Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

6.
Návrh poslanců Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Radka Holomčíka a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 340/2015 Sb.,
o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv
a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 50/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 13. listopadu 2018 na 20. schůzi Poslanecké sněmovny před ukončením obecné rozpravy, a to do vyjádření ministra obrany, usnesení Poslanecké sněmovny č. 387 z 20. schůze Poslanecké sněmovny. Vyjádření ministra obrany Lubomíra Metnara vám bylo rozesláno dne 6. prosince 2018 do elektronické pošty poslancům na poslanecké kluby.

U stolku zpravodajů zaujal své místo pan poslanec Michálek a zpravodaj garančního výboru, kterým je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, poslanec Ondřej Profant.

Ptám se, zda je znovu zájem o vystoupení navrhovatele, případně zpravodajů. Není tomu tak. Budeme tedy pokračovat v přerušené rozpravě. Do obecné rozpravy mám v tuto chvíli přihlášeného pana poslance Vícha jako prvního.

Já vás ještě jednou poprosím o klid v sále. Případné diskuse prosím přeneste do předsálí. Děkuji.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, členové vlády, chtěl bych říci, že v období, kdy byl tento materiál přerušen, tento materiál projednal a schválil výbor pro obranu, který přijal pozměňovací návrh, který je označen jako sněmovní tisk 50/10. Tento pozměňovací návrh byl vložen do systému. Obecně se jedná o věci, které se týkají prvků a subjektů kritické infrastruktury, objektů důležitých pro obranu státu, objektů možného napadení. Jsou to věci, které mají vztahy na zákony o krizovém řízení atd. Do tohoto pozměňovacího návrhu byl zakomponován i návrh Ministerstva obrany, aby byl tento pozměňovací návrh rozšířen, nebo ta výjimka byla i pro podniky, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo obrany. To je shrnutí tohoto pozměňovacího návrhu.

Já se potom v podrobné rozpravě k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako druhá se do diskuse přihlásila paní poslankyně Černochová. Připraví se pan poslanec Chvojka. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Krásné odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se přihlásila k pozměňovacím návrhům, které jsem dala do systému pod čísly 1823 a 1824. Tyto pozměňovací návrhy se týkají ustanovení § 2 odst. 3 zákona. Doplňuje se vynětí informování o probíhajícím trestním řízení z působnosti zákona o svobodném přístupu k informacím. V současné době jsou tak orgány činné v trestním řízení bohužel zahlceny řadou žádostí o informace, které směřují k běžícím trestním řízením, a tyto orgány pak každé neposkytnutí informace musejí složitě odůvodňovat. Navrhovaná právní úprava se tak vrací k původnímu smyslu stávajícího znění § 11 odst. 4 písm. a) zákona, tedy vyloučit možnost žádat o informace o probíhajícím trestním řízení.

V praxi o poskytování informací na základě zákona se velmi často vyskytují i žádosti směřující k poskytnutí řady různých vnitřních informací, které nejsou ani vnitřními pokyny, ani personálními předpisy podle stávající právní úpravy uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) zákona. Jedná se například o informace o interních a probačních postupech, přípravné materiály na různá soudní jednání a řízení u správních orgánů, přípravné materiály na jednání poradních orgánů či pracovních koordinačních skupin, ale též žádosti o informace k zadání zkušebních otázek před výběrovými řízeními v personální oblasti, záznamy z pracovních cest apod. Tyto informace nijak nezasahují do práv osob stojících vně povinného subjektu, přitom ale není vždy žádoucí je poskytovat, neboť by to v důsledku mohlo vést k narušování výkonu působnosti povinného subjektu.

