(10.20 hodin)
(pokračuje Benešík)
Zároveň Poslanecká sněmovna doporučuje změnit prioritizaci oblastí následujícím způsobem: politickým, právním, sociálním a ekonomickým pojmům a strukturám. Poslanecká sněmovna také požaduje, aby jako základ pro občanskou kompetenci byla explicitně uvedena znalost kulturních kořenů Evropy, kterými jsou mimo jiné židovsko-křesťanská kultura, řeckořímská tradice demokracie a právního státu, jakož i humanismus a osvícenství;
3. u kompetence občanské, jakož i kompetence v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování požaduje konkretizovat, že "podporou kulturní rozmanitosti" - toto je v uvozovkách, protože je to citace z původního textu - se rozumí podpora rozmanitosti pouze takových kultur, které jednoznačně a plně uznávají základní lidská práva a svobody a nejsou v rozporu s právními řády evropských zemí;
4. připomíná, že prvotní motivy evropské integrace po druhé světové válce, tj. zajistit mír, stabilitu a zamezit dalším ničivým konfliktům v Evropě, položily základ pro ekonomický a sociální rozvoj Evropy a měly by být proto zdůrazňovány i v současnosti;
5. podporuje rozvoj jazykové kompetence s důrazem jak na mateřský jazyk, tak i na cizí jazyky. Znalost cizích jazyků považuje Poslanecká sněmovna za klíčovou kompetenci člověka v době globalizované ekonomiky 21. století. Poslanecká sněmovna vyzývá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby věnovalo zvýšenou pozornost jazykovému vzdělávání s ohledem na skutečnost, že Česká republika v této kompetenci dlouhodobě zaostává;
6. bere na vědomí rámcovou pozici vlády k tomuto dokumentu;
7. upozorňuje, že podle Zprávy o České republice 2018 předložené v rámci aktuálního cyklu evropského semestru je jedním z hlavních strukturálních problémů České republiky přetrvávající nízká atraktivita učitelského povolání;
8. v této souvislosti připomíná nezbytnost systematické dlouhodobé podpory pedagogických pracovníků na všech úrovních vzdělávacího systému prostřednictvím zajištění odpovídajícího počátečního a pokračujícího vzdělávání, vhodných pracovních podmínek a odpovídajícího platového ohodnocení.
Tolik návrh usnesení, které přijal výbor pro evropské záležitosti a které předkládá Poslanecké sněmovně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji předsedovi a zároveň zpravodaji výboru pro evropské záležitosti Ondřeji Benešíkovi. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Kopřiva. Prosím, aby se diskuse vedly... Ještě pan předseda. Už jsem ohlásil pana kolegu Kopřivu, tak poté vám dám hned slovo. Já tomu rozumím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, sem velmi rád, že se věnujeme tak důležité problematice, jako je občanské vzdělávání. Já bych se zpočátku věnoval trochu tomu navrženému usnesení a pak bych k tomu doplnil komentář za náš klub.
My jsme na výboru pro evropské záležitosti, jak citoval pan předseda Benešík, hodně slovíčkařili. Koneckonců pan kolega Zahradník potvrdí, že ta sémantika je důležitá na výboru pro evropské záležitosti. A já si dovolím v této chvíli taky ještě slovíčkařit, protože bych se rád vyjádřil k bodům 2 a 3 toho usnesení.
K bodu 2. Mně přijde trošku absurdní ten souboj mezi aktivním a zodpovědným občanstvím, přijde mi to jako trochu nesmyslné hraní si se slovy, protože jedno nutně předpokládá druhé a jde to ruku v ruce. Aktivní občan se musí nutně informovat a k zodpovědnosti pak patří i aktivita. Normativní vyjmenovávání hodnot v bodu 2, na kterých stojí evropská kultura, podle mě není příliš nutné, protože žijeme v prostoru, kde si rozhodnutí, jestli je důležitější kořen židovský, katolický nebo reformační udělá každý sám, když se informuje. K tomu nepotřebují lidi instrukci ze školy. Proto jsem rád, že jsme aspoň našli konsenzus, že jsme na můj návrh doplnili "mimo jiné", že to tedy nejsou jen tyto kořeny, ale i další, a jsem rád, že jsme doplnili osvícenství, protože osvícenství je podle mě jedním z pilířů novověku.
