Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb.,
o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 333/ - prvé čtení

Požádám, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a zpravodaj pro prvé čtení Lukáš Kolářík. Paní ministryně, myslím, že je dostatečný klid, abyste mohla přednést své úvodní slovo. Máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi uvést sněmovní tisk č. 333, což je návrh novely zákona o nemocenském pojištění.

Návrh zákona se předkládá v návaznosti na zrušení karenční doby při dočasné pracovní neschopnosti. Poskytování náhrady mzdy již od prvého dne trvání dočasné pracovní neschopnosti je totiž potřebné vyvážit posílením kontrolní činnosti zaměstnavatelů a orgánů nemocenského pojištění, zejména okresních správ sociálního zabezpečení, ve věci správnosti posuzování dočasné pracovní neschopnosti a kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, k čemuž vytváří navržená právní úprava lepší předpoklady. V podstatě se jedná o zavedení první fáze eNeschopenky.

Návrh zákona obsahuje dvě hlavní opatření, a to zavedení povinné elektronické formy hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti podávaného okresní správě sociálního zabezpečení a s tím související zkrácení lhůty, v níž ošetřující lékař toto rozhodnutí odesílá, a druhá věc, rozšíření okruhu údajů, které mohou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Zavedení povinné elektronizace hlášení o vzniku a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti přinese potřebné urychlení předávání informací mezi ošetřujícím lékařem a okresní správou sociálního zabezpečení. Umožní se tak okresní správě sociálního zabezpečení pružněji reagovat na žádost zaměstnavatele o sdělení informace o dočasné pracovní neschopnosti jeho zaměstnance, a to především v těch případech, kdy zaměstnanec -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přece jen přeruším a požádám sněmovnu o klid! Pokud, kolegové a kolegyně, diskutujete jiné téma, než je novela zákona o nemocenském pojištění, prosím v předsálí, ať paní ministryně má šanci své úvodní slovo dokončit v důstojné atmosféře.

Děkuji, můžete pokračovat.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. ... kdy zaměstnanec svou oznamovací povinnost vůči zaměstnavateli buď nesplní, nebo si bude chtít zaměstnavatel tyto skutečnosti sám ověřit. Zákon předpokládá elektronickou formu komunikace mezi zaměstnavatelem a okresní správou sociálního zabezpečení a zaměstnavatelé si tak budou moci velmi rychle ověřit, zda zaměstnanec, který nenastoupil do práce, je v pracovní neschopnosti, či nikoliv.

Účinnost tohoto návrhu zákona se stanoví dnem 1. července 2019, tedy ke stejnému dni, k němuž se navrhuje zrušení karenční doby.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Nyní požádám zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Lukáše Koláříka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já bych tady přednesl zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 333, to je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 187, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento sněmovní tisk byl rozeslán poslancům 19. listopadu 2018. Následně organizační výbor po projednání návrhu zákona doporučil 22. listopadu svým usnesením k projednání a rovněž navrhl výbor pro sociální politiku jako výbor garanční. Projednávání tisku je i navrženo na pořad této schůze Poslanecké sněmovny.

Navržená novela reaguje na zrušení karenční doby, aby bylo vyhověno požadavku zaměstnavatelů k okamžitému ověření, zdali je zaměstnanec nemocný. Tento návrh zavádí povinnost lékařů vydávat části dočasné pracovní neschopnosti v elektronické podobě. Jedná se pouze o civilní sféru. Nejedná se tedy o příslušníky bezpečnostních sborů a podobně. Jde zejména o komunikaci na ose lékař a Česká správa sociálního zabezpečení. Povinnost sdělit zaměstnavateli dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance je ponechána právě na zaměstnanci, a to bez zbytečného odkladu. Zaměstnavatel dostává pouze možnost si ověřit pracovní neschopnost zaměstnance od příslušného orgánu nemocenského pojištění, což se jeví administrativně problematické, zejména u zaměstnavatelů s vysokým počtem zaměstnanců.

Sdružení praktických lékařů dále namítá, že Česká správa sociálního zabezpečení má na odpověď zaměstnavateli až osm dní, což tedy hluboce přesáhne dobu nemoci a dobu i karenční doby. Zaměstnavatel se o nemoci svého zaměstnance nedozví online nic. Do databáze eNeschopenek bude mít totiž přístup pouze Česká správa sociálního zabezpečení. Zároveň návrh zkracuje lhůtu lékaře na oznámení o počátku a konci doby pracovní neschopnosti ze tří pracovních dnů na dva dny, resp. nejpozději v den následující po dni, kdy lékař vydal rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

Navržená právní úprava počítá se vznikem nákladů na straně lékařů. Jedná se o pořízení lékařského softwaru nebo i celé výpočetní techniky, například v případě venkovských lékařů.

Návrh obsahuje i změnu režimu volných vycházek, kdy je určuje lékař, a nebude tak zapotřebí opakovaných povolení ze strany posudkové služby OSSZ.

Tento návrh mimo jiné odmítá Svaz průmyslu a dopravy, Sdružení praktických lékařů i Společnost všeobecného lékařství. Jeví se to jako nějaký mezikrok (nesrozumitelné) eNeschopenky, jejíž plnohodnotná verze je slibována ministerstvem od 1. 1. 2020.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a nyní otevřeme obecnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Jana Bauera, dále pana kolegy Kaňkovského. Ano. Požádal bych o totéž. Slovo má pan poslanec Jan Bauer. Prosím.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, návrh právní úpravy eNeschopenky byl zpracován urychleně a neprošel řádným legislativním procesem. K navrhované právní úpravě eNeschopenky neproběhlo standardní připomínkové řízení ani procedura hodnocení dopadu regulace RIA. Návrhy právní úpravy eNeschopenky sice Ministerstvo práce a sociálních věcí urychleně konzultovalo se služebními orgány nemocenského pojištění včetně zástupců zpravodajských služeb, tato spolupráce však samozřejmě nemohla řádné připomínkové řízení nahradit. Elektronizace takto komplexního procesu bez důkladné analýzy stávajícího stavu, vyhodnocení všech rizik a kvalitně připravené a řádně připomínkované právní úpravy včetně zahrnutí všech orgánů sociálního zabezpečení je riziková.

