Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

7.
Vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
/sněmovní tisk 72/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. A ten už spěchá. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v rámci druhého čtení předkládám vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který tvoří součást balíčku, jímž bychom chtěli nově upravit problematiku nejenom znalecké činnosti, ale i činnosti tlumočnické, a nahradit tak v dnešní době již nevyhovující zákon o znalcích a tlumočnících, který je z roku 1967, a přestože byl v minulosti několikrát novelizovaný, tak je do značné míry poplatný době, kdy vznikl, a je psaný na úplně jiné společenské poměry, než ve kterých se nyní nacházíme.

Nový zákon o znalcích a s ním související nový zákon o tlumočnících byl přitom chystán poměrně dlouhou dobu. Mluvilo se o něm řadu let. Byl dokonce předložen i v minulém volebním období. Ta stávající podoba byla Poslanecké sněmovně předložena v lednu minulého roku... (Odmlka pro velký hluk v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já poprosím o klid v sále. Prosím nalevo zejména. Děkuji.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji. A když to vezmu hodně stručně, tak cílem toho návrhu je zejména vytvoření podmínek pro kvalitnější výkon znalecké činnosti, takže zpřísnění podmínek pro to, kdo se může stát znalcem a za jakých podmínek má znaleckou činnost vykonávat, zpřísnění licenčního řízení, tzn. udělování oprávnění pro výkon znalecké činnosti včetně povinné zkoušky, kterou by museli znalci absolvovat, posílení kontrolní dohledové činnosti a vůbec transparentnosti činnosti znalců skrze mj. zavedení evidence znaleckých posudků, zpřísnění sankcí, které by byly ukládány za porušení povinností atd.

Návrh byl v rámci projednávání na výborech diskutován velmi podrobně. Posléze budou představeny jednotlivé pozměňovací návrhy. V tuhle chvíli předesílám, že my jsme velmi intenzivně komunikovali se všemi zainteresovanými a i jsme spolupracovali při přípravě pozměňovacích návrhů, které nám v řadě případů přišly racionální, a jedná se zejména o návrhy, které jsou shrnuty v usnesení ústavněprávního výboru.

Na druhou stranu ale, a tím taky možná trošku předbíhám, zazní posléze i pozměňovací návrhy, se kterými nesouhlasíme. Nesouhlasíme s nimi proto, že podle mého názoru by ta právní úprava měla být co nejobecnější, tak aby dopadala na veškerý okruh znalecké činnosti. Jenom pro informaci, v České republice aktuálně máme 8 599 znalců a více než 300 znaleckých ústavů. Přitom některé pozměňovací návrhy jsou zásadně iniciovány čtyřmi největšími znaleckými ústavy, používáme pro ně také označení velká čtyřka, což je ale jenom zlomek té problematiky, které se znalecká činnost dotýká.

Zároveň předesílám, že tím, že byl návrh zákona předložen do Poslanecké sněmovny plus minus o pár dnů přesně před rokem, tak také velmi podporuji pozměňovací návrh, který také zazní, a to je na odložení účinnosti toho zákona. My jsme původně chtěli, aby byl účinný od 1. ledna 2020. Tím, že vlastně jsme nyní o rok dále, tak velmi podporuji, aby došlo posléze k odložení účinnosti na 1. leden 2021, mj. proto, aby se stihla řádně příprava všech kroků, které bude zavedení tohoto nového velmi potřebného zákona znamenat, včetně vytvoření potřebných informačních systémů, ve kterých bude vedena jak evidence samotných znalců, znaleckých ústavů a znaleckých kanceláří, tak i samotná evidence znaleckých posudků.

Tolik asi na představení tohoto návrhu pro účely druhého čtení a jsem případně připraven reagovat na konkrétní věci, které by se tohoto návrhu týkaly.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán výboru pro zdravotnictví. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 72/1 až 72/4.

