(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za faktickou poznámku. Přeji všem dobrý podvečer. A prosím paní ministryni Schillerovou s přednostním právem.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Nebudu dlouho zdržovat. Než se přesunu k daňovým rájům, na které se ptal pan předseda Michálek, tak bych si dovolila jenom připomenout - on to řekl pan premiér, ale já myslím, že by to nemělo zapadnout. Je to čtyři a půl roku, co v Lucemburku tehdejší ministr financí Babiš, dnešní premiér, zahájil diskusi na téma generální reverse charge. A je to čtyři a půl roku, co jsem já v Lucemburku dnes byla účastna toho, že jednomyslně všechny státy Evropské unie schválily náš návrh. Jsou za tím hodiny, týdny, měsíce práce celého technického týmu na všech úrovních. Ale výsledkem je to, že i tak malá země, jako je Česká republika, prosadí svůj návrh. Je to první legislativní návrh od vstupu České republiky do Evropské unie, který prosadila Česká republika na půdě Evropské komise tak, že ta ho prosazovala dál. Byla dlouhá cesta od toho, kdy byl tento návrh schválen, dlouhá cesta k tomu dnešnímu dni. Museli jsme absolvovat celou řadu jednání. Největším oponentem byla Francie, která je vlastně baštou a kolébkou DPH, potom další země, se kterými jsme jednali. Ještě včera jsem měla bilaterální schůzku s ministrem financí Rumunska, který na poslední chvíli chtěl změnit podmínky, což by samozřejmě reverse charge pohřbilo navždycky do propadliště dějin.
Veškeré daňové změny, jak řekl pan premiér, chtějí jednomyslnost. Proto to trvalo čtyři a půl roku a ten výsledek byl korunován úspěchem a já si toho nesmírně vážím. Vrátila jsem se ve velmi povznesené náladě. Tady tedy člověk se vrátí okamžitě na zem, takže jsem zpátky na zemi, ale chtěla bych, aby to nezapadlo. Protože to je obrovský úspěch České republiky, malé země. A všichni to na půdě Evropské unie, na Ecofinu, kde jsem byla, tj. pravidelná schůzka ministrů financí Evropské unie, takto vnímali.
A teď k vašemu dotazu, pane předsedo. Otevřel jste problematiku daňových rájů, ale ta problematika se sestává z celé řady problémů. Jestliže řekneme daňový ráj jako takový, tak já si neumím představit - a proto jsem začala i tím reverse charge, protože jsem chtěla demonstrovat, že to chce jednomyslnost, tak jak řekl i pan premiér - já si neumím představit, že bychom mohli třeba Irsku, suverénní zemi, my jako Česká republika diktovat, jak bude provádět zdanění. A víte, že Irsko třeba teď vede s Apple spor a ukládá mu zaplacení daňové úspory ve výši 13 mld. eur. Ale můžeme, a to jsme dokázali na reverse charge, velmi účinně přicházet a podporovat návrhy, které budou na určité platformě. A nám dokonce, jestliže se budeme bavit - a ono to velmi spolu souvisí - o tzv. digitální dani, tzn. zdaňování firem, jako je Google, jako je Facebook a další, tak v takovém případě my můžeme být velice aktivně slyšet a jsme slyšet. A dokonce tady nám nestačí ani půda Evropské unie, tady potřebujeme platformu OECD, protože jak určitě víte, celá řada těchto firem sídlí mimo Evropskou unii. Takže my se velmi aktivně účastníme veškerých debat o zavedení tzv. digitální daně. Dokonce jsme otevřeni i k diskusi, se kterou přišla Francie, která chce krátkodobější řešení formou takové speciální obratové daně. Tam samozřejmě ještě čekáme na parametry, protože to bude komplikovanější, ale je to krátkodobé rychlé řešení, než by se přijalo definitivní řešení. Já ale nejsem otevřená, a to říkám tady otevřeně, tomu, že by případně takováto debata vedla k tomu, že by se to stalo zdrojem třeba příjmů rozpočtu víceletého finančního rámce, čili rozpočtu Evropské unie. Čili chci, aby ty prostředky proudily do rozpočtu České republiky.
