(11.00 hodin)
(pokračuje Farský)
Školství, druhý problém. Vysokoškolsky vzdělaní učitelé jsou pouze na 56 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Jsme v tom nejhorší v zemích OECD. Studenti, kteří chtějí nastoupit na školy, ale pocházejí z rodin, kde mají oba rodiče jen vyučené, tak jenom 3,7 % z nich má šanci a dostuduje vysokou školu. To jsou skutečné problémy školství, které tady máme, školství, které je tou dálnicí k prosperitě a školství, které rozhoduje o tom, jak se v této zemi budeme mít za dvacet let. Zatím školství funguje jen díky obětavosti učitelů. Jak dlouho bude fungovat? Co bych čekal od úspěšné vlády? Že výrazně přisype peníze do mezd a bude řešit regionální rozdíly. Čeho jsme se dočkali? Levného dojíždění za blbými školami a stojí nás 6 mld. ročně vyhozených miliard.
Třetí situace, kde vláda selhává, je infrastruktura. Jsme uprostřed Evropy. V místech, kde historicky šly komunikace a komunikovalo se, tam byla vždycky prosperita. Po pěti letech vlády ANO na Ministerstvu dopravy letos bude dokončeno 3,7 km dálnic. A snad aby to nebylo tak vidět, tak se vzkazuje, že v roce 2030 bude dokončena dálniční síť. Tomu snad nemůže věřit vůbec nikdo. Realita je bohužel taková, že se staví méně než dvacet kilometrů dálnic ročně a podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu nikdy se tak pomalu nestavělo jako v posledních letech. V době konjunktury? Propadli jsme se o 29 míst na 156. místo na světě v tom, když chcete získat stavební povolení. To skutečně není cesta k tomu, aby se investovalo, aby se České republice dařilo. To je prostě jenom stopka dalšího rozvoje.
Čtvrtý bod, důchodová reforma. Už v roce 2015 jsme od tehdejšího ministra financí slyšeli, jak snad do půl roku předloží důchodovou reformu. My ji potřebujeme, potřebujeme ji jak sůl, potřebujeme ji kvůli našim dětem, aby ustály tlak důchodu, který na ně přijde. To, že se důchodcům přidalo pár set korun, prostě důchodovou reformou není, je to jenom odkládáním problému a kupováním si času.
Předluženost. V České republice žije pět set tisíc lidí v dluhové pasti. Pět set tisíc lidí, kteří prostě jsou poživateli dávek, nepřispívají do veřejných rozpočtů, jsou v šedé ekonomice, někdy se posouvají až úplně do té černé ekonomiky, a je to situace, která musí být řešena. Jak k tomu přistoupila vláda? Po původním návrhu ministra Pelikána bohužel vzešel zákon, který jim velkou naději nedává. Ty nejpředluženější, kterým bylo potřeba pomoct, posílá do nejistoty. Tady doufám, že zakročí ještě Senát. A vláda místo aby podporovala aktivní lidi v tom, že se budou snažit, tak zaklekává na firmy, některé z nich i likviduje svým přístupem, a zavádí EET, které je pro slušné lidi pouhou buzerací.
To je pět bodů, které ukazují, že vláda ve stěžejních momentech svého fungování prostě nefunguje. Její problémy ji nutí k tomu, aby si každý den ve funkci pro ochranu své bezpečnosti a svých zájmů kupovala za obrovské náklady, které budeme splácet v budoucnosti. Tato vláda je vládou minulosti. Do minulosti nás vtahuje svými kauzami, svými problémy, vtahuje nás tak ve vnitrostátní politice, vtahuje nás taky v mezinárodním prostoru. A my chceme, aby tady byla vláda, která nebude vládnout v zájmu jednotlivců a jednotlivých firem, ale která bude vládnout v zájmu občanů České republiky. A tato vláda takovou není, proto naši důvěru nedostane.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Tak to byl poslední řečník před otevřením rozpravy na základě dohody poslaneckých klubů. Nyní zahajuji rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášeno dvanáct poslanců, ale nejprve vystoupí s přednostními právy přihlášení předsedové Faltýnek, Gazdík a Radim Fiala. Pan předseda Faltýnek má nyní slovo.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem si tentokrát nepřipravil žádný projev, tak se omlouvám, že možná to moje vystoupení bude spíš jenom nějaký krátký komentář k tomu, co tady zaznělo.
Možná úplně na úvod bych poprosil prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Farského, jestli by nemohl třeba nahradit kolegyni Krutákovou v zemědělském výboru, kde by se mohl dozvědět spoustu odborných informací, a možná by potom po nějaké době - ono to chvilku trvá - tady neříkal věci, o kterých neví vůbec nic.
Víte, my se scházíme jako Poslanecká sněmovna, já jsem si udělal takovou kratičkou statistiku, v posledních třech volebních obdobích podvanácté k debatě a následnému hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Nicméně to dnešní jednání je trošku odlišné od těch ostatních. Když jsem si včera studoval jednotlivá vystoupení diskutujících při těch jedenácti pokusech, z nichž jeden byl úspěšný, tak většinou ta schůze byla svolána z nějakého konkrétního důvodu, ale ta debata potom už nebyla o tom konkrétním důvodu, proč ta schůze byla svolána, ale byla o tom, jestli ta vláda funguje nebo nefunguje, jestli dělá moudrá rozhodnutí či nikoliv, jestli šetří nebo vyhazuje peníze, jestli zvyšuje nebo snižuje daně. A byl to celkem racionální střet dvou pohledů, stávající vlády a opozice.
První debata byla 20. června 2007, byl to návrh sociální demokracie na vyslovení nedůvěry vládě ODS, KDU-ČSL a nevím, teď se omlouvám, kdo byl ten třetí subjekt, ale pamětníci si to určitě pamatují, kdy důvodem bylo tzv. korupční podezření ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Na této schůzi bylo zajímavé to, že z vládních řad nevystoupil ani jeden člověk. Ani pan premiér, ani pan vicepremiér, ani jeden poslanec. Prostě nikdo. Nikdo.
Druhý pokus na stejné téma byl 5. prosince 2007 kvůli pokračující aféře s údajnou korupcí pana ministra Čunka a ani tento pokus nebyl úspěšný. A všichni dneska víme a pamatujeme si, jak to nakonec vlastně, a pan senátor a hejtman a bývalý starosta Čunek je jeden z nejúspěšnějších politiků KDU-ČSL.
A teď bych jenom kratičce přešel k vystoupení Pavla Bělobrádka, stávajícího předsedy KDU-ČSL. Tím jedenáctým pokusem o vyslovení nedůvěry vládě v těch minulých volebních obdobích byl návrh TOP 09, ODS a hnutí Úsvit 26. května 2015. Tehdy, pokud si dobře pamatuji, tak v té vládě seděl vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek a seděl tam i ministr financí Andrej Babiš. I tento pokus byl neúspěšný. Bez dalšího komentáře. ***