Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

87.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii
/sněmovní tisk 97/ - druhé čtení

Předložený návrh postupně uvede paní ministryně financí Alena Schillerová a po ní pan ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, což se možná nestane, tak paní ministryni prosím, aby se ujala slova.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych zde opět uvedla vládní návrh na přístup České republiky ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, známý jako fiskální pakt - nadále budu používat už jenom této zkratky. Nejdříve bych stručně shrnula dosavadní projednávání fiskálního paktu v Parlamentu České republiky a pak se zaměřím především na argumenty odpůrců fiskálního paktu, které tu již opakovaně zazněly.

Vláda přistoupení ke smlouvě poprvé schválila svým usnesením 24. března 2014 a znovu 14. února 2018. V Senátu byl návrh projednán výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu, výborem pro záležitosti EU, výborem pro zahraniční věci, bezpečnost a obranu. Všechny výbory Senátu doporučily dát souhlas s přístupem ke smlouvě. Plénum Senátu projednalo návrh dne 18. července 2018 a usnesením odročilo projednávání tohoto návrhu do projednání v Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna se návrhu věnovala v prvním čtení během května a června, načež byl přidělen k projednání zahraničnímu a rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor projednal návrh dne 5. září 2018 a zahraniční výbor dne 7. září 2018, přičemž oba výbory doporučily dát souhlas s ratifikací.

Oba spolupředkladatelé návrhu ke smlouvě přistupují jako k mezinárodní smlouvě, která nepřenáší pravomoci dle čl. 10a Ústavy a k jejíž ratifikaci postačí souhlas prosté většiny členů v obou komorách Parlamentu. Relevantní ustanovení smlouvy se pohybují v mezích pravomocí na Evropskou unii již přenesených a doplňují je. Smlouva na Evropskou unii ani na jinou mezinárodní organizaci či instituci nepřenáší žádné nové pravomoci, ale odkazuje na již existující a fungující mechanismy evropského práva. Jedná se proto o mezinárodní smlouvu tzv. prezidentské kategorie dle čl. 49 Ústavy, k jejímuž schválení postačuje prostá většina v obou komorách Parlamentu, a to platí i pro případ budoucího přistoupení k hlavám III a IV.

V rámci projednávání ve výborech byla také nadnesena otázka vnitrostátního postupu pro případ, že by vláda České republiky měla úmysl být vázána všemi ustanoveními hlav III a IV této smlouvy nebo jejich části k dřívějšímu okamžiku. Nutno konstatovat, že český ústavní pořádek výslovně neupravuje podmínky a procedury pro takový případ, ani dosavadní praxe jej neřeší. Nejedná se totiž z formálního hlediska o typickou výhradu k mezinárodní smlouvě, jelikož výjimka z aplikovatelnosti hlav III a IV vyplývá přímo z ustanovení smlouvy.

Na základě uvedeného lze nastínit dvě výkladové alternativy.

Za prvé. Při zdůraznění oznámení dle článku 14 odst. 5 smlouvy jako aktu aplikace již existující ratifikované smlouvy, kdy Parlament dávající k ratifikaci souhlas si je objektivně obsahu smlouvy vědom, a to včetně ve smlouvě zachycených mechanismů způsobilých založit různé varianty rozsahu právních závazků, lze uvažovat o dostatečnosti oznámení, jehož jediným vnitrostátním překladem by bylo toliko schválení vládou s následným odesláním depozitáři.

Za druhé. Jakkoliv by se nejednalo o změnu textu smlouvy, pokud zvážíme faktický rozsah závazků, které nastoupí ze smlouvy bez dalšího, je zřejmé, že se významně liší od rozsahu závazků, které s eventuálním oznámením dle článku 14 odst. 5 smlouvy mohou přistoupit.

Je otázkou, nakolik souhlas Parlamentu v sobě skutečně předpokládá další dispozici vlády s rozsahem mezinárodních závazků vyplývajících ze smlouvy, přesně řečeno, zda snad souhlas implikuje delegaci takové dispozice na vládu a zda takto koncipovaná diskrece vlády odpovídá ústavní funkci Parlamentu v oblasti normotvorby. Na oznámení článku 14 odst. 5 smlouvy by bylo možno naopak materiálně nahlížet jako na formu odvolání výhrady k mezinárodní smlouvě. Oznámení by tak muselo být projednáno stejným způsobem, jako by se jednalo o změnu smlouvy, to znamená, před ratifikací prezidentem by byl návrh oznámení předložen Parlamentu České republiky k vyslovení jeho souhlasu.

Jedná se o situaci specifickou a dosud neřešenou, a proto nelze dát jednoznačnou odpověď, nicméně z důvodu právní jistoty a jisté věrohodnosti České republiky, kdyby vnitrostátní procedura přijetí mezinárodních závazků neměla být následně vnitrostátně zpochybněna, se spolupředkladatelé a ministr spravedlnosti shodují, že by měl být uplatněn druhý z uvedených postupů s předpokladem obligatorního projednání v Parlamentu a ratifikací prezidentem republiky. Předesílám, že konečným arbitrem může být v této věci při splnění procesních podmínek pouze Ústavní soud.

A nyní bych zde zmínila nejčastěji uváděné důvody pro nepřijetí fiskálního paktu, mezi něž patří především následující domněnky.

Za prvé, že fiskální pakt údajně není mnohými státy plněn a jeho plnění není nikým kontrolováno.

Za druhé, že v současné chvíli, kdy Česká republika nepřijala euro, není fiskální pakt vůbec potřeba.

Za třetí, v neposlední řadě také to, že ho někteří chybně spojují s přijetím eura.

Ráda bych zde tedy opětovně vyvrátila tyto nepřesnosti.

V žádném případě nelze tvrdit, že by fiskální pakt nebyl plněn. Plnění číselných fiskálních pravidel, která jsou ve fiskálním paktu obsažena, tj. pravidla strukturálně zhruba vyrovnaných veřejných financí, pravidla pro zadluženost veřejných financí, je pravidelně hodnoceno nezávislými národními institucemi v souladu s národním právem smluvních stran a na evropské úrovni Evropskou komisí a svou roli zde má i Rada, respektive její pracovní orgány.

Za druhé. Ratifikace smlouvy je pro Českou republiku výhodná, protože jí umožní nejen účastnit se, ale také se plnohodnotně podílet na diskusích během eurosummitu.

Za třetí. Přistoupení k fiskálnímu paktu rovněž žádným způsobem Českou republiku nezavazuje ani nijak nepřibližuje k přístupu do eurozóny. Primárně je smlouva sice určena zemím eurozóny, její ratifikace však nijak neovlivňuje rozhodnutí České republiky o vstupu do eurozóny a nijak nás k němu dodatečně nezavazuje. Vláda se v prosinci minulého roku rozhodla datum vstupu do eurozóny nestanovovat a návrh na přistoupení k této smlouvě na tom nic nemění.

V neposlední řadě mi opět dovolte zopakovat, že Česká republika je poslední zemí, která k fiskálnímu paktu nepřistoupila, což je pro naše evropské partnery i s ohledem na stav našich veřejných financí jen stěží pochopitelná věc.

Závěrem bych chtěla také podotknout, že pokud by se vláda v budoucnu rozhodla být vázána všemi ustanoveními hlav III a IV této smlouvy nebo jejich částí k dřívějšímu okamžiku, zastávají spolupředkladatelé a ministr spravedlnosti názor, že takový závazek by měl být opět podroben celému ratifikačnímu procesu, a vláda tudíž nebude mít volné ruce, aby rozhodla o dřívější vázanosti ustanovení hlav III a IV bez souhlasu Parlamentu a ratifikace prezidentem republiky.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Tento sněmovní tisk jsme přikázali k projednání jak zahraničnímu výboru, tak i rozpočtovému výboru. Usnesení výborů nám byla doručena jako sněmovní tisky 97/1 a 2. Nyní poprosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Jana Kubíka, aby nás seznámil s projednáním ve výboru a odůvodnil usnesení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Kubík: Ještě jednou dobrý den. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se opět odkážu na projev paní ministryně, poněvadž si myslím, že k tomuto tématu už tady bylo řečeno vše. Debata byla podrobná a dlouhá nejen na půdě této Sněmovny, ale i ve výborech. Proto své vystoupení pouze zkrátím na přednesení usnesení zahraničního výboru, který byl určen výborem garančním.

Usnesení zahraničního výboru ze 17. schůze ze dne 6. září 2018 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, sněmovní tisk 97.

Po odůvodnění náměstkyně ministryně financí JUDr. Ing. Lenky Dupákové, Ph.D., náměstka ministra zahraničních věcí JUDr. Martina Smolka, Ph.D., zpravodajské zprávě poslance Jana Kubíka a po rozpravě zahraniční výbor

I. doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas s přístupem ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, která byla podepsána v Bruselu dne 2. března 2012;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru - což také činím.

To je za mě vše. Rád bych vás poprosil o podporu ratifikace této smlouvy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Zpravodajem rozpočtového výboru je pan poslanec Zbyněk Stanjura, tak ho prosím, aby nás seznámil s projednáním ve výboru. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ano, pane místopředsedo. Já tak určitě učiním. Bohužel nemohu splnit to poslední, jak jste říkal, abych odůvodnil. Já vlastně nevím, proč to rozpočtový výbor doporučil ke schválení, protože žádné racionální důvody pro to nejsou.

Ale abych dostál své povinnosti: rozpočtový výbor to projednal na své řádné schůzi, nebudu číst po úvodním slově a vystoupení těch či oněch, základní stanovisko rozpočtového výboru je, že rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby tuto smlouvu schválila.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Já myslím, že i takto jsme naplnili jednací řád. Nyní otevírám rozpravu. Do rozpravy je přihlášen nejprve pan místopředseda Okamura s přednostním právem, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme na programu znovu Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, takzvaný fiskální pakt Evropské unie. Já si dovolím zopakovat jednoduché a čitelné argumenty, proč tuto smlouvu neodhlasovat.

Tyto návrhy v praxi znamenají jediné: ztrátu kontroly suverénních států nad svými rozpočty. Hnutí SPD samozřejmě přijetí fiskálního paktu nepodpoří.

Před pár dny jsme slavili sto let od data, kdy naši předci definitivně vybojovali suverenitu nad národním evropským soustátím. Je třeba říci, že součástí tohoto soustátí jsme se stali dobrovolně hlasováním českých stavů. Vstupovali jsme do něj jako absolutně suverénní země, ale centralistická vláda tohoto nadnárodního spolku postupně očesávala naše práva a naši suverenitu až k momentu, kdy jsme se stali ve své podstatě pouhou ekonomickou kolonií ovládanou z byrokratického centra mimo naši zemi.