Další problém, který souvisí s otázkou, kterou jste otevřel, je problematika - protože to je strašně široké téma, nedá se jen tak říct daňové ráje a co s tím budete dělat - problematika tzv. CCCTB anebo CCTB, ono to souvisí, je daňový základ a pak je přerozdělování daně v rámci Evropské unie. Tam je pozice České republiky dlouhodobě, bych řekla, negativně je silné slovo v diplomatické řeči, ale velmi zdrženlivá. My vedeme už několik let debaty o společném základu daně a ty debaty bezesporu, tak jak já to sleduji, tu rychlost a nutnou jednomyslnost v těch daňových věcech, se ještě roky povedou. A tam si neumím představit, že bychom mohli někdy souhlasit, aspoň pokud já budu mít tu kompetenci, s tím, že by dejme tomu, dám příklad, Škodovka odváděla daň do Německa a neplatila by zisk v České republice. A zastáváme dlouhodobě názor, že přímá daň, daň z příjmu, korporátní daň, chcete-li, je daní, která by měla zůstat plně v gesci národní legislativy, na rozdíl od nepřímé daně, která je daní harmonizovanou. A to pak souvisí s tou další vaší otázkou, co s tím uděláte, se ptáte. A já říkám: Jak my můžeme nadiktovat Irsku, jaké budou mít daně? Ale můžeme pracovat na společném projektu, na společné platformě velmi aktivně, a to je třeba ta digitální daň.
Samozřejmě mluvila jsem tady několikrát, a opět to zopakuji, o tzv. agresivním daňovém plánování. To je ta částka, kterou jste tady zmínil. A ona je podstatně nižší. Já mám studie OECD a dalších platforem. Ta částka, o kterou přichází Česká republika z pohledu tzv. agresivního daňového plánování, je odhadována na 5 až 10 mld., a to je to, kdy firmy si skutečně nelegálním způsobem prostřednictvím různých marketingových studií, různých podobných projektů vyvádějí peníze, které předtím nepodlehly řádně zdanění, tzn. nejsou až ze zdaněného zisku. A to je věc, kde jsem tady už několikrát informovala, a vy jste tady celou řadu těch opatření schvalovali. Začneme neprodleně ve velice krátké době projednávat balíček roku 2019 a tam máme další opatření na dani z příjmů, tzv. ATAD, které souvisí s celou řadou opatření, která Česká republika implementuje právě s cílem bojovat proti agresivnímu daňovému plánování. A my v té implementaci patříme mezi první země. Jestli nejsme první, tak jsme třeba druzí, ale určitě nejsme pozdější než třetí. Takže my jsme naprosto aktivní v těchto našich implementačních snahách. A kolikrát máme jenom rok na tu implementaci. Klasický ATAD, který má implementační lhůtu rok, byl schválen někdy v prosinci. A když se podíváte na ten legislativní proces, a někdy se mě na to ptáte u jiných směrnic, říkáte mi, proč tak jsme už u té implementační lhůty, a já jsem vám tady několikrát dokazovala: tehdy přišel návrh, tehdy šel do vnitřního připomínkového, do vnějšího atd., tak jak to ukládají legislativní pravidla vlády. Takže my jsme velmi, velmi aktivní.
To je zhruba asi všechno, co jsem k tomu chtěla říct. Samozřejmě z hlediska korporátní daně a vůbec případných potenciálních úniků nečekáme jenom na implementaci evropských směrnic, ale zavádíme i opatření vnitrostátní. Byla to v roce 2016, tuším, příloha k daňovému přiznání ke korporátní dani pro tzv. spojené osoby, která přinesla do státního rozpočtu díky činnosti Finanční správy značné miliardové příjmy navíc. A v balíčku, který začneme projednávat na rok 2019, máme další zpřesnění, kde nám budou muset uvádět právnické osoby, kam směřují dividendy, do kterých konkrétních zemí, aby skutečně mohla Finanční správa cíleněji zacílit svoji kontrolní činnost. Samozřejmě přesná čísla a podklady, pokud budete chtít, vám poskytnu podle § 11 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní tedy s faktickou poznámkou předseda Michálek. Takže prosím, máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já děkuji paní ministryni, že se k tomu velmi kompetentně vyjádřila. Myslím si ovšem, že bychom měli akcentovat i tu složku politickou. Samozřejmě my jako Česká republika jsme neustále pod tlakem. Pořád nám někdo vyhrožuje, že se mají zastavit dotace do České republiky, pokud neuděláme to či ono, a ten tlak tady prostě existuje. A my teď se tady tváříme, že nejsme schopni s tím nic dělat. Chápu, že to trvá dlouho, je dobře, že se něco podařilo prosadit. Nechci hodnotit, jestli je to ku prospěchu, či neprospěchu. Ale myslím si, že tohle je jedna z klíčových věcí, kde bychom ty spojence v Evropské unii nalezli, protože zkrátka těch států, které zrovna nemají svoje zámořské území nebo které nemají tu část - ostrov nebo něco podobného - která by sloužila ke snižování daňového základu těm, kteří si to můžou dovolit, těm větším korporacím, tak těch asi bude více než jenom Česká republika.
Dovolím si jednu malou korekci. Věřím, že Česká republika není malým státem, ale aspoň středním státem v Evropské unii. ***