Poprosím, aby se slova ujala zpravodajka ústavněprávního výboru paní poslankyně Helena Válková a informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy nám odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, předesílám, že určitou specifikou těchto všech tří zákonů - jak znaleckého zákona, nebo zákona o znalcích, chcete-li, o tlumočnících a změnového zákona - je to, že jde vlastně o první kámen reformy justice, a to říkám s vědomím toho, že znalci na první pohled do oblasti justice nepatří, ale oni se podílejí svými posudky, a tlumočníci, často na výsledku soudního řízení, ať již trestního, nebo civilního, a víme bohužel z praxe, a jsme toho svědky v poslední době i v takových opravdu případech, kde jde o hrdla a statky, viz třeba Nečesaný, Kramný, že ne vždycky ty znalecké posudky jsou jednoznačné, kvalitně zpracované, viz sestra z Rumburku, a že dělají tedy řekněme kategorii znalců čest. A to je kromě jiného tou zastaralou vágní legislativou, která nestanoví dostatečně standardy, které musí justice klást i na znalecké posudky, nejenom na obžaloby, na práci státních zástupců, na rozsudky, čili na práci soudců, ale i těch, kteří v této oblasti v tom širším smyslu slova pracují a ovlivňují bezprostřední rozhodování. A to jsou jistě znalci.

Takže po tomto širším úvodu jenom upozorním, v čem tu reformu vidíme a proč tenkrát, byť nerada, jsem zvedla ruku, abychom pustili do druhého čtení. A tady potvrzuji slova pana ministra spravedlnosti, myslím, že to potvrdí i třeba poslanci, za Piráty pan Michálek, za KSČM pan Ondráček, že s námi spolupracovalo Ministerstvo spravedlnosti, dali jsme dohromady komplexní pozměňovací návrh, kterým jsme posunuli tu reformu tam, kam si myslíme, že by měla směřovat, čili nejenom že vlastně znalec bude mít právo a jistotu, když splní podmínky, že bude jmenovaný, ustanovený jako znalec, ale i to, že bude vědět, jaké standardy se od něj očekávají, za co bude kontrolován, za co bude vyvozována a jaká kárná odpovědnost, a hlavně, že všechno bude jednotné. Nebude záležet na tom, jestli byl ustanoven soudním znalcem u Krajského soudu v Plzni, nebo v Ústí nad Labem, nebo v Brně. Prostě bude centralizace.

I proto je navrhovaný posun legisvakance na rok 2021 a bude vytvořeno oddělení, které se bude speciálně zabývat znaleckou činností, a bude samozřejmě mít přehled o všech znaleckých posudcích a bude kontrolovat i ty formální náležitosti, kromě jiného na ministerstvech. V tom jenom upozorňuji, že se musela výrazně změnit i ta dotčená ustanovení, která jsou v tom původním vládním návrhu, a současně, a to byla věc, která mně tedy osobně vadila velmi, ale nejenom mně, myslím většině členů ústavněprávního výboru, že zde byla favorizovaná kategorie znaleckých ústavů, veřejných znaleckých ústavů vysokých škol a dost upozaděna role znaleckých kanceláří, což si myslím, že se nám podařilo také vyváženě upravit. Není možné dělat rovnítko. To opravdu takto ta koncepce reformy námi chápána nebyla. A to je právě ten poslední návrh té silné čtyřky, budu říkat také, která oceňuje majetek a vidí to optikou jenom toho oceňování majetku trošku zjednodušeně a samozřejmě ve svůj prospěch. Takže takto ne.

Nicméně jsme vyvážili ta postavení a v současné době tím, že ústavněprávní výbor přijal usnesení na své 29. schůzi, která se konala 9. listopadu 2018, kterou přijal vlastně můj pozměňovací návrh, nicméně úzce zpracovaný ve spolupráci s předkladatelem, tedy Ministerstvem spravedlnosti. My jsme ho přijali, takže poslanci s tou jedinou výjimkou, o které jsme tady hovořili, vlastně velmi musím pochválit jako zpravodajka disciplinovaně potom v souladu s usnesením ústavněprávního výboru ty své pozměňovací návrhy, už formulovali do toho znění, které se změnilo tím, že ústavněprávní výbor přijal ten komplexní pozměňovací návrh. Takže prosím, musíme vycházet už z toho komplexního návrhu zákona, resp. z toho návrhu zákona pozměněného tím komplexním pozměňovacím návrhem, a k tomu se váží ty pozměňovací návrhy, které budou načítat ostatní poslanci, snad s výjimkou toho návrhu pana poslance Bendy, posledního, který reprezentuje tu silnou čtyřku, který byl tedy na poslední chvíli a který částečně se vrací k tomu vládnímu návrhu, který už je ale dávno překonaný. A tím pádem si troufnu říct, že je trošku i nejenom nesystémový, ale věcně rozporný.

