Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Pikal)

38.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb.,
o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže
a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb.,
o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 299/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Prosím, ujměte se slova.

Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh novely zákona o soudnictví ve věcech mládeže, trestního řádu a zákona o výkonu vazby bezprostředně navazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady z 11. května 2016, o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými osobami v trestním řízení, kde implementační lhůta je 11. června 2019. V souvislosti s touto směrnicí se navrhuje několik legislativních opatření, která v zásadě mají za cíl posílit práva osob mladistvých, popřípadě dětí anebo osob, které jsou blízké věku mladistvých, v trestním řízení. Konkrétně má jít o to, že mladistvý získá oprávnění sám si navrhnout osobu opatrovníka, který mu následně bude ustaven pro účely trestního řízení.

Dochází k rozšíření poskytování nutné obhajoby mladistvému, a to až do doby, kdy dosáhne věku 21 let, za předpokladu, že trestní řízení proti němu začalo v době, kdy ještě byl mladistvým, a tedy se nachází ve věku blízkém věku mladistvých. Podle našich kalkulací půjde o nutnou obhajobu u zhruba 250 osob ročně, což vyvolá náklad na veřejné rozpočty zhruba čtyři miliony korun.

Mezi další změny, které se navrhují, potom patří i rozšíření informací, které jsou mladistvému, popřípadě jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi v rámci trestního řízen poskytovány, tak aby byl náležitě poučen. Patří sem informace, respektive poučení o stadiích trestního řízení, o úloze orgánů činných v trestním řízení, o právu zákonného zástupce nebo opatrovníka účastnit se jednání ve věcech mladistvého, o ochraně soukromí mladistvého apod. Tato práva mladistvému náleží již podle současné úpravy, nicméně není o nich speciálně poučován.

Další změnou je potom zakotvení pravidla, podle kterého osoba, u které není jisté, zda dosáhla věku osmnácti, popřípadě patnácti let, tak aby byla považována za osobu odpovídající tomu věku, to znamená za mladistvého, popřípadě za nezletilého, do doby, než se případně prokáže opak. Oč jde. Jde v podstatě o výjimečné případy, kdy se už z nějakých důvodů nepodaří nebo zatím není známa skutečnost o tom, jaký je věk pachatele trestného činu, protože třeba nemáme jeho doklady, nedokážeme ho v tu chvíli ztotožnit. Je to potom předmětem znaleckého zkoumání. Nicméně do doby, než se prokáže opak - a on tvrdí, že je mladistvý -, na něj bude jako na mladistvého pohlíženo. Zakotvení preference pořizování audiovizuálního záznamu během výslechu, tak aby bylo zřejmé, že ten výslech probíhá v souladu s pravidly pro provádění výslechu.

Další změnou jsou potom dílčí změny v úpravě zjišťování poměrů mladistvého a povinné vypracování zprávy o osobních, rodinných a sociálních poměrech a životní situaci mladistvého, tak aby soud rozhodoval na základě veškerých relevantních skutečností.

V oblasti výkonu vazby se potom navrhuje prodloužení oddělení umístění mladistvého od dospělých osob ve vazbě i poté, co takový vazebně stíhaný dosáhne věku osmnácti let, za předpokladu, že to není v rozporu s ostatními vazebně stíhanými mladistvými, to znamená, aby se nepromíchávali mladiství s ostatními staršími vazebně trestně stíhanými, což by samozřejmě mohlo být nějakým důvodem k tomu, čemu říkáme někdy kriminální infekce.

V oblasti trestního řádu potom dochází k explicitnímu vymezení skutečnosti, že obviněný musí být poučen o svých právech s přihlédnutím k aktuálnímu stadiu trestního řízení, to znamená v zásadě zpřesnění poučovací povinnosti.

