(11.30 hodin)
Poslankyně Helena Langšádlová: Hezké dopoledne. Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovolte prosím, vážené kolegyně a vážení kolegové, abych ještě i já okomentovala otázku víceletého finančního rámce. Je bez pochyby, že ten musí odrážet cíle a priority EU. Je to tak, že Evropská unie, ten projekt je od samého počátku projektem na cestě a projektem, který se vyvíjí a samozřejmě musí reagovat i na změněnou situaci jak uvnitř členských států, ale i okolo nás.
Když se podíváme na jednotlivé kapitoly rozpočtu, který je nám předkládán na programovací období 2021-2027, tak na prvním místě máme jednotný trh, inovace a digitální ekonomika. Je nezpochybnitelné, že pro ČR je tato oblast nesmírně důležitá, protože je to právě ČR, která je naprosto zásadně závislá na exportu, a to z velké části na exportu právě do zemí EU. Proto já sama považuji to, že tato oblast je nadále intenzivně podporována z rozpočtu EU, i pro nás za velice důležité, protože pokud se nebude rozvíjet jednotný trh, tak to bude mít zásadní vliv i na růst našeho hospodářství, ale i na vývoj pracovních míst do budoucna, kdy třeba nebudeme na vrcholu hospodářského cyklu. (V sále je silně rušno.)
Dále zde máme bod konkurenceschopnost. Do konkurenceschopnosti jde podle tohoto návrhu 15 % rozpočtu. Já si myslím, že všichni si musíme být vědomi toho, že EU dneska patří k nejbohatší části světa. Je to 500 milionů lidí, kteří žijí v nejbohatší a nejstabilnější části světa, a myslím si, že je velice dobře, že do tohoto klubu patříme. Na druhou stranu ekonomický růst, ale i počet obyvatel v dalších částech světa, jako je Čína, Indie a Spojené státy, je tak dynamický, že EU musí i nadále spolupracovat a musí i nadále uzavírat obchodní smlouvy, tak jak se to v poslední době dařilo například s Kanadou nebo s Jižní Koreou. A myslím si -
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, já se omlouvám, ale skutečně to nejsou podmínky pro to, abyste mohla pokračovat. Já bych požádal, aby diskuzní hloučky se rozpustili a abychom se mohli věnovat projednání tohoto bodu. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Helena Langšádlová: A myslím si, že je i v našem zájmu, abychom byli konkurenceschopní jako EU, konkurenceschopní vůči těm velkým celkům, které jsem zmiňovala, jak jsem říkala - Čína, Indie, Spojené státy a další. Protože pokud evropské státy nebudou pokračovat v projektu, nebudou více spolupracovat, tak jednotlivé státy, i ty velké státy, které vnímáme jako významné v rámci Evropy, jako je Německo nebo Francie, nemají šanci v tomto globálním světě konkurovat.
Dalším bodem je otázka soudržnosti a hodnot. Ano, je to tak, že od samého počátku EU není projektem pouze ekonomickým, ale i politickým. To je realita. A já jsem dokonce přesvědčena, že to jinak být nemůže, že zkrátka tak velký projekt má i politický rozměr. Jestliže dneska, a v té preambuli je dneska napsáno, že jednou z hodnot je solidarita v různých směrech, tak je to právě solidarita, která se projevuje i v tom ekonomickém rámci tím, že v rámci Evropy se podporují ty nejchudší a nejslabší regiony, tak aby byla zachována soudržnost, často se setkáváme s pojmem koheze, a proto na regionální rozvoj jde třeba 34 %. A myslím si, že my jsme v posledních 14 letech, kdy jsme členy EU, a vidíme to na každém kroku, postavili spoustu věcí a přiblížili úroveň života v ČR ke starým členským státům právě díky těmto prostředkům, které jdou z EU.
Máme zde samozřejmě i další oblasti, jako jsou přírodní zdroje a životní prostředí. Asi nikdo z nás nebude pochybovat o tom, že i to je oblast, kterou bychom měli řešit společně, že vítr, který nám tady fouká, to ovzduší, které tady máme, nezná hranice. Stejně tak nezná hranice voda, která nám protéká Evropou, a i tam jsem přesvědčena, že má být společný přístup, společná podpora a společná řešení problémů, protože například nedostatek či čistota vody, čistota ovzduší, ano, všechny tyto otázky musíme řešit společně. Je bez pochyby, že v tomto bloku je i velmi citlivá otázka společné zemědělské politiky, je bez pochyby, že i tato otázka bude u nás velmi citlivá právě proto, že v rámci EU jak v oblasti podnikání, například v obchodu, službách či v průmyslu, jsou podporovány zejména malé a střední firmy, tak je tomu samozřejmě i v oblasti zemědělství. Vnímám to, že toto je velmi citlivou otázkou na české politické scéně.
