(12.40 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Zároveň se chci na tomto místě jasně ohradit vůči útokům na novináře, které tady zaznívají. Už tady sice není slovenská delegace, která nějakou chvíli sledovala naše jednání, ale já bych byla velice nerada, abychom dopadli tak jako právě naši sousedi na Slovensku, aby se museli novináři bát o svůj život. Není to vůbec věc, která by měla být přípustná, aby takto vysoce postavení lidé, jako je premiér země, útočili takovýmto způsobem na novináře a označovali je slovy, jako že jsou to hyeny apod. Je to naprosto nepřípustné a myslím si, že v demokratické zemi, ve které novináři samozřejmě hrají svoji velice důležitou úlohu, je to něco za čarou.
Chtěla bych apelovat, a už je to tedy z mé strany opakovaně, na poslance nejenom ČSSD, kteří se rozhodli se k tomu postavit velice alibisticky, ale i na poslance hnutí ANO. Už před několika měsíci jsem z tohoto místa k vám hovořila s tím, že Andrej Babiš představuje ve své koncentraci moci, kterou má, ve svém vlastnictví médií a významných firem a zároveň s trestním stíháním, které na něj teď probíhá, a na jeho blízké i jeho rodinu samozřejmě, je člověkem, který vnesl do politiky to, vůči čemu jsme se častokrát v minulosti vymezovali, jakési praktiky kmotrovství. Říkali jsme vždycky, že kmotři tady jsou ti, kteří tahají za ty nitky, a ohrazovali jste se vůči tomu i vy, kolegyně a kolegové. A dnes tady praktiky, které k této, řekněme, mafii patří, máme i na té nejvyšší úrovni, protože jestliže tady dochází k maření vyšetřování tím, že je syn a jeden spoluobviněný a zároveň svědek odvlečen na území jiného státu, zřejmě tedy proti své vůli, jak sám tvrdí, tak se nejedná o nic jiného než o praktiky, které jsou blízké právě těmto kruhům. Ano, nelíbí se vám to, ale potvrzuje se to právě těmito posledními událostmi, že tady tato slova jsou platná a že jsme toho svědky. A teď bohužel, a je mi z toho velmi smutno, to tak je.
Měli bychom tady řešit úplně jiné věci. Měli bychom tady řešit důchodovou reformu, to, že vůbec nejsme připraveni na budoucí ekonomické krize, které určitě mohou přijít, že nejsme připraveni ani na výzvy, které přináší třeba Průmysl 4.0, že našemu vzdělávání ujíždí vlak a že ho řešíme velmi laxně, a obávám se, že už opravdu je to za pět minut dvanáct v této oblasti. Měli bychom tu řešit celou řadu věcí a místo toho se zase zabýváme problémy pana premiéra. Máme možnost dnes vyslovit nedůvěru a máme možnost tomuto dát zadost a učinit vlastně konec těchto debat, protože pokud tak neučiníme, tak jsem si jista, že velmi brzy tady budeme muset tento problém řešit opět, protože vyvstanou další souvislosti.
Děkuji vám za pozornost a velice doufám, že v souvislosti nebo v souladu se svým slibem, který jsme tady všichni před rokem skládali, se dnes i zachováte.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla paní poslankyně Adamová. Mám tady jednu faktickou, takže pan poslanec Petr Třešňák a připraví se pan poslanec Karel Schwarzenberg. Pane poslanče, okamžíček, máme ještě jednu faktickou poznámku pana poslance Třešňáka. Tak, pane poslanče - okamžíček - prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Petr Třešňák: Hezké poledne, vážení kolegové. Já bych chtěl jenom v rychlosti formou faktické doplnit tu předchozí řeč paní poslankyně Adamové Pekarové, která mluvila o útocích na novináře v posledních týdnech a vlastně i zmínila to, jak se Andrej Babiš kdysi vyjadřoval k tomu, že neovlivňuje redaktory Mafry, a dokonce na to přísahal. Já jsem si vzal k ruce vydání Mladé fronty Dnes z pátku 16. listopadu, kde tedy vidím karikaturu Ivo Lukačoviče, což chápu, že karikatury jsou běžná součást politické kultury a politické satiry, nicméně ta karikatura mě tak nezarazila jako to, co je napsáno pod ní: "Patnáctý nejbohatší Čech v nové roli. Televize Seznam zabrousila do rodinného zázemí premiéra, dokonce do chorobopisu jeho syna. Tím se její vlastník Ivo Lukačovič zařadil mezi magnáty podezřívané z toho, že svá média zneužívá pro vlastní byznysové zájmy." Důležitá je teď ta poslední věta: "A muž, který si dosud přísně střežil své soukromí, musí počítat s tím, že i to už bude pro příště věc veřejná."
Chápu, že toto možná pan premiér neovlivnil, anebo by se k tomu vyjádřil, že s tímto nemá nic společného a že jde pouze o kreativitu a servilitu redaktorů Mafry, nicméně na tomto sloupku je vidět, že i Mladá fronta Dnes se účastní takovéto veřejné výhrůžky a vyhrožování vůči vlastníku jiného média. Jenom to jsem chtěl krátce doplnit k předřečnici. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, dobře. Já přečtu ještě jednu omluvu. Pan místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel se omlouvá od 12.30 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.
Tak pan poslanec Karel Schwarzenberg. Máte slovo, prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, pane nepřítomný premiére, já musím říci, že když sleduji události a zprávy posledních týdnů, tak bych se k tomu nerad vyjadřoval, neboť nejsem vyšetřovatel, nejsem soudce a nejsem ani psychiatr, abych posoudil všechny kauzy v jejich složitosti, abych rozhodl, jestli váš syn, vaše dcera nebo vy sám potřebujete lékařskou péči ohledně duševního zdraví. To není můj úkol. Já nejsem soudce, nejsem vyšetřovatel. Ale jsem už starý muž, který se v politice pohybuje snad 60 let, v zahraniční politice především, který byl dvakrát ministr zahraničí této republiky, a tudíž má spoustu známých a přátel po celé Evropě. Při posledních výjezdech ven a setkáních jak se zahraničními politiky, novináři, korespondenty z České republiky zjišťuji všude zděšení z toho, co se u nás děje. Nechápou, jak takové okolnosti můžou u nás panovat, že nevadí, je-li (nesrozumitelné) trestně stíhaný, nevadí výlet na Krym, který, jak známo, je v ruském obsazení. To všechno, že se na mě dívají někdy s útrpným úsměvem, někdy se zděšením, někdy taky s čistou škodolibostí a říkají: co se u vás děje, co se stalo z této země, která před dvaceti lety byla nejrespektovanější v Evropě?
Jak říkám, nejsem soudce. Ale vy, pane premiére, jste v této zemi dostal nejdříve občanství, pak jste tady nabyl ohromné jmění, stal jste se dokonce premiérem. Byl by důkaz minimálně vděčnosti, kdybyste teď odstoupil a nebyl zátěž pro naši diplomacii, nebyl břímě celé České republiky a tou ostudou v celé Evropě a po celém světě. Vy netušíte, jak o nás mluví. ***