(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, jeho odpověď na tuto interpelaci bude provedena písemně.
Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Pávek na paní ministryni Janu Maláčovou a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, já bych vám rád přečetl jeden z mnoha dopisů, který jsem obdržel a který mě zaujal svou tristností.
"Můj otec byl v loňském roce vážně nemocný a po půlročním pobytu v nemocnici se nám podařilo si ho vzít domů do domácí péče. Domů přišel s tracheostomickou kanylou a PEGem s velmi omezenou možností pohybu. Se štěstím se nám podařilo sehnat paní, která o něj denně pečovala střídavě se mnou. Požádala jsem jeho jménem o příspěvek na péči. Tuto žádost jsem podala v červenci 2017. Do dnešního dne není vyřízena. Opakovaně jsem úřad telefonicky kontaktovala, ale vždy mi bylo jen řečeno, že žádostí je mnoho a máme čekat dál. Také vám připadá absurdní, že na vyřízení jedné sociální dávky budeme zanedlouho čekat rok? S pozdravem..."
Paní ministryně, já se vás chci zeptat, jestli o tom máte povědomí, o tomto zdlouhavém vyřizování žádostí. Chci se vás zeptat, jestli v této věci budete konat z úrovně ministryně směrem dovnitř do úřadu, do ministerstva, nebo jestli byste upřednostnila třeba možnost iniciace změn souvisejících zákonů tady ze Sněmovny tak, aby maximální lhůty pro vyřízení žádostí byly stanoveny zákonem. Děkuji vám za odpovědi.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám slovo paní ministryni Maláčové, přečtu omluvu. Pan poslanec Ferjenčík se omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.
Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedající, vážení poslanci, vážené paní poslankyně. Vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, pevně doufám, že váš dotaz, zda o těchto věcech mám povědomí, nebyl myšlen vážně.
Řízení o příspěvek na péči včetně lhůt upravuje správní řád společně se zvláštními právními předpisy, tj. zákonem o sociálních službách a zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zákonné lhůty činí celkem 105 dní.
MPSV si je vědomo problémů lhůt při posuzování zdravotního stavu lékařskou posudkovou službou. Danou situací se intenzivně zabývá. Hledáme všechny způsoby řešení. Víte, že Česká správa již v únoru tohoto roku přistoupila k mimořádným opatřením, která měla maximálně snížit počet nedodělků. Využila jsem možnost výpomoci mezi pracovišti, mimořádné odměny pro kmenové lékaře při zpracování posudků nad normu i smluvními lékaři. Koncem června se podařilo na první instanci stabilizovat stav. K 22. říjnu tohoto roku neeviduje ČSSZ žádný posudek v řízení o příspěvek na péči po lhůtě.
Hlavními faktory, které mají dopad na lhůty ve zpracování posudků, je nepříznivá personální situace lékařů posudkové služby, která spočívá v nedostatku lékařů v České republice jako takové. Ten se sekundárně odráží v dlouhodobé značné neobsazenosti systemizovaných lékařských míst v resortu práce a sociálních věcí. S tím pak souvisí i vysoké pracovní zatížení posudkových lékařů, což má dopad i na dodržení zákonných lhůt pro vypracování posudků. Tyto personální problémy jsou v současné době zvýrazněny i stanovením věkové hranice 70 let v zákoně o státní službě. Navíc ke dni 31. 12. 2018 končí lékařům lékařské posudkové služby výjimka z této věkové hranice stanovená v § 195a zákona o státní službě, která se týká zhruba sta posudkových lékařů. Vyvstává tak reálné riziko, že od roku 2019 budou chybět potřebné kapacity posudkových lékařů, a budou tudíž ohroženy nároky pojištěnců a osob se zdravotním postižením. Proto je nezbytné na tuto situaci reagovat.
Chtěla bych upozornit, že jedna z prvních novel, které jsem předkládala dva týdny po svém jmenování do úřadu, bylo právě předložení návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Je to sněmovní tisk 263. Návrh obsahuje dvě základní opatření ke stabilizaci lékařské posudkové služby. Navrhuje se převod lékařů z režimu zákona o státní službě do režimu zákoníku práce, tak abychom mohli využívat i lékaře starší 70 let - upozorňuji ještě jednou, 70 let. Tím by byl odstraněn věkový limit a zajištěno pružnější sjednávání pracovněprávních vztahů. Dále se navrhuje převod některých kompetencí, tj. posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího řízení v oblasti nepojistných sociálních dávek, z posudkových komisí MPSV na Českou správu. Vzhledem k tomu, že by se i v odvolacím řízení posuzovalo monokraticky a využilo by se synergických efektů ČSSZ, zkrátila by se lhůta pro vydání posudku i v odvolací agendě. Aktuálně je sněmovní tisk projednáván v Poslanecké sněmovně a pevně doufám, že se jej podaří schválit do konce roku, tak abychom tuto krizovou situaci v lékařské posudkové službě vyřešili.
