(16.20 hodin)
(pokračuje Mračková Vildumetzová)
Já třeba řeknu, že v minulém roce všechny ty rezervy, tak jak tady bylo hovořeno, to znamená nespotřebované výdaje těch jednotlivých resortů, tak tam právě byly ty finanční prostředky, kde Ministerstvo financí našlo ty 4 mld. na opravy silnic druhých a třetích tříd pro kraje. A já věřím tomu, že tomu tak bude i v tom příštím roce. Že paní ministryně velmi bedlivě sleduje rozpočty všech resortů a že sleduje, jakým způsobem naplňují tu výdajovou část. A pokud není naplněna a jsou tam ty nespotřebované výdaje, tak se pak snaží, samozřejmě v rámci těchto finančních prostředků, je samozřejmě podle zákona nějakým způsobem přesunout. Ty peníze nezmizí, ty finanční prostředky na těch resortech v těch rozpočtech jsou.
Chtěla bych říct ještě jednu důležitou věc. V minulém roce se tady schvaloval také rozpočet se schodkem 50 miliard. Já doufám, že jste všichni dneska dobře poslouchali, protože pořád úplně nechápu, když tady pořád hovoříte o té nezodpovědnosti. K 22. říjnu letošního roku má rozpočet přebytek 6,3 mld. A v minulém roce jsme tady také schvalovali rozpočet se schodkem 50 mld.
Musím také říct jednu důležitou věc. Já si myslím, že paní ministryně financí s celou vládou se opravdu velmi snaží. A všichni víte, že na ministerstvech sledují, že jsou neobsazená místa, že jsou tam černé duše a další. Ta opatření z hlediska té výdajové části dělá.
Já to opět převedu, omlouvám se, na hejtmanku Karlovarského kraje. Já jsem u mě třeba zavedla opatření, že opravdu veškeré objednávky a faktury a smlouvy jdou přes hejtmana a bez jeho parafy prostě z toho kraje neodejdou. A garantuji vám, že za mého působení na kraji ke mně řada těch objednávek už nedoputovala po mém vrácení. A to je fakt. Já si myslím, že i touto cestou jde paní ministryně financí a že se v maximální míře snaží. Samozřejmě ty rezervy jsou vždycky a to tady také dneska zaznělo od pana premiéra.
Ale zase, já jsem samozřejmě poslankyní teď velmi krátce, ale z druhé strany, a to mi určitě pan Stanjura potvrdí, že bohužel poslanci tady schvalují ty právní předpisy a přenášejí tu administrativní zátěž a ty další povinnosti, na které se musí zaměstnávat ti další úředníci. A to je taky fakt, který bychom si měli všichni uvědomit. Já v současné chvíli nechávám zpracovat na svém krajském úřadě paní ředitelkou všechny agendy. Protože my pořád přidáváme ty agendy, ale žádné neodebíráme. A jsou některé agendy, které ti úředníci jenom dělají, ale nejsou pro nikoho, ničemu neslouží, nemají žádnou efektivitu. Takže si myslím, že to je ta cesta toho, abychom docílili, aby došlo právě ke snížení počtu úředníků.
Doufám, že jsem se vyjádřila úplně ke všemu. Já jsem tedy přesvědčena o tom, že Ministerstvo financí udělalo rozpočet zodpovědně. Je mi jasné, že opoziční strany budou říkat, že je to špatně. Znovu říkám ten údaj: v minulém roce jsme schválili rozpočet, který měl schodek 50 mld., k dnešnímu dni je v přebytku 6,3 mld. Myslím si, že toto číslo hovoří za vše.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana předsedu Stanjuru, připraví se paní poslankyně Kovářová.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Jedno číslo říká vše. K 22. 10. přebytek 6,3 miliardy. Já s tím číslem nemám problém. Nedíval jsem se, má to paní ministryně. Ale tak ať nám paní ministryně řekne i jiné číslo. Kapitálové výdaje k 22. 10. Neinvestovat a říct, že mám přebytkový rozpočet, umí každý. Mohl bych použít oblíbené sousloví pana prezidenta, ale neudělám to. To umí úplně každý.
Souhlasím s tím, že mnohé zákony přinášejí další administrativu obcím a krajům. Ale pět let hlasuji já proti těm zákonům. Paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, vaši kolegové hlasují pro tyto zákony. Já myslím, že legendární PAP výkaz by každý starosta nejradši hodil Ministerstvu financí na hlavu každý den. Pět roků řídíte Ministerstvo financí. Proč jste pomocné analytické podklady nezrušili, k čemu vlastně jsou? Financování dvojek a trojek. Proč to dělat jednoduše, když to jde dělat složitě.
