(13.10 hodin)
(pokračuje Pávek)
Podle mého názoru a úsudku je nejlepší cesta tento zákon neschválit, tak aby se Ministerstvo vnitra znovu muselo konsolidovat v této oblasti a aby zkrátka předložili návrh nový, jednoduchý, srozumitelný, který formou všeobecných výjimek osvobodí anebo zmírní dopady do života této společnosti, společnosti všech lidí v České republice. Protože to se dotýká všech, nejenom podnikatelů, nejenom příspěvkových organizací měst a obcí, nejenom škol, školek, domovů pro seniory, knihoven, muzeí, středních škol, vysokých škol, ale i obyčejných lidí, kteří dneska všude podepisují ty souhlasy, kteří se nedozvědí, kdo vlastně sedí vedle jejich dítěte ve školce, protože tam je napsáno žák 12 a ten je přiřazen ke jménu někde v trezoru. Takovéhle nesmysly.
Já jsem před tím rokem zažil neuvěřitelné příběhy v provozu. Zažil jsem ředitelku školky, která odešla do předčasného důchodu, aby nebyla s GDPR, tak jak jí bylo prezentováno, konfrontována. Vůbec si neuměla představit, jak toho dráčka, koloběžku nebo psaníčko, kterými si děti označují ty svoje pytlíky a skříňky, jak zařídit, aby k tomu nikde nebylo přiřazeno jméno a už proboha se nikde neobjevila jejich fotka.
Takovýhle hámotiny vymysleli na Ministerstvu vnitra před několika lety a dneska nám to sem cpou. Cpou nám to sem po termínu, cpou nám to sem prostě jakoby v časové legislativní tísni. A já vůbec nechci z toho vyvodit žádnou politickou odpovědnost ani pro stávajícího ministra, ani pro toho předchozího. Prostě to někde uteklo. Jestli za to nese politickou odpovědnost ten přepředministr, já nevím. Ale navrhuji tento zákon prostě neschválit.
Myslím si, že pokud tento zákon projde - a teď nezávisle na politickém přesvědčení, spektru, koalici, opozici - tak bude mít obrovský dopad do této společnosti. A každý z vás, kdo nepodpoří jeho neprojití, na tom ponese spoluodpovědnost. Ta hysterie v loňském roce stála národohospodářsky viděno určitě miliardy peněz. Na všech těch opatřeních, protiopatřeních, školeních, jakoby úplných nesmyslech. Když ten zákon dneska projde v té podobě, v jaké je, i s těmi úpravami, které napříč tím spektrem navrhujete a navrhujeme, abychom zmírnili ty dopady, tak budou ty národohospodářské škody pokračovat a přidá se k tomu ještě obrovská šikana a další nárůst byrokracie.
Já vám děkuji za pozornost a věřím ve vaši statečnost a úsudek, že tento návrh zákona nepodpoříte. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a budeme pokračovat v rozpravě. Jako první další je přihlášen pan poslanec Luzar, poté pan poslanec Martínek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, milé kolegyně, milí kolegové, nechci zde zneužívat třetí čtení k obsáhlým proslovům k materiálu, který jsme již vícekrát diskutovali, a to je GDPR. Od mého předřečníka již tady zazněly některé argumenty, které nutí k zamyšlení. Ale dovolte mi osobní názor na tuto věc. Je to jeden ze zákonů, kterému jsem věnoval snad možná i nejvíc času ve Sněmovně. Procházel jsem semináře, účastnil jsem se debat na různých úrovních, v různých výborech, setkával jsem se jak s lidmi z venčí, kteří jsou zainteresováni přímo na tomto zákoně, tak s jejich odpůrci, kteří vnímají, že tento zákon může být problémový. Z toho všeho jsem se snažil s maximálním vědomím a svědomím připravit návrh pro náš poslanecký klub, jak se vyrovnat s těmi návrhy, které jsou.