Fiskální pakt je další krok přibližování České republiky do eurozóny a ke společné rozpočtové politice Evropské unie. Já to zdůrazním pro paní ministryni, že co říkáme, a to je prostě pravda, fiskální pakt je další krok přibližování České republiky do eurozóny a ke společné rozpočtové politice Evropské unie.

Opakuji poněkolikáté, že v debatě o paktu bychom neměli hovořit o tom, jakou přináší rozpočtovou kázeň a jak by se nám to hodilo. To, aby naše vlády hospodařily hospodárně, chceme, věřím, všichni. A společně to pojďme prosazovat. Jenže k tomu není třeba fiskální pakt. A po pravdě víme, jak jakákoli pravidla v rámci Evropské unie v mnohých případech dopadla. Žádné pakty a ekonomické úmluvy nepomohly Řecku, Itálii ani Španělsku či Portugalsku, jen je dotlačily k falšování hospodářských výsledků. K tomu, abychom hospodařili správně, potřebujeme slušnost, rozum a vymahatelnou odpovědnost těch, co s veřejnými penězi hospodaří.

My v SPD po léta navrhujeme švýcarský model, dlouhodobě vyrovnaný rozpočet, kdy samozřejmě je možné pružně reagovat například na hospodářské cykly dočasnými deficity, ale s povinností je vyrovnávat v čase prosperity.

Platí samozřejmě, že vzhledem k závažnosti rozhodnutí ohledně přijetí fiskálního paktu Evropské unie, kdy jde skutečně o významnou část státní suverenity, resp. jde skutečně o to, že přicházíme o významnou část státní suverenity, nemá ani tato Sněmovna jakékoli právo a mandát o takové otázce rozhodnout. Měla by to být otázka na referendum. Pokud chcete našemu státu sebrat další pravomoci, pokud ho chcete opět o kus víc podřídit cizí vládě v Bruselu, o tom mají potom právo rozhodnout jen majitelé této země - všichni občané -, nikoli my, pouzí správci pověření hájit jejich zájmy.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Když jsem říkal ve zpravodajské zprávě, že nechápu, proč to vlastně rozpočtový, nebo jaké byly důvody, aby to rozpočtový výbor podpořil, tak jsem to myslel vážně. Mohl bych jenom spekulovat.

Myslím, že odpovědi na vážné otázky najdete na webu Poslanecké sněmovny. Když si přečtete mé otázky, které jsem položil v rámci písemné interpelace paní ministryni, tak musíte dojít ke stejnému závěru jako my. Ta smlouva je zbytečná. My vlastně schvalujeme jenom úvod a závěr, to i paní ministryně a vláda přiznávají. A je velmi obtížně vymahatelná.

V těchto dnech sleduji veřejnou debatu o rozpočtové disciplíně Itálie, velkého člena Evropské unie, a jsem velmi zvědav, jak ta debata dopadne. Nicméně jsem přesvědčen, že je to pravomoc vlády konkrétního státu a poslanců či senátorů, podle toho, jak mají upravené schvalování státního rozpočtu, aby rozhodli, jaký bude státní rozpočet v konkrétní členské zemi. Říkám to, že jsem příznivec našeho členství v Evropské unii. Ale to neznamená, že nebudu mít kritický názor na věci, které považuji za zbytečné nebo škodlivé.

Shoduji se s paní ministryní v tom, že v tomto okamžiku po té ratifikaci ta věc je zbytečná. Možná takové to pořád, chudáka našeho premiéra by nechali za dveřmi, ale když my to dneska odhlasujeme, tak ho pozvou k tomu stolu, aby s nimi moudře porokoval o problémech eurozóny či podobně. Já to považuji minimálně za neslušné, aby na nějakém jednání stál český premiér za dveřmi a doprošoval se vstupu k jednacímu stolu. Dokonce si myslím, že to ani nehrozí. Nejen že je to neslušné, ale myslím, že to nehrozí a že to je vymyšlený zástupný argument. Nedostal jsem nikdy žádnou informaci, že by se to kterémukoli premiérovi České republiky stalo. A je to tak správně.

A mohl bych tady donekonečna opakovat naše argumenty, ale dnes to neučiním. Říkáme je v Poslanecké sněmovně čtyři roky. Na tom se nezměnilo nic. Na tom fiskálkompaktu se nezměnilo nic. Jediné, co se změnilo, je přístup hnutí ANO. To je jediné, co se změnilo. Protože kdyby tento názor, který mají dnes, zastávali už v minulém volebním období, tak ta smlouva byla ratifikována před třemi lety. Tehdy byli s námi v názorové shodě. Pak ty názory opustili. Nevím proč. Mohu spekulovat. Nebudu spekulovat, co za tím je. A proto se změnil poměr sil příznivců a odpůrců hlasování, nebo ratifikace této smlouvy.

Místo toho, abychom vedli vážnou debatu o našich vlastních rozpočtových pravidlech, abychom vedli vážnou debatu o skutečné finanční ústavě, která bude přijata ústavní většinou, která zakotví i automatické brzdy a podobné mechanismy, místo toho, abychom si otevřeně řekli, že to je naše věc a je v našem zájmu, abychom hospodařili rozumně, přebytkově v dobách růstu a možná deficitně v dobách hospodářských krizí, tak tady schvalujeme něco, co nemá žádný význam.

Náš postoj je dlouhodobě známý. My jsme pro přísná rozpočtová pravidla v České republice. Jsme připraveni na tu debatu tak, jak jsme byli připraveni před pěti lety, před třemi, tak jsme na ni připraveni dnes, příští rok, přespříští rok. Ale to by musel být zájem vládních stran takovou vážnou debatu vést, a ne takové ty finty, omlouvám se paní ministryni, ušetřila jsem 10 miliard. A jak se vám to povedlo, paní ministryně? No zvýšila jsem příjmy o 10 miliard. A tomu se říká úspora a snížení deficitu v návrhu rozpočtu pro rok 2019. Tím dneska nebudu zatěžovat debatu. U rozpočtu budeme mít druhé, třetí čtení.

Za náš klub chci potvrdit náš dlouhodobý postoj. Budeme hlasovat proti ratifikaci, protože - a to mi paní ministryně ve svém vystoupení nevymluvila, spíš potvrdila - je to zbytečné. A kdo z nás by podepisoval, ratifikoval zbytečnou smlouvu ve svém soukromém životě?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Jan Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já mám jednu otázku na pana kolegu Okamuru vaším prostřednictvím, aby mi tady řekl pár příkladů, kdy přicházíme tím, že přistoupíme k eurokompaktu v této podobě, na ztrátu značných částí pravomocí. Já tomu nerozumím. Já to v tom prostě absolutně nevidím. A když to tvrdí, tak ať mi řekne pár pravomocí, které tímto přistoupením ztratíme.

K vystoupení pana kolegy Zbyňka Stanjury. On říká, že to je zbytečná věc, věc nic neřešící. Nicméně já tady znova podtrhuji, jsme poslední stát eurozóny, nebo Evropské unie, který v tomto spolku není. A pokud tvrdí, že to je zbytečné, nic neřešící, tak pak se divím, že - ano, vyjádřil svůj názor, to je legitimní a já ho beru jako velice vážně. Ale proč tomu tedy nenechá volný průběh? Ať si to tedy vláda a vládní koalice, která si myslí, že to není zbytečné, ať si to odhlasuje, jestli to chce, nebo to nechce.

A mám furt takový blbý pocit, a ono to začalo, zase abych byl spravedlivý, i tím, jak jsme si v době našeho předsednictví odstřelili vládu a odstřelili jsme si premiéra. Nemohli jsme počkat aspoň do konce našeho předsednictví? Byla to velká ostuda v celé Evropě, že naše koalice, ať je levá, nebo pravá, vždycky se řídí: čím hůř, tím líp pro vládnoucí koalici. A já si myslím, že to není úplně dobrý signál pro Evropu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní s přednostním právem v rozpravě pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já budu velmi stručný, protože jsem postoj poslaneckého klubu vyjádřil už v prvním čtení. Jenom stručnou reakci na své předřečníky.

Pan předseda Stanjura řekl, že ODS je ve své pozici konzistentní už čtyři roky. Já bych dokonce řekl, že mnohem déle. Já si dobře vzpomínám na diskuzi ve vládě, kdy jsem jako ministr financí společně s panem ministrem zahraničních věcí Schwarzenbergem marně se snažil svého koaličního partnera přesvědčit k tomu, aby vláda přistoupila k fiskálkompaktu. Důvody, které jsme říkali, jsou stále stejné a i důvody, které říká ODS, jsou stále stejné. Je to už opravdu šest let, takže já touhle diskuzí teď už Poslaneckou sněmovnu zatěžovat nebudu a jenom říkám, jsme ve svém názoru šest let stejně konzistentní, jako je konzistentní ODS na druhé straně. Prosím, to je korektní.

