin Roman roku 2008 říkal, že musí expandovat, protože bude všechno drahé, tak by bylo zajímavé vyhodnotit ty byznys plány ČEZu, jak to dopadlo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Vstupuje do řeči.) Tak pane předsedo vlády, já sice nerad, ale musím, protože zákon o jednacím řádu je nekompromisní, protože odpovědi na písemné interpelace se odehrávají ve čtvrtek od 9 do 11 hodin. Tuto interpelaci končím, protože pan předseda Michálek řekl, že nenavrhuje žádné usnesení.

Končím tedy bod písemných interpelací s tím, že jsme vyčerpali v dnešním jednání tři, ostatní zůstávají na další jednací dny. S tím, že bod 229... (Poslanci Stanjura a Michálek protestují mimo mikrofon.) Byla, protože pan předseda Michálek řekl... No ale já jsem neměl nikoho přihlášeného do 11 hodin. (Hlasy z pléna.) Já jsem přerušil premiéra, on své vystoupení ukončil a jinou písemnou přihlášku ani přihlášku z místa jsem v 11 hodin neměl, pane předsedo! (K mikrofonu přistupuje poslanec Stanjura.) Já... máte s přednostním právem. Já jsem tedy evidoval před vaším přednostním právem přednostní právo pana předsedy klubu ANO, který se přihlásil v 10.45. S tím jsem počítal, protože ten žádá o 20 minut přestávky. To mi řekl, co bude předmětem jeho vystoupení, takže jako já to respektuji. Dobře. Tak pan předseda klubu Jaroslav Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych se chtěl omluvit, ale já jsem dnes svolal k těm následujícím bodům náš poslanecký klub na 10.30. Vzhledem k tomu, že byly interpelace a pan premiér byl tady, tak jsme se dohodli, že poprosím o přestávku od 11 hodin v trvání 20 minut. Uděláme to tady v budově, abychom to stihli projednat. Takže tolik má prosba, až pan Stanjura skončí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, pan předseda Stanjura chce po té přestávce, nebo teď s přednostním právem? Po přestávce. Takže vyhlašuji přestávku do 11.22 na poradu klubu hnutí ANO.

 

(Jednání přerušeno v 11.02 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.22 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 11.22, skončil čas vyměřený na přestávku pro jednání poslaneckého klubu hnutí ANO. Pokračujeme tam, kde jsme s končili. To znamená, nyní je s přednostním právem přihlášen pan předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem plně respektoval žádost o přestávku, proto nebyl žádný problém, abych vystoupil teď. Chci se vrátit k situaci, která byla v 11.00.

Podle mě pravděpodobně neúmyslně pan předsedající, pan místopředseda Filip, nepostupoval zcela v souladu s jednacím řádem. Myslím, že jako důkaz můžeme použít stenozáznam. Když se na hodinách ukázalo 11.00, tak pan místopředseda Filip řekl, mírně parafrázuji, není to doslovná citace: Ač nerad, pane premiére, musím vás přerušit, protože bylo 11.00. V tom okamžiku podle mě je ten bod přerušen, je přerušena ta konkrétní interpelace, která je otevřená, a příště se v ní bude pokračovat, minutu nebo hodinu těžko říct. Až poté se zeptal pana premiéra, jestli tím ukončil své vystoupení. Pan premiér řekl, že ano, ale současně nám říká, že jsme se nepřihlásili včas. Když jsem slyšel, že přerušuje, díky tomu, že jsem (nesrozumitelné), tak podle mě došlo k nedorozumění.

Já mám za to, pane místopředsedo, že ta interpelace není ukončená, že v ní budeme pokračovat v okamžiku, kdy přijde na pořad znova bod písemná interpelace, že minimálně dva jsme se do té rozpravy chtěli přihlásit, ať už s faktickou připomínkou, nebo s řádným vystoupením. To, že interpelující řekne, já to také občas dělám, ve svém vystoupení, teď (nesrozumitelné) rozprava, už dopředu avizuji, že nebudu navrhovat hlasování o odmítnutí odpovědi, je logické, ale tím ta rozprava prostě nekončí.