Vážené dámy a pánové, to překvapivě nebyla moje slova. Já totiž nemám zapotřebí být ke všemu, co předkládá naše vláda za každou cenu kritický, ale to byla citace samotného Ministerstva práce a sociálních věcí. Našel jsem je v důvodové zprávě k jinému návrhu zákona, který prošel, nebo projde ve druhém čtení, protože momentálně se tady nachází několik sněmovních tisků, které řeší, nebo mají za snahu řešit eNeschopenku, a je to právě k tomu, kterým po nás vláda chce zrušit původní návrh zavádějící eNeschopenku, protože je jaksi nestihla realizovat. Ta slova necituji určitě náhodně, ani není úmyslem útočit nyní na ministerstvo za dřívější chyby, jenže problém je v tom, že ani v případě zákona, který je před námi teď, v tuto chvíli, tento sněmovní tisk, ministerstvo nepostupovalo jinak. Projednávaný zákon o nemocenském pojištění totiž na výjimku prošel zkráceným připomínkovým řízením a nebylo u něj provedeno hodnocení dopadů RIA. Slovy ministerstva, návrh právní úpravy eNeschopenky byl zpracován urychleně a neprošel řádným legislativním procesem.

Když se navíc detailněji podíváte na průběh přípravy tohoto návrhu, zjistíte, že k němu bylo několik velmi zásadních připomínek například ze strany klíčového Ministerstva zdravotnictví nebo Úřadu na ochranu osobních údajů. Pravda je, že ministerstvo jako předkladatel na tyto připomínky zareagovalo, a to prostým vypuštěním sporných paragrafů. Na jednu stranu zřejmě udělalo dobře, na druhou stranu to ukazuje na bídu přípravy legislativních návrhů ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Velmi často se tomu říká legislativní diletantismus nebo neumětelství. Takže nevím. Máme být rádi, že se vláda rozhoupala, konečně do Sněmovny poslala něco, co může přiblížit zavádění eNeschopenky do praxe, byť zatím jen v první etapě a bez vyřešení dalších navazujících záležitostí, anebo máme vládě tento návrh vrátit, aby se nejdříve domluvily rezorty mezi sebou a do Sněmovny doputoval komplexní a provázaný návrh, který bude akceptován ze strany lékařů, poskytovatelů zdravotních služeb, zaměstnanců a pojištěnců a také zaměstnavatelů, tedy všech, kterých se to bude bytostně do budoucna dotýkat? Nesporně platí, že elektronizace procesu rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti je bez diskuse nutná a patří do 21. století. Ale anabáze, kterou tady opakovaně podstupujeme kvůli zavádění eNeschopenky, bohužel ukazuje, že vláda není schopná na požadavky dnešní doby zavčas reagovat a v případě související legislativy vytrvale selhává. Možná by se měla věnovat, a teď slovy ministerstva, řádnému legislativnímu procesu a nevyčerpávat se prosazováním populistických opatření, jako bylo třeba v nedávné minulosti zrušení fungující karenční doby.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Bauerovi. Nyní pan poslanec Vít Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Pekarová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, členové vlády, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také já vyjádřil za klub KDU-ČSL k předložené novele zákona o nemocenském pojištění, který za vládu předkládá paní ministryně Maláčová ve sněmovním tisku 333. Navážu na kolegu Bauera.

Podle našeho názoru všichni víme, do jakého tristního stavu se dostal projekt tzv. eNeschopenky. Jak už zde zaznělo, máme v tuto chvíli ve Sněmovně několik sněmovních tisků, které se zabývají elektronizací dočasné pracovní neschopnosti, a již zde bylo zmíněno, že mimo jiné zde máme sněmovní tisk 204, kde už dneska také v citované důvodové zprávě se praví řada věcí, ale mimo jiné se zde praví, že projekt eNeschopenky je velmi složitý legislativně i technicky, a předkladatelé sněmovního tisku 204 v podstatě odůvodňují zrušení projektu eNeschopenky právě jeho složitostí a nedostatkem času k jeho přípravě. Tolik sněmovní tisk 204, který máme ve druhém čtení. Je tam i zajímavé stanovisko garančního výboru. Nebudu ho zde rozebírat.

A teď se dostávám k tomu, co v tuto chvíli vláda předkládá, a to je nový návrh řešení elektronické neschopenky. Já za sebe mohu říci, že nejsem odpůrce elektronizace ve zdravotnictví. Nicméně vždy si myslím a jsem o tom přesvědčen, že je potřeba dbát na to, aby ta elektronizace ve zdravotnictví, ale i ve veřejné správě byla efektivní. A pokud se zamyslíme nad tím, co v tuto chvíli nám Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá ve sněmovním tisku 333, tak to nelze hodnotit nijak jinak než jako polotovar. Je zde navrženo to, že budeme mít dva díly dočasné pracovní neschopnosti řešené elektronickou formou. Je to v rámci zrychlení informací směrem k České správě sociálního zabezpečení a také na možnost dotazů zaměstnavatelů. A zbytek těch dílů dočasné pracovní neschopnosti zůstává ve fakultativní podobě. Vláda to uvádí, že to je vlastně první krok, že to je první etapa řešení elektronické neschopenky, ale já se ptám, proč jdeme cestou zase nějakého polotovaru. Proč nejsme schopni připravit už komplexní normu, která nám zavede kompletní elektronickou neschopenku, která bude projednaná se všemi zainteresovanými subjekty a se kterou bude i v odborné veřejnosti alespoň částečný souhlas.

Co považuji za velký problém, je navržená legisvakance tohoto zákona. Jak už paní ministryně zmínila, účinnost je navržena od 1. 7. 2019. Pokud si uvědomíme, že jsme dnes v prvém čtení tohoto sněmovního tisku, tak i při optimistickém předpokladu nejsme schopni projít celým legislativním procesem dříve než v dubnu tohoto roku. A poté zbudou zdravotnickým zařízením a dalším dotčeným subjektům dva měsíce na to, aby se na tuto zásadní změnu připravily. A tady se opět odkážu na důvodovou zprávu, a ta už je k tomuto tisku, kde předkladatelé hovoří, a tady cituji: Vzhledem k zavedení povinnosti ošetřujícího lékaře zasílat rozhodnutí o vzniku a o skončení dočasné pracovní neschopnosti příslušné okresní správě sociálního zabezpečení pouze elektronicky lze očekávat, že na tuto skutečnost zareagují i dodavatelé lékařského softwaru.