Žádat o informace je nejenom ústavně zaručeným právem vyplývajícím z článku 17 Listiny základních práv a svobod, ale současně je s tímto právem spojena i určitá míra odpovědnosti. Vyřizování žádostí o informace je spojeno s formálním procesem, a proto je namístě, aby ten, kdo ho iniciuje, byl alespoň základním způsobem identifikován a tato identifikace byla stvrzena. Jako v případě jiných podání se nově vyžaduje podpis žádosti o informace, a to buď fyzický, nebo elektronický v případě podání žádosti elektronicky, u žádostí zaslaných cestou datových schránek vyplývá stvrzení identifikace žadatele právě z tohoto způsobu podání žádosti. Navržená právní úprava nemá v žádném případě za cíl omezit možnost žádat o informace, ale ne tak, že ti lidé budou vystupovat jako anonymové. Současně se navrženou právní úpravou určitým způsobem posiluje odpovědnost žadatele za podanou žádost o informaci.

Dosavadní znění § 17 odst. 5 zákona vychází mlčky z předpokladu, že po zaplacení úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací budou tyto informace žadateli poskytnuty. To znamená, že povinný subjekt by měl tyto informace připravit, vyhledat ještě před zaplacením úhrady, tedy v situaci, kdy neví, zda požadovaná úhrada bude, či nebude zaplacena. To samozřejmě stírá význam citovaného ustanovení jako ochrany povinných subjektů před zbytečným vyžadováním nadměrně rozsáhlých informací, resp. povinným subjektům částečně hradit náklady práce spojené s touto činností. Navíc může vést k situaci, kdy původní žadatel sice úhradu nezaplatí a informace nedostane, ale později o ně požádá někdo jiný, můžeme se třeba i domnívat, že to může být nějaká nastrčená osoba, komu je povinný subjekt poskytne zadarmo, protože informace bude mít již shromážděny a nebude je muset pro tuto žádost vyhledávat. Zákon by tedy měl výslovně stanovit, že i s vyhledáváním informací bude započato až po zaplacení úhrady.

Pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím pod číslem 1824, se týká problematiky, která vyplynula z judikatury Nejvyššího správního soudu. Je to například rozsudek číslo jednací 8AE 55/201166 ze dne 22. 10. 2014, kdy musí povinné subjekty umožňovat uplatňování práv osobám, které by mohly být poskytnutými informacemi dotčeny, zejména v případech, kdy jsou požadovány informace týkající se projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby, osobních údajů a obchodního tajemství. Tyto osoby mají dle citované judikatury právo plynoucí ze základních zásad činnosti správních orgánů zakotvených v zákoně 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tj. v průběhu vyřizování žádosti mají být povinným subjektem vyrozuměny o podané žádosti i v případě, i uvažovaném způsobu rozhodnutí jim musí být v přiměřené době umožněno se k věci vyjádřit.

Základní lhůta pro vyřízení žádosti o poskytnutí informace činí 15 dnů. V této lhůtě by měl povinný subjekt identifikovat okruh dotčených osob, zpracovat vyrozumění o podané žádosti, případně o uvažovaném způsobu jeho vyřízení, nebo vyrozumění doručit dotčeným osobám a poskytnout jim přiměřenou dobu pro jejich případnou reakci. Nemá-li povinný subjekt k dispozici kontaktní údaj umožňující elektronickou komunikaci s dotčenými osobami, případně tyto osoby nejsou tímto způsobem základní lhůty pro vyřízení žádosti dosažitelné, například z důvodu nemoci nebo dovolené, může docházet k situacím, kdy podstatný podklad od dotčené osoby nemá povinný subjekt k dispozici ve lhůtě pro poskytnutí informace a nemůže jej nijak využít.

Dále navrhuji zjednodušení vyřizování žádostí o poskytnutí informace v případech, kdy informace je poskytována formou listinné či elektronické kopie dokumentu, v němž je provedena v souladu s právními předpisy pouze anonymizace osobních údajů. Návrh vychází ze zkušeností povinných subjektů, že žadatelé zpravidla nemají zájem primárně o osobní údaje obsažené v jimi požadovaném dokumentu, ale účelem jejich žádosti je získat ostatní v něm obsažené informace, přičemž svoji žádost ovšem příslušným způsobem neformulují, mnohdy i proto, že nemají přesnější představu o rozsahu a obsahu dokumentu, jehož kopii požadují. Pro případy, kdy by osobní údaje považoval žadatel za důležitou součást informace, kterou hodlá získat, měl by možnost tuto skutečnost povinnému subjektu sdělit způsobem, jaký zákon o svobodném přístupu k informacím stanoví pro podání písemné žádosti samozřejmě předpisově. A povinný subjekt by byl povinen v sedmidenní lhůtě vydat rozhodnutí. Pro případ, že by tak povinný subjekt neučinil, měl by žadatel možnost podat na jeho postup stížnost.