Usnesení ústavněprávního výboru bylo v tomto smyslu přijato a ústavněprávní výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila a aby ho schválila ve znění toho mého pozměňovacího návrhu, který byl vložen pod číslem 1479. To usnesení jsem vám snad teď trošku zdůvodnila. Jinak pokud by ho někdo chtěl, a právo máte, celé načíst, tak je to osm stránek, které skutečně samy o sobě už svým rozsahem reprezentují ty zásahy, o kterých jsem hovořila. Čili centralizace, povinnost znaleckých kanceláří, aby měly aspoň dva znalce, odpovědnost znaleckých ústavů za to, aby měly znalce, aby se spolupodepisoval. Potom pozměňovací návrhy, které to ještě zpřesňují, pana poslance Ondráčka ve vztahu k určitým znaleckým ústavům, které by jinak měly problémy s tím, aby vyhověly všem standardům, pana poslance Michálka, který zlepšil výrazně třeba ty standardy, které jsou kladené požadavky na znalecký posudek, a ukládá tam nové povinnosti.

Jenom bych chtěla úplně v závěru svého úvodního slova říci, že jsme neopomenuli samozřejmě ty, kterým je tato norma určena, a to jsou znalci. Pořádali jsme seminář. Pořádali jsme v březnu kulatý stůl. Několikrát jsme je pozvali na jednání ústavněprávního výboru. Já jsem se s nimi x-krát setkala v nejrůznějších variantách. Takže jestli něco vám můžu, milé poslankyně a milí poslanci, zaručit, tak tato norma se průběžně projednávala se znalci, a byť nikdy všichni znalci ze všech odvětví, protože mezi oceňováním majetku a třeba psychiatrií je relativně dost daleko, nebudou samozřejmě spokojeni, tak přesto jsem si jista, že ta nová úprava bude lepší než ta dosavadní.

A úplně na závěr. Samozřejmě se předpokládá, že s novou odpovědností, s novými požadavky na kvalitu, s výší transparentnosti a se vším, co souvisí s novým pojetím znalecké činnosti jako kvalitního servisu pro kvalitní rozhodování soudu, souvisí samozřejmě i výrazné zvýšení odměn za znaleckou činnost. Na to si oprávněně řadu let znalci stěžovali.

Takže jestli by to takhle stačilo. Jinak samozřejmě jsem stejně jako pan ministr k dispozici, protože ta norma není úplně snadná, nikoli snad právně, ale z hlediska organizačně administrativního.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. A poprosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Kaňkovského, aby nás informoval o projednání v jejich výboru, případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, výbor pro zdravotnictví se zabýval sněmovním tiskem 72 na svých dvou jednáních. Prvá schůze byla 7. listopadu a ta přerušila projednávání tohoto bodu. Následně na své 30. schůzi 21. listopadu výbor pro zdravotnictví doporučil Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. A je to shrnuto ve sněmovním tisku 72/4.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem pan místopředseda Okamura.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, tady teď projednáváme vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a musím říci, že z našeho pohledu samozřejmě legislativa bezesporu přesnější zákon o znalcích potřebuje. Nicméně tento návrh v tom původním znění, které tady projednáváme, v mnohém mění některé podmínky pro odborné znalce, ovšem odborná veřejnosti si stěžuje, že nebyl s ní dostatečně konzultovaný. Renomované znalecké firmy ho nepovažují za dobrý a zdá se, že k němu vznášely marně své připomínky.