Za mě to zní logicky. Pokud si někdo nechá udělat software na řešení elektronické neschopenky, tak zcela jistě bude chtít, aby tam byly i ty nadstavby pro budoucí kroky. Ale opět se ptám: Skutečně si myslíme, že dodavatelé toho softwaru to stihnou za dva měsíce? A že budou k tomu i motivováni do doby, než vyjde zákon ve Sbírce zákonů? Pro každé zdravotnické zařízení jsou to další vynaložené finanční prostředky. A kdo si dovolí si to zadat ještě v době, kdy zákon není schválen?

Já osobně nejsem sice velkým znalcem informatiky, nicméně si nemyslím, že naprogramování modulu elektronické neschopenky je nějakým vrcholem programátorského umění. Nicméně je potřeba si říci, že těch softwarů, které používají naše zdravotnická zařízení ať už v ambulantní sféře, nebo v nemocnicích, je několik desítek. To znamená, to není o naprogramování jednoho softwaru, ale je potřeba si říci, že každé zdravotnické zařízení má jiný software. Samozřejmě některá používají stejný, ale je jich několik desítek v rámci republiky.

Takže já bych se chtěl zeptat paní ministryně, jestli skutečně považuje navrženou legisvakanci za správnou, zda ta dvojkolejnost, do které vlastně dostáváme ta zdravotnická zařízení, kdy možná, tedy i na základě důvodové zprávy, předpokládáme, že víceméně donutíme ta zdravotnická zařízení, aby přešla kompletně na elektronickou podobu, tak jestli ji považuje za správnou a uchopitelnou a v praxi splnitelnou. Dále bych se jí chtěl zeptat, zda ty připomínky, které vznášely už tady zmíněné subjekty, a já bych zmínil i další, lékařská komora, Sdružení praktických lékařů, Asociace nemocnic, Sdružení ambulantních specialistů, zda se všemi těmito subjekty a významnými hráči to bylo skutečně do detailů prodiskutováno a jestli všechny jejich připomínky byly zapracovány. Podle mého názoru nebyly. A tady vzniká obrovské riziko, zvlášť když si uvědomíme, že zavedeme tuto povinnost v letních měsících, že se s tím budou zdravotnická zařízení velmi těžce potýkat a že jim způsobíme další problémy.

A rád bych se zeptal pana ministra Vojtěcha jako ministra zdravotnictví, kdy Ministerstvo zdravotnictví vznášelo řadu připomínek, zda on nevidí jako významné riziko už dnes pro naše personálně vyprahlé nemocnice, ale i terén, že jim dáme na hrb tento polotovar, kterým se budou muset zabývat, který jim přinese další finanční i časové nároky. Jestli skutečně není moudré připravit ten návrh pořádně a posunout tu legisvakanci až od 1. 1. 2020. Považoval bych to za dobrou zprávu a rozumné řešení, protože pokud to uděláme tímto způsobem, tak si připravíme velké problémy. Mimo jiné už řada praktických lékařů avizuje, těch v tom vyšším věku, že pokud tento polotovar schválíme, tak to skutečně bude tou poslední kapkou, aby svoji praxi zavřeli.

Takže já bych chtěl požádat paní ministryni o odpověď na mé dotazy a za klub KDU ČSL avizuji, že budeme zcela jistě navrhovat posunutí účinnost od 1. 1. 2020 i některé další změny v tomto předloženém návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vítu Kaňkovskému. Než budeme pokračovat, konstatuji došlou omluvu z jednání Poslanecké sněmovny od 16 hodin z pracovních důvodů pana poslance Jana Skopečka. A pozvu k mikrofonu pana poslance Pavla Juříčka, který se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Dámy a pánové, jak paní ministryně uvedla, že je to ve vazbě na karenční dobu, tak dovolte, abych ocitoval z § 61 odst. 1 písm. e): Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti je ošetřující lékař povinen odeslat na adresu určenou příslušnému orgánu nemocenského pojištění ten den nebo následující den. A zároveň, když se podíváme na odstavec - hned to najdu - § 116 odst. 7 - orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost, a to ve lhůtě osmi kalendářních dnů ode dne doručení žádosti. Takže zaměstnavatel musí požádat orgány nemocenského pojištění a ty mu sdělí, že ten člověk je nemocen, do osmi pracovních dnů. Tak pokud je to takto myšleno, je to podvod na zaměstnavatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Juříčkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Pekarová, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, už tady mnohé zaznělo. Já se ztotožňují s výtkami svých předřečníků, kolegů, kteří se té problematice věnují nejenom ve výboru, ale třeba Vít Kaňkovský je sám lékař, takže určitě to umí posoudit velmi dobře z praxe.

Musím říci, že mě moc mrzí, že tady opět projednáváme návrh, který je šitý horkou jehlou a který, troufnu si tak předvídat, by mohl přinést podobný problém, jaký přinesly eNeschopenky a vůbec to, co jsme už tady kdysi prosazovali, právě v budoucnu. To znamená, nerada bych se dočkala toho, že tady za rok budeme znovu vystaveni návrhu, který bude říkat: my jsme to tehdy projednali bez RIA, my jsme to projednali bez toho, abychom to pořádně prosazovali v rámci odborné společnosti lékařů, a nějak jsme to nezvládli, tak jako ten návrh, který už tady máme v druhém čtení. Tak toho bychom se měli snažit vyvarovat, a proto je namístě, abychom tento vládní návrh podrobili důkladnému zkoumání. A musím říct, že z toho nevychází vůbec pozitivně.