To je asi tak všechno k odůvodnění k těmto mým pozměňovacím návrhům. Pozměňovací návrh, který vyplynul z Ministerstva obrany a následně jej projednal výbor pro obranu, ten už tady odůvodňoval pan kolega poslanec Vích, tak samozřejmě jenom avizuji, že i tento návrh podpořím. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další je přihlášen do rozpravy pan předseda Chvojka, poté se připraví pan poslanec Luzar. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Hezké odpoledne kolegyně, kolegové. Já bych se chtěl ne přihlásit, to až udělám v podrobné rozpravě, ale osvětlit, proč podávám pozměňovací návrh k tomuto tisku a v čem spočívá změna dané novely.

Změna spočívá v tom, že nijak nezasahuji do části druhé, která upravuje registr smluv, ale zasahuji do té části první, která upravuje zákon o svobodném přístupu k informacím, a to tak, že v části první navrhuji, aby se články 1 a 2 zrušily bez náhrady. A moje argumentace je velmi jednoduchá a logická. Vláda ve svém stanovisku k tomuto tisku číslo 50 poukázala na legislativní nedostatky u novely zákona o svobodném přístupu k informacím v dané části první s tím, že Ministerstvo vnitra připravuje komplexní novelu zákona číslo 106/1999 Sb., která bude upravovat řadu otázek, včetně určení povinných subjektů dle zmiňovaného zákona. Tuto novelu, doufám, a mám takový příslib od Ministerstva vnitra, začne Sněmovna projednávat ještě letos, a já tedy proto navrhuji vypustit navrhovanou úpravu zákona 106 v tisku číslo 50 a vyčkat na úpravu, kterou provede zmiňovaná vládní novela. Já si jako bývalý předseda Legislativní rady vlády vážím legislativců, a to těch, kteří jsou zejména na Ministerstvu vnitra. Myslím si, že ty důvody, proč daný tisk v té části, která se týká zákona 106, důvody, proč daná novela není úplně v pořádku, jsou logické a zřetelné, a tudíž bych opravdu počkal na vládní novelu s tím, že projde standardním mezirezortním připomínkovým řízením. Tak by to mělo být u tak důležité novely. A také samozřejmě očekávám projednání na Legislativní radě vlády.

Děkuji a k danému pozměňovacímu návrhu se ještě přihlásím v rámci podrobné rozpravy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: I já děkuji. Krátce se omlouvá mezi 14.45 až 16.15 z pracovních důvodů pan poslanec Pavel Růžička. Další je přihlášen pan poslanec Luzar, poté pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já mám drobný problém s tím, že se mi v rámci pozměňovacích návrhů, které jsem připravoval k tomuto tisku, nepodařilo do elektronické podoby převést svůj pozměňovací návrh, kterým jsem se chtěl přihlásit, a nevím, jak to teď momentálně vyřešit, protože ho mám pouze v papírové kopii a v podrobné rozpravě ho budu muset asi přečíst a chvilku vás zdržet, aby zůstal načten. A pokud se mi podaří najít v elektronické podobě tento dokument, tak vás jenom na něj odkážu. Ale v podrobné rozpravě prosím o trpělivost s tím, že v tom zmatku jsem netušil, že ten bod bude zařazen, jelikož jsem spoléhal na to, že rozum a rozhodnutí Ústavního soudu v tomto bodě bude přednostní. Přesto tak neprošlo, tak vás budu asi v podrobné rozpravě trošku více zdržovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tak snad to nebude moc dlouhé, pane poslanče. To budete muset opravdu přečíst na protokol. Pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedo, členové a členky vlády, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se také zhostil představení svého pozměňovacího návrhu. Já jsem původně doufal, že tato Sněmovna bude mít ve většině selský rozum a s ohledem na to, že má příští dny zaznít výrok Ústavního soudu, který se týká toho, co novelizujeme, že počkáme ty dva týdny. Když se tak nestalo, tak jsem nucen tady tento svůj pozměňovací návrh načíst a představit ho. Je to pozměňující návrh číslo 1124 a týká se té části zákona 340, zákona o registru smluv.

