(14.40 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny na léta 2019 až 2028. Tady je to stejné jako v roce 2018. Čili opět nedochází tady k nárůstu, který bychom čekali, když si uvědomíme, jak závažné dopady má sucho, kůrovec, klimatická změna. Tady musím zase citovat: "Program je založen za účelem naplňování povinností vyplývajících z národní a evropské legislativy, z mezinárodněsmluvních závazků a postupů a strategie Ministerstva životního prostředí." No proboha, proč to není program založený za účelem obnovy přirozených funkcí krajiny? Proč se tady musíme pořád odvolávat na nějaké evropské mezinárodní smluvní závazky, evropskou legislativu a já nevím co všechno? Pořád si necháváme od Evropy diktovat.
Pak tady máme podprogram ochrana a péče o přírodu a krajinu. Tady je nárůst na (o?) 150 milionů. Významně tady chybí podrobnosti. Významně tady chybí podrobnější rozvedení této obrovské částky. Ona je totiž po tom zvýšení 406 milionů korun. Jedná se o prostředky Evropské unie, které tady budou přerozdělovány, ale není zde žádná konkrétní podrobnost. Zejména podrobnost, která by reagovala na to, co jsem zmiňoval - sucho, kůrovec, klimatická změna. Budou tady tvořeny plány, zase další stohy papírů. Není tady kůrovec, není tady zmíněno sucho. To je podle mě závažná chyba tohoto podprogramu.
Dalším výdajovým blokem je technická ochrana životního prostředí. To je tak nějak na svém. Je tam 3,6 miliardy korun. To se nemění, tam není přidáno. Zkvalitnění nakládání s odpady je opět na stejné výši, jako bylo v minulém roce. Ale pozor - odpady, materiálové toky a ekologické zátěže a rizika, což je konkrétní podprogram, už má deficit 20 milionů korun. Prostě ekologické zátěže zřejmě nejsou tak velký problém. Přitom my, kteří v jejich okolí žijeme, ať už jsou to třeba jižní Čechy, severní Morava, tak dobře víme, že ekologické zátěže jsou velký problém. Nevím, proč je tady tedy minus 20 milionů. Jinak ten text, který tady je, je text zkopírovaný z rozpočtu 2018, stejná slova, stejná písmenka, stejné řádkování, komplet všechno. Na jednotlivá podopatření není uvedeno, kolik na ně bude finančních prostředků.
Výdajový okruh zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizik a povodní je sice dotován navíc ve srovnání s minulým rokem 90 miliony korun, ale stále je tady deficit ve srovnání s rokem 2017 ve výši jedné miliardy korun. Pořád tady ten deficit máme. Monitoring povrchových vod. Tam to jde z nějakých důvodů z deseti na dva miliony korun. Opět není zřejmé, z jakého to je důvodu. Zlepšování kvality vody a snižování rizik a povodní. Tam je tady nárůst, ale opět jednotlivá opatření jsou stále stejná, zkopírovaná z minulého rozpočtu.
Já bych se mohl ptát, kolik je tady plánováno na odbahňování rybníků. Mluvíme o tom, že chceme zvyšovat retenční kapacitu krajiny, chceme zvyšovat retenční kapacitu vodních nádrží, a tady na to není vyčleněno vůbec nic. Pan ministr by možná řekl: je to přece všechno v kapitole zemědělství. Tam je asi 600 milionů korun. Příjemci té dotace musí ze své kapsy přispět podle mých informací 55 %. Tam je dotace pouze 45%. To je velmi málo a myslím, že je třeba s tím něco dělat. Navíc naše legislativa, kterou jsme tady my schválili, bohužel k odbahňování rybníků nepřispívá, protože jsme z kalů z rybníků učinili odpad, což zabraňuje tomu, co si mnozí z nás myslí, jako že je věc samozřejmá, a to jest to, že by se vytěžené bahno z rybníků vyvezlo na pole, kde by mohlo sloužit jako hnojivo. Není to možné. Stane se z toho odpad a je třeba s tím jako s odpadem nakládat. Čili my tomu, mám teď na mysli resort životního prostředí, ještě bráníme.
Ochrana klimatu a ovzduší. Další téma, které hýbe světem. Celkem plus 1,2 miliardy, ale pořád ještě minus 800 ve srovnání s rokem 2017. Opět je tedy zde jakýsi skrytý deficit.
Já bych tady možná už přešel k okruhu udržitelné využívání zdrojů energie, což patří do tohoto výdajového bloku. Podprogram energetické úspory. Je zde miliarda a půl a je to vesměs na snižování energetické náročnosti velkých veřejných budov a zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie. A dalším cílem je dosažení vysokého energetického standardu nových veřejných budov. Čili to se týká veřejných budov, budov, které budou ve veřejné správě. Na soukromníky se určitě ještě dostane. To ten rozpočet na to myslí. Toho jsem si vědom. Ale chci jenom říci - jaké obnovitelné zdroje chceme využívat? Jak je chceme podporovat? Další solární energetika, další dotace nebo větrné elektrárny? Nebo chceme podporovat biomasu? To tady také opět není. Je tady uvedeno, na co to - kondenzační kotle na zemní plyn, kombinovaná výroba elektřiny... Ale to všechno nejsou ty obnovitelné zdroje, která já mám na mysli, které tady byly zmíněny. A dokonce myslím, že o tom mluvil sám pan prezident ve svém projevu o obnovitelných zdrojích a nebezpečnosti jejich masivní podpory.
Na občany tady myslí náš rozpočet. Myslí na ně i program Nová zelená úsporám, který je dotovaný 2,7 miliardy korun. Já tomu vytýkám dlouhodobě to, že tento program přestal podporovat obnovu uhelných kotlů, podporuje kotle kombinované, kotle vyšší kvality, podporuje tepelná čerpadla, která jsou ovšem velmi drahá. Náklady na jejich pořízení činí až do 150 tisíc korun. I když s dotací, přesto pořizovatel musí vynaložit veliké prostředky. A ti lidé, kteří topí v kotlích tou nekvalitní směsí a pálí tam ty různé kaly a plasty a já nevím co všechno, ti na to prostě nemají. Těm musíme dát šanci, aby dosáhli na dotaci, aby si mohli pořídit levnější kotel na dostupné palivo, kterým je uhlí. A dneska ty kotle na uhlí už jsou velmi čisté a jejich emisní charakteristika je možná srovnatelná s kotly na dřevo. Tady to vytýkám této kapitole.
Opět se tady ale - a to musím připomenout, na to bych málem zapomněl. Z tohoto programu Nová zelená úsporám je plánováno ještě pořád 30 % zdrojů na veřejné budovy, budovy veřejného sektoru. Čili k těm, já nevím, kolik tady bylo, k té 1,5 miliardy ještě bude dalších 30 % těchto kotlíkových dotací. ***