Vzhledem ke zrušení karenční doby se samozřejmě ještě více posiluje zájem zaměstnavatelů, kteří platí ze svého první dva týdny náhrady mzdy, nebo budou nově platit, na účinné kontrole práceneschopných zaměstnanců. Tomu vůbec ale neodpovídá právě stanovená lhůta osmi dnů pro vyřízení žádosti zaměstnavatele o sdělení údajů o pracovní neschopnosti zaměstnance. Podle mě by bylo správně, aby informaci o pracovní neschopnosti zaměstnance dostával zaměstnavatel automaticky, nikoliv na žádost. Také lhůta pro zaslání elektronické neschopenky lékařem na správu sociálního zabezpečení stanovená i nadále na následující pracovní den po přiznání pracovní neschopnosti je naprosto neúměrná a nepřiměřená elektronickému způsobu vystavení a přenosu neschopenky a zasluhovala by požadavek na on-line přenos. Je to podobné jako u EET, tam je to možné, tam to funguje, prosadili jste to u živnostníků a byli jste schopni to nadesignovat během krátké doby, protože od schválení zákona do uvedení v provozu to byly jenom dva roky. V případě technologické poruchy by se pak samozřejmě musela stanovit lhůta na dodání například do jednoho dne, do 24 hodin. Myslím si, že tento požadavek by pak teprve dával oprávněnost tomu, říkat, že zrušíme karenční dobu, ale zároveň se postaráme o zavedení eNeschopenek, tak aby kontrola v prvních třech dnech nemoci byla účinná.

Chci podotknout, že toto byla jedna z našich velkých obav právě při schvalování karenční doby, že tedy právě ty první tři dny nemoci nebude schopen zaměstnavatel zkontrolovat, že jeho zaměstnanec je skutečně nemocen, že skutečně dodržuje léčebný proces tak, jak mu byl stanoven lékařem. A to je také jedna z těch hlavních výhrad, když hovoříme o tom, že ten systém karenční doby byl zaveden i proto, že bohužel byly nemocnosti zneužívány mnohými, samozřejmě nikoliv všemi, abychom neházeli všechny do jednoho pytle, to rozhodně ne, ale mnohými zaměstnanci.

Myslím si, že ty výtky, tak jak tady zazněly od zaměstnavatelů, jsou důvodné. Jsou důvodné obavy o to, že ten systém nebude plnit svoji funkci, nebude dobře fungovat. A zároveň jsme na toto samé upozorňovali už při projednávání eNeschopenek v minulosti. Dnes tedy vidíme, že ministerstvo se z toho příliš nepoučilo a nepředkládá takový návrh, který by byl akceptovatelný.

Musím podotknout, aby to nevyznělo tak, že TOP 09 je proti elektronizaci celkově. Naopak si myslím, že bychom se i v této oblasti měli opravdu posunout do 21. století. Že už bylo na čase, abychom opravdu fungovali v rámci právě i pracovních neschopností elektronicky. Myslím si, že je často až právě takové komické, že stále fungují ty papírové neschopenky a musíte s tím obíhat od lékaře k zaměstnavateli a tak dále. Ale musí se to udělat kvalitně, tak aby to bylo schopné fungovat a tak abychom za pár měsíců, kdy to začne platit, tady nestáli před kolapsem systému, když navíc ještě na tom není shoda právě s těmi, kterých se to velmi týká, a to jsou zaměstnavatelé a samozřejmě také lékaři.

Takže pokud to ministerstvo myslí vážně s tím, že chce ten systém takto rychle zavést, tak jak před touto činností varoval pan kolega, tak toto jsou zásadní výtky, které k tomu jsou. A myslím si, že bychom měli od ministerstva dostat záruku toho, že ten systém funkční bude. A samozřejmě ony záruky ještě neznamenají pak v praxi nic. Ve chvíli, kdy to začne fungovat, se teprve dozvíme, jestli to neskončí jako u některých jiných elektronizací, kterých jsme tady v minulosti byli svědky a které se nepovedly.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové. Nyní pan poslanec Válek a připraví se paní poslankyně Aulická. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já si myslím, že je dobře, že dochází k posunům v elektronizaci zdravotnictví - jako poslanec. Jako lékař a uživatel jsem ale trošku opačného názoru, protože na mě to pak dopadá.

A teď bych chtěl trošku opravit prostřednictvím pana předsedajícího kolegu Kaňkovského. Těch programů nejsou desítky, ale jsou jich stovky. Dá se dokonce říct, že každá nemocnice má svůj vlastní informační systém, který je často dělán IT oddělením té nemocnice a je naprosto nekompatibilní se systémy těch ostatních nemocnic. To je první věc.

Druhá věc. Propojení těch systémů je naprosto iluzorní. Tady se podařilo propojit nemocnice, co se týče posílání snímků v digitální formě. A já jako radiolog velmi pléduji za elektronizaci, za digitalizaci, protože to je vlastně de facto základ našeho oboru v současné době. Ale jak se podařilo ty nemocnice propojit? Pomocí nějakého vládního nařízení zákona? Pomocí, řekněme, nějakého organizování cestou ministerstev? Ani omylem. Jedno to propojení je čistě akademická síť, kterou vytvořila Masarykova univerzita. Zapojily se do ní i ostatní univerzity. Druhé to propojení je de facto firemní záležitost a firemní software.

A velmi podobná situace je v té elektronické komunikaci zdravotnických zařízení, kdy v podstatě představa, že bych z jedné nemocnice poslal chorobopis elektronicky do druhé nemocnice, je naprostou iluzí a je nereálná. A zasahování a další digitalizace, nebo další elektronizace, další odesílání elektronických dokumentů v tomto systému bez jeho hluboké znalosti, hluboké analýzy - a já teď vůbec nechci říkat, že je to vina kohokoliv, kdo tady sedí v této místnosti, ať už ministrů, nebo poslanců, ale je to prostě realita stavu toho systému - tak bez hluboké analýzy toho systému je těžkým experimentem.

Vzpomeňme si, jak jsme před rokem a něco tady debatovali o elektronickém receptu a jak jsme si říkali, no počkáme rok. Počkali jsme rok, dobře jsme udělali, a stejně jsem přesvědčen o tom, že sto procent receptů stále není elektronických. Protože na rozdíl od vás, co ty recepty nepíšete, já je píšu a vím, jaký je tom v reálu problém. A každý z nás, kdo je píše, to ví.

