(15.30 hodin)
(pokračuje Kott)
Proto jsme připravili komplexní pozměňovací návrh, který administrativu zjednoduší, aniž by šel cestou, že zelenou naftu prostě zrušíme. Za takovéto zjednodušení administrativy by nám asi zemědělci příliš nepoděkovali. Návrh zemědělského výboru chce tyto cíle dosáhnout v podstatě takovými třemi kroky. Za prvé je to snížení počtu skupin osob provozujících rostlinnou výrobu a zároveň chov hospodářských zvířat ze tří současných skupin na dvě, tedy zavedení pouze dvou sazeb vratky daně. Za druhé je to zavedení možnosti prokazování spotřeby minerálních olejů úředními evidencemi a využití ročních normativů těch nejlepších podniků minimální spotřeby k určení výše nároku na vrácení daně. Za třetí je to prodloužení zdaňovacího období z jednoho měsíce na jedno čtvrtletí, respektive jeden rok u živočišné výroby.
A ještě mi nyní dovolte, abych stručně ty jednotlivé tři kroky okomentoval.
Takže snížení počtu skupin osob provozujících rostlinnou výrobu a zároveň chov hospodářských zvířat pro účely vracení spotřební daně dělených podle intenzity chovu hospodářských zvířat ze tří skupin na dvě je jedním ze způsobů snížení administrativní zátěže. Úprava počtu sazeb i výše vratky je navrhována tak, aby ve srovnání s rokem 2018 zůstala zachována intenzita podpory. Z návrhu proto nevyplývá snížení podpory ani zvýšení nároků na státních rozpočet.
Výhodou umožnění prokazování spotřeby minerálních olejů pomocí ústředních evidencí je pro dotčené subjekty zrušení povinnosti vést evidenci o skutečné spotřebě. Na straně správce daně dojde ke zjednodušení kontrolní činnosti. Ta se omezí pouze na kontrolu správnosti údajů, které jsou vedeny v ústředních evidencích, respektive na kontrolu, zda byla daná plodina na konkrétním pozemku skutečně pěstována nebo bylo hospodářské zvíře skutečně chováno, ustájeno.
Za třetí. Také prodloužením zdaňovacího období dochází ke snížení administrativní zátěže spočívající v prodloužení zdaňovacího období, a tedy snížení počtu podání při uplatňování nároků. Při prokazování spotřeby pomocí úředních evidencí bude zdaňovacím obdobím kalendářní rok, případně při prokazování evidence o skutečné spotřebě kalendářní čtvrtletí.
Přijetím zákona ve znění komplexního pozměňovacího návrhu zemědělského výboru se umožní v příštích letech tak jako v původním návrhu udržet dosavadní stavy chovaných hospodářských zvířat v České republice, popřípadě i dosažení žádoucího zvýšení jejich počtu včetně jejich přínosu pro životní prostředí, což je zejména zachování kvality půdy. Při snížení administrativy dojde ke zlepšení ekonomické situace chovatelů hospodářských zvířat, zvýší se rentabilita chovu hospodářských zvířat a bude to mít i pozitivní sociální dopad do života obyvatel na venkově.
Na závěr mi ještě dovolte, abych avizoval zkrácení lhůty na projednání mezi druhým a třetím čtením podle § 95 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny na sedm dnů. K tomuto se přihlásím v podrobné rozpravě a dovolil bych si vás požádat ve třetím čtení o podporu těchto našich pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kottovi. Svého stranického kolegů předběhne pan kolega Ondřej Benešík, který se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená vládo, já jenom na návrh paní poslankyně Černochové. Myslím, že je to chvályhodné, zejména v České republice. Jsme přece jenom pivovarnická velmoc. Ale přece jenom jestli existuje nějaký limit na takto nezdaněné pivo, byť to, které se vyrábí v rámci výuky a praxe, anebo jestli neexistuje takový limit... Jestli neexistuje, tak jestli je možno vést nějakou diskuzi i třeba s odbornými kruhy, se školami, které se tím zabývají, jestli je nějaké množství, které je běžně v nějaké časové jednotce vyrobeno. Protože za určitých okolností hrozí, že i to nekomerční využití může být zneužito.
