(17.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Pro malé firmy správně účtovat a vykazovat reverse charge už dneska je velmi komplikované. Přineslo to zhoršení podnikatelského prostředí a přineslo to víc byrokratických povinností. A mluvím o těch malých a středních. A stát bojuje proti únikům DPH, to je chvályhodné, to má naši podporu, ale v zásadě tu povinnost přenáší na firmy. Ty firmy to vlastně dělají za stát. A současně jim stát žádnou úlevu nedá, například že by snížil daně. Nic takového. Nebo, a měli jste to i ve volebním programu, paní ministryně, že bychom třeba firmám snížili sociální odvody. (Nesrozumitelné) naši práci.
Dobře. Tak teď máme schválený generální reverse charge jako klíčový bod programu hnutí ANO, ne České republiky, protože jsme o tom nikdy vážně debatu nevedli, abychom viděli plusy a minusy. A můj dotaz logicky zní: Co s tím budeme dělat v České republice? Ten návrh, že ho dovedu do konce, že by se používal určitě generálně, tak de facto znamená konec DPH, tak jak ji známe. Je to tak? Proč ne? Ale takový zásadní návrh by měl být diskutován. Vždyť víme dneska například ty hranice sto tisíc, jedno je s reverse charge, jedno bez. To fakt je byrokraticky náročné. A mluvím s těmi majiteli malých firem. Mluvím s těmi, kteří vedou účetnictví. Není to vůbec jednoduché. Ale byla to naše vlajková loď a teď to můžeme rozšířit. Jak a kam? Kolik to bude stát ty firmy? Není to náhodou povinnost státu bojovat proti daňovým únikům? No je. Tak to nepřenášejme na jiné. A pokud to přeneseme, tak jim ulevme v něčem jiném, ať je to aspoň jedna velká nula v nákladech pro ty firmy. A to nebude. A zavedení reverse charge v dnešním rozsahu nebyla nula v nákladech pro firmy. Můžeme si příště třeba na rozpočtovém výboru přinést přiznání k DPH, můžeme o tom vést debatu mnohem podrobněji.
Já bych o tom nemluvil u tohoto bodu, kdyby to paní ministryně, jak říkala, že se vracela s povznesenou náladou... Ale mně se nelíbí to, že program jednoho hnutí se vydává za český národní zájem... Paní ministryně nesmí reagovat, tak se nedivte. Ale já tomu rozumím. To jsem odhadoval, já jsem to neslyšel. Ale tak z neverbální komunikace jsem pochopil, že paní ministryně už nemá reagovat, o to mohu být delší. Tím pádem nikam nespěcháme.
Ta základní otázka je, čí je to ještě priorita v Poslanecké sněmovně - generální reverse charge? Kdo to s kým komunikoval za těch čtyři a půl roku? Já souhlasím s tím popisem, jak to bylo. A k čemu to bude dobré a co to bude znamenat pro drobné podnikatele a jaké změny? Když to čtyři a půl roku hnutí ANO vyjednává, tak musí mít promyšlené, když to teď prošlo, jak to promítne do české legislativy. To by mě zajímalo, než začnu říkat, že to je úžasný úspěch. Když něco prosadíme, to ještě nemusí být dobře. To nemusí být zdaleka dobře. Máme na tom shodu. Podle mě na tom shodu nemáme, protože jsme o tom nikdy pořádnou debatu nevedli. Já si žádnou nepamatuji za ty čtyři a půl roku, že bychom vedli pořádnou debatu o tom, jestli generální reverse charge je dobře, nebo špatně.
Tak já bych byl rád, když paní ministryně nemá vystupovat, tak aby aspoň v krátkosti kdyby odpověděla. Protože ono to samozřejmě souvisí i s tím víceletým finančním rámcem. A debata je sice někde jinde, ale v rámci vyjednávání v rámci EU, a paní ministryně to vždycky podpoří, je to normální obchod. My uhneme tady, vy nám pustíte tohle. My jsme blokovali snížení DPH na e-knihy, abychom prosadili reverse charge. Aspoň takhle jsem to četl z veřejných zdrojů od pana ministra, tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. To je normální, to nekritizuji.
