Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

113.
Návrh poslanců Jana Hamáčka, Jana Birke, Kateřiny Valachové
a Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 109/ - třetí čtení

Já prosím paní poslankyni Valachovou, která je zástupkyní navrhovatelů, a dále prosím zpravodaje garančního výboru, což je výbor pro sociální politiku, pana poslance Marka Nováka. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 109/5, který byl doručen dne 9. října 2018. Usnesení garančního výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 109/6.

Ptám se paní navrhovatelky, zda si přeje vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, dovoluji si jménem předkladatelů požádat o podporu tohoto návrhu zákona ve třetím čtení. Jeho obsahem, jak víte, je obnovení nemocenské od prvního dne nemoci. Má se tedy jednat o zrušení právní úpravy, která zavedla to, že první tři dny nemoci zaměstnanci pracující nedostávají žádné hmotné plnění. To znamená, tyto tři dny majetkově nemají žádným způsobem vyrovnaný příjem, resp. svou ztrátu příjmu.

Jako předkladatelé sociálně demokratický klub se domníváme, že se jedná o nespravedlivé trestání pracujících za nemoc, a stejně tak se domníváme, že z důvodu neplacení nemocenské v prvních třech dnech také není zcela naplněna Ústava a ústavní pořádek, to znamená přiměřené hmotné zabezpečení v době výpadku příjmu a v době nemoci. Je nepochybné, že kvalita života, kvalita pracovních podmínek pracujících a zaměstnanců v 21. století by měla odpovídat standardu, který máme jako ekonomika, zažíváme hospodářský růst, to znamená, kdy jindy než právě nyní pracujícím tuto kvalitu jejich pracovních podmínek a samozřejmě života a jejich zdraví zvednout a zajistit. (V sále je stále hluk.)

Doposud probíhalo projednávání v Poslanecké sněmovně tak, že zejména sociální výbor jako výbor garanční opakovaně doporučil plénu Sněmovny tuto změnu právní úpravy, to znamená obnovení nemocenské od prvního dne, ke schválení. I já -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pardon, paní poslankyně. Dámy a pánové, prosím o klid, ať můžeme poslouchat zdůvodnění, se kterým vystupuje zástupkyně navrhovatelů. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: I já vás zcela přirozeně o tuto podporu žádám.

Co se týká zaměstnavatelů, tak došlo k tomu, že návrh zákona počítá s kompenzacemi směrem k zaměstnavatelům, a to ve výši snížení pojištění o 0,2 bodu, to znamená zhruba o 3,5 mld. korun. Jako předkladatelé jsme navíc přesvědčeni o tom, že snížení pojistného již v roce 2008 vytvořilo rezervu, kterou v tuto chvíli s ohledem na zvyšující se tempo ekonomiky, a tedy i příjmy ze snížení již tedy z roku 2008 lze využít ve prospěch nákladů zaměstnavatelů.

Závěrem vás tedy žádám o podporu tohoto návrhu, to znamená obnovení nemocenské od prvního dne nemoci, skončení trestání pracujících za nemoc a samozřejmě také šetření našich veřejných prostředků nás všech zejména na vrub veřejného zdravotního pojištění. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni jako zástupkyni navrhovatelů. Konstatuji, že z dnešního jednání se v době od 9 do 10.30 omlouvá pan poslanec Benešík. A dále že pan ministr a poslanec Brabec hlasuje s náhradní kartou číslo 5.

V tuto chvíli otevírám rozpravu. Do rozpravy je s přednostním právem přihlášen pan předseda Kalousek. Dále je s přednostním právem přihlášena paní poslankyně Richterová. S přednostním právem, protože bude přednášet stanovisko klubu Pirátů. Pan předseda Kalousek má slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové. Včera, pravděpodobně řada z vás zaznamenala, zveřejnila Národní rozpočtová rada pozici, kde říká to, co řada z nás se snaží ve veřejné diskusi říkat už mnoho let. Dlouhodobě jsou české veřejné rozpočty v této struktuře neudržitelné. Je to strukturální problém související zejména s prodlužováním délky lidského života a se zásadními pojistnými systémy, tedy systém zdravotního pojištění, penzijního pojištění, ale i nemocenského pojištění, kterého se týká dnes projednávaný návrh zákona.

Minulé vlády, které si byly tohoto faktu, včera zveřejněného Národní rozpočtovou radou, vědomy, do pojistných systémů začaly implementovat první reformní kroky. Do všech tří. Vaše vláda - a tady si dovolím říci vaše vláda i pro minulé volební období, protože sociální demokracie a hnutí ANO tvořily hlavní pilíř minulé vlády - ve všech těch pojistných systémech reformní kroky zrušila. Nic proti tomu, koneckonců nikdo nejsme nositelem jediné pravdy. Ale očekával bych, že když se něco zruší, tak se navrhne alternativa, o které argumentuji, že je to efektivnější, že je to lepší. Nic z toho ale vaše vláda nedělá. Ruší bez alternativy.

Opozice je často pod palbou kritiky. Říká: Vy kritizujete vládní politiku - a kde máte alternativu? My tu alternativu říkáme ve svých programech, ale tady já si dovolím použít stejný argument: Kde máte alternativu? Kde máte alternativy k reformě penzijního pojištění? Zrušili jste začátek reformy položené Nečasovou vládou, slíbili jste předložit penzijní reformu, a kde nic tu nic. Také si nemyslím, že někdy něco uvidíme během tohoto volebního období. Kde máte alternativu ke zrušeným reformním krokům ve zdravotním pojištění? Kde? Není ani věcný záměr, není ani diskuse.

A dnešek máme takový trochu slavnostní den, protože poslední reformní krok v povinných pojistných systémech, který jste ještě nezrušili, byť jednoznačně prokázal svoji efektivitu, zrušíte dneska. A já se zase ptám: Kde máte alternativu? Nikde! Umíte jenom rušit, neumíte tvořit. Neumíte předložit nic, co by nahradilo reformní kroky, které rušíte. Rozdáme, co můžeme, a po nás potopa. To je vaše politika. Jste vysloveně protireformní vláda! (V sále je velmi rušno.)

Nemůžeme proto souhlasit ani se zrušením tohoto posledního reformního kroku v povinném pojistném systému. Víte, ono každé pojištění má nějakou spoluúčast. Myslíme si, a prokazovali jsme to v dobách, kdy jsme to zaváděli, že první tři dny nemoci je velmi rozumná, efektivní a v žádném případě ne asociální spoluúčast -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane předsedo, omlouvám se. Prosím o klid, tentokrát především v levé části jednacího sálu. Děkuji. Pokračujte.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Oni řvou i v té pravé, ale dá se to vydržet, pane předsedající. Děkuji.

Ty první tři dny nemoci efektivní, nikoliv asociální spoluúčast k pojištění, umožňující právě pro ty dlouhodobě nemocné, aby brali důstojné plnění. Zrušíte-li to, zatíží to mnohem víc veřejné rozpočty, zatíží to mnohem víc podnikatele.

Koneckonců vy to sami dobře víte, protože v návrhu rozpočtu na příští rok rozpočtujete nepřirozeně vysoký nárůst nemocenské, rozpočtujete to proto, ne že si myslíte, že budeme více nemocní, ale víte, že prostě zrušením tohoto kroku naroste čerpání nemocenské, a nenaroste efektivně. Je to špatné rozhodnutí, a znovu opakuji, zejména proto, že nenabízíte alternativu ani k sociálnímu pojištění, ani ke zdravotnímu pojištění, ani k nemocenskému pojištění. Dokážete rušit, nedokážete nic vymyslet. Je to politika po nás potopa. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí paní ministryně Maláčová, po ní s faktickou poznámkou paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jenom v reakci na pana poslance Kalouska prostřednictvím pana předsedajícího. Věta "umíte jenom rušit" od představitele vlády, která zrušila proplácení prvních tří dnů nemocenské, opravdu sedí. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Dobrý den. Také jenom rychlá reakce na pana předsedu Kalouska. Otázka je, co je to reforma. Když byla řeč o důchodech, tak zavedení druhého důchodového pilíře v podobě tenkrát ministra financí pana Kalouska nebylo nic jiného než likvidace průběžného pilíře, který se prostě nedá rozkrást, a zavádění nových bankovních produktů. A to bylo všechno. Veškeré reformy Nečasovy a Topolánkovy vlády nebyly nic jiného než zavádění nových bankovních produktů. A my jsme se snažili to napravit ve prospěch lidí, zaměstnanců. O tom je i dnešní návrh na zrušení... nebo zavedení znovuproplácení nemocenské od prvního dne.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následovat budou faktické poznámky pánů předsedů Stanjury, Kalouska a pak dalších poslankyň. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat na vystoupení paní ministryně, která jako obvykle použije jenom kousek argumentu. Kdyby se pouze zavedla karenční doba, nebyly žádné kompenzace např. pro zaměstnance, tak byste možná mohla mít pravdu. Ale proč nemluvíte o tom, že se zaměstnancům vlastně snížilo na nulu pojistné, které platili, do kupy 1,6 %? To nikdo nevyčíslí. Tak si vezměme průměrnou mzdu, vezměme si, kolik každý průměrně ušetřil, kolik čerpal nemocenské, pak můžeme udělat nějakou bilanci. Ale to sociální demokraté skutečně neznají. A opakovaně jsem říkal, že pro každého zaměstnavatele je nejlepší, co má, když má dobré zaměstnance, a vy tady pořád z těch zaměstnavatelů děláte ty zločince, kteří ty zaměstnance neustále týrají, využívají, nechtějí jim platit atd. Tak to prostě není, tak to skutečně není a važte slova!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan předseda Kalousek, po něm paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. S faktickou poznámkou paní ministryně Maláčové se vyrovnal již pan předseda Stanjura, já bych jen opakoval jeho slova, takže dovolte jenom reakci na vystoupení paní poslankyně Gajdůškové. Říct tříprocentnímu snížení z 28 % povinného pojištění do prvního pilíře, říct zrušení, to už není ani diskusní argument, to je prostě lež, paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně prosím, ano, pokud se vám tato reforma nelíbila, já jsem řekl, že nikdo nejsme nositelem jediné pravdy, že pokud jste to zrušili a předložili byste alternativu, o které jsme mohli diskutovat, tak je to v naprostém pořádku. Ale toho vy nejste objektivně schopni! Slíbil nám to pan předseda Babiš v roce 2016, že dá v červnu na stůl penzijní reformu, máte to v programovém prohlášení jako prioritu, že předložíte penzijní reformu. Jediné, co jsme si zatím přečetli, že chcete oddělit penzijní účet od státního rozpočtu. Prosím, můžeme o tom diskutovat, ale tomu snad nechcete říkat reforma. To je k smíchu! A na nic jiného jste se nezmohli. A to je to, o čem já tady povídám: že dokážete rušit, nedokážete nic vymyslet, i když všichni víme to, co včera řekla Národní rozpočtová rada, že je to dlouhodobě neudržitelné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následuje faktická poznámka paní poslankyně Pekarové Adamové, po ní vystoupí paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Já taktéž musím směrem k paní poslankyni Gajdůškové prostřednictvím předsedajícího, že už to je trošičku ohraná písnička. Vy jste se v ČSSD naučili jednu větu ohledně toho, že tedy ta naše tehdejší reforma byla destrukcí prvního pilíře, což není vůbec žádná pravda, ale už vůbec neříkáte, jak to tedy chcete řešit vy, jakým způsobem budete řešit ten problém, který tady v České republice prostě máme, a jsou pro to jasná čísla. V současné době dáváme na důchody třetinu výdajů rozpočtu, téměř třetinu zaokrouhleně. V roce 2060 se toto číslo přiblíží 45 % výdajů státního rozpočtu, a to ještě do toho nepočítám, že ve chvíli, kdy bude samozřejmě mnohem větší podíl starších obyvatel, tak bude více výdajů i na zdravotní systémy, na sociální systémy, na sociální péči atd., takže polovina státního rozpočtu za pár desítek let už tady půjde jenom na důchody. Kde máte vzdělávání, kde máte obranu, kde máte investice do dalších nutných věcí provozu státu? To neřešíte.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová, po ní pan předseda Kováčik. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já jsem ráda, že debatu o důstojných podmínkách pracujících v nemoci využívá opozice k tomu, aby volala po důchodové reformě. To se sebou opravdu hodně souvisí.

Co se týká důstojnosti a důstojných podmínek pracujících v nemoci, tak my napadáme jednoduchou věc. Tři dny neplacení nemocenské nic neřeší, kromě toho, že lidé nemoci přecházejí, kromě toho, že využívají dovolenou, kromě toho, že osvícení zaměstnavatelé zavádějí sick days, což znamená stoprocentní plnění v době řekněme nevolnosti nebo zkrátka nějaké indispozice. Všechny tyto argumenty svědčí o tom, že karenční doba dnes v tuto chvíli nemá své opodstatnění. A pro to tady mluví i čísla, protože - a prostřednictvím předsedajícího pan kolega Kalousek to jistě ví - co se týká nemocenské od 4 do 14 dnů a od 15 do 21 dnů, to nejsou žádní simulanti, to jsme skoro my všichni, všichni pracující, tak tato nemocenská od roku 2014 trvale stoupá. A co se týká roku 2008, já jsem stoprocentně přesvědčená o tom, že regulační efekt neměla karence, ale především zdravotnické poplatky.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat reakce faktickými poznámkami v následujícím pořadí: páni poslanci a poslankyně Kováčik, Staněk, Gajdůšková, Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Nám komunistům se - v odpovědi panu kolegovi Kalouskovi prostřednictvím vás, pane předsedající - tedy nám komunistům se ona tzv. reforma nelíbila už od počátku a od počátku jsme také navrhovali zrušení karenční lhůty. Ještě s kolegyní Soňou Markovou jsme tak učinili několikrát a vždycky to bylo, jak se říká, pouze připraveno do šuplíku, protože tady ve Sněmovně se to buď vůbec nedostalo k projednání, anebo to bylo velkou většinou vás, kolegyň a kolegů, odmítnuto. Já jsem přesvědčen o tom, že tady nepadl jeden rozhodující argument. Ona reforma totiž byla skutečně, já jsem řekl takzvaná reforma, ona nebyla takzvaná, ona byla skutečná, ve prospěch bohaté menšiny, v neprospěch nebohaté většiny národa. A nemusím nikomu vyprávět, že ten, kdo se živí běžnou prací, nebo je v penzi, nebo je student, tak pro něho je významné, když onemocní a má náklady na léky, má náklady na zdravotní péči, má náklady na cestování k lékaři a nemá žádný příjem, tak pro něho právě ty první tři dny jsou docela zásadní. On nemá tento člověk takové zásoby finančních prostředků, aby to s lehkostí oné bohatší menšiny unesl. Proto to rušíme, proto to chceme zrušit a proto jsme to od počátku navrhovali ke zrušení. I teď je to i naše novela a já prosím o to, abychom zvážili ve prospěch většiny karenční lhůtu zrušit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Staňka, po něm paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Staněk: Dobré dopoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Já bych se vaším prostřednictvím chtěl obrátit na pana kolegu Stanjuru, který má velmi pádné logické argumenty a velmi si ho vážím. Ale to, co předvedl před chviličkou, je pro mě neakceptovatelné.

Jsem podnikatel, zaměstnávám 70 lidí a necítím se touhle změnou poškozen natolik, že by mí zaměstnanci úplně změnili svůj přístup a změnili své chování. Takže prosím vás, nezjednodušujme to, nestavějme to černobíle, ten svět kolem nás je pestrý. Ano, u některých profesí, v některých zaměstnáních můžeme způsobit určité problémy, ale není to plošné a není to takhle jednoduché. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková, po ní pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, přiznávám se, že nemám moc ráda tento systém faktických poznámek, ale prostě zazněly tady nepravdy, nebo řekněme věci pod jiným úhlem pohledu a ony vždycky ty pohledy mohou být různé. A já to musím napravit.

Za prvé pokud se týká důchodového systému. Můžeme se podívat na důchodový systém do budoucna pohledem jiných čísel. My dneska dáváme na důchodový systém nějakých 8 plus minus procent HDP. V roce 2050 je predikce, že to bude 12 procent HDP. Ano, je to nárůst. Ale stejné procento HDP dneska vydává Polsko. Nevím o tom, že by se v důsledku důchodového systému Polsko hroutilo. Ten stát to prostě unese. Jedna věc.

Druhá věc je ohledně toho druhého pilíře a destrukce průběžného důchodového systému. Na Slovensku zavedli docela masivně - ale měli tam myslím jenom 4 procenta na rozdíl od těch u nás navrhovaných 3 procent odvodů do druhého důchodového pilíře. Důsledek byl takový, že lidé, kteří do toho druhého důchodového pilíře přešli, byli bez důchodu, protože jim řekli, že si neplatili dostatečně dlouho. A průběžný pilíř, ten první, byl natolik oslaben, že slovenský stát to musel znova vyplatit, znova převést do toho průběžného pilíře, protože to nebyli stavu unést. To jenom abychom věděli, o čem mluvíme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou, po něm pan předseda Chvojka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Paní poslankyně Valachová nám řekla, že používáme, nebo snad dokonce zneužíváme, promiňte, diskuzi o třech dnech karenční doby k diskuzi o penzijní nebo zdravotní reformě. A jak to spolu souvisí. No ale ono to prosím pěkně spolu souvisí. To je jeden strukturální problém v našem státním rozpočtu, který se jmenuje povinné pojistné systémy.

Česká republika jako sociální stát, protože jako sociální ji budovala už první Klausova vláda, drží ve svém právním řádu povinné pojistné systémy. Což je jeden ze znaků sociálního státu. A to je nemocenské pojištění, to je sociální pojištění, to je penzijní pojištění a to je zdravotní pojištění. A my všichni víme, že je to dlouhodobě neudržitelné ve stávající struktuře. Máme to dokonce podložené včerejším stanoviskem Národní rozpočtové rady, což je odborná autorita nad politickou veřejností. Přestože všichni víme, že je to dlouhodobě neudržitelné, tak vy neděláte nic jiného, než že rušíte jeden reformní krok za druhým, což - dneska je to ten poslední - což bych akceptoval, pokud byste měli lepší. Ale vy nemáte nic. To je prostě jízda do zdi a politika po nás potopa.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan předseda Chvojka, po něm paní poslankyně Richterová. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezké dopoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl reagovat na několik věcí. Za prvé nechci, aby tady byla diskuze o důchodovém pojištění, byť, jak říká pan předseda Kalousek prostřednictvím pana místopředsedy, to spolu souvisí. No ale velmi úzce. Přece nemoc je jiná sociální událost než stáří. To znamená, jde o dvě odlišné věci, byť spolu možná úzce souvisí díky těm odvodům.

A já jsem chtěl reagovat na to, co říkal pan předseda Kalousek prostřednictvím pana místopředsedy. Tohleto přece není ze strany ČSSD nějak ad hoc návrh, něco, nad čím přemýšlela v úterý a ve středu to předložila. My jsme přece před těmi deseti lety - já jsem tady ještě nebyl, ale když se tenkrát schvaloval ten takzvaný Topolánkův batoh a ty reformy, ČSSD velmi protestovala proti tomu, aby karenční doba byla zavedena. A vlastně celých těch deset let od té doby jsme se snažili o to, aby to bylo zrušeno. To znamená, to není žádný ad hoc návrh, o kterém my jsme nepřemýšleli a který jsme si vycucali z palce. Je to prostě naše zásadní programová věc a troufám si tvrdit, že na ní stojí i stabilita této vlády.

Víte, mě vždycky urážela jedna věc. Já pocházím z manuálně pracující rodiny. Moje maminka a koneckonců i všichni ostatní pracovali rukama a mě vždycky uráželo takové to tvrzení, že ti lidé naschvál omarodí, aby naschvál měli nějakou nemocenskou. No, tyhle lidi, co pracují nebo pracovali jako dělníci, tak když oni měli mzdu 12 tisíc, tak pro ně setsakra to byl rozdíl v té nemocenské. Pro ně ty čtyři tisíce rozdíl, jestli měli dvanáct, nebo když byli nemocní osm, tak to byl sakra rozdíl. Oni určitě nebyli naschvál nemocní. A potom ještě když byli tři dny bez peněz, tak to byl další rozdíl, který pro ně měl velmi neblahé důsledky.

To znamená, pro mě je znepokojující představa, a to, co se těch deset let dělo, když matka samoživitelka, která má doma dítě, si nemůže dovolit být nemocná, protože ty tři dny by ji sakra bolely na tom příjmu, jak na tom svém, tak hlavně pro to dítě. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následovat budou faktické poznámky v tomto pořadí. Paní poslankyně Richterová, pan poslanec Munzar, paní poslankyně Valachová, pan poslanec Zaorálek. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jelikož tato Sněmovna přestala využívat řádnou rozpravu a uvrhla se do dvouminutových faktických poznámek, tak alespoň jednu věc zdůrazním, která ještě vůbec nezazněla, a je to právě ten podstatný fakt. A sice my se nebavíme o nulové spoluúčasti. My se bavíme pouze o tom, že z nulového proplácení v prvních třech dnech nemoci má být proplácení ve výši 60 % platu. To je stále velice citelná spoluúčast. Ten, kdo je nemocný a má ten plat nebo mzdu nízkou, tak to stejně velice výrazně pocítí. Čili ten jaksi odstrašující efekt tam stále zůstává. 60 % z platu z prvního týdne nemoci. To si můžete všichni spočítat, že to zkrátka není žádná hitparáda, pokud počítáte s každou stokorunou. Tak tam opravdu pořád ten vyvažující prvek spoluúčasti je. Tahle věc tady nezazněla, a proto jsem ji v této faktické poznámce chtěla zdůraznit.

Zároveň jsem se ještě stručně chtěla fakticky vyjádřit k té debatě o tom, jaký máme rozbujelý sociální stát. Je dobré si uvědomit, že máme stát, který počítá s tím, že se ne všichni chovají zodpovědně, že nemoc může přijít na kohokoliv, a proto systém musí být nastavený takovým způsobem, aby právě i v případě krátké, nebo delší nemoci někoho, kdo s tím nepočítal, tam nějaká ta fungující sociální síť byla. Jsem ráda, že náš stát je takto nastavený. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já mám poznámku k tomu, co řekla paní poslankyně Gajdůšková prostřednictvím pana předsedajícího, a to větu "stát to unese". Ono, vážené kolegyně, vážení kolegové, takhle přehlíživý pohled nad budoucími riziky a potřebami státu je velice nebezpečný a je to hazard s budoucností nejenom naší generace, ale i těch generací, které přijdou po nás.

Protože to stát unese. Co to vlastně znamená? Znamená to, že buď budete muset škrtat čtyři procenta HDP ve výdajích státu, k čemuž samozřejmě ten prostor je, ale já nevidím právě na straně levicových stran vůli někdy něco škrtat, nějaké státní výdaje. Nebo budete muset zvednout daně, protože ve finále všechno zaplatí daňový poplatník. To nezaplatí stát, to zaplatí daňový poplatník. Anebo za třetí, zase se rozjede spirála se zadlužením státu. Takže ono stát to unese - takovýmhle způsobem tady mluvit o budoucnosti našeho státu je velmi, velmi rizikové. To je skutečně hazard s budoucností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová, po ní s faktickou poznámkou pan poslanec Zaorálek. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já jenom tři poznámky. Zaprvé. Skutečně není normální, pokud jsem pracující, chodím do práce, potom onemocním, tak abych z důvodu té nemoci byla odsouzena k tomu, že nezvládnu platit své běžné výdaje, anebo že dokonce upadnu do dluhové pasti. A toto je realita. Toto je realita obrovského množství lidí. Proto také objektivní průzkumy agentury STEM nebo dalších nezávislých institucí ukazují, že třetina, třetina lidí skutečně chodí do práce s chřipkou kvůli výpadkům z příjmů a dvě třetiny Čechů nezůstávají doma na neschopence, 44 % Čechů si nemůže dovolit stonat. Tohle není normální.

