(16.40 hodin)
(pokračuje Kopřiva)
Kromě toho, že hospodaření Českého svazu bojovníků za svobodu je absolutně netransparentní, provází ho řada kontroverzních kauz. Především výroky a minulost současného předsedy a bývalého důvěrníka Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky, na které řada významných členů svazu reagovala odchodem. Hospodaření svazu dokonce před zhruba dvěma lety kritizoval sám bývalý ministr financí Andrej Babiš. Bohužel, nestalo se nic.
Jsem všemi deseti pro, aby se oceňovali lidé, kteří bojovali a bojují za svobodu a demokracii, ale udělování medailí spřáteleným soudruhům za peníze daňových poplatníků opravdové bojovníky podle mě znevažuje. Proto mě zajímá, kdo rozhodl o návrhu na udělení podpory Českého svazu bojovníků za svobodu ze státního rozpočtu 2018 a podle jakého klíče. Je podle vás současný styl vedení a hospodaření Českého svazu bojovníků za svobodu v pořádku? A za třetí, máte v plánu nějak přehodnotit finanční podporu této organizace? (Upozornění na čas.) Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jelikož paní ministryně není přítomná, na interpelaci bude odpovězeno písemně.
Další v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský. Není přítomen. Takže další v pořadí je pan poslanec Jiří Valenta. Ten přítomen je. Má interpelaci na pana ministra Petříčka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, sice jsem byl v nedávné době na tomto místě ubezpečován předsedou vlády, že se tzv. Benešovy dekrety resp. poválečné dekrety prezidenta republiky rušit u nás v žádném případě nebudou, že se tedy nemáme čím zabývat a že to je pro nás již jednou uzavřená záležitost, ovšem velká část občanů naší země to cítí odlišně. Věci jsou, a to bez ohledu na názory premiéra Babiše, jaksi stále více v nebezpečném pohybu a je dosti smutné, že on to neregistruje. Kupříkladu nejenom že rostou aktivity Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jehož akce se sunou stále blíže k území naší republiky, ale začínají se v tomto smyslu probouzet i někteří významní politici. Mohu jmenovat německého ministra vnitra stavebnictví a domoviny Horsta Seehofera, který v srpnu prohlásil, že dokumenty z října 1945 jsou nespravedlivými dekrety, které se neshodují s hodnotami EU.
Osobně vidím v jeho prohlášení obrat postoje o 180 stupňů a na rozdíl od premiéra Babiše obrovské hrozící riziko pro naše občany. Plíživé úsilí o přepis výsledků druhé světové války, návrat nejen spravedlivě odsunutých nepřátel, kolaborantů a zrádců našeho státu a oprávněně zkonfiskovaného majetku k nám nyní přichází od nacionalistické strany AfD, která nyní získala ve volbách do bavorského parlamentu přes 10 % hlasů a 22 mandátů. Ptám se: To skutečně nebude Ministerstvo zahraničí na projevy a pokusy o revizi poválečného vývoje, byť v zemi našeho spojence v NATO, spolučlena EU, jinak také největšího dovozce našich výrobků, nikterak reagovat? Potom bych se musel ptát, komu že vlastně slouží.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A slovo dostává pan ministr zahraničí. Prosím, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dovolte mi reagovat na vaši interpelaci ve věci nárůstu tenze ohledně rušení tzv. Benešových dekretů.
Dovolte mi nejprve konstatovat, že nárůst tenze ohledně narušení tzv. Benešových dekretů Ministerstvo zahraničí v současné době ve světě nezaznamenalo a nevnímá. Všechny hlavní politické strany se drží Česko-německé deklarace jako základu pro zacházení s minulostními otázkami. Jedinou neznámou je samozřejmě pro nás, a vy jste to i zmínil, Alternativa pro Německo, která je však neznámou i pro německé partnery, pro domácí politické klima v Německu a je svými postoji k EU i k minulostní problematice na parlamentní úrovni osamocena.
Zmínky představitelů AfD ohledně dekretů v rámci předvolební kampaně v Německu, např. před zemskými volbami v Bavorsku či Hesensku, jsou natolik ojedinělé a vytržené z kontextu, že je za negativní tendenci nelze označit. Pozorujeme naopak pozitivní trend v přístupu německých sousedů vůči náhledu na společnou minulost, ať již na spolkové, či zemské úrovni. Během mé první zahraniční cesty do Berlína nebyla otázka Benešových dekretů zmíněna a vůbec tematizována. Ani během posledních setkání předsedy vlády Andreje Babiše s kancléřkou Merkelovou či bavorským předsedou Söderem nebyly minulostní vztahy našich zemí obsahem jednání. Naopak bylo s uspokojením konstatováno, že jsme díky deklaraci našli pro obě strany akceptovatelný způsob, jak zacházet s našimi společnými dějinami.