Ale mám velkou prosbu, když už tedy argumentujeme, abychom při tom nelhali. Pan místopředseda Okamura tady vystoupil a říkal: přistoupení k této fiskální smlouvě, myslím si, že budu citovat přesně, neznamená nic jiného než ztrátu suverenity České republiky nad svými veřejnými rozpočty. Prosím pěkně, to je stoprocentní nepravda. Tak jak nám to vláda předkládá k ratifikaci, tam není písmenko, ani interpunkční znaménko, ze kterého by mohlo býti vyvozeno, že Česká republika ratifikací této smlouvy, navíc ještě s výjimkou z hlav III a IV, by ztratila byť jenom milimetr své suverenity nad veřejnými rozpočty. V tomto kontextu by mohl pan místopředseda Okamura klidně prohlásit, že ratifikace této smlouvy neznamená nic jiného než příliv nelegálních migrantů. Byla by to totiž úplně stejná pitomost a strašení lidí. Takže prosím pěkně, tyto pseudoargumenty, které nemají oporu v pravdě, v té diskuzi nepoužívejme. Mám respekt k opačnému názoru, ale nemám respekt k informacím, které jsou výlučně fake news!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jako předseda evropského výboru bych chtěl podtrhnout to, co už tady zaznělo. Česká republika neztrácí suverenitu v této oblasti, ledaže by tu kompetenci chtěla sama dobrovolně sdílet. Do chvíle, než bychom vstoupili do eurozóny, což bude opět rozhodnutí České republiky, nikoho jiného, hlava III a IV platit nebude. Jsou to ustanovení této smlouvy, která by znamenala přenos kompetencí. Jinak se jedná víceméně jenom o možnost přístupu na jednání, přístupu k informacím. A Česká republika jako otevřená ekonomika přece by měla mít zájem na tom, abychom přístup k informacím ohledně eurozóny měli. Takže strašit tady ztrátou suverenity není korektní, není to pravda. Ale jsem si vědom toho, že na facebookových profilech to bude vypadat velmi efektně, byť to není pravda!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bělobrádek ruší svoji omluvu od této chvíle do 13 hodin a budeme pokračovat další faktickou poznámkou, se kterou vystoupí pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Jsme v Parlamentu, tato debata je politická. A řekněme si otevřeně, ratifikace této věci, tohoto faktu je přípravou na vstup do eurozóny. Takhle to je. Vy to můžete tady samozřejmě zamlčovat, že se vlastně nic neděje, ale takhle to je. Otevřete si noviny. Vidíme, že 16 poslanců už bere EU jako nadřazenou Parlamentu, že se někde sdružují, tady se scházejí a budou sledovat, kdo říká nějaké špatné věci atd. My, co to vidíme opačně, co nechceme euro, také varujeme před přijetím tohoto fiskálního paktu, protože to je příprava. Když ho nepřijmeme, tak samozřejmě tu svrchovanost si držíme výrazně silněji. Tečka.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kalousek vystoupí s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ve vší úctě k předřečníkovi, není to pravda. Není možné interpretovat tuto smlouvu jako přípravu ke vstupu do eurozóny. Ano, je pravda, že by nebylo možné vstoupit do eurozóny, pokud bychom nepodepsali tuhle smlouvu. To pravda je. Ale není možné to otočit a říct: podpis této smlouvy znamená přípravu vstupu do eurozóny. To už pravda není, to je nepravdivé posunutí. Můžu to doložit i na tom, že tuhle smlouvu ratifikovaly i státy, které na rozdíl od nás mají vyjednánu trvalou výjimku ze vstupu do eura. A mohu všechny odpůrce eura uklidnit, že nikdo nás tam nebude násilím cpát. To je prostě naše politické rozhodnutí, které buď uděláme, nebo neuděláme. A to, zda budeme ratifikovat tuhle smlouvu, nás k tomu rozhodnutí neposune ani o milimetr.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následují faktické poznámky Ondřeje Benešíka a Radima Fialy. Pan poslanec Benešík má slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že bychom měli opustit tu strategii, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Prostě tak ty věci nejsou, říkejme si to férově. Já vím, že můžeme mít rozdílné politické názory na to, kam má republika patřit nebo směřovat, ale prosím, nelžeme u toho, nevyvolávejme prostě duchy, kteří neexistují, a buďme v té diskuzi féroví. Já vím, že politické body se dají nahnat různými způsoby, ale myslím si, že jsou věci, které jsou příliš vážné na to, abychom je vylhávali nebo spojovali s polopravdami či fikcemi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Radim Fiala - faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana poslance Kalouska a pana poslance Benešíka. Já si myslím, že je potřeba nepoužívat to, že tady někdo lže, ale říkat argumenty, proč lže. Pan Benešík nás tady teď přesvědčoval prostřednictvím pana předsedajícího, že tady všichni lžeme a že všechno je špatně, ale já si myslím, že pravda je v té první části toho, co říkal, že každý chceme, aby republika směřovala někam jinam. Fiskální pakt nás evidentně vede do eurozóny, je to salámová metoda, je to jedna z částí, kterou budeme muset podepsat, abychom se stali součástí eurozóny. V eurozóně samozřejmě to znamená přijetí eura a hned po tom je tzv. čtvrtá část evropské integrace, což znamená fiskální integrace, která je tedy někdy v budoucnu, někde daleko, kde všechny rozpočty evropských zemí v eurozóně se shrnou na jednu hromadu a bude se to přerozdělovat v Bruselu.

Takže my prostě jasně říkáme, že pro tuto cestu nejsme. Jsme na začátku této cesty. Na začátku cesty prvním patníkem, o který dnes zakopáváme, je fiskální pakt a my prostě říkáme, že ho nechceme, že ho nechceme ratifikovat a podepsat, že nechceme, aby nám díky fiskálnímu paktu úředníci z Bruselu kontrolovali státní rozpočet například, a říkáme, že to je jenom první krok. A už tento první krok na této cestě nechceme udělat a chceme mít tady sami pořádek. Přece jsme schopni si ve státním rozpočtu sami dodržovat pořádek a dělat pořádek, a ne aby nám to kontroloval nějaký úředník z Bruselu! (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Byl jsem osloven, tak se pokusím zdvořile odpovědět. Řekne-li kdokoliv, že ratifikace této smlouvy, tak jak je předložena, znamená ztrátu suverenity České republiky nad jejími veřejnými rozpočty, tak je to prostě lež. A ví to každý, kdo si to přečte, protože tam nic takového není. A promiňte, že nebudu lži říkat růže. Lež je lež. Prostě je to lež, nedá se nic dělat. Jestli mi ukážete jedno jediné slovíčko mimo hlavu III a IV, ze které máme výjimku, jestli mi ukážete jedno jediné slovíčko, kde ztrácíme suverenitu nad svými veřejnými rozpočty, tak se omluvím. Ale četl jsem to tolikrát, že dobře vím, že tam to slovíčko není.

Co se týče předkládání návrhu rozpočtu Evropské komisi, to dělá, pane místopředsedo Fialo prostřednictvím pana předsedajícího, Česká republika už deset let. Dělá to vždycky ve formě konvergenčního programu na konci dubna, tak jak se zavázaly všechny země Evropské unie, dělají to všechny země Evropské unie, i vy si musíte pamatovat, že jste schvaloval ještě v rozpočtovém výboru konvergenční program, tak to je ono, a není to nic, co by omezovalo naši suverenitu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následují faktické poznámky pánů poslanců Benešíka, Munzara, Klause, Peksy a Radima Fialy v tomto pořadí. Pan poslanec Benešík má slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak já jsem tady vystoupil krátce dvakrát. Hned na moje vystoupení reagoval pan předseda Fiala a řekl, že jsem řekl: všichni tady lžou a všechno je špatně. Asi jsem přesně mluvil o tom, že takhle se ta debata posouvá, protože já jsem neříkal "všichni tady lžou" a že všechno je špatně.

Jako předseda evropského výboru vás mohu opravdu ubezpečit, a mnou navržené a nakonec přijaté usnesení kolikrát i na plénu Poslanecké sněmovny jasně svědčí o tom, že nejsem žádný eurohujer, že prostě nepřijímám zásadně všechno to, co nám pošle Brusel v modré vlajce se žlutými hvězdičkami. A jsem k tomu kritický. Na druhé straně buďme objektivní a veďme diskusi korektně.

Takže já jsem rozhodně neřekl to, co o mně řekl pan předseda Fiala. Odvolávám se na svá předešlá vystoupení, že přesně takhle za půl minuty po mém vystoupení se mé vyjádření takhle posune. A já si myslím, kdyby to bylo za týden, za dva, za rok - dobrý, nemusí si to pamatovat, ale že vystoupil hned po mně a řekl to, co jsem opravdu neřekl, a ani jsem to tak nemohl naznačit, je prostě přesně to, jak se ta diskuse nemá vést. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já si myslím, že právě o tom, jestli je to první krok k euru, nebo není, v tom je jádro pudla. Andrej Babiš v roce 2014 jako ministr financí společné vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL řekl toto: Myslím si, že cesta k euru je dlouhá. Víceméně jsme se domluvili, že začneme fiskálním paktem, který také má různé koalternativy. To by měl být první krok, uvedl tehdy ministr financí Andrej Babiš.

Mě by tedy zajímalo, jak to tedy vnímá současná vláda. Hlásí se k tomuto vyjádření? Je to pokračování, je to skutečně první krok k euru z pohledu této vlády? Anebo došlo k nějaké změně a je v tom nějaký jiný důvod? I když si já nedokážu představit jaký.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následuje faktická poznámka pana poslance Klause. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: No, když i předseda vlády řekl, že fiskální pakt je prvním krokem k euru, tak přece je to dost jasné. Já chápu, že přes veškerý intelekt pan poslanec Kalousek se přes to emocionálně nemůže přenést a musí být v opozici vůči názoru předsedy vlády, ale je to tak.

Ale já jsem se přihlásil k faktické poznámce na to minulé vystoupení pana Benešíka, protože nezlobte se, vy jste živou - prostřednictvím pana předsedajícího - vy jste živou reinkarnací europoslankyně Roithové. Ta úplně stejně říkala: straší vás, nebojte se, bububu, že vám sem budou nějak přerozdělovat nějaké ty migranty atd. Uplynuly čtyři pět let, máme to tady v přímém přenosu, paní europoslankyně zuřivě maže to původní video, které bylo předvolební. A vy vystupujete úplně stejně a lidem, kteří euro nechtějí jako já, proto teď vůči vám vystupují, protože to nechtějí ani moji voliči, a proto budu hlasovat proti. To je celá věc.

Ale už to neopakujte, to strašení a ta slova o tom lhaní, protože už je to staré! Já se zase nechám sestřihnout, dám to vedle té vaší paní poslankyně a za pět let zase, až bude tady něco křičet, že to se bojíte, tady je nějaká společná armáda, to jenom jako když si to schválíme, zase to bude ta stejná písnička, děláte to pořád a salámovou metodou ukrajujete svrchovanost České republice.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Peksy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji za slovo. Já jsem neměl v úmyslu už moc vystupovat, protože se obávám, že opravdu už bylo řečeno všechno a už to snad řekli i všichni, tak už bychom mohli možná přejít k tomu hlasování.

Jen jsem chtěl ještě k tomu pojmu suverenita. Tady se pořád operuje s tím, že tím Česká republika ztrácí suverenitu. Prosím vás, Česká republika jako suverénní země má právo uzavírat mezinárodní smlouvy a ratifikovat je, tudíž tímto procesem naprosto, ale naprosto suverenitu nemůže ztratit. Naopak by ztratila suverenitu, pokud by to dělat nemohla. Technicky prostě to, co se tady snažíte prosadit, je nesmysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Radim Fiala, po něm pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Benešík. Dobře, pan předseda Radim Fiala stahuje svoji faktickou poznámku. Pan předseda Kalousek má slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Prosím, ještě jednou. Ano, je pravda, že není možné vstoupit do eurozóny bez ratifikace fiskální smlouvy. Není pravda, že ratifikace fiskální smlouvy znamená, že vstoupíme do eurozóny. Alespoň ti z nás, kteří studovali matematiku a dělali zkoušku z logiky, by tenhle fakt měli pochopit.

