(15.10 hodin)
(pokračuje Baxa)
A další věc, kterou jsem chtěl říct k vystoupení paní kolegyně Valachové prostřednictvím pana předsedajícího. Paní poslankyně, ta slova se poslouchají velmi pěkně a je opravdu vidět, že některé priority v tom rozpočtu již byly zohledněny. Ale já považuju znovu za svou povinnost zdůraznit to, že podle mého názoru a našeho názoru není jasné budoucí refinancování regionálního školství. Já jsem opravdu přesvědčen o tom, že ten projekt je velmi riskantní, že to, že se Ministerstvo školství a vláda do něj pustily, je svým způsobem hazardem s financováním školství, že ten nový systém není připravený na spuštění a že bez nějaké hlubší reformy školství jako celého to opravdu představuje velké riziko. Jiným tématem je zvýšení platů pedagogů, na tom se jednoznačně shodneme, ale tady já vidím problém, který nás může dohnat v horizontu několika let. Děkuju.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy bude reagovat s faktickou poznámkou paní poslankyně Kateřina Valachová. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.
Poslankyně Kateřina Valachová: Já děkuji Martinu Baxovi za věcnou připomínku, prostřednictvím pana předsedajícího. K plénu chci poznamenat, že Plzeňský kraj v tomto byl skutečně názorově konzistentní. Nicméně byl v menšině při kritice reformy financování regionálního školství.
Jenom stručně. Reforma financování regionálního školství je téma nás všech. Nebo přála bych si, aby to bylo téma nás všech. Jsem připravena na velmi detailní práci v podvýborech, ve výborech, Ministerstvo financí bez pochyby také tomu bude nakloněno. A souhlasím s Martinem Baxou v tom, že musíme mít jasnou představu o síti mateřských, základních a středních škol, pokud chceme férově říct, jak má fungovat reforma financování. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy budeme pokračovat v obecné rozpravě, takže pan poslanec Martin Kupka a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já jsem pozorně poslouchal slova pana premiéra, když představoval rozpočet a zmínil mimo jiné, že bude dost peněz na památky. Dokonce to zaznívalo často při cestách vlády po krajích České republiky, pravidelně to skloňuje také prezident České republiky, kdykoli někam vyjede, jako jeden z významných dluhů, které má Česká republika vůči svému historickému dědictví. A je to jedna z věcí, v nichž s panem prezidentem souhlasím.
Tak jsem se podíval do rozpočtu, abych zjistil, jak to vlastně s těmi slovy je. A bohužel se ukázalo, že pravděpodobně zůstane znovu jen u slov, protože tam, kde peníze plynou na obnovu památek mimo vlastnictví státu, dochází naopak k významnému snížení těch prostředků. Zatímco v roce 2017 částka plynoucí na opravu památek přesahovala významně jednu miliardu korun, tak v případě rozpočtu na příští rok ta částka bude téměř o 40 % nižší a bude se pohybovat někde kolem 750 milionů korun. Mluvím o prostředcích, které mají sloužit právě na obnovu památek, které nejsou ve vlastnictví státu, ale patří buď obcím, krajům, anebo soukromým vlastníkům. Je jasné už z toho výčtu, že to je významný objem historického dědictví, významný objem staveb od drobných sakrálních staveb až po významnější třeba městské zámky apod., tvrze a kostelíky, a to všechno podle návrhu vlády by přeci mělo mít větší podporu, nicméně ten rozpočet počítá s pravým opakem.
Tak bych chtěl adresovat vládě výzvu, aby se pokusila dostát svým slovům. My se budeme snažit také v pozměňovacích návrzích tenhle zásadní nesoulad mezi slovy a činy narovnat a přispět k tomu, aby znovu na obnovu památek, na opravy památek, i těch, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, bylo více prostředků, aby bylo možné při cestách po České republice najít víc kulturního dědictví, které je opravené.
