Pátek 25. ledna 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb.,
o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 240/ - prvé čtení
Pardon, pane poslanče Profante, já jsem vás omylem odmazal, tak přihlaste ještě jednou do obecné rozpravy. (Jméno poslance Profanta předtím zmizelo z informační tabule.) Z pověření vlády návrh měl uvést premiér Andrej Babiš, nicméně pověřil ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jan Kněžínek Děkuji, pane místopředsedo. Tento návrh novely zákona o zpravodajských službách, o Bezpečnostní informační službě a o Vojenském zpravodajství reaguje na aktuální společenský vývoj v oblasti, která souvisí s činností zpravodajských služeb, včetně vývoje v oblasti veřejné správy a rozvoje elektronizace, eGovernmentu. Jedná se v zásadě o několik dílčích opatření, která tedy mají vytvořit předpoklady pro efektivnější činnost zpravodajských služeb v zájmu ochrany zájmů a bezpečnosti ČR.
Jednou z novinek je, že ke stávajícímu oprávnění, podle kterého zpravodajské služby již dnes mohou získávat informace z evidencí vedených ústředními orgány státní správy, mají přibýt pravidla, podle kterých by v případech, kdy to bude důvodné, získávaly podobné informace i od orgánů územní samosprávy, které souvisejí tedy s činností územní samosprávy. Nově by měla být zavedena pravidla pro získávání informací od Generálního ředitelství cel, a to v zásadě v podobném rozsahu, v jakém dnes je možné takové informace získávat již od Finanční správy, od Generálního finančního ředitelství, a rozšíření možnosti, která už dnes existuje, získávat informace od bank o jejich činnosti, zejména tedy o tocích finančních prostředků. Samozřejmě ta souvislost je zřejmá. Jde zejména o boj proti mezinárodnímu terorismu.
V návaznosti na rozvoj elektronizace potom se předpokládá zpřesnění a rozšíření pravidel pro evidenční ochranu činnosti zpravodajských služeb. Jinými slovy, s tím souvisí i problematika krycích dokladů a vůbec tedy vytváření legendy pro to, aby zpravodajské služby mohly efektivně fungovat i na základě krycích dokladů tak, aby celá ta identita byla dostatečně věrohodná a nebylo možné její rozkrytí neoprávněnými osobami.
Další novinkou, která má přispět zejména k boji s mezinárodním terorismem, je potom vytvoření pravidelně aktualizované referenční databáze osob v digitální podobě, která v zásadě by měla být anonymizovanou evidencí fotografií osob, které jsou nebo mohou být spojeny s teroristickou činností, tak aby je bylo možné případně ztotožnit na základě jejich podobizny.
A posledním tematickým okruhem je potom sjednocení právní úpravy v oblasti používání odposlechů zpravodajskými službami, kde v současné době existuje jistá disproporce mezi úpravou podle trestního řádu, podle kterého se používání odposlechů povoluje na čtyři měsíce, a úpravou platnou pro zpravodajské služby, kde toto povolení je platné pouze tři měsíce. V zásadě jde pouze o sjednocení této lhůty na tu lhůtu čtyřměsíční.
Vzhledem k tomu, v jaké době se nacházíme, jsem přesvědčen, že všechny návrhy, které se týkají posílení pravomocí zpravodajských služeb, jsou velmi dobře odůvodněné, jsou důvodné, a moc tedy prosím o to, aby ten návrh byl propouštěn do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vít Rakušan. Máte slovo. Prosím.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Pouze na začátek i z pohledu tajných služeb se v této fázi jedná o maximum možného, co lze prosadit, nicméně samy tajné služby mají dlouhodobě ten názor, že zákon zabývající se jejich prací by si vyžadoval důkladnější revizi, vyžadoval by si kompletní novelizaci, a tady se stále bavíme pouze o dílčích aspektech toho, co by mohlo práci našich zpravodajců v té nové, poměrně turbulentní a stále se měnící době zjednodušit.