A pokud se bavíme o makroekonomice, tak jak prostřednictvím předsedajícího vyzýval kolega Kalousek, tak přece tohle má své dopady, ale do jiného pojistného systému. Do pojistného systému veřejného zdravotního pojištění. Ale má to také vliv na délku dožití. Na to všechno to má vliv. My přece nemůžeme chtít jako politici, aby nemocní lidé úmyslně z důvodu obavy o výpadek příjmu, pracující, nebyli schopni v případě nemoci platit běžné výdaje. A já vám říkám, že toto se v České republice děje. Děje se to v době, kdy máme maximální, nebo rekordní hospodářský růst. A to je špatně. Je to špatně pro nás všechny. Tohle nevyhraje nikdo. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Mezitím vás seznámím s tím, že z pracovních důvodů se v době od 12.40 do 15 hodin omlouvá poslanec Jiří Běhounek a místopředseda Poslanecké sněmovny Tomáš Hanzel se omlouvá v době od 14.30 do 16.30 hodin z pracovních důvodů, a dále s tím, že poslankyně Matušovská hlasuje s náhradní kartou číslo 10.

Faktické poznámky budou pokračovat v pořadí: poslanec Zaorálek, poslankyně Pekarová Adamová, poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Dámy a pánové, zdálo se mi, že slyším něco, co pravda není, tak mi dovolte, abych na to zareagoval. A bylo to vystoupení pana poslance Kalouska, který tady Sněmovně tvrdil, že máme ze včerejška něco černé na bílém, že Národní rozpočtová rada říká, že systém udržitelný není, a že my na to odmítáme reagovat. Tak mi dovolte, abych tady proti tomu, co řekl pan poslanec, tvrdil, že to pravda není, proto, že Národní rozpočtová rada nám nic takového neříká. Ona nám říká, že systém není udržitelný. Taky jak by nám to mohla říkat, když byl třeba v loňském roce v přebytku? To je vlastně ve sporu s tím, co tady tvrdíte, když říkáte: Třeste se. A strašíte, což je teď taková oblíbená politická metoda, že se lidi straší, tak je strašíte, že to prostě nebude fungovat. Ale opakuji, jak to souvisí s tím, že byl v přebytku loňský rok? Není to naopak tak, že ten systém je funkční? Prostě rozumíte, vždyť přece dneska vidíme, že ten systém vystačí. Parametry jsou tak nastavené, že to v této chvíli funguje. Funguje to a my nemáme problém dneska zajišťovat odpovídající důchody.

To, co ta Národní rozpočtová rada říká, je pouze to, že ty náklady porostou. Samozřejmě. A to my nemůžeme přesně vědět jak, protože neznáme dopředu vývoj ekonomiky. Máme tam dokonce podle zákona pětileté vyhodnocování situace. Právě proto, abychom reagovali na výkon ekonomiky, protože ten systém, tak jak je, a Národní rozpočtová rada nezpochybňuje, že v rámci toho našeho průběžného systému jsme schopni tu situaci zvládat, a když náklady porostou, my na to můžeme reagovat, protože se musíme zabývat přece také příjmy, to znamená změny v daňové oblasti, otázka odchodu do důchodu a podobně, a těmito parametry, aniž bychom dělali ty vaše reformy, které nakonec mají jediný cíl, aby zhoršily postavení zaměstnanců a zlepšily postavení několika finančníků, které do toho pustíte. (Předsedající: Omlouvám se pane poslanče, váš čas vypršel.) Dobře. Tak já říkám, nestrašte.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Poslankyně Pekarová Adamová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Teď musím reagovat na předřečníka prostřednictvím předsedajícího. Samozřejmě že nejde o to, že bychom mohli fungovat třeba následujících deset let z jednoho přebytku. Vy mu také velmi pouštíte žilou, upřímně řečeno. V minulém volebním období jsme schválili další dávky, které jsou z nemocenského pojištění placené. Dám příklad, třeba otcovská dovolená. Takže i když třeba my z opozice předkládáme návrhy, které se tohoto systému týkají, tak nám samo ministerstvo říká, že už nebude do budoucna možné financovat zvýšené náklady právě z toho důvodu, že přibývají nové výdaje, zvýšila se v minulém volebním období dlouhodobá nemocenská. To jsme tady schvalovali. My jsme proto taktéž hlasovali, ale právě s tím, že zůstane karenční doba.

A když se tady dozvídáme od poslankyně Valachové, jakým způsobem se chováme nezodpovědně vůči těm lidem, naopak, my je chceme tímto opatřením vést k zodpovědnosti o vlastní zdraví. To tak bohužel možná na první pohled pro vás nevyznívá, ale ono to tak je. Zdraví je ta nejvyšší hodnota, kterou všichni máme. To se asi shodneme. Všichni si ho přejeme ke všem možným příležitostem. Připíjíme si na něj a tak dál. Ale důležité je také k němu přistupovat sami aktivně a starat se o něj. Takže například taková očkovací látka proti chřipce, když si koupíte, tak stojí necelé tři stovky. Necháte se očkovat, máte nějakou dobu účinek a tak dál. Kolik stojí tři krabičky cigaret? Také tři stovky. Tak si můžete vybrat, co si koupíte. Koupíte si očkovací sérum, anebo si budete ničit zdraví pravidelným kouřením. A takovýmhle způsobem k tomu musí každý sám za sebe přistoupit. Chápu, že se to samozřejmě někomu nelíbí, protože zodpovědnost je věcí, která se nedá úplně vynutit, ale dá se k ní určitě vést. A myslím si, že tady v tomto případě si ještě povíme... Já se hlásím do debaty, takže rozhodně nechci zneužívat faktických poznámek.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, čas vypršel, paní poslankyně. (Pekarová Adamová: Ano, řekl to předsedající.) Děkuji vám. Pan poslanec Ferjenčík s faktickou poznámkou, po něm pan předseda Kalousek také s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Jen stručná faktická poznámka. Mně přijde úplně neuvěřitelné, že lidi, co berou sto tisíc, a když onemocní, berou úplně stejných sto tisíc a odmítají to změnit, tady vykládají něco o zodpovědnosti a říkají lidem, že když onemocní, tak si mají vzít dovolenou. Mně to přijde úplně absurdní. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek, po něm paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jenom stručně na poslance Zaorálka. Asi jsme četli každý trochu jiný text. Já ocituji jenom jednu větu: Přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů jsou české veřejné finance dlouhodobě neudržitelné ve stávajícím systému a parametrech. - Ano, pokud počítáte s tím, že třeba zvednete daně na 50 %, tak to ten stát skutečně unese, jak řekla paní poslankyně Gajdůšková, ale to pravděpodobně není ten cíl dokonce ani levicových stran, některých, tedy asi ne všech.

Takže odpovědné rozpočtování nespočívá jenom v tom, že nám to náhodou vyjde, když se ekonomice výjimečně daří. Odpovědné rozpočtování spočívá v tom, že vám to musí vyjít, i když se výjimečně nedaří. Ve světě narůstají signály ochlazení ekonomiky. Neporosteme věčně tím tempem, kterým rosteme teď. A už jenom při ochlazení, ani nemusí dojít ke krizi, se ty vaše rozpočty při současné rozpočtové politice dostanou pod takový tlak, že to odskáčou právě ti nejchudší a nejslabší, za které se teď v téhle chvíli berete nejvíc.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Aulická Jírovcová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nezlobte se na mě, musím také reagovat při této hojné diskusi, kde se dozvídáme samé zajímavé věci. Každopádně bych měla reagovat vaším prostřednictvím, pane předsedající, na kolegyni Pekarovou Adamovou, protože, nezlobte se, jedním dechem hájíte zdraví každého člověka a druhým dechem se jim vlastně vysmíváte, protože první tři dny jsou opravdu zásadní v jakékoliv nemoci. A já už jsem to říkala na výboru, že vám asi opravdu nejde o to, abyste měli krátkodobě nemocného zaměstnance, ale abyste si vypěstovali dlouhodobě nemocné zaměstnance. A musím říci, že bych se možná zeptala, komu jste pouštěli žilou za doby Drábkovy reformy? Možná by to bylo zajímavé. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další faktické poznámky v tuto chvíli nejsou. Vracíme se k těm, kteří jsou přihlášeni do obecné rozpravy. První vystoupí paní poslankyně Richterová, která vystupuje se stanoviskem klubu Pirátů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, po té bouři faktických poznámek nyní nějaká klidná voda shrnujícího stanoviska za Piráty. Je to skutečně z našeho pohledu poměrně důležité velké téma, protože to pocítí každý zaměstnaný člověk v této zemi. Je to skutečně otázka vyvažování, vyvažování té perspektivy dlouhodobější a krátkodobé. Je samozřejmé, že někteří i tady v této Sněmovně akcentují právě třeba to krátkodobé. Ať si o tom myslíme, co chceme, tak já si myslím, že každý krátkodobý pohled je vždycky krátkozraký. Těch 60 % platu, které by měl, pokud to schválíme, člověk dostávat od prvního dne nemoci v průběhu prvního týdne je běžné v Evropě jakožto právě ten jistý odstrašující prvek. Lidé to stejně velmi pocítí. Já bych si přála, abychom to zavedli i my v Poslanecké sněmovně. Je opravdu velmi nestandardní, že my nemocenskou nevnímáme, protože máme stále tentýž plat.

A co se týče celkového efektu na fungování společnosti, může i tato debata, která je vedena nejenom na půdě Poslanecké sněmovny, ale i v médiích, přispět k tomu, aby celospolečensky jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci začali právě více dbát na to, co znamená přechozená viróza, že to velmi negativně přispívá právě k těm dlouhodobým onemocněním, a na druhou stranu že kvalitní pracovní prostředí, dobré vztahy v zaměstnání, to, jak celkově funguje firma, velice přispívá ke zdraví zaměstnanců. Je to tak úzká souvislost, že je právě zase velmi dobrým vyvažujícím prvkem v tom celém systému, že právě ty zaměstnavatele velmi zajímá, zda jsou jejich zaměstnanci zdraví. A věřím, že již v mnoha firmách a v mnoha sektorech zavedené benefity sick days, podpora toho, aby lidé, když se třeba necítí dobře, zůstali doma na home office, že se to ještě nějakým způsobem rozšíří, i třeba tam, kde právě není toto snadno možné, protože je tam třeba výroba na směny, je nutná fyzická přítomnost. Tam se ale nabízí právě to, co již některé firmy využívají, pozitivní motivace zaměstnanců. Pozitivní třeba finanční podpora, když člověk celý měsíc není nemocný, nebo různé zdravotní programy, kterými zaměstnavatelé právě motivují, aby se lidé o svoje zdraví co nejvíc starali.

Tahle cesta nám v Pirátech přijde jako dlouhodobě udržitelná, dlouhodobě finančně výhodná. Z toho úhlu pohledu, že v rámci Evropy máme v průměru o dva roky nižší střední dobu dožití, je vidět, že stále máme co dohánět. Máme velmi kvalitní zdravotní péči, ale pořád, co se týče doby dožití, jsme na chvostu. Čili to, že se nyní péči o zdraví v souvislosti s touhle debatou věnujeme, zase rozhodně nebude na škodu.

A konečně poslední poznámka za klub Pirátů k tomu, co je velice důležité, a sice elektronizace. Měli jsme na poslaneckém klubu jednání s paní ministryní i s paní poslankyní Valachovou. Velmi důrazně jsme se vyptávali na okolnosti zavádění eNeschopenky. Jak už tady také mnohokrát zaznělo, od 1. ledna 2019 by mělo být možné nahlížení do systému, pasivní účast na něm a od 1. ledna 2020 by ten systém měl být plně funkční. Ano, všichni bychom si přáli, aby systém byl funkční už nyní. Není tomu tak, k tomu zdržení došlo za jiné ministryně. Z toho důvodu nechceme svazovat naše hlasování pouze s tím, aby už to bylo aktuálně nyní platné. Ale pevně počítáme s tím, a budeme i prostřednictvím předsedy podvýboru pro IT na MPSV poslance Lukáše Koláříka velmi bedlivě sledovat, aby nyní skutečně ta implementace probíhala důsledně a velice rychle.

S elektronizací, která je v rukou paní ministryně, pak souvisí další důležité věci. To už nepatří na toto projednávání, jenom zmíním, že třeba nedostatečná míra elektronizace úřadů práce je naprosto alarmující. Tam bude potřeba i velká součinnost, aby stát efektivně fungoval, České správy sociálního zabezpečení. U těchto dvou úřadů se zase budeme, co se pokroku v elektronizaci a v digitalizaci týče, velice bedlivě vyptávat a sledovat.

Shrnu tedy, že máme-li institut nemocenského pojištění, máme-li stát, který chce, aby lidé dovolenou na zotavenou čerpali skutečně na zotavenou, tak považujeme za správné to přehodnocení, že z nulové podpory v prvních třech dnech nemoci si nyní zaměstnanci polepší na 60 % podpory, 60 % platu v prvních třech dnech nemoci, respektive v celém prvním týdnu. A současně apelujeme na urychlené zavedení eNeschopenky a možnost rychlého, bryskního informování zaměstnavatelů.

Závěrem to přání, aby v našich firmách, ve státních institucích, všude, kde spolupracuje větší množství lidí, byla zaváděna taková opatření, která podpoří dobrou atmosféru na pracovišti a lidé nebudou nemocní. To je snad samozřejmé. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Pekarová Adamová bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já chci reagovat na jednu podle mého názoru ne úplně pravdivě uvedenou informaci, respektive záleží na úhlu pohledu. Vy jste, paní poslankyně, prostřednictvím předsedajícího, řekla, že je to běžné i v dalších zemích, že tedy není žádná karenční doba. Já tady mám seznam všech evropských států a přehled toho, jak dlouhá je kde karenční doba, pokud existuje. A je to tak zhruba půl na půl. Není to tedy tak, že bychom byli nějaká výjimečná země, která karenční dobu má po dobu tří dnů. Ale například i ve Francii, která se dá určitě taktéž považovat za sociální stát, jsou tři dny, v Itálii jsou tři dny, v Portugalsku nebo nám blízkém Rakousku, Řecku, Španělsku, na Maltě a tak dále. Ale třeba také ve Velké Británii je to sedm dní, v Irsku šest dní a na Islandu dokonce čtrnáct dní. Takže to zdaleka není tak, že bychom v tomto byli nějakým výjimečným státem v měřítkách Evropy.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následuje faktická poznámka paní poslankyně Richterové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jenom stručná reakce. Třeba obrovská ekonomika, sousední Německo, karenční dobu nemá a hradí plat nemocným zaměstnancům stoprocentně. I to je v Evropě k nalezení. Jenom připomenu, že těch 60 % platu, které, bude-li ten návrh dnes schválen, se mají hradit, je jakýsi demotivační prvek, těch 60 % platu zůstává.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pokračujeme v rozpravě. S přednostním právem je nyní přihlášen pan předseda klubu SPD Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, dovolte mi, abych vystoupil velmi krátce se stanoviskem SPD k této problematice. Jako první větu musím říct, že SPD souhlasí s návrhem sociálních demokratů na to, aby nebyla karenční doba, aby se zaměstnancům první tři dny proplácely. Nicméně nesouhlasíme s tím v této podobě, v jaké to bylo předloženo.

Tato vláda, abych to zobecnil, vlastně předložila tento návrh a říká, že to má někdo zaplatit, že to má zaplatit určitá skupina, to znamená zaměstnavatel. A my si myslíme, že zaměstnavatelé a firmy v současné době už mají spoustu problémů s tím, aby vůbec přežili, spoustu byrokracie, velké daňové zatížení, zaměstnanci platí sociální, zdravotní odvody samozřejmě ze své mzdy nebo ze svého platu, ale zaměstnavatelé za ně také platí sociální, zdravotní.

Takže my jsme pro to, aby ty první tři dny platil stát. My jsme podali pozměňovací návrh, kdy chceme, aby první tři dny byly zaměstnancům placeny a hrazeny v nemocnosti, ale chceme, aby to platil stát. A tato vláda tento zákon navrhla. Tato vláda spravuje státní rozpočet. A já jsem přesvědčen, že tyto finanční prostředky ve státním rozpočtu je schopna najít, a ne aby to prostě platila nějaká společenská vrstva naší společnosti, protože pak zase přijde vláda s nějakým jiným, úplně jiným návrhem a řekne, ať to zaplatí třeba důchodci. My to chceme, ale ať to zaplatí důchodci nebo prostě někdo jiný. Takže já si myslím, že to je špatný přístup.

Znovu opakuji, my v SPD chceme, aby první tři dny byly hrazeny, ale aby na to vláda našla finanční prostředky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Reagovat bude s faktickou poznámkou paní poslankyně Valachová. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: V roce 2008, 2009 došlo ke kompenzaci směrem k zaměstnavatelům, kdy se snížila sazba pojistného pro zaměstnavatele z 3,3 na 2,3 %. Pouze jednou jedinkrát, následující rok, byly provedeny analýzy, co to znamená z hlediska dopadu na zaměstnavatelské prostředí. Ačkoli tehdy ten jeden procentní bod činil zhruba 11 miliard korun jako kompenzace směrem k zaměstnavatelům, ta částka, kterou Ministerstvo práce a financí tehdy zjistilo za pouhých šest měsíců z hlediska dopadu do zaměstnavatelského prostředí, byly pouhopouhé 2 miliardy. Pokud to tedy znásobíme, tak to byly 4 miliardy ročně. Nicméně kompenzace byla 11 miliard. V tuto chvíli s ohledem na objem mezd, který tato vláda systematicky zvyšuje, stejně jako předchozí, se jedná o kompenzaci ne ve výši 11 miliard, ale 14 miliard. Z toho důvodu jsme přesvědčeni, že další kompenzace, kterou navrhujeme my směrem k zaměstnavatelům -0,2 procentního bodu, to znamená 3,5 miliardy, je s touto rezervou z tohoto předchozího kompenzačního opatření dostatečná.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kováčik. S faktickou poznámkou, nebo do rozpravy? S přednostním právem do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, dovolte mi, abych velmi v krátkosti sdělil Poslanecké sněmovně postoj klubu KSČM. Jak už jsem tady řekl v předchozím svém příspěvku, KSČM od počátku tuto tzv. reformu, která byla reformou proti těm, kteří nejsou bohatí, nepodporovala a aktivně se snažila ji zrušit. Několik návrhů na zrušení tzv. karenční doby v různých podobách, mimo jiné i v té podobě, kterou tady představil pan kolega Fiala, předseda klubu SPD, již touto Sněmovnou v nějaké podobě proběhlo.

Klub KSČM tedy podpoří návrh, který zde je ve třetím čtení a který má napravit to, co tady kdysi dávno v tzv. protikrizovém opatření předložila pravice, napravit tak, aby to bylo ve prospěch většině obyvatelstva. Ve smyslu podobných návrhů, které jsme do této doby předkládali, bude tedy hlasovat pro návrh sociální demokracie. A budeme hlasovat i pro návrh pana kolegy Fialy, resp. hnutí SPD, aby alternativně navzdory tomu, že víme, že příslušné kompenzace jsou v návrhu obsaženy, tak aby to případně více hradil stát, více se na tom podílel stát. Je to na základě principu solidarity. Není to na základě toho, že bychom, jak zcela určitě opáčí, nebo by opáčil pan kolega Kalousek, chceme tahat všem daňovým poplatníkům z kapsy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní se dostáváme k těm poslancům, kteří se přihlásili písemně do obecné rozpravy. Jako první vystoupí pan poslanec Bauer, po něm paní poslankyně Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, dámy a pánové, pane premiére, členové vlády, já jsem stará škola, tak se přiznám, že se snažím nezneužívat faktických poznámek, a musím říci, že asi budu muset změnit taktiku, protože až jednou příště zase budu mít co říci této ctěné Poslanecké sněmovně, tak asi budu muset pozměnit taktiku a možná se připojit k těm, kteří využívají v hojné míře ten systém, který nám jednací řád umožňuje.

Nejprve bych chtěl říci a sdělit vám stanovisko hospodářského výboru, protože jsem byl zpravodaj návrhu na zrušení karenční doby. Chtěl bych vás informovat, že hospodářský výbor významnou většinou členů tohoto výboru navrhl zamítnutí tohoto poslaneckého návrhu. A také bych vás chtěl informovat, že nejenom na půdě hospodářského výboru, ale i na půdě garančního sociálního výboru velmi často se objevovaly poznámky, že neexistuje nějaká relevantní, seriózní studie o tom, zda zavedení karenční doby mělo nějaký přímý vliv na snížení krátkodobé nemocnosti, tak já jsem je na těchto výborech mnohokrát informoval, že ty studie jsou k dispozici, a pokud byste někdo chtěl vidět tu, která je velmi seriózní a relevantní, tak je to studie, kterou vypracoval Národohospodářský ústav při Akademii věd ČR. (Ukazuje studii.) Takže to jsou jenom první dvě informace.

Také jsem při diskusi na plénu Poslanecké sněmovny, při jednání na obou dvou výborech pochopil, že mé úsilí vyzývat členy Poslanecké sněmovny, aby velmi pečlivě zvážili, zda se připojí k těm hlasům, které nakonec zruší karenční dobu, že asi nemá význam, abych přesvědčoval již přesvědčené, což jsou především zástupci sociální demokracie a komunistické strany. A chtěl bych tu svoji výzvu spíše směřovat k panu premiérovi, resp. k zástupcům hnutí ANO, kteří budou při tom finálním hlasování, které nás tady za malou chvíli čeká, mít rozhodující slovo.

Víte, my jsme i na jednáních těch výborů zažívali velmi možná komickou nebo schizofrenní situaci, kdy zástupci hnutí ANO přicházeli do výboru ve snaze přesvědčovat přesvědčené, což byli zástupci klubu ODS, o tom, že není dobré rušit karenční dobu. A dále se snažili tito zástupci přesvědčovat své koaliční partnery ve vládě, aby změnili svůj názor. A já jsem zvědav, jak se dnešním hlasováním ukáže, zda to mělo význam, nebo nemělo. Já jsem přesvědčen, že především členové hnutí ANO budou velice složitě, pokud dojde k tomu, že bude zrušena karenční doba, obhajovat toto rozhodnutí před svými voliči, protože před volbami jste se prezentovali jako politické hnutí, které je pro podnikatelské prostředí, je pro kultivaci podnikatelského prostředí, je pro to, aby se nejenom vláda, ale i zástupci samospráv a vyšších územně správních celků chovali předvídatelným způsobem pro podnikatelské prostředí, a proto není dobré, aby se rušila karenční doba. Také si myslím, že budete velice složitě vysvětlovat své rozhodnutí těm, kteří mají alespoň elementární ekonomické vzdělání, protože těm těžko budete vysvětlovat, že rušíte karenční dobu v době ekonomického růstu. V době ekonomického růstu rušit něco, co tady velmi složitě bylo v minulosti zavedeno, bylo to zavedeno na základě dohody v tripartitě, je opravdu čirým ekonomickým nesmyslem.