Dneska jsme měli dozorčí radu SFDI. A my tam vyhodnocujeme jednotlivé smlouvy mezi kraji, jak čerpají ty 4 miliardy. Kolik úředníků se tím živí? Napsat žádost, vyhodnotit žádost, podepsat smlouvu, zkontrolovat plnění. Nestačilo by poslat ty 4 miliardy přes RUD? Úplně jednoduše? Ne, my k tomu budeme používat stovky úředníků a ještě budeme děkovat paní ministryni, že v únoru ty peníze najde. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. Proč to neposlat přímo rozpočtovému určení daní, když se vláda rozhodne dát 4 miliardy navíc krajům, proč ne? Ale proč k tomu vymyslíme dotační titul? To my vysvětlete, paní kolegyně. Vám to vyhovuje jako hejtmance? Žádat o ty peníze, posílat žádosti, sepisovat smlouvu, dávat vyhodnocení. Proč ty peníze nemůžete zaslat rovnou rozpočtovému určení daní, proč to děláte tak složitě?
A takhle bych mohl mluvit... Až se přihlásím, tak vám dám plno jiných příkladů. Takže... Vy říkáte, že děkujete paní ministryni. Paní ministryně kdyby to chtěla dělat jednoduše, tak navrhne zvýšení RUD pro kraje o 4 miliardy.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Kovářovou s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Ferjenčík.
Poslankyně Věra Kovářová: Dovolte, abych reagovala na kolegyni Mračkovou, která tady přiblížila a položila otázku, za čí vlády se snížily koeficienty DPH a podobně. Já bych jí také položila kontrolní otázku. (Předsedající: Mým prostřednictvím prosím.) Vaším prostřednictvím. Chtěla jsem říct, že položím kontrolní otázku, soudruzi, ale to neudělám. Ta otázka zní: za čí vlády došlo k zásadní novele rozpočtového určení daní? Bylo to za vlády, kdy ministrem financí byl pan ministr Kalousek a tehdy se umožnilo, že dnes obce nejsou diskriminovány ve financování a mají větší podíl na DPH. A to bylo to období, kdy začalo.
A ještě jeden dovětek k tomu. A jestlipak víte, kdo se bránil této zásadní novele? Byl to právě Svaz měst a obcí. Vzpomeňte si, jak to bylo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Ferjenčíka.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl především poděkovat kolegyni Mračkové, že - (Předsedající: Mým prostřednictvím.) - ano, prostřednictvím pana předsedajícího, že je světlá výjimka v rámci koalice a vystupuje k tomu tématu. Za to tedy děkuji.
Nicméně co se týče toho deficitu, tak tam jsou tři základní otázky. Jestli se nám podaří mít ty příjmy, které jsou plánované, a ten rozpočet je plánuje mírně optimisticky, tak pravděpodobnost, že se ty příjmy podaří naplnit v plné výši, je nižší než v tomto roce pro ten rok příští podle toho, jak je ten rozpočet navržen. Takže tohle je jeden faktor.
Druhý faktor je, nakolik se nám podaří realizovat ty výdaje kapitálové, což se dlouhodobě daří výrazně méně, než je plánováno. Takže to je typický příklad třeba - nejsem seznámen se situací v Karlovarském kraji, nicméně v Praze ty obří přebytku rozpočtu jsou způsobené tím, že třeba metro D se nezačalo stavět tam, kde se stavět mělo. A potom samozřejmě záleží na tom, jestli nastanou nějaké výrazné ekonomické změny třeba v průběhu roku a bude potřeba na něco reagovat. Třeba povodně nebo nějaká taková věc. A jak přijdou peníze z Evropy, nebo nepřijdou.
A my máme za to, že v období růstu je potřeba plánovat rozpočet tak, aby pokud se tedy sejdou ty okolnosti příznivě, tak abychom vytvořili alespoň nějaký polštář na ty roky horší, a plánovat ho tak, že v nejlepším možném případě budeme na nule. A když se nepotvrdí ty příjmy tak optimisticky, jako to bylo, tak budeme v minusu. Tak prostě i ta nula v tomto období není dost vzhledem k tomu, jaký máme státní dluh, a vzhledem k tomu, že krize dřív nebo později přijde. ***