Návrh zákona, bude-li přijat tak, jak byl předložen, zajišťuje plnou implementaci předmětné směrnice a já moc prosím o jeho propuštění do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Helena Válková. Prosím.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, tady to, aspoň z mého zpravodajského, řekněme, postoje, bude celkem jednoduché, protože my máme lepší ještě právní úpravu, než vyžaduje ta směrnice, která byla přijatá, v mnoha ohledech, takže ji pouze doplňujeme tam, kde není buď dostatečně přesná, nebo dostatečně konkrétní. V podstatě ji ne úplně rozšiřujeme, ale prohlubujeme, jestli mi dovolíte tenhle výraz.

Pan ministr tady řekl ty hlavní oblasti. Já bych k tomu doplnila, že od přijetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže v roce 2003, který nabyl přesně před patnácti lety účinnosti, v roce 2004, bude k tomu také vědecká konference v květnu, tak nejdříve neznatelně, teď už velmi výrazně klesá kriminalita mládeže registrovaná, jak násilná - to se tady občas neslyší - tak mravnostní a nejvíce majetková. My si myslíme, že se nám možná přesouvá do oblasti virtuální, nebo nevím, jestli všechny delikty, kterých se tam dopouští mladiství a nezletilí, by se daly označit jako činy jinak trestné nebo trestné činy, ale rozhodně tento pokles je znatelný v celé Evropě. Takže nejsme výjimkou, u nás o to výraznější, že máme tu speciální normu. Čili v tomto ohledu my tady víceméně implementujeme něco, co máme už upravené sami, nicméně jsme k tomu nuceni a ta úprava výsledná by měla být ještě hlubší a propracovanější.

To jediné, na co bych chtěla upoutat vaši pozornost, spočívá v tom, že v současné době, jak víte, migrující svět s sebou nese i migrující děti a mladistvé. A zkušenosti z těch jiných, vesměs západoevropských cílových zemí ukazují, že někdy nelze přesně zjistit, jestli tomu dítěti je osm, devět, čtrnáct, patnáct. Tak v takovém případě se přikláníme k tomu, že mu ještě těch patnáct není, a u mladistvých, že mu ještě těch osmnáct není. Ale dá se to změnit, jakmile se samozřejmě prokáže opak. A teď víme ze zkušeností rakouských a německých kolegů, že ty metody, které se používají, jsou už také lepší a dá se to zjistit velice dobře. Na začátku tomu tak před třemi lety nebylo.

A to poslední, a pokud by někdo z vás řekl, proč umisťovat mladistvé zvlášť na cely, když jim už bude devatenáct nebo dvacet - my to máme do osmnácti - tak upozorňuji, že je tam formulace "když je to vhodné". Čili nemusí to být obligatorně vždy. A já myslím, když budete mít dotazy, tak se zeptáte. Jinak to není žádná reforma, žádná velká novela, nic se nezmění a máme to upravené už, myslím, velmi dobře i tak.

Ještě, jestli můžu poprosit. Právě s ohledem... mohu, pane místopředsedo? Děkuji. Zapomněla jsem na závěr vás požádat, abyste zvážili, já to tedy navrhuji, zkrácení projednání ve výboru o třicet dní, protože tato novela, myslím si, tak mnoho času vašeho nepotřebuje. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, nicméně musím podotknout, že tento návrh musí zaznít v obecné rozpravě a tu jsem ještě neotevřel. Takže nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Ondráček. Prosím.

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Páni dva ministři, kolegyně, kolegové, asi vím, že to není zrovna materiál, který byste si důkladně prostudovali a na který byste kladli velký důraz. V podstatě pan ministr řekl, že se jedná o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady z května 2016 a že nám lhůta končí už za pět měsíců. Pojmenoval ty základní oblasti, na které je implementace směřována, na ty tři základní zákony. A paní zpravodajka v podstatě řekla, že máme dobrý zákon o soudnictví ve věcech mládeže, který v mnohém předčí podobné zákony, které mají, řekněme, některé jiné evropské státy Evropské unie. A že je v podstatě pouze vylepšujeme.

Já jsem na to vylepšování někdy trošku háklivý, protože ono to, co vždycky vylepšujeme, se nakonec ukáže, že ten, jak se tomu říká, tuning není vždycky potřeba, a někdy to naše vylepšování zanáší do našeho právního systému dost problémů a nepochopení. A já si na některé ty věci, které v předkládaném materiálu jsou, dovolím upozornit.

