(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji odpolední jednání Poslanecké sněmovny. Budeme pokračovat v projednávání novely zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Než budeme pokračovat, tak vás seznámím s omluvami, které se tady mezitím shromáždily. Z dnešního jednání se v době od 14.30 do 18.00 omlouvá pan poslanec Stanislav Fridrich z pracovních důvodů, z důvodu jednání ve volebním kraji od 14.30 do 21.00 se omlouvá pan poslanec Vít Rakušan, pan poslanec Jiří Ventruba se omlouvá z odpoledního jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Staněk se omlouvá z jednání od 14.30 do 19.00 z rodinných důvodů, pan poslanec Mališ se omlouvá z rodinných důvodů z jednání Poslanecké sněmovny v době od 9 do 14 hodin, od 14.30 do 19.00 se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Karla Šlechtová, pan poslanec Špičák se omlouvá z pracovních důvodů mezi 14.30 a 18.00, pan poslanec Holomčík se omluvil od 13.25 do konce jednání z důvodu jednání pracovní schůzky, pan poslanec Jáč se omlouvá od 15 hodin do konce jednání, pan poslanec Josef Kott od 17.00 do konce jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Radka Maxová od 12.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Jan Řehounek se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a z pracovních důvodů se omlouvá od 12.30 paní poslankyně Miroslava Němcová. Tolik nové omluvy.
Budeme pokračovat projednáváním našeho bodu, jsme v otevřené rozpravě. Na řadě je vystoupení paní poslankyně Golasowské. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, nebo možná bych řekla poloprázdné lavice. Máme po obědě, tak možná i ta naše debata bude rychlejší a klidnější. Takže mých pár slov k církevním restitucím.
Chtěla bych připomenout, co znamená slovo restituce. Je to navrácení něčeho do původního stavu. Jako tzv. restitutio in integrum jde o nápravu způsobených škod obnovením původního právního stavu. Pokud vám někdo něco násilně vezme, řekněme ukradne, a řekněme si upřímně, že zabrání klášterů, církevních institucí a majetku bylo násilným aktem, krádeží... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať může paní poslankyně přednést svoje argumenty.
Poslankyně Pavla Golasowská: ... je samozřejmostí tento majetek vrátit. Bohužel tento majetek je navrácen po mnoha desetiletích často v dezolátním stavu, ozývají se hlasy, že neměl být vůbec vydán, a když už, tak že jsou náhrady neadekvátně navýšeny, a ať z nich církev platí daň. Takže ukradené zloděj s těžkým srdcem vrací poničené a ten, komu to bylo ukradeno, si to musí opravit a ještě za to zaplatit. Zvláštní právní stát, kde právo je na straně zlodějů. A to hovoříme o náhradách materiálních, nehovoříme o náhradách morálních, společenských, etických.
Ozývají se také hlasy, co že bude církev resp. církve s majetkem dělat. Ale církev přece netvoří několik hodnostářů, církev je společenství lidí, občanů. V ČR se k nějaké církvi hlásí víc než milion obyvatel a její majetky slouží, jak jsme už tady slyšeli, nejenom věřícím, ale také nevěřícím.
V roce 1990 jsem navštívila areál Břevnovského kláštera, v němž sídlil za totality, nebo byl za totality archiv StB. Zkuste porovnat dobové fotky Břevnovského areálu tenkrát a nyní. Areál kláštera, v němž dnes sídlí benediktini, se změnil k nepoznání. Je to místo setkávání nejenom pro věřící, ale pro kohokoliv, kdo chce najít oázu klidu a odpočinout si v uspěchaném světě. Církev zde dokazuje, jak umí hospodařit k užitku všech, nejen věřících. Je zde restaurace, hotel, vaří se zde pivo, jsou tady zrekonstruované nádherné prostory, které si mohou pro své akce pronajmout firmy, ale také jednotlivci, a je zde také nádherná dominanta, bazilika sv. Markéty, která zde stojí více než tisíc let a můžeme se s ní právem chlubit. Zvelebuje se klášterní zahrada a celé okolí.
Mohu tak jmenovat další církevní budovy, např. klášter Želiv. Mimochodem, tady bylo internováno 464 řeholníků a kněží. Dále poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, který byl zapsán na seznam památek UNESCO a který bohužel byl vrácen církvi značně poškozený. Například trámy byly napadené dřevomorkou. Dále je to také poutní kostel v Orlických horách v Neratově, který takzvaně povstal z popela. Byla tam probořená střecha a místní farář opravil nejenom kostel, ale vdechl život i celému Neratovu. Dal práci hendikepovaným, ale i občanům, kteří v Neratově bydlí.
Musím zde také zmínit záslužnou práci řeholních sester, které učí ve školách či se starají v nemocnicích či klášterech o seniory, nemocné, umírající. Byly tady již zmiňovány např. sestry boromejky pod Petřínem. Zmínila bych tady, že u sester boromejek funguje také jediný detox pro náctileté děti závislé na drogách. Z mého regionu bych ráda zmínila klášter v Jablunkově, kde se sestry alžbětinky starají o nemocné a umírající a jejich služba a práce byla vysoce oceněna inspekcí. Dovolím si citovat vedoucího inspekce: "Tak to je zařízení, které bych s klidným svědomím každému doporučil, i sám sobě." A teď ruku na srdce - můžeme takto pochválit zařízení, která provozují např. kraje, města či soukromé osoby? Nevím jak vám, ale mně přichází stále víc stížností ze zařízení pro seniory, z nichž si soukromé osoby udělaly byznys a senioři jsou pro ně na posledním místě. ***