Další oblastí, která je podporována objemem 35 miliard eur, je migrace a správa hranic. Je to téma, o kterém tady často hovoříme, a jsou tady konkrétní kroky, které již byly učiněny. A já považuji za velice správnou cestu to, aby toto bylo řešeno z velké části právě na evropské úrovni. Zaznělo tady několikrát i z úst předsedy vlády, že by si to měly řešit jednotlivé členské státy, že peněz, které jdou na Frontex, společnou pobřežní a pohraniční stráž, je mnoho. Jak to vypadá, když to dělají jednotlivé členské státy, to jsme mohli vidět v oblasti zejména Řecka v době migrační krize. Ne, já jsem přesvědčena, že tam mají jít společné peníze a jejich využívání, efektivní využívání a účinné využívání, mají také všechny státy společně kontrolovat. Proto si myslím, že projekt, kde má být 10 tisíc lidí, kteří budou hlídat společnou hranici Schengenu, je správný. Ano, hrají tam roli i národní složky, musí být součástí toho projektu, ale pokud tam budou i naše peníze, měli bychom i my a ostatní členské státy mít pod kontrolou, že naši kolegové opravdu společnou hranici kontrolovat budou.
Určitě další kapitolou je kapitola bezpečnosti a obrany, kde se navrhuje navýšení, posílení v rámci této kapitoly na 23 miliard eur. Ano je, zřejmé, že bezpečnost se stala jedním z hlavních témat v Evropě, a je zřejmé, že zase bez spolupráce se neposuneme dál. Proto je velice dobře, že se posiluje Europol, je velice dobře, že se posilují otázky sdílení informací v oblasti bezpečnosti, a je velice dobře, že EU činí kroky i v oblasti armád, a to v plné spolupráci dnes se Severoatlantickou aliancí. Co je určitě slabou stránkou EU, je to, že jednotlivé členské státy mají své vlastní systémy, že málo spolupracujeme, že málo společně investujeme do vědy a výzkumu, a proto si myslím, že i vznik evropského obranného fondu je velkou příležitostí, abychom byli silnější a abychom dokázali více se podílet na vlastní obraně, a současně i vznik tohoto obranného fondu je velkou příležitostí i pro naše firmy, které mnohé mají velké zkušenosti z této oblasti.
Sousedství a svět. Jako by tahle část dokumentu víceletého finančního rámce tam byla navíc. Někteří možná i v souvislosti se včerejší rozpravou by říkali, vždyť se nás to netýká. Ale já jsem přesvědčena, že čím dál tím víc se nás bude týkat to, co se děje okolo nás, čím dál tím víc se nás bude týkat to, co se děje zejména na tom velmi blízkém africkém kontinentu. My nemůžeme zavírat oči před tím, že je tady kontinent, na kterém žije víc než jedna miliarda lidí, kteří jsou v průměru asi dvacetkrát chudší, než jsme my. Je naprosto zřejmé, že je v našem životním zájmu mít bezpečné okolí, ať už se to týká zemí západního Balkánu, nebo východního partnerství. Proto si myslím, že je velice dobře, že i na toto jsou vyčleněny prostředky, že jsou tam i prostředky na předvstupní fondy pro země západního Balkánu, které se připravují na vstup do EU, je velice dobře, abychom rozvíjeli podmínky obchodu se zeměmi Afriky, ale je také velice dobře, abychom otevřeli otázku otevření trhu, protože je opravdu dlouhodobě neudržitelné to, abychom poskytovali rozvojovou pomoc, která ne vždycky je i správně využita, a přitom velmi chránili vlastní trh a sami si vytvářeli potom tu velikou dysbalanci mezi úrovní v Evropě a v okolních oblastech.
Myslím si, že všechny oblasti, které jsou zmíněny ve víceletém finančním rámci, jsou oblasti, kterými bychom se měli v rámci Evropské unie zabývat společně, protože je to i v našem zájmu. Děkuji za pozornost. ***