V současné době se tak soustředíme na aktuální evropské otázky a v oblasti bilaterální především na otázky hospodářské nebo vědeckotechnické spolupráce. Dovolte mi vás ujistit, že v případě, že bychom vnímali, že naši vládní partneři na německé straně budou tematizovat Benešovy dekrety, tak na to budeme řádně reagovat. Nicméně naše Česko-německá deklarace z roku 1997 nám dává velmi silný základ pro to, abychom uzavřeli minulost, věnovali se budoucnosti a abychom křivdy spáchané v minulosti na obou stranách již nevztahovali do našich vzájemných vztahů. V tomto duchu obě strany od té doby postupně důstojně postupují. A k tomu i slouží např. Česko-německé diskusní fórum nebo Česko-německý fond budoucností. To jsou aktivity, které podporují naše vzájemné vztahy, a myslím, že to dokládá to, že naše vztahy jsou velmi, velmi silné. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Valenta: Já jenom na doplnění a velice krátce. Začnu od konce. Co se týče té Česko-německé deklarace, tak tu považuji za zcela nevyváženou, dysbalanční, v neprospěch ČR. A bude určitě třeba se v této souvislosti zabývat válečnými reparacemi ze strany Německa, což samozřejmě učiním. A budu toto projednávat zde na půdě Sněmovny s panem premiérem Babišem.
Co se týče té tenze ke zrušení Benešových dekretů, tak nevím, jestli třeba registrujete vyjádření předsedy maďarského parlamentu nebo ministerského předsedy Maďarska Orbána, který jako vyloženě explicitně na evropské půdě toto označil za nepřípustné a něco podobného přesně ve smyslu jako pan Seehofer. I když si tedy pana Orbána na druhé straně, co se týče migrační politiky jeho země, vážím. Ale v tomto případě on také nemá pravdu. A takových politiků by bylo více. Takže jako byl bych docela rád, aby vaše ministerstvo, váš úřad, začaly trošku více registrovat tyhlety tlaky (upozornění na čas), protože nejenom v Bavorsku mám plno známých a vím, že to je trošku jinak.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Já bych ještě doplnil, že např. pan ministr vnitra Seehofer ta slova, která mu přičítáte, v takovém znění úplně nepronesl. Sice se účastnil diskuse, nicméně on sám se k minulostním otázkám vyjadřoval v souladu s tím, jak jsou nastaveny naše vzájemné vztahy.
Co se týče Česko-německé deklarace, já ji považuji za vyvážený základ pro naše vztahy. A je také zřejmé, že naše vztahy se za posledních dvacet let od jejího podepsání dostaly na zcela novou úroveň.
V případě Maďarska věřím, že pan premiér při návštěvě pana premiéra Orbána může to téma nadnést. Je to také možná otázka na naše kolegy z ANO, aby si toto vyjasnili. A já věřím, že i s našimi přáteli na Slovensku tato vyjádření, já jsem o tom hovořil i s panem ministrem Lajčákem, vnímáme velmi negativně, a je to pro mě téma na jednání s našimi maďarskými partnery, kde můžeme vnímat některé jiné oblasti spolupráce jako pozitivní. Nicméně já jsem připraven se bavit s Maďary velmi otevřeně o řadě dalších otázek. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Baxa na pana ministra Miroslava Tomana. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Baxa: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážené členky, vážení členové vlády. Moje interpelace směřuje na nepřítomného ministra zemědělství pana Tomana. Týká se tématu, které je s rezortem zemědělství spojeno, řekněme, okrajověji, ale pro oblast památkové péče je velmi důležité.
Moje interpelace směřuje k tomu, zda pan ministr Toman opravdu rozhodl o zrušení speciálního dotačního programu na památky v oblasti památkové péče, který byl před několika lety zaveden na Ministerstvu zemědělství, naposledy ve výši 500 mil. korun, a znamenal velice nejenom vítaný, ale zásadní příspěvek k péči o památkové dědictví ve venkovských oblastech České republiky. Byl to dotační program, který umožňoval získávat dotace i na památkově hodnotné stavby, které ještě nejsou prohlášeny kulturními památkami a které tvoří nedílnou součást naší venkovské krajiny, jako jsou např. kapličky, křížky a tak podobně. ***