Samozřejmě, že záleží na tom zdravotnickém zařízení, samozřejmě, že záleží na řadě faktorů. Ale my bychom měli mít především fakta a podrobnou analýzu stavu systému, než do toho systému zavedeme nějakou změnu, a to včetně změny elektronické. Každý vývojář nových programů, každý, kdo jde s novým programem na trh, ten program testuje, zjišťuje, jestli bude fungovat, ověřuje, jestli fungovat může, a pak teprve opatrně dává program na trh. Pokud to neudělá, dopadne to vždycky bez výjimky velmi špatně.

My přece nechceme, aby elektronická neschopenka, my přece nechceme, aby další elektronizace, nebo digitalizace ve zdravotnictví, nebo zavedení elektronického dokumentu vedly k experimentování a abychom takhle bojem ověřovali pak v praxi, jestli to bude fungovat, jestli to přinese nějaké problémy. My chceme, aby to žádné problémy nepřineslo.

Vzpomeňme si, kolikrát jsme tady za uplynulý rok diskutovali o zdravotnictví. Diskutovali jsme o nějaké konkrétní fabrice? Diskutovali jsme o nějaké konkrétní vysoké škole? Diskutovali jsme o nějakém konkrétním divadle? Ne. Ale diskutovali jsme o jedné konkrétní nemocnici v Ostravě. A strávili jsme tím několik hodin. Zdravotnictví jsme vnímali všichni bez ohledu na politickou příslušnost jako problém. Napříč politickým spektrem jsme diskutovali o tom, že je obrovským problémem nedostatek lékařů, obrovským problémem nedostatek sester. A velmi chválím vládu za to, že posílila studenty lékařských fakult a že ministr zdravotnictví udělal to, aby studenti lékařských fakult, aby lékařské fakulty dostali více peněz.

To ale nestačí. Nemá smysl do toho systému vnášet cokoliv nového, pokud ten systém není dobře pod kontrolou. A vy víte velmi dobře, že systém pod kontrolou není. Že zavedení dalších programů, že další digitalizace ten systém můžou jenom více rozkolísat a vést k tomu, že další lékaři a další zdravotníci budou se svou profesí končit.

Proto velmi prosím, zvažme jakýkoliv krok. Bavme se, co je cíl. Cílem je podle mě jasně snížit administrativu a maximálně digitalizovat, elektronizovat zdravotnictví tak, aby té administrativy ubylo. Ale cílem není vnášet podobné prvky, jaké jsou navrženy v tomto zákoně, kde nemáme jistotu, že budou fungovat a že přinesou to, co očekáváme. Prosím proto, abychom tento zákon a tento návrh velmi pečlivě v dalších čteních diskutovali a obezřetně jsme přijímali jakékoliv změny včetně legislativních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Válkovi. Nyní paní poslankyně Hana Aulická, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (V sále je hlučno.)

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych i já se vyjádřila k tomuto návrhu. Na začátek bych možná měla říci, že toto projednávání eNeschopenky není vlastně nic nového. Už na konci minulého volebního období jsme podpořili vlastně ten proces dobrovolné eNeschopenky, který vložil do projednávání zákona 259/2017 pan kolega Běhounek, a který tedy, i přes některé negativní hlasování poslanců, prošel. Nicméně teď víceméně vlastně Ministerstvo práce a sociálních věcí na to reagovalo -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, i vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Já myslím, že by bylo vhodné, kdybyste diskuze, které se netýkají tématu, přenesli opravdu do předsálí a téma nemocenského pojištění mohlo být projednáno v důstojné atmosféře. Prosím pokračujte.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji. Jenom bych opravdu chtěla říct, že na to vlastně reagujeme tímto návrhem. KSČM dlouhodobě podporuje zavedení eNeschopenky. A i to vlastně zaznělo v těch diskuzích kolem zrušení karenční doby. A my opravdu nevidíme nic na tom, aby byly co nejoptimálněji a nejrychleji zavedeny i eNeschopenky. Ale zároveň vnímáme i tu diskuzi, myslím, komplexně napříč politickým spektrem, o systemizaci a vůbec diskuzi nejenom s Ministerstvem zdravotnictví, ale i s dalšími rezorty. A že je asi opravdu nutné si vydiskutovat některé záležitosti i v rámci tohoto návrhu.

Samozřejmě víme, že nejdůležitější je asi i součinnost Ministerstva zdravotnictví, potažmo samotných lékařů. A jak tady upozornili i někteří mí kolegové, myslím si, že na ta úskalí a na ty problémy asi upozorníme především na projednávání ve výborech.

Jenom bych chtěla říci, že my opravdu podporujeme zavedení eNeschopenky, ale jak už jsem dneska řekla i na tiskové konferenci, nemyslím si, že ten termín od 1. 7. 2019 je v tuto chvíli reálný, a vnímáme ho spíše, že už ani nemá cenu se vlastně o tomto termínu bavit, i kdyby se nám to líbilo. Ale jsou to opravdu záležitosti, které s sebou nesou další zásadní parametry. A i kdybychom chtěli a i samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí dělalo pro to, co mohlo, tak v tuhle chvíli si myslím, že tento termín opravdu asi nejsme schopni reálně stihnout, nejenom legislativně, ale myslím si, že především ho vůbec realizovat v praxi.

Jenom bych byla ráda, aby to opravdu prošlo prvním čtením, dalo se do výborů, a diskutujme o tom, jakou podobu by vlastně měl mít ten konečně schválený návrh. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické Jírovcové. Nyní paní poslankyně Gajdůšková jako zatím poslední přihlášená do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, ctěná sněmovno, nic není dokonalé a nikdo není dokonalý. A já se přiznám, že mě docela překvapuje tady od kolegyň a kolegů zprava, kteří vždycky bojovali a snažili se prosazovat elektronizaci, digitalizaci v podstatě ve všech oblastech, že dneska jsme slyšeli výhrady a varování a počkejme a udělejme dokonalejší atd. Já za pacienty, ale i za personalisty, protože to je jedna z mých profesí, řeknu, že bych byla velmi ráda, kdyby eNeschopenka naběhla co nejrychleji, protože to ušetří spoustu času, spoustu problémů, chození, přenášení papírků atd. A prostě bylo by to uživatelsky určitě daleko přátelštější.

