(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl poslanec Zdeněk Ondráček. A nyní přečtu omluvy, které mi tady přistály na stole. Poslanec Lubomír Španěl se omlouvá mezi 16. a 19. hodinou z důvodu jednání. Poslanec Jaroslav Dvořák se omlouvá od 14.30 hodin do konce jednacího dne a zároveň do konce tohoto týdne, do 2. 11. 2018 včetně. A poslanec Karel Tureček se omlouvá mezi 15. a 19. hodinou z pracovních důvodů.
Nyní tady mám jednu faktickou, takže poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Opravdu jsem neměl v úmyslu komentovat tuhle velmi neobvyklou řeč. Nicméně byl jsem zmíněn ve vztahu k jednomu gestu a byla tady uvedena zcela nepravdivá informace, že jsem označil tímto gestem pana premiéra, když hovořil o tom, že jsem jednička.
Ono to tak vůbec nebylo a pamětníci si jistě pamatují, že tímto gestem, já už si vlastně ani nepamatuji, jaké bylo (oživení v sále), ale že tímhle gestem označil pan předseda Topolánek komunisty. Komunisté také velmi protestovali a já jsem potom v té diskusi vysvětloval, že já jsem na rozdíl od nich to gesto pochopil tak, že pan předseda vlády říká: Kalousku, jsi jednička. Tak takhle to bylo. Vy jste to řekl úplně opačně, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Ondráčku.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Kalousek. Další faktická. Žádám o vystoupení pana poslance Zdeňka Ondráčka. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane kolego Kalousku prostřednictvím pana předsedajícího, já se omlouvám, v tu dobu jsem ještě sloužil státu a viděl jsem to pouze v televizi. Ano, bylo to tak, jak říkáte vy. Omlouvám se.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní požádám o vystoupení v obecné rozpravě poslance Radka Rozvorala. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi, abych se za poslanecký klub SPD vyjádřil k žádosti Policie České republiky k vydání poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání a k naší práci v mandátovém a imunitním výboru zabývající se touto problematikou.
Na úvod je třeba říci, že hnutí Svoboda a přímá demokracie odmítá podpořit snahu neúspěšného prezidentského kandidáta, pana Michala Horáčka, kriminalizovat poslance Zdeňka Ondráčka za jeho verbální kritiku, a tím se veřejně zviditelňovat. Naše rozhodnutí nevychází z podpory poslance Ondráčka a jeho politického jednání. Vychází ze skutečnosti, že pan Horáček chce kriminalizovat politického konkurenta za věci, které sám jiným dělá a v jiných případech schvaluje. Pan Horáček nemá žádný morální nárok na kritiku jednání jiných. Je to manipulátor, který hrubě urážel nejen členy SPD a hrál si na falešnou roli morálního arbitra české politiky. Arogantně sel v politice vítr a teď fňuká, že sklidil bouři.
V celé věci je potřeba si hlavně uvědomit, že jak pan Ondráček jako poslanec, tak také pan Horáček jako kandidát na prezidenta jsou oba politicky exponovanými osobami, které musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. Tak to alespoň popisuje nález Ústavního soudu ke kolizi práva na svobodu projevu a práva na ochranu osobnosti veřejně činných osob z roku 2014, ve kterém se mimo jiné uvádí následující - cituji: "Obecně pak platí, že limity přijatelné kritiky jsou širší u politiků než u soukromých osob a že osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy a jiní, musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané. " Konec citátu.
Všichni, co tady sedíme, jsme se za svou dráhu politika zcela určitě setkali alespoň jednou s nějakou kritikou nebo pomluvou od své politické konkurence. A pokud bychom to měli pokaždé řešit trestním oznámením, tak bychom za chvíli nedělali nic jiného. Varuji proto před takovouto kriminalizací politiky, jelikož jsem přesvědčen, že je to velice nebezpečné. Pokud má pan Horáček pocit křivdy, má možnost podat žalobu v rámci občanskoprávního řízení.