A chtěl bych také říci, že pokud jste se rozhodli, že chcete někomu v této republice z veřejných prostředků pomoci, tak to nedělejte prostřednictvím karenční doby, protože její zrušení bude mít nesporně v rámci těch opatření, která s tím souvisejí, bude mít negativní vliv na deficit státního rozpočtu. Pokud chcete skutečně někomu pomoci, pomoci těm, kteří si to zaslouží, tak se pojďme domluvit, a máte naši plnou podporu, přidejme ve třetím nebo ve čtvrtém stupni, nejlépe v obou dvou stupních péče, protože to je věc, která pomůže lidem, kteří si skutečně tu pomoc zaslouží a momentálně se nacházejí ve velice složité situaci. *

A v neposlední řadě jak ústy pana premiéra v minulosti, a mám to zdokumentováno, tak ústy mnoha zástupců hnutí ANO zaznělo, že nedojde k tomu, aby došlo ke zrušení karenční doby ještě předtím, než bude plnohodnotně zavedena eNeschopenka. A víte, vy můžete na pátek dopoledne předřadit jakýkoli bod, pochopil jsem, že je předřazen bod, který se týká eNeschopenky, ale tento bod bude znamenat pouze to, že se zavedení eNeschopenky v lepším případě odkládá o jeden rok, v tom horším případě to bude o více let. A proto nesporně tím, že zrušíte karenční dobu, nedostojíte svým slibům, že tato nebude zavedena ještě před zavedením eNeschopenky.

Já jsem ostatní důvody, které mě vedly k tomu, abych se vás pokusil přesvědčovat, již řekl na půdě Sněmovny v rámci prvního čtení i ve druhém čtení, a proto jenom zkráceně. Jsem skutečně přesvědčen, že se tady z politických důvodů přepisují pravidla, která tady fungovala, která byla v minulosti velmi složitě vydiskutována. A jednalo se o kompromis, se kterým souhlasili jak zástupci zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Tento návrh podáváte i přes jednoznačný nesouhlas Hospodářské komory nebo Svazu průmyslu a obchodu.

Karenční doba prokazatelně, a tu studii tady mám k dispozici, splnila svůj účel. (Ukazuje brožuru.) Karenční doba jednoznačně přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců, hlavně u té krátkodobé nemocnosti. A v neposlední řadě karenční doba evidentně zmenšuje prostor pro fiktivní nemocnost. Myslím si, že zrušením karenční doby vrátíte Českou republiku zpět o mnoho let, kdy byla dvojnásobná nemocnost. Zrušením karenční doby poškodíte podnikatelské prostředí, poškodíte firmy a zaměstnancům, o kterých tady velmi často hovoříte, v žádném případě nepomůžete. Zrušením karenční doby, a také to zaznělo na jednání hospodářského i sociálního výboru, zákonitě přenesete požadavky zaměstnanců na další desítky tisíc pracovních míst.

Úplným závěrem, a také už jsem to mnohokrát řekl, nebývá vždy úplně běžné, že se zájmy malých živnostníků, osob samostatně výdělečně činných, dostávají do souladu se středními firmami, s velkými firmami nebo s nadnárodními společnostmi. A je opravdu velmi zajímavé, že možná historicky poprvé se všichni zástupci bez rozdílu, jestli jsou to živnostníci, malé, velké nebo nadnárodní firmy, jednoznačně shodli a žádají vládu a tuto Poslaneckou sněmovnu, aby nepřistoupily k tomu, aby byla zrušena karenční doba.

Děkuji vám za pozornost. (Tleskají poslanci ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Dále v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Pekarová Adamová. Připraví se pan poslanec Rais. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vlastně se v tuto chvíli bavíme o návrhu zákona, který umožnil jako jeden z mála vznik této vlády, protože podmínkou sociálních demokratů pro utvoření a vstup do vlády byla právě novela, která bude řešit zrušení karenční doby. To znamená, nikoliv abychom se tady bavili o reformních krocích, aby si dali jako podmínku věci, které souvisí třeba s reformou našeho vzdělávacího systému, právě s udržitelností našich veřejných financí, ale bavíme se tady o tomto návrhu jako o něčem, co je natolik klíčové, že na tom stojí vznik této vlády. A vím od celé řady zástupců hnutí ANO, kteří jsou třeba zaměstnavatelé, kteří s touto novelou vůbec nesouhlasí, že opravdu přes velké skřípění zubů pro ni budou nakonec hlasovat právě proto, aby neohrozili vládu. To je jenom důležité si říci asi na úvod, o čem se tady dnes vlastně bavíme.

Zdůvodním, proč pro tuto novelu nemůžeme jako TOP 09 hlasovat a co tedy máme za výhrady. Některé z nich už tady samozřejmě zazněly, takže mě omluvte, že budu některé věci opakovat znovu, ale myslím si, že je důležité, abychom si je znovu připomněli.

Vraťme se do minulosti, vraťme se do doby, kdy karenční doba byla zavedena. Bylo to nejdříve v roce 2008 a pak následně v roce 2009. A vraťme se do toho, jak ten systém vypadal předtím, kolik bylo vlastně nahrazováno lidem, kteří byli nemocní. V letech 2004 až 2007 byla konkrétně nemocenská ve výši 25 % pro první tři dny nemoci. Takže my se tady dneska bavíme o tom, že se ani nevracíme k něčemu, co už tady fungovalo, ale zavádíme ještě velkorysejší přístup, protože vláda chce v současné chvíli prosadit 60 % v prvních třech dnech nemoci. Takže to je důležité zmínit.

Málokdy tady také padá, resp. málokdy předkladatelé také přiznávají, že tehdy zavedení karenční doby bylo právě zaměstnancům výrazně kompenzováno, a to snížením odvodové povinnosti, která se tehdy tedy úplně zrušila, protože zaměstnanci pojistné prostě v tomto konkrétním pojistném systému neodvádějí, neplatí. A bylo to tehdy 1,1 %, o které se jim snížily odvody. To si myslím, že je velmi dobrá kompenzace toho systému, resp. že to bychom tady měli mít také na paměti. V současném návrhu však znovu povinnost hradit pojistné zaměstnancům nedáváme. Takže jsme vůči nim podruhé velmi velkorysí. A ano, je to určitě politické rozhodnutí, je to na obhajobu těch, kteří to předkládají, určitě mají k tomu své důvody - nicméně, co to způsobí? Způsobí to to, že, už jste to tady opět mnohokrát slyšeli, systémy, které už dneska jsou ohroženy z dlouhodobého hlediska, nejsou úplně udržitelné, tak tím učiníme ještě slabšími, ještě více v tomto směru do budoucna budeme hazardovat. A jak víme od odborníků, od ekonomů, také to tu mnohokrát bylo zmíněno, tak prostě z dlouhodobého hlediska, tedy nejenom výhledově v dalším roce, ve dvou letech, jsou tyto systémy ohroženy a jsou opravdu náchylné na nějaký budoucí kolaps. A to není žádné strašení, které bychom tady používali my jako poslanci opozice, to jsou fakta, která nám předkládají renomovaní odborníci, kteří před tímto varují.

A na koho potom samozřejmě nejvíce dopadnou následky toho, když systémy, které financují právě třeba nemocnost a takovéto záležitosti občanů, na koho to nejvíce dopadne? Samozřejmě na ty nejslabší. Ti se s tím nebudou umět poprat tak jako ti, kteří jsou na tom lépe a kteří mají třeba nějaké úspory, kteří jsou schopni tu dobu krize přestát snáze. To je jednoduchá logika, to je běžný fakt a to můžeme vidět i v dalších zemích, resp. v historii, mnohokrát.

Zaznělo tady, že nemáme funkční systém kontroly prvních tří dnů neschopnosti. Ten systém, který je současný, postavený na papírových neschopenkách, tak samozřejmě neumožňuje to, aby si zaměstnavatel v prvních dnech zkontroloval, zda skutečně zaměstnanec stůně, nebo zda je fiktivně nemocný. A dokud eNeschopenky nebudeme mít v našem systému zavedeny, dokud nebudou funkční, tak to možné prostě nebude a kontrola v tomto případě úplně chybí. A eNeschopenky, jak víme, máme v jiném zákoně rušit, resp. odkládat jejich účinnost, odkládat funkčnost toho systému. Vláda to nebyla schopna připravit a nebyla schopna uvést v život. A to si myslím, že je základní problém, který tady také máme.

Karenční doba se osvědčila, je to pohled možná pro někoho pravicový, ale karenční doba má také jeden nesporný fakt nebo nespornou výhodu v tom, že motivuje lidi k větší péči o vlastní zdraví. Motivuje je k tomu, aby vzali za své zdraví více zodpovědnost. Protože co jiného bychom si měli opravdu snažit strážit a snažit se pro to něco dělat než právě naše zdraví? Když zmíním ještě jednou, očkování proti chřipce je v ceně tří krabiček cigaret, tak si každý může rozmyslet, jestli se raději nechá očkovat, anebo jestli si raději bude ničit své zdraví vykouřením 60, 70, 80, 90 - 90 cigaret, to někteří zvládnou za tři dny, takže to není až tak velký výdaj v tu chvíli pro ně. A já si myslím, že tohleto bychom měli zdůrazňovat - že je to o vlastním přístupu, o vlastní prevenci.

Snaží se tomu předcházet, resp. pomáhat, i firmy. Mnohé firmy mají celou řadu preventivních programů, mají řadu zvýhodnění, benefitů pro své zaměstnance, které se právě zdraví týkají. Uvědomují si svůj určitý díl odpovědnosti, snaží se motivovat zaměstnance k tomu, aby žili zdravěji, aby měli zdravější životní styl. A také velká část firem, jsou to desítky procent, má zavedené tzv. sick days, tedy zdravotní volno, které mohou lidé využít a kdy mohou třeba právě jenom lehké nachlazení, nějakou lehčí nemoc během dvou tří dnů vyléčit a pak se vrátit do práce, aniž by na tom byli jakkoli tratni, a samozřejmě se to velice osvědčuje. Takže je to i velmi oblíbený benefit ze strany zaměstnanců jako takových.

V minulém volebním období jsme tady řešili dlouhodobou nemocnost, řešili jsme zvýšení dlouhodobé neschopnosti, která se zvýšila o několik procent. A my jsme tehdy argumentovali tím, že ano, považujeme za důležité, aby lidé, kteří jsou závažněji nemocní, kteří mají nějaký větší zdravotní problém, který se nedá vyřešit během pár dnů, ale jejich léčení trvá několik týdnů, tak aby se nedostávali třeba až na pokraj chudoby. Ale chtěli jsme, podmiňovali jsme tady ten náš souhlas právě tím, aby karenční doba nebyla rušena, aby byla zachována a aby ta motivace pro zaměstnance, aby určitá spoluúčast těch zaměstnanců, která tím je vyjádřena, byla stále platná. A tehdy právě došlo i k tomu zvýšení nákladů celého systému nemocenské.

Tehdy jste také prosadili další dávky, které se z tohoto systému platí, a od té doby dochází k tomu, že ten systém už dlouhodobě v přebytku nevydrží vlivem těchto kroků. A já jsem přesvědčená o tom, že je opravdu mnohem lepší pomoci lidem ve chvíli, kdy mají nějakou závažnou nemoc, kdy si ji opravdu nemohou vyléčit jenom nějakým vyležením se v posteli, ale kdy potřebují závažnou pomoc jak zdravotní, tak pak třeba následnou péči, místo toho, abychom se tady snažili řešit každou rýmu, každé řekněme jednotlivé nachlazení. V tu chvíli, když jste nachlazeni, tak se prostě vyležíte a za pár dnů jste fit, kdežto když máte třeba rakovinu, tak určitě to léčení je mnohem nákladnější a mnohem náročnější ze všech možných úhlů pohledu. To si myslím, že je ten základní princip, který bychom měli mít na paměti, a máme jej na paměti my, a proto tedy nechceme, aby se karenční doba rušila, proto považujeme za důležité, aby lidé byli motivovaní k vlastní zodpovědnosti a zdravějšímu životnímu stylu, který se jim v dlouhodobém hledisku samozřejmě vyplatí - jak jim samotným, tak i celé společnosti.

Nikdo nikoho přece nenutí chodit nemocný do práce. Přesto znám celou řadu lidí, kteří byť by si mohli poležet, tak přenášejí choroby dál a roznášejí je, a to nejenom na pracovišti, to zdaleka tak není. Teď mám čerstvou zkušenost nedávno z jednoho jazykového kurzu, kam chodím a kam přišla taktéž velmi nemocná naše spolustudentka, řekněme, a velmi se divila, když jsem jí řekla, že se mi zdá, že je to od ní velmi nezodpovědné vůči těm ostatním asi deseti lidem, které tam nakazí, ještě se divila, co si to dovolují jí vůbec říci. To je prostě o přístupu člověka. Jsou i lidé, kteří, byť bude placeno třeba 100 %, tak budou prostě dál chodit do práce i nemocní a roznášet ty nemoci mezi ostatní. Tak to bohužel někteří pojímají a někteří si neuvědomují tento svůj díl zodpovědnosti.

Nicméně myslím si, že tady ta debata, bouřlivá, ukazuje, že se jedná o přístup, který je pravicový. A já tedy tímto apeluji na poslance, kteří se za pravicové považují a často to zdůrazňují ve vládní straně ANO, aby se v tomto případě uměli za ten svůj postoj podle svého vlastního přesvědčení a svědomí postavit, aby se v tomto směru nenechali manipulovat do něčeho, co jim je proti srsti, protože vím, že to tak někteří cítíte. Tak mějte trošku odvahy to takto pojmout a hlasujte tak, jak cítíte, že je správné, nikoliv jak musíte podle nějakých vašich závazků. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Valachová. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pouze faktická, pane předsedající. Dohoda mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v roce 2008 nebyla! Opakovaně to zdůrazňují odborové svazy zaměstnanců. Nebyla v roce 2008 a nutno dodat, že není ani v roce 2018.

A co se týká zrušení pojištění zaměstnanců v roce 2008, to nebyla žádná dohoda. To byl příkaz Ústavního soudu z důvodu, že v opačném případě by pokládal karenční dobu za neústavní. Byl to příkaz Ústavního soudu. Žádná dohoda.

A co se týká oněch tří dnů, které jsou nám neustále předkládány, že jsou zneužívány, tak chci upozornit, že ve srovnání roku 2007 a 2017 není žádný rozdíl. Skutečně žádný rozdíl v počtu těch, co využívají pracovní neschopnost do tří dnů. To je další důkaz toho, že ani v tomto případě karence nemá regulační efekt.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pokračujeme v rozpravě. Na řadě je pan poslanec Rais, po něm vystoupí paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, pane předsedo. Já bych chtěl požádat ctihodnou Poslaneckou sněmovnu, aby podpořila pozměňovací návrh můj a kolegyně Válkové ve věci svým způsobem okrajové, ale taky důležité, ve věci rozvrhování a evidence pracovní doby akademických pracovníků.

Je to problém, který tíží univerzity a instituce vysokého školství, protože střední a základní školy se o sebe postaraly už v předcházejícím zákoně, takže ony mají rozvrženou pracovní dobu v tom smyslu, jak jsem tady mluvil minule. Já bych to dost nerad opakoval, ale jde o to, že bude pevná pracovní doba, co se týká výuky, která je definovaná, tzn. přednášky, cvičení, konzultace, zkoušky atd., a ta druhá část bude volná, bude záviset na konkrétních podmínkách pracoviště a toho konkrétního člověka. Je to pozměňovací návrh, který jsme si nevymysleli sami s paní kolegyní Válkovou, nýbrž je podporován a víceméně naším prostřednictvím prezentován návrh Rady vysokých škol. Čili mluvím jenom o tom, aby to náhodou nedopadlo špatně, protože už mám z předcházejících jednáních negativní zkušenosti, kdy taky takovýhle apolitický návrh propadl tím, že tady byl trochu organizační zmatek. Takže věřím, že tentokrát nás podpoříte. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Válková nyní vystoupí v rozpravě, po ní pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, možná se vejdu do těch dvou minut určených pro faktickou poznámku, ale radši pro všechny případy jsem se nechala napsat na tabuli, protože bych chtěla v této souvislosti navázat na pana poslance, pana profesora Raise vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, a to s apelem, abyste nám schválili zákon, který sice novelizuje zákon o vysokých školách - a to by někdo mohl namítnout, že to je přílepek, takže předem říkám, že tento argument neobstojí ve světle toho, oč nám jde, protože nejde o nic méně a o nic více než o úpravu pracovní doby akademických pracovníků působících v oblasti vysokého školství.

Mělo by tady zaznít ještě jednou pro vás, kteří v téhle oblasti nepracují, to jasné dělení na tři oblasti činnosti.

Jedna je pedagogická, výuková. Tu asi všichni chápeme. Prostě my chodíme na přednášky. Taky je to často vidět. I tady vystupujeme příliš dlouze, jak je nám vytýkáno oprávněně řadou z vás.

Za druhé je to oblast, kdy vlastně musíme - takové to známé publish or perish, publikuj, nebo zemři, odejdi z akademické oblasti. Musíme publikovat. A abychom mohli publikovat, tak musíme provádět výzkumy nebo kompilovat, ale tvůrčím způsobem, přípustným, tzn. zahraniční literaturu, domácí literaturu, a to často nemůžete dělat v rámci běžné denní - my tomu říkáme v akademické oblasti takzvané - pracovní doby. Já bych nebyla ani docentkou, ani profesorkou, pokud bych nepsala mezi osmou hodinou večerní do takových dvou tří hodin, někdo to má zas obráceně, vstává třeba ve čtyři a hodně toho napíše do osmi. Takže tam to asi také není zrovna důvod toto upravovat.

A třetí oblastí, o které si myslím, že vůbec není zanedbatelná, a my si to také často testujeme v anonymních dotaznících, a podle toho jste buď více, či méně oblíbený studenty, to je práce se studenty. Já ji mám třeba strašně ráda. Vůbec ji dělat vlastně nemusíte, ale musíte, pokud jako pedagog chcete někoho někam postrčit a vidět ho jako úspěšného soudce, státního zástupce, advokáta, tak se musíte věnovat i tomu, že s ním půjdete do věznice, konkrétně mu prezentujete nějaké příklady z praxe, máte konzultační hodiny a velmi často se to odehrává ve večerních hodinách.

Takže promiňte mi ten epický úvod, já se vrátím k našemu návrhu. Ono něco podobného, ne úplně identického, už máme v právní úpravě, v zákoně č. 563/2004 Sb., o regionálním školství, tak ta prošla novelou a tam už vlastně máme i řešeno, jak zacházet potom s náklady, které mohou vzniknout, ale nemusí, pokud vykonává ten pracovník, akademický, pedagogický, vysokoškolský kantor tu práci mimo své obvyklé pracoviště. Takže tam srovnáváme a sjednocujeme tu úpravu.

Aniž bych šla do dalších detailů, prosím vás o podporu nejenom, jak tady bylo řečeno, za Radu vysokých škol, ale připojuji ještě Konferenci rektorů a celou širokou akademickou veřejnost. Myslím si, že zde vysokoškolští pedagogové, kteří sedí i ve vysokých pozicích v parlamentu, mohou potvrdit, že bychom potřebovali dodržovat zákony a rádi bychom se řídili tím, co je v právním předpise, a popravdě řečeno zatím se tím tak moc v praxi někdy neřídíme. Takže umožněte nám tím, že zvednete ruku pro náš pozměňovací návrh, který je i vaším tedy, a tím umožníte, aby akademičtí pracovníci skutečně mohli pracovat 24 hodin denně a nemít u toho špatné svědomí, že pracují mimo pracovní dobu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat, a to v diskuzi, kdy je řádně přihlášen pan poslanec Václav Klaus, připraví se paní kolegyně Hana Aulická. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážené dámy, vážení pánové, je takovým dobrým zvykem, že když se u nějakého vážného zákona jeho projednávání blíží ke konci, tak přistoupí k mikrofonu někdo a řekne, jak je to ve skutečnosti v praxi. Takže já bych si dovolil říci, jak vypadá karenční doba z hlediska pozice ředitele školy. Nechci samozřejmě vůbec tím karikovat třeba pana poslance Bláhu. Já si naopak myslím, že čím více je takových řečí, které se netýkají tématu úplně přesně, a čím více se lidé dohadují v té Sněmovně, tím je to pro blaho občanů lepší, protože se nepřijme spousta šílených zákonů. Takže já si také dovolím trošku odbočit a řeknu vám, jak vypadá karenční doba z pohledu ředitele školy.

Nemocenská je zavedena proto, aby lidé, kteří jsou nemocní dlouhodobě, měli příjem. Ta není zavedena proto, že když má někdo rýmu nebo kašel, tak aby nešel do práce. A ve školách to vypadá zhruba tak, že když v listopadu udeří chřipková sezóna a je středa, tak tam jako ředitel chodíte a vidíte ty zaměstnance, kteří za vámi chodí, že by zůstali druhý den doma atd., že už mají kašel a není jim dobře. A vy je tam zoufale prosíte, že na tu chemii už tam nikoho na to suplování nemáte, a takhle tam s tím bojujete, aby ta škola zůstala v chodu. Opatření, které samozřejmě ty lidi podporuje zůstat doma a dva dny tam do té soboty zůstat, samozřejmě tohle výrazným způsobem komplikuje. Dlouhá léta jsem se jako ředitel školy ve chřipkových obdobích snažil tu školu držet v chodu, a zbytečně zase poslanci tady zavádějí něco, abychom to zkomplikovali i ve školách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Klausovi. Nyní paní poslankyně Hana Aulická, připraví se pan kolega Juříček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte tedy i za klub KSČM. Asi naše stanovisko je samozřejmě známé, protože my už dlouhodobě usilujeme o zrušení karenční doby, a vlastně předvedly to naše návrhy v minulosti, které byly tři nebo čtyři, už si to téměř nepamatuji. A mě opravdu velice mrzí i poslední diskuze na garančním sociálním výboru, kde tedy bude po mně hovořit i kolega Juříček a určitě řekne své stanovisko, kde mám pocit u některých kolegů právě za hnutí ANO, že k tomu přistupují spíše se svými zájmy, to znamená z pozice zaměstnavatelů, a tím se tak trošku dostávají do střetu zájmů.

Chtěla bych apelovat na vás všechny, že opravdu v ČR dvě třetiny zaměstnanců nedosahují průměrné mzdy v ČR. A zdůrazňuji to právě proto, že tři dny nehrazení nemocenské má právě dopad na jejich příjmy. To znamená, jestliže se bavíme o příjmech, kdy mají 15-16 tisíc čistého, a oni v tu chvíli přijdou třeba o 3 tisíce, tak je to opravdu pro ně existenční a mnohdy se tím uvalí do velkých životních problémů. A nejsou to samotní zaměstnanci, ale jsou to celé rodiny. Proto si myslím, že bychom opravdu měli mít zájem my zákonodárci o to, aby chod celé rodiny nebo obecně našich zaměstnanců byl opravdu tak, že i při těchto nízkých mzdách samozřejmě se snažíme a myslím, že i zaměstnavatelé se snaží, aby měli vyšší mzdy, tak aby jejich život byl aspoň trošku důstojný a my jim nepodkopávali ještě nohy, a proto vás žádám, protože si myslím, že zrušení karenční doby není nic, za co bychom se měli stydět. Právě naopak! (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Haně Aulické Jírovcové a nyní mám dvě faktické poznámky - Kateřiny Valachové a Lubomíra Zaorálka. Kolegyni Valachovou nevidím, takže kolega Zaorálek. Prosím. Pan kolega Juříček... (Posl. Valachová přichází k řečništi.) Já jsem vás neviděl! Omlouvám se. V tom případě...

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Přicházím nečekaně zprava.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To jsem také nečekal! (Pobavení.)