Bylo zmíněno, že při vymezení pojmů, kdo se rozumí dítětem mladším 15 let - a teď my to víme, že to je ta osoba, která ještě do spáchání toho činu jinak trestného nedovršila věk 15 let, ale jsou to dále osoby, u nichž není možné bez důvodné pochybnosti určit, že v době spáchání činu jinak trestného dovršily 15. rok věku. A stejně tak to je u kategorie osob mladistvých, tzn. osoby mezi 15. a 18. rokem věku.

Bylo zmíněno, že u nás s tím zásadní problém není, ale přece moc dobře vzpomínáme a máme možnost vidět díky sociálním sítím, jak někteří mladí chlapci, kteří přišli v nedávné době do Evropské unie a mají vousy jak 40letý chlap, možná ještě lepší, tak prohlašují, že jim je 12, 13 roků. Všichni se narodili 1. 1. 20.. - a teď samozřejmě věk, který je pro ně vhodný, aby se s nimi podle evropského práva tak zacházelo. Takže máme prokazatelně muže ve věku - ne prokazatelně. Máme v Evropě muže, kteří svým vzhledem, stavbou a vším ostatním připomínají muže ve věku 20 až 25 let, ale my jim vystavujeme, tím myslím Evropská unie, vystavujeme doklady, že to jsou 13leté děti. Někdy je posíláme i mezi ty naše 13leté děti, pak se divíme, že tam jsou formy šikany a šikanózního jednání. Takže my tímto způsobem vlastně říkáme, že pokud budeme mít takové osoby jednou na našem území a nebudeme-li schopni bez důvodných pochybností okamžitě zjistit, že se jedná o osobu starší 15, resp. 18 roků, tak vždycky uposlechneme to, co nám ten člověk říká. Takže vždycky bude říkat: jsem mladší 15 roků, jsem mladší 18 roků, aby se s ním samozřejmě tak nakládalo, protože to je pro něho výhodnější.

Podívám-li se na další věc, podívám se na § 42 Práva mladistvého, popř. § 42a Nutná obhajoba mladistvého, to je celé nově koncipováno a uvádí se, a teď si poslechněte ten relativní protiklad: V případě podle odstavce 1, teď myslím o nutné obhajobě, musí mít mladistvý obhájce až do dovršení 21 let věku, považuje-li to soud v přípravném řízení, státní zástupce za vhodné s přihlédnutím k dosaženému stupni rozumové, mravní vyspělosti mladistvého a k okolnostem případu. Takže my usoudíme, že mu je sice 19, 20 roků, ale že není tak rozumově a mravně vyspělý, aby pochopil smysl našeho trestního řízení, a proto mu necháváme advokáta, obhájce, a samozřejmě já s tím plně souhlasím. Pokud někdo nemá na to, aby vnímal složitost trestních předpisů České republiky, protože ji nevnímáme ani my dospělí, tak my mu toho advokáta, obhájce necháme.

Na druhou stranu se ale v § 42 Práva mladistvého uvádí, a poslouchejte, jestli ten mladistvý, který je ve věku mezi 15. a 18. rokem, toto je schopen pochopit. Jestli byste to pochopili vy jako dospělí. A měl bych s tím možná problém někdy i já. Mladistvého je též třeba poučit o stadiích trestního řízení, o úloze orgánů činných podle tohoto zákona během těchto stadií, o právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého být poučen o právech, která mladistvému náleží. Dále to je o právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého účastnit se těch úkonů, kterých se může podle zákona účastnit mladistvý. Dále mladistvého musíme poučit o ochraně jeho soukromí v trestním řízení, o povinnosti orgánů činných podle tohoto zákona se zvlášť pečlivostí objasňovat a dokazovat příčiny jeho provinění a skutečnosti významné pro posouzení jeho osobních, rodinných a jiných poměrů a nutnosti konat hlavní líčení a veřejné zasedání v jeho přítomnosti, nejde-li o řízení proti uprchlému. A ve vhodných případech - ve vhodných případech, nevím, co jsou vhodné případy, a to se mě kolegové, kteří mají specializaci, teď myslím kolegové policisté, kteří mají specializaci na vyšetřování trestné činnosti mládeže, ptali, co budou ty vhodné případy. Tak ve vhodných případech je potřeba mladistvého poučit i o tom, že může být vzat do vazby jedině tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak. Že rozhodnutí o vzetí do vazby musí být řádně odůvodněno. Dále o trvání vazby, o přezkoumání důvodů vazby atd. O podmínkách pro podmíněné prodloužení a další věci.

