(11.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Že bylo sníženo pojištění všem zaměstnancům o 1,6 procentního bodu, je prostě pravda. Já to vítám. To byl dobrý krok, já jsem to ocenil. Protože jsme snížili daňové zatížení našich zaměstnanců. To je v pořádku. Co je na tom špatně? Kde úpí logika? Snížilo se každý měsíc za těch deset let o 1,6 % každému zaměstnanci daňové zatížení? (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano, nebo ne?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Vítězslav Válek (správně Vlastimil). Připraví se pan poslanec Kupka také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající, a doufám, že jsem se trefil do toho, co je faktická poznámka. Takže prostřednictvím pana předsedajícího k paní ministryni Maláčové. Chřipka rozhodně není krátkodobé onemocnění nebo krátkodobá neschopnost. Je to pro mnoho pacientů smrtelná choroba, očkuje se proti ní. A dokonce bych řekl, že z obecného globálního pohledu je to daleko závažnější onemocnění než zápal plic. To není žádná kritika, jenom spíš odborně.
A myslím si, že tady je kámen úrazu. Možná by stálo za to, abychom si řekli - a je škoda, že to neprošlo zdravotním výborem, mea culpa, že jsem nenavrhl, aby to zdravotní výbor projednával - abychom si řekli, čemu říkáme a co jsou to ta onemocnění, kdy ten člověk je fakt tři dny nemocný. Co je to vlastně za onemocnění? O nich bychom se měli pobavit. Protože to, co tady padá, úrazy, rakovina, chřipka, zápal plic, nic z toho tam nepatří.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Kupka, připraví se pan poslanec Staněk také k faktické poznámce. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Martin Kupka: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, mě několik verbálních přestřelek tady vyprovokovalo k tomu, abych se podíval na skutečná data. Troufnu si tvrdit, že Ústav zdravotnických informací a statistiky je dostatečně věrohodný zdroj takových informací o tom, jak je to ve skutečnosti se statistikou ukončených případů pracovní neschopnosti. A ten graf vypadá takhle. Jasně dokazuje, že není pravda, že změnou právě těch počtů krátkodobých pracovních neschopností došlo fakticky k navýšení těch dlouhodobých. Došlo ke změně statistického ukazatele. A to je velmi jednoduché, protože v okamžiku, kdy z toho vypadla celá řada těch krátkých pracovních neschopností, tak tomu vzorku, ze kterého se odvozuje ono procento dlouhodobých pracovních neschopností, prostě přirozeně těch dlouhodobých zbylo víc. Ale je jasný argumentační faul, pokud z toho vyvozujete, že tím pádem došlo k tomu, že víc lidí bylo stiženo komplikacemi souvisejícími s přecházením nemocí.
Já jsem se snažil také dohledat něco, co by ukázalo na ty informace, nebo na ten závěr, který přednesl pan kolega Zaorálek prostřednictvím pana předsedajícího. Jestli existuje nějaká analýza, která by říkala, že se od roku 2008 vyskytovalo ve společnosti rázem víc lidí, kteří přecházeli své banální nemoci, a tím podléhali komplikacím. Žádná taková analýza neexistuje, a dokonce se troufnu tvrdit, a je to jasné z průběhu té křivky, že tomu nenasvědčuje nijak ani ta celková statistika případů pracovní neschopnosti. Prostě žádný dramatický výkyv směrem nahoru se tam v dalších letech už neodehrál.