Já bych ještě rád v hlavních bodech shrnul principy navrhované novely. Doplnění oprávnění zpravodajských služeb o získávání údajů uchovávaných orgány samosprávy v souvislosti s výkonem samosprávy a stanovení povinností orgánů veřejné správy vyhovět za splnění zákonných podmínek žádosti zpravodajské služby o poskytnutí informací. Dále se jedná o posílení evidenční ochrany údajů tím, že nebude omezen výčet informačních systémů veřejné správy, z nichž se poskytují údaje o přístupu k evidenčně chráněným údajům. Dále, že evidenční ochrana údajů bude poskytována také informačními systémy, které využívají údaje z informačních systémů veřejné správy, a tím, že budou poskytovány také neveřejné nebo znepřístupněné údaje o přístupu k evidenčně chráněným údajům.
Zavedení možnosti pro zpravodajské služby získávat údaje od bank prostřednictvím jiného subjektu. O tom hovořil podrobněji pan ministr. Rovněž prodloužení doby pro povolení použití zpravodajské techniky Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím na dobu čtyř měsíců popsal pan ministr ve své zprávě.
Zpravodajské služby rovněž usilují o posílení součinnosti poskytnuté ze strany orgánů veřejné správy při zřizování krycích prostředků a krycích dokladů zpravodajských služeb. Dalším bodem je vytvoření pravidelně aktualizované referenční databáze digitálních podob osob na základě databází, do kterých jsou již nyní oprávněny vstupovat.
Navrhované změny jsou odůvodňovány ze strany zpravodajských služeb rizikem nejednotného výkladu stávajících zákonných ustanovení v důsledku neustálené terminologie v zákonech upravujících vedení evidencí, registrů a informačních systémů. Dále za současného stavu nelze vyloučit, že část objemu dat bude poskytována způsobem nikoliv dálkovým, což znamená sníženou účinnost evidenční ochrany v důsledku vyšší časové náročnosti tohoto klasického, tedy ne dálkového způsobu.
Ve vztahu k povinnosti orgánů veřejné správy poskytovat požadovanou informaci lze dovodit z principu dobré správy, že ten orgán nemůže bezdůvodně odmítnout poskytnutí informace jinému státnímu orgánu. Toto odmítnutí musí být odůvodněno, například úpravou mlčenlivosti apod. Vynutitelnost takové povinnosti je z pohledu předkladatelů v současné době nedostatečná. Bezproblémovému průběhu vyřizování žádostí zpravodajských služeb navíc brání výše uvedené historické srovnání se starší zákonnou úpravou. Ve vztahu k poskytování informací vedených v souvislosti s celou šíří veřejné databáze, nikoliv jen správy státní, ale i samosprávy, je nutno konstatovat, že potřebné informace lze v zásadě zjistit jinými prostředky získávání informací, ovšem zdlouhavým a neefektivním způsobem.
Dále poněkud zastaralá úprava krycích prostředků a krycích dokladů skrývá nebezpečí takové své aplikace, která by mohla právě tyto krycí a důležité prostředky ve svém důsledku prozradit.
Asi nejvíce diskutabilní částí, o které jistě může být vedena diskuze, je potřebnost vytvoření referenční databáze - tedy potřebnost deklarovaná našimi tajnými službami - digitálních podob osob, které tedy ilustrují případy pohybu osob potenciálně spojených s terorismem, ve kterých zpravodajské služby mohou disponovat obrazovými záznamy zájmové osoby, ať už z vlastní činnosti, či od zahraničních partnerů, avšak jejich následná identifikace je dle názoru tajných služeb z důvodu absence výše popsaného nástroje časově znesnadněna.