Zákon například nastavuje rozdílné požadavky na znalecký ústav a znaleckou kancelář, a dochází tak k nerovnoprávnému postavení těchto institucí. Zákon také trochu kontroverzně a nepřesně stanovuje společnou a nerozdílnou odpovědnost znalce-zaměstnance, který pracuje pro znaleckou kancelář, za způsobenou újmu. To ovšem bude pro jednotlivé tyto znalce naprosto nepřijatelné a v rozporu se zákoníkem práce a pracovními smlouvami těchto osob. Je to pro ně nepřijatelné. U návrhu není jasné, zda budou mít znalci-zaměstnanci tuto společnou a nerozdílnou odpovědnost za újmu i v případě, pokud se částečně podíleli na znaleckém posudku. Znalci pracující ve znalecké kanceláři zpravidla nebudou moci z povahy svého pracovního zařazení rozhodnout o konečné podobě znaleckého posudku, a tak ani nemůžou být za posudek zodpovědní. A takto rozporných paragrafů, které je nutné v tomto vládním návrhu zákona, je samozřejmě více, a my jenom doufáme, že budou pro závěrečné třetí čtení opraveny.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Jako další je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, pane ministře, kolegyně a kolegové, já nevím, jestli jste byli schopni všechno pojmout, jak paní zpravodajka, paní kolegyně Válková, mluvila o tom zákoně. Já bych jenom trošičku zpětně, jak jsme projednávali tento zákon, jestli si vzpomenete, 25. května loňského roku jsem zde vystoupil v rámci tohoto zákona, ale i těch zákonů, které na to pak navazují, o soudních tlumočnících atd., a v podstatě nejen já, ale řada mých kolegů, popřípadě kolegyň, jsme předložený materiál z dílny Ministerstva spravedlnosti tehdejšího ministra spravedlnosti Pelikána velmi kritizovali, dokonce padly návrhy na vrácení k přepracování, které přijaty nebyly, a i paní zpravodajka v podstatě - a já jsem to zde zmínil, dovolím si to přesně připomenout - jen z politické korektnosti ke svému stranickému kolegovi neřekla pravý stav tohoto materiálu, který nám tady byl předkládán, a tak jsem jí docela popřál, aby se v těch dvou měsících, protože jsme tu lhůtu na projednávání ve výboru ve druhém čtení zkrátili na dva měsíce, aby si tam pěkně kolegové mákli a snažili se to předělat, protože to určitě nebudou mít jednoduché. A vidíte, že ta slova, která jsem pronesl 25. května 2018, se v podstatě potvrdila, protože jsme na konci ledna, takže ta lhůta, která byla původně dvouměsíční, kterou si pan ministr zkrátil ze standardních tří měsíců na dva, se naplnila a čtyřnásobně překročila.

Samozřejmě na druhou stranu by bylo potřeba říci, že tak jak jsem to predikoval, paní zpravodajka s Ministerstvem spravedlnosti odvedly velký kus práce a připravily ten zmiňovaný komplexní pozměňovací návrh, který je teď brán jako základ toho celého materiálu. V podstatě můžeme říct, že paní zpravodajka tu práci odvedla za Ministerstvo spravedlnosti, respektive za tehdejšího ministra Pelikána. Kolegové z Ministerstva spravedlnosti v tom tedy teď akorát byli hodně nápomocni a pomohli nám v mnoha věcech. A jak bylo zmíněno paní zpravodajkou, došlo poté k tomu, kdy ústavněprávní výbor přijal ten komplexní pozměňovací návrh jako základ projednávání tohoto tisku 72, že jsme zjistili některé ještě dílčí nedostatky, které ta komplexní novela nebyla schopná obsáhnout, protože jsme to, jak se říká, tvořili v podstatě na koleně.

Můj pozměňovací návrh, který jsem vložil do systému a ke kterému se potom následně přihlásím, reaguje na požadavek instituce, kterou je Kriminalistický ústav Praha, který v loňském roce oslavil šedesát let své existence, a je to přední špičkové vědecké pracoviště na úseku kriminalistiky. Společně s tímto ústavem byly opomenuty takové věci, jako je Pyrotechnická služba Policie České republiky, která dělá znalecké posudky v oboru, a samozřejmě Vojenská policie jako ústav a samozřejmě její specialisté u (nesrozumitelné) Vojenské policie. Takže já jsem vyvolal nové jednání s Ministerstvem spravedlnosti a podařilo se nám dojednat pozměňovací návrh, který reaguje právě na ty problémy, které by přijetím toho pozměňovacího návrhu, komplexního pozměňovacího návrhu, který byl zpracován, vznikly právě Kriminalistickému ústavu Praha, Pyrotechnické službě Policie České republiky a dalším zmiňovaným organizacím působícím na úseku vyšetřování, respektive dokumentování trestné činnosti.