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pane předsedající, jenom faktická poznámka. Musím říct, že zejména ze strany zdravotních sestřiček, učitelek a učitelů skutečně naopak slýchám argumenty a prosby pro to, abychom karenční dobu a neplacení nemocenské od 1. dne zrušili. Je paradoxní, že právě tyto, bych řekla, velmi důležité a společensky prospěšné profese a lidé v nich jsou právě nuceni nemoci přecházet, ať je to z organizačních důvodů, jak to tady zaznělo u řečnického pultíku, anebo je to z důvodů majetkového výpadku příjmů. A skutečně zvlášť děsivé je to u zdravotních sester, které v podstatě tady nemocné pečují o nemocné. Skutečně to není normální a prosím všechny poslance a poslankyně, abychom se zamysleli nad tím, jestli tohle je něco, co chceme dál trpět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Lubomíra Zaorálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já bych chtěl zareagovat ještě na pana poslance Václava Klause, který tady předvedl určité hledisko učitele, kantora, který potřebuje ty učitele v práci, a tak je přesvědčuje, i když jim začíná chřipka, nachlazení, aby přece jenom vydrželi. A já bych mu jenom namítl jiné hledisko, jinou optiku. Protože já jsem z lékařské rodiny a poslouchal jsem otce, který mi vždycky vyprávěl, že právě tyhle rinofaryngitidy a tyhle nosohltany a začínající chřipky jsou vlastně v něčem strašně rizikové. On říkal, z těch nosohltanů to prostě klesne na průdušky, z průdušek to klesne na plíce, je z toho zápal plic a nakonec záněty srdečního svalu. A ti lidé právě proto, že to přecházejí, tak později mají vážné problémy a nakonec často končí právě díky tomu, že mají poškozené srdce. Takže tohle já jsem slýchával celé mládí a připadá mi, že tohle je také legitimní hledisko, aby ti lidé to prostě nepřecházeli. Jde nám o zdraví populace, nebo nejde?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Faktická poznámka ještě pana poslance Václava Klause. Kolega Juříček podle jednacího řádu ještě posečká. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Klaus: Já děkuji panu Zaorálkovi, že poslouchal můj projev. Ale on ten svět je složitější, pane Zaorálku, s tím zdravím, protože když se tak bojíte těch kardiovaskulárních chorob a všeho, tak neustále skoro 40 poslanců tamhle hulí na tom balkoně směrem k Pražskému hradu atd. Čili lidé se zase nechovají vždycky jenom podle hlediska zdravotního, ale někdy právě sledují i zájmy pracovní, vzdělávací a o tom byl ten můj projev.

A když mám slovo, ještě řeknu jednu věc. Já jsem to nechtěl nějak ohnivě kritizovat, protože si uvědomuji, že část viny je i na pravicové opozici, protože nesestavila vládu s vítězným hnutím, no tak je levicová vláda, tak logicky vznikají levicové zákony a spousta poslanců ANO se skřípěním zubů bude muset pro tento nesmyslný zákon hlasovat. Takže tomuto rozumím. Chci na vás apelovat, abyste tak stejně nehlasovali, protože ti vaši partneři to vydrží. Takže to bych vám prakticky doporučil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu kolegovi Václavu Klausovi za dodržení času k faktické poznámce. A teď je řádně přihlášený pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já samozřejmě, všichni víte, že nejsem v konformní situaci, neboť jsem člen ANO a mám respekt ke svým koaličním partnerům. Ale nicméně ten názor, který tady říkám, a říkám ho na vládě a říkám ho všem ministrům a i koaličním partnerům, je od začátku v podstatě stejný.

Nicméně musím napravit některé informace, které tady padly. Tenkrát v roce 2008-2009, jsem vám říkal, že jsem u toho byl, když jsme domlouvali tenkrát s tripartitou a s odbory vlastně tu změnu zavedení tří dnů. A musím opravit, protože tenkrát zaměstnanci získali snížení z osmi procent sociálního pojištění - paní Pekarová, prostřednictvím předsedajícího - na šest a půl. Takže to bylo jeden a půl procenta za první tři dny. A vlastně zaměstnavatelé získali jedno procento. To znamená z dvaceti šesti procent na dvacet pět procent za čtyři až čtrnáct dnů. Jinými slovy, když to přepočítáme na váhu, tak pro zaměstnance v tu chvíli to bylo pětkrát výhodnější než pro zaměstnavatele. Ano, Kateřina Valachová, prostřednictvím předsedajícího, má pravdu. Pro zaměstnavatele to bylo zhruba 11 mld., ale pro zaměstnance zhruba 50 mld. tenkrát na úspoře vlastních daní. Takže to jenom abychom si řekli ty fakta mezi rokem 2008 a 2009.

A co teď je? Píše se rok 2018, zavedeme to v 2019, protože předpokládám, že samozřejmě koaliční smlouva bude naplněna. A je jasné, že vox populi má významné slovo, protože 73 % občanů si přeje zrušení karenční doby, to je pravda. Samozřejmě to je pravda. Ale pokud jsme trošku hospodáři a myslíme i nejenom na to, co se tady stále diskutuje, ale myslíme i na to, ty ušlé příležitosti, tak prosím vás na základě úplně posledního výzkumu CEEC Research, na základě asi 200 největších podniků v České republice, uznávám, že to nejsou střední a malí podnikatelé, tak vychází, že Česká republika v průběhu předcházejícího roku přišla o 19 % zakázek z důvodu právě krize pracovního trhu. A kdyby nebyla krize pracovního trhu, tak pravděpodobně i ta diskuse bude možná mnohem snazší. Ale my neřešíme krizi pracovního trhu, byť hovoříme o tom, že tady chybí 313 tis. zaměstnanců, ale to je jenom číslo. Tam není ještě ta struktura, která chybí, protože když máte individuálně některé odborníky a ten vám onemocní, no tak zároveň stojí dalších třeba dvacet lidí. A to je ten problém, že my máme velikánský problém ve struktuře zaměstnanců, a to je dlouhodobý problém, který není problém této vlády, ale to je problém všech pětadvaceti let, jak jsme zdeformovali učení. Jak jsme zdeformovali střední školy, a že nám vychází na vysokých školách 62 % populace, byť je to deflační, a to všichni víme.

Ale znovu se zkusme vrátit tedy ke karenční době. Jestliže tento výzkum poslední, který pravděpodobně bude v následujících asi čtrnácti dnech zveřejněn, říká o tom, že Česká republika na daních přišla o 117 mld. korun z důvodu právě nemožnosti plnit zakázky, a o tom, už jsem hovořil, že důvěryhodnost České republiky vůči zahraničí padá, tak ona padá už i s tou úvahou, že se zavede znova karenční doba, nebo že se zruší karenční doba a že tady chybět dalších 50 tis. zaměstnanců. Takže ten výsledek nakonec může být opravdu především dopad do státního rozpočtu.

My zaměstnavatelé si nějak poradíme. Vždycky jsme si poradili. A vždycky jsme se dívali na nemocnost zaměstnanců, jak v krátkodobém hodnocení, tak v dlouhodobém. V tom krátkodobém samozřejmě víme, že rizika zvýšení nemocnosti v krátkodobém hledisku budou pravděpodobně někde kolem čtyř procent, protože to odpovídá tomu, té změně mezi rokem 2008 a 2009. Co se týká dlouhodobé nemocnosti, o které tady se stále hovoří, tak ona má jinou charakteristiku, protože zodpovědní zaměstnavatelé to samozřejmě sledují. Jsou to mimopracovní úrazy, zlomené ruce, zlomené nohy. Jsou to kardiovaskulární choroby. Je to samozřejmě karcinogenní bujení a velmi často riziková těhotenství. Tu analytiku z vlastní firmy mohu poskytnout, že se tomu věnujeme. A tam by velmi pomáhalo, protože jestli přijmeme... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane poslanče. Požádám sněmovnu o klid, abychom mohli...

 

Poslanec Pavel Juříček: Jestliže přijmeme postulát, že my jsme každý sám individuálně, majoritně zodpovědni za své zdraví, tak pak samozřejmě i k té dlouhodobé nemocnosti i ke krátkodobé nemocnosti by bylo velmi výhodné, kdybychom zavedli do budoucna malus bonus, o kterém dneska vůbec nikdo nehovoří. A to by mělo ten smysl k tomu, abychom si my více pečovali o své zdraví, a to je ta prevence, která zatím tady chybí, a to je také ten strach podnikatelů a nakonec i o ten státní rozpočet, že přijdeme možná o dalších 30, 40 mld. rizika.

Ať si převezme každý z vás individuálně zodpovědnost za to, že státní rozpočet bude naplněn v té původní výši, tak jak je připravován. Já si myslím, že to tak nebude, protože to vidím, a ty názory těch podnikatelů, vidím, že ty daně z příjmu právnických osob prostě nebudou v té výši, protože samozřejmě když nebudeme mít ty zakázky, které nemůžeme reálně splnit, tak my samozřejmě nebudeme dělat takové daně. A to si myslím, že je potřeba férově říct, a že to není žádná podnikatelská lobby, že to je strach o nás, o zaměstnavatele. Jak říkám, my jsme vždycky všechno přežili a vždycky jsme našli nějaký mechanismus, jakým způsobem se uhájíme a nějakým způsobem vybojujeme situaci. My zodpovědní zaměstnavatelé i v době roku 2008-2009, kdy jsme dělali obrovské ztráty... Já například musím přiznat, že jsem dělal tenkrát 300milionovou ztrátu ročně, tak jsem nikdy nepropustil klíčové zaměstnance, protože jsem věděl, že bych si podvázal svoji budoucnost. A v tom si myslím, že je chyba, protože my vždycky se díváme na krátkodobé požitky a nedíváme se na dlouhodobé potřeby. A to je bohužel psychika nás lidí, kde vždycky vidíme v tom krátkodobém hledisku podstatně větší motivaci než v tom dlouhodobém hledisku. Takže jenom abych řekl, co si myslím, co bychom mohli udělat ještě pro minimalizaci ztrát anebo nákladů, které nám to bude vázat.

eNeschopenka není jenom zázrak. Ta nám pomůže jenom pro krátkodobé urychlené řešení toho, jak předěláme nějaký pracovní plán. Můžeme se bavit možná v budoucnu, pokud to dopadne, jedna až jedenáctý den. O tom také byla diskuse.

Ale co je klíčové, je potřeba otevřít trh práce, protože ten tady prožívá krizi už nejméně deset let a teď ho máme v plné nahotě právě těmi ztrátami těch ušlých příležitostí. A jestli chceme ztrácet další, tak nebudeme dělat nic. Pokud to tak bude, tak otevřme normálně dveře dalším padesáti tisícům zahraničních pracovníků, kteří nám pomohou vyřešit obé. Jak počet lidí chybějících, tak i tu strukturu. Protože mohu vám říct, že z těch v této chvíli třiapadesáti Ukrajinců, kmenových Ukrajinců - kteří mě stojí víc, ne že je to levná práce, protože je musím obléct, musím přeložit všechny technologické postupy, všechny kontrolní návodky, všechny pracovní návodky, a tři měsíce mají ubytování zdarma, takže mně... a mzdu mají totožnou, jako český zaměstnanec, takže jsou pro nás dražší, ale doesn't matter.

OK, my to uděláme, ale my potřebujeme ten zdroj, abychom nepřicházeli o další zakázky a abychom zdůvěryhodnili Českou republiku. To je podle mě nejsilnější pilíř, který můžeme udělat. 0,2 nebo 0,5 %, to už je na základě toho, jestli si budeme uvědomovat, že přijdeme o další zakázky nebo nepřijdeme. To už samozřejmě je škoda, že zaměstnavatel vlastně zaplatí to, co se tady prosazuje na této Sněmovně.

Já jsem chtěl říci, já to nevidím jako drama, ale vidím to jako situaci, když něco mám udělat, tak musím podpořit různými pilíři to, abych neudělal škody, které v této chvíli neumím zcela přesně odhadnout.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Juříčkovi. Kolegyni Gajdůškovou požádám o strpení, protože mám jednu faktickou poznámku Lubomíra Zaorálka a přednostní právo k vystoupení paní ministryně Jany Maláčové. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já tedy opravdu musím zareagovat na pana poslance Juříčka. Moc bych ho poprosil, kdyby mě sledoval, protože on řekl, že my chceme dlouhodobé efekty nahrazovat krátkodobými. Ale já jsem tady už před chvilkou říkal, že to je právě úplně opačně. Podívejte se, v roce 2008 zavedení karenční doby vedlo ke snížení krátkodobé nemocenské. Jenomže odborníci říkají, že po roce 2012 se to jednak začalo srovnávat, jednak se ukázalo, že se zvětšily dlouhodobé nemocenské.

To znamená, když vy těm lidem - to je to, co jsem tady říkal před chvilkou - když vy je necháváte doma, protože oni si prostě nedovolí marodit z finančních důvodů, tak ten výsledek je, že vám dlouhodobá nemocenská začne v dlouhodobém čase právě narůstat, protože ti lidé odskákávají komplikace, které si tím způsobí. To znamená, že to je právě opačně. Jsem-li tedy dobrý hospodář, což tady bylo řečeno, dobrý hospodář, tak dobrý hospodář uvažuje, že je dobré, když se ten člověk vyzdraví, a ne ať má potom komplikace, ze kterých marodí daleko déle. Takže já tvrdím, že to je tedy úplně opačně, než tady bylo řečeno. Tohle je opravdu hledisko dobrého hospodáře. Nehledím na krátkodobé efekty a snažím se, abych dlouhodobě měl zdravou populaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zaorálkovi. Mám dvě faktické poznámky. Nejdříve paní poslankyně Adamová Pekarová a potom pan poslanec Juříček. Paní ministryně, ač s přednostním právem, ještě počká. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Budu stručná, paní ministryně. Já jenom k předřečníkovi, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Vy jste tady, pane Zaorálku, udělal takovou rychlou analýzu, ale některá fakta jste do ní nezohlednil. Tak například se podívejme také na úroveň zaměstnanosti ve srovnávaných letech. Dnes máme mnohem vyšší zaměstnanost, než jsme měli třeba právě v těch krizových letech. To se určitě do počtu nemocných, kteří pak čerpají nemocenskou, také promítá. A celá řada dalších věcí. Třeba když říkáte vyšší dlouhodobá nemocnost. Tak jestli to skutečně souvisí s tím, že lidé přecházejí nemoci, nebo nikoliv, to by bylo na nějakou opravdu velkou analýzu, velký výzkum, ale myslím si, že takový nemáte k dispozici, abyste se jím tady teď mohl zaštiťovat, a že to jsou tedy jen určité dojmy, je to taková dojmologie. Také nám stárne populace, máme prostě další jevy, které jsou s tím spojené, vyšší nemocnost může souviset s tím. Ale to já teď tedy nechci tvrdit jako fakt, protože takový výzkum nemám k dispozici a na rozdíl od vás si netroufám tento svůj dojem, který z toho mám, přetavovat v nějaká fakta, která můžeme brát jako směrodatná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Pavla Juříčka. Paní ministryně už bude mít šanci. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji ještě jednou. Nechci zdržovat, ale Luboši prostřednictvím pana předsedajícího, ty jsi právě zaměnil jenom slova za obsah. Ty jsi mě neposlouchal. Tady je potřeba se skutečně podívat na to, jakým způsobem je ta struktura nemocnosti a jakým způsobem se dá řešit. A to je to, o čem já jsem hovořil. Ano, je potřeba se dívat jedním okem pod sebe a druhým okem do dálky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Juříčkovi za dodržení času a nyní s přednostním právem v rozpravě paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já jsem původně už nechtěla vystupovat, nechtěla jsem to prodlužovat, ale teď si prostě neodpustím, abych nereagovala.

Tady padaly argumenty zejména trojího typu. Zavedení karenční doby mělo být motivací pro to, aby lidé více pečovali o své zdraví. To znamená, že si z toho správně dedukuji, že vlastně otázka nemoci a zdraví je jen otázkou dostatečné motivace? Chápu to správně, paní poslankyně?

Druhý argument - opatření proti simulaci. Já to také nechápu. Pokud má být zavedení karenční doby opatřením proti simulaci, tak proč karenční doba platí také pro úrazy, hospitalizace nebo vážná onemocnění, jako rakovina? To se přece simulovat nedá. Nerozumím tomu argumentu.

Další argument - krize pracovního trhu. Znamená to, že tím pádem budeme nahánět do výroby nebo do služeb nemocné lidi? To má být to řešení, karenční doba? Nerozumím tomu.

Já bych chtěla shrnout, že vlastně karenční doba znamená, že kolektivně trestáme pracující. Lidé se bojí z finančních důvodů onemocnět, mají strach, jak na konci měsíce zaplatí hypotéku nebo nájem, a to si myslím, že je velmi nespravedlivé. Zároveň, když se podíváme na čísla, tak víme, že krátkodobá nemocnost se nám vrátila v těchto letech zpátky na dobu z let 2008, to znamená, že karenční době nevedla vůbec k těm věcem, které vy tady avizujete, i když argumenty jsou zacyklené. Zároveň ale dlouhodobá nemocnost nám stoupla o polovinu, to znamená, že my jsme vlastně ty náklady převálcovali z kapitoly MPSV, snížili jsme náklady zaměstnavatelů, ale zatížili jsme zdravotnický systém.

Já si myslím, že zrušení karenční doby je podporou pracujících a jejich zdraví, a budu moc ráda, když dnes ta novela projde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Mám tady dvě faktické poznámky. Paní kolegyně Pekarová a pan kolega Stanjura s faktickými poznámkami. Paní poslankyně, prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Opět zopakuji něco, co už tady zaznělo, ale pro paní ministryni raději ještě jednou. Vy v současné době navrhujete první tři dny proplácet 60 %. Před rokem 2009, resp. 2008, než byla karenční doba poprvé zavedena, to bylo 25 %. V té době, kdy se v roce 2009 zavedla karenční doba, se zaměstnancům snížilo na nulu nemocenské pojištění, bylo to o 1,1 %, zaměstnavatelům se taktéž snížilo, a to z 3,3 na 2,3. Vyčíslil to tady pan poslanec Juříček. Došlo tady k úsporám na straně zaměstnanců, A teď, v tuto chvíli, návrh, který navrhujete, už ale nevrací tuto povinnost zaměstnancům se na tom podílet. To znamená, že vy jste si z toho systému, který tady kdysi fungoval, vzali jenom asi ani ne čtvrtinu, na to jste nějakým způsobem nabalili další své návrhy, které se toho týkají, ale už jste vůbec nedali - vlastně totiž nemáte odvahu těm zaměstnancům říci: Tak, budete to mít sice proplácené, dokonce lépe, než to bylo kdysi dávno před deseti lety, ale také se na tom nějak podílejte. Tuto odvahu vy prostě nemáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ale vyvolala další. Já přečtu pořadí. Než dám slovo panu poslanci Stanjurovi, došla předsedovi Poslanecké sněmovny omluva pana poslance Farského a pana poslance Špičáka z jednání takže ji konstatuji.

Nyní faktická poznámka pana poslance Stanjury, pana poslance Maška, paní ministryně Maláčové a paní poslankyně Valachové. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já respektuji odlišné politické názory na tuto otázku, opravdu je respektuji, a o tom je ten politický střet. Ale když logika úpí, tak já úpím taky. Paní ministryně řekla, že díky tomu, že se lidé bojí chodit na nemocenskou, se prodloužila dlouhodobá nemocenská. Můžeme mi v tomto výroku najít logiku? Tam žádná logika není. Je to přesně naopak. Díky tomu, že lidé nechodí na nemocenskou, se nám prodloužila dlouhodobá nemocenská, ještě jednou to zopakuji. A hledejte elementární logiku v tomto výroku, který je absolutně nesmyslný. Když tam nejdu, tak nejsem na nemocenské vůbec. Tak jak si můžu prodloužit dlouhodobou nemocenskou, když se bojím na tu nemocenskou jít? (Hlas ze sálu.) No to není blbost. To říká vaše ministryně. To je blbost, souhlasím s panem bývalým ministrem Zaorálkem, který na mě pokřikuje přes celý sál.

A když už se bavíme o těch úlevách, které dostali zaměstnanci, tak to nebylo jednom 1,1 % nemocenského pojištění, o kterém dneska nikdo nemluví, ale taky 0,5 % příspěvku - omlouvám se, teď to přečtu přesně - 0,5 % na státní politiku zaměstnanosti placených zaměstnanci. Takže 1,6 % byla úleva. Tak mi zkuste někteří z vás, kteří tady vyprávíte takové pohádky a dojmologii, spočítat, to znamená u průměrného zaměstnance, pokud uspoří za deset let, kdy to funguje, kolik uspoří při průměrné mzdě tohoto placeného pojištění nebo daně, to je jedno, jak to nazveme, 1,6 % z hrubé mzdy každý měsíc, a k tomu si položme průměrnou nemocnost. A zase když se zvýší i krátkodobá nemocnost a máme mnohem víc zaměstnaných, a mluvila o tom např. paní kolegyně Adamová Pekarová, tak zase nesrovnáváte správná čísla, že ty argumenty nejsou poctivé, nejsou logické. Ale jak říkám, přitom respektuji jiný politický názor. Tomu já rozumím. Ale pokud to chci podpořit nějakou statistikou, tak to musí mít hlavu a patu. (Předsedající: Pane předsedo, skončila vám doba.) Děkuji za upozornění.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Mašek, poté paní ministryně Maláčová, paní poslankyně Valachová, poslanec Zaorálek a kolega Staněk. Takže nyní pan poslanec Jiří Mašek, připraví se k faktické poznámce paní ministryně. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, prostřednictvím pana předsedajícího se tady objevilo mnoho zdravotnických expertů, tak si dovolím jako lékař, který ty pracovní neschopenky vypisuje, také zareagovat. Skutečně nepatřím k těm, kteří by vestoje tleskali nápadu zrušit karenční dobu, ale přesto ten názor a ten zákon podpořím. A podpořím ho s jednou podmínkou. Také si troufám mít trošku ekonomický názor, byť nejsem expertem ekonomickým. Na zrušení karenční doby, resp. v těch souvislostech mi tam vadí jedna věc. Lékař při vypisování pracovní neschopnosti může, a často to dělá, vypisovat neschopnost až tři dny zpátky. Je to tak ze zákona. Budu se snažit působit tím směrem, aby při eNeschopence a při jejím projednávání toto bylo změněno a aby počátek pracovní neschopnosti byl spojen s vyšetřením u lékaře. Tam si myslím, že to bude mít ekonomický dopad, že to bude dobré pro zaměstnavatele a přitom nedojde k tomu, že pacient by byl ochuzen na svých právech svou nemoc vlastně léčit od začátku a pobírat patřičnou částku sociálního pojištění.

Můj závěr je, že navrhuji svým kolegům podpořit tento zákon.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Maškovi. Nyní paní ministryně Jana Maláčová také s faktickou poznámkou, připraví se kolegyně Valachová také s faktickou poznámkou. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já v reakci na paní poslankyni Pekarovou Adamovou prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěla říct, že jsem ráda, že slyším vlastně konečně jiný argument, protože ve dne v noci slýcháváme neustále od TOP 09, že je potřeba snižovat sociální odvody, protože náklady práce v České republice jsou velmi vysoké, a teď slyším vlastně něco opačného. Takže to je pro mě novinka.

Druhá věc, v reakci na pana předsedu Stanjuru prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem to takto neřekla. Vy jste vytáhl dvě věty, spojil je, ale budiž, když to tak je. Krátkodobá nemoc je např. chřipka. Když přechodíte chřipku, tak to se nějakým způsobem zvládne, ale dlouhodobá nemoc je třeba zápal plic, to už se přechodit nedá. Takže takto za mě, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nyní paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Jenom faktická poznámka k tomu vlastně, kolik činila nebo nečinila náhrada v prvních třech dnech nemoci v roce 2008. Pravda je taková, že tam došlo k turbulentním změnám právě v návaznosti na výroky a nálezy Ústavního soudu, takže částečně tam bylo těch 25 %, jak zmínila paní poslankyně Pekarová, ale v roce 2008 určitou část roku platila i náhrada ve výši 60 %. To tak prostě bylo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji za upřesnění i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Lubomír Zaorálek, připraví se kolega Staněk, potom dále paní poslankyně Pekarová a Stanjura. Jsme tedy ve faktických poznámkách, kolegyně Gajdůšková ještě chvíli posečká. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Mohu, pane místopředsedo? Můžu. Já bych tady chtěl říci, že pan poslanec Stanjura zde uvádí naprosto lživá, nepravdivá alternativní fakta, a dokážu to celé Sněmovně. Před všemi tady řekl, že já na něho volám přes celý sál. Prokazatelně jste všichni viděli, že jsem volal ani ne přes půlku sálu. (Pobavení v sále.) Takhle je to s těmi fakty, která uvádí pan poslanec Stanjura, takhle je to se všemi jeho údaji. Tak ne celý sál, sotva půlka.