Řekněme si, co je cílem navrhované úpravy. Je to zabezpečit realizaci, a tady zdůrazňuji, první etapy elektronické neschopenky v oblasti nemocenského pojištění. Jak již říkala paní ministryně, návrh v sobě obsahuje dvě hlavní opatření, a to bych chtěla podtrhnout - zavedení povinné elektronické formy hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti podávané okresní správě sociálního zabezpečení, a další, rozšíření okruhu údajů, které mohou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti jejich zaměstnanců. Pak je potřeba také říci, že návrh zákona obsahuje i opatření, která nelze přímo podřadit pod některé z uvedených ustanovení. Jsou to ustanovení umožňující orgánům nemocenského pojištění provést opravu písařských chyb v tiskopisech o dočasné pracovní neschopnosti namísto ošetřujícího lékaře, zrušení časového omezení období, na které může ošetřující lékař povolit tzv. individuální vycházky. Tato opatření jsou samozřejmě pouze dílčího rázu.

Předkládaným návrhem se ale podstatně zkracuje interval mezi rozhodnutím lékaře o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti a okamžikem, kdy je tato skutečnost sdělena příslušné okresní správě sociální zabezpečení, ale také mezi dobou, kdy se o dočasné pracovní neschopnosti dozví zaměstnavatel. Dále je potřeba říci, že návrh je také harmonizační normou. Pro zabezpečení ochrany osobních údajů hlášení pracovní neschopnosti nesmí obsahovat číslo diagnózy.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, šla jsem se zeptat samozřejmě svého praktického lékaře, jak vidí zavedení elektronické neschopenky. Řekl mi, že on ji má zavedenou už dávno a rád by ji používal, ale že ji zatím po něm víceméně nikdo nechce. Myslím si, že alespoň pro mě je to velký důvod, a myslím si, že i pro jiné lékaře, kteří pracují samozřejmě s počítačem, mají elektronizovanou v podstatě veškerou administrativu u svých pacientů, tak že to bude jenom dobře, že se první etapa spustí, že elektronickou neschopenku po nich někdo bude chtít. A pomůže to pacientům a pomůže to i zaměstnavatelům, zejména tedy personálním útvarům.

Já se přimlouvám za to, abychom návrh zákona propustili prvním čtením, a samozřejmě na technické věci, o kterých tady kolegyně, kolegové mluvili, se můžeme podívat v rámci přípravy a projednávání ve druhém čtení. Děkuji vám za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gajdůškové. Podívám se, jestli se někdo hlásí. Ano, pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se hlásí do rozpravy a poté pan předseda klubu sociální demokracie a paní ministryně Maláčová. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, za Ministerstvo zdravotnictví pouze k tomu to, že my samozřejmě úzce spolupracujeme s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Za nás poskytujeme zejména základní registr zdravotnických pracovníků, Národní registr zdravotnických pracovníků, který už dnes funguje, jsou v něm všichni lékaři i další zdravotničtí pracovníci zaevidováni. A ten bude sloužit skutečně jako referenční registr pro ten systém tak, aby bylo možné ověřit, že lékař je skutečně lékařem a že má oprávnění vydat elektronickou neschopenku. Musím říct, že my elektronickou neschopenku vnímáme skutečně v širším kontextu elektronizace. Možná že někteří z vás víte, že aktuálně v legislativním procesu je věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví, který skutečně do velké šířky zavádí sdílení dat. A eNeschopenka je bezesporu jeden z důležitých prvků právě elektronizace zdravotnictví. Takže my s tímto projektem do budoucna počítáme, byť musím samozřejmě říci, že projekt je primárně Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale my jsme připraveni poskytnout maximální součinnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu sociální demokracie, poté s přednostním právem paní ministryně. Ještě pane předsedo chviličku počkejte. Na dnešní jednání se omlouvá paní poslankyně Jana Levová od 17.00 do 18.00 ze zdravotních důvodů, od 16.30 se omlouvá pan ministr dopravy Dan Ťok a od 16.30 do konce jednacího dne pan ministr kultury Antonín Staněk.

Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Chtěl bych navrhnout zkrácení lhůty pro projednání ve výborech, a to na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji za návrh. Nyní paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych chtěla reagovat na některé záležitosti, které tady padly. Ještě jednou zdůrazňuji, že se jedná o návrh, který zavádí tzv. první etapu eNeschopenky k 1. červenci 2019. Druhá etapa má nastat k 1. lednu 2020. Rozumím tomu, že lékaři, zejména lékaři mají problém s eNeschopenkou. Rozumím také těm argumentům, že by například lékaři nad 60 let měli mít výjimku z eNeschopenky. Ale zároveň se domníváme, že to opatření, jak ho navrhujeme, by mělo být komplexní a mělo by platit pro všechny v roce 2019, pro všechny poskytovatele zdravotní péče jednotně, ač si uvědomuji, že prostě některé změny, jako je například elektronizace, mohou být pro ty osoby, nebo poskytovatele, kterých se to týká, velmi složité nebo nové.

Co se týká té poznámky ohledně bezpečnostních složek, tak ano, eNeschopenka má platit pouze v civilní sféře. O řešení v oblasti bezpečnostních složek jednáme. A myslím si, že ty poslední události v oblasti kybernetické bezpečnosti nám dávají v této věci za pravdu.

Co se týká té poznámky osmi dní, tak upozorňuji, že ta lhůta osmi dní má být zásadně zkrácena v druhé fázi elektronizaci eNeschopenky k 1. lednu 2020. Osobně nesouhlasím s tím názorem, že by měla být elektronizace nebo zavedení eNeschopenky v plném provozu, že by se mělo jednat o zavedení ve velkém balíku, chcete-li to označit, tak tou teorií velkého třesku. Já si myslím, že zaměstnavatelé velmi oceňují v této situaci postupné zavádění, a postupně mám na mysli ve dvou fázích, a zároveň víme ze zkušenosti ze státní správy, že to jednotné zavedení elektronizace se v minulosti nepovedlo, takže vycházíme ze zkušeností z dob minulých. A myslím si, že TOP 09 by měla být poslední, kdo bude poučovat ohledně nepovedených experimentů s IT projekty.