Dovolte mi tedy sdělit odůvodnění. Cílem mého pozměňovacího návrhu je zachovat výjimku z povinnosti uveřejňování smlouvy v registru smluv pro povinné subjekty, které se pohybují v konkurenčním prostředí, to je pro státní podniky, národní podnik Budějovický Budvar, veřejné výzkumné instituce, státní zkušebny a další právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávného celku.

Text výjimky, která je součástí zákona o registru smluv relativně krátkou dobu, je výsledkem složitě hledaného kompromisu v minulém volebním období v této Poslanecké sněmovně. Ostatně i vláda se ve svém neutrálním stanovisku k návrhu zákona ke zrušení této výjimky postavila jednoznačně odmítavě, když konstatovala, že s ohledem na krátkou dobu, po kterou je toto ustanovení účinné, by jeho případné zrušení mělo být předmětem širšího konsenzu, aby výsledná právní úprava byla stabilní z dlouhodobého hlediska.

Důvody, které zákonodárce vedly k zakotvení této výjimky, jsou podrobně popsány v důvodové zprávě k zákonu č. 249/2017 Sb., kterým byl zákon o registru smluv novelizován, a jsou nadále relevantní.

Zákon o registru smluv ve svém původním znění uvedl státní podniky a další právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávného celku, které se pohybují v konkurenčním prostředí, do svízelné situace, když je de facto nutil odhalovat konkurentům svou obchodní strategii. Zákon o registru smluv sice poskytuje určitou ochranu obchodního tajemství, ovšem za cenu nepřijatelného rizika právní nejistoty v podobě možného zneplatnění dříve uzavřených smluv. Jednoznačná legální definice obchodního tajemství totiž neexistuje a výklad toho, co je obchodní tajemství, provádějí v každém konkrétním případě soudy. Jejich názory na obsah tohoto pojmu s přitom mohou různit i podle okolností, které mohou v daném případě způsobit.

Zrušení uvedené výjimky, která byla zakotvena do zákona o registru smluv novelou č. 249/2017 Sb., by pro dotčené subjekty kromě toho znamenalo rovněž zásadní omezení jejich práva na svobodné podnikání a porušení rovných podmínek v rámci hospodářské soutěže. Toto znevýhodnění by přitom bylo založeno pouze na základě povahy vlastníka těchto dotčených subjektů. Právní úprava, která by takovýmto způsobem znevýhodňovala státní podniky a další právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo územně samosprávného celku oproti jiným soutěžitelům, jejichž smlouvy uveřejnění nepodléhají, by byla v rozporu se základními principy hospodářské soutěže. Výše uvedený závěr ostatně ve svém stanovisku ze dne 29. 3. 2016 konstatoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Nutno navíc zdůraznit, že zachování předmětné výjimky z povinnosti uveřejňování smluv v žádném případě neznamená, že by byla znemožněna veřejná kontrola hospodaření právnických osob, na něž tato výjimka dopadá. Zřizovatelé a vlastníci z řad ústředních orgánů státní správy a územně samosprávných celků svoji kontrolní činnost uplatňují průběžně, a to ať už přímo, nebo prostřednictvím dozorčích rad. Stát a územně samosprávné celky mají dostatek kontrolních mechanismů, které mají mnohem širší dosah než registr smluv, s tím rozdílem, že neohrožují podnikání.

V neposlední řadě je pak nutno dodat, že doba, po kterou je dané ustanovení zákona o registru smluv účinné, není dostatečně dlouhá na to, aby mohly být zodpovědně vyhodnoceny jeho případné negativní dopady. I proto je nezbytné v této chvíli výjimku uvedenou v § 3 odst. 2 písm. r) zachovat.