Ten pozměňovací návrh byl zpracován Ministerstvem spravedlnosti za spolupráce právě těchto zmiňovaných institucí. Je ve všeobecné shodě s nimi. Já pak odkážu na sněmovní dokument a požádám vás, vážené kolegyně a kolegové, o podporu, abychom takovou významnou instituci, jako je Kriminalistický ústav Praha, a další instituce nepřipravili o možnost provádět znaleckou činnost, která je mnohdy jedinečná a jediná v České republice. Děkuji za podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Jako další je do obecné rozpravy přihlášen pan předseda Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl tady krátce odůvodnit svůj pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku číslo 72, to znamená k vládnímu návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

Než odůvodním svůj pozměňovací návrh, chtěl bych za prvé poděkovat opravdu Ministerstvu spravedlností a za druhé paní zpravodajce Heleně Válkové za to, že tu práci, která s tímto zákonem byla, a byla to práce opravdu náročná, zvládly se ctí. Je pravda to, co říkal pan ministr ve svém úvodním slovu, že tady máme zákony, které upravují tuto činnost, ale že jsou zastaralé, v podstatě účinné déle než padesát let, to znamená, ano je tady opravdu potřeba tyto věci změnit a novelizovat a modernizovat.

Já nicméně si dovolím předložit jeden pozměňovací návrh, který vzešel z podnětů znalců, z podnětů znaleckého stavu, a ten pozměňovací návrh má za cíl analogicky k právní úpravě dalších obdobných profesí, jako jsou například advokáti, notáři, exekutoři a další, zajistit, že v případě výkonu znalecké činnosti znaleckými kancelářemi bude tato činnost vykonávána odpovědně a profesionálně. Stávající znění vládního návrhu zákona podle mě připouští v případě výkonu znalecké činnosti prostřednictvím znaleckých kanceláří přílišnou ingerenci osob, které bohužel znalci nejsou, což by mělo za důsledek ohrožení řádného výkonu znalecké činnosti.

Můj pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím potom v rámci podrobné rozpravy samozřejmě, má tři novelizační body.

V bodu 1 se stanoví, že statutárním orgánem znalecké kanceláře by měli být pouze znalci, obdobně jako je tomu např. u advokátních kanceláří.

V bodě číslo 2 se stanoví, že jediným předmětem výkonu činnosti znalecké kanceláře by měla být znalecká činnost, obdobně jako je tomu u advokátních kanceláří. Jen tak lze zajistit profesionalitu a vyhnout se potenciálnímu střetu zájmů. V opačném případě by podle mého názoru znaleckou kanceláří mohly být i společnosti podnikající v úplně jiných, nesouvisejících oborech.

A pokud jde o novelizační bod číslo 3, tak každý znalec by měl vykonávat svoji činnost pouze jednou formou, tzn. v jedné znalecké kanceláři nebo samostatně. V opačném případě by mohlo docházet k situacím, kdy by znalec byl formálně zapsán ve více znaleckých kancelářích a nebylo by dosaženo potřebné kvality a profesionality zejména výkonu znalecké činnosti.