A mně přijde, abychom si vyjednali jenom reverse charge, který já za žádný úžasný úspěch nepovažuji, je prostě málo. Myslím, že jsme si schopni vyjednat mnohem více. A mluvil o tom i premiér. Já už jsem ho za to jednou pochválil. Měli bychom usilovat o to, abychom měli mnohem větší svobodu v tom, jak budeme nakládat s evropskými dotacemi. A říkal jsem to i minule, nevím, jestli to vládu někdy napadlo, aby to zkusila. Kdybychom měli evropské dotace jenom ten rozdíl, kolik posíláme a kolik si můžeme čerpat. Proč máme psát projekty na ty peníze, které tam posíláme? Když pošlu korunu a můžu čerpat dvě a musím dělat projekty na dvě koruny, tak mi to přijde zbytečné. Mně by stačil projekt za korunu, aby bylo všem úplně jasné, o čem mluvím. Ne, my tam pošleme korunu a pak složitě budeme psát projekt, abychom tu korunu vyčerpali, a současně musíme splnit x podmínek, a mluvil o tom někdo z mých předřečníků, a všichni nám říkají, a když neschválíte EIA, nedostanete tu korunu. A když neschválíte zákon o státní službě, nedostanete tu korunu. A když neschválíte tohle... A nemám dneska čas, ale když se podívám do stenozáznamu, to jsem tady slyšel mnohokrát od různých ministrů různých vlád, abych byl spravedlivý.
A také my někdy můžeme říct a dost! A budeme říkat, když nám tohle neschválíte, například, že my si rozhodneme, kolik bude měkkých projektů a kolik ne, tak to můžeme blokovat. Jsme na to připraveni? Chce vláda takový mandát od Poslanecké sněmovny? Já za nás říkám, že takový mandát jsme připraveni vládě dát, aby takhle vyjednávala. Ale někdo o ten mandát musí stát, někdo to musí prosazovat a zkusit prosadit. Asi je nereálné říct, že by těch měkkých projektů byla nula. To si rozumíme. Ale čím méně jich bude procentuálně, tím lépe pro ČR a českou ekonomiku. To by podle mě měla být klíčová pozice české vlády u víceletého finančního rámce. To všechno ostatní je o úroveň níž.
A i ta dnešní debata, ale řekl bych, že i stanovisko vlády, se smrskla na boj o zastropování zemědělských dotací. Já to nechci nijak ironizovat, ani shazovat, ani nechci říkat, kdo má v té debatě pravdu. Ale v tom celém objemu je to malý problém. A navíc, už to tady někdo říkal, tam těch spojenců příliš nemáme a klidně to můžeme prohrát. Ale měli bychom se pokusit, paní ministryně, vyjednat, a zatím je ta šance, zjednodušení evropských dotací, abychom my jako Česká republika mohli volně nakládat z programu do programu. Máte sama tu zkušenost jako my, že prostě potřebujete po dvou letech udělat nějakou realokaci. A co to dneska znamená, víme všichni. Jak je to nepružné, jak je to složité, jak se bruselským úředníkům do toho nechce, protože oni vědí mnohem lépe než Česká republika, jestli potřebujeme dělat cesty nebo to dát na průmysl.
My to víme mnohem lépe. A to by měla být základní pozice k víceletému finančnímu rámci. A myslím, že když s takovým návrhem vláda do Poslanecké sněmovny přijde, tak získá určitě větší než ústavní většinu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Benešíka.
Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, ono s těmi příjmy evropského rozpočtu je to trošku složitější, protože to je většinou procento nebo je to z něčeho. Takže přesně určit, kolik tam odevzdáme a kolik získáme, je prostě problém, protože příspěvky členských zemí se prostě počítají např. z uvalených cel na zboží ze třetích států a nikdo dopředu neví, kolik např. ČR vybere na clu. Takže ono je to trošku složitější.
Já jsem také pro to, abychom daleko více investovali a směřovali evropské peníze do tvrdých projektů. A zas na druhou stranu jako dneska už bývalý starosta obce můžu říct, že je celá řada měkkých projektů, které si zaslouží naší pozornost, a není to jenom tak, že se snědí chlebíčky, rozdají tužky a potiskne se hromada papírů, který je potom k ničemu. My jsme ve Strání z evropských peněz zaplatili čistírnu odpadních vod, úpravnu vody, což je v dnešní době velmi důležité. Vodohospodářskou infrastrukturu, kterou máme, neprodali jsme ji a provozujeme ji. Ale z měkkých projektů, např. zaplatit dětem v první a ve druhé třídě výuku anglického jazyka, kde není povinná, si myslím, že to je velmi prospěšný měkký projekt. Takže buďme trošičku opatrní. Není to tak, že všechny tvrdé projekty, to znamená ty infrastrukturní, jsou skvělé a všechny měkké projekty, to znamená do např. vzdělávání a podobných záležitostí, jsou špatné. Takže trošičku rozlišujme, není úplně všechno černobílé.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Tím máme v tuto chvíli vyčerpány faktické poznámky i písemné přihlášky do rozpravy. Stejně tak neeviduji žádnou přihlášku do obecné rozpravy z místa, takže obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Ptám se navrhovatele a zpravodaje, jestli je zájem o závěrečná slova. Není. V tom případě otevírám podrobnou rozpravu, do které jsou přihlášeni poslanci Peksa a Skopeček. Prosím pana poslance Peksu. ***