K mým předřečníkům, jenom trochu údivu. Bere-li si kdokoliv jako věrohodného svědka, který má konzistentní názory, právě pana předsedu vlády Babiše, pak je to nějaký sofistikovaný humor, kterému nerozumím, anebo už nedostatek skutečných argumentů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Benešík, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Co se týče mých názorů, postojů, ale také konkrétní práce, tak se podívejte na usnesení výboru pro evropské záležitosti v mnoha oblastech, například ohledně té zmiňované migrace. Takže jedna věc je nějaký subjektivní názor někoho, kdo mně tady říká něco, že jsem reinkarnovaný. Já jsem praktikující katolík, já na reinkarnaci nevěřím. Reinkarnace podle mě prostě neexistuje. Ale na co věřím, jsou jiné věci. Takže rozhodně nemůžu být reinkarnovaný. Moje postoje jsou autentické, dohledatelné a myslím si, že i z mé práce v evropském výboru si každý může udělat obrázek sám. Ale když už jsme vstoupili do této osobní roviny, tak si myslím, že tu Lisabonskou smlouvu podepsal nějaký prezident, který se jmenoval Václav Klaus. A tam se nejedná o reinkarnaci, tam se jedná příbuzenský vztah. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou pan poslanec Jan Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já jsem docela rád, že dneska konečně naprosto pregnantně dokázal pan kolega Munzar, jak čte své příspěvky. On dostane něco do ruky a on, aniž by si to přečetl dopředu, aniž by o tom uvažoval, jde k pultíku a přečte to. Jinak by nemohl přečíst to prohlášení tehdejšího ministra financí pana Babiše, protože čtvrt hodiny předtím to tady naprosto jasně a správně řekl pan kolega Kalousek. Ano, pokud bychom nebyli ve fiskálkompaktu, nemůžeme vstoupit do eura. Ale pokud budeme ve fiskálkompaktu a budeme tam rok, dva, pět, deset, patnáct let, tak nás nikdo nebude nutit k tomu, abychom to euro přijali. Takže je to pravda, že to je první krok, ale nic nás nezavazuje k tomu. To znamená, pan kolega Munzar dostal papír, ten tady přečetl, aniž by si uvědomit, že toto samé řekl přesně správně pan kolega Kalousek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Foldyna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Když tady slyším, že podpis tohoto paktu je prvním krokem k vstupu do eurozóny, tak jenom připomenu poslední průzkum veřejného mínění v ČR, a to že 73 % občanů ČR nechce vstoupit do eurozóny. Takže si myslím, že bychom měli také vzít na zřetel to, co si myslí tito lidé, kteří nás sem poslali. A to si myslím, že je důležitější než to, co si myslí někteří lidé úplně někde jinde než v ČR. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou paní ministryně. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Jednu větu. Já už jsem všechny argumenty, co tady padly, byly řečeny, na všechny jsem reagovala. Prosím vás, přečtěte si programové prohlášení této vlády. Je v něm jasně napsáno, že tato vláda vstupovat do eurozóny nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. S faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Langšádlová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Ano, už stokrát tady bylo řečeno, že tento závazek neznamená, že je závazkem vstupu do eurozóny. Ale musím přiznat, že jsem překvapená, prostřednictvím pana předsedajícího, že mě překvapila slova pana kolegy Foldyny, protože já jsem čekala, že sociální demokracii bude záležet na zaměstnanosti, růstu mezd, na tom, aby se nám dařilo dobře. A ať již jsme v eurozóně, nebo jsme mimo eurozónu, tak my jsme totiž na tu eurozónu nesmírně blízce navázáni. U nás vlastně velká část HDP vzniká právě díky exportu do eurozóny, na exportu do eurozóny jsou závislí naši podnikatelé a vzniká díky tomu mnoho pracovních míst. Myslím, že je v našem zájmu, aby eurozóna byla v co nejlepší kondici. A jsem přesvědčena, že je v našem zájmu, pokud chceme být i nadále zemí, které se bude dobře dařit, kde budou pracovní příležitosti, abychom byli provázáni s eurozónou ještě blíže, protože to je v našem i ekonomickém zájmu. Zkrátka eurozóna patří k tomu, vlastně k nejbohatší části světa. My jsme provázáni v rámci EU s touto částí západní Evropy. A jsem přesvědčena, že je v našem zájmu, je v zájmu českých občanů, abychom se více integrovali, protože zkrátka je to dobrým předpokladem pro to, aby se nám dobře dařilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vás jenom seznámím s dalším postupem diskuse. Budou následovat faktické poznámky pánů poslanců Skopečka, Munzara, Veselého, Peksy. Dále jsou s přednostním právem do rozpravy přihlášeni pan ministr Petříček, pan předseda Farský, v tomto pořadí. A pak budou následovat poslanci, kteří se přihlásili písemně. Takže následuje faktická poznámka pana poslance Skopečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já jsem disciplinovaně asi půl hodiny přihlášen, aniž bych se dostal ke slovu. Já teď nebudu říkat argumenty, které budu říkat ve svém standardním vystoupení proti fiskálnímu paktu, ale rád bych zareagoval na paní ministryni financí, která to řekla, abychom si přečetli programové prohlášení vlády, kde je, že ČR nechce vstoupit do eurozóny. Kdybychom měli dát na vaše programové prohlášení, už třeba té předchozí vlády, tak tu dávno nemáme superhrubou mzdu třeba, máme nižší daně. Nic z toho, co jste napsali do programového prohlášení, se nestalo. Určitě jste tam měli napsáno, že uděláte důchodovou reformu. Také ji tu do dneška nemáme. Takže pokud bychom měli spoléhat na programové prohlášení, tak to už jsme jednou nohou v euru dneska.

Já prostě musím vnímat rozporuplná prohlášení pana Andreje Babiše. V jedné chvíli prostě chtěl euro, v druhé chvíli, kdy průzkum veřejného mínění ukázal, že to lidé nechtějí, tak obrátil. A já se obávám, že tuto nekonzistenci od něj můžeme očekávat v leckterých případech, euro nevyjímaje. Takže to pro mě opravdu argument není.

A k paní kolegyni Langšádlové prostřednictvím předsedajícího. To, že jsme s eurozónou provázáni, je normální život. Naši exportéři exportují do eurozóny, každým rokem tam exportují více a více. Objemy jsou rekordní a je to bez eura a je to bez fiskálního paktu. Naši obchodní provázanost s eurozónou dělají podnikatelé, kteří dělají byznys, a nic jim v tom nebrání, že mají českou korunu, a vůbec k tomu nepotřebují žádný fiskální pakt, který o tom opravdu není. Jsou to liché argumenty. Vraťme se k podstatě věci.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Munzara. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já chci zareagovat na pana kolegu Volného, který, koukám, odešel. Takže prosím, pane předsedající, vyřiďte mu, že mi nikdo žádné papíry nedával. Já jsem si vytiskl toto vyjádření, já jsem ho tady citoval už i v prvním čtení. A mě opravdu zajímá to vnímání vlády. Já chápu, že už se třeba nestihne vstoupit do eura. Mě zajímá, jestli vláda připravuje, když toto má být první krok, ještě další kroky a podobně. Já mám názor opačný. A říkám tady svoje názory. A když nejsou argumenty, tak tady přichází osobní napadání. A já si myslím, že je to zbytečné. Tak to prosím vyřiďte, pane předsedající, panu poslanci Volnému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Veselý, po něm pan poslanec Peksa. Faktické poznámky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já vaším prostřednictvím musím reagovat na Helenu Langšádlovou, byť se často shodujeme. Chápu, že ji vystoupení kolegy Foldyny může provokovat. Nicméně dneska neřekl nic tak strašného podle mého názoru. On samozřejmě je názorově jinde než já k Evropské unii. Česká strana sociálně demokratická je proevropskou stranou, to je známá věc, tam není žádná pochybnost. A on řekl jenom fakt, na kterém ale musíme pracovat.

Drtivá většina občanů ČR, a opravdu drtivá, si nepřeje vstup do eurozóny v tuto chvíli. Proč? Protože nikdo jim nevysvětluje, co jim to přinese dobrého, a všichni mají pocit, že jim to přinese něco špatného. Na tom musíme pracovat, dneska jsme na tom společně pracovat začali. A prosím, berme Českou stranu sociálně demokratickou jako stranu, která vidí naši budoucnost, budoucnost naší země jednoznačně v EU. Jako stranu, která ví, že bez existence, naší existence v EU nebudou růst mzdy, nebude růst hospodářství a budeme se koukat na záda takových zemí, jako je Bulharsko, Rumunsko, budeme si říkat, že se nám nevzdalují tak moc, a budeme rádi, že jsme na tom líp než Bělorusko a Moldávie. My si to uvědomujeme a tak to je a u nás to jiné prostě není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Peksa s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Já bych v první řadě chtěl poděkovat svým kolegům z ODS, že tady iniciativně otevřeli otázku vstupu do eurozóny. Je to nepochybně zajímavé. Já si myslím, že to je podstatně složitější debata, protože my bychom si napřed měli ujasnit, jestli a jak dosáhnout toho, aby ta eurozóna měla funkční kontrolní a stabilizační mechanismy, aby se neopakovala krize z roku 2008. Potom se můžeme bavit, jestli má smysl vstupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Další faktická poznámka zde není, takže přistoupíme k těm, co jsou přihlášeni do obecné rozpravy. Nejprve s přednostním právem vystoupí pan ministr Petříček. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych do té debaty rád vstoupil s tím, že bych chtěl zdůraznit, že ČR je v současné době posledním členským státem EU kromě vystupující Velké Británie, který dosud není její smluvní stranou. Přístup ke smlouvě je podle mého názoru důležitým signálem, důležitým politickým signálem našim partnerům v EU a potvrdí zájem ČR být aktivním členem Unie.

Přistoupení ke smlouvě České republice především zaručí možnost aktivně se zúčastnit summitu eurozóny v inkluzivním formátu včetně přípravných jednání euroskupiny, což vnímám jako velmi pozitivní. Tím míň bude možno projednávat s našimi partnery současné návrhy týkající se prohlubování hospodářské a měnové unie. Být u toho a moci sdělit svůj názor, to je oč tu běží. Já si myslím, že bychom měli chtít být u toho.