K pozměňovacímu návrhu se ještě přihlásím v rámci podrobné rozpravy. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Válek.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem soudní znalec už řekněme 15 let, odborný soudní znalec. A z mého pohledu je naprostý problém ten stávající zákon. Jsem rád, že se nějakým způsobem změní, byť tu změnu nevidím úplně pozitivním směrem a zřejmě diskuse o tom ještě bude muset být velmi hluboká. A chtěl bych upozornit na dva aspekty. Chtěl bych upozornit na roli odborných soudních znalců, kterých ubývá; aspoň v oboru zdravotnictví je jich stále méně a v podstatě nemají zájem znalecké posudky psát. Jednak z důvodů, řekněme, finanční kompenzace za znalecký posudek a vše pak s tím spojené a potom z toho důvodu, že ústavní znalecké posudky jsou prakticky nulově hodnocené a přitom vyžadují poměrně zásadní odpovědnost. To znamená, z mého pohledu lékařské fakulty a fakultní nemocnice spíš vůbec nemají zájem odborné znalecké posudky psát. A já jako znalec, protože jsme v tom oboru, ve kterém já jsem znalec, dva v republice, a na Slovensku není žádný, tak píšeme posudky i pro Slovenskou republiku, tak se dostávám do situace, že znalec protistrany, pokud existuje znalec protistrany, tak není odborný znalec, ale je to lékař z oboru radiologie, kterého si soudní lékař pozve jako konzultanta, který nemá žádné zkoušky, nemá žádnou kvalifikaci, nemá to minimum, které já jsem musel absolvovat. A často je odborně ve velmi komplikované situaci, protože je to řekněme člověk, který třeba vůbec danou metodiku a metodu nemá na svém pracovišti a velmi problematicky se mu to posuzuje.

Myslím si, že je potřeba, abychom se na ten zákon podívali opravdu velmi komplexně a podrobně, protože se netýká, opravdu se netýká jenom lidí s právním vzděláním, tedy absolventů právnických fakult, ale týká se obrovského množství specializovaných soudních znalců, odborných soudních znalců z různých oborů, a na ty nesmíme zapomenout a musíme na ně myslet. A potom se týká, alespoň ve zdravotnictví, řady ústavů, tedy nemocnic a lékařských fakult, po kterých se jeden čas chtěly znalecké posudky. Počet znaleckých posudků narůstá. Pokud bych vám dal, a tím budu končit, srovnání, tak před deseti lety jsem dělal ročně dva až tři posudky, v loňském roce jich bylo přes 20. Ten nárůst je opravdu výrazný.

Chtěl bych, abychom se opravdu nad tímto zamysleli a ve třetím čtení znovu posoudili velmi pečlivě všechny pozměňovací návrhy plus stanovisko jednotlivých skupin odborníků, kteří se znaleckými posudky zabývají. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další v podrobné rozpravě chce vystoupit paní poslankyně Válková.

 

Poslankyně Helena Válková: Vaším prostřednictvím, pane předsedo, můj milý jmenovče, pane poslanče Válku, samozřejmě nejvíc jsme vlastně strávili asi času se dvěma profesemi a specializacemi. To je jednak oceňování majetku znalci z této oblasti a jednak forenzní psychiatrie, psychologie, medicína. To byli právě ti, já doufám, kteří budou potom s výslednou podobou spokojeni. A myslím si, že vím, o čem hovořím, když říkám, že nejdůležitější je motivovat nové mladé znalce, kteří by se učili tomu znaleckému řemeslu, protože jinak skutečně by hrozila paralyzace této činnosti, bez které kvalitní justice v těch komplikovaných případech si nebude vědět rady. Na druhé straně ale to nelze řešit tak, jak koneckonců tady také zaznělo, že necháme nevyhovující starou úpravu z roku 1967 jenom kvůli tomu, aby se nám nezděsili znalci, ti starší, zkušení, a neodešli. To prostě takhle nejde. Ale samozřejmě máme silnou motivační složku, nebo nástroj, o kterém, já ale nejsem ministryní spravedlnosti, nemůžu hovořit. Nicméně samozřejmě je to předpoklad toho fungujícího systému, že tam bude motivace odměnou. Protože za ty hodiny a za odpovědnost, kterou teď i ponese znalec, byť bude pojištění povinně, tak se samozřejmě předpokládá, že bude také řádně odměněn. A já si naprosto myslím, že bez toho, to je to B - když se řekne A - standardy, povinnosti, odpovědnost, případně i kárná, tak samozřejmě je nutné i potom to B - odměňování.