Děkuji a v podrobné rozpravě se k tomu pozměňujícímu návrhu ještě jednou přihlásím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. S přednostním právem, a i bez přednostního práva, pan předseda Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Já jsem v úvodu jednání Poslanecké sněmovny navrhoval, abychom posečkali 14 dnů s projednáním tohoto bodu. Vůle byla většinová jej projednat dneska, já to respektuji. Maximálně se stane to, že v třetím čtení vrátíme projednávaný návrh zákona do druhého čtení a případné změny zohledníme.

Každopádně vzhledem k tomu, že se jedná o poslanecký návrh zákona, tak ze stanoviska vlády k sněmovnímu tisku 50 vyplývá, že navržená definice povinných subjektů užívajících terminologii zákona o obchodních korporacích nepokrývá v plném rozsahu okruh osob, z nichž může stát nebo územně samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky, a to případně i prostřednictvím jiné právnické osoby, nabývat většinovou majetkovou účast. Navržené rozšíření definice povinných subjektů nesnižuje s ohledem na užitou terminologii zákona o obchodních korporacích riziko budoucích aplikačních problémů.

Nad rámec výše uvedeného uvádím, že aktuálně probíhá meziresortní připomínkové řízení k vládnímu návrhu novely zákona č. 106/1990 Sb., v platném znění, který celou problematiku řeší komplexně, a zde osobně bych upřednostnil vládní návrh zákona, který prochází řádně legislativním procesem, tak jak má. Vládní návrh navíc oproti poslaneckému návrhu musí obsahovat všechny atributy plného legislativního procesu. To znamená, lze od něj legitimně očekávat komplexní posouzení dopadů řešené problematiky, což předložený sněmovní tisk 50 v části první nečiní.

Smlouvy, u nichž se navrhuje vynětí z povinnosti uveřejňovat, uzavírají i provozovatelé prvků kritické infrastruktury podle § 2 písm. k) zákona číslo 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, v platném znění, respektive provozovatelé základních služeb podle § 2 písm. k) zákona číslo 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, v platném znění. Dále se jedná o strategicky významné smlouvy z hlediska zabezpečení základní infrastruktury státu, jako je například záchranný systém, obrana státu, Správa státních hmotných rezerv, které vyplývají především ze zákona o integrovaném záchranném systému, zákona o zajištění obrany České republiky či zákona o Správě státních hmotných rezerv.

Pro přehlednost odůvodnění se konglomerát smluvních vztahů z uvedených oblastí nadále v textu označuje jako kritická infrastruktura.

Důvodem nezveřejňování smluv dotýkajících se přímo, ale i nepřímo některého z výše citovaných zákonů je zachování podmínek pro zajištění bezpečnosti klíčových infrastrukturních a bezpečnostních prvků státu, kdy uveřejnění smluv ze strany subjektů kritické infrastruktury, resp. subjektů zajišťujících esenciální funkce státu, například typicky je to obrana, odkrývá i zranitelná místa a oslabuje možnost jejich efektivní ochrany. Narušení funkce kritické infrastruktury by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiky státu.

V souvislosti s dynamicky se rozvíjejícími technologiemi se potenciálně zvyšuje riziko bezpečnostních incidentů a kybernetických útoků. Proto je třeba věnovat maximální pozornost bezpečnému fungování kritických společenských nebo ekonomických činností, především pak fungování prvků kritické infrastruktury. Je samozřejmé, že každý občan má právo na informace. To nikdo nepopírá. Avšak právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná mimo jiné pro bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost a ochranu veřejného zdraví. Právě prvky kritické infrastruktury vyžadují maximální ochranu, aby stát dostál vůči občanům své povinnosti zajistit vnitřní bezpečnost a ochranu před škodlivými následky výjimečných stavů, například útoky na měkké či tvrdé cíle, kybernetické či jiné bezpečnostní incidenty.