Pravidla takzvaného fiskálního paktu jsou určena zejména státům eurozóny a jiné členské státy EU se k nim mohou dobrovolně připojit. To však ČR tímto nečiní a neučiní. Fiskální pakt proto bude pro ČR v plném rozsahu závazný až od okamžiku přijetí eura. A jak zde řekla paní ministryně, tato vláda v programovém prohlášení nemá přijetí eura v následujících třech letech.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi shrnout své vystoupení. Přístupem k fiskálnímu paktu nepřijímáme v tuto chvíli žádné nové povinnosti, získáváme však důležité právo - právo být slyšet. A to je podle mého názoru to, co bychom měli sledovat. Proto také podporuji rychlý přístup ČR ke smlouvě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Farský. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vás seznámit s postojem klubů Starostové a nezávislí.

Jsme rádi, že se vláda odhodlala tuto smlouvu předložit do Poslanecké sněmovny, protože chceme, aby Evropa a Evropská unie jako území, které zažívá nebývalou prosperitu, kde roste ekonomika, jako území, které je také bezpečné, aby dále bylo silným územím a územím, které přináší nám nejen pracovní místa, ale i všechny výhody pramenící z té široké spolupráce. Je to tak, že je bytostným zájmem České republiky, aby v Evropské unii byla a aby, pokud se v Evropské unii rozhoduje, byla u stolu, u kterého se rozhoduje. A tady v tom případě se my sami dobrovolně stavíme do pozice toho, o kterém se rozhoduje ve stylu o nás bez nás. My nejsme zváni na summity, které navazují na tato setkání, jen proto, že jsme si řekli, že se k této smlouvě nepřipojíme. Paradoxně ke smlouvě, která po nás žádné povinnosti nevyžaduje, ale dává nám jenom větší práva. Tak já vůbec nechápu, jak ti, kteří chtějí, zároveň mluví o tom, jak je ta Evropa proti nám a jak nám diktuje, tak teď říkají: nechte Evropu rozhodovat bez nás.

Neberme si tu pravomoc, tu možnost jednat a zastupovat Českou republiku i na těch evropských jednáních. Neberme si ji, nenechme nadále rozhodovat o budoucnosti Evropské unie bez nás. Vždyť je to proti zájmu České republiky, proti zájmu nás všech. Proto jako klub Starostů a nezávislých, protože máme na mysli a je naším cílem, aby Česká republika i nadále prosperovala, aby prosperovala v evropském prostoru, tak my přijetí této smlouvy jednoznačně podpoříme. Protože je to smlouva o stabilitě, je to smlouva o síle, je to smlouva o tom, že jeden z členů Evropské unie nemůže svou nezodpovědností oslabit Evropskou unii. Ale když si přečtete alespoň kousek - ona je kraťoučká tato smlouva - tak se dočtete, myslím hned v článku 1 v odst. 2, že se týká, kromě článku 14, jenom zemí eurozóny. A když si přečtete článek 14, zjistíte, že vlastně z něho nevyplývá v podstatě nic. Pouze to, a to základní, že se dostaneme ke stolu. Že nebude rozhodováno o nás bez nás. Kdo chce, aby se rozhodovalo o nás bez nás, bude hlasovat proti této smlouvě. Kdo chce, abychom byli u těchto jednání, podpoří přijetí této smlouvy. A Starostové ji podpoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Přeji dobré poledne. A nyní s faktickou poznámkou místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Vaše dvě minuty, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Svou faktickou poznámkou budu reagovat na vystoupení ministra i na vystoupení pana předsedy Farského. Já jsem rád, že se ta debata vede a že se většinou vede i věcně. Tak abychom zachovali tu věcnost té debaty, tak jenom připomenu, že ten argument, že se dostaneme na nějaké schůzky a budeme takzvaně u stolu, že on úplně neplatí. Ten pakt nám to nezaručí - a naopak nám nehrozí, že bychom u toho stolu nebyli. Podle znění textu té smlouvy se státy neplatící eurem mohou zúčastnit summitů euroskupiny týkajících se konkurenceschopnosti, změny celkového uspořádání eurozóny a základních pravidel a alespoň jednou za rok jednání o konkrétních otázkách plnění této smlouvy o stabilitě a tak dál.

Podotýkám, že mohou, a podotýkám také, že existuje praxe Evropské unie, která už dnes - například summity týkající se konkurenceschopnosti svolává ve formátu EU 28. To je potřeba si říct. Takže tím, že přijmeme tento pakt, možná dosáhneme nějaké symbolické věci. Podle mě nedosáhneme ničeho a rozhodně tím nezlepšíme svůj přístup k jednání. Protože pokud se to týká konkurenceschopnosti, tak se to stejně děje a v jiných případech nás pouze ty státy mohou přizvat. Já jen pro úplnost, abychom tu debatu skutečně vedli věcně a nepoužívali argumenty, které se pak ukážou jako nesprávné nebo nepravdivé.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy v obecné rozpravě požádám o vystoupení paní poslance Jana Skopečka a připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Ještě jednou dobrý den. Já jsem čekal na své vystoupení přes ty faktické poznámky. Nechtěl jsem je zneužívat k tomu, abych mohl vyjádřit svůj postoj k fiskálnímu paktu. Já ho shrnu do několika argumentů, proč si myslím, že bychom dnes neměli pro ratifikaci fiskálního paktu hlasovat.

Tím prvním důvodem je, že fiskální pakt k ničemu nepotřebujeme. Když ho přijmeme a nyní, když ho nepřijmeme, tak budeme za naše veřejné rozpočty odpovídat tady doma. Nijak nám nezlepší ani nezhorší naše domácí veřejné finance nebo naše hospodaření.

Fiskální pakt platí pro země eurozóny. V okamžiku, kdy Česká republika není členem eurozóny, tak ho nepotřebujeme jakkoliv přijímat. A je-li tu takový tlak na jeho přijetí, tak to znamená, že někdy v budoucnu chcete euro přijmout. Protože jinak byste na tom takto netrvali, jinak byste tady neříkali argumenty typu "budeme u stolu". To už slyšíme v rámci integračního procesu v historii České republiky léta. Vždycky to znamená salámovou metodou se dostat k tomu hlubšímu jádru, to znamená, zase nějakou další dílčí pravomoc přenést na Evropskou unii. Čili fiskální pakt nepotřebujeme, dokud nebudeme v euru. A ti, co dneska na to přijetí tlačí, tak se to pravděpodobně bojí říct svým voličům naplno, otevřeně, ale chtějí přijmout euro.

Ten druhý argument, proč si myslím, že bychom pro tento fiskální pakt neměli hlasovat, je jeho důvod. Fiskální pakt vznikl jako reakce na dluhovou krizi eurozóny. Měl to být nástroj, který měl zabezpečit zdravější hospodaření členů eurozóny tak, aby některé neodpovědné státy neohrožovaly samotnou stabilitu eurozóny. Když se podíváte, v jakém stavu byly veřejné finance těch hlavních ekonomik Evropské unie v době podepsání toho fiskálního paktu, a podíváte se na jejich veřejné finance dneska, tak zjistíte, že fiskální pakt selhal. Dramaticky selhal, protože od jeho přijetí se veřejné finance těch důležitých ekonomik, nebo řady důležitých ekonomik eurozóny, velmi výrazně zhoršil. Není to jenom Řecko. Podívejte se třeba na Itálii, na Španělsko, jak se tam vyvíjely veřejné finance. Fiskální pakt. To, co bylo jeho cílem, aby zlepšil veřejné finance členských zemí eurozóny, aby zajistil větší stabilitu eurozóny, tak selhal, protože veřejné finance těch důležitých ekonomik eurozóny se zhoršily. Proč máme přistupovat k něčemu, co prostě nefunguje? Vždyť to nedává jakýkoliv smysl.

Ten smysl, proč dneska budou někteří hlasovat pro přijetí fiskálního paktu, je jediný. Oni chtějí vyjádřit symbolicky svoji příslušnost k tomu hlavnímu integračnímu proudu, ke stále hlubší, unifikovanější, centralizovanější Evropě. Oni si přejí, aby se prostě Evropská unie v integraci nezastavila, aby se další a další pravomoci hospodářské politiky přesouvaly z domácí úrovně na úroveň evropskou.

Já si to nepřeju. Já si myslím, že rozpočtová politika i měnová politika by měla být domácím úkolem. Jsem rovněž přesvědčen, že ten domácí úkol zvládáme my dobře. Že když se podívám na hospodaření řady starých evropských zemí, když se podívám na měnovou politiku Evropské centrální banky, tak jsem velmi rád, že tyto pravomoci máme doposud na úrovni České republiky, na národní úrovni. Protože jak v té fiskální politice, tak v té měnové politice to děláme lépe, než to dělají staré členské státy Evropské unie. A naše měnová politika je lepší a pro nás výhodnější, než je politika Evropské centrální banky.

Pevně věřím, že se nám podaří jak fiskální, tak měnovou politiku, udržet na domácí úrovni. Protože, a to by také zastánci eura měli přiznat, přijetí eura neznamená jenom výměnu bankovek v našich peněženkách a přepsání našeho účtu z korun na eura, ale znamená to, že ztratíme suverenitu v měnové oblasti, že měnovou politiku nebude dělat Česká národní banka na podmínky šité pro Českou republiku, pro českou ekonomiku, ale budeme muset přejímat měnovou politiku Evropské centrální banky, která bude muset být šitá nejenom na podmínky České republiky, ale i na podmínky právě zmíněné Itálie, právě zmíněného Řecka a dalších členských státu Evropské unie.