A já bych toho tedy využila hlavně k tomu, abych upozornila, a vy se budete možná ptát, proč se to do toho komplexního pozměňovacího návrhu nedostalo, kromě toho návrhu, který si osvojil ústavněprávní výbor a který byl do systému vložen, jak jsem již říkala, pod číslem 1479, tak to nejdůležitější zřejmě bude potom ve třetím hlasování o těch dalších návrzích, které zpřesňují poslední, finální výsledek po projednání v ústavněprávním výboru. A v rámci toho zpřesňování, jak pan poslanec Ondráček, jemuž děkuji, že ocenil tu práci, které nebylo málo, ale on člověk někdy hodně dlouho pracuje a výsledek není takový, jaký by si představoval, tak uvidíme, jak to ve třetím hlasování dopadne, tak stejně jako on ještě jsme tam vychytávali některé tzv. mouchy.

Takže bych ráda hovořila, jsou to tři pozměňovací návrhy, drobné, nicméně pro znalce zřejmě důležité. Ten první z nich se týká skutečností, ke kterým může dojít, když přestane třeba znalec pracovat a ten pojistitel by nemohl to povinné pojištění vypovědět. Takže je to jedna větička, kdy se doplňuje v § 22 odst. 5, že "pojistitel může povinné pojištění vypovědět pouze u důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu". Je to deklarace toho, co už je, ale je to tzv. napevno. V zájmu právní jistoty.

Dva další pozměňovací návrhy vložené do systému pod čísly 2071 a 2091 se už týkají podstatnějších věcí. V jednom se ještě jednou deklaruje, jaká osoba je považována za znalce. A pak se modifikuje ustanovení o přestupcích a pro lepší přehlednost vyčleňujeme přestupky do zvláštního ustanovení. Je to § 40, kdy osoba podle § 26 odst. 1, kde se říká, kdo to je, znalec se dopustí přestupku tím - takže zdánlivě maličkost, nicméně pro znalce zřejmě významná, protože se budou moci lépe orientovat v tom, co by jim hrozilo, pokud by se dopustili porušení nějakých povinností vyplývajících ze zákona. A současně se tam ještě opakují některé legislativně technické nesrovnalosti, které se tím návrhem také odstraňují.

A konečně ten poslední se týká toho, že jsme ustoupili, a to je třeba určitý ústupek právě těm znalcům ze znaleckých kanceláří, kteří teď jsou soukromými znaleckými ústavy, kteří upozorňovali na případy, že znalci, kteří vykonávají znaleckou činnost jako zaměstnanci, společníci nebo členové znalecké kanceláře, tak je zbytečné, aby byli pojištěni povinně a samostatně. Protože samozřejmě znalecká kancelář odpovídá.

A pak další a to je myslím pro ně ještě zajímavější, původně v textu zákona byla i povinnost evidovat i výši smluvních odměn a pro Ministerstvo spravedlnosti korespondující povinnost v zákoně obsažená kontrolovat je v rámci určitého časového období tří let. S ohledem na velkou kritiku, poukaz na to, že jde o velmi citlivé údaje, o možnost úniku, o možnost zneužití, o možnost toho, že smluvní odměny by se mohly stát nějakým nástrojem nekalého konkurenčního boje mezi znalci - vychází to opět spíše z presumpce viny, že to unikne tedy a že v tom systému se k tomu někdo dostane: orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, tak nakonec v tom jednom pozměňovacím návrhu se toto vypouští a v rámci evidence znaleckých posudků v § 29 odst. 3 už je jenom pod písmenkem i) údaj o vyúčtovaném a přiznaném znalečném. Je tam už škrtnuto "a to, i pokud byla sjednána smluvní odměna" a tomu i odpovídá vypuštění celého odstavce 7 § 37, že jednou za tři roky ministerstvo přezkoumá výši stanovených odměn a případně je upraví tak, aby byl zohledněn vývoj výše odměn. Toto tedy všechno se vypouští. A to si myslím, že je všechno.