Nevím, jestli tady máme legislativu, já teď úplně přesně nevím, jak z toho ven. I tím, že byla ta přestávka. Kdyby pan místopředseda, který v této chvíli řídil schůzi, konstatoval, že schůze byla v 11 hodin přerušena podle schváleného programu, že interpelace pana poslance Michálka, sněmovní tisk teď z hlavy nevím, je tím pádem přerušená, pokračovat se bude příště, až přijdou na řadu písemné interpelace, tak myslím, že je to v pořádku. Pak by případně někdo mohl vznést námitku a o té by se mohlo hlasovat. Je to situace, kterou jsem tady zatím nezažil. Takže toto je můj návrh, jak v této chvíli postupovat. Myslím, že se na tom shodneme a že nebudeme trávit čas dohadováním o tom, jak to bylo nebo nebylo. Ale myslím, že to bylo poměrně evidentní. Bohužel nám nestačil čas k ukončení rozpravy k té předmětné interpelaci.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Já bych to zkusil vyřešit jednoduše, ale rád bych zachoval nestrannost. To znamená, aby to nebylo interpretováno tak, že jsem na straně opozice. Nicméně moje interpretace je taková, že skutečně ten bod nebyl ukončen tak, aby bylo jasné, že se nikdo další nehlásí do rozpravy. Proto bychom neměli považovat tu rozpravu za ukončenou. Pokud by žádný z pánů předsedů klubů nenamítal nic proti tomuto mému výkladu, tak bychom příště pokračovali v rozpravě k této písemné interpelaci. Namítá prosím někdo z předsedů klubů? Nenamítá. Považuji to za obecnou shodu a myslím, že tím jsme tu věc vyřešili. Děkuji vám.

Pan předseda Bartoš s přednostním právem.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Nově příchozím dobré dopoledne. Omlouvám se, že využívám tohoto přednostního práva, které ještě reaguje na tu krasojízdu, kterou jsme tady měli v závěru vystoupení pana premiéra Babiše, která se týkala naší interpelace. Vyzýval nás k tomu, ať podáme trestní oznámení, a dostali jsme se zde do jakési pře a zazněly tady i nějaké, řekněme, urážky a nadávky směrem k Pirátům a zaznělo tady takové slovo, které je časté z úst premiéra - hovořil o udavačích.

Já mám kamaráda z havířské rodiny z okolí Ostravska, který mi tuhle vykládal, proč ztratil důvěru v některé vysoce postavené politiky v této zemi, a řekl mi krásnou větu: Oni nemluví pravdu a lež je berlička slabochů. Tak já bych chtěl poprosit pana premiéra, aby toto nevyvolával v občanech, tento pocit, a nelhal.

Tady zaznělo, že pirátská strana udala pana Babiše do Černošic. V Černošicích se prověřuje kauza střetu zájmů Andreje Babiše v souvislosti s českým zákonem o střetu zájmů. Podnět do Černošic, na základě kterého Černošice tuto kauzu prověřují, podal bývalý kandidát pana Babiše na ministra vnitra David Ondráčka z Transparency International, kterého si mimo jiné vážím. On si pak vybral raději pana Chovance, ale to už není v rámci věci důležité. A pirátská strana stejně jako patrně i jiné strany byly Černošicemi vyzvány podle mých informací, aby poskytly podklady, které k této kauze mají. My jsme této žádosti vyhověli, předpokládám, že i jiné strany, které měly k této kauze relevantní analýzy či právní analýzy či třeba vyjádření nějakých právních domů, tak toto poskytly. Takže toto není pravda, ta kauza v Černošicích se řeší na základě podání pana Ondráčky z Transparency International.