Čili vy, kteří dneska chcete podpořit fiskální pakt, se k této politice hlásíte, odmítáte dělat tyto základní hospodářské politiky na domácí úrovni a chcete je přenášet na evropskou úroveň. Tak to aspoň přiznejte a nedělejte z lidí hlupáky.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. To byl pan poslanec Skopeček a s faktickou poznámkou paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, paní poslankyně, budete mít dvě minuty. Tak prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Skopečku, vy jste tady popsal, myslím, to, co malinko je problémem, protože říkáte: naše fiskální a nominální politika je v pořádku. Vy jste říkal, že to má být i nadále na nás, a proto nemáme vstupovat nikdy do eurozóny. Já sama si myslím, že i po vyřešení těch problémů, se kterými se eurozóna potýká, máme. Ale i z toho, co jste vy říkal, že naše firmy jsou nesmírně provázány s eurozónou. My exportujeme do eurozóny. V našem životním zájmu je, aby eurozóna byla v dobré kondici, protože bez ohledu i na to, jestli budeme členy, nebo nebudeme členy, stav ekonomické situace v eurozóně bude mít vliv na naše firmy, na naši zaměstnanost, na náš hospodářský růst. A v tom je právě ten problém. Ono říkat "my to děláme dobře a nás nezajímá, jak to dělají ti ostatní, a není v našem zájmu, aby byl třeba dohled nad zodpovědnou fiskální politikou Itálie", zkrátka není podle mne moudrý a zodpovědný přístup, protože pokud se třeba i ta Itálie, která dneska má problémy, dostane do problémů, bude v problémech celá eurozóna, tak dříve či později se to odrazí právě i u nás i na situaci našich podniků, i na situaci v zaměstnanosti atd. Takže říkat: ono nám stačí, že si budeme plnit naše domácí úkoly... A já opravdu souhlasím s tím, že u nás je dobrá fiskální, monetární politika. Ale není možné k tomu pohlížet tak, že to, co se okolo nás děje, to, co se v eurozóně děje, se nás netýká nebo nás to nezajímá. Ono se nás to týká a ono by nás to zajímat rozhodně mělo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas. Děkuji. Mám tady dvě přihlášky na faktické poznámky. První pan poslanec Skopeček a připraví se pan poslanec Mikuláš Peksa. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji. Budu reagovat na svoji předřečnici. Ještě jednou to zopakuji. Česká republika a její ekonomika je historicky dominantně závislá na trzích eurozóny. Drtivá většina našeho exportu míří do eurozóny. A přesto, že máme na rozdíl od ostatních zemí českou korunu, tak přesto každý rokem, až na období krizí, každým rokem náš export do zemí Evropské unie, do zemí eurozóny roste. To je důkaz toho, že české ekonomice koruna nepřekáží, českým exportérům koruna nepřekáží. Jsem schopen akceptovat při diskusi o společné evropské měně euro, že má i své pozitivní stránky. Tou pozitivní stránkou jsou nižší transakční náklady pro naše exportéry, ale ty náklady, o kterých jsem tu hovořil, z titulu ztráty měnové politiky jsou neskonale větší než ten dílčí přínos pro exportéry, kteří to navíc zvládají. Podívejte se na ta čísla. Každý rok máme export do Evropské unie větší, a to s českou korunou.

Souhlasím s vámi, že nám nemůže být lhostejno, jakým způsobem eurozóna funguje, jak se jí daří, ale pokud byste to skutečně myslela s eurozónou vážně, tak budete první, která bude říkat, že Řecko z ní mělo být venku, že Španělsko z ní mělo být venku, a měla byste pracovat na tom, aby se z eurozóny stala skupina zemí, které jsou navzájem ekonomicky podobné. Ale protože euro není ekonomickým projektem, protože je politickým projektem, tak budete donekonečna trvat na tom, aby i ty země, které jsou strukturálně oproti zemím, jako je Německo, Holandsko, odlišné, tak je tam budete držet za cenu toho, že se těm lidem tam bude dařit hůře, a za cenu toho, že ze severního křídla eurozóny budou daňoví poplatníci platit neodpovědně hospodařící státy eurozóny.

Čili pokud vám jde skutečně o to, aby eurozóna fungovala dobře pro naše exportéry, tak říkejte nahlas, že eurozóna se musí změnit a že řada zemí, které to nezvládají, z ní musí odejít. To by bylo fér.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a následně mám tady tři žádosti o vystoupení, už jenom dvě žádosti o faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Mikuláš Peksa a následně se připraví pan poslanec Jan Farský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Měl bych jenom takovou rychlou otázku na pana kolegu Skopečka prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste, pane kolego, ekonom. Chtěl bych se vás zeptat, v jak velké míře si myslíte, že makroekonomické údaje typu agregátní poptávka, agregátní nabídka v České republice závisí na hospodářské a měnové politice České republiky, a v jak velké míře naopak na celkové hospodářské politice Evropské unie. Protože jsem přesvědčen o tom, že ona ji v podstatě stejně definuje. Takže tahle hádka o suverenitě je do značné míry zbytečná. Nechávám prostor odpovědět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní požádám o vystoupení pana poslance Farského na faktickou poznámku a připraví se pan poslanec Jan Skopeček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Chtěl bych reagovat na pana poslance Skopečka a chtěl bych uvést, že mi tady vadí posun té debaty. Prosím, my nehlasujeme o přijetí eura. A vy jste si prostřednictvím pana předsedajícího vytvořili chiméru souboje s přijetím eura nad touto smlouvou a s ní teď bojujete. Ale to je boj, který k tomuto nepatří. Tam je jasně napsané, a kdo četl tu smlouvu alespoň zběžně, tak určitě došel k tomu, že prostě to tak není. Navíc ta smlouva zcela jasně říká, že je závazná, kromě článku 14, pouze pro státy, které už jsou v eurozóně. To není o vstupu do eurozóny. Tak tady prosím přestaňte bojovat s eurem, protože to není otázka tohoto předpisu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Požádám o vystoupení pana poslance Jana Skopečka na faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Skopeček: Nejprve na svého předřečníka. Reagoval jsem na paní poslankyni Langšádlovou, která mluvila o provázanosti České republiky s eurozónou, o euru atd. To nebyl můj výmysl, ale to se obracejte spíše na ni než na mě. To je první odpověď.

Odpověď na kolegu z výboru pro evropské záležitosti, který se ptal na to, do jaké míry je naše měnová politika suverénní. Do značné míry je suverénní. Samozřejmě nemůže dělat, co chce. Musí se dívat i na ostatní trhy. Samozřejmě eurozónou a měnovou politikou eurozóny je ovlivněna, musí to zahrnout do svého rozhodování.

Ale ukážu vám praktický příklad. Podívejte se na to, jakým způsobem zareagovala Česká národní banka po roce 2008 po vzniku finanční krize. Byla jedna z prvních centrálních bank, která na to reagovala uvolněním měnové politiky, což znamenalo, že v těch prvních měsících a v prvním období od nastartování krize jsme měli propad jeden z nejnižších. Když se podíváte na náš měnový kurz, který je díky tomu, že máme vlastní korunu, flexibilní, tak ten v tom roce 2008 oslabil, což znamenalo, že propad našich exportérů byl mnohem menší, než byl propad exportérů v zemích, které platily eurem, díky tomu, že právě ten vyrovnávací mechanismus v podobě našeho flexibilního měnového kurzu, o který bychom přišli v případě, že bychom přijali euro, prostě zafungoval a našim exportérům pomohl. Když se podíváte na stávající podobu nastavení úrokových sazeb, stávající podobu měnové politiky, je skutečně jiná, než je politika Evropské centrální banky, a ta naše stávající měnová politika je pro nás bezesporu výhodnější než to, co dělá Evropská centrální banka včetně kvantitativního uvolňování.

Abych tu odpověď shrnul. Ano, naše autonomní měnová politika se nám velmi vyplatila, velmi se nám vyplatila po roce 2008, kdy díky ní jsme měli ten propad díky ekonomické krizi (způsobený krizí?) menší. To, že jsme si to pak zkomplikovali svou hospodářskou politiku a tu krizi jsme si prodloužili, to je sice pravda, ale v těch prvních fázích nám měnová politika neskutečně pomohla.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Skopeček a nyní máme tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Václav Klaus mladší, připraví se pan poslanec Peksa a připraví se pan poslanec Farský. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Václav Klaus: Jen stručně. Každé hlasování jsou vlastně takové volby. A když děláte volební kampaň, tak je samozřejmě moudré oslovovat nerozhodnuté voliče. Čili v této věci já také nechci oslovovat pana poslance Munzara nebo zase z druhého břehu pana poslance Benešíka, ale rád bych se obrátil na nerozhodnuté voliče v této věci, největší poslanecký klub. A jenom vás prosím, srovnejte si odborné, věcné, národní a konzistentní vystoupení pana poslance Skopečka v této věci vůči tomu politikaření a dalším takovým těm výlevům panevropské ideologie, kterými vás tady obohacují někteří další řečníci. To je jenom to, co bych vás jakožto nerozhodnuté rád poprosil, abyste to zvážili, protože vím, že řada z vás jsou konzervativní, normální, zdravě uvažující lidé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Mikuláš Peksa, připraví se pan poslanec Jan Farský a následně ještě pan poslanec Ferjenčík na faktické poznámky. Prosím, máte slovo. Dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom prostřednictvím pana předsedajícího upřesnit tu svou otázku, kterou jsem kladl panu kolegovi Skopečkovi, protože to asi nebylo jasné. Já jsem se chtěl zeptat na to, jaký vliv má česká hospodářská a měnová politika na hospodářský vývoj v České republice, versus jaký vliv má ta evropská celková. Já jsem přesvědčen o tom, že ten hospodářský vývoj u nás tak ze tří čtvrtin nebo čtyř pětin určuje v podstatě to, co se děje v evropské politice. Ergo má smysl do ní mluvit, protože prostě sami to tady nevyřešíme. To je vše, co jsem chtěl říct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní požádám o vystoupení pana poslance Farského a připraví se pan poslanec Ferjenčík. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom doplnit k panu kolegovi předsedovi Petru Fialovi, který říkal, že nás to nijak, prostřednictvím pana předsedajícího, že nás to nijak nelimituje v účasti. Podle předkládací zprávy k tomuto zákonu se píše, že Česká republika vzhledem ke své neúčasti na smlouvě nebyla oprávněna k účasti na summitech eurozóny, což se dlouhodobě jevilo jako nevýhodné.

Já to vidím úplně stejně. Dnešní schválení této smlouvy nám tuto vstupenku na summity eurozóny poskytne. My budeme moci bez toho, aniž bychom přijali závazky, tak můžeme být u toho stolu, u kterého se rozhoduje o budoucnosti eurozóny, a tím i o budoucnosti a prosperitě České republiky. Pro Českou republiku je schválení této smlouvy z tohoto pohledu jednoznačně výhodné, a proto ho podpoříme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Mikuláše Ferjenčíka. Vaše dvě minuty. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl jen stručně reagovat na kolegu Klause. Vy prostřednictvím pana předsedajícího neoslovujete nerozhodnuté voliče. Vy systematicky oslovujete voliče SPD. Ono se vám to docela daří. (Potlesk zprava.) Bohužel si občas kvůli tomu i vymýšlíte.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Ferjenčík. A nyní s faktickou pan poslanec Jan Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Ještě jednou reakce na pana poslance Peksu. Samozřejmě že je česká ekonomika ovlivněna tím, co se děje za jejími hranicemi. Zvlášť Česká republika, kde podíl exportu na hrubém domácím produktu do zemí eurozóny je vlastně v rámci světa rekordní. To samozřejmě znamená, že v okamžiku, kdy se nebude dařit eurozóně i třeba díky špatné politice Evropské centrální banky, tak to bude odnášet Česká republika včetně českých firem a českých exportérů.