Právní předpisy regulující kritickou infrastrukturu ctí ústavně zaručená práva a svobody, zejména právo na respektování soukromého života, ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na vlastnictví a právo na účinnou právní ochranu. Jednoznačně stanoví odpovědnost provozovatelů kritické infrastruktury za kontinuitu poskytování těchto služeb, povinnost přijmout vhodná a přiměřená technická i organizační opatření k řízení bezpečnostních rizik a jejich předcházení, správcům informačních nebo komunikačních systémů odpovědnost za bezpečnost jejich systémů. Právě posílení zabezpečení klíčových informačních systémů v České republice, k němuž došlo v poslední době, garantuje vyšší bezpečnost českého kyberprostoru a obecně prvků kritické infrastruktury jako takové.

Proto navrhuji vyjmutí smluv, jejichž plnění přímo souvisí s bezpečností státu, veřejnou bezpečností a ochranou veřejného zdraví, jedná se především o smlouvy provozovatelů prvků kritické infrastruktury, respektive základních služeb kybernetické bezpečnosti. Těmi jsou dle evropské směrnice energetika, doprava, bankovnictví, infrastruktura finančních trhů, zdravotnictví, dodávky a rozvody pitné vody a digitální infrastruktura. Z uvedeného výčtu základních služeb je zcela zřejmé, že se jedná o dnes již esenciální součásti moderní společnosti, bez jejichž řádného fungování si již každodenní život lze skutečně jen stěží představit.

Navíc při výpadku některé ze základních služeb - můžeme se bavit například o rozvodech pitné vody, případně dodávce elektrické energie nebo zdravotnictví - je třeba uvažovat i o rizicích narušení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Uveřejněním smluv zmíněných subjektů by docházelo k odhalování citlivých skutečností a jejich souvislostí, což by mohlo potenciálně vést až k ohrožení bezpečnosti a strategických zájmů České republiky a jejích občanů.

S ohledem na veřejný zájem na utajení některých právních skutečností zde k informacím o prvcích kritické infrastruktury a základních služeb kybernetické bezpečnosti navrhuji upravit režim těchto informací v režimu podobnému u utajovaných informací. Proto se výslovně normují smlouvy o krizových stavech nebo situacích jim podobných.

Vzhledem k povaze výše zmíněných smluv navrhuji rozšíření úpravy okamžitého nabytí účinnosti ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, a to smluv, které by přímo nebo nepřímo byly uzavřeny k zajištění funkcí kritické infrastruktury včetně základní služby kybernetické bezpečnosti, k zajištění funkcí integrovaného záchranného systému, k zajištění obrany státu nebo k zajištění Správy státních hmotných rezerv.

Řešení sporných situací v § 7 odst. 3 zákona o registru smluv je nezbytné ponechat. Musí nicméně dojít k úpravě a provázání na nové znění § 3 odst. 2 písm. r) ve znění tohoto pozměňovacího návrhu, neboť posuzování výjimek není vhodné vztahovat k celému § 3, ale pouze k smlouvám podle § 3 odst. 2 písm. r). U ostatních není pochyb o uplatnění výjimky.

Zároveň je z hlediska právní jistoty vhodné stanovit, že se v případě, kdy Ministerstvo vnitra posuzuje výjimky, neuplatní pravidlo, že smlouva je neplatná, pokud není zveřejněna. Nový § 3a odst. 4. Rovněž je potřeba zavést nezávislý orgán, který bude na návrh právnické osoby podle § 2 odst. 1 posuzovat možnost aplikace výjimek podle § 3 odst. 2 písm. r). Tomu rovněž odpovídá odpovědnost této právnické osoby za případné nezveřejnění smlouvy, na kterou nelze aplikovat výjimku podle § 3 odst. 2 písm. r).

Navrhuje se, aby tato odpovědnost byla řešena a dotčeným orgánem aby bylo Ministerstvo vnitra jakožto gesční rezort pro otázky spojené s bezpečností, kritickou infrastrukturou a kybernetickou bezpečností.

