(18.10 hodin)
(pokračuje Birke)
Na druhou stranu právě proto jsem, a možná stejně jako můj předřečník pan kolega Janda, právě na rukoudání, a protože Milana Hniličky si vážím vaším prostřednictvím, jako bývalého hokejku, a myslím, že drží slovo. A pokud jsme připraveni to otevřít a začít to debatovat, tak si myslím, že můžeme dojít k situaci, kdy se sportem je třeba něco dělat. Není to pravé, není to levé, ale je potřeba to vyřešit, protože zkrátka a dobře, takhle to dál nejde.
Děkuji a omlouvám se za to, že jsem vyplnil celý limit.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Děkuji za přesné dodržení času na faktickou poznámku a vracíme se zpátky do obecné rozpravy. Slovo dostane pan poslanec Jan Bauer, připraví se pan poslanec Ivo Pojezdný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, hezký podvečer. Vážené dámy a pánové, taktéž jsem vyrůstal a stále žiji ve sportovním prostředí, tak si dovolím být ne prvoplánovitě kritický, protože to si opravdu český sport v žádném případě nezaslouží, nicméně bych chtěl na úvod říci možná malé podivení nebo údiv, protože je evidentní, že na začátku té diskuse vystoupil vládní poslanec, shodou okolností v jedné osobě vládní zmocněnec, s podle mého názoru relativně příkrou a ostrou kritikou poměrů na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které se tam děly v minulých letech, mimo jiné i pod vládou jeho vlastní strany, hlavně pod vedením současného koaličního partnera. A přiznám se, já jsem teď viděl, že pan ministr odešel, že jsem zatím neslyšel - současný ministr školství, mládeže a tělovýchovy zatím mlčí a nevyjadřuje se, tak ani bývalá paní ministryně se nevyjadřuje a mlčí. Protože ta slova, která tady zazněla, by myslím nemohla potěšit žádného ministra, který nese odpovědnost a který tady slyšel ta slova, která tady byla řečena. Je to logické. Mě by zajímal názor současného ministra školství, mládeže a tělovýchovy, který zatím mlčí, a my mu tady připravujeme to, že přibližně jednu třetinu těla toho ministerstva odkrojíme a pravděpodobně zůstane pouze Ministerstvo školství a mládeže. Doufám, že do budoucna nepřijde návrh, aby třeba odešlo i Ministerstvo školství, pak by mu třeba zůstalo pouze Ministerstvo mládeže. Ale zajímal by mě především jeho názor, co si o tom všem myslí. (V sále je rušno.)
Sport mě velmi zajímá a svých kolegů, kteří jsou členové podvýboru pro sport, se pravidelně ptám, co je nového. Já jsem si vždycky dal tu práci na začátku tohoto volebního období, abych si přečetl programové prohlášení z ledna 2018 - (V sále je rušno.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím vás, já vás přeruším. Poprosil bych všechny poslance, pokud mají něco důležitého, ať to řeší v předsálí, protože nikomu není příjemné, když hovoří do hučícího sálu. Děkuji mnohokrát. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji, pane místopředsedo.
Já jsem si dal tu práci a na začátku tohoto volebního období, kdy vznikala vláda bez důvěry, jsem si přečetl programové prohlášení a musím říci, že bohužel k mému údivu chudinka sport skončil až na posledním, 34. místě celého toho seznamu, na té poslední stránce, a rok jsem čekal, co nového, jako velký fanda do sportu. A já naprosto souhlasím s tím, co tady na začátku řekl pan předkladatel Milan Hnilička, že současný sport má mnohé úspěchy, ale má také mnohé problémy, že stojí za to, abychom se tomu věnovali. Rok čekám, jestli přijdeme s něčím novým. Pak přišlo druhé programové prohlášení vlády, které jsem si také v té kapitole sport přečetl, zase je na posledním místě, na pěkné stránce číslo 40, kde se tomu věnuje jedna kapitola, a během toho roku se skutečně nestalo nic, a dokonce i moji kolegové v jižních Čechách, protože se věnuji hlavně venkovskému sportu, se vždycky ptali, kdy konečně přijdou a začnou se realizovat ta velká slova, ta velká pecka, která přijde na podporu sportu, protože v obou těch dvou programových prohlášeních je napsáno, že se budou výrazně navyšovat finanční prostředky do sportu.