Přes některé aspekty, které jistě mohou vyvolávat diskuse, které jsou legitimní, nejrůznější pozměňovací návrhy, například ve druhém čtení, jako zpravodaj tohoto zákona doporučuji daný zákon k postoupení do dalšího kola legislativního procesu, tedy do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, to byl zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vít Rakušan. Nyní tedy otvírám obecnou rozpravu a mám tady jednu přihlášku, pan poslanec Ondřej Profant. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Dobré poledne, vážená sněmovno, vážená veřejnosti. Pan ministr nám to tu odůvodnil, vysvětlil nám, že potřebujeme vyšší efektivnost zpravodajských služeb apod. Nicméně co mně tady velmi chybí, je bavit se o tom, jaký je nad nimi civilní dohled. V současnosti je totiž velmi slabý. Oni např. mají povinnost používat spisové služby, ale když zjistíte, jestli je někdo kontroluje, jestli je používají, jestli s nimi nakládají správně atd., tak nekontroluje, protože to v zákoně ošetřeno nemáme.
Máme tu sněmovní komise samozřejmě pro zpravodajské služby, pro odposlechy apod., tak to je docela dobré. No, problém je, že jsme schválili jejich rozšíření, aby tam byli zástupci všech politických stran v Poslanecké sněmovně, a za více než rok se to nestalo. To opravdu není kontrola, kterou by si takto citlivé téma zasloužilo. Zvláště ne v momentě, kdy na jedné straně rozšiřujeme pravomoci zpravodajských služeb a na druhé straně naši nejvyšší ústavní činitelé zpochybňují jejich závěry. Asi všichni víme o tom, co prohlásil pan prezident, asi všichni víme, jak složitý vztah měl pan premiér s varováním NÚKIBu, jak několikrát otáčel svá tvrzení, a doteď je z toho velmi zmaten, co se vlastně stalo a co to znamená. Pořád se někde objevuje, že zakazujeme mobilní telefony. Popřípadě, jaké problémy má pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Také varování, které sice nevznesla zpravodajská služba, ale vycházelo z informací od zpravodajských služeb.
Jak už naznačil zpravodaj, my jako pirátská strana máme největší problém s tou referenční databází digitálních podob osob. To je jednoduše řečeno velký bratr. Měli jsme to tady už jako přílepek k GDPR. A tady se v tom nadále pokračuje. A my proto nevidíme pro budování takovýchto šmírovacích databází, nevidíme důvod. Jak jsem řekl, pojďme se o tom bavit, ale v ten moment pojďme rozšiřovat ten civilní dohled, aby byl opravdu účinný, aby byl nezpochybnitelný, což tu dnes zcela viditelně není. Koneckonců my třeba kontrolujeme odposlechy, ale kdo kontroluje data z data detention, které povinně dělají mobilní operátoři, kteří ukládají data? No nekontroluje to nikdo. Ta data jsou, policie a další instituce si k nim vyžádají přístup - a kdo kontroluje, jak se s nimi nakládá? No viditelně nikdo. Jsou uložena dokonce u soukromých subjektů, které jsme tím pouze zatížili.
Já souhlasím tady s tím, co tady již bylo řečeno, že tato legislativa je velmi zastaralá a potřebovala by koncepční změnu, ale tou koncepční změnou nesmí být pouze, že zpravodajským službám povolíme všechno, co chtějí. To musí být, že budeme budovat zpravodajské instituce pro 21. století, kde budou vyváženy zájmy demokratického právního státu a nějaké té efektivity v těchto věcech. Z těchto důvodů my prosíme - nebo vznáším návrh na vrácení k přepracování.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já reflektuji váš návrh. A nyní tady mám jednu faktickou poznámku. Takže já požádám o vystoupení pana poslance Pavla Žáčka. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já jenom bych dodal k ctěnému předřečníkovi, že pochopitelně orgány Poslanecké sněmovny kompetentní se vyjádřily k tomu zpochybňování našich zpravodajských služeb. Myslím, že jsme opakovaně probírali i potřebu reagovat na novou situaci, která se dramaticky mění, na nové technologie. Proto si myslím, že určitý posun, byť to není komplexní změna našeho právního řádu, ve fungování zpravodajských služeb je namístě.