Ale to, že v takové chvíli budeme mít autonomní měnovou politiku, která bude moci umět pomoci těmto exportérům třeba levnějšími penězi, uvolněnější měnovou politikou, tak to je jistě dobrá náplast nebo dobrá motivace, dobrá pobídka pro to, aby se těm našim exportérům, našim firmám dařilo lépe, nebo méně hůře, než kdybychom takovou pravomoc neměli. To je zcela zřejmé. V okamžiku, kdy ji ztratíme, tak poneseme plné důsledky toho, co se děje kolem nás. Do doby, kdy máme v rukou nástroje měnové a fiskální politiky, tak s tím alespoň samozřejmě v mezích něco můžeme dělat. A já nechci přijít o ty nástroje, kterými můžeme něco dělat, kterými v jisté fázi hospodářského cyklu můžeme jak českým firmám, tak českým domácnostem pomoci.

V okamžiku, kdy bychom se toho nástroje měnové politiky a fiskální politiky vzdali, tak už budeme pouze přijímat chování a přijímat důsledky chování jiných. A já chci mít možnost, abychom mohli hospodářský cyklus ovlivňovat v České republice - nebo ne ho ovlivňovat. Jako liberál bych byl rád, aby stát intervenoval co nejméně. Ale ve chvíli, kdy to je potřeba, kdy je ekonomika v recesi, tak ty nástroje mít má. Tím, že bychom přijali euro, je přestaneme mít.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní s faktickou pan poslanec Mikuláš Peksa. A připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já bych chtěl jenom rychle zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana kolegu Skopečka. Já respektuji váš postoj. Pak se ale prostě koncepčně politicky lišíme, protože já považuji za důležitější mluvit do toho, jakým způsobem se utváří ta evropská politika, a snažit se těm problémům předcházet. Vy, jak jsem pochopil, chcete mít nástroje pro řešení problémů, které v důsledku toho selhání přijdou, pokud nějaké selhání přijde. Myslím si, že to jsou prostě opačné přístupy a asi nemá cenu, abychom se o tom dál hádali nebo dohadovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A nyní s faktickou poznámkou požádám o vystoupení pana poslance Tomáše Martínka a připraví se na faktickou pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, pane poslanče, dvě minutky.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom v rychlosti shrnout tu debatu, kterou tady vedeme úplně zbytečně, o přijetí eura, přitom o přijetí eura vůbec nehlasujeme. Řekněme si, o čem doopravdy hlasujeme. Hlasujeme o přijetí fiskálního paktu, který má jaká pozitiva a jaká negativa, pokud budeme hlasovat pro.

Pozitiva. Účast na summitech. Nebude se jednat o nás, bez nás. Nebudeme bráni našimi partnery jako černé ovce, kteří jediní nejsou schopni podepsat smlouvu, která de facto nic pro nás neznamená negativního. Za třetí, vláda bude motivována k sestavování rozpočtu s nízkým deficitem, nebo dokonce s vyrovnaným, a tím se zlepší i pohled investorů; a teoreticky i nižší úroková míra při půjčování peněz státu.

Negativa tam doopravdy žádná nevidím. Když jsem slyšel všechna negativa, co padla, tak se týkala přijetí eura. A o tom se doopravdy dnes nebavíme a o tom dnes nediskutujeme a hlasovat nebudeme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Jan Skopeček na faktickou. A na faktickou se připraví ještě předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já respektuji pozici pana poslance Peksy, že chce předcházet těm problémům v eurozóně. A já bych mu dal jenom do úvahy, jestli jeden guvernér, který bude zastupovat Českou republiku ve sboru dalších mnoha guvernérů všech členů eurozóny, má tu sílu, aby změnil politiku Evropské centrální banky na podmínky šité na míru České republice, které dneska díky tomu, že máme samostatnou měnovou politiku, máme. To je jedna věc.

Ale druhá věc. I kdyby náhodou tu sílu měla a dokázala přesvědčit drtivou většinu ostatních guvernérů, aby tu měnovou politiku udělali na podmínky České republiky, tak stejně se nevypořádá s jednou základní věcí, a sice že eurozóna byla vytvořena ze strukturálně odlišných, strukturálně odlišných ekonomik, které spolu nemohou normálně fungovat pod jednou společnou měnovou politikou. Tento strukturální defekt, který je v eurozóně od jejího samého začátku, nedokáže vyřešit žádný sebegeniálnější guvernér. Budeme pouze platit náklady a budeme zachraňovat tu eurozónu, aby zůstala u své, protože strukturálně prostě ji tvoří nepodobné ekonomiky a není možné, aby fungovala dobře bez obrovských nákladů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte dvě minuty. A připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat na údaje na pozitiva, které přednesl pan poslanec Martínek. Jestli to budu interpelovat dobře, ta tři pozitiva, která tady uvedl.

Za prvé. Nebude se jednat o nás bez nás nebo za zavřenými dveřmi. Já už jsem to říkal ve svém prvním vystoupení. To je fikce. Nic takového není. Ty evropské země, členské země, které nejsou součástí schengenského prostoru, jedná se o nich bez nich? Jsou za zavřenými dveřmi? Euro. Mohl bych dát i jiné skupiny států, z nichž některé se v některých otázkách sdružují a v některých ne. Takže to žádné pozitivum není. Je to úplně normální.

Za druhé. Nebudeme černou ovcí. Nebudeme poslední. A to bychom měli ale razantně odmítnout jako Poslanecká sněmovna. Kdyby všichni signatáři tohoto paktu, kteří platí eurem, dodržovali pravidla tohoto paktu, tak byste možná měl pravdu. Oni nám budou říkat něco o veřejných rozpočtech? Italové, Francouzi, Řekové? Podívejte se na jejich výsledky! Co se změnilo poté, co podepsali slavnostně, s foty, family foto. Všechno. Potřepali si rukou po ročním summitu. Zlepšili se, nebo zhoršili? Přečtěte si odpověď paní ministryně nebo písemnou interpelaci, ať ji tady necituji. Jak zasáhla Evropská komise proti těm hříšníkům, těm černým ovcím, které neplní závazky, které oni podepsali? Nijak! Takže ten argument také neplatí.

A třetí. To, že podepíšeme úvod a závěr paktu, má motivovat českou vládu k tomu, aby předkládala dobré rozpočty? Je to 980 slov, tak nějak. Já jsem to jednou počítal. Tak si přijďte... A pojďme si odcitovat, co vlastně podepisujeme, a kde tam najdete jakoukoliv motivaci, pozitivní nebo negativní, to je úplně jedno, k tomu. Je to úvod a závěr. To tělo neschvalujeme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. To byl Zbyněk Stanjura. A nyní tedy faktickou poznámku pan poslanec Jan Zahradník a připraví se pan poslanec Lubomír Zaorálek. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, mně tahle debata připomíná debatu, kterou jsme tady absolvovali asi před dvěma lety, kdy jsme se dlouze bavili o ratifikaci Pařížské dohody. Tehdy také jeden z argumentů byl ten, že naši představitelé, když se jedná o klimatických otázkách, museli sedět někde v předsálí, nemohou si sednout k tomu jednacímu stolu a my jim to ratifikací té dohody musíme umožnit. Tehdy se také mluvilo o tom, že někteří již platní signatáři té dohody neplní své povinnosti. A říkalo se, že nás to nikterak nezatíží, že z toho nebudou naše nějaké nové povinnosti vyplývat. Přitom je pravdou opak. Například Evropská komise už teď bude zatěžovat naše výrobce automobilů povinností snižovat emise o 35 % do roku 2030. Přitom výrobci v Asii, Čína a Indie, se takovými povinnostmi netrápí. My hodláme sami sebe zavázat k odstranění drobných plastů z našeho života, různých brček a kelímků, přitom 90 % plastových znečištění pochází z řek v Asii a Africe, které se takovýmito otázkami vůbec nezabývají.

Čili tak jako jsem byl proti ratifikaci Pařížské dohody, která nás na sto let k něčemu zavázala, a ani nemáte v návrhu rozpočtu žádné peníze na povinnosti, které z ní vyplývají - jako jsem byl proti té Pařížské dohodě, tak budu i proti tomuto fiskálnímu paktu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní pan poslanec Lubomír Zaorálek. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Kolegové, došlo mi, že se řádného vystoupení nedočkám, tak jsem se přihlásil takto. Podívejte se, co se týče ekonomické debaty, ekonomického přesvědčení, to teď ponechávám stranou. To bych také mohl říci, že mi nevyhovuje ekonomika řízená autopilotem. Ale tady jde o krok, který je vysloveně diplomatický. A já jsem přesvědčen, že velmi důležitý. V Evropě máte politiky, kteří dneska klidně řeknou: Ať se ta Evropa rozdělí, ti, co nechtějí, tak je necháme bokem. A pak máte politiky, kteří jsou s námi zajedno v tom, že je třeba držet ten projekt inkluzivní a dávat všem šanci, aby se mohli připojit. Tady dát najevo, že my chceme být u toho, že nám záleží na tom, jak se bude eurozóna dále vyvíjet, má podle mě obrovský význam. A má to i praktické dopady. Může se stát, že zvítězí ti, kteří chtějí Evropu v podstatě utvořit jako vícerychlostní i v ekonomické oblasti. To bude znamenat, že ty finanční toky, ty finanční toky začnou proudit tak, že nás budou míjet a my se posuneme na Balkán. A v té chvíli nás to musí velice zajímat.