Takže my na jednu stranu říkáme, že existují mladiství, kteří nejsou schopni pochopit po dosažení plné zletilosti smysl trestního řízení, a necháváme jim obhájce, a na druhé straně poučujeme kategorii mladistvých, osoby mezi 15. a 18. rokem tak, nebo poučujeme taky dospělé, že mají problém to pochopit. Proč to má provádět orgán činný v trestním řízení, policie, když taková osoba musí mít obhájce? Přece obhájce je od toho, aby toto poučení svému klientovi dával, ať to dělá. My tady napíšeme, že je povinen ho poučit. Samozřejmě mladistvý řekne: Já jsem poučen nebyl. Nebo: Já nevím. Takže to zas budou orgány činné v trestním řízení psát.

Zákonný zástupce nebo opatrovník. Orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny bez zbytečného odkladu poučit zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého o právech, která mládeži náleží, pominou-li důvody, atd. Zase těm orgánům činným v trestním řízení nakládáme na hrb! Udělejte, zajistěte, vy jste povinni poučit! A když ne, dáváme tomu, kdo obhajuje práva takové osoby, proti níž se trestní řízení vede, a je jedno, jestli to je osoba mladistvá, nebo dospělá, právo na to, aby pak podával stížnosti na postup policejního orgánu.

V § 55 Zjištění poměrů mladistvého se například praví: Orgány činné podle tohoto zákona uloží zjištění poměrů mladistvého příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí, která, je-li to vhodné - která, je-li to vhodné - zapojí do zjišťování poměrů mladistvého zákonného zástupce nebo opatrovníka. A orgány činné v trestním řízení se specializací na mládež se mě zeptaly: A bývalý kolego se specializací na trestnou činnost mládeže, kdy je to vhodné a kdy ještě to vhodné není? Je to vhodné vždy? Nebo to vhodné není? Proč zase takový pojem, je-li to vhodné? Tak buď nastane situace, kdy to je povinnost, anebo to povinnost není. Ale tady zase je: je-li to vhodné, tak konejte. A orgány činné v trestním řízení se specializací na mládež se ptají: Zdeňku, a kdy je to vhodné? Poraď nám! Ty jsi ten zákonodárce, který tam tyto paskvily přijímá!

A podíváme-li se na výkon vazby, bylo to zmíněno. Mladiství se umisťují do cel odděleně od ostatních a to platí i tehdy, dovrší-li mladistvý ve výkonu vazby 18. rok svého věku, odůvodňují-li to jeho osobní poměry a není-li to v rozporu s nejlepšími zájmy ostatních společně umístěných mladistvých. Jaké jsou nejlepší zájmy ostatních společně umístěných mladistvých, si neumím představit, ale vím, jaký je stav vězeňství v České republice a vazebních věznicích. Pan ministr by to jistě velmi, velmi dobře popsal, jak máme naplněnost asi na 108, možná už 110 % a praskají nám věznice včetně vazebních ve švech.

Takže já chápu, že se jedná o implementační normu, kterou je potřeba shrbit se a zase přijmout něco, co nám Evropská unie vnucuje na základě směrnice Rady Evropy... směrnice Evropského parlamentu a Rady, ale já si dovolím říci, že ne všechno, co z Evropského parlamentu přichází, a Rady Evropy, je dobré pro české právo. A jak bylo zmíněno paní zpravodajkou, zákon o soudnických věcech mládeže je dobrý. Máme ho v mnoha případech lepší, než je. A proč stále dokola vylepšovat něco, co už dobré je? A chápu, jaké jsou tam ty podmínky. Ale na druhou stranu zase vím, jaké podmínky připravíme nebo jaké nejasnosti přijdou pro orgány činné v trestním řízení. A teď myslím policejní orgány, ale i státní zástupce, popřípadě soudce se specializací na trestnou činnost mládeže.

