(9.10 hodin)
(pokračuje Fiala)
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal jednak zpravodaj garančního výboru pan poslanec Jan Volný, jednak za zástupce navrhovatele nikoliv paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, ale první místopředseda vlády Jan Hamáček, který paní ministryni, resp. navrhovatele v této věci bude zastupovat.
Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 167/4, který byl doručen dne 31. října 2018. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 167/5.
Ptám se pana navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Máte slovo, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, účelem vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, je zmírnit značný nárůst výše platových základen představitelů státní moci. Ten je zapříčiněn nejen průběžným růstem průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, ale také postupným zvyšováním násobku průměrné mzdy používaného za účelem stanovení platové základny představitelů státní moci na základě ustanovení § 3a v zákoně č. 236/1995 Sb. Návrh novely zákona má do budoucna stabilizovat výši násobku pro výpočet platové základny představitelů státní moci na hodnotě 2,5, která je platná pro kalendářní rok 2018, aby nedošlo k mimořádnému skokovému navýšení násobku platové základny, a to na 2,75násobek.
Dále se navrhuje uvést právní úpravu do souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky, podle kterého se v praxi postupuje již od roku 2015, tedy upřesnit, že pro účely výpočtu platových základen se má použít údaj o průměrné nominální měsíční mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře, nikoliv o průměrné nominální měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře.
K vládnímu návrhu zákona byly ve druhém čtení uplatněny dva pozměňovací návrhy. První panem poslancem Tomio Okamurou, který navrhuje de facto zamrazit výši platové základny pro představitele od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2021 na úrovni letošního roku. Druhý pozměňovací návrh byl uplatněn panem poslancem Michálkem, ve kterém navrhuje změnu statistické veličiny pro výpočet platových základen všech ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců z průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře na průměrnou mzdu v národním hospodářství. V této souvislosti navrhuje zvýšit hodnotu násobku pro představitele z 2,5 na 2,54 a pro soudce z 3 na 3,06 průměrné nominální měsíční mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí k oběma pozměňovacím návrhům zaujímá nesouhlasné stanovisko.
Dále byl panem poslancem Michálkem uplatněn návrh doprovodného usnesení Sněmovny, který má dvě části. Za prvé navrhuje určit mandátový a imunitní výbor jako orgán rozhodující o důvodech ztráty nároku na plat a paušální náhrady nebo jejich části z důvodu neúčasti poslance na jednání komory nebo jejích orgánů bez řádné omluvy. Za druhé vyzývá poslance, aby postupovali v souladu s § 34 odst. 4 věty druhé a třetí zákona č. 236/1995 Sb. a oznamovali svoji nepřítomnost z důvodu dočasné pracovní neschopnosti příslušnému orgánu Sněmovny. K tomuto usnesení Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujímá souhlasné stanovisko.
Vládním návrhem se zabýval dne 7. listopadu garanční rozpočtový výbor, který k oběma pozměňovacím návrhů, jakož i k návrhu druhé části doprovodného usnesení zaujal nedoporučující stanovisko. K návrhu první části doprovodného usnesení výbor zaujal názor, že je návrh nehlasovatelný.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za pozornost. To je z mé strany vše.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu prvnímu místopředsedovi vlády. Nyní otevírám rozpravu. Do rozpravy je jako první přihlášen s přednostním právem pan předseda Michálek, po něm s přednostním právem pan místopředseda Sněmovny Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych uvedl tento bod, který se týká navrhovaného řešení otázky rostoucích platů. Ta situace je dneska taková, že poslanec bere průměrně, pokud si vezmeme toho funkcionáře, který je místopředseda výboru, což je tady drtivá většina lidí, 95 tisíc korun čistého měsíčně, v čemž jsou samozřejmě započteny i náhrady, které jsou paušální, to znamená, nemusí se vykazovat. Navrhuje se zvýšení o 20 %, z toho 10 % tvoří navýšení koeficientu z 2,5 na 2,75. To je to mimořádné skokové zvýšení. A cca nějakých těch 10 %, to bude růst mezd v nepodnikatelském sektoru, který je automatický, který je zabudován již do toho platného zákona.
Já si myslím, že je naprosto logické, že tato otázka vyvolává pozornost veřejnosti a vyvolává vždycky pozornost veřejnosti, s tím zkrátka nic neuděláme, protože logicky když se řekne, že poslanci si zvyšují plat o 20 tisíc měsíčně, tak řada lidí, kteří ani těch 20 tisíc korun měsíčně neberou, to vnímá jako problematické. My se s tím samozřejmě musíme vypořádat. Je to politická otázka jako každá jiná.
Pokud jde o návrh vlády, vláda navrhuje, aby platy politiků rostly jenom v důsledku růstu platů v nepodnikatelském sektoru, to znamená, aby nedocházelo k mimořádnému nárůstu koeficientu z toho takzvaného Hamáčkova automatu. Připomeňme si situaci, ve které tento návrh byl předložen. Ten návrh byl předložen podle mého názoru primárně proto - a předložila ho menšinová vláda Andreje Babiše bez důvěry - aby se ukázalo, že tady je hodná vláda, která předkládá snížení platů politiků, a tady je zlá Poslanecká sněmovna, která si ty platy nechce snížit. Takže logicky, když jsme dostali tento návrh, který vypadá celkem rozumně, tak my jsme si řekli - my to podpoříme, pane Babiši, tady máte našich 22 hlasů, my to podpoříme, a jestli se dá dohromady těch 78 hlasů, tak to projde. To samozřejmě vyvolalo poměrně řekl bych diskuse uvnitř různých klubů, protože podpora tomu návrhu tam vůbec nebyla jednoznačná.
Pokud jde o to ratio, tak se musíme vrátit k tomu, co je to vůbec parlament. Parlament je reprezentativní těleso, které má reprezentovat obraz společnosti, zastupovat zájmy všech tříd napříč celou společností. Parlament není skupina nejchytřejších lidí ve státě, není to skupina manažerů, kteří by měli mít manažerské platy, zkrátka mělo by to být těleso, ve kterém se budou promítat všechny zájmy v celém národě. A z toho také vyplývají dva extrémy, ke kterým může dojít, pokud jde o odměňování, pokud jde o platy poslanců.
Prvním extrémem jsou příliš vysoké platy. A v tomto případě parlament neplní svoji reprezentativní funkci. Musíme si říci, že už dneska typický poslanec bere víc než 98 % zaměstnanců v České republice. Pokud má parlament plnit tuto svoji reprezentativní funkci, tak samozřejmě nemůže mít absurdně vysoké platy, protože by se odtrhl od běžných občanů. Stal by se elitou, stal by se kastou, která zastupuje zájmy vysokopříjmových skupin. A musíme si říci, že někdy nám to tady tak i funguje, když jsou schvalovány návrhy, které vystihují zejména potřeby vysokopříjmových skupin.
Pokud jde o ten druhý extrém, tak jsou to příliš nízké platy. To je případ, kdy je vyvolána závislost poslance na jiných příjmech, například od korporací, a je vyvoláno prostředí, které může fungovat k tomu, aby v něm bujela korupce. To je druhý extrém, který je naprosto nežádoucí. Když se podíváme na historii, tak máme řadu příkladů. Například v Římě, kde byly funkce neplacené a vedlo to k tomu, že se ty funkce kupovaly a že v Římě u těch funkcí v Římské republice bujela korupce. ***