Tolik alespoň stručné zdůvodnění mého pozměňovacího návrhu, který je v systému uveden pod číslem 768, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Jestliže tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není ani ze strany navrhovatele, ani ze strany zpravodaje. Návrh na vrácení, pokud vím, nezazněl. Proto zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první je přihlášen pan poslanec Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, hlásím se tímto k pozměňovacímu návrhu, který je uložen v systému pod číslem sněmovního dokumentu 1272. Jde o pozměňovací návrh, který v návaznosti na diskuze, které proběhly se zástupci sektoru energetiky, ke kterému se konal kulatý stůl, tak tam zazněly určité výtky k existujícímu zákonu, nikoliv k té naší novele. Takže by bylo dobré doplnit explicitně do zákona výjimky pro bezpečnostní opatření tak, aby v případě, že ten subjekt realizuje nějaká bezpečnostní opatření, například rozložení kamer nebo podobné věci, nemusel tyto informace, u kterých jsou zvláštní bezpečnostní důvody, poskytovat žadatelům na jejich žádost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další do podrobné rozpravy pan poslanec Radovan Vích.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi znovu se přihlásit k usnesení výboru pro obranu, které obsahuje pozměňovací návrhy a které je označené jako sněmovní tisk 50/10. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další je přihlášen do podrobné rozpravy pan poslanec Adam Kalous.

 

Poslanec Adam Kalous: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, tímto se přihlašuji ke dvěma písemným pozměňovacím návrhům ke sněmovnímu tisku číslo 50, a to té části týkající se registru smluv.

Za prvé je to písemný pozměňovací návrh vedený pod číslem 1117 včetně odůvodnění. Jelikož už uplynulo několik měsíců od ukončení obecné rozpravy, ve které jsem vystoupil a popsal ten pozměňovací návrh, tak bych jenom připomenul, čeho se to týká, a to, že by byla zrušena výjimka z povinnosti zveřejňovat smlouvy pro firmy, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo evropském regulovaném trhu. Například se jedná se o společnosti České dráhy, ČEZ, ČEPS, ČD Cargo, Pražská plynárenská a podobně. V praxi by to vypadalo tak, že tyto podniky nebudou muset zveřejňovat běžné obchodní smlouvy související s jejich podnikáním nebo smlouvy týkající se prvků kritické infrastruktury, ale budou muset nově zveřejňovat například marketingové smlouvy, nebo sponzorské smlouvy, smlouvy na právní služby, poradenské smlouvy a podobně. Podniky, které dnes zveřejňují v registru smluv, například Budějovický Budvar, Lesy České republiky, Aeroholding, změna nijakým způsobem nezasáhne.

Za druhé se přihlašuji k písemnému pozměňovacímu návrhu vedenému pod číslem 2097. Podle mého názoru tento pozměňovací návrh reflektuje požadavky vojenských podniků na zpřesnění bezpečnostních a obraných výjimek v souladu se zněním Ústavy a zároveň zachovává veřejnou kontrolu nad vojenskými podniky v režimu, který neohrožuje bezpečnost ani jejich oprávněné obchodní zájmy.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Další v podrobné rozpravě je přihlášen pan poslanec Bartošek, připraví se paní poslankyně Černochová.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. V obecné rozpravě jsem zdůvodnil pozměňovací návrh, který jsem načetl. Nyní se formálně přihlašuji k jeho číslu. Je to číslo 768 pozměňovacího návrhu týkajícího se sněmovního tisku 50. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně Černochová je přihlášena do podrobné rozpravy. Poté pan poslanec Chvojka.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedo. Ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové. Přihlašuji se k pozměňovacím návrhům, které jsem vložila do systému pod čísly 1823, 1824.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za rychlé přihlášení. Pan poslanec Chvojka, poté pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Tak já už jsem svůj pozměňovací návrh odůvodnil, tudíž už jenom v kostce, resumé. Počkejme se 106, s její novelizací, na vládní legislativce. Neudělejme chybu v tom důležitém zákoně. Tento pozměňovací návrh má číslo 2109. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další pan poslanec Luzar, poté pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Dámy a pánové, díky zvýšenému úsilí a možnosti OCR systému u našich informatiků se mi podařilo převést papírový dokument do elektronické podoby a vložit do systému. Čili vás nebudu muset zatěžovat čtením čtyřstránkového elaborátu a pouze se odkážu na číslo 2114, které obsahuje tento pozměňovací návrh. Samozřejmě v papírové podobě bude předán.