Prosím, respektujme základní data, která tady jsou k dispozici a nevyvozujme amatérsky - (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Pavla Staňka. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane předsedající. Nebudu dlouho zdržovat. Jenom vysvětlím, co jsem myslel tou úpějící logikou. Omlouvám se panu předsedovi Stanjurovi, který je momentálně nepřítomen. Neřekl to přímo on, zaznělo to obecně z pravé strany našeho sálu. Jestliže čtyři procenta nebo čtyři a půl procenta lidí zvýší nemocnost, tak my potrestáme všechny zaměstnance tím, že jim vrátíme zpátky to procento. To byla ta úpějící logika, děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Paní poslankyně Procházková, která je poslední přihlášená do faktických poznámek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já mám faktickou poznámku vůči panu doktorovi poslancovi Válkovi, který tady řekl zajímavý argument, že - něco o třídenní nemoci. To vypadá, jako že vůbec nepochopil to, že tady nám jde o to zaplacení těch prvních tří dnů. Nejde o třídenní nemoc, ale o to zaplacení těch prvních tří dnů. Nejde o třídenní nemoc, ale i těch prvních tří dnů následující nemoci. To není jenom o tom, že pacient přijde na tři dny k penězům. To je o tom, aby si lehl hned na začátku té nemoci, aby neroznášel ty bacily. Vůbec nechci jíst rohlíky poprskané streptokokem, vůbec ne. Vůbec se mi nelíbí, když zemře mladý muž na myokarditidu, protože kvůli tomu, aby neztratil peníze první tři dny, tu nemoc přechází a nakonec zemře. Já to zažila na záchrance. Opravdu si myslím, že je vhodné, aby si člověk lehl hned první den, aby neroznášel ty bacily. A vůbec důležité je pro podnikatele, aby nenakazil i další pracovníky. Vždyť to všichni vidíme, a co pak budou dělat, když jim lehne celá pekárna? Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyni Věře Procházkové. Vyvolala ještě jednu faktickou poznámku paní poslankyně Pekarové. A paní kolegyně Gajdůšková řádně přihlášená do rozpravy stále čeká. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já chci jenom říci zcela jasně tady na mikrofon, že přece nikdo nikomu nebrání jít na neschopenku. To je tady taková zvrácená snaha o argumentaci, která vyznívá tak, že my tady nutíme chudáky nemocné lidi nebo s úrazy a takovými věcmi chodit do práce. To přece není pravda. A jestli je někomu v tu chvíli - ano, chápu, že někdo může mít velmi nízké příjmy a pro něj i ty tři dny výpadku jsou prostě problém, to chápu, ale plošně to tak rozhodně není. Naprostá většina lidí si tu svoji neschopnost, nebo respektive ten určitý výpadek prostě může dovolit, mohou se také samozřejmě připojistit a tak dále. Ale ve chvíli, kdy tady budeme tvrdit, že vlastně nutíme ty lidi chodit do práce, tak je to spíše o tom, co je pro ty lidi větší hodnotou, jestli to jejich zdraví, nebo něco jiného.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Vyvolala ovšem další tři faktické poznámky. Nejdříve paní poslankyně Věra Adámková, poté kolegyně Černochová a dále paní kolegyně Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Je pravda, že akce vzbuzuje reakci, a říkala jsem si, že budu dneska velmi zticha - nemůžu. Je to pro úplné doplnění informací. Používejme informace, které víme opravdu přesně. A mohu vás upozornit, že vím naprosto přesně, kolik lidí - a jsou tam dva póly těch ekonomických ukazatelů tedy. Jednak to jsou ti, kteří vydělávají dost, ale bojí se o své místo, a jednak jsou to ti, kteří vydělávají málo a bojí se i o těch pár korun. Takže děláme opakovaně koronarografie na dovolené. Ty lidi si ani nelehnou, protože nechtějí. Čili tato čísla se samozřejmě nikam nedávají. Není to statisticky hodnoceno, ale není pravda, že ti lidé si mohou jít lehnout. Oni prostě nemohou. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Adámkové a nyní faktická poznámka paní kolegyně Černochové. Připomínám, že jsme ve třetím čtení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, já jsem dneska ještě nevystupovala. (Předsedající: Ne, to nebylo vůbec vůči vám, paní kolegyně.) Musela jsem reagovat, nebo chci reagovat na svoje předřečnice, protože si přece nemůžeme tady, jak všichni sedíme, myslet, že my v případě, že projde tento návrh, změníme chování lidí. Že nebudou poprskávat rohlíky, že budou chodit k lékaři, že se nebudou bát toho, o čem tady mluvila druhá kolegyně, že ten zaměstnavatel na ně bude pohlížet skrze prsty, protože budou doma s chřipkou nebo jakýmkoliv jiným onemocněním.
Já nevím, myslím si, že v té debatě už to tady zaznělo někdy v úvodu. Já bych možná jenom zopakovala to, že pokud zaměstnavatel chce předejít takovýmto věcem, aby mu nějaký zaměstnanec chodil po kancelářích a šířil bacily, tak může udělat to, co my jsme třeba udělali na městské části Praha 2. My máme takzvané sick days. Jsou to čtyři dny za rok, kdy zaměstnanec může toto volno čerpat. Nepodléhá to žádné kontrole ze strany posudkových komisí, že by pak někdo chodil k někomu domů, zvonil u těch lidí, jestli jsou doma a opravdu leží v posteli, anebo jestli si vyřizují své jiné záležitosti, které si prostě potřebují vyřídit - zubaře, jiného lékaře. Takže tohle je podle mě ta cesta, jak motivovat zaměstnavatele, aby ve svých firmách, ve svých podnicích měli tuto možnost, tento bonus pro své zaměstnance, a neřešit to skutečně tím návrhem, který tady tolik obhajujete. Protože chování lidí nezměníme. ***