Středa 23. ledna 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
80.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb.,
o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů
(zákon o státním občanství České republiky)
/sněmovní tisk 260/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 260/1. Prosím, aby předložený návrh z pověření Senátu uvedl senátor Tomáš Czernin, kterého mezi námi vítám. Prosím, ujměte se slova.
Senátor Tomáš Czernin: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, poslankyně, poslanci, je mi ctí, že vás zde mohu seznámit s tímto materiálem jakožto nástupce senátora Grulicha v čele stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí, která byla iniciátorem změny tohoto zákona.
K materiálu stručně. 10. října 2012 přišel zákon o státním občanství do Poslanecké sněmovny. V § 31 umožňuje občanům, kteří ztratili československé, popř. české nebo slovenské občanství před rokem 1989 na základě jeho odebrání, aby měli právo získat toto občanství zpět prohlášením. V tomto paragrafu bylo, že se to týká i dětí a vnuků těchto bývalých občanů Československa, popř. České nebo Slovenské socialistické republiky.
V Poslanecké sněmovně byla možnost pro děti a vnuky vyškrtnuta. Když zákon vstoupil v platnost, objevily se poměrně silné protesty z krajanské komunity, protože došlo k tomu, že jsou rodiny s dětmi, které mají české občanství, a další dítě či děti, které české občanství nemají. Tato skutečnost mnohdy rozdělila rodiny. Výrazně to znemožňuje cestování či návrat do vlasti, popř. návštěvu škol. Není přece normální, když jedno dítě má práva a povinnosti občana České republiky a druhé nikoliv. Je zde totiž určitá časová dělicí čára.
Dostali jsme dokonce dvě petice ze zahraničí, a na cestách, které absolvujeme, nás krajané žádají o to, abychom tento zákon novelizovali a vrátili do původní podoby, tak jak to v roce 2012 předložila tehdejší vláda.
V závěrečném hlasování návrhu zákona v Senátu nebyl nikdo proti, jen jeden se zdržel, což značí, že materiál nalezl širokou podporu mezi senátory. Jsem rovněž potěšen, že i vláda k němu předložila souhlasné stanovisko. Tedy až na legislativně technické připomínky, které lze případně odstranit během dalšího projednávání návrhu zákona ve výboru či výborech, případně v dalších čteních.
Dovolím si vás tedy na závěr, dámy a pánové, jménem Senátu i našich krajanů požádat o propuštění návrhu zákona do dalšího čtení a předem vám velice děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, dále jen zákon o státním občanství České republiky, tento návrh reaguje, jak bylo zmíněno, na sněmovní tisk 827, který zde v Poslanecké sněmovně byl projednáván v předminulém funkčním období v roce 2013. Jak bylo zmíněno, při projednávání návrhu zákona o státním občanství v Poslanecké sněmovně tenkrát navrhl ústavněprávní výbor na své schůzi ze dne 27. února 2013 usnesení č. 164 a upravil zmiňovaný § 31 tak, že znemožnil dětem a vnukům získat státní občanství prohlášením. Tento pozměňovací návrh tenkrát byl Poslaneckou sněmovnou v tom roce 2013 přijat a pak následně zákon byl potvrzen i v Senátu.
Dnešní návrh tuto otázku tedy opět otevírá. Už tenkrát tehdejší poslanci v tom předminulém funkčním období uznali, že tento požadavek je z pohledu tehdejší Poslanecké sněmovny nadbytečný, a podle toho se tedy k tomuto návrhu postavili. Já osobně musím říct, že jejich názor sdílím a nevidím důvod, proč tuto změnu do zákona tedy vkládat. Přesto chápu, proč s tím kolegové senátoři přicházejí, a nebudu navrhovat zamítnutí v prvním čtení, ale doporučuji nechat tisk projít prvním čtením a dát prostor vám, kolegyně a kolegové, znovu k tomu, abyste tuto otázku mohli diskutovat a otevřít na úrovni výborů.
Doporučuji tedy, aby se tímto návrhem zabýval výbor pro bezpečnost jako výbor garanční, ale samozřejmě také výbor ústavněprávní. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky. Takže jako první požádám o vystoupení paní poslankyni Karlu Maříkovou a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuje se rozšířit možnost získat státní občanství České republiky prohlášením i pro děti a vnuky bývalých státních občanů Československa. Dnes platí, že toto může učinit jen bývalý státní občan Československa. Aplikováno toto bylo zejména Slováky po rozdělení státu a pak lidmi, kteří odešli do emigrace, a státní občanství jim zaniklo. Tato úprava platí od roku 2013 a umožnilo ji zavedení dvojího občanství, které do té doby možné nebylo. Rozšíření na děti a vnuky již tehdy navrhované vládou, následně pak Senátem, Poslanecká sněmovna toto odmítla, jak bylo řečeno zpravodajem, a tak tento stav platí již pět let.