Samozřejmě že se všichni ekonomové shodují na tom, a všichni odpovědní politici, že v době ekonomického růstu připravit schodkový rozpočet je vážná chyba. Tím spíš by člověk očekával, že se třeba na druhé straně podaří tím splatit alespoň nějaký z historických dluhů a využít tu příležitost k tomu. Ale když se podíváte přesně na to, co znamená pomoc obnově historických památek, tak se to znovu neděje. Tak bych rád poprosil jak ministryni financí, tak ministra kultury, ministryni pro místní rozvoj a ministra zemědělství, kde všude právě taková podpora obnovy památek byla, aby se k tomu rozpočtu vrátili a pokusili se s touto kapitolou, s touto konkrétní pomocí něco udělat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Také děkuji. A nyní bych tedy požádal o vystoupení pana poslance Leo Luzara a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení ministři, vážená paní ministryně, dovolte mi, abych i já přispěl k nynější debatě o státním rozpočtu. Budu krátký, nebudu se vás snažit příliš zahltit informacemi, protože samozřejmě jedná se o první čtení tohoto nejdůležitějšího zákona tohoto roku. A jistě si všichni, jak zde jsme, užijeme ještě debat v rámci výborů, které se tím budou velice podrobně zabývat. Proto mi dovolte, abych se jenom v krátkosti zastavil nad problematikou, která se týká a bude projednávaná v petičním výboru.
Petiční výbor má na starosti oblast, mimo jiné tedy, oblast nestátních neziskových organizací napojených na státní rozpočet a dotační politiku státu. Již dopředu chci říci, že jsem tvrdým odpůrcem zlehčování důležitosti pomoci státu nestátním neziskovým organizacím. Tyto organizace jsou velice důležité pro správné fungování společnosti. Ne státu, chci říci společnosti, protože společnost není schopna zabezpečit veškeré různorodé úkoly, které stojí před tím, aby občané této společnosti mohli spokojeně a dobře žít, a samozřejmě ministerstvo a ministerstva a vláda nejsou schopny zabezpečit všechny nuance potřeb tohoto oboru. Hovořím o tělesné výchově a sportu například, kdy je to jedna z významných kapitol dotační politiky státu, bez kterého by spolková činnost a sportovní činnost našich občanů od vrcholového sportu, ale až po ten amatérský sport nebyla vůbec možná. Všichni zde určitě můžeme kvitovat s úspěchem fungování sociálních služeb. Sociálních služeb na bázi neziskového sektoru, kdy doplňuje, a dle mého názoru velice úspěšně doplňuje, prostor, který vzniká v rámci péče státu o své občany i o věci, které stát není schopen řádně a včas zabezpečovat, a tyto neziskové organizace jsou proto dle mého názoru velice důležité.
Další oblast, v které tento neziskový sektor je velice důležitý, a bohužel v této oblasti i je dosti napadán tím paušalizováním, že desítky miliard jdou do neziskového sektoru, tím výkřikem "musíme ušetřit, musíme tam vzít ty peníze" si myslím, že je zbytečně vyléváno dítě i s vaničkou. Oblast kultury například je velice úzce spojena s neziskovým sektorem, protože každý si představí pouze základní... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás poprosím o klid v sále, prosím především v levé části, aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Tak, děkuji. A pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Je mi jasné, že oblasti kultury v rozpočtu ne všechny zajímají, ale chci tady poukázat na to, že nejsou jenom státní kulturní instituce, ale je taky velká řada uměleckých sborů, které pracují na neziskovém principu, popřípadě jsou dotovány v rámci státu, aby byla zachována různorodost kultury České republiky, a teď hovořím nejen o té vznešené velké kultuře, s uvozovkami, ale i lidové kultuře, o tradicích a dalších záležitostech. Tady musím také kvitovat z pohledu na ten rozpočet, když se podíváte na čísla a předpoklady, protože se jedná většinou o grantový sytém, čili se tady uvažuje pouze v číslech předpokládaných maximálních výdajů, které budou čerpány, a na porovnání s rokem 2019, který je výhledový, tak se ukazuje, že i vláda předpokládá většinou buď zachování, anebo mírné zvýšení těchto dotací. Jinými slovy v tom neziskovém sektoru v těch potřebných věcech, které já považuji za velice důležité pro rozvoj společnosti, dojde k určité valorizaci a zvyšování. ***