Myslím si, že velkým tématem je pochopitelně i ta kontrola. V této souvislosti, protože máme samozřejmě zkušenosti z minulosti, které nejsou příliš vábné, s čím je konfrontujeme, to je činnost Státní bezpečnosti a dalších komunisticky bezpečnostních složek. Tak jenom zmíním to, co doufám, že už je zažehnáno, uvidíme, že Ministerstvo vnitra v této době navrhovalo nařízení vlády, ve kterých měly být začerňovány, nebo které měly být nezveřejňovány, a to i ve vědeckých pracích, jména příslušníků státní bezpečnostní agenturní sítě a dalších bezpečnostních složek nebo orgánů komunistické strany, které nás tady represivně postihovaly. Připadá mi to samozřejmě v této situaci velmi, velmi zvláštní a velmi kontroverzní a je namístě to tady zmínit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Takže zatím přihláška do obecné rozpravy. Rozhlédnu se po sále... nevidím žádnou další přihlášku, takže končím obecnou rozpravu. Táži se pana ministra, pana poslance zpravodaje Víta Rakušana, máte zájem o závěrečné slovo? Ano. Takže pan ministr ne, ale pan zpravodaj ano. Prosím.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji, pane předsedající. Žádné dlouhé závěrečné slovo. Pouze bych chtěl zrekapitulovat, jak ta poměrně krátká debata probíhala, a chtěl bych tedy upozornit na to, že zde byl vznesen návrh na vrácení daného návrhu k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji za připomenutí. Takže o tom návrhu, přesně jak jste říkal, budeme nyní hlasovat. Svolám poslance gongem do sálu. Mám žádost od odhlášení, takže vás všechny odhlásím a přihlaste se, prosím, znovu svými hlasovacími kartami. (Chvilku čeká.)
Tak. Já myslím, že můžeme pomalu hlasovat s tím, že tedy ještě jednou zopakuji pro ty příchozí vší, o čem budeme hlasovat.
Pan poslanec Profant navrhl vrátit předložený návrh navrhovateli k dopracování.
Já zahajuji hlasování. Kdo je pro vrácení předloženého návrhu k dopracování, stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 104, přihlášeno 125 poslanců, pro 16, proti 74. Návrh byl zamítnut.
Takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. A já se táži pléna, zdali má někdo jiný návrh na přikázání garančnímu výboru. Nemá.
Takže přistoupíme k hlasování, kdo je tedy pro, abychom předložený návrh přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu.
Zahajuji hlasování, stiskněte tlačítko, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 105, přihlášeno 132 poslanců, pro 131, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.
Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat ten návrh dalšímu výboru. Takže já se táži opět do pléna, zdali má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání. Ano, předseda ústavněprávního výboru Marek Benda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, ač jsem velkým příznivcem služeb a pokládám ten návrh v tuto chvíli za odpovídající, přesto si myslím, že je férové se zamyslet nad námitkami nebo pochybnostmi, které tady sdělil pan poslanec Profant, a doporučuji, aby bylo přikázáno i ústavněprávnímu výboru z hlediska ochrany základních práv a svobod, protože přece jenom při vší úctě k našim bezpečákům, oni občas jsou příliš vidící jednosměrně, příliš vidící jenom tím způsobem, že je třeba všechny hlídat, ale malinko zapomínají na to, že je třeba také hlídat sami sebe.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže pan poslanec Marek Benda, předseda ústavněprávního výboru, navrhl, abychom přikázali tento návrh také ústavněprávnímu výboru.
Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 106 přihlášeno 132, pro 116, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.
Tímto jednání o tomto tisku pro tuto chvíli končím. Přečtu dvě omluvy, než se dostaneme dále. Omlouvá se pan poslanec Julius Špičák, a to dnes mezi 13. a 14. hodinou z pracovních důvodů, dále se omlouvá paní poslankyně Pavla Golasowská od 13.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.
Nyní tedy přistoupíme k projednávání dalšího tisku a jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 365/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 286, prvé čtení. Z pověření vlády návrh uvede ministryně financí Alena Schillerová, nicméně paní ministryně tady nejenom že není, ale nemám tady ani poznamenáno, že by byl pověřen někdo jiný projednáváním tohoto zákona, takže tento zákon tedy odložíme.
Dostaneme se tedy k dalšímu tisku a jedná se o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.