Délka řízení o příspěvek na péči je ovlivněna také tím, že se posuzuje řada skutečností sociální a zdravotní situace osoby, což vyžaduje součinnost více subjektů včetně poskytovatelů zdravotních služeb. Co nejkratší doba řízení, to je doba mezi podáním žádosti a přiznáním nebo nepřiznáním příspěvku na péči, je snahou celého resortu. MPSV připravuje změnu zákona o sociálních službách, která bude předložena v první polovině příštího roku. U příspěvku na péči bude pozornost věnována právě oblasti řízení. Smyslem úpravy bude racionalizace, zjednodušení některých procesních kroků v případě stanovení lhůt, ve kterých budou muset být určité úkony provedeny. Změna by měla zasáhnout i oblast sociálního šetření. Věříme, že zpřesnění pravidel sběru informací o schopnosti samostatného života té dané osoby v přirozeném sociálním prostředí je jedním z vhodných opatření.
Věřte mi, že tyto dopisy také dostávám. Dostávám jich několik desítek týdně. A jsem si té kritické situace vědoma. Takže toto za mě vše. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní ministryně. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Pávek: Děkuji. Já tedy mám dvě doplňující otázky. Ta první je, to znamená, jestliže tato paní, která iniciativně vezme svého tatínka z nemocnice ve stavu, který vyžaduje dokonce i zdravotnickou péči, což je podle mě žádoucí stav, aby ti lidé nezůstávali v nemocnicích, nebyli k tíži tomu systému, protože ten pobyt je tam nesrovnatelně dražší, že čekala rok na schválení příspěvku na péči proto, že to leželo někde u posudkového lékaře, kterých je málo. Já jsem si některých systémových problémů vědom, o kterých mluvíte. Ale zdá se mi, že to nebude asi jenom to čekání na posudkového lékaře, že tam možná hrozí i skutečně prodlení v rámci toho administrativního procesu v rámci MPSV, resp. správy sociálního zabezpečení.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Ano, jak jste zmiňoval. Problém není pouze v nedostatku lékařů, kteří nechtějí... nebo vlastně máme problém s tím, že máme obecně problém s lékaři. A pak samozřejmě specificky v lékařské posudkové službě. Proto vláda v minulosti právě zareagovala akčním plánem na to, aby do budoucna zde bylo více lékařů. Tuším, že to číslo bylo 2 000 studentů ročně složí přijímačky na vysoké školy. Nicméně i přesto, že uspějí, tak nejsou přijímáni ke studiu. Je to ale věc, která bude vyřešena v řádu deseti let, protože tam je ta doba studia plus atestace atd. A nicméně ten výsledek není jistý na konci. Ale kromě té absence, a nevím teď, jestli jste zmiňoval kde, ve kterém regionu ta paní, které se to týká, žije, tak jen průměrně máme obsazenost lékařů posudkové služby na celkem 40 %. Ale přiznávám, a sama jsem to zmínila, že problém je taky v té oblasti sociálního šetření. Tam právě budeme reagovat novelou stoosmičky a pevně doufám, že se celý ten proces zrychlí a zefektivní.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Adama Vojtěcha a připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, velmi mě znepokojila zpráva zveřejněná Českou televizí, která reflektuje výsledky průzkumu Vysoké školy ekonomické napříč zdravotními pojišťovnami. Hlavním kamenem úrazu jsou finanční rezervy zdravotních pojišťoven, které jsou, zdá se, jedním slovem bídné, jakkoliv mají zůstat letos v mírném přebytku. Pojišťovny nejsou absolutně připravené na období výraznějšího ekonomického poklesu, kdy u těch nejlépe si stojících pojišťoven vydrží rezervy maximálně 30 dnů. Takovou nepřipravenost zdravotních pojišťoven nepovažuji za velmi dobrou vizitku, spíše to považuji za potenciální průšvih.
Vážený pane ministře, jaké kroky se chystáte udělat pro zajištění připravenosti zdravotních pojišťoven na horší ekonomické časy? Děkuji za odpověď.***