Co se týká toho postupného projednávání, tak my samozřejmě celou tu záležitost velmi podrobně diskutujeme. Naposledy jsem o průběhu implementace eNeschopenky informovala minulý týden na zasedání tripartity. Od minulého týdne Ministerstvo práce a sociálních věcí, respektive ČSSZ přišlo s bezplatným řešením pro všechny lékaře k 1. 7., a to ve formě formuláře, který značně celou situaci se zavedením první fáze eNeschopenky ulehčí, a protože se jedná o řešení z minulého týdne, tak jsem avizovala i na zasedání tripartity, že během dvou týdnů svoláme jednání se všemi aktéry, kterých se to týká. To jednání se uskuteční v průběhu měsíce února.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším a požádám i vaše stranické kolegy o zklidnění a případně přenesení rozhovoru do předsálí. Já už jsem o to žádal několikrát Poslaneckou sněmovnu a doufám, že je možné tento bod dokončit v důstojné atmosféře. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. A poslední poznámka. Co se týká sněmovního tisku 204, který předkládala má předchůdkyně paní ministryně Němcová, tak ten jsme prozatím nestáhli, ale budeme tak dělat v příštích týdnech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové za vystoupení a to byla zatím poslední přihláška. Ano, pan kolega Kaňkovský ještě v rozpravě, v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne, vážená paní ministryně, členové vlády, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, ještě pár poznámek k proběhlé diskusi.

Zaznělo tady z úst vážené paní kolegyně Gajdůškové prostřednictvím pana předsedajícího, že strany napravo jsou proti elektronizaci nebo proti eNeschopence. Nemohu mluvit za ostatní kluby, ale klub KDU-ČSL rozhodně není proti elektronizaci ve zdravotnictví a já jsem to tady i ve svém slově řekl. Pouze jsem zmínil, že chceme, aby ta elektronizace byla efektivní. To znamená, pokud uděláme nějaký další krok v té elektronizaci zdravotnictví, tak aby to bylo uživatelsky příznivé i pro ty zdravotníky.

Už tady také několikrát dneska zaznělo, že se potýkáme s personální krizí ve zdravotnictví a každý další neefektivní krok nám tu situaci zhorší. A to se netýká jenom praktických lékařů. Je potřeba si uvědomit, že dneska už zdaleka neplatí to, že vystavení dočasné pracovní neschopnosti je záležitostí pouze praktických lékařů. Dneska na základě další legislativy vystavuje pracovní neschopnosti a doklad o dočasné pracovní neschopnosti a dále ji spravuje každý ošetřující lékař. Takže já vám řeknu příklad. Já jsem před čtrnácti dny měl víkendovou službu, sloužil jsem 24 hodin, během té doby jsem ošetřil zhruba 65 pacientů a vystavoval jsem 22 pracovních neschopností. O víkendové službě 24hodinové.

Je také potřeba si uvědomit, jaký čas zabere vystavení té dočasné pracovní neschopnosti už dnes v té písemné podobě. My se dneska velmi často setkáváme s tím, že pacienti, někdy ve stresu, někdy proto, že jejich zaměstnavatelé mají poměrně složitý název či si nepamatují adresu, tak někdy je to poměrně detektivní činnost o tom, jak vůbec vyplnit pracovní neschopnost v těch základních údajích. A jestliže v tuto chvíli zavedeme polotovar elektronické neschopnosti, kdy první a poslední díl budeme vyplňovat elektronicky a ty zbylé díly necháme fakultativně, tak je to prostě pro ta zdravotnická zařízení další časová zátěž. Já jsem tady říkal, že v důvodové zprávě předpokládá MPSV, že některá zdravotnická zařízení už na to přejdou kompletně, že v podstatě k tomu budou tak trošičku donucena. Ano, je to předpoklad, ale úplně se na to spoléhat nelze.

Pak jsem také se ještě chtěl zeptat paní ministryně na podzákonné normy, protože tato legislativní změna s sebou nese potřebu i podzákonných norem, a chci se zeptat na jejich přípravu. Protože pokud nebudeme mít včas připraveny podzákonné normy, opět s tím budeme mít v praxi problém. A poté bych chtěl ještě jednou požádat paní ministryni, jak jednala i ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví s dotčenými subjekty, to znamená s profesními komorami, se zástupci asociací nemocnic a s dalšími dotčenými subjekty, které mají co do této problematiky hovořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci za jeho vystoupení a nyní máme dvě faktické poznámky. Ještě předtím, než dám slovo panu Juříčkovi a panu poslanci Pávkovi, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana poslance Karla Schwarzenberga ze zdravotních důvodů.

Paní ministryně se hlásí s přednostním právem, ale faktické mají přednost podle jednacího řádu. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Juříček: Ano, ještě jednou děkuji. Málem jsem tomu nerozuměl a připadá mi to, paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, že to je naprosto totálně úsměvné, protože dneska zaměstnanec je přece povinen zaměstnavateli říct do tří dnů pracovní neschopnost. A jestliže se dojednávala karenční doba, tak pokud se nemýlím, tak se domlouvalo, když je to elektronizace, tak je to online, takže zaměstnavatel by měl být první, kdo se dozví, že jeho zaměstnanec je nemocný. Tak já tomu vůbec nerozumím, konceptu tohohle zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Juříčkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Petra Pávka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych také rád zareagoval na paní Gajdůškovou prostřednictvím pana předsedajícího, v tom smyslu, že i Starostové jsou velmi pro podporu eNeschopenky, pro zavedení elektronického systému - s důrazem na slovo funkčního. A rozprava tady ukázala, kolik ten systém ještě vykazuje nedostatků. Z tohoto důvodu bych na vás chtěl apelovat, abychom nepodpořili návrh kolegy Chvojky prostřednictvím pana předsedajícího, který navrhuje zkrácení lhůty na projednání ve výborech. Domnívám se, že si ten systém, který nepůsobí zatím uceleným dojmem, zaslouží širší debatu a možnost pro nápravná opatření formou pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pávkovi za dodržení času k faktické poznámce. Paní ministryně ještě chviličku posečká, pan poslanec Válek se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl také jenom zopakovat, že pokud to takhle vyznělo, tak v žádném případě nejsem proti elektronizaci zdravotnictví, naopak, já nic jiného než elektronické zdravotnictví posledních patnáct let jako radiolog nevyužívám a chtěl bych vás, prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyně, pozvat na konferenci do Brna, kterou pořádám už osmnáctým rokem, Telemedicína, teleradiologie a elektronizace zdravotnictví, kde se schází 200 odborníků z celé České republiky ze všech různých zdravotnických zařízení a tuto problematiku opravdu velmi hluboce diskutujeme, a budu si velmi vážit toho, pokud přijmete pozvání a účastníte se této akce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní tedy řádná přihláška s přednostním právem paní ministryně práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Co se týká podzákonných norem, ty budou připravovány v návaznosti na projednávání této legislativy.