A druhý můj pozměňovací návrh týkající se tohoto tisku má číslo 601, na který se tímto odkazuji. Vrací v případě otevření tohoto zákona - jako že jsme si ho touto změnou otevřeli - zpátky do hry to, že by rozšířil okruh těch, kteří jsou povinni zveřejňovat smlouvy, o neziskové, příspěvkové a další organizace, které dostávají od státu ročně více než dva miliony korun jakýchkoliv dotací. Tento návrh KSČM předkládala již v projednávání tohoto zákona v minulém volebním období a pevně věřím, že jej podpoříte po zkušenostech s těmito organizacemi a s neprůhledným financováním, které se mnohdy prezentovalo i v médiích. Čili děkuji za pozornost a věřím v podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Jurečka, poté pan poslanec Martínek.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já navážu na to, co jsem říkal v obecné rozpravě, když jsem odůvodňoval svůj pozměňující návrh, který je pod číslem 1124, protože to byl kompromis, který se tady před dvěma lety poměrně složitě dohodl, kompromis, který si myslím, že je rozumný, a v tento okamžik rušit tady tuto možnost určité ochrany pro firmy s majetkovou účastí státu, příp. veřejného sektoru si nemyslím, že je ideální. Říkám to i jako člověk, který měl zkušenost s praktickým fungováním např. národního podniku Budvar, takže i tyto situace tento můj pozměňující návrh pokrývá. Takže se k němu tady tímto hlásím.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Martínek, připraví se pan poslanec Ondráček.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych se jenom tímto přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům pod čísly 1653 a 1654. Jedná se o jednoduché pozměňovací návrhy, které jsou řádně odůvodněny. Odůvodňoval jsem je již posledně v rozpravě. Jedná se de facto o opravu legislativně technických nedostatků stávajícího zákona. Děkuji za podporu.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec Ondráček.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, já svůj návrh načtu. Vzhledem k tomu, jak probíhala obecná rozprava, kdy se v podstatě, mohu říct, plně ztotožňuji s vystoupením pana kolegy poslance Bartoška, tak si dovolím pozměňovací návrh, který načtu, a to účinnost - čl. 4: Tento zákon nabývá účinnost prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.

Odůvodňuji to celkem jednoduše. Dochází zde k určitému politickému handlu hnutí ANO a Pirátů s tím, že pokud by nebyly přijaty některé pozměňovací návrhy, které zde kolegové dostatečně odůvodnili a které ohrožují bezpečnost České republiky kritické infrastruktury, tak abychom měli dostatek času na to, abychom přijali legislativní opatření, kterým bychom tomu mohli zabránit, aby nedošlo právě k tomu ohrožení. Takže prodloužení doby účinnosti o pět měsíců.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, končím podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Za navrhovatele pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi poděkovat za spolupráci při přípravě i pozměňovacích návrhů na tomto důležitém kroku. Myslím si, že Poslanecká sněmovna tímto jednoznačně ukáže, že stojí na straně transparence, že se nám podaří vyřešit ten rest, ke kterému došlo v minulém volebním období.

Připomínám, že řada těch záležitostí, které tady zazněly v rozpravě, je již řešena pozměňovacími návrhy, které byly přijaty na garančním výboru, takže odkazuji na projednávání na garančním výboru.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan zpravodaj má také zájem o závěrečné slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobrý den. Já bych jenom shrnul, že v podrobné rozpravě bylo předloženo 14 pozměňovacích návrhů. Myslím si, že projednávání na výborech bylo docela složité. Ono to bylo přiřazeno mnoha výborům a bylo velmi často přerušované, ale myslím si, že většina těch věcí, o kterých se bavíme, je již v legislativě ošetřená, takže doporučuji číst si ty důvodové zprávy apod.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Žádné návrhy, o kterých nyní mohli hlasovat nyní ve druhém čtení, předloženy nebyly. Já tedy končím druhé čtení tohoto návrhu a všem děkuji.

 

A otevírám bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.