To byly pozměňovací návrhy, které potom načtu ještě s čísly do systému, nebo je zopakuji spíš. Děkuji. Načteny už jsou.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Nikoho nevidím. Končím obecnou rozpravu. Případná závěrečná slova po obecné rozpravě? Pan ministr? (Ne.) Paní zpravodajka? Nevidím zájem. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. (Gestikulace posl. Brázdila, že se hlásil do obecné rozpravy.) Omlouvám se panu poslanci Brázdilovi, který se přihlásil s faktickou poznámkou, a děkuji za to, že ji bere zpět, aby mě nepřiváděl do procesních komplikací. Omlouvám se. Takže je podrobná rozprava. Pan poslanec Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Já se tímto přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu číslo 1869. Týká se pozměňovacího návrhu do komplexního pozměňovacího návrhu, který zpracovala paní profesorka, nebo který je pod tisky paní profesorky Válkové, a týká se Kriminalistického ústavu Praha. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi, a ještě než dám slovo panu kolegovi Chvojkovi, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to paní Lenky Kozlové od 15.15 do 16.30 hodin z jednání Poslanecké sněmovny.

Nyní pan kolega Chvojka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem svůj pozměňovací návrh k tomuto tisku už odůvodnil v obecné rozpravě a chtěl bych se nyní formálně v rámci podrobné rozpravy přihlásit k tomuto pozměňovacímu návrhu, který je zaevidován pod číslem 2113.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Chvojkovi. Nyní pan poslanec Jakub Michálek v podrobné rozpravě. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, hlásím se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je založen pod číslem sněmovní dokument 1764. Jde o návrh, který na mou prosbu po projednání na ústavněprávním výboru legislativně technicky zpracovalo Ministerstvo spravedlnosti. Týká se toho, aby součástí závěru znaleckého posudku byly jednoznačné odpovědi a aby v případě, že nelze poskytnout jednoznačné odpovědi, znalec uvedl ty skutečnosti, které snižují přesnost toho závěru, tudíž aby ty osoby - jde mi zejména o to, aby osoby, které potom interpretují a využívají znalecké posudky, zejména soudci, se mohly rozhodovat kvalifikovaně a spolehlivě a v případě, že některá věc třeba nebyla zjištěna s naprostou spolehlivostí, tak aby tuto informaci měly k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubu Michálkovi. Nyní další v rozpravě je pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já se jdu také formálně přihlásit k pozměňovacímu návrhu - sněmovní dokument 2084. Ten návrh je řádně odůvodněn. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Blažkovi. Nyní paní poslankyně Helena Válková v podrobné rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já bych se chtěla přihlásit znovu tedy k pozměňovacím návrhům, které byly vloženy do systému pod čísly 1629. Tam jsem říkala, že jde o možnost výpovědi. Pojistitel dá výpověď pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku. Potom je to pozměňovací návrh 2071. Tam jde o zpřesnění a také o to, že se nebude muset uvádět sjednaná smluvní odměna. A konečně sněmovní tisk 2091, kde se přímo vyčleňuje to ustanovení, ve kterém bude nově formulována jednání a v podstatě zakotvena jednání, která naplňují skutkové podstaty přestupku, tak aby to bylo jasné, srozumitelné a lépe přehledné, než jak je to v zákoně dosud.

A ještě mně dovolte, abych načetla současně legislativně technické úpravy, ale jsou k vládnímu návrhu již ve znění pozměňovacích návrhů ústavněprávního výboru, které jsou obsaženy v usnesení číslo 72/2. Konkrétně tam jde v § 14 odst. 1 - v úvodní části ustanovení slovo "znalec" zrušit a v § 14 odst. 1 na začátek písmen a) až c) vložit slovo "znalec", protože jinak nenavazuje úplně dobře ten text v písmenu d). A konečně v nadpisu § 29 slovo "znaleckých" zrušit. Je zavedena legislativní zkratka evidence posudků, a proto by měla být v dalším textu důsledně používána, což bohužel nebyla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové za vystoupení v podrobné rozpravě, a protože nemám žádnou písemnou přihlášku, ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře, po podrobné rozpravě? Není tomu tak. Paní zpravodajka? Také se nehlásí do podrobné rozpravy, a protože nemáme žádný návrh, který bychom mohli hlasovat, to znamená, na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů, nebo aby se jím garanční výbor nezabýval, tak mohu ukončit druhé čtení tohoto návrhu zákona a bod číslo sedm.

 

Pokračovat budeme bodem číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.