Co se týká toho dotazu, s kým jsem jednala, tak bych ráda připomněla, že v měsíci prosinci se uskutečnil na Ministerstvu práce a sociálních věcí kulatý stůl, téměř tříhodinový, se všemi zástupci té problematiky, od profesních komor, zástupců lékařů, ale také zástupců sociálních partnerů. Toho kulatého stolu se zúčastnilo, pokud si to správně pamatuji, téměř šedesát osob. Zde byla ta věc velmi podrobně projednávána. K této věci mám také celou řadu bilaterálních schůzek, naposledy minulý týden s panem předsedou Kubkem z České lékařské komory.

A co se týká těch lhůt, tak první fáze eNeschopenky zkracuje dobu, kdy dochází k povinnosti nahlásit dočasnou pracovní neschopnost ze současných tří dnů, ale prakticky to mohou být až čtyři dny, protože když to nahlásíte ve čtvrtek, tak protože se jedná o pracovní dny, tak ta pracovní neschopnost od ošetřujícího lékaře dorazí v podstatě až v úterý na jeden den, to znamená, že informaci o pracovní neschopnosti musí ošetřující lékař nově, pokud bude schválen tento návrh první etapy eNeschopenky - tak musí být nahlášen v pracovní den následující po dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí. V tuhle chvíli je to poslední přihláška do rozpravy. Pokud nikoho nevidím z místa, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně, pan zpravodaj. Pan zpravodaj shrne rozpravu, prosím. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Já bych jenom chtěl shrnout rozpravu. V obecné rozpravě zaznělo 11 projevů, z toho čtyři faktické poznámky k tomu. A zazněl návrh na zkrácení lhůty na projednávání na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Návrh na vrácení nebo na zamítnutí návrhu nepadl, můžeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Zagonguji, protože jsem několikrát požádal kolegy a kolegyně, aby diskuse mimo téma přenesli do předsálí, a nechci je připravit o hlasování, takže chvilku posečkám. Ale konstatuji, že nejdříve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu výboru? Nikdo se nehlásí, ale odhlásím... Ano, pane kolega Juříček navrhuje jiný garanční výbor.

 

Poslanec Pavel Juříček: Já navrhuji hospodářský výbor, protože se to týká celé ekonomiky České republiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, ano, bude tam návrh. Nejdříve o protinávrhu budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru. Já jsem vás všechny odhlásil. Požádám vás o novou registraci, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Rozhodneme o návrhu na přikázání výboru hospodářskému jako výboru garančnímu v hlasování číslo 115, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 115, z přítomných 154 pro 51 poslanec, proti 42, návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu organizačního výboru, aby garančním výborem byl výbor pro sociální politiku. Rozhodneme v hlasování číslo 116, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 116, z přítomných 160 pro 158, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Vidím kolegu Juříčka, který se hlásí do rozpravy k přikázání. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Juříček: Ano, dámy a pánové, já bych navrhoval jako přidělení i hospodářskému výboru. V té první fázi jsem nemyslel jako garanční, ale přidělení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, logické. Pan kolega Pávek nejdříve. Tak se omlouvám, pane poslanče, jsem upozorněn, že jsem špatně stanovil pořadí přihlášených poslanců. Prosím, pane poslanče, máte slovo, potom kolega Pávek s návrhem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Ventruba: Já bych si dovolil navrhnout jako garanční výbor zdravotnický výbor.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Garanční nemůže být, ten je odhlasován, pane poslanče. Další výbor. (Ve sněmovně je trvalý silný hluk.)

 

Poslanec Jiří Ventruba: Tak další výbor, pardon. Já jsem se totiž zamyslel, protože my jsme s panem kolegou Pávkem měli stejný nápad. Tak jsem to měl ještě v hlavě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se, nyní pan poslanec Pávek. Vzdává se, chtěl dát ten samý návrh.

Máme přikázání. Prosím o klid sněmovnu! Jestli nerespektujete sami sebe, alespoň respektujte stenografy, kteří to musejí zaznamenat! Děkuji.

Máme dva návrhy k přikázání dalším výborům, a to výbor hospodářský a zdravotní.

 

V hlasování číslo 117 rozhodneme o přikázání výboru hospodářskému. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 117, z přítomných 161 poslance pro 121 poslanec, proti 11. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru pro zdravotnictví. Rozhodneme v hlasování číslo 118, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zdravotní výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 118, z přítomných 162 poslanců pro 156, proti nikdo. I tento návrh byl přijat.

 

Mohu konstatovat, že dalšími výbory, kterým je přikázán tento tisk 333, je výbor hospodářský a výbor zdravotní.

 

Nyní máme před sebou návrh z rozpravy, a to zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

Rozhodneme v hlasování číslo 119, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 119, z přítomných 162 poslanců pro 23, proti 66. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji tedy, že garančním výborem k projednání tisku 333, vládního návrhu zákona o nemocenském pojištění, je výbor pro sociální politiku a dalšími výbory, které projednají tento tisk a bylo jim přikázáno, je výbor hospodářský a zdravotní. Lhůta k projednání tisku zůstává podle zákona na 60 dnech. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 31.

 

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.