No a potom ta věta, ta je celkem jasná, ta, která mě tak pohoršila, protože ta údajně nelogická věta, že když se někdo bojí marodit, tak potom stůně déle, tak to je to, co jsem tady už dvakrát vysvětloval, už se mi zdálo, že to přeháním, že prostě ve chvíli, kdy vy prostě nejdete marodit, protože nechcete, bojíte se, že přijdete o peníze, tak se vám to potom vrátí, že marodíte déle. Takže proto ta čísla potom po roce 2012 také rostou. Takže to, co vy říkáte, že to nemá logiku, a vlastně tím jakoby toho protivníka takhle shazujete, že mu to logicky nemyslí, tak to má přece logiku a ta logika je přece jasná a dá se prokázat čísly. Takže tolik a nabádám pana poslance, aby příště zvažoval přesnost svých výroků.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Staněk, potom paní poslankyně - jsou to faktické poznámky, pane předsedo, takže musím dodržet pořadí elektronických přihlášek - pan kolega Staněk, potom paní poslankyně Pekarová. Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane předsedající. Já bych se znovu obrátil vaším prostřednictvím na pana předsedu Stanjuru. Ta čísla, která tady zazněla... Já tedy nejsem poslancem déle než jeden rok, takže nemám tu paměť předchozích období, ale jestliže se bavíme o změnách ve prospěch zaměstnanců a ve prospěch zaměstnavatelů ve výši zhruba 10 mld. a 50 mld., tak se bavíme o číslech, která se týkají, předpokládám, všech zaměstnanců a všech zaměstnavatelů. Ale karenční doba, její zkrácení, zrušení nebo procento navýšení nemocnosti, které je ve výši 4 až 5 %, nebo hladina osciluje mezi 3,5 až řekněme 4,5 %, se týká právě tohoto zlomku. Tak prosím vás neargumentujme tím, že státní rozpočet přišel o 50 mld. nebo o 60 mld. ve chvíli, kdy chceme vrátit tyhle odvody všem zaměstnancům. To, co tady zaznělo od kolegyně paní Pekarové. Takže není to tak, nemůžeme žonglovat s těmi čísly vždycky. A nejste jediný, prostřednictvím pana předsedajícího, kdo trpí, když trpí logika. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Staňkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Pekarové. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Nejdříve k paní ministryni. Vy jste se dopustila jasného argumentačního faulu, protože jste řekla, že TOP 09 má ve svém programu a prosazuje snižování odvodů a najednou navrhuji, abychom je zvýšili. Není to pravda. Kdyby to bylo na nás, tak karenční doba zůstává zachována, takže bychom se tady o tom tématu vůbec ani nebavili, protože bychom se nebavili o nemocenském pojištění. Ano, máme v programu snížení odvodů, ale na ty ostatní systémy, to znamená zejména na sociální výdaje. To je jedna věc.

Druhá věc, k panu Zaorálkovi prostřednictvím předsedajícího. Máte-li analýzu, výzkum, který dokazuje to, co tady tvrdíte, tak nám jej prosím předložte. Můžeme ten bod dneska přerušit do té doby, než nám budou tato fakta dodána, tak se určitě nic nestane, když se bude projednávat bod třeba v pátek. My si to rádi nastudujeme, třeba vám dáme za pravdu. Máte něco takového, nebo jsou to jenom dojmy?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nejdřív se chci omluvit panu poslanci Zaorálkovi, křičel na mě skutečně přes polovinu sálu, ale mohu ho ubezpečit - ptal jsem se i kolegů - že ho bylo slyšet v celém státě. Já bych tu debatu nerad shazoval na rádoby vtipné poznámky.

K panu poslanci mému předřečníkovi. S těmi čísly jsem nežongloval já. Já jsem neřekl ani jedno slovo o 10 nebo 50 miliardách, byl to váš stranický kolega pan poslanec Juříček. A podívejte se do záznamu, já jsem o těch číslech vůbec nemluvil, já jsem mluvil o snížení sazby pojistného placeného zaměstnanci, 1,1 na nemocenské a 0,5 % na státní politiku zaměstnanosti.

K panu poslanci Zaorálkovi to už řekla má kolegyně paní poslankyně Pekarová Adamová. Lékař amatér bez analýzy. Ukažte mi ta čísla, ukažte mi tu analýzu, podpořte ten svůj názor nějakými fakty. Já jsem takovou analýzu neviděl. Jinou analýzu vám pak představí ve vystoupení můj kolega pan poslanec Kupka, který skutečně má relevantní čísla od relevantních institucí, a bavme se o tom, ne o těch dojmech, že expert na zahraniční politiku ví, jak je dlouhá nemocnost v tom či onom případě. Já bych takovou odvahu to tvrdit neměl. Já s tím nebudu polemizovat, nemám data k tomu, abych polemizoval s tímto dojmem pana poslance Zaorálka. A je to vážná věc. Abychom to debatovali racionálně, tak bychom měli mluvit věcně. Tak se poslouchejme. Pokud kritizujeme vystoupení, například 10, 50 miliard, tak kritizujme toho, kdo to řekl, ne toho, kdo o tom vůbec nemluvil.

Že bylo sníženo pojištění všem zaměstnancům o 1,6 procentního bodu, je prostě pravda. Já to vítám. To byl dobrý krok, já jsem to ocenil. Protože jsme snížili daňové zatížení našich zaměstnanců. To je v pořádku. Co je na tom špatně? Kde úpí logika? Snížilo se každý měsíc za těch deset let o 1,6 % každému zaměstnanci daňové zatížení? (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano, nebo ne?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Vítězslav Válek (správně Vlastimil). Připraví se pan poslanec Kupka také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající, a doufám, že jsem se trefil do toho, co je faktická poznámka. Takže prostřednictvím pana předsedajícího k paní ministryni Maláčové. Chřipka rozhodně není krátkodobé onemocnění nebo krátkodobá neschopnost. Je to pro mnoho pacientů smrtelná choroba, očkuje se proti ní. A dokonce bych řekl, že z obecného globálního pohledu je to daleko závažnější onemocnění než zápal plic. To není žádná kritika, jenom spíš odborně.

A myslím si, že tady je kámen úrazu. Možná by stálo za to, abychom si řekli - a je škoda, že to neprošlo zdravotním výborem, mea culpa, že jsem nenavrhl, aby to zdravotní výbor projednával - abychom si řekli, čemu říkáme a co jsou to ta onemocnění, kdy ten člověk je fakt tři dny nemocný. Co je to vlastně za onemocnění? O nich bychom se měli pobavit. Protože to, co tady padá, úrazy, rakovina, chřipka, zápal plic, nic z toho tam nepatří.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Kupka, připraví se pan poslanec Staněk také k faktické poznámce. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Kupka: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, dámy a pánové, mě několik verbálních přestřelek tady vyprovokovalo k tomu, abych se podíval na skutečná data. Troufnu si tvrdit, že Ústav zdravotnických informací a statistiky je dostatečně věrohodný zdroj takových informací o tom, jak je to ve skutečnosti se statistikou ukončených případů pracovní neschopnosti. A ten graf vypadá takhle. Jasně dokazuje, že není pravda, že změnou právě těch počtů krátkodobých pracovních neschopností došlo fakticky k navýšení těch dlouhodobých. Došlo ke změně statistického ukazatele. A to je velmi jednoduché, protože v okamžiku, kdy z toho vypadla celá řada těch krátkých pracovních neschopností, tak tomu vzorku, ze kterého se odvozuje ono procento dlouhodobých pracovních neschopností, prostě přirozeně těch dlouhodobých zbylo víc. Ale je jasný argumentační faul, pokud z toho vyvozujete, že tím pádem došlo k tomu, že víc lidí bylo stiženo komplikacemi souvisejícími s přecházením nemocí.

Já jsem se snažil také dohledat něco, co by ukázalo na ty informace, nebo na ten závěr, který přednesl pan kolega Zaorálek prostřednictvím pana předsedajícího. Jestli existuje nějaká analýza, která by říkala, že se od roku 2008 vyskytovalo ve společnosti rázem víc lidí, kteří přecházeli své banální nemoci, a tím podléhali komplikacím. Žádná taková analýza neexistuje, a dokonce se troufnu tvrdit, a je to jasné z průběhu té křivky, že tomu nenasvědčuje nijak ani ta celková statistika případů pracovní neschopnosti. Prostě žádný dramatický výkyv směrem nahoru se tam v dalších letech už neodehrál.

Prosím, respektujme základní data, která tady jsou k dispozici a nevyvozujme amatérsky - (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Pavla Staňka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane předsedající. Nebudu dlouho zdržovat. Jenom vysvětlím, co jsem myslel tou úpějící logikou. Omlouvám se panu předsedovi Stanjurovi, který je momentálně nepřítomen. Neřekl to přímo on, zaznělo to obecně z pravé strany našeho sálu. Jestliže čtyři procenta nebo čtyři a půl procenta lidí zvýší nemocnost, tak my potrestáme všechny zaměstnance tím, že jim vrátíme zpátky to procento. To byla ta úpějící logika, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Paní poslankyně Procházková, která je poslední přihlášená do faktických poznámek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já mám faktickou poznámku vůči panu doktorovi poslancovi Válkovi, který tady řekl zajímavý argument, že - něco o třídenní nemoci. To vypadá, jako že vůbec nepochopil to, že tady nám jde o to zaplacení těch prvních tří dnů. Nejde o třídenní nemoc, ale o to zaplacení těch prvních tří dnů. Nejde o třídenní nemoc, ale i těch prvních tří dnů následující nemoci. To není jenom o tom, že pacient přijde na tři dny k penězům. To je o tom, aby si lehl hned na začátku té nemoci, aby neroznášel ty bacily. Vůbec nechci jíst rohlíky poprskané streptokokem, vůbec ne. Vůbec se mi nelíbí, když zemře mladý muž na myokarditidu, protože kvůli tomu, aby neztratil peníze první tři dny, tu nemoc přechází a nakonec zemře. Já to zažila na záchrance. Opravdu si myslím, že je vhodné, aby si člověk lehl hned první den, aby neroznášel ty bacily. A vůbec důležité je pro podnikatele, aby nenakazil i další pracovníky. Vždyť to všichni vidíme, a co pak budou dělat, když jim lehne celá pekárna? Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyni Věře Procházkové. Vyvolala ještě jednu faktickou poznámku paní poslankyně Pekarové. A paní kolegyně Gajdůšková řádně přihlášená do rozpravy stále čeká. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já chci jenom říci zcela jasně tady na mikrofon, že přece nikdo nikomu nebrání jít na neschopenku. To je tady taková zvrácená snaha o argumentaci, která vyznívá tak, že my tady nutíme chudáky nemocné lidi nebo s úrazy a takovými věcmi chodit do práce. To přece není pravda. A jestli je někomu v tu chvíli - ano, chápu, že někdo může mít velmi nízké příjmy a pro něj i ty tři dny výpadku jsou prostě problém, to chápu, ale plošně to tak rozhodně není. Naprostá většina lidí si tu svoji neschopnost, nebo respektive ten určitý výpadek prostě může dovolit, mohou se také samozřejmě připojistit a tak dále. Ale ve chvíli, kdy tady budeme tvrdit, že vlastně nutíme ty lidi chodit do práce, tak je to spíše o tom, co je pro ty lidi větší hodnotou, jestli to jejich zdraví, nebo něco jiného.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Vyvolala ovšem další tři faktické poznámky. Nejdříve paní poslankyně Věra Adámková, poté kolegyně Černochová a dále paní kolegyně Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Je pravda, že akce vzbuzuje reakci, a říkala jsem si, že budu dneska velmi zticha - nemůžu. Je to pro úplné doplnění informací. Používejme informace, které víme opravdu přesně. A mohu vás upozornit, že vím naprosto přesně, kolik lidí - a jsou tam dva póly těch ekonomických ukazatelů tedy. Jednak to jsou ti, kteří vydělávají dost, ale bojí se o své místo, a jednak jsou to ti, kteří vydělávají málo a bojí se i o těch pár korun. Takže děláme opakovaně koronarografie na dovolené. Ty lidi si ani nelehnou, protože nechtějí. Čili tato čísla se samozřejmě nikam nedávají. Není to statisticky hodnoceno, ale není pravda, že ti lidé si mohou jít lehnout. Oni prostě nemohou. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Adámkové a nyní faktická poznámka paní kolegyně Černochové. Připomínám, že jsme ve třetím čtení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, já jsem dneska ještě nevystupovala. (Předsedající: Ne, to nebylo vůbec vůči vám, paní kolegyně.) Musela jsem reagovat, nebo chci reagovat na svoje předřečnice, protože si přece nemůžeme tady, jak všichni sedíme, myslet, že my v případě, že projde tento návrh, změníme chování lidí. Že nebudou poprskávat rohlíky, že budou chodit k lékaři, že se nebudou bát toho, o čem tady mluvila druhá kolegyně, že ten zaměstnavatel na ně bude pohlížet skrze prsty, protože budou doma s chřipkou nebo jakýmkoliv jiným onemocněním.

Já nevím, myslím si, že v té debatě už to tady zaznělo někdy v úvodu. Já bych možná jenom zopakovala to, že pokud zaměstnavatel chce předejít takovýmto věcem, aby mu nějaký zaměstnanec chodil po kancelářích a šířil bacily, tak může udělat to, co my jsme třeba udělali na městské části Praha 2. My máme takzvané sick days. Jsou to čtyři dny za rok, kdy zaměstnanec může toto volno čerpat. Nepodléhá to žádné kontrole ze strany posudkových komisí, že by pak někdo chodil k někomu domů, zvonil u těch lidí, jestli jsou doma a opravdu leží v posteli, anebo jestli si vyřizují své jiné záležitosti, které si prostě potřebují vyřídit - zubaře, jiného lékaře. Takže tohle je podle mě ta cesta, jak motivovat zaměstnavatele, aby ve svých firmách, ve svých podnicích měli tuto možnost, tento bonus pro své zaměstnance, a neřešit to skutečně tím návrhem, který tady tolik obhajujete. Protože chování lidí nezměníme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní kolegyně Aulická. A ještě se přihlásil kolega Dolínek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi, abych prostřednictvím pana předsedajícího reagovala především na kolegyni Adamovou Pekarovou a samozřejmě tak trošku i na kolegyni Černochovou. Já jsem se trošku uklidňovala při vašich projevech, protože jsem si říkala, že kdybych to řekla tak, jak si to opravdu myslím, tak bych vyvolala určitě faktické poznámky další, ale možná bych se dostala i někam jinam. Každopádně, nezlobte se na mě, ale to, co jste tady předvedly, tak to doslova plivete těm zaměstnancům do obličeje. Protože říci, že jim nikdo nebrání si vzít tu nemocenskou, to je pravda. Ale právě ty tři dny, o kterých jsme tady hovořili, že jsou pro ně zásadní v těch jejich nízkých příjmech, jsou pro ně ten důvod, proč nechodí právě na nemocenskou nebo proč si berou dovolenou, kterou mají čerpat úplně na něco jiného. A vy se jim tady vysmíváte, že si přeci můžou vzít ty tři dny dovolené. Ale nikdo jim to nezaplatí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Aulické za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Dolínek s faktickou poznámkou a potom ještě faktická poznámka paní kolegyně Pekarové. S přednostním právem se hlásí předseda klubu sociální demokracie, který dostane po faktických poznámkách čas. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré dopoledne. Dopravní podnik hlavního města Prahy je největší městská firma v celé České republice. Umíte si představit, že váš recept na sick days by si vzali všichni řidiči autobusů? To je nesmysl. Proboha, to je holý nesmysl. Nechte ty lidi stonat tak, jak jsou nemocní, a ne podle vašich sociálních experimentů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Dolínkovi. Nyní poslankyně Pekarová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já teď navážu na předřečníka. Možná si to nevybavím úplně správně, tak mi pomozte vy, kolegové, kteří jste tady byli už i v minulém volebním období. Nebyla to náhodou sociální demokracie, která alternativně navrhovala, že by měli zaměstnavatelé povinnost sick days poskytovat, pokud právě neprojde zrušení karenční doby? Myslím si, že to tak bylo, ne? Možná se teď mýlím, ale dívám se třeba na bývalého předsedu poslaneckého klubu sociálních demokratů pana Sklenáka, v minulém volebním období taktéž člena sociálního výboru. Mě to něco mýlí, že to tak bylo.

Dobře, to jsem ale nechtěla v tuto chvíli reagovat. Chci jenom říci, že co se týče toho, jak se změní-nezmění to chování lidí a tak dál. Já vám vedu příklad jedné nadnárodní společnosti, která je na tom tak dobře a tak štědrá vůči svým zaměstnancům, že proplácí 30 dní ve 100 procentech výše. To znamená, že žádné první tři dny neplacené, žádných 60 % od dalších dnů. Prostě 100 procent, jakmile je člověk... od prvního dne dostává. A co myslíte? Myslíte, že tam nechodí nemocní lidé? Myslíte si, že všichni zůstanou doma, protože prostě přece jim to vůbec nic neudělá na jejich příjmech? Ne. Chodí tam také i ti, kteří jsou nachlazeni, roznášejí tam dál tu nemoc. Prostě tak to bohužel je. Takže to jenom konkrétní příklad, kdybyste - já tady nebudu říkat na mikrofon, ale pracuje tam jeden můj blízký, takže to vím velice dobře. Klidně vám tady popíšu, jak to tam funguje. A to tam mají i sick days a mají jich tam tolik, že by se na Praze 2 o tom zaměstnancům snilo, protože jich tam mají skutečně 12. A na co myslíte, že je používají nejvíc? Když jdou večer ve čtvrtek na nějaký společný večírek. Je to bohužel tak. Ale to je příklad z praxe, když už tady o té praxi hovoříme, jak to někdy funguje. A nikdo tím neříká, že tím chceme nějak dehonestovat lidi, kteří jsou opravdu nemocní, kteří jsou opravdu v tíživé situaci. To tedy vůbec neděláme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, i vám skončil čas k faktické poznámce. Tak. Poslankyně Jana Černochová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Tak o logice už tady mluvil náš pan předseda klubu Stanjura. Mně to nedá, musím reagovat vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, na poslance Dolínka. Já se vůbec nedivím, že ten výsledek sociální demokracie v Praze je takový, že se sociální demokracie nedostala ani do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Protože pokud takto brilantně uvažoval náměstek primátora, tak mě to vlastně nepřekvapuje.

Pane Dolínku prostřednictvím pana místopředsedy, možná se informujte o tom, co znamená sick days. To neznamená, že budou mít všichni zaměstnanci čtyři dny volna naráz. Na Praze 2 si také neberou ty čtyři dny v roce, co mají, neberou si je všichni. A je to samozřejmě o těch manažerech. Vždycky to je o tom, že musí to volno nahlásit svému nadřízenému. A samozřejmě že na něm je, jestli řekne ano, beru na vědomí, anebo je zapotřebí zajistit dopravu, obslužnost, cokoli. Máme přepážková pracoviště. Takže skutečně přemýšlejte o tom, co říkáte na mikrofon, než k tomu mikrofonu jdete.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka poslance Váchy. Před kolegyní Gajdůškovou je s přednostním právem předseda klubu sociální demokracie. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já bych se vrátil k základu. To je prostě pravicový a levicový pohled na svět a na proplácení zdravotního pojištění nebo těch tří dnů.

Chtěl bych upozornit na jednu věc, o které už tady mluvila kolegyně Pekarová a která tady nějak zjevně zapadla. V roce 2009 bylo zrušeno nemocenské pojištění. Zaměstnanec nemusí od roku 2009 platit nemocenské pojištění. To znamená, ty peníze mu zůstanou v kapse. Nikdo mu nebrání, aby si ty peníze, které ušetřil, strčil doma do slamníku, a pak když je jednou na rok nebo dvakrát za rok nemocný, aby je použil na krytí nákladů na ty tři dny, kdy není doma. To je ten pravicový a levicový pohled na svět. Pravicový pohled je: Jsem zodpovědný za to, jak se chovám vůči sobě, vůči společnosti. Levicový pohled je: Spoléhám na to, že za mě stát všechno zaplatí, zařídí a já se budu moct flákat, nebudu chodit do práce, nebo když budu nemocný, tak budu doma, protože on to za mě zaplatí. O tom se tady bavíme. A bavíme se také o tom, že v současné době vy nenavrhujete to, aby ten zaměstnanec zase platil nemocenské pojištění. On pořád nebude nic platit. Pokud byste navrhli to, že by se vrátilo nemocenské pojištění na to 1,1 %, pak bychom se možná mohli bavit o tom, že bychom to nějakým způsobem podpořili. Ale to vy tam nedáváte. To je jádro problému, o kterém se tady bavíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem předseda klubu sociální demokracie Jan Chvojka. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Tak, přednostní právo, faktická, mně už se to motá. Prostě chtěl jsem vystoupit. Chtěl jsem reagovat prostřednictvím vás, pane místopředsedo, na kolegyni Pekarovou. Už jsem ale zapomněl, od té doby, co TOP 09 není ve vládě, jak je tato strana asociální. Ale připomněl mi to právě výrok paní kolegyně, kterou mám jinak rád a mám s ní dobré vztahy, o tom, že vlastně ti nemocní nebo ti, co se necítí dobře, mají tu svoji volbu. A pokud jsou nemocní a chtějí si jít lehnout, nebo potřebují si jít lehnout, to je něco jiného, tak že samozřejmě můžou. No samozřejmě že nemůžou, protože mně píšou maminky, já jsem o tom mluvil ve svém prvním vystoupení, pro které těch tisíc korun nebo dva tisíce korun, o které přijdou za ty tři dny nemoci nebo za celou tu nemoc, je prostě hodně. Jestli mají příjem 13 tisíc, nebo devět, je pro ně zásadní věc. A paní kolegyně mi připomněla výrok manželky Ludvíka XVI. Když si ti chudí stěžovali, že nemají na chleba, a ona řekla: Tak proč nejíte koláče? To mně připomnělo to, co řekla paní kolegyně. A opravdu, TOP 09 je stále asociální tak, jak bývala před těmi mnoha lety. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi. Kolegyně Gajdůšková ještě posečká, protože paní kolegyně Pekarová se opět přihlásila k faktické poznámce. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já tu debatu rozhodně nechci extendovat a rozhodně nechci, aby to vypadalo, že něco obstruujeme. To tady chci říct na mikrofon, aby i předkladatelé si nemysleli, že to tak je. Ale nemohu nereagovat samozřejmě.

Byli jsme tady napadeni, že jsme asociální. Víte, vy když to máte v názvu, jako strana, tak to neznamená, že se chováte sociálně zodpovědně. A už jsme si to tady v mnoha příspěvcích vyslechli. V mnoha příspěvcích zaznělo, že právě z dlouhodobého hlediska pokud nebudeme řešit veřejné rozpočty, pokud nebudeme řešit jejich udržitelnost, tak v tom jste nejasociálnější, jak můžete být, protože na ty nejslabší to vždycky dopadne nejhůř, až se systémy zhroutí a až to stát nebude moci všechno ufinancovat. To jenom zaprvé.