Již od začátku jsem hovořil, že mám určité výhrady k pasáži, kterou nazývám obecně generální výjimkou pro média. Snažil jsem se tuto výjimku změnit, neuspěl jsem. Byl na mě činěn i nátlak z toho pohledu, že bych chtěl ubírat svobodu médiím. Z druhé strany byly činěny kroky k tomu, aby se přesto do toho návrhu k těm médiím aspoň doplnilo něco, co by vyvrátilo ty mé obavy z toho bezbřehého omezení, bez toho bezbřehého zrušení jakékoliv kontroly nakládání s osobními údaji, které v tom zákonu vůči médiím je obsaženo.
Pokusil jsem se navrhnout a odborně prodiskutovat návrh nějakého v uvozovkách etického kodexu, který by byl kontrolován Úřadem pro ochranu osobních údajů a který by alespoň trošku nutil ta velká média pro své zaměstnance, pro ty, kteří pracují s osobními údaji, aby je donutil alespoň k nějakému etickému chování vůči těm datům, vůči tomu nařízení, které je z Evropské unie přesunuto k nám. Bohužel jsem neuspěl a i garanční ústavněprávní výbor tento návrh nedoporučuje ke schválení.
Velice mě to mrzí, zvlášť s ohledem na to, že v posledním týdnu, čtrnácti dnech zažíváme, všichni tady, předpokládám, lavinu emailů žádajících naopak větší transparentnost a větší uvolnění v oblastech týkajících se bezpečnosti - policie, vyšetřování, soudy, žádosti, prověřování, a dalších -, které volají po větší transparentnosti. Dávám to do souvislosti, tyto dva návrhy, protože ono to k tomu spěje. Z jedné strany máme absolutní volnost pro média, která vlastně nebudou muset říkat nikomu nic dle tady toho nařízení Evropské unie. Z druhé strany je tady bezpečnostní hledisko orgánů, které by ze zákona měly mít zachovány nějaké principy práce s těmito údaji, a je tady voláno po jejich větším uvolnění. Mám z toho velice špatný pocit, přiznám se vám, a sám budu zvědav, jak budete k jednotlivým pozměňovacím návrhům přistupovat a jak k nim budete vstřícní, popřípadě ne.
Zakončím svoji debatu, nebo svoje vystoupení tím, že je to velice složitý zákon. A jak již tady bylo řečeno, to nařízení platí. Podle toho nařízení všichni již fungujeme a ty hororové scénáře, které nám byly předkládány, se nenaplnily. Bohužel v hlavách lidí, kteří pracují s osobními daty, to neustále je, neustále jsme zaplavováni informacemi od ředitelů škol, od učitelů a dalších, jak mají postupovat, když někam s dětmi jedou, jestli můžou ty fotky z té soutěže někam dát. A to jsou záležitosti, které jsou pro mě absolutně absurdní. Přesto to v té společnosti vře. A zrovna tuto oblast třeba ten návrh vůbec neřeší. Nechává to volně k dispozici rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Znovu zdůrazňuji, my tu máme úřad, který je pověřen, a máme zákon, který na to všechno pamatuje. Proto nehrozí, že bychom se ocitli v nějakém právním vakuu a že by osobní údaje zůstaly někde ležet, jak se říká, na ulici. Tento úřad funguje, dle mého názoru funguje velice dobře a velice rozumně přistupuje k aplikaci těchto zákonů, které před námi jsou v ochraně osobních údajů.
Já bych proto za svoji osobu doporučil, abychom v těch výjimkách, nebo v tom zjednodušení té směrnice, tak jak je ze začátku předkládáno v těchto návrzích, přistoupili s velkou uvážlivostí a hlavně zhodnotili stávající dopad. To nařízení platí už půl roku. Já bych doporučoval této Sněmovně, abychom se k tomu třeba za rok, za dva vrátili. Podle zkušeností, které bude mít Úřad pro ochranu osobních údajů s praktickou aplikací tohoto nařízení Evropské unie, abychom až později hledali správné cesty, jak uplatnit možnost zmírnit negativní dopady GDPR na českou společnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než pozvu dalšího řečníka, přečtu nějaké omluvenky. Omlouvá se nám pan místopředseda Petr Fiala od 13 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů, dále předseda vlády inženýr Andrej Babiš od 13 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Krutáková mezi 13.12 a 14. hodinou z důvodu jednání ve volebním kraji.
Nyní prosím pana poslance Martínka. ***