Já si vzpomínám na jednu historku, která tak nějak koluje u nás po Slovácku, že jistý spolek, možná hasiči, možná myslivci, měli ve svém účetnictví položku dva tisíce za inkoust a jiné tekutiny. Takže přece jenom, jestli by se neměla vést diskuze o nějakém limitu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Marian Jurečka, připraví se pan poslanec Jan Pošvář. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl ještě teď v této obecné rozpravě blíže okomentovat právě ten pozměňovací návrh, který byl projednán a doporučen zemědělským výborem, protože ho považuji v dnešní době, kdy hovoříme o tom, jak vypadá naše krajina po problémech s klimatem, o tom, abychom lépe hospodařili s vodou a lépe chránili půdu proti erozi, já ten návrh považuji za velice důležitý. Protože my tím vlastně říkáme, že chceme opravdu dlouhodobě, systémově, motivovat zemědělce k tomu, aby v daleko větší míře měli pestřejší osevní postupy, aby se vraceli k plodinám, které třeba nemají úplně takovou vysokou ekonomickou přidanou hodnotu pro ně.
Výčet těch plodin, já si dovolím ho ještě rozvést, je poměrně výrazný. Jsou to brambory, chmel, ovoce obou těch dvou druhů, ať už je to velmi vysoká, či vysoká pracnost. To stejné u zeleniny. Obě dvě ty kategorie zeleniny jsou zde uvedeny, cukrová řepa, a co jsem v tom svém prvním příspěvku zpravodaje zemědělského výboru nezmínil, tak jsou i bílkovinné plodiny. To znamená opravdu plodiny, které zvyšují svým kořenovým systémem absorpční kapacitu půdy, zlepšují právě půdu, která je dlouhodobě třeba utužená, mají samozřejmě také příznivý dopad na kvalitu půdy.
Proto si myslím, že tito zemědělci, kteří opravdu v těch svých osevních postupech dokážou třeba i díky této motivaci začít něco měnit ve svém hospodaření, si zaslouží takovouto systémovou podporu právě i tímto nástrojem.
Když jsme před třemi lety v této Poslanecké sněmovně znovu obnovovali takzvanou zelenou naftu, tak tehdy jsme ji v tom prvním roce vrátili pouze pro rostlinnou výrobu paušálně. Rok poté v návaznosti na vývoj krize v zemědělství, především v sektoru mléka a vepřového masa, jsme tehdy právě i na poslanecký návrh tehdy kolegy Šrámka zavedli odstupňování té zelené nafty právě i podle intenzity živočišné výroby. A teď si myslím, že stojí za to, když tu možnost máme, zvážit právě i podporu těch, kteří i v rámci rostlinné výroby dokážou mít zajímavý dobrý pozitivní hospodářský přístup ke krajině, tak je ocenit i touto formou. Protože z toho, řekněme, fytosanitárního hlediska ta větší diverzifikace osevních postupů i určitým způsobem nepřímo může snižovat i takové věci, jako je pesticidní zátěž, snižování nutnosti aplikace fungicidů, ale i třeba insekticidů, protože správné střídání plodin v osevním postupu, které tady tímto návrhem motivujeme, má opravdu logiku a smysl.
Proto bych byl rád, abychom našli shodu na této podpoře, byť na rovinu poctivě přiznávám, že určitý výpadek do státního rozpočtu to způsobí. Ten je odhadován na základě dat Ministerstva zemědělství někde v objemu okolo 315 milionů korun.
Z hlediska transparentnosti je nutno poznamenat, že evidence toho, co zemědělec dnes pěstuje, je opravdu poměrně přesná. Tam je ta chybovost prakticky vyloučena, protože zemědělec v rámci jednotné žádosti uvádí, co má v osevním postupu. Je to kontrolováno satelitními snímky. Takže i tady si troufnu říct, že i tento princip a tento návrh je opravdu v maximálně možné míře transparentní a zároveň také poměrně jednoduše administrovatelný.
Takže se budu potom ještě jednou ozývat ve třetím čtení. Budu prosit o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi za jeho vystoupení. S faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Připraví se kolega Pošvář. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím budu reagovat na kolegu Benešíka. V současné době je zákon o spotřební dani postaven tak, že kdo v příslušném kalendářním roce vyrobí více než 200 litrů piva, musí platit spotřební daň, a to bez výjimek. A ta škola, která mě vlastně na toto upozornila, škola v Podskalské ulici, vyrobí při výuce více než 200 litrů piva za rok. A toto pivo se většinou znehodnocuje při laboratorních cvičeních z chemie a mikrobiologie, ale část se použije na prezentaci školy na různých akcích. Třeba například při tom výročí 150 let bylo možné ochutnat to pivo, které tam studenti vyrábějí. Tady opravdu je jistota toho, aby to někdo nezneužíval. Ta bude v tom, že v tom mém pozměňovacím návrhu bude, že se to pivo nesmí prodávat. A skutečně tato škola neprodala ani deci piva, takže je nespravedlivé to, že vlastně z toho odvádí daň, přestože na straně příjmů má nulu. ***