A zadruhé co se týče toho, že by snad lidé nemohli stonat. Ano, teď to tady pan profesor poslanec Vácha řekl naprosto přesně. Snížili jsme před deseti lety pojištění u zaměstnanců, to znamená, že jim zůstává více peněz v peněženkách. Je na nich, jestli si za to koupí to očkování, třeba proti chřipce a budou té chřipce předcházet, anebo jestli to propijí, nebo si to dají na nějaké jiné své zbytné věci. Prostě je to na každém z nás. Na každém. A jestli si prostě bude postupně odkládat, byť třeba po stokoruně měsíčně, a pak na to období, kdy ta nemoc přijde, bude mít nějaké peníze pod polštářem a bude schopen to období přečkat, je také na každém. A to je opravdu o tom pravicovém a levicovém přístupu, kdy my za ty lidi nechceme všechno řešit, nechceme je vodit za ručičku, ale věříme v ně a v to, že si sami jsou schopni tyto věci dát dohromady a že jsou schopni se zodpovědně chovat vůči vlastnímu zdraví. Vůči čemu jinému než vůči vlastnímu zdraví bychom se měli zodpovědně chovat? Takže budou schopni si to takhle dát dohromady a opravdu se takhle chovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Mám další tři faktické poznámky. Paní kolegyně Gajdůšková je jistě trpělivá. Pan kolega Vácha, kolega Dolínek a kolega Sklenák. To je pořadí faktických poznámek, které mám. Chcete mě přesvědčit, abych i já změnil názor na třetí čtení. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Já budu opravdu krátký. Já bych chtěl říct panu kolegovi Chvojkovi, že on mě neposlouchal. On teď neposlouchá znova, tak to řeknu vám ostatním. (Poslanec Chvojka již poslouchá.) Vy jste mě neposlouchal. Příklad té vaší paní, která nemůže jít do práce. Ona ty peníze má, ona je celou dobu, co chodí do práce, dostává, protože neplatí nemocenské pojištění, které do roku 2009 platila. To znamená, že ona je v té kapse má. Akorát je utratí místo toho, aby si je dávala stranou. A my bychom měli mít systém, že tedy stát si je od ní vezme zpátky a pak jí je dá, když bude nemocná. To je jediné, co jsem chtěl říct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Dolínek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Já mám dvě jednoduché poznámky. Za prvé jsem rád, že pan předřečník, prostřednictvím pana předsedajícího, nás seznámil s tím, že maminka na nemocenské je bohatá. Děkuji, já to budu všude vzkazovat. Je to bohatá maminka, nemocná maminka a maminka pošle děti na školu v přírodě, protože je bohatá tím, že je nemocná. Děkuji za váš argument. Já to budu všude vzkazovat.

A druhá věc. K paní Pekarové, opět prostřednictvím pana předsedajícího. Víte sociální demokracie je tady 140 let. Je tady proto, že tady kdysi pracovaly děti. Kdysi tady ženský pracovaly tak, že měly dvanáct hodin denně práci. A sešla se parta takových nádeníků, trošku chytrých lidí, U kaštanu na Břevnově, to je kousek odsud, jděte tam někdy, někdo z vás tam má možná pronajatý byt, a řekla si: Hele, co kdyby ty naše děti radši chodily do školy než do práce, co kdyby ty ženský radši byly s námi doma než chodily do práce. A ta parta si řekla: My to zkusíme. Oni je pak všechny pozavírali. Jak šli ten den z té hospody, tak je všechny zavřeli. Ale oni to nevzdali. Něčí táta potom byl prezident za komunistů, to nemusím milovat, ale je to součást historie sociální demokracie. Ale ta parta to prostě nevzdala. A dneska prosím paní Pekarovou prostřednictvím pana předsedajícího, aby tady nebyla demagogická a neříkala nám, že tady říkáme divný věci! Prostě lidi mají právo být nemocní. Mají právo - ženský, chlapi být doma s dětmi, když jsou nemocné, a každý má právo se chovat podle toho, co potřebuje, a ne podle toho, jak nám tady bude někdo říkat, že to vidí on! Prosím, pražské pohledy na republiku nechme stranou. Prostě republika potřebuje, aby lidi měli právo být nemocní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Sklenák, také faktická poznámka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Paní kolegyně Pekarová Adamová říkala, že nechce obstruovat, ale o očkování proti chřipce už mluvila dneska potřetí.

Já nebudu reagovat na její poznámky o stavu veřejných financí a další. Chci vás všechny vyzvat - já jsem člověk, kterému vždycky jde o výsledek. Co chceme dnes? Já chci, aby ten zákon byl schválen. Na třetí čtení máme ještě necelých devadesát minut. Já vyzývám všechny, kteří tak jako já chcete, aby byl dnes ten zákon schválen, prosím, nereagujte na paní kolegyni ani na další, ať se dostaneme k hlasování. Já si myslím, že už zaznělo skoro všechno k tomuto tématu a už se opakujeme. To je moje prosba vůči vám. Jsme ve třetím čtení. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Sklenákovi za dodržení času. Já rozumím tomu, že třetí čtení dříve bylo... Nyní pan kolega Vácha je přihlášen k faktické poznámce. Než dojde, připomenu, že kdysi se třetí čtení posuzovalo podle toho, jak to ve výborech bylo prodiskutováno, ale evidentně se to nedaří.

Tak máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji. Já souhlasím s kolegou Sklenákem. Já jsem slíbil kolegyni Valachové, že nebudu vystupovat, ale prostě musím vystoupit. Pan kolega Dolínek říkal, že tady říkáme divné věci. Ale divné věci říkáte vy. Já jsem neřekl, že ta paní je bohatá. Já jsem to neřekl. Já nevím, kde je komunikační chyba, že neslyšíte, co říkám. Já jsem řekl jenom tu věc, že ona od roku 2009 neplatí nemocenské pojištění. A důvod, proč je neplatí, byl ten, že si pak s těmi penězi může pokrýt tři dny nemocenské. To bylo jediné, co jsem řekl. Neřekl jsem, aspoň doufám, že jsem se tady tolik nezbláznil, že si nepamatuji, ale fakt jsem neřekl, že je bohatá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Vlastimil Válek také faktická poznámka. Paní poslankyně Pekarová je další s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Omlouvám se, Romane, nic nebudu říkat. (Myšleno zřejmě k poslanci Sklenákovi.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Nyní paní kolegyně Pekarová s faktickou poznámkou. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já vás naprosto chápu. Já nerada vystupuji, ale když nás tady osočujete z něčeho, co jsme neřekli, naprosto lžete, s prominutím, prostřednictvím předsedajícího se to nedá říct jinak, tak reagovat musíme. Takže nejdříve si, pane Sklenáku, udělejte pořádek uvnitř -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pořád prostřednictvím předsedajícího, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Ano, pořád prostřednictvím předsedajícího, samozřejmě. Tak si udělejte pořádek v tom, že buďto nás poslouchejte a argumentujte opravdu fakty a argumenty, a ne tím, že překroutíte naše slova. (Poslanec Josef Hájek z lavice: Nechte se očkovat.) To opravdu není v zájmu projednání toho tisku. A nedivte se potom, že si nenecháme takovéto vaše praktiky líbit. A to je poslední moje přihláška.

A nechte se všichni očkovat, jak tady říká kolega, ať už to nemusíme opakovat. (S úsměvem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Gajdůšková. Připraví se pan poslanec Martin Kupka. Stále jsme v rozpravě ve třetím čtení. Máte slovo, paní poslankyně. (Hluk v sále!)

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, mám připraveno delší vystoupení, ve kterém bych docela ráda promluvila i něco o krizi trhu práce a vnitřní výpovědi a tak dále.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid!

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Ale nám sociálním demokratům jde o lidi. Je nám vyčítáno, že stojíme na straně zaměstnanců, že straníme zaměstnancům. Ano, straníme zaměstnancům. A proto i v této chvíli své vystoupení skončím, protože nám jde o to, aby návrh na placení nemocenské od prvního dne, který zaměstnancům skutečně pomůže bez ohledu na analýzy a statistiky, prošel, jde o zaměstnance. Toto své vystoupení jsem tedy skrečovala. Poprosím vás o podporu návrhu. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Gajdůškové. Nyní pan poslanec Martin Kupka, připraví se pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jde o vážnou diskusi, protože se máme vážně zabývat tím, co může zrušení karenční doby přinést. Já jsem se vydal k dalším statistickým údajům, a nejen statistickým. Dovolím si citovat z nedávno zveřejněné studie Filipa Pertolda, pracovníka institutu CERGE při Akademii věd České republiky.

Píše: V důsledku reformy nemocenské zavedené zkraje roku 2018, spočívající ve zrušení finanční náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci, poklesl téměř okamžitě počet dní, které průměrný zaměstnanec stráví během jednoho čtvrtletí na nemocenské, o 2,2 dny. Tento pokles představuje 15 % průměrné doby na nemocenské před zavedením reformy. Odhaduji, na základě porovnání situace na Slovensku a v České republice, že reforma znamenala až 25% pokles doby strávené na nemocenské.

Důležité je si uvědomit, že před reformou nemocenské v roce 2008, například v roce 2003, tak dosahovala průměrná míra pracovní neschopnosti až k 7 %, tedy vysoko nad evropský průměr. Po reformě v roce 2008 se snížila dokonce pod 4 % a v současné době se pohybuje mírně nad 4 %, což je ukazatel, který je srovnatelný s ostatními zeměmi Evropské unie.

Já nejsem příznivcem toho, že by se na všechno měla používat statistická data. Ale na druhou stranu, pokud se srovnáváme se zahraničím, máme věrohodné, srovnatelné údaje, tak přece je možné z nich vyvodit, zda v České republice existuje vážný problém, nebo neexistuje vážný problém. A z toho jasného srovnání je patrné, že reforma nemocenské skutečně přivodila významnou změnu a zlepšení ukazatelů oproti opravdu nadprůměrným ukazatelům, nepříznivě nadprůměrným ukazatelům v České republice, které jasně indikovaly zneužívání nemocenské. A jestliže v tuto chvíli tvrdíme, a je to průkazné, že ten údaj v České republice je srovnatelný s jinými zeměmi Evropské unie, tak je přece jasné, že to funguje a že v tomto směru by nás nic nemělo vést k tomu, že fungující systém budeme měnit.

Mezitím našli zaměstnavatelé způsob, tady o tom byla řeč už několikrát, k tomu, aby nabídli svým zaměstnancům úlevu, zaměstnaneckou výhodu. Těch společností, dokonce i státních institucí, obecních úřadů, krajských úřadů, které nabízejí v tuto chvíli svým zaměstnancům sick day, je celá řada. A troufnu si tvrdit, že to opravdu pro ty zaměstnance ve výsledku znamená dokonce větší výhodu, než kterou nabízíte vy v podobě tohoto zákona, protože mimochodem ten sick day je plně hrazený a znamená to pro lidi možnost také svobodně rozhodovat o tom, kdy opravdu tu pomoc potřebují, aniž by museli hned vyhledat lékaře nebo aniž by museli shánět nějakou zbytečnou byrokracii.

V tomto směru naopak způsobíme změnou, která se teď chystá, nebo kterou chystáte, že se ten v tuto chvíli poměrně oblíbený a zavedený systém sick day a podobných výhod bude samozřejmě nutně měnit, protože to těžko zaměstnavatelé unesou. A je dost možné, že narazíte na to, že z toho původního záměru nakonec sklidíte bohužel jenom negativní odezvy, kromě významného negativního dopadu do ekonomiky České republiky.

Nechci zbytečně prodlužovat svoje vystoupení. Chtěl jsem jenom na závěr ještě jednou důrazně zopakovat, že jestliže statistická data ukazují na to, že se podařilo změnit a zlepšit problém, který v České republice prokazatelně panoval - údaje roku 2003, 2002 to jasně ukazují, ten obrovský rozdíl mezi průměrnou mírou pracovní neschopnosti v ostatních státech a v České republice prostě nebyl samo sebou, to opravdu bylo způsobeno i poměrně vysokou mírou tzv. fiktivní nemocnosti -, tak zůstaňme věrni základním datům, základnímu respektu i ke statistickým údajům a vyhodnocujme střízlivě, co za recept se tu má ordinovat české ekonomice.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kupkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Dolínek. Připraví se pan kolega Bláha v řádné přihlášce. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Budu opět velmi rychlý. Zaprvé bych chtěl říct, že vítám to, že se hlásíte k Evropské unii, takže doufám, že téma euro bude konečně zase zpátky na plénu někdy, protože tak jak vy jste velebil teď Evropskou unii, tak myslím, že euro patří k Evropské unii, a můžeme se o tom v budoucnosti bavit a je to správně. Jsem rád, že jste velkým podporovatelem Evropské unie prostřednictvím pana předsedajícího.

A co se týká té další věci, byl bych velmi nerad, aby z dneška vyšla zpráva: buď máte sick days, anebo máte nemocenskou. Tak to není. Sick days jsou prostě dny, které zaměstnavatel nabízí jako benefit svým zaměstnancům. Není to nic, co se týká tohoto zákona. Prosím, aby to zde zaznělo a bylo potvrzeno, že sick days jsou prostě benefity, které může každý čerpat na základě své osobní dohody zaměstnanec vs. zaměstnavatel. A tento zákon to neřeší. Ten zákon to nepotírá. A ten zákon to neodmítá. A to je velmi důležité si říct. A myslím, že takto mluvíme, pane kolego, shodně, je to prostě benefit, který je možný. Vy pro ekonomiku říkáte, že je lepší než ten návrh, to uznávám, že vy ten názor můžete mít. Já říkám, že lepší je mít jak možnost od prvního dne stonat a mít plný plat, resp. 60 % platu, tak zároveň mít tu možnost sick days. Ano, je to příkop, který asi umím překročit, ale je potřeba říct zřetelně: tento zákon nezakazuje možnost benefitu zaměstnancům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha. Připraví se pan kolega Skopeček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, udělal jsem si asi tak sto poznámek, na které bych chtěl reagovat, ale nebudu. Byl jsem vyzván, abychom to zkrátili, takže vám řeknu jenom důležité věci.

Rozhodně jako zaměstnavatel, který v dnešní době zaměstnává 200 lidí, tak nemám důvod, opravdu nemám důvod, abych byl ve střetu zájmů. Cítím to zrovna tak jako zaměstnanci, že to je křivda. Křivda pro ně, že nedostávají něco zaplaceno. Ale bohužel před deseti lety jsme zavedli nástroj, který měl faktický dopad na nemocnost, a ta se nám snížila o pět set tisíc - o pět set tisíc - za rok, jenom abyste měli představu. A za celých deset let nikdo, žádná strana nic neudělala pro to, abychom ten nástroj změnili tak, aby ti zaměstnanci tu křivdu necítili, abychom byli schopni to posunout a opravdu důstojně zainteresovali všechny naše občany do toho, aby si vytvářeli přirozeně tu rezervu a aby ti, kteří dokážou hospodařit, kteří nezneužívají, měli výhody.

Já říkám, eNeschopenka není spasitelný nástroj, protože jestliže půjde zaměstnanec odpoledne k doktoru, když měl ráno v pět být na pracovišti, tak co to asi vyvolá? Ve výsledku, kdyby všichni s rýmou šli v jeden okamžik marodit, tak by se třeba hromada krámů, ale i firem neotevřela vůbec. My bychom ani nezahájili jednání tady v Poslanecké sněmovně. To je potřeba si uvědomit.

A co se týče sick days, tak zkuste dojít do firem, kde to mají zavedené, a zkuste se zeptat těch manažerů, jak se to rozvinulo za těch pár let, kolik lidí to zneužívá pro to, aby si udělali volno mezi dnem pracovního klidu a dnem pracovního volna, když tam je jeden pracovní den. To znamená, že když končí neděle a v úterý je svátek, kolik lidí si vezme sick days jenom proto, že chce být doma. Zkuste o tom přemýšlet.

Já osobně si myslím, že musíme jít úplně jinou cestou. Změnu systému musíme zavést a změnu důchodového a zdravotního pojištění. Já na to mám vymyšlenou věc, které dávám název aktivní salda občana, a hrozně rád na to s vámi budu diskutovat a otevřu to v hospodářském výboru i v kontrolním výboru a nadnesu to a budu rád, když na tom budete spolupracovat. Ale myslím, že každý z nás bychom si měli začít šetřit. Na druhé straně bychom měli vědět o tom, kolik vybíráme. A pokud nám zůstane víc než tomu, co s tím plýtvá, tak bychom měli být za to státem odměněni. To je nějaká myšlenka.

Takže za mě to je všechno. Já budu hlasovat pro zrušení karenční doby, protože si myslím, že je potřeba odstranit právě tu křivdu těch, kteří opravdu poctivě pracují. A budu čekat na to, že se přidáte ke mně a změníme a uděláme reformu důchodového a sociálního zabezpečení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Bláhovi. Než vystoupí kolega Skopeček, ještě ho předběhne jeho stranický kolega Vojtěch Munzar s faktickou poznámkou. Já reagovat nemohu, protože bych musel připomenout, že tady do roku 2008 také byl nějaký systém. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuju. Budu velice krátký. Mě jenom překvapilo to vystoupení pana kolegy Bláhy vaším prostřednictvím, protože na hospodářském výboru, který projednával tento bod, hovořil docela jinak, než hovoří nyní. Takže jeho názor se posunul. To, jak nám tady vysvětlil, jak se zneužívají sick days, tak přesně takto mluvil na hospodářském výboru o neschopenkách. Takže mě překvapuje ten názorový posun, ale respektuji ho. Každý máme právo na změnu názorů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Skopeček, připraví se pan kolega Válek. Máte slovo, pane poslanče. (Sněmovna hlučí.)

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já jen několik argumentů, proč budu hlasovat proti zrušení karenční doby. Ten první argument je ten, že podle mého názoru a podle všech dat to opatření fungovalo, snížila se krátkodobá nemocnost na úroveň vyspělých zemí. Do doby, než karenční doba existovala, tak nemocnost byla nadprůměrně vysoká. A byla nadprůměrně vysoká i ve srovnání s okolními zeměmi, jako je Slovensko, Polsko, se kterými se vždycky i ekonomicky srovnáváme, a to i přesto, že náš zdravotní systém je lepší a efektivnější než ten na Slovensku či v Polsku. Takže to nemá jakoukoliv logiku. I když jsme ta čísla srovnali s nemocností osob samostatně výdělečně činných, tak jsme rovněž viděli, že nemocnost zaměstnanců byla vyšší.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám zejména vaše stranické kolegy, aby případné debaty o něčem jiném přesunuli do předsálí. Je tady nesmírný hluk a já bych byl rád, aby každý, kdo vystupuje, komu bylo uděleno slovo, aby to mohl přednést v důstojném prostředí. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Bojím se, že v okamžiku, kdy se karenční doba zruší, tak se znovu zvýší fiktivní nemocnost na původní nadprůměrné hodnoty. To, že takové riziko existuje, koneckonců o tom hovoří i oficiální materiál vlády, který v souvislosti s projednáváním elektronického hlášení lékaře, eNeschopenky, říká, že se musí počítat s tím, že pojištěnci se budou v některých případech pokoušet o spekulativní uznání biologicky neodůvodněné dočasné pracovní neschopnosti. Takže i samotné vládní dokumenty si riziko toho, že se zvýší fiktivní nemocnost, tak si toto riziko uvědomují.

Zároveň je potřeba připomenout, a tady už to několikrát zaznívalo, že v souvislosti se zrušením karenční doby se zaměstnancům snížily odvodové povinnosti. To je rovněž argument, že v okamžiku, kdy díky tomu mají vyšší disponibilní příjem, tak samozřejmě z té úspory mohou našetřit na období, kdy budou nemocní. Takže nebylo to opatření, které by jenom rušilo karenční dobu a přenášelo náklady na hřbet zaměstnance, ale zaměstnancům se snížily odvody.

Razantně taky odmítám rétoriku těch, kteří útočí na zaměstnavatele, že jsou to drábové, kteří chtějí za každou cenu a na úkor zdraví mít zaměstnance v práci. Já se proti tomu velmi ohrazuji. Často tento argument formulují odbory. Není to pravda. Každý zaměstnavatel vám potvrdí, že v práci potřebuje efektivního, zdravého a spokojeného zaměstnance, zvlášť v kontextu situace na trhu práce, který je velmi napjatý. To platí dvojnásob, protože pokud tady bude zaměstnavatel, který se nebude chovat hezky k zaměstnanci a bude ho nutit chodit do práce přes nějakou zdravotní indispozici, tak se s ním bezesporu ten zaměstnanec rychle rozloučí a má dneska velkou příležitost najít zaměstnání u někoho jiného. Takže tento argument je velmi lichý. Já bych se velmi rád tady zastal zaměstnavatelů, že to nejsou žádní zloduchové, kteří by chtěli, aby zaměstnanci pracovali na úkor svého zdraví. Poškodilo by to samozřejmě samotné zaměstnavatele.

Naopak, zaměstnavatelé vycházejí zaměstnancům vstříc v řadě případů, v řadě firem a ten počet je rostoucí. Existují tzv. sick days, to je jasný důkaz toho, že zaměstnavatelům nejde jenom o maximální počet odpracovaných hodin, ale že jde zaměstnavatelům o to, aby dlouhodobě měli zdravé a spokojené zaměstnance. A velmi nízká míra nezaměstnanosti a velký počet volných pracovních míst samozřejmě bude i nadále nutit zaměstnavatele, aby podobné benefity, jako je sick days, zaměstnancům poskytovali. Takže jak vidíte, není nutné kvůli všemu měnit zákony. Není nutné kvůli všemu mít nějakou regulaci nebo normu. V tomto případě ten levicí nenáviděný trh řeší i to, že zaměstnavatelé poskytují čím dál tím víc benefitů, jako je sick days.

Ze všech těchto důvodů jsem proti tomu, aby se karenční doba rušila. A velmi prosím, aby zvítězil zdravý rozum, aby zvítězily argumenty, které jsou jasně na straně těch, kteří karenční dobu chtějí zachovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za vystoupení. Nyní pan kolega Válek, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem si počkal, až se dostanu na řadu, a nevystoupil jsem s poznámkou. Tak teď té situace využiji a prostřednictvím pana předsedajícího bych kolegyni chtěl říct, že my starší muži - pan předseda Faltýnek bude vědět, o čem mluvím - můžeme sem tam působit na mladší, především ženy, jako méně chápající a ne zcela v obraze. Ale ono to tak úplně nemusí být. Možná holt věci víc zvažujeme. To znamená, mně je naprosto jasný rozdíl mezi třídenní neschopenkou, mezi dlouhodobou neschopenkou, mezi přechodem, a já pouze se snažím aplikovat to, co znám z osobní zkušenosti v Poslanecké sněmovně. Protože z mého pohledu tato debata je o hledání kompromisu mezi výrazně levicovým pohledem na svět a výrazně pravicovým pohledem na svět tak, abychom se co nejslušněji zachovali k zaměstnancům, ale na druhé straně abychom nezapomněli na to, že musíme být korektní vůči zaměstnavatelům.

Z mého pohledu nastane jedna změna, pokud vše projde tak, jak pravděpodobně projde, a to že ti, kteří dneska jdou na jeden, na dva dny, na tři dny na neschopenku, nemají hrazenou, nepotřebují tedy vystavit neschopenku, jsou prostě doma, tak teď budou muset navštívit lékaře, budou muset mít vystavenu neschopenku, možná se tedy mýlím, a rád si to nechám vysvětlit, a zase po ukončení jednodenní, dvoudenní či třídenní neschopenky půjdou k lékaři ukončit si tu neschopenku, budou ji muset dodat zaměstnavateli. Předpokládám, že tím pádem bude nějaký nárůst návštěv u lékařů, ale ten systém to jistě zvládne, není v tom problém. Zvýší se samozřejmě administrativa, protože ty neschopenky vyžadují určitou administrativu, ale jistě to nebude zaměstnavatelům ani zaměstnancům vadit. A předpokládám, že ten dopad nebude nijak významný.