Dovolím si tedy navrhnout zamítnutí tohoto zákona hned v prvním čtení, byť vím, že většina z vás pro to hlasovat nebude. Ale já se nemíním podvolovat kdejakému nesmyslu, který přichází z Evropské unie! Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Registruji váš návrh. A nyní prosím pana poslance Bendu, který je přihlášen do rozpravy. Teď se mi přihlásila paní poslankyně Adámková, poté co jsem vás vyzval. Chci se zeptat, jestli dáte přednost případně... Prosím paní poslankyni Adámkovou s faktickou poznámkou.

Poslankyně Věra Adámková: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, bude-li tento návrh přijat v prvním čtení, jako další výbor bych navrhla výbor pro zdravotnictví. A to proto, že víte velmi dobře, že v soudnictví otázka určení věku toho daného pachatele bývá někdy velmi klíčová. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já si to zaznačím. A nyní tedy prosím pana poslance Bendu.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, páni ministři, vážené dámy, vážení pánové. Stává se mi to jednou za dvacet let, možná za padesát, ale výjimečně musím souhlasit s komunistickým poslancem panem kolegou Ondráčkem. Obávám se, že má do značné míry pravdu. A to hned ve třech otázkách.

Za prvé, a už jsme o tom dneska dopoledne jednou hovořili. Zase. Směrnice přijatá podle důvodové zprávy, směrnice přijatá 11. května 2016, účinná od 10. června 2016 a datum implementace 11. června 2019. Kdy přichází vláda s tímto návrhem zákona do Poslanecké sněmovny? 8. října 2018. Naprostý standard. Dva a půl roku to trvá exekutivě. A tohle je fakt jako neuvěřitelně jednoduchá věc. A pak se přijde do Sněmovny a začne se říkat, musíme zkracovat lhůty na 30 dnů. A ve věci, kterou podle mého názoru opravdu nepotřebujeme, a tady má paní zpravodajka naprostou pravdu v tom, že naše soudnictví ve věcech mládeže funguje velmi dobře a řekl bych na rozdíl od trestné činnosti dospělých, kde je to mnohem složitější, tak v té trestné činnosti mládeže a nedospělců to funguje fakt velmi dobře a jsme velmi vepředu před řadou zemí EU.

Takže první zloba tak trochu na ministra, který... Já vím, že on za to osobně nemůže, protože on v té době byl ministrem čtyři měsíce, ale spíš na to ministerstvo. Prostě ta exekutiva se fakt musí naučit. A už jsme se tady dneska o tom bavili, jestli nějaká novela jednacího řádu nemá říct prostě, jestli chcete směrnici, musíte ji přinést aspoň osm měsíců dopředu. Osm měsíců je minimální lhůta, kterou běží dnešní legislativní proces, když se všichni snažíme, a když se nic, nic nezblokuje, nic se nezbrzdí ve výborech. A není možné opravdu přicházet s tím, že za půl roku, za tři měsíce, někdy i za měsíc potřebuji mít implementaci. Tak to je první poznámka.

Druhá poznámka. Zajímalo by mě, kdo to vyjednával a jakým způsobem to vyjednával. Kdo je zodpovědný za exekutivu. Kdo byl zodpovědný za exekutivu v minulém volebním období za vyjednání takovéhoto typu směrnice? Mně ta teze naprosto v rozporu se vším, co známe v našem právním řádu, opravdu, že se bude zvažovat, kolik je komu let a existují-li nějaké důvodné pochybnosti o tom... celý náš právní řád je přece postaven na tom, že víme, kolik je dotyčným osobám let. V občanském právu, v jakémkoliv jiném právu, proto tady máme všichni občanský průkaz od patnácti let atd. atd. atd. A najednou a zrovna v trestním právu docházíme k situaci, kdy začneme říkat: Má se za to, že výhodnější postavení má i ten, u něhož není možné bez důvodné pochybnosti určit, že v době spáchání činu jinak trestného dovršil patnáctý rok věku. Dokonce ještě s touhle jakoby beneficí, beneficí do plusu. Ne, má předložit.