K bodu 3 bych potom chtěl podotknout, že vzdělávání klade kromě osvojování si již ověřených znalostí také důraz na nezávislé myšlení. Právě díky osvícenství víme, že škola by měla motivovat k uvažování mimo zajeté koncepty, a rozmanitost ve výuce bychom neměli v žádném případě omezovat. Jistě, vzdělávací systém nesmí nabádat k aktivitám, které nejsou kompatibilní s občanským soužitím, či dokonce ilegální. Tuto linii však v právním státě určuje zákon, nikoliv naše subjektivní definice evropských hodnot. A my se o těch evropských hodnotách často bavíme nejen na výboru pro evropské záležitosti, ale i tady na plénu a jistě všichni uznáme, že to je hodně subjektivní. Tudíž nepovažuji za účelné šermovat pojmem "hodnotové vymezení evropské kultury", takže jsem na výboru navrhl nahradit ta hodnotová vymezení evropské kultury těmi právními řády evropských zemí. To dává větší smysl podle mě.
Pak tam jsou další body, se kterými nelze než souhlasit. Plně podporujeme deklaraci v bodě 5 o rozvoji jazykových kompetencí, neboť výrok Jana Amose Komenského o jazycích platí v globalizovaném světě 21. století dvojnásob a navíc je na rozdíl od různých jiných výroků jemu premiérem připisovaných skutečně jeho. Obzvlášť pak oceňujeme deklaraci v bodě 8 a přidáváme se k výzvě větší podpory adekvátního finančního ohodnocení učitelů. I přes tyto drobné výhrady Česká pirátská strana s tím usnesením po korekcích souhlasí, takže ho podpoříme. A já bych chtěl velmi poděkovat panu předsedovi Benešíkovi za vstřícnost, kterou projevil při hledání konsenzu na výboru pro evropské záležitosti.
Tak, končím se slovíčkařením a teď k meritu věci. Vůbec ta nejzásadnější věc. Dnes tady hlasujeme o stanovisku k nezávaznému unijnímu doporučení, přitom stále nemáme koncepci občanského vzdělávání národní, a to přesto, že minulá Sněmovna si to na podnět kolegy Jiřího Miholy vytkla za úkol na své 23. schůzi, konkrétně 4. prosince 2014, bylo to hlasování číslo třicet. A tam je jasně deklarováno, že koncepce občanského vzdělávání je důležitá, a bohužel od té doby se nic nestalo. Minulá vláda nic neudělala, současná vláda jaksi začala něco dělat, ale pak to poslala opět k ledu. To mě docela mrzí. Konkrétně 12. července byl předložen návrh, 19. 7. byl rozeslán a 24. července tohoto roku byl zařazen na jednání vlády. Bohužel 31. července byl tento dokument z vlády stažen. Takže já to vnímám opět, že se tady budeme teď možná dohadovat o evropském nezávazném doporučení, a přitom nemáme koncepci národní. To mě poměrně mrzí.
Na závěr bych rád podotkl, že informovaná, aktivní a zodpovědná občanská společnost je jedním z pilířů demokratického a právního státu. A všechny autoritářské režimy se vždycky bojí aktivní občanské společnosti. Proto bych se rád vyhradil prostřednictvím pana předsedajícího k výrokům pana kolegy Klause mladšího, že by snad občanské vzdělávání mělo být vymýváním mozků. Já si myslím, že tento výrok je naprosto v rozporu se zdravým rozumem i s tímto usnesením výboru pro evropské záležitosti. Toto usnesení přímo předpokládá vznik rozumné koncepce občanského vzdělávání, které ve vzdělávání právě má odstranit nesmyslnou demagogii a má šanci zlepšit schopnost rozpoznat manipulaci, ať z jedné strany, nebo z druhé strany.
To je ode mě vše, já vám děkuji za pozornost a prosím, podpořte usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Kopřiva. Nyní pan poslanec Lubomír Volný, další přihlášený do rozpravy. Ještě než přistoupí k řečnickému pultu, dovolte, abych konstatoval došlou omluvu z jednání od Dominika Feriho, který se omlouvá do 13 hodin. Pane poslanče, máte slovo.***