Já rozumím tomu, že člověk má pořád před sebou řadu nemocných, kteří přecházejí choroby, a pak to má pro ně závažné důsledky. A chci věřit tomu, že pokud tento zákon nebo tato změna projde, že takoví pacienti zmizí a nebudou přecházet své choroby, i když si to osobně nemyslím, ale nechť. Rozumím tomu, že pacient, který má banální nachlazení, koupí si nějaké pastilky nebo si dá jenom horký čaj eventuálně večer s rumem a ráno si myslí, že to přechodí, a jde o práce, tak teď nebude ve zvýšené míře využívat toho, že může nastoupit na neschopenku a bude to mít hrazené. A naopak, že to udělá jenom tehdy, když to bude opravdu závažné. A chci věřit tomu, že se tím pádem nezvýší zásadním způsobem počet krátkodobých neschopenek. Protože to je to, co mně nejvíc trápí a vadí.

Samozřejmě jsem deformován svojí profesí, tak jako každý z nás, protože se celý život pohybuji ve zdravotnictví a pohybuji se celý život ve školství. A znovu a znovu se setkávám se situací, kdy lékař, zdravotní sestra jde s lehkým nachlazením sloužit, prostě proto, že tu službu musí někdo zajistit. Přednášející jde s lehkým nachlazením přednášet, jde s lehkým nachlazením zkoušet. A věřím tomu, že jakákoli změna toto fungování systému neohrozí, protože každý z nás sem tam přechází nezávažné lehké nachlazení, bolesti hlavy, prostě něco, co je banální. Každý z nás to dělá, děláme to i tady v parlamentu, děláme to ve svých civilních profesích, děláme to pravidelně. Děláme to v obdobích, kdy jsme vystaveni různým nepříjemným okolním vlivům, které zhoršují naši obranyschopnost, a kdy prostě máme nějaké banální onemocnění. Já bych se domníval, že tady vždycky záleží na osobní odpovědnosti a přístupu každého z nás, jak se k tomu postavíme.

Pevně věřím a doufám, pokud tento zákon projde, byť já pro to hlasovat nebudu, že se nezvýší počet těch nezodpovědných, kteří toto zneužijí a budou ohrožovat fungování některých z těchto systémů, o kterých jsem mluvil. Já pevně věřím, že to tak nebude, pevně věřím, že to máme promyšlené, a pevně věřím, že se krátkodobá neschopnost nezvýší. Protože to je to jediné, co by mně vadilo a trápilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Válkovi. Nyní je faktická poznámka pana poslance Jiřího Bláhy a s přednostním právem pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane poslanče. (V sále je silný hluk.)

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ještě chtěl říci, tady to zaznělo - my děláme z těch lidí blbce. A oni žijou stejný život, jako žijeme my. To znamená, že jestliže mi něco je a chci jít marodit, tak mě v tom omezuje v první řadě řada okolností -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid! Neměřím vám zatím čas k faktické poznámce, ale skutečně je tady nesmírný hluk a potřeboval bych, abychom důstojným způsobem dokončili tu rozpravu. (Poslanec Bláha už chce mluvit.) Ještě chviličku... Ještě chviličku... Tak. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych chtěl, aby tady zaznělo to, že občané nejsou hlupáci a často nejdou marodit kvůli těm penězům. Opravdu, já si myslím, že je to hrozně málo zástupný problém. Ty lidi nejdou marodit z osobních důvodů. A ty důvody jsou různé - rodinné povinnosti, mají naplánované kino, divadlo, muzikál, musí platit úvěry nebo dluhy, jedou na dovolenou nebo mají nějaké osobní zájmy nebo mají také nějakou osobní zodpovědnost třeba vůči kolegovi, který chtěl zůstat doma na dovolené, a v okamžiku, kdy by on nepřišel do práce, tak by kolega musel zrušit tu dovolenou. Takže to není jenom proto, že by přišli o peníze. Tak to prostě je. Oni žijí stejný život jako my, nejsou o nic horší ani o nic lepší. My jsme vzorek toho, co je za touto zdí, a chováme se stejně, jako se chovají ty lidi. Takže když vím, že zítra mám něco naplánovaného, tak dneska se nehodím marod, protože to chci udělat. Takže takhle žijí ty lidi úplně normálně. Takže nepodsouvejme to, že všichni to dělají jenom kvůli mamonu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem do rozpravy pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nikdo se nehlásí, tak je to podle mě bez přednostního práva, ale to nevadí. Já bych chtěl shrnout stanovisko našeho klubu a upřít vaši pozornost na pozměňující návrh, který jsem jménem našeho klubu podal.

V té faktické připomínce, kterou jsem měl, jsem říkal, že plně respektuji jiný politický názor a že preferuji v této debatě věcné argumenty. Tak než půjdu k tomu pozměňujícímu návrhu, tak zkusím pár obecných věcí a pár čísel.

My podpoříme návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, protože si myslíme, že ten nástroj funguje, že není výjimečný v Evropě, že se používá i v jiných západoevropských zemích a že ty klady převažují nad zápory toho systému, tak jak je dneska nastaven. K tomu zkusím říct ta čísla a zkusím vyjít z průměrné mzdy a z mediánu mzdy - a omlouvám se, že to zaokrouhlím na tisíce, aby se to dobře počítalo.

Říkal jsem, že každý měsíc ušetří zaměstnanec 1,6 procentního bodu - 1,6 - 1,1 a 0,5 - 1,6 procentního bodu toho, co musel platit před zavedením karenční doby. Tak pokud si vezmeme průměrnou mzdu a její zaokrouhlení na 30 tis. - budu se pohybovat v roce 2018, nebudu se pohybovat v předchozích letech - tak je to 480 Kč měsíčně, což je za rok zhruba 5 700, když to zaokrouhlím. A k tomu si můžeme říct, jak často by takový zaměstnanec měl tři dny neplacené nemocenské v prvních třech dnech. Pokud si vezmu medián - zase zaokrouhlím - je to 25 tis. měsíčně, pak ta suma je 400 Kč měsíčně a jednoduše za rok je to 4 800 ušetřených každý rok, za těch deset let je to 48 tis.

Pak chci jenom připomenout - já myslím, že to možná víme úplně všichni v tomto sále, ale nemusí to vědět všichni, kteří poslouchají a sledují naši debatu - že nemocenská se počítá, platí, nebo neplatí za každý kalendářní den, ne za každý pracovní den. A já bohužel neznám statistiku těch tří dní neplacených, jestli tam byl i zásah toho dne víkendového. Protože pokud by někdo nastoupil na nemocenskou v pátek, tak vlastně přichází tím, že je karenční doba, o jeden den, a ne o tři. Pokud ve čtvrtek, tak přichází o dva dny, a pokud v pondělí až středa, tak přichází o všechny tři dny. Ale k tomu dejme tu úsporu na daních či odvodech nebo pojistném, jak to nazveme, není důležité, je to 480 Kč navíc každý měsíc při průměrné mzdě a 400 Kč při mzdě, která se rovná mediánu.

Nicméně aby opozice pouze nekritizovala a neříkala, že je to špatně, a nevedla pouze ten pravo-levý střet, tak jsme připravili pozměňující návrh, který já jsem podal a který vám ještě jednou krátce zdůvodním a o kterém jsem opravdu přesvědčen, že je kompromisem mezi těmi vyhraněnými pohledy, kdy na jedné straně říká nechat stávající systém, a druhý pohled říká: zrušme karenční dobu.

Obsahem toho pozměňujícího návrhu je - a teď budu mluvit především k poslankyním a poslancům největšího vládního klubu, a to klubu hnutí ANO. Ten pozměňující návrh vlastně ctí koaliční dohodu a programové prohlášení vlády, proto mluvím o kompromisu, ne o politickém názoru naší strany, protože politický názor je zamítnout tento návrh - říká ano, bude zrušena karenční doba a budou propláceny i první tři dny nemocenské pro zaměstnance, a to ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, což vlastně odpovídá politickému názoru druhé vládní strany.

Pokud budu citovat z programového prohlášení vlády - všechny informace, jak tady říkám, jsou uvedeny v tom pozměňujícím návrhu, který máte všichni k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny - tak cituji: Od 1. července 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 % denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům. - Ten můj, nebo náš pozměňující návrh plně respektuje tu první větu, tzn. nechává datum účinnosti 1. července 2019, obnoví se náhrada mzdy v prvních třech dnech nemocenské, a to ve výši, kterou předkladatelé navrhli, tzn. 60 % denního vyměřovacího základu. Takže v tomhle se shodujeme, když si vezmu tento pozměňovací návrh a původní návrh. V čem se neshodujeme, a o tom pozměňovacím návrhu bude hlasování, to je druhá věta, která říká: projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.

Náš návrh vychází, a mluvil o tom opakovaně můj kolega pan poslanec Bauer, z poměrně unikátní situace, kdy všichni zaměstnavatelé bez ohledu na velikost, od živnostníků po největší firmy, mají stejný názor. Velmi dobře víme, že v jiných ekonomických otázkách se ty názory logicky různí, jiné zájmy mají malí a drobní podnikatelé, jiné naši největší podnikatelé, největší zaměstnavatelé. Je to logické, je to přirozené, je to normální. Tady je unikátní situace, že se všichni shodují.

Velmi často zejména kolegové z levé části politického spektra mluví o důležitosti tripartity. Je třeba říct, že původní návrh navrhovatelů nemá podporu všech tří stran tripartity, ale pouze dvou - odborů a velkou podporu jedné vládní strany a takovou strpěnou podporu druhé vládní strany. Ale zaměstnavatelé tento návrh nepodporují. Když jsem měl možnost debatovat se zástupci zaměstnavatelů ve všech těch úrovních, od těch nejmenších po ty největší, a debatoval jsem s nimi tento náš pozměňovací návrh, tak pro ně je to přijatelný kompromis. Kdyby navrhovatelé poctivě hledali shodu všech tří stran sociálního dialogu, tak by sami přišli s tím a podpořili by tento pozměňovací návrh.

Takže zopakuji: datum účinnosti, vrácení náhrady mzdy a výše je v tom pozměňovacím návrhu stejná. My navrhujeme, aby se kompenzace zaměstnavatelům blížila nule, na rozdíl od navrhovatelů tohoto zákona. A už tak vláda couvá z těch, já bych řekl, dohodnutých předpokladů.

Zkusme si říct, co by mohlo být obsahem té kompenzace zaměstnavatelům, aby i oni byli spokojeni. Za prvé, zavedení eNeschopenky. Dneska už víme, že k 1. červenci se to nestihne. Takže tato kompenzace nebude splněna a uvidíme kdy. Já teď nechci odhadovat, jestli to bude od 1. ledna 2020, nebo jindy, nemám k tomu dostatek informací a dostatek faktů, abych tady mohl s plnou vážností říct: bude to od tehdy a od tehdy. Ale shodujeme se, a já bych řekl, že všichni, že to je dobrý nástroj, který by měl doprovázet zrušení karenční doby. Už to je ústupek i z naší strany, že nepodmiňujeme tento pozměňovací návrh tímto datem účinnosti eNeschopenky.

Druhou věcí, která by mohla kompenzovat zvýšené náklady zaměstnavatelům... (Řečník se odmlčel.) Poslouchám i debatu pana premiéra. Pro mě je to zajímavé, tak se omlouvám, že jsem se na chvilku odmlčel.

Druhou věcí, kterou bychom mohli kompenzovat zvýšené náklady zaměstnavatelům, je výraznější snížení placeného pojištění za zaměstnavatele. My navrhujeme, aby to nebyly dvě desetiny procentního bodu, ale aby to bylo půl procentního bodu.

Další věcí, která by mohla pomoci, ta se ovšem neřeší v zákoně, ale v exekutivě, je větší možnost zapojení zahraničních zaměstnanců z nám kulturně a civilizačně blízkých zemí, protože nebudu opakovat ta slova, která zazněla i dnes o situaci na pracovním trhu. Myslím, že to všichni známe. A ta kvantifikace promarněných příležitostí, odmítnutých zakázek, tím pádem odmítnutí vlastně zvýšení příjmů penzijního systému, systému zdravotního pojištění, daní ze závislé činnosti, to se odhaduje, jestli to jsou desítky miliard. Možná to může být i více.

Z těchto tří věcí jsme schopni reálně dnes v těchto dnech a týdnech vyřešit jenom tu prostřední, to znamená zvýšení kompenzace na půl procenta.

Čtvrtou podstatnou podmínkou té kompenzace je, aby zaměstnavatelé platili 1. až 11. den místo 4. až 14. To znamená, já nerozumím, a poprosil bych zástupce předkladatelů, ale i zástupce hnutí ANO, v čem je problém s tímto pozměňovacím návrhem. Zachovává termín, zachovává vrácení náhrady mzdy, zachovává výši. Pak mně připadá, že jediným důvodem - nebo důvody mě napadají dva. První, politicky prestižní, že to bude přesně v té verzi, kterou napsali sociální demokraté, a budou se tři a půl roku bít v prsa, jak to prosadili, a druhý je obecná nedůvěra této politické strany k zaměstnavatelům. Podotýkám k zaměstnavatelům, neříkám k podnikatelům, protože ne všichni zaměstnavatelé jsou podnikatelé. Protože co je špatného na tom, že budeme kompenzovat naším rozhodnutím, legislativní činností dopady pro zaměstnavatele? Co je na tom špatně? To bych chtěl slyšet od zástupců sociální demokracie a případně od zástupců hnutí ANO. Proto je to kompromis, to, co tady obhajuji.

Kdybych tady plamenně hovořil a přesvědčoval vás, abyste ten návrh zákona zamítli spolu s námi, tak vím, že bych neuspěl. Přesto si myslím, že to je nejrozumnější, co můžeme udělat. Ale pokud to neprojde, tak máme na stole kompromis, který plní tu část politické dohody, na které vznikla vláda, a současně nezatěžuje zaměstnavatele. Co je na tom špatně? To bych chtěl slyšet. Zatím jsem neslyšel argument proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Slyšel jsem argumenty proti ponechání stávajícího stavu. Tomu rozumím, tu debatu nechci opakovat, nechci, abychom si neustále říkali ty argumenty tam a zpátky. Toto je podaná ruka ze strany opozice, která pomůže zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům. V tom politickém souboji na to nedoplatí ani jedna strana.

A musím to zopakovat, i když jsem to říkal opakovaně, nestavme zaměstnavatele proti zaměstnancům! Tak to v reálném životě vůbec není. Je tady dostatek zaměstnavatelů v našich řadách, ať už vedli veřejné instituce, samosprávy nebo privátní firmy. Každý z nich potvrdí, že to, co je nejlepší pro tu instituci, obec, kraj, státní podnik nebo privátní podnik, to jsou zaměstnanci. Tak proč chceme zatěžovat zaměstnavatele? Pokud je zatížíme a zvýšíme jejich náklady, tak kromě toho, a mluvil o tom pan poslanec Juříček, že může klesnout výběr daně z příjmů právnických osob, tak také zúžíme prostor pro možné zvyšování platů. Zúžíme prostor pro možné zvyšování platů, protože vzniknou dodatečné náklady, a peníze, které by event. mohly ty podniky použít buď na mzdy, nebo na investice, rozvoj, k získávání nových zakázek, budou muset použít podle tohoto zákona na kompenzaci svých ztrát. Co je na tom dobře?

Já bych chtěl požádat ty podporovatele, navrhovatele, aby nám řekli na mikrofon, co je špatně na tom kompromisním pozměňovacím návrhu. Já vás všechny žádám, abyste ho podpořili. Splníte to, co jste slíbili svým koaličním partnerům, a současně nepoškodíte zaměstnavatele. To si myslím, že je slušný politický kompromis. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pokračujeme v obecné rozpravě. Vystoupí v ní paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu velice stručně. Ráda bych jenom za klub Pirátů zdůraznila, že jsme rádi, že je poměrně široká shoda na tom, že těch 60 % denního vyměřovacího základu, jinak řečeno 60 % platu v prvním týdnu nemoci, je vlastně takový adekvátní kompromis, jak zajistit, aby lidé zejména s nízkými příjmy nebyli skutečně ve velice obtížné situaci, když jsou nemocní, a současně jak tam přeci jen mít nějaký ten demotivující prvek, aby se člověk zamyslel, zda je opravdu nemocný, nebo není. Takže těchto 60 % denního vyměřovacího základu, ne 100 % platu, jak má sousední Německo, je přesně ten druh kompromisu, který znamená politiku. Myslím si z toho, jak tady zaznívá diskuze, že je tady velká šance, že se na tomhle shodneme.

Jenom ještě po téhle dlouhé diskuzi poslední vyzdvihnutí toho, že je to skutečně velice rozdílně vnímáno různými profesemi, různými odvětvími. Je řada firem, na které toto opatření patrně nedopadne, protože různé firmy využívají už dnes sick days, využívají i třeba doplácení právě toho rozdílu mezi mzdou v nemoci a běžnou mzdou - 29 % firem používá jako benefit sick days. Je to tedy obrovský rozdíl mezi profesemi, řekněme kvalifikovanými, bílými límečky, a také v těchto profesích pak právě do statistik se nezapočítává, že jejich zaměstnanec zůstal doma, protože mu je trošku špatně, a dostal tedy home office nebo má domluvený sick day. Takže my dnes vůbec nevíme, jaká je opravdová reálná krátkodobá nemocnost.

A ještě poslední poznámka. Máme u nás řadu profesí, kde naopak budeme v budoucnu řešit ne tolik samotnou karenční dobu, ale obrovské přesčasy, a i to je důvod, proč u nás je ve výsledku, v souhrnu zhruba o dva roky nižší střední doba dožití nežli ve zbytku EU. Takže lze přivítat tu dnešní diskuzi i jako nějaký krůček k tomu, abychom jak v zaměstnáních, tak ve svých osobních životech dbali na to, abychom mohli skutečně žít stejně dlouho jako naši sousedé na západní straně hranice.

A poslední poznámka. V Pirátech pevně věříme v to, že ty nastartované kroky v přípravě eNeschopenky jsou nastartované dobře. Budeme to bedlivě hlídat. A elektronizace státní správy, kterou přislíbila paní ministryně Maláčová, je naprostá priorita i pro nás.

Čili tolik ještě jednou závěrem té diskuse stručné stanovisko. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji pěkně. Ještě jednou ve vší úctě k právě přednesenému příspěvku, který říká, a nebylo to jediné vystoupení, které říká, že za stávající situace, kterou chcete změnit, se lidé, zejména ti nízkopříjmoví, dostanou do nesmírně obtížné situace, jsou-li krátkodobě nemocni.

Prosím pěkně, ještě jednou. Vím, že marně, ale chci, aby to zaznělo. Mluvíme o pojistném systému. Smyslem pojištění je, abych byl co nejlépe zajištěn vůči situacím, které, dá-li pánbůh, nepřijdou. V nepovinných systémech povodeň, vyhoření. Pojišťuji se, ale doufám, že se mi nestane. I smyslem tohoto systému je, abych byl co nejlépe zajištěn v případě skutečně vážné dlouhodobé nemoci, kdy pevně doufám, že se mi nikdy žádná nestane. A pak chci, aby moje životní úroveň pokud možno neklesla, abych byl důstojně zajištěn v takovém případě, a na to se pojišťuji.

Pojišťuji se na něco, co je neočekávané. Co, dá-li bůh, tak nepřijde. Zatímco to, že jednou za čas budu nachlazen, je úplně stejná jistota, jako že jednou za čas si musím dojít koupit boty. A na to se také nepojišťuji. Kdy se tady dozvím, že prostě budeme muset přispívat na boty, protože lidi, kteří si potřebují koupit boty, se dostanou do velmi obtížné sociální situace?

My se tady bavíme o té míře spoluúčasti a my si troufáme tvrdit, že vzhledem k situaci, v kterém je struktura našich rozpočtů, jsou tři dny karenční doby únosnou spoluúčastí, která nemůže, když je dopředu známá a každý s ní v tom rodinném rozpočtu musí počítat, která prostě nemůže nikoho dostat do závažné situace. Naopak, budete-li se takto chovat, tak v dohledné době dostanete do závažné situace všechny ty, kteří budou chtít být zabezpečeni dlouhodobě ve vážném problému. To je prostě ta vyváženost té spoluúčasti, té osobní odpovědnosti a toho systému, do kterého jsem pojišťován.

Vím, že mluvím úplně marně. Vím, že mluvím úplně zbytečně. Právě proto, že všechny pojistné systémy, i ten sociální, i ten zdravotní, má-li být dlouhodobě udržitelný, funkční a efektivní, tak prostě obsahuje jednu politicky sebevražednou větu: Více osobní odpovědnosti, více osobní spoluúčasti. Jinak je to dlouhodobě neudržitelné. A drtivá většina této Sněmovny se téhle věty bojí jako čert kříže a odmítá přiznat, že je to pravda. A připravuje tedy velmi, velmi vážné potíže v delší době, jak říkal pan poslanec Juříček, to je ten krátkodobý pohled a ten dlouhodobý.

My, TOP 09 je strana nepopulistická a odpovědná. Proto nemůže ignorovat ten dlouhodobý pohled a proto nemůžeme váš návrh podpořit.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Bláha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, jenom v krátkosti opravdu vás chci seznámit s tím, jak jsou zaměstnanci placeni v době nemocenské. My si to vůbec neuvědomujeme, ale tady, prostřednictvím pana předsedajícího, bych chtěl reagovat na Piráty, protože ti říkají, že v Německu dostávají lidi 105 %, nebo 100 %. Ale u nás to je 105 %. Protože jakmile jste nemocní déle, dostáváte přes 70 % nemocenské z platu, ale za každý promaroděný den, to znamená, že i za dny, kdy normálně v práci ty peníze nedostanete.

Takže to je možná i odpověď, proč někteří zaměstnanci nebo někteří lidé marodí dlouhodobě, protože ve výsledku dostanou do své kapsy daleko víc, než kdyby šli do práce. Navíc nemusí platit peníze za dopravu, mají levnější stravu a jsou v pohodě. Takže jenom abyste věděli, že vlastně my jsme možná dál než v Německu, protože platíme těm zaměstnancům ještě víc, než kdyby chodili do práce. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Reagovat bude faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: My máme takovou úžasnou vlastnost, že vždycky, když se nám to hodí, tak řekneme, jak je to v nějaké sousední zemi, a vytrhneme ten detail z celkového systému jeho sociálního státu a zabezpečení.

Ano, v Německu mají nula karenční dobu. A v Anglii zase 14 dní, ve Španělsku 3 dny. Proboha, přizpůsobme to vlastním podmínkám, vlastní situaci, vlastní udržitelnosti pojistných systémů a vlastnímu vývoji. Tam se jaksi ukázalo a osvědčilo, že ty 3 dny karenční doby je ideální, nebo optimální, ideální neexistuje v tomto případě, ale je optimální řešení, které si prostě určitá část této Sněmovny vzala jako politický fetiš, a jako politický fetiš ho tady prosazuje. Kolegové, kteří tady sedí proti mně, vědí, že mám pravdu. Nikdy by se neodhodlali pro něco takového zvednout ruku. Ale zvednou pro to ruku, protože bližší košile než kabát. Ta budoucnost je zajímá daleko méně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, takže rozpravu končím. Na řadě jsou závěrečná slova. Má zájem? Ano, paní navrhovatelka. Její závěrečné slovo. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji všem poslancům a poslankyním za proběhlou rozpravu za předkladatele. Samozřejmě vás za předkladatele žádám, obnovme nemocenskou od prvního dne nemoci. Přestaňme trestat nemocné za nemoc. A skutečně jsme přesvědčeni jako předkladatelé, že důstojnost lidí v nemoci není fetiš. To není fetiš.