A to fakt za situace, kterou už tady do jisté míry pan kolega Ondráček zmiňoval, že se nám začíná po Evropské unii pohybovat stále více osob, o jejichž věku nevíme možná vůbec nic, nebo o něm něco víme, a oni tvrdí něco úplně jiného, než co bychom každý z nás řekli na první pohled. Tak to je druhá výhrada, kterou sdílím a kde si myslím, že se máme poradit ještě ve výboru. Ještě je to takové trochu srandovní, že v těch bodech dva a tři - bod dva podtrhaný nemáte, že je povinně, povinnou implementací evropské směrnice. Bod tři podtrhaný už máte, že je povinnou. Tak nevím, možná že to tak je, že opravdu jenom bod tři. Pak můžeme bod dva vypustit. Nebo někdo, kdo podtrhoval, zapomněl podtrhovat. Ale to je jenom taková poznámka na okraj. Myslím, že se tím každopádně musíme zabývat.

A poslední poznámka. Zase to tady do jisté míry řekl pan poslanec Ondráček, ale já se k tomu také přihlašuji. Ty nekonečné poučovací povinnosti, ale říkal jsem to tady v jiných zákonech. V zákonech o bankách, v zákonech dalších... Ty nekonečné poučovací povinnosti, které máme vůči kdekomu, vedou přece k naprosté formalizaci těch úkonů. Místo toho, abychom byli schopni říct jako tady si haj svá práva, tady ti říkáme to a to, tak docházíme k tomu, že člověk přijde na policejní výslech a první, co je, že podepíše pět různých papírů, co se zavazuje dodržovat, a to není ani podezřelý. To nemusí být ani vůbec řízení vedeno proti němu, je vedeno proti někomu jinému, ale zato už jsem se pětkrát vzdal různých práv a byl seznámen s tím či oním.

Mně tohleto nepřipadá normální a myslím, že bychom to neměli v těch zákonech prohlubovat, protože bych řekl, že to není příliš časté. Nedoporučuji, abychom zkracovali lhůtu na 30 dnů, protože si myslím, že se s tím chvilku vyhrát na ústavněprávním výboru můžeme a že se vůbec nic nestane zejména s ohledem na to, že jsou evropské volby a bůh ví, jaká bude příští Komise.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní mám přihlášeného do rozpravy pana místopředsedu Filipa. A dovolím si podotknout, že návrh na zkrácení ještě nebyl načten. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové. Já tedy respektuji dohodu předsedů poslaneckých klubů o ukončení dnešního jednacího dne, ale mně na to fakt ty dvě minuty nestačí. Takže... Nerad bych tedy, abych mluvil do prázdného sálu, protože ještě kromě toho, co říkal kolega Ondráček a kolega Benda, mám k tomu jiné poznámky včetně té poučovací povinnosti. Takže nemyslím si, že... Jestli mohu požádat, abychom ten bod přerušili, a já bych se k němu vyjádřil, až bude znovu zařazen, protože opravdu to za ty dvě minuty nestihnu.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, zbývá minuta. Atmosféra v sále je taková, že dnes ještě rozhodně v jednání pokračovat nebudeme, a tedy v souladu s tím, jaký je zvyk a jaká je dohoda, ukončíme dnes jednání ve dvě. Já bych tedy přerušil tento bod uprostřed obecné rozpravy a přerušil tuto schůzi. Sejdeme se příští týden v úterý ve dvě hodiny. Já vám děkuji. Budeme pokračovat body z bloku druhých čtení. Prosím. Na shledanou.

(Jednání skončilo ve 14.00 hodin.)

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.