Takže tento diplomatický krok může mít velký praktický politický význam. Kdo to nechápe, nechápe politickou realitu Evropy.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl pan poslanec Zaorálek a nyní Zbyněk Stanjura na faktickou poznámku a připraví se místopředseda Sněmovny Petr Fiala.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mluvit stříbro, mlčeti zlato. Tím bychom se někteří mohli řídit. Pane poslanče Zaorálku prostřednictvím pana předsedajícího, myslíte si, že vaše vystoupení, vaše opakovaná vystoupení k naší účasti v misích zlepšují diplomatickou pozici České republiky a respekt u našich spojenců, nebo ne? Že zrovna vy nás budete školit o tom, co je diplomaticky vhodné a ne pro Českou republiku, to je v těchto dnech opravdu mimořádně odvážné. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní Petr Fiala. Prosím, pane místopředsedo, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Reaguji na vystoupení pana poslance Zaorálka a musím říct, že právě ti, kteří nás tlačí k tomu, abychom podepsali fiskální pakt, nechápou politickou realitu Evropy. To jsou přesně ty dokumenty, které vedou k tomu, že stále víc občanů Evropy ztrácí důvěru v Evropskou unii a že ten projekt spolupráce evropských zemí na bázi Evropské unie je ohrožen. A to ne nějakými euroskeptiky v České republice, ale tím, jak Evropská unie sama postupuje a co dělá. Tak přistoupíme k fiskálnímu paktu, přihlásíme se k nějakým principům, které ty státy, které tam už dávno jsou, vůbec nedodržují, a smějí se těm ostatním do očí.

Podívejte se, co dnes dělá Itálie. Není Itálie příkladem státu, který rozbíjí spolupráci a to všechno, o co v Evropě jde? Jsme to opravdu my, kvůli tomu, že se nechceme přihlásit k této bezzubé smlouvě, která má jediný význam - a přiznejme si to, má jediný význam, je to symbolická cesta k přijetí eura. Nic jiného to není. A když dobře posloucháte paní ministryni Schillerovou, pana ministra Petříčka, všechny další, kteří to obhajují, tak dospějete k naprosto stejnému závěru. Přijetí této smlouvy má pro Českou republiku jediný význam, a to je to, že se nám vytváří cesta k přijetí eura. Nic jiného touto smlouvou nedosáhneme. A symbolicky se hlásit k něčemu, co stejně nefunguje, a říkat si, že když se k tomu nepřihlásíme, tak my jsme ti, kteří rozbíjejí Evropu, je prostě sebemrskačské, špatné, je to nerealistická evropská politika a je to evropská politika, která pokud se v evropských zemích dělá, tak vede k jedinému - ohrožuje evropský projekt! A protože mně na evropském projektu záleží, tak jsem proti tomu, abychom se připojili k tomuto paktu. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní máme tady tři faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec Jan Skopeček, jako druhý pan poslanec Lubomír Zaorálek. Teď se obrátilo pořadí, nějak zajímavě mi to přeskočilo - takže pan poslanec Skopeček ano a připraví se pan poslanec Václav Klaus. A teď teprve naskočil pan poslanec Zaorálek.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo, já chci taky reagovat prostřednictvím vás, pane předsedající, na pana poslance Zaorálka. Já prostě odmítám dělat evropskou politiku tak, jak ji nastínil pan Zaorálek. Politiku ve stylu: Všichni něco podepsali, tak my to musíme udělat taky. Ačkoliv to nefunguje, ačkoliv to nemá smysl, ačkoliv to nepotřebujeme, protože neplatíme eurem. Ale udělali to všichni, tak aby se na nás špatně nedívali, tak my to uděláme taky.

Takto funguje evropská politika řadu let, zejména díky sociální demokracii, a já si myslím, že to je špatně. Konečně jednou pochopme, že Evropská unie je kolbiště národních zájmů, definujme si ty národní zájmy a bojujme o ně. Klidně udělejme i kompromis, klidně občas něco obětujme, abychom získali něco jiného. Ale argumentace stylu "podepsali to všichni, tak my musíme taky", je naprosto absurdní, hloupá a není v zájmu českých občanů. EU je kolbiště národních zájmů. Zkusme si je definovat a bojovat o ně. Ne tady podepisovat něco jenom proto, že to podepsali všichni. To je přece absurdní!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Václava Klause mladšího a pan poslanec Lubomír Zaorálek se připraví. Tak prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Václav Klaus: Já také reaguji na pana poslance Zaorálka vaším prostřednictvím. A sice ne na diplomacii, ale na politickou realitu, jak jste to nazval. Realitou je, že drtivá většina českých občanů přijetí eura nechce, a co se týká vašich voličů, tak je to ještě markantnější. Takže já bych preferoval, aby se politici obraceli ke svým voličům a nikoliv k tomu, kdo je poplácá po zádech, že patří do nějakého klubu nebo nepatří a že tam něco můžou špitnout někde v předsálí nějakému vysoce postavenému evropskému činiteli. Tak to je pro mě zase politický realismus. Ale uznávám, že se v tom můžeme oba lišit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní pan poslanec Lubomír Zaorálek na faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Já bych chtěl jenom požádat pana poslance Stanjuru, tady prostřednictvím, on otevřel úplně nové téma. Já bych se velice rád o tom tématu s ním pobavil, ale nechci to teď zatěžovat. Rád bych mu řekl něco o tom, že americký prezident Donald Trump má jmenovaného svého zmocněnce pro Afghánistán, který se v Dauhá dvakrát setkal s Tálibánem a jedná o stažení. Říká se, že americký prezident se chce stáhnout bez ohledu na to, jestli dohoda s Tálibánem bude, nebo ne. Rád bych mu něco řekl o 8 050 mrtvých civilních obětech v Afghánistánu v tomto roce. O stovkách dětí a dalších věcech. Na to tady není prostor. Ale jenom abyste věděli, že já o tuhle debatu stojím, ale ne teď, omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byl Lubomír Zaorálek. Další faktické nemám, takže požádám o vystoupení v obecné rozpravě pana poslance Jiřího Kobzu.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího zde velmi věcně a emocí a ideologie zbavených faktů přednesla pro i proti, co se týká fiskálního paktu. Zazněla tady spousta faktů o tom, že fiskální pakt je přípravou cesty na euro. My v SPD jsme zastánci vlastní měny. Myslíme si, že koruna nám dává dostatečnou sílu, a koneckonců hospodářské výsledky to ukazují. Když srovnáme míru zadlužení států eurozóny a zadlužení naše, tak vlastní měna v tom hraje také určitou roli. Navíc je základem programu SPD, že v případě rozhodování o euru požadujeme referendum.

Přistoupení k fiskálnímu paktu, jestli tomu rozumím dobře, jak jsem to četl, a s ohledem na všechny informace, které zde zazněly, nám neumožní účastnit se diskusí, protože maximálně tak tam pan premiér bude moct sedět a moudře mlčet. Takže ten přínos je skutečně diskutabilní. A protože fiskální pakt je přímo spojený s eurem a eurozónou, myslím, že by bylo správné tyto dvě věci neoddělovat a nechat je v tom celku tak, jak jsou.

Dávám proto procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu až do přistoupení České republiky k euru, do schválení Parlamentem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já si poznamenám váš návrh, protože je právem poslance dát návrh na odročení v případě projednávání. Jestli tomu tak správně rozumím, navrhujete odročení, abych tedy přesně použil formulaci z jednacího řádu, odročení projednávání do okamžiku, než se přijme euro. Je to přerušení, já jenom říkám, že v jednacím řádu je slovo odročení, tak říkám odročení, aby se proti tomu neprotestovalo.

Nyní tedy pan poslanec Petr Pávek. Prosím. (Šum v plénu, ozývá se, že je to procedurální návrh a je třeba hlasovat neprodleně. Předsedající však jednání nepřerušuje.)

 

Poslanec Petr Pávek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího poprosit pana kolegu Faltýnka, aby příště dohlédl na lepší organizaci bodů, které budeme projednávat, zejména tedy pořadí těch mezinárodních smluv, které jsme dneska měli schvalovat, tak aby v pořadí byly nejdříve smlouvy, které nevyvolají takovouhle diskusi, a smlouva, která mohla být na závěr, obohacená touto diskusí, abychom měli to hlasování za sebou. Děkuji. (Potlesk zprava. Poslanec Faltýnek souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jenom bych upřesnil, protože tady byla otázka, že to byl procedurální návrh, o kterém se mělo hlasovat okamžitě. Nicméně nebyl, já jsem rozhodl správně, protože tady je specifický režim v jednacím řádu - až po skončení rozpravy se v případě smlouvy hlasuje i o návrhu na odročení. Takže to já jsem přesně tady řekl.

Nemám tady nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy, tak s dovolením ještě rychle přečtu omluvy, protože se chýlí 13. hodina, tak abychom nezapomněli. Pan poslanec Petr Dolínek se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne, a to z pracovních důvodů, pan poslanec Dominik Feri se omlouvá mezi 11.40 a 13.00, pracovní důvody, a pan poslanec Petr Staněk se omlouvá mezi 14.30 a 19.00 z rodinných důvodů.

Nyní tedy ukončím obecnou rozpravu a táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně Alena Schillerová nemá zájem, pan poslanec Jan Kubík nemá zájem.

Přikročíme k hlasování. Nicméně jako první budeme hlasovat návrh na odročení, protože potom by nemělo smysl hlasovat o usnesení, že. Já tedy zavolám poslance zpět do sálu, odhlásím vás na žádost, takže se prosím přihlaste znovu svými hlasovacími kartami. (Po chvilce.) Já myslím, že se nám už kvorum ustálilo.

 

Já ještě jednou zopakuji, o čem budeme hlasovat. Pan poslanec Jiří Kobza navrhl, abychom odročili jednání o této Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii do přijetí eura Českou republikou, jestli to takhle můžu formulovat. Takže všichni víme, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro odročení, stiskněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti odročení, stiskněte tlačítko, zvedněte ruku.

Hlasování číslo 181, přihlášeno 152 poslanců, pro 44, proti 101. Návrh na odročení byl zamítnut.

 

Omlouvám se, ještě jedna omluva. Pan poslanec Karel Schwarzenberg se omlouvá ve dnech 31. 10. až 2. 11. ze zdravotních důvodů.

 

A nyní tady máme dvě usnesení, nicméně ona jsou v podstatě ve stejném znění. Takže já navrhuji, že bychom hlasovali o usnesení zahraničního výboru, které je formulováno trošku přesněji. Takže asi všichni víme, o čem budeme hlasovat. V podstatě zahraniční výbor nám říká, že dává souhlas s přístupem ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii.

 

Budeme hlasovat o tom, zdali souhlasíme s návrhem zahraničního výboru.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 182, přihlášeno 153 poslanců, pro 106, proti 43. Usnesení bylo přijato. (Potlesk zejména z řad ANO.)

 

Já tímto končím projednávání tohoto bodu.

 

A přistoupíme k dalšímu bodu. Jedná se o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.