Co se týká obnovené nemocenské od prvního dne, je to 60 % z vyměřovacího základu, to znamená polovinu mzdy. Polovinu mzdy. To není žádný večírek.

K zaměstnavatelům a k zaměstnancům. Nedospěli ke shodě v roce 2008. Nedospěli za společným stolem s vládou ke shodě ani v roce 2018. Návrh, který předkládáme, se blíží nejvyššímu kompromisu, který byli schopni zaměstnanci a zaměstnavatelé v roce 2016 dosáhnout. A ten máte na stole. Návrh, který předložil pan předseda Stanjura, protože dlužím mu odpověď, byl projednáván v rámci sociálního dialogu, ovšem přísnější, než předkládá on. Ještě přísnější, protože počítal se znovuobnovením placení pojištění zaměstnancem. Ani tehdy, ani tehdy zaměstnavatelé nesouhlasili.

Kompenzace zaměstnavatelům jsou podle předkladatelů dostatečné. Je to 3,5 mld. korun. A už jsem v obecné rozpravě popisovala, jak to je nebo není, podle nás, je to náš názor, samozřejmě, nás předkladatelů, s kompenzacemi, které vznikly už v roce 2008 při změně v systému.

Dámy a pánové, děkuji vám za věcnou debatu, která byla vedena na plénu této Sněmovny. A prosím za předkladatele, obnovme placení nemocenské od prvního dne. Je to otázka důstojnosti. Důstojnosti v nemoci.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Bohužel už je uzavřena rozprava, nemám jinou možnost než reagovat. Vždycky záleží, jak interpretujeme čísla. Zvýšené náklady na straně zaměstnavatelů budou zhruba 8 mld. Můžeme říci, že 3 mld. kompenzujeme. Já bych věřil tomu, že bych dostal 11 mld. Takhle bude ztráta pro zaměstnavatele dodatečné náklady 5 mld. Může to podávat jako paní navrhovatelka, že to je kompenzace 3 mld., ale 3 z 8. A 5 mld. dodatečný náklad.

Já bych vám s dovolením jako poslední věc v této rozpravě odcitoval rozhodnutí Ústavního soudu, který nálezem ze dne 24. dubna 2012, vyhlášeným pod číslem 186/2012 Sb., návrh na zrušení karenční doby zamítl, mimo jiné s těmito závěry. Jsou to jen tři odstavce, nebojte se, stihneme hlasování, není to žádná obstrukce, ale je to poměrně vážné a reflektuje to i debatu a argumenty, které používali zastánci tohoto návrhu zákona.

Ústavní soud konstatoval: Zákonné zakotvení třídenní karenční doby spojené současně s osvobozením zaměstnanců od povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti není protiústavním omezením práva na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci garantovaného ustanovením článku 30 odst. 1 Listiny. Ústavní úprava tohoto základního sociálního práva totiž ponechává zákonodárci poměrně, i když nikoli bezmezně, široké pole působnosti, pokud jde o nastavení jeho zákonných parametrů. Je to ustanovení článku 41 odst. 1 ve spojení s článkem 4 odst. 4 Listiny.

Dále Ústavní soud konstatoval nebo rozhodl: Napadená úprava prošla testem rozumnosti, který je měřítkem ústavnosti při přezkumu práv vyjmenovaných v ustanovení článku 41 odst. 1 Listiny, neboť nezasahuje do samotného jádra práva na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci, sleduje legitimní cíl a k dosažení tohoto cíle zvolila racionální a nikoliv svévolné prostředky.

Poslední citace z rozhodnutí Ústavního soudu: Karenční doba v délce tří dnů a s ní související výpadek příjmů je sice určitým zásahem do příjmů dotčených osob, avšak nejde o takový zásah, který by onemocnělým osobám okamžitě znemožnil dosažení hmotného standardu postačujícího k vedení důstojného života. Dočasně neschopné nevystavuje bezvýchodné situaci.

To jsou slova Ústavního soudu, ne opozičních politiků.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. S přednostním právem je dále přihlášen pan předseda Kalousek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se omlouvám. Já dokážu pochopit, že máme na tuhle věc každý jiný názor, ale přece jen se musím ohradit proti argumentačnímu faulu paní předkladatelky, která říká: přestaňme nemocné trestat za nemoc. Bože můj, cožpak spoluúčast v pojistném systému je trest? Nebo vůbec spoluúčast ve veřejných rozpočtech je trest? Když platí kdokoliv daň z příjmu, tak je trestán za to, že pracuje? Když půjdu koupit pleny pro své vnuky a zaplatím tam DPH - KDU-ČSL připomínám, že pořád tu základní, protože ta snížená se tam platit nedá -, tak jsem trestán za to, že kupuji pleny pro své vnuky? Když půjdu do lékárny a budu platit doplatky za léky, tak jsem trestán za to, že jsem nemocen a musím platit doplatky za léky? Co je to za nesmysl? Co si to tady, prosím pěkně, říkáme? To je prostě normálně všechno regulérní spoluúčast a ta spoluúčast je nezbytnou mírou spoluodpovědnosti za to, aby ty systémy byly dlouhodobě udržitelné.

Bohužel, tuhle odpovědnost většina komunistů ve většině politických stran v této Sněmovně ztratila a tak to také celé dopadne.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pokračujeme v závěrečných slovech. Ptám se pana zpravodaje garančního výboru, zda má zájem o závěrečné slovo. Nemá zájem. Stejně tak má právo na závěrečné slovo i pan zpravodaj Bauer za hospodářský výbor. Také nemá zájem o závěrečné slovo.

Než přistoupíme ke schvalování procedury při hlasování o pozměňovacích návrzích, tak se musíme vyrovnat s návrhem na zamítnutí, který zazněl a který podle jednacího řádu budeme řešit nyní. Slyším žádost o odhlášení, které jsem vyhověl. Všichni jste odhlášeni. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Jsme připraveni na hlasování. Hlasujeme o návrhu na zamítnutí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 156, přihlášeno 186 poslanců, pro 34, proti 137. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se zákonem zabývat dále. Nyní prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s návrhem procedury a provedl nás jednotlivými pozměňovacími návrhy. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v souladu s doporučením výboru pro sociální politiku navrhuji následující proceduru.

Návrh na zamítnutí máme za sebou, byl odhlasován.

Jako další bude bod A, což je pozměňovací návrh pana poslance Karla Raise, následně pozměňovací návrh pana poslance Karla Krejzy pod písmenem B, následně pozměňovací návrhy paní poslankyně Kateřiny Valachové D1 až D6 en bloc. Budou-li tyto návrhy přijaty, jsou nehlasovatelné návrhy C1 až C5 a E1 až E12, následně pozměňovací návrhy pana poslance Zbyňka Stanjury E1 až E12 en bloc v případě, že nebudou návrhy D1 až D6 přijaty. Budou-li návrhy E1 až E12 přijaty, jsou tím pádem nehlasovatelné návrhy C1 až C5. Dále se dostaneme případně k hlasování o pozměňovacích návrzích paní poslankyně Lucie Šafránkové C1 až C5 en bloc, samozřejmě v případě, že nebudou přijaty D1 až D6 nebo E1 až E12. Nakonec bychom hlasovali o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane zpravodaji. Je návrh postupu jasný? Já myslím, že ano. Já dám o této proceduře hlasovat.

Kdo je prosím pro? Zahajuji hlasování. Kdo je proti?

Hlasování číslo 157, přihlášeno 186 poslanců, pro 185. Proceduru jsme schválili, budeme podle ní postupovat. Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Karla Raise pod písmenem A.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím o stanovisko výboru. (Stanovisko výboru - bez stanoviska.) Paní navrhovatelka? (Neutrální.) Děkuji.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 158, přihlášeno 188 poslanců, pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Marek Novák: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu pana poslance Karla Krejzy pod písmenem B. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní navrhovatelka? (Nesouhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 159, přihlášeno 190 poslanců, pro 33, proti 108. Tento návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Marek Novák: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích paní poslankyně Kateřiny Valachové D1 až D6 en bloc jedním hlasováním. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní navrhovatelka? (Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 160 přihlášeno 191 poslanců, pro 125, proti 38. Návrh byl přijat. Můžete pokračovat, pane zpravodaji.

 

Poslanec Marek Novák: Tak nyní vzhledem k tomu, že byl přijat návrh D1 až D6, by měly být nehlasovatelné E1 až E12 i C1 až C5.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, je to tak, odpovídá to schválené proceduře, takže pokud se na tom shodneme, tak jsme se vyrovnali se všemi pozměňovacími návrhy, které jsme mohli hlasovat. Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu zákona jako celku. Přednostní právo pan předseda Stanjura, tomu samozřejmě udělím slovo. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych poprosil o stanovisko legislativy. Šest návrhů paní poslankyně Valachové se určitě nedublovalo s dvanácti návrhy, které jsem podal já. Já souhlasím, že některé body byly stejné, jako účinnost, takže ten návrh je nehlasovatelný, např. E12 odpovídal D1 atd. Ale nechtěl jsem zdržovat proceduru, věřil jsem, že ten návrh neprojde, ale chtěl bych znát vysvětlení, jak to, že ani jeden z těch bodů E1 až 12 není hlasovatelný, protože neobsahovaly protinávrhy ke všem těm bodům návrhu paní poslankyně Valachové. Děkuji za vysvětlení před závěrečným hlasováním. Já myslím, že osud těch návrhů je jasný, že neprojdou, ale myslím si, že nemůžeme takhle šmahem říct, že jsou nehlasovatelné. Děkuji za vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím pana zpravodaje, ať se vyjádří k této otázce nebo navrhne nějaký další postup. Pokud to neučiníte, tak protože jsme schválili proceduru, tak budeme muset přistoupit k hlasování. Pan předseda Stanjura ještě s přednostním právem.

 

Poslanec Marek Novák: Já jenom vzhledem k tomu, samozřejmě konzultace s legislativou v případě toho protinávrhu je nutná, protože já při přípravě zprávy jsem samozřejmě od legislativy dostal tohle stanovisko. Máte-li vy jiné, je potřeba o něm diskutovat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná jsem to mohl říct u té procedury, nicméně stanovisko legislativy je komické. Když se o tom hlasuje dohromady, tak jedna část se opakuje, tudíž se nedá hlasovat i o těch částech, o kterých jsme nehlasovali. Já to považuji za selhání legislativy, opravdu za komické stanovisko, protože jsme o některých návrzích nehlasovali vůbec, vůbec. Takže vy jste měli upozornit pana zpravodaje, že některé návrhy jdou proti sobě, tudíž např. E12 není hlasovatelný, protože byl přijat D1, a tak dále, a ne takhle šmahem odsoudit všech dvanáct částí mého pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan místopředseda Poslanecké sněmovny Pikal s přednostním právem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já tedy jsem nestudoval podrobně ty pozměňovací návrhy, které jsou proti kterým, ale chtěl bych vyzvat kolegy z ODS vaším prostřednictvím, pane předsedající, aby pokud nesouhlasí s procedurou, tak aby to projevili v době, kdy se projednává procedura, abychom to mohli řešit v tu chvíli a ne až teď uprostřed hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostním právem pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, procedura je v pořádku, tam jsme řekli, že když se odhlasují pozměňovací návrhy, které byly předtím, tak ty další jsou nehlasovatelné, ale pak jsou nehlasovatelné ty, které jsou opravdu nehlasovatelné. To znamená, jestliže E1 až E12 jsou v pěti šesti bodech v rozporu a jsou nehlasovatelné, odhlasovali jsme si, že to budeme hlasovat v celku, předpokládám, že pan předseda Stanjura nemá námitky proti tomu, že budeme v celku hlasovat ty, které zůstaly hlasovatelnými, ale nemůžeme říct, že jsou nehlasovatelné všechny. A tak já jsem také chápal tu proceduru, když jsem pro to hlasoval.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, ještě dám slovo, než tu věc nějak z pozice předsedajícího rozhodnu, pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak já doporučuji Sněmovně, abychom o tom hlasovali. Jinak budeme postupovat nezákonně, protože nebudeme hlasovat o některých podaných pozměňovacích návrzích a to je nezákonný postup. To je celé. Tak mně přijde trvání na tom, že nebudeme hlasovat o ničem, jako obstrukční chování těch, kteří ten zákon chtějí. Jaký je problém v tom, hlasovat o těch, o kterých jsme ještě nehlasovali? Podle mě je výsledek jasný, ale proceduru musíme dodržovat přesto, že známe pravděpodobný výsledek hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dále se s přednostním právem hlásí pan předseda Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Dámy a pánové, blíží se 13. hodina, kdy bychom chtěli odhlasovat tento důležitý zákon. Já si myslím, že bude asi lepší nechat hlasovat o tom, co mají někteří kolegové za to, že se mělo hlasovat a nehlasovalo se, než se teď hodinu bavit o tom, jestli se mělo, nemělo. Pojďme to zkusit, udělat to, co možná oprávněně navrhuje opozice, a já si myslím, že je to lepší než tady hodinu přemýšlet nad tím ano - ne.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane předsedo, já jsem úplně nerozuměl vašemu návrhu. Ten je jaký?

 

Poslanec Jan Chvojka: Myslím, že ten návrh zazněl, asi ne zcela jasně pro vás, ale vaši kolegové z ODS kývali, že to chápou, to znamená dohlasovat ty body E1 až E12 tak, aby bylo učiněno proceduře zadost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To by byl návrh, se kterým bych přišel i já, ale tohle není otázka, jestli to chápou kolegové z ODS, ale já jsem vás neslyšel a jako předsedající vám musím rozumět, abych věděl, co je podstata vašeho návrhu. Já bych prosil pana zpravodaje, aby nám v souladu s touto shodou navrhl další postup.

 

Poslanec Marek Novák: Můžu požádat o tři minuty času?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře, já této žádosti vyhovuji, myslím, že je i správná. Přerušuji jednání Poslanecká sněmovny do 12.49 hodin.

 

(Jednání bylo přerušeno ve 12.47 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 12.50 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, avizované přerušení do 12.49 hodin se protáhlo o necelou minutu, ale k dohodě došlo. Takže můžeme pokračovat. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s výsledkem této dohody a s postupem hlasování. Současně prosím všechny, aby vytvořili podmínky pro to, abychom mohli dokončit hlasování. Myslím, že není možné, abychom pokračovali dál, dokud například nebudete mít přístup k řečnickému pultu. (Několik poslanců postává před řečnickým pultem a blokují tím přístup k němu.) Prosím pokračujte.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Takže poprosím v rychlosti, pokud by bylo možno revokovat předchozí usnesení, vrátit se k hlasování procedury, odhlasovat si proceduru, že budeme hlasovat v první řadě blok pod písmenem E, dále blok pod písmenem C a nakonec blok pod písmenem D, s čímž souhlasí všichni zástupci předkladatelů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře. Je zde návrh na revokaci hlasování ve věci procedury. Dám nejprve hlasovat o tom, jestli souhlasíte s návrhem na revokaci toho hlasování o proceduře. To je myslím srozumitelné.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 161. Přihlášeno je 191 poslanců, pro 180, proti 3. Tento návrh jsme přijali a znamená to, že budeme znova hlasovat o návrhu procedury.

 

A prosím ještě jednou pana zpravodaje, aby nevznikaly nejasnosti. Jaký je nyní návrh procedury?

 

Poslanec Marek Novák: Takže za prvé. Návrh na zamítnutí zákona máme za sebou. Za druhé je to číslo A, pozměňovací návrh pana poslance Raise. Dále pod písmenem B pozměňovací návrh pana poslance Krejzy. Následně blok E1 až E12 pana poslance Stanjury. Následně C1 až C5 paní poslankyně Šafránkové. A následně D1 až D6 paní poslankyně Valachové.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, tento návrh je srozumitelný, nicméně s přednostním právem pan předseda Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, je srozumitelný a já s tím nemohu souhlasit. Protože my jsme revokovali proceduru hlasování, to je v pořádku. Ale nerevokovali jsme výsledky hlasování pana poslance Raise a pana poslance Krejzy. A o těch už jsme hlasovali. A já odmítám hlasovat podruhé o tom, o čem už jsem hlasoval, bez toho, aniž by se výsledek toho hlasování revokoval. To jako promiňte, tohle je Poslanecká sněmovna, to není chlívek.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Chvojka s přednostním právem.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já bych chtěl požádat, nebo navrhnout, jestli bychom si nemohli odhlasovat to, že o tomto zákoně ve třetím čtení budeme hlasovat i po 13. hodině, protože to tady spěje k tomu, že to tak...

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já vám hned odpovím, pane předsedo. Nemusíme nic hlasovat, protože můžeme o zákonech ve třetím čtení hlasovat do 14. hodiny podle jednacího řádu. Přestávka ve 13 hodin je otázkou zvyku, a jak jsem pochopil jednání předsedů poslaneckých klubů, tak zde existuje shoda na tom, že budeme pokračovat v jednání do té doby, než odhlasujeme tento zákon.

 

Poslanec Jan Chvojka: Dobře. Tak to je dobrá zpráva. Ono se to někdy hlasovalo a někdy ne, ale pokud je dohoda, že můžeme po 13. hodině, tak jsem spokojen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím pana zpravodaje, aby reagoval na námitku pana předsedy Kalouska.

 

Poslanec Marek Novák: Tak jestli jsem to správně pochopil, tak bylo napadeno, že jsme hlasovali a nerevokovali dva pozměňovací návrhy (Z řad ministrů se ozývá, že tři návrhy.) Tři dokonce, ano, A, B a D. A navrhuji, abychom revokovali i tato usnesení a dodrželi si tu proceduru, kterou jsme si teď v předchozím hlasování odsouhlasili.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já s tím souhlasím, ale abychom dostáli jednacímu řádu, tu revokaci může navrhnout pouze ten, kdo hlasoval pro. Myslím, že pan zpravodaj hlasoval pro A a D, tak já navrhuji, abychom revokovali i hlasování o písmenu B, kde my jsme hlasovali pro. Protože revokaci nemůže navrhnout ten, kdo hlasoval proti. Takže pan zpravodaj navrhuje revokaci pod písmenem A a D a já navrhuji revokaci pod písmenem B a navrhuji, že to můžeme revokovat jedním hlasováním, pokud proti tomu není námitka.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Skutečně je to tak. Návrh na revokaci může přednést pouze ten, kdo hlasoval pro. V tom případě tak, jak jste to nyní přednesl, je toto ustanovení jednacího řádu dodrženo.

Zaznamenal jsem návrh, abychom o revokaci hlasovali jedním hlasováním. Ptám se, zda je proti tomu námitka. Je proti tomu námitka pana předsedy Poslanecké sněmovny. V takovém případě budeme hlasovat jednotlivě. To znamená, budeme hlasovat o revokaci usnesení pozměňovacího návrhu B, A a D. Pane zpravodaji, prosím, abyste nás takto prováděl hlasováním. Nebo nemusíte, já provedu tu revokaci.

 

Takže nejprve budeme hlasovat o revokaci usnesení, kterým jsme schvalovali pozměňovací návrhy pod písmenem A.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro revokaci? Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 162. Přihlášeno je 190 poslanců, pro 176, proti 8. Návrh byl přijat.

 

Nyní revokace písmeno B.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro revokaci? Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 163. Přihlášeno je 190 poslanců, pro 174, proti 10. Návrh byl přijat.

 

Následuje hlasování o revokaci D.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro revokaci? Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 164. Přihlášeno je 190 poslanců, pro 172, proti 10. Návrh byl přijat.

 

Podle mých poznámek jsme provedli nyní revokaci procedury, provedli jsme revokaci návrhů, které byly odhlasovány, a schválili jsme novou proceduru. Takže nyní můžeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích v souladu se schválenou procedurou. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Marek Novák: Takže za prvé je to pozměňovací návrh A pana poslance Karla Raise. Stanovisko výboru je bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Stanovisko navrhovatelky? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 165. Přihlášeno je 190 poslanců, pro 162, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Marek Novák: Nyní následuje pod písmenem B pozměňovací návrh pana poslance Karla Krejzy. Stanovisko výboru je nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Stanovisko navrhovatelky? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 166. Přihlášeno je 189 poslanců, pro 39, proti 103. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Marek Novák: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích pana poslance Zbyňka Stanjury E1 až E12 en bloc jedním hlasováním. Stanovisko výboru: bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní navrhovatelka? (Nesouhlasné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 167. Přihlášeno 189 poslanců, pro 48, proti 94. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Marek Novák: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích paní poslankyně Lucie Šafránkové C1 až C5 en bloc jedním hlasováním. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní navrhovatelka? (Nesouhlasné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 168. Přihlášeno 190 poslanců, pro 23, proti 134. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Marek Novák: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích paní poslankyně Kateřiny Valachové D1 až D6 en bloc jedním hlasováním. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní navrhovatelka? (Souhlasné.) Děkuji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 169. Přihlášeno 190 poslanců, pro 131, proti 29. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Marek Novák: Nyní můžeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jana Hamáčka, Jana Birke, Kateřiny Valachové a Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 109, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 170. Přihlášeno 189 poslanců, pro 128, proti 35. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk poslanců vládní koalice.)

 

Končím projednávání tohoto bodu, končím dopolední jednání Poslanecké sněmovny. Sejdeme se znovu ve 14.30 a budeme pokračovat pevně zařazeným bodem číslo 169.

 

(Jednání přerušeno ve 13.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobré odpoledne. Já tedy zahajuji odpolední program jednání Poslanecké sněmovny, a než otevřu bod, tak s přednostním právem místopředseda Poslanecké sněmovny, pan poslanec Fiala. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobrý den, dámy a pánové. Já se potřebuji vyjádřit k hlasování k bodu 113, novela zákoníku práce, sice k hlasování číslo 156, které bylo... kde šlo o návrh na zamítnutí toho předloženého návrhu. Já jsem v tu chvíli řídil schůzi, tak jsem si nemohl zkontrolovat, že na záznamu hlasování mám, že jsem se zdržel. Já jsem přitom hlasoval pro vrácení tohoto návrhu. Já prosím nezpochybňuji hlasování, pouze pro stenozáznam uvádím na pravou míru to, jak jsem hlasoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A než otevřu bod, tak tady mám, koukám, sérii omluv. Tak za prvé, pan poslanec Michálek se omlouvá do 16.30 hodin z dnešního jednání, pan poslanec Jan Hrnčíř se omlouvá mezi 14.30 a 19 hodin z důvodu jednání, předseda vlády Andrej Babiš se omlouvá od 14.30 do konce jednání Sněmovny z pracovních důvodů, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček se omlouvá z odpoledního jednání od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, poslanec Petr Dolínek se omlouvá z dnešního odpoledního jednání od 14.30 do konce jednacího dne, pan poslanec Jiří Bláha se omlouvá od 15 hodin do konce jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá mezi 14.30 až 16.00 z důvodu návštěvy lékaře, pan poslanec Petr Dolínek se omlouvá ještě jednou a v jiném čase, než jsem původně četl, takže tady to je od 15.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, takže ta předešlá omluva byla od 14.30 do konce jednacího dne, takže to je ta důležitá. A poslední, pan poslanec David Kasal se omlouvá od 14.30 ze zdravotních důvodů. To byly omluvy.

 

A nyní tedy přistoupíme k dalšímu bodu schváleného programu schůze Poslanecké sněmovny a tím je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.