(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Paní poslankyně Balcarová má zájem o doplňující otázku, tak prosím.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Já jsem jenom chtěla uvést panu premiérovi, že jsem říkala, že se bránil moratoriu, ne že se bránil navýšení poplatků. Já jsem si historii nastudovala, dokonce jsem čerpala ze stenozáznamu z mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k těžbě lithia těsně před volbami v roce 2016. A tam vy právě i říkáte, že jste pro to, aby se navýšily poplatky, a uvádíte tady, že až desetinásobně. Já jsem se chtěla zeptat, o jaké výši navýšení uvažujete. A jestli můžeme tedy počítat s tím, že i kdybyste v tuhletu chvíli nenavýšili ty poplatky okamžitě, jestli tedy od ledna 2020 budou v zákoně navýšeny. Jestli to tam bude tedy takhle určeno od 1. ledna 2022. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér bude odpovídat na doplňující otázku. Prosím.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak to se omlouvám, já jsem vám špatně rozuměl. Tak samozřejmě to není rozhodnutí moje, bude o tom samozřejmě rozhodovat Poslanecká sněmovna. Takže já jenom budu urgovat paní ministryni Novákovou, aby to dala co nejdřív na program vlády.
A co se týká lithia, tak je tady pan ministr životního prostředí. Tady stále vlastně dochází k nepochopení mezi zákonem, kde je nějaké právo průzkumu, ale my tvrdíme, že tady k žádné žádosti o těžbě nedochází, a rozhodně budeme proti tomu. A trvám na tom, aby DIAMO, a myslím že pan ministr, jsme se domluvili s paní Novákovou, že chceme, aby DIAMO se v tom angažovalo a aby v podstatě stát se v tom angažoval a nenechával to na privátní firmě, kdy by se tedy zbavil veškerého nerostného bohatství.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Věře Kovářové, která bude interpelovat ve věci rozpočtové a jiné kotrmelce naší vlády. Připraví se pan poslanec Feri.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, na začátku své interpelace se vrátím k deficitnímu státnímu rozpočtu, jehož parametry vládní koalice schválila minulý týden. Co moc nechápu, je to, k čemu vlastně taková Národní rozpočtová rada slouží, když vydá své stanovisko k rozpočtu až týden poté, co rozpočet projde prvním čtením. Není to závažná vada zákona a rozpočtové odpovědnosti? Nepředložila by vaše vláda jiný rozpočet, kdyby znala stanovisko rozpočtové rady? Ano. Předsedkyně této rady už od září vehementně kritizuje rozpočtovou politiku vaší vlády a její deficitní rozpočet. Výslednou zprávu ale dodala až nyní. Ptám se znovu, k čemu tato rada vlastně slouží, když za a) dodává svou zprávu tak pozdě a za b) když ji vláda ignoruje a neposlouchá.
Kdyby to byl jediný problém, ale děje se toho víc, co svědčí o zmatcích. Jsou to třeba vaše protichůdná vyjádření ohledně privatizace ČD Cargo, kdy s nadsázkou každý den říkáte něco jiného a pokaždé se to liší od slov pana ministra dopravy, který za rezort nese zodpovědnost.
Dále je to vyhazov náměstka Malého na MPO, který měl mít na starosti zavádění vysokorychlostního internetu a musel uvolnit místo panu Pilnému, který neuspěl ve volbách. Co to přinese panu Pilnému, už víme. Co to ale znamená pro zavádění vysokorychlostního internetu?
A ještě poslední příklad. Stav mostů v ČR. Nechci strašit, ale růžově to rozhodně nevypadá. A teď jsem se ke všemu dočetla, že ŘSD ani po dvou měsících nezačalo plnit pokyn pana ministra dopravy k mimořádné kontrole mostů v jeho správě. Kde to tedy jsme?
Třešničkou na dortu je pak (upozornění na čas) generální ředitel Finanční správy.
Ptám se tedy, jak si tyto rozpočtové kotrmelce prosím vysvětlujete a zda byste mohl zhodnotit to, o čem jsem hovořila.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně tady vznesla asi šest nebo sedm interpelací. Tak nevím, na co mám odpovídat. Pan Malý, to byla taková šedá myš na Úřadu vlády, kterou jsem tam objevil. Byl tam úplně na nic. Vzal jsem ho k sobě, vyřešili jsem Uber. Poslal jsem ho na MPO jako náměstka na internetizaci, protože nikdo s tím nic nedělal, a paní ministryně se rozhodla tak, jak se rozhodla, tak se zeptejte jí. Pan Malý se mnou bude dále spolupracovat a určitě budeme bojovat proti nejdražším tarifům mobilních operátorů možná v Evropě.