Rok čekám, a proto se spíš řečnicky ptám: děje se to, bude se to dít? Má se připravit nový zákon o podpoře sportu. Rok na to čekám. Bude to, nebude to? Bude nějaký nový? Je to už rok. Připravíme víceleté finanční plány - což je velký problém financování sportu, protože vše se prostě vážně k jednomu fiskálnímu roku. Bude se to dít, nebude se to dít? Podpora přímého rozdělování peněz přímo sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, svazům atd. Děje se to během toho roku? Děláte to, neděláte to? Vím, že některé věci se dějí, a věřím, že mi pan předkladatel odpoví. Větší zapojení odborníků do všech oblastí sportu - nevím, jestli se ta situace zlepšila, nebo ne. Podpora tréninkových středisek, což je prostě bolavé místo českého sportu, opět jestli tady může padnout nějaká zmínka. Peníze ze státního rozpočtu na významné mezinárodní sportovní akce jinak, než se to dělalo v minulosti. Opět by mě zajímalo, jestli se v tom něco změnilo. A mimo jiné ve spolupráci s obcemi a s kraji připravíme finanční prostředky tak, aby se zainvestovala podle mého názoru významně podfinancovaná infrastruktura pro česká sportoviště.
Takže z toho důvodu, ať se na mě pan předkladatel nezlobí, já mu jeho upřímný názor neberu, že chce s českým sportem něco udělat, ale během toho roku čekání na konkrétní výsledky ta pecka, to, co jsem očekával, je, že je tady poslanecký návrh podepsaný 51 poslanci, který mimo jiné je o tom, že se konstatuje, že na minulém a současném Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy se to dělalo podivně. MŠMT, ruce pryč od těch peněz, vy to neumíte. To rozdělování peněz se bude dělat jiným způsobem a z toho důvodu přicházíme s agenturou, kde se to bude dělat úplně jinak a transparentněji.
Chtěl bych tomu samozřejmě věřit. Proto jsem si přečetl důvodovou zprávu a ne jako opoziční politik, ale jako člověk, kterého skutečně zajímá, co je podstatou toho návrhu, jsem si chtěl připravit nějaké argumenty, které pochválí ten návrh a které třeba zkritizují ten návrh. A když jsem si přečetl tu důvodovou zprávu, a ono to tady dneska už několikrát zaznělo, tak se musím přiznat, že ani vláda, odkud tento návrh pochází, protože samozřejmě vládní zmocněnec má být přímo podřízen panu premiérovi, nepodpořila tento návrh, dala neutrální stanovisko, a naleznete tam tři stránky zpochybňujících připomínek. A čím více se do toho začtete, tak tím více otazníků a tím více otázek se objeví. Bohužel, říkám bohužel. Slova jako nesystémové, vláda postrádá, vláda doporučuje zvážit, je to nevhodné, je to atypické, nutné vyjasnit, nutné rozpracovat, návrh nereflektuje, nepovažuje vláda za shodné, není zřejmé - takto vypadá ten text v rámci vládního stanoviska, která dala neutrální stanovisko.
Možná, že než domluvím, tak dorazí pan současný ministr školství, mládeže a tělovýchovy, pardon, a řekne nám, jestli mu vadí, že jedna třetina těla jeho ministerstva - pravděpodobně tento návrh získá podporu - odejde z jeho ministerstva. Tak mě zajímá jeho názor.
Vážený pane ministře, moc prosím prostřednictvím pana předsedajícího, jestli byste se k tomu mohl vyjádřit. Ale stanoviska ostatních ministerstev jako kontaktních ministerstev, jako je MŠMT, Ministerstvo financí, obrana, spravedlnost, vnitro, nemluvím o ÚOHS, který dokonce dal nesouhlasné stanovisko, tak opět k tomuto návrhu, kde jsem očekával jako opoziční poslanec podporu, si přečtete slova jako návrh nereflektuje, je sporný, je problematický, přináší nejistotu, neřeší, chybí, není jasné, nutné rozpracovat, nutné dořešit, nerespektuje, není důvodné, nepřípustné, nesouhlasíme, navozuje dojem - takto ministerstva řízená buď stranami, anebo stranou, odkud pochází předkladatel tohoto návrhu, se vyjadřují k té práci, kterou tady předvedl.
A teď ten úplný závěr. Já bych nechtěl být ten, který boří dobré myšlenky a dobré nápady skutečně něco s českým sportem udělat, ale mám pocit, že to, co tady teď máme k dispozici, není návrh zákona, ale má spíš podobu věcného návrhu zákona, který samozřejmě obíhá nějakým připomínkovým řízením po všech ministerstvech, a podle mého názoru vzhledem k té kritice, ne z mé strany ani z opozice, ale kritice z vlastních řad prakticky je nedopracovaný a není hodný, abychom o něm hlasovali, protože skutečně vyžaduje významné dopracování.
Proto bych závěrem chtěl především požádat buď minulou paní ministryni, ale hlavně současného pana ministra, který se prostřednictvím té důvodové zprávy velmi kriticky vyjádřil k tomuto návrhu, aby tady jednoznačně řekl své stanovisko.
Děkuji za pozornost.***