(15.40 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Fiskální politika bude k růstu domácí poptávky v letech 2018 a 2019 přispívat zrychleným čerpáním evropských fondů i výraznějším zvýšením běžných výdajů.
Zvyšující se poptávka po práci se současně projeví i v pokračujícím rychlém růstu mezd. Tempo aktuálně růstu mezd dosahuje 8,6 %. V dalších letech by však mělo postupně zvolňovat.
Inflace se ve druhém čtvrtletí přehoupla do horní poloviny tolerančního pásma inflačního cíle ČNB. V červnu dosáhla 2,6 % meziročně, v červenci klesla na 2,3 a v srpnu se opět lehce zvýšila na 2,5. Celkové inflační tlaky související zejména s výraznou dynamikou mezd zůstávají silné a krátkodobě ještě dále vzrostou. Zároveň se zastavilo protiinflační působení dovozních cen vlivem nedávného mírného oslabení kurzu koruny. Inflace se proto bude dle naší poslední prognózy do poloviny roku 2019 nacházet v horní polovině našeho tolerančního pásma, to jest nad dvěma procenty. Celkové inflační tlaky se mezitím začnou postupně zmírňovat, bude to důsledek také pokračujícího zvyšování úrokových sazeb a postupně i obnoveného posilování kurzu koruny a posléze pomalejší dynamiky mezd. Na horizontu měnové politiky, to znamená ve druhém pololetí příštího roku, se inflace vrátí k našemu cíli inflačním, to jest dvěma procentům, a v blízkosti tohoto cíle setrvá i během roku 2020.
S touto prognózou je konzistentní pokračující zvyšování úrokových sazeb směrem k jejich dlouhodobě neutrální úrovni. Podle prognózy se kurz koruny po dočasném oslabení vrátí k posilování. Přispěje k tomu zřetelně kladný úrokový diferenciál české koruny vůči euru, stejně tak doznívající vliv nákupu aktiv ze strany Evropské centrální banky a reálná konvergence české ekonomiky. Podle naší prognózy by tak kurz měl někdy v prvních měsících roku 2019 posílit až pod úroveň 25 korun za euro.
Bankovní rada na svém srpnovém měnovém zasedání vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. Za hlavní nejistotu jsme označili délku trvání globálních faktorů, které způsobily předchozí oslabení koruny. Dalším zdrojem vnější nejistoty identifikovaným naší prognózou je nárůst protekcionistických opatření ve světovém obchodu. Na závěr svého srpnového jednání tedy jsme rozhodli o zvýšení limitní úrokové sazby pro dvoutýdenní repo operace o 25 bazických bodů na 1,25. A stejně tak na zářijovém zasedání rada zvýšila poměrem hlasů 6:1 hlavní úrokovou sazbu o dalších 25 bazických bodů, čili na 1,50, která je aktuálně platná.
Bilance rizik prognózy, poslední prognózy, resp. její aktualizace ze září, vidí ta rizika jako vyrovnaná a v zásadě nevýrazná. Nicméně i nadále existuje obecná nejistota plynoucí z ohrožení volného obchodu ve světě a také z dění kolem brexitu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi. Konstatuji, že zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 258/1. Požádám zpravodaje výboru pana poslance Karla Raise, aby nás informoval o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Dobrý den. Já přednesu usnesení rozpočtového výboru z 11. schůze ze dne 5. září 2018 ke zprávě ČNB o inflaci - červenec 2018, zpráva o měnovém vývoji za první pololetí 2018, sněmovní tisk 258.
Po úvodním slově zástupce ČNB pana Krále, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
I. bere na vědomí Zprávu ČNB o inflaci - červenec 2018 (Zprávu o měnovém vývoji za první pololetí 2018);
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu ČNB o inflaci - červenec 2018 (Zprávu o měnovém vývoji za první pololetí 2018);
III. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které ale nemám žádnou přihlášku. Ptám se, zda se hlásí někdo z místa. Ano, vidím, pana poslance Zbyňka Stanjuru. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pan guvernér už to zmínil ve svém úvodním slově, ale letos se jaksi nedaří plnit inflační cíle, tedy dvě procenta, České národní bance. A tak se chci zeptat, kde vidí pan guvernér příčiny, toho, že se to nedaří. Jestli jako mnozí z nás, že je příliš rychlý růst mezd, který v mnoha případech neodpovídá zvýšení produktivity práce, zda se na tom podle jeho názoru spíš podílí, pokud s tím souhlasí, že na tom zvýšení inflace se podílí i růst mezd, zda se na tom víc podílí veřejná správa, nebo privátní správa. A kdy si pan guvernér představuje, nebo kdy očekává, že se inflace vrátí do toho pásma, které je vlastně inflačním cílem ČNB. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jestli chce pan guvernér... Ano, chce. Pan guvernér odpoví v rozpravě na dotaz. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok Vážený pane místopředsedo, vážená Sněmovno, děkuji za dotaz. Tak především chci zdůraznit, že my máme inflační cíl dvě procenta a kolem něho máme, je to tzv. toleranční pásmo, plus, minus jedno procento. Čili pokud se inflace pohybuje v tom pásmu jedno až tři procenta, tak jsme v tom tolerančním rozhraní.
My k tomu inflačnímu cílení přistupujeme skutečně flexibilně, protože není v podstatě ani smyslem inflačního cílení rigidně trvat na nějaké nominální cifře, každý měsíc nezbytně dvě procenta. Není to ani možné. De facto v malé otevřené ekonomice je tolik možností, kdy dochází k určitým vlivům zejména externím. Jsou tam samozřejmě položky, které v té inflaci vůbec nejsme schopni ovlivnit, jako regulované ceny, jako komodity typu ropa, elektrická energie, do jisté míry potraviny a některé další.
Takže my to, že jsme mírně nad naším nominálním inflačním cílem, nepovažujeme za žádný zásadní problém. Je třeba připomenout, že jsme mnoho, mnoho měsíců v letech 2012, minimálně 2014, 2015, v tomto rozmezí jsme byli hluboko pod našim nominálním inflačním cílem a také to neznamenalo, že bychom z toho činili nějaké dramatické závěry. Čili my předpokládáme, že samozřejmě důvody pro to, proč ten růst inflace je vyšší, jsou primárně domácí v tuto chvíli. Ano, jsou velmi svižné domácí spotřebitelské tlaky. V posledním měsíci se to ukázalo i ve statistice, kdy se výrazně oživila ta tzv. jádrová inflace, která je tvořena zejména neobchodovatelnými položkami, dá se zjednodušeně říct zejména cenami služeb. Výrazně se tam projevuje růst samozřejmě toho imputovaného nájemného, čili růst obecně nákladů na bydlení, ale i dalších služeb, zatímco u těch obchodovatelných položek ten růst není tak výrazný.
Čili je to výrazně domácího původu. A samozřejmě to souvisí s tím výrazným růstem mezd a následně spotřeby. My samozřejmě na to reagujeme i tím zvyšováním postupným, pomalým zvyšováním sazeb. Očekáváme, že se v průběhu příštího roku, zhruba někdy do toho pololetí, inflace vrátí k těm dvěma procentům a posléze by měla na této úrovni nebo mírně kolem ní oscilovat a v podstatě by se na ní měla držet.
Takže v podstatě mohu potvrdit, že hlavním dneska zdrojem české inflace, která je ale, zdůrazňuji, pod kontrolou a velmi umírněna v rámci tolerančního pásma, jsou zejména domácí inflační tlaky související s růstem příjmů a spotřeby. ***