Takže já bych tedy k tomu rozpočtu. To je dobrá otázka, na co máme tu Národní rozpočtovou radu. Víte, ona je nezávislá. A teď co tedy publikovali, tak to je úplně neuvěřitelné. A vy vlastně tady porovnáváte - dneska ráno byl přebytkový rozpočet. Představte si, že máme přebytkový rozpočet k 31. říjnu, i když máme v plánu deficit 50 mld. A to je stále dokola. Já říkám, my plánujeme deficit a potom máme radost, že máme přebytek. A my ho máme stále. Od roku 2016 byl velký přebytek a potom je vyrovnáno. A paní Schillerová slíbila, že i tento rok bude vyrovnaný.
Takže na co je rozpočtová rada? No tak to nevím, to se neptejte mě. Já můžu k té zprávě, protože rozpočtová rada vlastně nám sdělila, co bude za 50 let. No to je neuvěřitelné, že to dokáže. Takže ona předložila první svoji zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kde se snaží popsat jejich vývoj v příštích 50 letech. Tak to fakt gratuluji. Zákon neukládá Národní rozpočtové radě, že musí předkládat své zprávy o udržitelnosti veřejných financí právě na 50 let. A tak tento dokument je iniciativním dokumentem, kterým Národní rozpočtová rada chce patrně přispět k vysvětlení svého postoje k tomuto tématu. Nejde tedy o dokument, kterému by předcházela nějaká širší diskuse nebo který by prošel nějakou oponenturou. Je to v podstatě názor Národní rozpočtové rady opírající se o metodu extrapolace současných trendů. Jak autoři sami uvádějí, co by se dělo, kdyby současná rozpočtová politika zůstala taková, jaká je, a kdyby se populační a ekonomický vývoj ubíral směrem, o kterém se domníváme, že je nejpravděpodobnější.
Problém zvolené metody extrapolace je minimálně ve dvou oblastech. V prvé řadě je to délka období. Propočítávat vývoj nějakých veličin na 50 let je jistě možné a je i možné ho propočítat i na delší období, na sto let, dvě stě let. Jsme si však při použití této metody vědomi jejího základního úskalí, totiž že budoucnost vidíme jako zvětšenou přítomnost? Jsme při ní schopni postřehnout změnu trendu? Nebo i vědomý zásah administrativy do vývoje? Protože jaký výsledek v tomto postupu dostaneme? No nepochybně takový, který musíme postavit pod mnoha otazníky, protože o tom, jaká bude budoucnost, natož tak vzdálená, víme jen málo a budou o tom rozhodovat politici, kteří přijdou po nás.
Druhým problémem je fakt, že současná vláda se problému vývoje veřejných financí věnuje. Není tím, kdo by pasivně přijímal vývoj, ale hledá aktivním způsobem, jak podpořit pozitiva vývoje, odstranit neefektivnost či nehospodárnost, zlepšit příjmy veřejných rozpočtů, potlačit negativní trendy. Ovšem toto úsilí vlády zcela zanikne, pokud se nastolí výchozí předpoklad, že současná rozpočtová politika není dobrá. To se v podstatě předpokládá, tvrdí-li se, že současné trendy po 50 letech skončí v deficitu sektoru veřejných rozpočtů ve výši 230 % HDP. Absurdní ptákovina!
Jen pro ilustraci základních čísel, se kterými zpráva pracuje. Při růstu HDP v průměru 1,8 % by HDP v současných cenách se dostala přibližně k úrovni 13 tisíc miliard Kč, potom by státní dluh předpokládaný zprávou byl 30 tisíc miliard Kč. Neuvěřitelné. Takže k čemu takový absurdní propočet slouží? K tomu, abychom vysvětlovali, že jde o naprosto falešný spekulativní propočet? Nebo má sloužit k politickému boji nyní, když je v parlamentu návrh státního rozpočtu na příští rok s minimálním deficitem ve výši 40 mld.? A současně podle předpokladu letošní státní rozpočet skončí kolem nuly a nikoliv kolem plánovaného deficitu 50 miliard.
O tom, že české veřejné finance jsou v současnosti v relativně velmi dobrém stavu, že se snižuje zadluženost - znovu ukážu, paní poslankyně, tabulka, tady. Jsme jedni z nejlepších v Evropě. Stále jdeme dolů. Vidíte. Odkdy jsem nastoupil jako ministr financí, jede to dolů. Kalousek, pamatujete, kolik zadlužil. 670 miliard, pokud jste nezapomněla.
Takže jsme ve velmi dobrém stavu, kupodivu ani ve vztahu k ostatním zemím EU. Jaký by asi tak byl propočet stejných trendů pro některé členské země (upozornění na čas), kde se nyní jejich veřejný dluh blíží 100 % HDP?
Tak. Já vám uvolním místo tady. ***