Mezitím již od rozdělení Československa uplynulo 25 let a podle všeho byly problémy s občanstvím již asi většinově vyřešeny. Alespoň u těch lidí, kteří měli zájem si dát své věci do pořádku. Nevím o tom, že by toto téma nyní ve společnosti rezonovalo. Návrh nespecifikuje, o jaký počet lidí by šlo a zda je to problém jednotlivců, desítek lidí nebo jejich většího počtu. Není zřejmé, zda v době pětadvaceti let po rozdělení státu a v situaci, kdy obě země jsou v schengenském prostoru, existuje společenská poptávka po jejím řešení. Nejspíš není vůbec pravda, že by přijetí tohoto návrhu nemělo dopad na veřejný rozpočet. Zatížilo by to státní aparát na Ministerstvu vnitra a vůbec nevíme, jaké dopady by toto mělo v oblasti sociálních dávek, starobních či invalidních důchodů, ve školství apod. Z těchto uvedených důvodů dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já registruji váš návrh na zamítnutí v prvním čtení. A nyní požádám o vystoupení pana poslance Leo Luzara. Prosím.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se zhostil své role zpravodaje petičního výboru, který dostal k vyřízení petici krajanů žijících v Brazílii. Dovolte, abych vás seznámil s textem, a tím také zároveň potom mohl odpovědět těmto krajanům, jak bylo s jejich žádostí naloženo. Tato žádost se týká přesně nyní projednávaného tisku.
My, kteří podepisujeme tuto žádost, jsme dostali v roce 2014 české občanství podle § 33 až 186/2013 zákona o státním občanství České republiky. Začátkem roku 2015 jsme poslali prostřednictvím Generálního konzulátu ČR v San Paulu dopis předsedovi stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí s kopií na předsedu Poslanecké sněmovny a zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí. Jak jsme se tehdy už vyjádřili, byla sice pro nás velice radostná zpráva, že jsme se stali českými občany, ale také bolestivá, protože děti podle tohoto zákona neměly a nemají nárok se českými občany stát.
A více než to. Zjistili jsme, že žijeme v komplikované situaci. Zákon naše rodiny rozdělil. Některé z našich dětí jsou dospělé, jiné ještě malé. Jak může například maminka jedenáctiletého dítěte cestovat na český pas a dítě na brazilský pas? To nám dělá velké potíže při pasové kontrole. Ani ve stejné řadě nemůžeme stát s celou rodinou. Tato situace nám výrazně omezuje, až znemožňuje cestování, ale i návrat zpět do České republiky, stejně jako návštěvu škol. Ocitli jsme se v situaci, kdy jeden sourozenec, narozený před možností nabytí dvojího občanství, má jiné občanství než ten, který se narodil po tomto datu. Jak může být rodina rozdělena?
Určitě není spravedlivé ani rozumné, aby v jedné rodině byly děti s českou národností a měly staršího bratra nebo sestru bez nároku na ni jen proto, že se narodily dříve. Naše děti, které nemohly dostat české občanství v roce 2014 nebo 2015, jsou na svůj český původ a českou kulturu velmi hrdé, dodržují české zvyky. Myslíme si, že naše děti by měly také být považovány za plnohodnotné občany České republiky.
My, kteří jsme získali občanství podle § 33 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, jsme proto s velkou nadějí přijali informaci o tom, že byl přijat senátní návrh zákona stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, kterým se mění stávající zákon č. 186/2013 Sb. Pevně věříme, že toto nové znění bude přijato i Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, napraví současné nespravedlnosti a umožní, aby i naši potomci se stali Čechy.
Tolik objasnění k tomuto dopisu. Myslím si, že vystihuje i podstatu problémů, kterým naši krajané jsou vystaveni.
Chci upozornit na to, že česká komunita v Brazílii je velice aktivní českou komunitou, chránící naše zvyky a národní tradice. Je to dlouholetá skupina lidí fungující na území Latinské Ameriky a myslím si, že by zasloužila i úvahu i tom, pomocí podané ruky je více přitáhnout k českému občanství. Tento dopis podepsala paní profesorka dr. Miriam (nesroz.) v Sao Paulu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Leo Luzar. Další přihlášky do obecné rozpravy již nevidím. Končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova. Pan senátor Tomáš Czernin má zájem? Nemá zájem. Pan poslanec Zdeněk Ondráček - máte zájem? Nemáte zájem.
Přistoupíme k hlasování o návrzích. Máme tady návrh od paní poslankyně Maříkové na zamítnutí. Já zagonguji, abych přivolal poslance do sálu. Žádost o odhlášení nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Ještě chvíli počkáme.
Zopakuji, o čem budeme hlasovat. Paní poslankyně Karla Maříková podala návrh na zamítnutí tohoto zákona již v prvním čtení.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti zamítnutí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Hlasování číslo 40, přihlášeno 176 poslanců, pro zamítnutí 16, proti 117, zdrželo se 43. Návrh na zamítnutí byl zamítnut.
Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Ne.
Přistoupíme k hlasování. Budeme tedy hlasovat o tom, zdali souhlasíme s tím, že předložený návrh bude přidělen k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 41, přihlášeno 176 poslanců, pro 151, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, takže se táži ještě do pléna, zdali má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Pan poslanec Ondráček. Prosím.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Navrhuji ústavněprávní výbor, který se tím zabýval v předminulém funkčním období.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Další návrh nevidím, proto přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o tom, zdali bude tento návrh přikázán dalšímu výboru k projednání, a to ústavněprávnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 42, přihlášeno 176 poslanců, pro 144, proti 2. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru. Tímto tedy pro tuto chvíli projednávání končím.
Pan poslanec a ministr kultury Staněk má náhradní kartu číslo 11.
Nyní přistoupíme k projednávání dalšího tisku. Jedná se o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.