Závěrem mi dovolte sdělit stanovisko poslaneckého klubu hnutí SPD k žádosti Policie České republiky k vydání poslance Zdeňka Ondráčka. Vzhledem k tomu, že všechny tyto mé argumenty, které jsem zde sdělil, zazněly i v drtivé většině i od kolegů napříč politickým spektrem na jednání mandátového a imunitního výboru, doporučili jsme s mým kolegou Mílou Roznerem poslaneckému klubu SPD hlasovat proti vydání poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání a stejně jsme oba hlasovali i na mandátovém a imunitním výboru.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní přečtu dvě omluvy. Pan ministr Dan Ťok se omlouvá od 16.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A pan poslanec Jan Skopeček se omlouvá od 15 hodin do konce dnešního jednání.
Máme tady dvě žádosti o faktické poznámky. Pan poslanec Farský... nebo do obecné? A pane poslanče Bartoni, vy faktickou, nebo obecnou? Obecnou. Takže první jde pan poslanec Farský tím pádem. Připraví se pan poslanec Bartoň.
Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s pozicí poslaneckého klubu Starostové a nezávislí, ke kterému jsme se po diskusi dostali. Nejsme soudem. Řešíme jen to, jestli v tomto případě uplatnit imunitu a nevydat k trestnímu stíhání jednoho z poslanců, který se z našeho pohledu dopustil dost velkého přesahu tím, že z této budovy a z ochrany tohoto území zaútočil na jiného politika, na občana České republiky. A když jsme zvažovali, jestli je to situace, pro kterou má platit imunita, pro kterou se má vztahovat ta ochrana k tomu, abychom byli svobodní ve svých vyjádřeních, svobodní ve svých názorech a mohli říkat skutečně, co chceme, tak jsme vyhodnotili, že na tyto případy se nevztahuje.
My nejsme nadlidi v tom, že bychom si mohli dovolit odsud napadat kohokoli, útočit na kohokoli a pak říct: My máme imunitu, na nás se nevztahují tyto zákony a my budeme čekat, dokud tady budeme v této budově a bude odloženo to trestní stíhání, po dobu výkonu naší funkce. My jsme vyhodnotili, že toto není správně, protože se tady potýkáme s jedním velkým problémem naší společnosti, který se pořád zvětšuje a zvětšuje, a to je hrubnutí komunikace ve veřejném prostoru. Není to jen otázka sociálních sítí, kde si každý může najít různé útoky. Ať v soukromých zprávách nebo i v různých komentářích je určitě nachází. To, co by jindy ti diskutující do očí neřekli, to, co by ve společnosti, na ulici nezaznělo, a jsem rád, že nezaznívá, tak se stává v komunikaci na sociálních sítích standardem. A pokud tady zároveň vidíme, že jeden z nás vystupuje způsobem, který je za hranou slušné komunikace, kdy tady napadá lidi mimo tuto Poslaneckou sněmovnu způsobem, který skutečně je posouvající komunikaci do úrovně, která nemá probíhat, tak my, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, ať si to ke své funkci připojujeme, nebo ne, tak samozřejmě určitý standard chování, jednání a komunikace do společnosti vysíláme. A toto není v pořádku. Říkat o někom, že je vekslák a spolupracovník StB, aniž bych to měl v tu chvíli podložené, znamená, že příště budeme jak útočit? Na sebe, to si ještě můžeme dovolit. Ale jak útočit vně této budovy? Kam až posuneme hranice běžné komunikace mezi lidmi, než se tato komunikace bude stávat a stane standardem? A co bude dalším krokem?
Já si myslím, že to je přesně ten moment, který bychom překračovat neměli. A měli bychom i nést odpovědnost za to, jakým způsobem jednáme, jakým způsobem komunikujeme, protože ten způsob ovlivňuje celou společnost. Proto jsme toto vyhodnotili jako situaci, která se skutečně pod imunitou neskrývá. To není za žádný politický projev v Poslanecké sněmovně, to není za to, že vyjádřil svůj názor na jiné směřování kohokoli jiného. To je prostá pomluva. Policie to také tak vyhodnotila a požádala nás o vydání. A sice můžu souhlasit s kolegy, a souhlasím s tím, že může tuto situaci občan řešit samozřejmě i v občanskoprávním řízení, a nechť ji řeší. Ale zároveň bych mu neupíral možnost podat trestní oznámení. A tak jako u každého jiného běžného občana by proběhlo trestní řízení. Není žádný důvod, aby stejně neproběhlo i u kolegy Ondráčka. Proto budeme jako klub hlasovat pro vydání. Nežijme za sklem, nežijme v akvárku, žijme jako běžní lidé. A za své činy nesme odpovědnost. ***