Druhá věc zde zazněla ve věci Evropské komise a řešení finančního nařízení Evropské unie směrem k České republice proti střetu zájmů, které se týká ministra Tomana a premiéra Andreje Babiše. My jsme někdy v červenci apelovali na ministerstva a na jejich orgány, například SZIF, že toto finanční nařízení vstupuje v platnost. Podle analýz, které jsme měli k dispozici, podle slovenského rejstříku, podle právních výkladů jsme upozorňovali na to, že tohle přísné nařízení z našeho pohledu porušují pan premiér a pan ministr Toman. Ministerstva řekla: Nic se neděje, alles gute, my to nebudeme řešit. My jsme na základě toho interpelovali premiéra, dlouhodobě se nic nedělo, a my jsme skutečně potom vstoupili do komunikace s evropskými komisaři. A pokud já si pamatuji, tak dopisy směrem do České republiky od Evropské komise šly s tím, že to je problém. Evropská komise to řeší, provádí audity, hlasoval o tom Evropský parlament.

Takže když my se tady snažíme bránit peníze našich občanů, které nám zprostředkovaně přes Evropskou unii chodí v rámci evropských dotací, tak já si myslím, že je to konání dobrého hospodáře, nikoliv žádné udávání. Nicméně my jsme se tuto kauzu snažili řešit na domácí půdě a byli jsme odmítnuti ministerstvy, že se k tomu nemusí nijak stavět a že je vše v pořádku. Když se podíváte na vyjádření SZIF, třeba i v historických souvislostech, uvidíte, že dokonce v některých věcech uznává chybu v rámci velikosti firem, pro které byly tyto dotace historicky určeny.

A poslední věc, která tady zazněla, a já jsem rád, že je tady víc poslankyň a poslanců. Pan premiér Babiš nám dnes sdělil, že vláda, potažmo Ministerstvo financí, v podstatně nekontroluje hospodaření ČEZu, že informace o kauze Varna, kde se ztratilo sedm miliard, má pouze z tisku a že podle výročních zpráv je vše v pořádku. A vyzval Piráty, aby tedy podali trestní oznámení. Já si myslím, že trestní oznámení, a zaznělo to tady i od Jakuba Michálka, předsedy klubu, je ta poslední varianta, kterou věci máte řešit. Ne ta první, když stát tedy nevykonává své povinnosti z pohledu akcionáře ČEZu.

Dobrá tedy. My s Piráty toto trestní oznámení tedy podáme, ale v té optice opět budeme dělat práci za vládu, potažmo za vládní hnutí ANO, stejně jako to bylo v rámci nominačního zákona, stejně jako to bylo třeba v rámci novely exekučního řádu. My tedy to trestní oznámení podáme, když tedy vláda tvrdí, že v kauze Varna a podezření ze zpronevěření, nebo respektive zcizení sedmi miliard, jsou její prsty krátké a jako akcionář ČEZu toto kontrolovat nemůže a poslance v rámci interpelací o své činnosti ani nemůže informovat. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl poprosit a navrhnout, abychom si v každé situaci, i mírně emotivnější, byli vědomi systému. My se tady samozřejmě v rámci parlamentní debaty můžeme nařknout z lecčeho, ale není to validní, pokud to nepotvrzuje oprávněná autorita. Navzájem si tady můžeme vyčítat, že jsme udavači, ale to nemá žádnou váhu. Pouze někteří z nás jsou oprávněnou autoritou evidováni jako udavači komunistické Státní bezpečnosti. Shodou okolností pan premiér mezi ně patří. A komu čest, tomu čest, nikdo jiný na to označení právo nemá.

Zrovna tak si tady můžeme navzájem vyčítat zlodějny a říkat o sobě, že jsme zloději. Je to sice nehezké, je to urážlivé, ale není to nijak validní. Pouze pan premiér, tomu se dostalo té cti, že je oprávněnou autoritou, státním zastupitelstvím, ze zlodějny obviněn. Komu čest, tomu čest. A nikdo jiný na to označení právo nemá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní se budeme zabývat pevně zařazenými body 124, 183, 184, 188, 202, 228 a poté dalšími body z bloku zpráv návrhy a další. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat ústním interpelacím. Má někdo zájem vystoupit ke změně schváleného pořadu schůze? Nemá. Takže zahajuji projednávání bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.